(18.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Takže já bych ještě jednou, než začneme podávat pozměňovací návrhy, poprosil o ta čísla a srovnání těchto variant, co to znamená, když projde senátní verze pro člověka, který má medián. A nepočítejme žádné odpočitatelné položky, je to jednodušší. Co to znamená, když projde 100 %? Co znamená, když bude 90 % nebo 80? Pokud máte podrobnější tabulku, jako jsme měli my u daní, že jsme to měli 100 000 korun, tak já jsem pro. Já jsem chtěl jenom dvě čísla, medián a průměrnou mzdu. A taky bych tady mohl říct, že chci 20 000, 21 000, 22 000, ale podle mě pro tu základní orientaci, který z těch systémů může být rozumný a funkční, nám stačí ta dvě čísla - medián a průměrná mzda a ty čtyři varianty. Myslím, že to musíme vědět, než začneme načítat pozměňovací návrhy, abychom věděli, o čem se vlastně rozhodujeme, aby to nebylo intuitivní, abychom si představili konkrétního člověka s konkrétním příjmem, kolik bude brát.
A těch prvních 14 dnů nařízené karantény - já to vysvětlení fakt nemůžu vzít, paní ministryně. Já rozumím, co je náhrada mzdy a co je nemocenská, ale když bude karanténa zpátky 10 dnů, tak ten zákon změníme. Já prostě nerozumím. Protože to není, že 14 dní trvá náhrada příjmů, ale že 14 dní trvá karanténa. Ono se to ukončí ještě bez testů, to je jiná debata, možná se k tomu ještě dostaneme. Ukončovat karanténu v této situaci bez testů mně nepřijde zrovna šťastné, ale to je na debatu odborníků, zda to je dobře, nebo špatně. A jaký je pak rozdíl?
Vraťme se i k testování ve firmách a bavme se o malých firmách, ty mne zajímají. Oni dneska chtějí testovat, i když to nemají nařízené, ale nemají jak. (Reakce ze sálu.) Jasně, tady vidím majitele velké firmy. Já tomu rozumím. Ale mně volali o víkendu někteří kamarádi, kteří mají 20, 25, 30 zaměstnanců a říkali: já bych to těm zaměstnancům klidně koupil, ale já nevím kde. Oni nemají další lidi, kteří by se tím mohli zabývat, nějak to zorganizovat. My jsme se ptali kolegů, jak je to v Německu, a tam je to v každé lékárně, dokonce se to ani neplatí, protože to platí zdravotní pojišťovny. Obecně ten princip - jako by stát přenesl zodpovědnost na ty firmy, místo aby je motivoval, aby to dělali dobrovolně, vytvořil podmínky, aby to bylo na trhu, abychom věděli a ti zaměstnavatelé aby věděli, který z těch - teď máme devět nebo deset nebo jedenáct výrobků schválených, ale kdo poradí tomu malému podnikateli, který má použít, které jsou průkaznější, které ne? Kdo poradí, jak často? Lékaři v našem klubu říkají, že antigenní test čtyřikrát za měsíc je prostě málo, čekat týden, a já nemám důvod jim nevěřit. Tak proč čtyřikrát měsíčně, pokud říkají odborníci, že je to málo? Nebo to má být dvakrát týdně? Já nevím, ale to jsou všechno velké věci, důležité věci, většina zaměstnavatelů si je vědoma toho, že nemá nic cennějšího než své zaměstnance. A jak jsem říkal a připomínám, že mnozí už testují a nepotřebovali ani zákon, ani nařízení vlády, protože se o své zaměstnance starají, tak je motivujme. Vymysleme nějakou ekonomickou odměnu pro ty, kteří to dělají, ne pořád jenom příkazy.
A když to vláda nařídí, jak se to bude kontrolovat, jak se to bude vymáhat od 15. března v každé firmě nad 50 zaměstnanců? Já si to vůbec neumím představit, ten systém. Místo abychom řekli: My jsme zajistili, že od 10. března si to každý může koupit, kde chce, bude to dostupné, my doporučujeme tento test, nebo tento z lékařského hlediska, možná je dražší, ale myslíme, že je průkaznější, ať se rozhodnou ti majitelé. Ale nemají dostatek informací. Jasně, čím větší firma, tím si to umějí lépe zorganizovat. Tomu rozumím, je to tak, je to přirozené, je to dobře, ale musíme myslet i na ty menší, kteří ty možnosti prostě nemají, a umožněme jim tu možnost. Oni se taky chtějí postarat o své zaměstnance, nepotřebují zákony, nepotřebují příkaz, nepotřebují nařízení vlády, potřebují motivaci a možnosti, jak to naplnit.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se na faktickou poznámku hlásí pan poslanec Ondřej Veselý. Mám tady jedinou faktickou poznámku, takže se připraví paní poslankyně Alena Gajdůšková. Tak prosím, vaše dvě minuty, máte slovo.
Poslanec Ondřej Veselý: Já jsem chtěl reagovat jenom na jednu věc, kde se mají vzít testy na testování zaměstnanců. Moje manželka pracuje v neziskové organizaci, která má 15 zaměstnanců, zašla do lékárny, koupila pro své zaměstnance testy a testují se bez problémů. Předpokládám, že Písek, který je menší než Opava, na tom nebude lépe než Opava, to znamená, že se dají koupit testy v lékárně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková a připraví se pan poslanec Jan Bauer. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, já si dovolím to trošku vrátit a připomenout, že smyslem karanténního opatření je přerušit šíření infekce, a to platí u covidu zvláště, ale platí to u každé infekční nemoci. Proto, aby lidé byli ochotni a nezapírali to, že by mohli být infikováni, proto je navrhována karanténa ve stejné výši, jako to má Rakousko, jako to má Německo, jako to mají jiné země, protože tak je to pro toho člověka snesitelné, tak je schopný to ekonomicky zvládnout. Paní ministryně o tom mluvila, mluvila o tom Kateřina Valachová. Je to naprosto zřejmé, prostě pokud ten člověk má být na 60 % svých příjmů a do karantény se většinou dostane ta rodina jako rodina, tak se skutečně dostávají na hranici příjmové chudoby, a to i lidi, pokud mají průměrný nebo hrubý příjem kolem 40 000. A my potřebujeme šíření té infekce zastavit. Já tu mám čísla od odborářů a jejich zoufalou prosbu, ať schválíme karanténu, ať se prostě udělají všechna opatření, která jdou udělat, abychom šíření infekce zastavili. V téhle chvíli je v nemocnicích 1 568 lidí v těžkém, skutečně těžkém zdravotním stavu. Špatná situace je v Karlovarském kraji, z 36 lůžek jednotky intenzivní péče je 32 plných, to znamená, že už téměř nemají žádnou volnou kapacitu. Stejně tak je to v Liberci v kraji Libereckém, v Pardubickém kraji a v Plzni už nemají volnou kapacitu naprosto žádnou. A pokud opravdu neuděláme všechna opatření, abychom šíření zastavili, tak ty továrny se, kolegyně a kolegové, zavřou samy, protože ty lidi prostě zůstanou doma, budou nemocní. A to nemluvím o tom, kam to může dospět. Myslím si, že je to samozřejmě v zájmu zaměstnanců, ale je to i v zájmu zaměstnavatelů a Ministerstvo práce a sociálních věcí tady dává pomocnou ruku, dává návrh, který pomůže i odpovědným zaměstnavatelům.
Byla tady otázka, jestli krajské hygienické stanice zvládnou trasování. Kolegyně a kolegové, krajské hygienické stanice fungují a já se hluboce skláním před všemi, kteří tam pracují. Já věřím, že když jim jenom trošku ulevíme, tak to budou zvládat stejně tak, jako to zvládaly na jaře. Navíc fungovali aspoň u nás ve Zlíně studenti Univerzity Tomáše Bati v call centru, naučili se to, trasovali, pomáhali úředníci krajského úřadu, call centrum bylo přímo na kraji, fungovali. Jsem přesvědčena o tom, že když jenom trošičku zbrzdíme nárůst, tak se krajské hygienické stanice, hygienici, dokážou opět vrátit k tomu, aby trasování pomohlo, aby se šíření zastavilo. ***
