(16.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Jak má veřejnost věřit vládě, která vždycky zasedne v noci - například v pondělí lidé, kteří jeli do práce do jiného okresu, už měli mít potvrzení a vy jste rozhodli v pátek v noci. Ano, mnozí zaměstnavatelé to o víkendu zařídili, napsali maily, podepsali to, rozeslali to, ale vy jste v pohodě. Včera jste zavřeli jídelny, dneska jste je otevřeli. A tak je to pořád. A vždycky, když se na něco zeptáme, tak tady poslanci ANO, těm je všechno jasné, ti věděli, že dneska jíst mohou, i když ráno ještě nemohli, a třeba zítra zas nemohou, ale oni to už ví dopředu a nic nechtějí vědět.
Ale já říkám: ty odpovědi nejsou pro vás, milé kolegyně a milí kolegové, ani pro nás z opozičních lavic, ty jsou pro veřejnost, a ten zmatek maří dosažení toho společného cíle. Souhlasím, že ten cíl je společný. Ale nemůže to být tak... Pak vicepremiér už má takové - asi to pochytil od svého premiéra - nerad mluvím z interních jednání, ale je těžká situace ve státě, premiér svolá jednání, každý soudný očekává, že premiér přijde a řekne: Navrhuji tohle, tohle, tohle, tohle, co vy na to. Ale v České republice to tak nefunguje. Ti, kteří mají ministerstva a tisíce lidí za sebou, aparáty... My jsme byli na jednání a premiér řekne: Co navrhujete? No není to blázinec? Je to blázinec. A tohle všechno snižuje důvěru veřejnosti. A pak musíme mít 30 000 mužů a žen v ulicích, aby to dodržovali. Pan ministr to řekl naprosto přesně - já jsem o to prosil, on to vyslyšel: drtivá většina společnosti to rok a den dodržuje, tak už nechme řečí o nezodpovědných občanech. Ale musí vědět, že to má nějaký smysl.
Teď jste na tři týdny zavřeli republiku a legitimní dotaz těch lidí je, co bude 22. den? Když se podíváme do Británie, výborně jsme tu kampaň zvládli, tak se podívejte, co Boris Johnson oznamoval, s jakým předstihem, co se stane po tom zavření který den, který týden. Máme to všichni k dispozici, vy i my, jenže u nás se neděje nic. Vůbec nevíme - a ti lidi potřebují vědět, že když budou teď tři týdny poctiví, všechno dodržovat, že pak se něco stane. A vláda to asi neví a tím pádem ani veřejnost, a když chceme, abyste tu naději té veřejnosti dali, tak jsme ještě peskováni, že tady chceme někoho cvičit. Nikoho cvičit tady nechceme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě pan ministr vnitra. Já myslel, že už ho vyvolám k tomu, aby uváděl krizový zákon, ale ještě chce reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já mám pocit, že jsem reagoval věcně, možná kromě té pasáže s tím peskováním. Ale já jsem zaznamenal dva dotazy. Na poslanecké průkazy, na ty jsem odpověděl, že pokud se někdo prokáže jako poslanec Parlamentu České republiky, tak nebude ze strany policie nijak omezován, protože to je výkon funkce ústavního činitele. A pak jsem zaznamenal dotaz na pohyb po Praze. Jasně jsem řekl ve všech rozhovorech a všude, kde jsme to komunikovali, že na hlavní město Prahu se z tohoto pohledu nahlíží jako na jednu obec, to znamená nikoliv na jeden okres, ale jako na jednu obec, a předpokládám, že se nenajde člověk, který by byl zadržen policií, když se pokoušel překročit hranici mezi Žižkovem a Vinohrady, to se prostě nestalo a stát nemůže. Praha je z pohledu tohoto nařízení jedna obec. To jsou všechny konkrétní dotazy, které jsem dostal a na všechny jsem odpověděl.
A k tomu, co říkal Zbyněk Stanjura k Velké Británii. Jasně, určitě je potřeba lidem nabídnout naději a vizi, co bude 22., 23. den. Britové to udělali, ale ti Britové nenabízeli, co bude 23. den, lockdown tam trval podstatně déle, byl podstatně brutálnější, a po pravdě řečeno, taky efektivnější. A já říkám, že my teprve za pár dní uvidíme, kam křivky v těch modelech směřují, a pak asi budeme moct říci lidem, co bude 22. a 23. den. Teď opravdu to říct neumím. Já umím říct, co bude teď ještě několik dní. Bude to stoupat. A doufejme, že se to zlomí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji.
Budeme pokračovat, a to prvním bodem našeho schváleného pořadu schůze. Tím je
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb.,
o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb.
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1152/ - zkrácené jednání
Je navrženo zkrácené jednání. Podle toho bychom měli podle § 99 posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu o zkráceném jednání. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem přesvědčený, že nejsou splněné podmínky pro jednání, mimo jiné proto, že jsme ve stavu legislativní nouze projednávali jinou novelu, která tady už visí několik týdnů po vrácení tohoto tisku a jeho zamítnutí v horní komoře Parlamentu České republiky. Vládní většina není schopna sehnat 101 poslanců pro to, aby to prohlasovala, čemuž rozumím a děkuji těm, kteří pro to nechtějí zvednout ruku, a vláda, místo aby dotáhla jeden legislativní proces s jednou novelou, přichází s novelou novou, a znovu ve stavu legislativní nouze.
Můj dotaz na pana ministra vnitra je, co se bude dít s tou první novelou a s tou druhou, jak si to vlastně představují, jak to půjde. V této chvíli, pane ministře, nemáte většinu na zvýšené pokuty, které tady leží - já teď nevím, kdy to Senát zamítl, ale už je to několik týdnů, asi tři nebo čtyři. Teď to chcete projednat příští úterý. Tak já myslím, že by bylo logické nejdřív dokončit jeden legislativní proces - nechci tipovat, jak to dopadne příští úterý, to skutečně nevím, vím, že my budeme hlasovat proti, to je jediné, co mohu s jistotou prohlásit, jak dopadne hlasování, nevím. Ale já bych chtěl vědět to zdůvodnění, proč to máme projednávat ve stavu legislativní nouze, když novelu téhož zákona vláda nebyla schopna ve stavu legislativní nouze přivést k hlasování o konečném rozhodnutí a žene nás do nové novely. Děkuji za toto zdůvodnění. Teď nechci debatovat o obsahu toho zákona, ale procedurálně - v jakém stavu se vlastně nacházíme a proč je znovu použit stav legislativní nouze. Děkuji za vysvětlení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Pan ministr vnitra, prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. No, ten důvod je jednoduchý a trošku souvisí s tím, co tady pan předseda Stanjura říkal, když se mě ptal, jak se mi to tady líbí. Důvod je, že pro tento zákon chtějí hlasovat tři strany, které by za normálního stavu měly pohodlně přes 101, nicméně vzhledem k počtu karantén a onemocnění v důsledku covidu na 101 hlasů nedosáhnou. To je férové a pravdivé vysvětlení. Tudíž nevidím důvod, proč bychom nemohli projednat tento zákon. Nevím, proč bychom ho měli předem odsuzovat ke stejnému osudu, jako měla první novela v Senátu - třeba je šance, že senátory přesvědčíme. Já všechny občany, kteří mi píšou a říkají: Proč policie nepostihuje ty notorické porušovače? Tak je všechny odkazuji do Senátu, protože tam je celá řada senátorů, kteří byli zásadními odpůrci té novely a de facto přesvědčili zbytek Senátu, aby to zamítl. Třeba kolegové ze Senátu změní názor, já nevím. Já nevím, jak dopadne tento zákon v Senátu. To, co vím, je, že kvůli tomu, že 15 poslanců je v karanténě nebo má covid, nedává koalici nebo uskupení, které by normálně 101 hlasů mělo, možnost těch 101 hlasů uplatnit. To je férová odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě do rozpravy pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že to pan ministr vnitra popsal dobře, ale bavíme se o jiném tisku. Není pochyb, že pan ministr vnitra mluvil k tisku, který jsme dneska zařadili pevně na příští úterý, a rozumím praktickým důvodům a plně je respektuji. Ale moje otázka zněla, proč se znovu používá stav legislativní nouze, když ve stavu legislativní nouze tady máme jiný tisk. Tomu já nerozumím. To jsem chtěl vysvětlení. Teď jsem se nechtěl věnovat vnitřku a zdůvodnění, proč tento tisk. ***
