(16.20 hodin)
(pokračuje Navrkal)
Očkování nicméně neprobíhá na území ČR stejným tempem. Důvodem jsou především lišící se počty vakcín, které jednotlivé kraje od vlády dostaly. Některé kraje jsou na tom mnohem hůř než jiné. Vůbec nejméně očkovacích látek na počet obyvatel dostal Ústecký kraj, do kterého podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistik k 3. březnu dorazilo pouze 8 530 ampulek vakcín značky Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca, tedy zhruba 10 ampulek na 1 000 obyvatel. Pro srovnání, druhý odspoda je Středočeský kraj s 12 ampulkami na 1 000 obyvatel, Praha obdržela na počet obyvatel víc než dvojnásobné množství, konkrétně 25 ampulek na 1 000 obyvatel, a celorepublikový průměr pak činí zhruba 15 ampulek na 1 000 obyvatel.
Jsem přesvědčený, že distribuce vakcín by měla přibližně odpovídat počtu obyvatel jednotlivých krajů. A že je takto Ústecký kraj přibližně 20 % za pelotonem, považuji jednoznačně za nespravedlivé. Chtěl bych se vás proto zeptat, z jakého důvodu se k občanům Ústeckého kraje dostalo o tolik vakcín méně než v jiných krajích. Je dle vás zdraví obyvatel Ústeckého kraje stejně důležité jako zdraví lidí žijících v jiných částech naší země? A podle jakých pravidel vláda rozdělovala a rozděluje vakcíny do jednotlivých krajů? Děkuji za vaše vysvětlení.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové. Základní fakta o očkování v Ústeckém kraji k dnešnímu dni: 45 342 registrovaných, 34 270 celkem podaných dávek. Průměrná rychlost očkování 510 osob na den a kraj ve 20 očkovacích místech. Registrováno je 11 296 zaměstnanců ve školství, 18 422 osob mezi 70 a 80 lety, do kraje bylo dodáno asi 34 000 - nebo konkrétně 33 930 dávek Pfizer, 4 700 Moderna, 7 000 AstraZeneca. Proočkováno 9 829 osob starších 80 let, 16 211 zdravotníků, 4 862 zaměstnanců a klientů sociálních služeb. To znamená, z vakcíny Pfizer je proočkováno 76,36 %, to znamená, kdybych to chtěl srovnávat, je to od konce druhý kraj v republice, kde prioritu má Jihočeský s 99 %, 40 % použité Moderny, kde je to čtvrtá příčka od konce. Nejlepší je Olomoucký kraj s 98 %,15,6 % AstraZeneca, což je 6. příčka od konce. Nejlepší Olomouc s 45 %. V dalších 30 dnech vidíme v systému volných 1 000 míst, 46 % avizované kapacity očkovacích center, takže z mého pohledu je možnost navýšit to v podstatě na dvojnásobek. Pokud jde o maximální kapacitu, Ústecký kraj indikoval možnost proočkovat až 11 500 občanů denně.
Stejně jako do všech krajů, i do Ústeckého kraje jsou přidělovány dávky podle klíče 65+. Je nicméně pravdou, že Ústecký kraj je stále lehce podhodnocen v dodávkách. Pokud jde o dodávky vakcín v rámci aritmetického zaokrouhlení, my se snažíme nyní tu situaci napravovat a dodávky do kraje postupně navyšovat tak, aby se situace ve všech krajích srovnala, nicméně znovu připomínám, že v současné době není problém v kraji proto, že by nemohlo být očkováno proto, že v něm nejsou vakcíny. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za odpověď. Oceňuji příslib, že stav bude narovnán, a zkontroluji, že se tak skutečně stane. Každopádně by mě zajímalo, jak tento současný nepoměr, který jste sám uznal, nastal. Jak to, že nevím o tom, že by u nás v Ústeckém kraji byl tak podprůměrný podíl rizikových skupin obyvatel, které mají být prioritně očkovány, nebo něco podobného? A ještě chápu, že tady v Praze nastala anomálie, protože tady se třeba centralizuje zdravotnictví napříč Českou republikou a tak podobně. Ale zase Ústecký kraj je anomálie v opačném slova smyslu, že je zase naprosto anomálně podprůměrně proočkovaný a podprůměrně zásobený. Tak mě by fakt zajímalo, jak toto tedy nastalo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Odpovím tak, jak jsem odpovídal i minule, vážený pane předsedající, dámy a pánové, že úplně v prvních dnech byl použit odhadovaný klíč podle toho, jak kraje definovaly, že budou moci očkovat, což možná v tu době možná ještě přesně nevěděly, a od poloviny ledna je používán tento klíč a je to doplňováno. Já jenom upozorňuji na to, že ve chvíli, kdy bychom v současné době dodávali do tohoto kraje ještě více vakcín, tak by jich ještě více bylo neočkovaných. Takže ve chvíli, kdy v současné době máte 76 % Pfizer, 40 % Moderny a 15 % AstraZeneca vyočkované, tak ve chvíli, kdy byste měli více dávek, tak by jenom více leželo ve vašich skladech. Takže z tohoto pohledu chci jasně říct, že my uděláme všechno pro to, aby to bylo zcela spravedlivé, ale jenom upozorňuji na to, že větší dodávka té vakcíny v současné době by nevedla k tomu, že by to aspoň podle toho, jak v současné době ta očkování probíhají, znamenalo nějaký nedostatek pro občany tohoto kraje. Protože v současné době je tam docela dobrý pool vakcín, který kdyby byl všechen vyočkován, tak to samo o sobě by výrazně zvýšilo počet naočkovaných osob v kraji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Vážený pane ministře, děkuji, že jste dorazil na dnešní interpelace. Chci se zeptat na kompenzace pro firmy, které nejsou přímo opatřeními vlády uzavřeny, ale protože jsou přímo navázány například na zavřené restaurace, hotely, obchody, tak jim dramaticky propadly tržby. Jedná se například o dodavatele služeb, jako jsou prádelny, nebo dodavatele zboží do restaurací. Ti všichni propadli sítem nepřehledného, chaotického množství programů. Za rok 2020 neměli nárok skoro na žádné kompenzace kromě 60 % nákladů na zaměstnance z Antiviru B a v závěru roku z COVID - Nájemné. To ovšem většinu jejich trvajících nákladů neřešilo a své vlastní rezervy již vyčerpali. Získání úvěru v této situaci bez perspektivy je pro ně velmi složité. Sice v připravovaném novém programu bude šance i pro tyto firmy, to je určitý posun, a původně i z vašich vyjádření se dalo usuzovat, že novým programem se vyřeší problematika kompenzací i pro čtvrtý kvartál, poslední kvartál minulého roku. Nicméně dnes říkáte, že program bude nastaven striktně od 1. února. Takže se chci zeptat, jak se tedy budou řešit kompenzace za čtvrtý kvartál pro tato nepřímo ovlivněná odvětví? Nedá se přece postupovat tak, že vláda něco zakáže, v důsledku toho paralyzuje ekonomický život firem, ale pak se tváří, že problém neexistuje nebo že se na to zapomene, že se z toho nějak promlčí, anebo možná vymluví. Takže se chci zeptat, pane ministře, jaké pro ně máte řešení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji a pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, asi hodně čtete média. Používáte stále slovo chaotické. Myslím, že Henry Kissinger tu kdysi říkal, že každá opozice vždycky viní vládu z toho, že je chaotická a nedůsledná, a to i v dobách normálních. Ano, jsme v chaotické době, v tom máte pravdu. Ale my za tu dobu nemůžeme. Covid jsme si nevymysleli. Jsme obětí všichni, ani vy za něj nemůžete. Nemůžeme za něj my, nemůžou za něj podnikatelé, nikdo a snažíme se s tím nějakým způsobem bojovat. Ty programy, které se postupně dávaly dohromady, nejsou chaotické, jsou to programy, které si připravili podnikatelé. Jsou to programy, které jsme s nimi solidně projednávali, a ano, vždycky jsme říkali, že se nám nepodaří tam odchytit úplně všechny, myslím tím pozitivně, to znamená, že bychom zasaturovali 1,5 milionu podnikatelů. Ale všichni ti, kteří byli postiženi skutečně tou první ránou, to znamená, měli provozovny uzavřené, rozhodně u nás nemají špatnou podporu. Když se podíváte, za minulý rok to bylo řádově 230 miliard korun pro podnikatele. Když to přepočteme na den, byla to skoro miliarda. Čímž neříkám, že jsou všichni spokojeni, a čímž neříkám, že jsme neudělali žádné chyby, a čímž neříkám, že zejména v jarních měsících se to možná dalo dělat lépe.
Co se týká dotčených oborů, tak všichni, podobně jako v jiných zemích mají právo na ten nejzásadnější náklad a na jeho kompenzaci, a to jsou mzdy, ať už to bylo na úrovni 100 %, nebo na úrovni 60 %. To je jedna věc. Druhá věc. všichni větší dodavatelé, a v zahraničí je to zcela běžné, dokonce to mají výrazně více než my v překlopení do nepřímé podpory, čerpají možnosti záruční. To znamená, dali jsme do záruk desítky miliard korun, ty záruky se poskytují a je to pro větší firmy samozřejmě nebo pro střední firmy. Beru i to, že někdo nechce z těch obchodních, velkoobchodních firem třeba do těch záruk jít, a i pro ně jsme připravili určitá další řešení. Za chvíli řeknu, jakým způsobem k nim teď budeme přistupovat. ***