Čtvrtek 25. března 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Radek Vondráček)

487.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejdříve na předsedu vlády Andreje Babiše, poté na ostatní členy vlády. Seznam podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic.

Upozorňuji interpelující i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády, budou následovat interpelace na členy vlády. Jako první byl vylosován a jako první dávám slovo panu poslanci Janu Skopečkovi, který byl vylosován a přednese ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se Jan Čižinský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Vidím za sebou, že vládní lavice jsou prázdné, pan premiér se pravděpodobně omluvil z dnešního jednání, já se ho bezesporu na to zeptám někde příště. Chtěl jsem se věnovat problému toho, že česká vláda podle všech informací objednala méně vakcín na očkování, než bylo možné. Odůvodňovala to finančními úsporami. Já to považuji za naprosto neuvěřitelný argument ve chvíli, kdy se tady nakupují respirátory za 700B korun a více, abychom šetřili na tak důležité věci, jako jsou vakcíny proti covidu.

Všichni dobře víme, kolik stojí českou ekonomiku jeden den uzávěry, jsou to miliardy korun. Jsem přesvědčen, že třeba i dražší vakcíny stály za ty peníze, abychom uchránili větší počet občanů České republiky a abychom se co nejrychleji vraceli do normálního života, protože stávající stav, ať už z hlediska ekonomiky, ať už z hlediska psychického, ale i fyzického na zdraví občanů, zejména dětí a seniorů, je skutečně tristní, vážný a jakákoliv vakcína navíc by se hodila.

Takže jsem se chtěl pana premiéra zeptat, jak je možné, že šetří na tom nejméně vhodném místě, zatímco stát vesele v době pandemie přibírá další státní zaměstnance, zatímco respirátory nakupuje za zcela neadekvátní ceny. Jak to, že jsme si nechali ujít příležitost a nakoupili jsme, objednali jsme méně vakcín, než kolik bylo možné? Děkuji pěkně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Předseda vlády je omluven, jak jsem už říkal, a odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jan Čižinský, který byl vylosován na druhém místě, připraví se pan poslanec Petr Třešňák.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane premiére, při projednávání novely zákona o drahách byl přijat pozměňovací návrh, usnadňující provozovateli dráhy odstraňování stromů ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy.

Už tehdy mnozí na základě zkušeností upozorňovali, že náš největší provozovatel dráhy, státní organizace železnic, má ve zvyku pojímat toto své právo velmi extenzivně a že další zjednodušení kácení podél trati může vést k tomu, že se, abych tak řekl, pokácí všechno, na co oko padne. Novela je účinná něco přes rok a tyto obavy se bohužel naplňují. Na řadě míst můžeme právě v těchto dnech vidět intenzivní kácení u tratí. Lidé si toho v lockdownu všímají více než jindy. Mám tu fotografie pořízené před pár dny poblíž nádraží Praha-Holešovice. Jsou na nich pokácené stromy, které rostly v prudkém svahu pod tratí a mohly ohrozit dopravu na dráze jen při porušení fyzikálních zákonů.

Další holoseč kolem trati pod pražskou Nemocnicí Na Bulovce vidí všichni, kdo projíždějí Povltavskou ulicí. Mám zprávy, že se kácí hlava nehlava také v Pardubicích. Mám fotografie z trati Plzeň-Klatovy u zastávky Valcha u Plzně. Všude jsou káceny i stromy, které bezpečnost dopravy nemohou ovlivnit. Výsledkem je prach a zmar a týká se to i třeba společnosti ČEZ, která také v obci Valcha u Plzně poblíž Borské věznice nechala zplanýrovat stromy poblíž elektrického vedení podobným způsobem.

Pane premiére, nebudu tady dělat přednášku o významu stromů pro klima ve městě a v krajině. Je tristní, když na jednu stranu bojujeme o každý strom v ulicích, a na druhou stranu o jiné stromy zbytečně přicházíme. Chci vás požádat, abyste se u vedení Správy železnic, u společnosti ČEZ a u dalších obdobných společností, na které máte vliv, zasadil, aby se při kácení postupovalo velmi citlivě a s rozmyslem, a nekácelo se jen proto, že se kácet může. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za naprosto přesné dodržení času. Odpověď přijde písemně do 30 dnů. Poprosím, aby svou interpelaci přednesl pan poslanec Třešňák, připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Třešňák: Hezké odpoledne, vážený pane předsedající. Ačkoli pan premiér je nepřítomný, já považuji svoji interpelaci natolik za důležitou, že ji zde tedy aspoň přečtu a budu očekávat písemnou odpověď.

Vážený pane premiére, životnost lineárního urychlovače v chebské onkologii končí už v následujícím roce a Ministerstvo zdravotnictví nechce poskytnout dotaci na pořízení nového. Dle sdělení Ministerstva zdravotnictví mohou o dotaci na přístrojové vybavení podle ministerstva žádat pouze komplexní onkologická centra, která však Karlovarský kraj jako jediný v republice nemá. Abych doplnil, stejně tak nemá například leteckou záchrannou službu.

Reálně tedy tak hrozí, že onkologičtí pacienti budou muset na radioterapii do budoucna jezdit do Plzeňského, Ústeckého kraje nebo například do Prahy. Přesto by prý byla možná výjimka, kterou by však vláda musela schválit, nebo například nabídnout Karlovarské krajské nemocnici čerpat z jiných finančních prostředků než jen dotační titul React-EU. Proto se vás tedy ptám, zda budete jednat o takové výjimce či mimořádné dotaci na tento urychlovač, tak aby nemusela onkologie v Chebu skončit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Odpověď bude vyhotovena do 30 dnů písemně. Poprosím pana poslance Bendla, aby se ujal slova a přednesl svoji interpelaci. Připraví se paní poslankyně Golasowská.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, pokusím se aspoň touto cestou, byť respektuji to, že dneska máte důležité jednání a nejste přítomen - požádám tedy o odpověď písemnou, a to je na záležitost týkající se smluvního závazku, který učinila vláda při objednávání vakcín na úrovni Evropské komise. Protože jdou poměrně velké debaty o tom, kolik jsme objednali, kdo to vlastně objednal, kdo smlouvu podepsal a podobně, chtěl bych vás vyzvat, abyste jako premiér nebo vláda zveřejnili tyto smlouvy, abyste uvedli - a o to vás žádám - kdo je podepsal, kdo o té žádosti, případně smlouvě či objednávce rozhodl, jaké množství vakcíny bylo ve skutečnosti objednáno. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak děkuji. Poprosím paní poslankyni Golasowskou, aby přednesla svoji interpelaci, připraví se pan poslanec Holík.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, zprávy z médií i z britských vládních kruhů naplňují zaměstnance a jejich odborové zástupce ve společnosti Liberty Steel vážnými obavami o budoucnost huti a pracovních míst v ní. Víte, že již v době převzetí huti impériem pana Gupty upozorňovaly odbory na rizikovost tohoto převzetí a nakonec souhlasily jenom pod tlakem, že bylo velmi málo potenciálních kupců, kteří byli ochotni nebo huť převzít a garantovat nejen zachování výroby, ale i její rozvoj. Současná situace, kdy Guptova zastřešující skupina žije v GFG Alliance, již v února oznámila společnosti Greensill Capital, svému největšímu věřiteli, že bez jeho finanční pomoci bude v bankrotovém stavu, je tristní, a to vzhledem k tomu, že samotná společnost Greensill Capital je nyní v insolvenci. V ohrožení je 6 000 zaměstnanců ve společnosti Liberty Steel a další zaměstnanci na Ostravsku v navazujících firmách. Celkem se tak může jednat až o 30 000 lidí.

Vážený pane premiére, žádám vás o intervence v zájmu těchto zaměstnanců v rámci vašich kompetencí jak na úrovni České republiky, tak i s partnery ve Velké Británii a ptám se vás, jak se postavíte ke vzniklé situaci a jaké konkrétní kroky podniknete, anebo možná už podnikáte, aby lidé v Moravskoslezském kraji, konkrétně ve firmě Liberty Steel, nepřišli o práci. Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Tak, pan poslanec Holík možná nečekal, že přijde tak rychle na řadu, takže není přítomen v sále. Jednací řád v tomto smyslu mluví jasně. Takže já poprosím pana poslance Benešíka, pokud je přítomen. (Poslanec Benešík přítomen není.) V tom případě pan poslanec Lipavský, který přítomen je, a přichází na řadu se svojí interpelací, původně vylosovanou jako číslo 9. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dneska je to opravdu rychlovka, odsejpá to rychle. Já jsem měl záměr zeptat se nepřítomného pana premiéra, v jakém stavu je příprava tendru na výstavbu nového zdroje jaderné energetiky v Dukovanech. Věřím, pane premiére, že mi odpovíte písemně, protože je pro nás jako pro opozici, a dovolím si teď mluvit vlastně i za těch pět politických stran, naprosto zásadní, protože na tom máme shodu, aby zde byly hájeny a obhájeny bezpečnostní zájmy České republiky, aby v zadávací dokumentaci, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ČEZem, aby tam byly zapracovány všechny bezpečnostní připomínky, které definovala bezpečnostní skupina zaštítěná Ministerstvem vnitra, pracující pod stálým výborem pro výstavbu nových zdrojů jaderné energie - mám informaci, že tyto připomínky stále zapracovány nejsou - a především, aby v souladu s usnesením vlády z dubna loňského roku nebyly přizvány do tohoto tendru společnosti z Číny a z Ruska. Nicméně se dlouhodobě ukazuje, že ministr Havlíček toto odmítá udělat. Neustále mluví o tom, že Rosatom bude přizván do tohoto jaderného tendru, a činí pro to veškeré kroky. Takže mě zajímá, co uděláte pro to, aby Rusko nemohlo stavět jadernou elektrárnu v Dukovanech. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Poprosím paní poslankyni Maříkovou. Připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se zeptám, i když pan premiér je dneska nepřítomný, a doufám, že dostanu písemnou odpověď.

Takže, vážený pane nepřítomný premiére, v prosinci jsem vás interpelovala ohledně očkování, vakcinačních pasů a zvýhodňování očkovaných, protože se o zvýhodňování očkovaných a zavádění covid-pasu vyjádřili někteří vládní představitelé včetně tehdejší hlavní hygieničky Rážové, současného ministra zdravotnictví Blatného a ministra obchodu a průmyslu a dopravy Havlíčka. Vy jste tehdy odpověděl, že jsou šířeny dezinformace o takzvaném vakcinačním pase, podle kterých budou těm, kteří se očkovat nenechají, odebírána lidská práva a svobody a podobné pitomosti, jste řekl. Vy jste před nedávnem navštívil Izrael a během své návštěvy jste na svém Twitteru zveřejnil, že by bylo zajímavé spolupracovat s Izraelci, kteří mají takzvaný zelený pas, který umožňuje očkovaným přístup do míst postupného otvírání jejich ekonomiky. Zmínil jste, že podobný projekt připravuje také Evropská unie.

Pane premiére, zeptám se vás tedy znovu: Bude mít Česká republika také vakcinační pas, nebo říkejme tomu třeba zelený pas, to je jedno? A pokud se občané nenechají očkovat, bude jejich vstup do některých míst podmíněn negativním testem, jak je tomu v Izraeli, když jste se tak rozplýval nad tím, jak to funguje v Izraeli? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další interpelaci přednese paní poslankyně Richterová, připraví se paní poslankyně Jarošová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Bohužel je pan premiér nepřítomný, tak se ho nemohu osobně zeptat, kdo mu reálně pomáhá zvládnout pandemii. Nicméně to je ta hlavní otázka: Jací lidé, jaké je personální obsazení týmů, které výkonně řídí, koordinují a sbírají zpětnou vazbu z terénu a tak pomáhají zvládnout pandemii? Vypadá to, že budeme mít nejvíce mrtvých na počet obyvatel na světě, zdá se, že budeme mít i možná i nejvíce kšeftů na ministerstvech a nejméně lidí na reálné řízení, koordinaci a management. Minule jsem se ptala, když tu pan premiér nebyl, jaké jsou ty týmy na oblasti logistiky, teď testování, očkování, zkrátka na různé oblasti, které jsou už myslím naprosto každému, koho to zajímá, zjevné, že je potřeba prakticky zajistit pro boj s covidem. Dneska bych ještě přidala tým pro zajištění všech praktických otázek na školách.

Stejně tak mě zajímalo, kolik lidí připravuje znění vládních opatření, kolik lidí to píše. Zatím nemám odpověď. Takže ta celková otázka je: krajští koordinátoři očkování jsou leckde stále zaměstnáni pouze na čtvrtinový úvazek, na čtvrtinový úvazek pro zajišťování téhle klíčové, logisticky i komunikačně velmi náročné úlohy, a naopak náměstci na ministerstvech mnohdy dostali mnohasettisícové odměny.

Pane premiére, jakým způsobem funguje váš tým? Kolik lidí a jak rozdělených vám reálně pomáhá zvládnout pandemii a jak byste obhájil tento nepoměr vůči právě takovým odměnám? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další interpelaci přednese paní poslankyně Jarošová, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane nepřítomný premiére, nejenom mě, ale především vám určitě chodí časté žádosti občanů, aby byly znova otevřeny školy. Cituji některé z nich: "Tyto děti nejsou na distanční výuku stavěné. Mám děti v první a v druhé třídě. Prvňáček a jeho distanční výuka se nedá ani popsat. Není schopen se soustředit na virtuální hlas paní učitelky. Veškerá výuka je na nás, na rodičích. Třeťáci už jsou doma od Vánoc, výuka už je nebaví, jsou bez motivace. Chybí jim škola, kamarádi, zážitky, pohyb. Distanční výuka je přechodné nouzové řešení, chybí u ní dětem osobní kontakt s učiteli, kamarády, chybí jim možnost se vzdělávat plnohodnotně, mít praxe, rozvíjet svoje sociální dovednosti, přátelství, vztahy. Rok v životě malého dítěte je neuvěřitelně dlouhá doba, za kterou udělají děti obrovský pokrok po všech stránkách." Další: "Jsem rodič dvou malých dětí a mohu vám stejně říci, že z mého širokého okolí absolutně nikdo nedodržuje to, že se děti nemají vídat s vrstevníky, protože ty děti už by byly jinak všechny v péči psychiatrů. Musím chodit do práce a děti dávám k prarodičům. Co mám jiného dělat? A tam běhají místo učení venku, ale jsem ráda, že je někdo pohlídá. Pusťte už je do škol. Vraťte našim dětem dětství, výuku, zážitky, a hlavně kamarády."

Pane premiére, spousta rodičů si stěžuje, že udržet děti při distanční výuce a v pozornosti prostě nejde. Některé děti se skoro vůbec neučí. Nikdo si neumí představit, jak moc je rok bez učiva poznamenal. Tohle není problém, který se dá odložit na později, tohle je akutní problém, který je potřeba řešit ihned. Tak se vás ptám, kdy půjdou konečně děti do škol? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď obdržíte v písemné formě do 30 dnů. Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, připraví se pan poslanec Benešík.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, na sklonku roku vydala vláda nařízení o novém kompenzačním bonusu za ceny emisních povolenek. Tento bonus má vybranému okruhu firem podnikajících ve 20 výslovně vyjmenovaných kategoriích kompenzovat část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Energeticky náročným firmám by se tedy měly dorovnat ztráty za rostoucí ceny emisních povolenek. Na tuto kompenzaci dosáhne jen zhruba sto podniků včetně holdingu Agrofert.

Mně vrtá hlavou, proč vláda s těmito kompenzacemi přišla až nyní a v době, kdy máme rekordní schodek státního rozpočtu a veškeré finanční prostředky, které má stát k dispozici, by měly směřovat na boj s pandemií. Na smysluplné kompenzace podnikatelům, živnostníkům a dalším osobám, které byli krizí a vládními opatřeními zasaženi natolik, že se mnohdy dostali do existenční krize, někdy peníze nezbývají.

Ministryně financí otevřeně říká, že při současném lockdownu vydržíme hospodařit se současným půlbilionovým schodkem státního rozpočtu jen do poloviny roku. Vláda ještě stále dluží slíbené odměny zdravotníkům. Kompenzační programy pro podnikatele a živnostníky jsou stále v některých případech mezerovité a neodpovídají realitě. MPO uvádí, že letos se výše kompenzací bude pohybovat v částce nejméně 1,3 miliardy.

Proto moje otázka zní: Je toto obrázek toho, kde leží vládní priority? Přijde vám zodpovědné v době krize vyčleňovat peníze z dluhem obtěžkaného státního rozpočtu na podporu vybraných firem v čele s Agrofertem? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Další interpelaci přednese pan poslanec Ondřej Benešík, připraví se paní poslankyně Jarošová.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji. Autobusy zájezdových dopravců jsou už více než rok odstaveny a další dlouhé měsíce budou stát. Tito dopravci tedy zřejmě přijdou již o druhou sezonu. Podnikatelé v tomto oboru říkají, že autobusy ztratily až 60 % na své ceně a jsou dlouhodobě neprodejné. Obrovské fixní náklady, leasingy, cena za udržení autobusů v provozuschopném a bezpečném stavu - zájezdová doprava je doslova v troskách. Kvůli nutným omezením prostě nemohou pracovat. Dále říkají, cituji: "V této katastrofální situaci nám vláda vzkázala, že jsme nezajímaví, nejsme pro veřejnost důležití, nemáme její podporu, a tedy vlastně je naprosto v pořádku, když autobusoví dopravci zkrachují. Prý je to názor většinové společnosti." Konec citace.

Takovému přístupu vlády se ani nechce věřit, ale zkušenosti nám ukazují, že takovýto přístup není této vládě vůbec cizí. Ptám se vás tedy, pane premiére, jak se vaše vláda postaví k tomuto problému a jak pomůže tomuto segmentu podnikatelů, kteří vedle například provozovatelů prodejen a obchodů, restaurací, hotelů, kadeřnictví a tak dále, jsou další skupinou, na kterou vládní opatření dopadají obzvláště tvrdě. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pane poslanče, odpověď vám bude doručena písemně do 30 dnů. Další interpelaci přednese paní poslankyně Jarošová, připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane nepřítomný premiére, můj dotaz směřuje ke katastrofální situaci zoologických zahrad v České republice, kterým prostě došly finance. Ztráty zahrad jdou do milionů, protože kvůli opatřením proti pandemii koronaviru musí mít pro návštěvníky zavřeno. To se týká většiny těch nejschopnějších zahrad s menšími příspěvky od zřizovatelů a vysokým podílem financí z vlastní podnikatelské činnosti, protože jim tak vypadla většina rozpočtu ze vstupného.

Například Pražská zoologická zahrada vykazuje od začátku celé krize propad příjmů 133 milionů, její ztráty jsou nejvyšší. Současný provoz zoo zajišťují z příspěvku zřizovatele a ze svých rezerv, což vystačí ale jen do konce dubna. Dvůr Králové odhaduje ztrátu minimálně na 5 milionů korun a ztráty hlásí i zlínská zoo.

Postižené zahrady plánují různé scénáře, například přesuny zvířat do jiných ZOO po celém světě, některá by prý nezbylo než utratit. Je to podle ředitelů jedna z variant, jak ušetřit, s tím, že jde samozřejmě o krajní řešení. S tím určitě nemohu souhlasit. Zoologické zahrady jsou naším bohatstvím a myslím, že máme být na co hrdi a musíme si je chránit. Jediná možnost, jak tomu zabránit, je finanční injekce ze strany státu.

Pane premiére, vyslyšíte volání zoo o pomoc a jak jim můžete pomoci tak, aby žádná zoo nemusela omezit péči o svá zvířata, a vůbec už, aby se jich nemusela zbavovat? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Kovářovou, připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, dlouhodobě se mluví o tom, že klíčem ke zvládnutí pandemie nemoci COVID-19 je očkování. V tom je ale Česká republika navzdory tomu, že právě vy jste hlavním koordinátorem očkování, pátou nejhorší zemí. Zatímco například Malta má dostatek dávek vakcín na to, aby do konce června naočkovala 92 % občanů, v České republice by se mělo do konce června oběma dávkami naočkovat jen 44 % dospělých občanů. K získání kolektivní imunity je přitom podle odborníků zapotřebí proočkovat alespoň 70 % obyvatel.

Důvodem, proč budeme očkovat skoro nejdéle v Evropě, je nedostatek vakcíny. Na to se dodnes veškerý očkovací neúspěch úspěšně shazoval. Jenže se ukázalo, že nedostatek vakcín je zřejmě způsoben tím, že vláda vloni objednala méně vakcíny, než mohla. Česká republika si totiž objednala jen 81 % dávek, jež pro ni byly vyhrazené. Vláda neobjednala ani polovinu vakcín, na které měla nárok od firem Johnson & Johnson a AstraZeneca. Sice využila maximální kvótu dávek u vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna, ovšem vakcín od těchto výrobců mohla získat více, neboť některé státy svoje kvóty u těchto vakcín nevyužily, a vakcíny tak zbyly.

Vy jste, pane premiére, se vyjádřil tak, že jste se o nerovnosti v přerozdělování vakcín dozvěděl teprve nedávno, ovšem to není tak docela pravda. O této nespravedlnosti se v médiích hovořilo už od ledna. Firma Pfizer uvedla, že během druhého čtvrtletí dodá o 10 milionů dávek navíc a my bychom mohli o ně požádat. Ptám se vás tedy: Budete aktivně vyjednávat se zeměmi EU o přednostním přidělení těchto dávek? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za naprosto přesné dodržení dvou minut. Poprosím paní poslankyni Richterovou, aby přednesla svoji interpelaci na předsedu vlády. Připraví se opět paní poslankyně Kovářová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já mám jednoduchou interpelaci k tomu, jakým způsobem probíhá příprava bezpečného návratu žáků do škol. Vážený pane nepřítomný premiére, my jsme za Piráty a STAN připravili jasný plán pro bezpečný návrat žáků do škol. Ta otázka je opravdu prostá: Proč od začátku března vláda nepodnikla takřka žádné kroky k přípravě toho bezpečného, zvládnutého návratu?

Co mohlo běžet? Mohly běžet pilotní projekty s různými typy testů. Proč? Aby se ověřilo, jak jsou které testy kvalitní, jak je zvládnuté ověřovací PCR testování u pozitivních výsledků a jestli by náhodou nebylo vhodné třeba za využití půlování vzorků testovat právě kloktacími nebo slinnými testy PCR.

Druhá věc, co se mohla pilotovat a testovat, by byla rotace tříd či rotace skupin. Rotace ve smyslu: žáci jsou pět dní ve škole, potom je víkend dva dny, další týden pět dní a víkend dva, celkem devět dní vlastně v karanténě, čili by se projevily nákazy v tomto mezičase. A opět v dalším týdnu možný návrat. Takováto rotace je doporučována odborníky, mohla se také pilotovat.

Mohli jsme zkoušet, jak by fungovala v praxi tahle sada opatření včetně převedení pravomocí na ředitele a ředitelky škol, zvýšené komunikace ředitelů se zřizovateli a místními hygienickými stanicemi a mohla se tím pádem ověřovat strategie, kterou v mnoha obrysech velmi podobnou má připravenou Ministerstvo školství.

Takže opakuji: Jak doposud probíhala příprava bezpečného návratu žáků, a to zcela prakticky? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na předsedu vlády, připraví se pan poslanec Benešík.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, před dvěma týdny jsem vás interpelovala ve stejné věci, ale bohužel jste na ústních interpelacích nebyl přítomný. Urychleně jste mi zaslal odpověď na tuto interpelaci pod číslem 1688, což kvituji. Nicméně co nemohu kvitovat, je obsah této odpovědi, ve které jste mi neodpověděl na mou vznesenou otázku. Krátce vám připomenu obsah interpelace. Jednalo se o váš rozhovor pro Český rozhlas k tématu letošních maturit, kdy jste jejich podoby mediálně prezentoval před jednáním s ministrem školství. V rámci jednoho dotazu paní redaktorky jste jí odpověděl a já si dovolím citovat: "Paní redaktorko, já vím, o co té vaší televizi jde, a podle toho vypadá i ta vaše otázka." Můj dotaz před dvěma týdny zněl: "Že jste si spletl rozhlas a televizi, to se stane a nemíním vám to předhazovat, ale co působí strašidelně, je věta, podle které veřejnoprávnímu rozhlasu nebo televizi o něco tajemného jde."

Co jste měl na mysli, pane premiére? Podělte se prosím s námi o odpověď na tuto otázku, když už jste neměl dost odvahy odpovědět paní redaktorce na tu její. Vážený pane premiére, ráda bych vás prostřednictvím této interpelace požádala o odpověď na mou položenou otázku, bohužel vámi zaslaná písemná odpověď ji neobsahovala. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Na řadě se svou interpelací je pan poslanec Benešík, připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, dnes jsou zoologické zahrady kvůli zákazům a omezením vaší vlády zavřené, tedy mají omezené možnosti příjmů a pokrytí nákladů. Není to problém jen pro děti, které se tu mohou přirozeně vzdělávat a o tuto radost přicházejí, ale především pro zoo samotné, které často chovají i vzácné živočichy a podílejí se na tom, že tito živočichové nezmizí z naší planety. Zoologické zahrady se teď nacházejí v krizi, chybí jim prostředky. Zvířata jsou totiž stejná jako lidi, potřebují jíst, potřebují veterinární péči. Nejsou to stroje, které vypnete a zase je zapnete, až covid zmizí. Musím uznat, že vláda začala dělat jisté kroky. Navýšila podporu pro zoologické zahrady, ale stejně je pořád velká zátěž na zřizovatelích, což jsou v mnoha případech města nebo kraje. Pak tu máme ještě soukromé zoo, které za sebou často nemají žádného silného zřizovatele. Osobně jsem v kontaktu se zřizovatelem Zoo Lešná, tedy městem Zlín, a vím, že situace opravdu není dobrá. S kolegy apelujeme i na Zlínský kraj, aby finančně pomohl tomuto turisticky nejnavštěvovanějšímu místu na Moravě, a proto se vás ptám, zda vláda skutečně reflektuje potřeby zoologických zahrad a jaké kroky se chystáte podniknout, abychom nepřišli o často vzácné živočichy, ale také vzdělávací a turistické lokality, kterými zoologické zahrady bezesporu jsou. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Další interpelaci přednese paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane premiére, opět nepřítomný, má interpelace se týká toho, z čeho budou hrazeny sociální služby v příštích letech, a pokrácení peněz pro takzvaný fond ESF+. Jde o to, že vaše vláda snížila pro programové období 2021 až 2027 výši alokace prostředků Evropského sociálního fondu+ o celých 10 % a současně vaše vláda mění pravidla pro spolufinancování, a to tak, že významně zvyšuje spoluúčast poskytovatelů služeb. Je to v době, kdy stejně všichni čelíme socioekonomické krizi v důsledku pandemie, tedy v době, kdy bychom záchrannou síť služeb měli spíš posilovat. Vy ji osekáváte a tohle ponížení přísunu plánovaných peněz neznamená nic jiného, než že část těchto služeb buď zanikne, nebo bude muset omezit svou činnost. Jde třeba jak o azylové domy, tak o různé sociálně aktivizační služby, tedy ty, které třeba dneska pomáhají s distanční výukou, nízkoprahové služby, dluhové poradny, zdůrazňuji, anebo třeba služby terénní a ambulantní psychiatrické péče. I zde upozorňuji na nárůst domácího násilí a ze zahraničí slyšíme i o nárůstu počtu sebevražd, myslím, že u nás ta čísla teprve přijdou, bohužel. Takže to jsou příklady služeb. A můj dotaz: Jaký plán má vaše vláda pro zachování fungování těchto služeb minimálně v rozsahu, jako tomu bylo doposud? Zvažujete přehodnotit navržená pravidla spolufinancování? Z čeho mají poskytovatelé dofinancovávat svůj provoz, když nevytvářejí zisk ze své podstaty? Děkuji za zodpovězení.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Podle všeho jsme tedy vyčerpali v tuto chvíli všechny interpelace, které byly podány na předsedu vlády či na vládu České republiky. Bezprostředně budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Poprosím pana poslance Lukáše Černohorského, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, a tím by nám zahájil blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Petr Beitl. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Příspěvek zaměstnavatele na stravování policistů a civilních zaměstnanců byl poskytován do roku 2010. V rámci úsporných opatření byl vládou zrušen a přislíbeno, že v dalších letech bude navrácen, ale k navrácení nedošlo a zůstalo jen u slibu. Nyní každé krajské ředitelství policie řeší stravování policistů a zaměstnanců po svém, velmi často však na úkor jiných činnosti. Někdy je financováno z fondu kulturních a sociálních potřeb, jindy je ovšem zcela zavřena jídelna a není možnost se stravovat. Ptám se tedy, kdy bude příslušníkům Policie ČR a civilním zaměstnancům navrácen příspěvek na stravování, jaké kroky jste jako ministr vnitra udělal k plošnému zajištění příspěvku na stravování pro příslušníky Policie ČR a civilní zaměstnance, případně v jakém stavu jsou případná jednání s Ministerstvem financí o navýšení v rozpočtu pro zajištění stravování pro příslušníky Policie ČR a civilní zaměstnance. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan místopředseda vlády a ministr vnitra je omluven, odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Teď poprosím pana poslance Beitla, který byl vylosován na druhém místě, aby přednesl ústní interpelaci na ministra zdravotnictví Jana Blatného, který je přítomen. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane ministře, obracím se na vás s dotazem, který se týká testování a očkování zaměstnanců v sociálních službách. Testování a očkování je i pro osoby v přímé péči dobrovolné a já se ptám, proč.

Co se týká očkování, při tom nebylo nutné nic vymýšlet. Od roku 2006 je totiž platná vyhláška č. 537/2006, která řeší očkování proti infekčním nemocem a v § 9 ukládá osobám, ne zaměstnavateli, poskytujícím terénní nebo ambulantní sociální služby povinnost očkování, například proti hepatitidě B. V praxi to znamená, že pokud chci pracovat jako pečovatel v sociálních službách v terénu, musím zaměstnavateli předložit doklad o očkování. Proč je možné nařídit vyhláškou očkování proti žloutence, ale proti COVID-19 ne?

Chápu, že situace s covidem je pro všechny nová a legislativa na něj nebyla připravena, na druhou stranu už v tom rok žijeme a jedním z hlavních úkolů je ochránit ty nejzranitelnější a také ty, kteří pracují v prvních liniích, a to pracovníci v sociálních službách zejména v přímé péči bezesporu jsou. Přesto nejasnými nařízeními právě poskytovatelům sociálních služeb jako zaměstnavatelům nakládáte další povinnosti a jsou to oni, kdo se musí zorientovat ve změti vyhlášek a nařízení.

Podobným problémem je testování. I to je pro pracovníky v sociálních službách, respektive v přímé péči, dobrovolné, ale zaměstnavatel je povinen ho zajistit. Pokud zaměstnanec odmítne test, nesmí ho zaměstnavatel pustit na pracoviště a dostane takzvané áčko, dokonce hrozí jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci za porušení stanovené povinnosti pokuta. Nemám právnické vzdělání, ale na tomto místě považuji za vhodné upozornit na skutečnost, že legislativa přijímaná v souvislosti s pandemií nebyla dosud vyložena judikaturou a neexistují uspokojivá výkladová vodítka pro jednoznačný výklad. Žádám vás proto o vyjádření k dané právní problematice, která by mohla přispět k lepší orientaci.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr zdravotnictví Jan Blatný.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, v odpovědi na váš dotaz, který se týká v podstatě povinného nastavení očkování proti koronaviru u určité skupiny osob, konkrétně u těch, které pracují s jinými lidmi a podobně, jak jste řekl, tak v současné době opravdu ta naše právní úprava nezohledňuje tuto možnost a bylo to mimo jiné i na základě opakovaných diskuzí se zákonodárci, kde byl poměrně jednoznačně vyjádřen názor, že očkování proti koronaviru musí být dobrovolné, nemůže být povinné. Očkování proti koronaviru v současné době dobrovolné je a ve chvíli, kdy by mělo dojít k nějaké změně, tak to bude určitě vyžadovat poměrně rozsáhlou celospolečenskou diskuzi, protože toto onemocnění je rozšířené daleko více, než je tomu u ostatních onemocnění. V současné době ta problematika je řešena nejenom na národní úrovni, ale i celoevropsky anebo celosvětově. A v neposlední řadě je také potřeba říct, že v současné době zatím není dostatečné množství vakcín, které by mohlo umožnit to, aby úplně všichni v ten konkrétní časový okamžik mohli být naočkováni, kdyby jim to bylo nařízeno.

Takže věřím, že jsem takto váš dotaz zodpověděl. V současné době není plánováno, že by se očkování proti koronaviru změnilo z dobrovolného na povinné. Navíc na rozdíl od řady ostatních onemocnění, na které jste ukazoval, například na hepatitidu B a podobně, existuje poměrně jednoznačná a jednoduchá forma ochrany toho jednotlivce, případně toho, o koho pečuje, a také spolehlivé testování, které u ostatních onemocnění takto rozšířené není.

V současné době je alternativou a zatím s ním počítá i plánovaný takzvaný zelený pas, který bude v rámci Evropské unie zaváděn. Takže v současné době neplánuje Ministerstvo zdravotnictví nějakou změnu v tomto smyslu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Já bych rád doplnil moji otázku ještě o druhou část, která už byla obsažena, a to je testování. Vy zaměstnavatelům dáváte povinnost testovat, ale zaměstnanci nemají povinnost testování akceptovat. Hodláte aspoň s tímto něco dělat? Zabývá se tím ministerstvo? Protože situace je samozřejmě nepřijatelná a zaměstnavatelé jsou v legislativní pasti.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Reagovat bude pan ministr zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, ta povinnost je dána stávající právní úpravou a zaměstnanec, který by se nepodrobil tomuto testování, se dopouští protiprávního kroku, a nejenom že mu bude napsáno to áčko, o kterém mluvíte, ale vystavuje se i finanční pokutě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za odpověď a poprosím, aby další interpelaci přednesla paní poslankyně Karla Maříková, taky na ministra zdravotnictví.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, světem hýbou podezřelá úmrtí po očkování proti onemocnění COVID-19. Vy jste v této souvislosti obdržel spolu s premiérem Andrejem Babišem dopis od profesora Berana. Pan profesor Beran se domnívá, že celá záhada má velmi jednoduché vysvětlení. Jde podle něj o reakci u lidí, kteří již virus prodělali a mají na něj protilátky. Ty pak v těle reagují s antigenem z očkování a to dělá intravaskulární diseminovanou koagulaci, která je příčinou potíží. Z téhož důvodu je podle profesora Berana nesmysl doporučení vakcinologické společnosti, aby lidé, kteří prodělali covid, byli očkováni již sedm dní po nemoci. Toto doporučení zdravotnické autority může ve finále zabíjet lidi podle pana profesora a bohužel to už prý lze doložit i empiricky na úmrtí klientů v domově důchodců ve Vrchlabí.

Pane ministře, obdržel jste tento dopis? Zabýval jste se tímto v rámci ochrany zdraví a života našich občanů? Jaký je váš názor na to?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má ministr zdravotnictví Jan Blatný.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, milá paní poslankyně, odhlédnu od toho, že mě překvapuje to, že by někdo měl přístup k e-mailu, který sdílím s panem profesorem Beranem a s panem premiérem, ale to asi není podstatné. Podstatná je ta věc, že je to spekulace. Jakkoli si vážím pana profesora, tak toto je spekulace, která se nezakládá na pravdě. Mohu to říct i dvakrát zodpovědně, protože zrovna poruchami krevního srážení se celý život zabývám, a vysvětlení, které nabízí pan profesor, v tomto případě není podloženo žádnou odbornou realitou a koneckonců i právě poměrně detailní vyšetřování všech podezření na úmrtí u jedné z těch vakcín, v rámci které tato podezření vznikla, Evropskou lékovou agenturou i řadou ostatních odborných autorit po celém světě, bylo jednoznačně vyvráceno. Respektive, chcete-li, nebylo potvrzeno, že by tam byla příčinná souvislost.

Takže já jsem se tady tímto sdělením, které jsem opravdu od pana profesora Berana dostal, zabýval. Odpověděl jsem mu na to odborně, nikoli politicky. To, co je zde uvedeno, nepovažuji za pravdivé a považuji to za jakousi vědeckou diskuzi, která může probíhat na vědecké úrovni, tam taky proběhla, byla vyvrácena a následně to bylo potvrzeno i tím, jak na to zareagovaly světové vědecké agentury. Takže zcela zodpovědně říkám našim spoluobčanům, že žádná z vakcín nikoho nezabíjí. Žádné doporučení vakcinologické společnosti nikomu neohrožuje život a tato diskuze opravdu patří z mého pohledu do vědeckých kuloárů, kde bude velice rychle vyvrácena, a jinam nepatří, protože se nezakládá na pravdě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pane ministře, určitě vám nikdo e-maily neprohlíží, toto vyšlo v tisku. Zřejmě pan profesor Beran toto novinářům poskytl. Mě by jenom zajímalo - určitě nechci zpochybňovat vaše odborné znalosti, to v žádném případě - ale jestli se tím zabývali i jiní odborníci, jestli se můžete opřít i o nějaký jiný názor odborníků. A pokud ne, tak jestli je vyzvete, aby se tím zabývali.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já to taky neberu nijak špatně, jenom to uvádím na pravou míru. Já jsem to v podstatě řekl. Jistěže nejsem natolik domýšlivý, že bych předpokládal, že to, že mám na to odborný názor já, je to nejdůležitější. Ale byl to právě jeden z důvodů velice důkladného prošetření Evropskou lékovou agenturou. Velice podobný statement byl vydán Mezinárodní společností pro trombózu a hemostázu, zabývala se tím Česká společnost pro trombózu a hemostázu, jejímž jsem mimo jiné také členem, takže opravdu bylo to velmi seriózně zodpovězeno a nebylo prokázáno, že by docházelo ke spuštění intravaskulární diseminované koagulace anebo že by byly jiným způsobem spojeny poruchy krevního srážení s podáním té vakcíny. Říkám to na svou čest. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další svou interpelaci přednese paní poslankyně Balcarová a bude interpelovat ministra zemědělství Miroslava Tomana. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala na věci, které souvisejí se strategiemi biodiverzita a strategiemi Farm to Fork, což ve volném překladu znamená podpora lokálního zemědělství. Obě tyto strategie loňského května přijala Evropská komise a Česká republika se k nim přihlásila, naše vláda, tedy i vy. V těchto strategiích se uvádí, nebo jejich cílem je, i snížení syntetických pesticidů o 50 % a snížení chemického hnojení o 20 %. Další závazky, které vyplývají z těchto strategií pro Českou republiku je také zvýšení podílu ekologického zemědělství až na 25 % zemědělského půdního fondu a současně změnit minimálně 10 % zemědělské výměry zpět na krajinotvorné prvky, což je v současné době vzhledem k tomu, jak vypadá naše krajina a jak je potřeba krajinu ozdravit a udělat kroky tak, aby byla odolnější na současnou klimatickou změnu, která se projevuje extrémními výkyvy počasí.

Vlastně tyto závazky, tyto čtyři cíle, které jsem teď řekla, by se měly promítnout do strategického plánu společné zemědělské politiky 2021 až 2027. V tuto chvíli ministerstvo na této strategii pracuje. A protože začíná vlastně už platit, měla by začít platit už od roku 2021 a ještě ji předtím musí schválit Evropská komise, tak si myslím, že už byste mi měl dokázat odpovědět na otázky, jaká konkrétní opatření Ministerstvo zemědělství navrhne (Předsedající: Váš čas, pane poslankyně.), aby splnilo tyto čtyři cíle, které jsem již jmenovala. Děkuji moc.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Poprosím pana poslance Polanského, který přednese interpelaci na ministra Karla Havlíčka.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, donesla se ke mně informace o tom, že se na příspěvkové organizaci Ředitelství silnic a dálnic chystá reorganizace vedení, respektive řízení organizace. Rád bych se vás proto zeptal, v čem ta změna spočívá, jaký bude její praktický dopad, čím je motivovaná, z jakých analytických podkladů vycházíte a také jaký je předpokládaný harmonogram této transformace.

Zároveň s tím se ke mně dostala informace, že se v letošním roce na ŘSD má nejspíš v rámci této reorganizace skartovat velké množství dokumentů. Tak jsem vás chtěl požádat, abyste jako součást vaší odpovědi poskytl informace o tom, kterých dokumentů se to skartování má týkat. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Další na řadě se svou interpelací je pan poslanec Jan Skopeček, bude interpelovat ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, moje interpelace je obdobná jako na premiéra Babiše, nicméně ten tady nebyl. Jde mi o téma očkování. Víme, že Evropská unie si stanovila cíl do července naočkovat 70 % občanů, některé státy jako Malta 90 %, Dánsko 79. Nicméně u České republiky se počítá jedna z posledních příček, 44 % naočkovaných.

V téhle souvislosti se chci zeptat, kdo podle vás nese zodpovědnost za to, že Česká republika nevyužila možnosti nakoupit více vakcín. Proběhlo to poměrně nedávno před pár dny tiskem s odůvodněním, že česká vláda nechtěla finančně zatížit rozpočet, že se jí ta cena zdála pravděpodobně vysoká. Mně to přijde naprosto neuvěřitelný argument ve chvíli, kdy Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo vnitra nakupovalo jednoznačně předražené respirátory za 700 Kč a více. Asi se shodneme na tom, že očkování je světlo na konci tunelu a předpoklad pro to, abychom Českou republiku vraceli do normálního života, a to ať už po společenské stránce věci, nebo po té ekonomické.

Chci se tedy zeptat, jak je možné, že v této tíživé situaci, kdy jednotlivé státy bojují de facto o to, aby získaly na úkor toho druhého větší počet očkování, Česká republika nevyužila maximální možné objednávky a části těch vakcín, které jsou dneska váženy zlatem, se vzdala. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má ministr zdravotnictví Jan Blatný.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, já nemám problém tady na toto odpovědět. Jenom nevím pořád, kde se bere nějakých těch 44 %. Už jsem to tady slyšel několikrát, že Česká republika bude mít naočkovaných jenom 44 % a že jsme na tom strašně špatně. Tak já prosím tohle zcela jednoznačně dementuji. Česká republika má objednané vakcíny pro 16 milionů osob, což je dvojnásobek dospělé populace, rozhodně ne 44 %. Zhruba 5,5 milionu osob, což je 60 nebo téměř 70 % dospělé populace, bude proočkováno, říkal jsem to i včera, v průběhu nebo do konce června. Dodávky jsou plánovány tak, aby asi 8,5 milionu osob mohlo být proočkováno do konce srpna. V současné době jsme asi 11. ze 27 zemí Evropské unie v počtu proočkovaných, ne od konce, ale od začátku. Takže nevím, kde se bere ta neustálá skepse o očkování v České republice. Já bych naopak řekl, že probíhá velmi dobře, a opakoval bych to, co jsem řekl včera.

A jenom ke konkrétním dávkám: 4. 9., pan tehdejší ministr Adam (Vojtěch), nabídka byla 7 milionů vakcín, objednány byly 3 miliony vakcín. Já to zaokrouhluji na celé miliony. Rozhodnutí bylo na základě tehdejší strategie. 14. 10., Roman Prymula - Johnson & Johnson, možnost 4,8 milionu vakcín, objednány 2 miliony vakcín. Rozhodnutí na základě tehdejší očkovací strategie. Pfizer/BioNTech, 27. 10., Roman Prymula - možnost objednat 4 628 000, objednány 2 miliony. Toto rozhodnutí jsem potom zrušil a z těch 4,6 milionu jsem objednal 4 miliony, víc to už nešlo, protože bohužel mezitím došlo ke změnám alokace. Další nákupy jsou už ode mě. 2. 12., Moderna, 3,7 milionu, objednáno 1,9 milionu. Nevyužili jsme možnosti takzvaného top-up, které by přišlo až koncem tohoto roku, to znamená, objednali jsme všechno, co nám přijde v průběhu prvních tří čtvrtletí. Následně 21. 12., Pfizer/BioNTech, také ode mě, původně možnost objednat 2,3 miliony, objednal jsem 4 miliony, to znamená, podařilo se sehnat o 1,6 milionu víc. 2. 12. také já, CureVac, bylo nabídnuto přes 3 miliony dávek, objednal jsem 1 milion dávek, protože to byla nejdražší vakcína, která měla být dodávána až do druhé poloviny roku 2022, to znamená pozdě. 12. 2., Novavax, 2,4 milionu, objednal jsem 2,4 milionu. 14. 1., Pfizer/BioNTech, nabídnuto 4,6 milionu, objednali jsme 4 miliony, protože jsme se tehdy dohodli, že část této vakcíny přenecháme ostatním zemím, které byly ještě ve větší složitosti. 18. 3., Moderna, nabízeno 3,5 milionu, objednal jsem 2 miliony, a to bylo opět z důvodu toho, že většina té dodávky by přišla až koncem roku 2021, případně později.

Takže dohromady jsem udělal - a mám v tom čisté svědomí - naprosto všechno pro to, aby se sem dostalo maximum vakcín. Máme objednáno pro dvojnásobek naší populace, to znamená, že žádné zpoždění nikde nehrozí. A kolegové, kteří to objednávali přede mnou, tak musím říct, že to objednávali v době, kdy byla jiná strategie, kdy jsme asi všichni věřili, že situace bude trochu jiná. Ještě jenom řeknu, že já taky, když se na to dívám současným prizmatem, potom se na to dívám jinak než kolegové, kteří třeba o tom rozhodovali v září. Ale nechci za ně samozřejmě mluvit. Jenom bych chtěl připomenout jedno české přísloví, že po bitvě je každý generál.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Skopeček: Pane ministře, děkuju za odpověď. Mě těší, že se to za vašeho působení zlepšuje. Rozumím tomu, že i ministerstvo nevyužívá maximální kapacity ve chvíli, kdy dodavatelské podmínky jsou třeba takové, že to pro tu zemi není výhodné.

Ale nemůžu souhlasit s tím, že nevíte, kde se bere skepse k tomu, že bude naočkováno... Víte, když se podíváte na začátek, kdy v tom byl chaos, kdy vládě chyběla distribuční společnost, aby vůbec vakcíny rozvozila, i když už ty vakcíny byly v České republice, tak to samozřejmě vedlo k obrovské skepsi. Počáteční problémy byly tak obrovské, že se nelze divit těm problémům.

Ale rozumím tomu tak, že ty problémy byly za vašich předchůdců pana Adama (Vojtěcha) a pana Prymuly. Nezlobte se, ta situace už tehdy byla zlá a už tehdy bylo jasné, že očkování je jedna z mála cest, jak se s tou epidemií potýkat, a rozumím tomu, že premiér Babiš, který si za to vzal zodpovědnost, zvolil špatnou očkovací strategii, protože dneska je zřejmé, že to byla fatální chyba. Mohli jsme mít naočkováno mnohem více lidí, mohlo být méně mrtvých lidí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Jenom krátce, aby to bylo všechno formálně v pořádku. Já se nemohu vyjadřovat k tomu, co bylo přede mnou, ani kdo a jak řídil očkovací strategii před tím, než jsem se já stal ministrem. Jenom to tak formálně říkám i na mikrofon, že k tomuto se neumím a nechci vyjádřit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Jako další přednese svoji interpelaci pan poslanec Valenta a bude také interpelovat pana ministra Blatného.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, objasněte mi prosím, proč Ministerstvo zdravotnictví pod vaším vedením toleruje v České republice experimentální léčbu COVID-19 přípravkem Ivermektin, přestože Evropská agentura pro léčivé prostředky EMA, stejně jako americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA tento preparát explicitně nedoporučily. Velice nerad bych z vašich úst ale nyní slyšel, že se jedná o lék, který je v České republice povolený pouze za určitých a přesně daných opatření. To je mi samozřejmě jasné a mohou tak být používána i jiná léčiva. Státní ústav pro kontrolu léčiv ale uvádí, že neexistuje dostatek dat o účinnosti a že jsou dokonce známy případy předávkování Ivermektinem, který ostatně nebyl doposud nikde na světě registrován jako léčivý přípravek proti covidu. Podle vyjádření mnohých odborníků, a to i přímo z vašeho ministerstva, je k dosažení účinku přípravku na množení viru nutno podat až stonásobek běžné dávky, přičemž doposud provedené studie mají protikladné výsledky a jsou plné metodických chyb. To vše může znamenat pro české pacienty velké nebezpečí. Vždyť i vy na jedné straně veřejně tvrdíte, že neexistují dostatečné důkazy o prokazatelném kladném vlivu Ivermektinu, ale k jeho distribuci takticky mlčíte, což by ministr zdravotnictví rozhodně neměl, a necháte ho v České republice běžně prodávat.

Na straně druhé ruskou vakcínu Sputnik V zcela identicky doposud bez příslušné certifikace striktně odmítáte. Nemyslíte si tedy, že není úplně v pořádku, že když ruský Sputnik V veřejně zatracujete kvůli chybějící certifikaci Evropskou agenturou, nad stejně neschváleným americkým přípravkem Ivermektin jaksi přivíráte oči? Nesmíte se divit, že jste potom některými podezírán z nepřípadných hrátek, a to nejen ideologicky politických, ale mnozí občané ve vás takto spatřují velkého byznysového hráče, ovšem v jejich neprospěch. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo dávám panu ministru zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, začnu od konce. To srovnání s vakcínou si myslím, že není úplně správné z toho pohledu, že vakcína, o které mluvíte, anebo jakákoliv jiná vakcína, která zatím nebyla použita a nebyla zaregistrována v žádném evropském státě, je na tom jinak než lék, který je v nějakém evropském státě zaregistrován a není registrován v České republice pro danou indikaci. Ale já se nechci dostávat na úplně odbornou úroveň této diskuze, protože bychom se dostali do příliš velkých detailů. Já si myslím, že mě nikdo nebude vinit z toho, že bych byl příznivcem Ivermektinu. Já se naopak domnívám, že je to lék, jehož možnost je opravdu velmi limitovaná, a to, co ministerstvo udělalo, je i před tím, než byla udělena jakákoliv výjimka, která se týká konkrétního počtu balení od konkrétního výrobce přivezeného do jedné české nemocnice, opět zdůrazňuji mimo iniciativy Ministerstva zdravotnictví, tak tento lék bylo i před tím možno používat na takzvaný mimořádný dovoz, to znamená, když se lékař rozhodl, že tento lék chce svému pacientovi na svoji zodpovědnost dát, protože je registrovaný pro jinou nemoc v jiné zemi, tak to mohl udělat. To se dělo. Byli lékaři, například třeba pan primář v Nemocnici u sv. Anny, který na svoji zodpovědnost a ze svého odborného rozhodnutí tento lék podával, což já nekomentuji, jenom konstatuji. My jsme udělali jenom to, že teď se nemusí žádat o každý jeden mimořádný dovoz na jednotlivého pacienta, ale že sem byla vlastně zlegalizována jakási dodávka, která přišla do České republiky, ale byla zachována ta pravidla. To znamená i nadále, když chce někdo takto léčit, musí splnit stejné požadavky, pacient musí podepsat informovaný souhlas a postupuje se u toho jako u léku, který není registrovaný pro danou nemoc v naší zemi. Znovu říkám, ta situace oproti konkrétně ruské vakcíně je opravdu odlišná, protože ta není registrovaná v žádné evropské zemi a není registrovaná ani pro jinou nemoc. Ona samozřejmě z principu ani být pro jinou nemoc registrovaná nemůže. A naopak ve chvíli, kdy bude registrovaná, potom se na ni budu dívat stejně jako na jakoukoliv jinou vakcínu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane ministře. V podstatě s vaší odpovědí do jisté míry souhlasím. Jen by mě teď zajímalo, jak je tedy možné, že v některých zemích Evropské unie, nebo respektive v bývalých zemích Evropské unie typu Velké Británie, se necertifikované vakcíny podávaly již dávno předtím? A proč to není možné u nás?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Reagovat bude pan ministr zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, ta vakcína začala být na výjimku ve Velké Británii používaná v době, kdy Velká Británie byla ještě členem Evropské unie, vystupovala z ní a využila právě stejné právní normy, kterou mají všechny evropské země, a měla ji tehdy i Británie. U nás se jedná o jeden paragraf ze zákona o léčivech, který umožňuje, aby byla dočasně povolena výjimka na podávání neregistrovaného preparátu. Tuto podmínku by Česká republika rovněž mohla udělit, znamenalo by to potřebu souhlasného stanoviska SÚKLu a souhlas Ministerstva zdravotnictví, o tom jsme se bavili opakovaně. Ministerstvo zdravotnictví, nebo, chcete-li já, zastávám názor, že v tomto případě to není opodstatněné, v tomto případě s ohledem na bezpečnost a na množství osob, kterými by mohla být taková látka použita, a i s ohledem na to, že probíhá hodnocení této vakcíny v rámci Evropské unie, za což jsem rád, já tuto výjimku podepsat nechci.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Poprosím pana poslance Nováka, který byl vylosován se svojí interpelací na ministra vnitra, stav testování na hranicích. Bohužel, pan poslanec není přítomen v sále, jeho interpelace propadá, a poprosím pana poslance Milana Poura, který bude interpelovat ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka.

 

Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře Petříčku, jelikož zde nejste přítomen, požádám vás tímto o odpověď písemně. V únoru 2021 došlo v Barmě k vojenskému převratu. Po demokratických volbách, ve kterých zvítězila Národní liga pro demokracii premiérky Su Ťij, vládu této země násilím převzal velitel ozbrojených sil Min Aun Hlain. Premiérka Su Ťij a další politici byli uvězněni. Nyní v Barmě probíhají demonstrace proti tomuto převratu. Demonstrace jsou ze strany vojenského režimu velmi tvrdě, to znamená násilně, potlačovány. Bohužel desítky lidí při těchto demonstracích přišly o život. Odpůrci vojenského režimu jsou zatýkáni a vězněni. Organizace AAPP uvádí, že při zásazích bezpečnostních složek již zemřelo nejméně 125 lidí, dalších 2 159 osob bylo od převratu zadrženo, zhruba 300 z nich bylo propuštěno. V České republice žije několik barmských katolických rodin, kterým Česká republika pomohla před lety dostat se z područí barmské armády a kteří se zajímají o osud svých blízkých v Barmě. Tito lidé jsou bohužel přesvědčeni o tom, že žádná pomoc, žádná podpora od našeho státu pro návrat demokracie v Barmě nepřichází. Ptám se proto vás, pane ministře, jaké kroky Ministerstvo zahraničních věcí podniklo a podnikne na podporu demokracie v Barmě? Děkuji vám předem za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte do 30 dnů písemně a já předávám slovo paní poslankyni Kovářové, která bude interpelovat ministra Karla Havlíčka.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v minulosti jsem já a paní starostka Hostivice jednaly s ŘSD a vaším resortem a konzultovaly jsme přemístění kapličky č. XII v Hostivici, v jejíž těsné blízkosti byla kdysi rozšířena silnice první třídy I/6J. Kaple byla postavena jako součást významné poutní cesty ke klášteru Hájek. Samozřejmě se na kapličce podepsal velmi silný provoz na frekventované silnici, která vede v těsné blízkosti. Dnes je kaplička v havarijním stavu, hrozí její zborcení a samozřejmě také ztráta její historické hodnoty. Pokud by došlo skutečně ke zborcení, tak ohrožuje i bezpečnost silničního provozu.

Město Hostivice se zástupci ŘSD jedná o přemístění kapličky už od roku 2011. Jednání se zintenzivnila v roce 2011, dále pak 2019, 2020, a bylo slíbeno, že ŘSD samozřejmě kapličku přemístí, ale bohužel zatím po několika měsících nevypsalo ani výběrové řízení s vybráním zhotovitele k přemístění kapličky. V případě rozebrání kapličky je pro její přemístění připraveno nové místo u poutní cesty ke klášteru Hájek. Dle původních plánů k tomu mělo dojít již v loňském roce, kdy uplynulo výročí 300 let od položení základního kamene této poutní cesty, ale bohužel, zchátralá kaplička stojí pořád na svém místě.

Proto bych vás chtěla požádat a apelovat, abyste urychlil vypsání výběrového řízení na ŘSD, aby se tato kaplička zachránila. Anebo se snad čeká na to, až kaplička spadne a nebude se muset vypisovat žádné výběrové řízení? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a prosím pana poslance Jaroslava Holíka, aby přednesl svoji interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane ministře, Ministerstvo životního prostředí včera zdvojnásobilo dotaci pro zoologické zahrady, a to ze 40 milionů na 80 milionů, za kterou vám zvířata, ošetřovatelé i já děkujeme. Z dostupných zdrojů ale není jasné, zda se jedná o jednorázovou pomoc, nebo se tato pomoc bude opakovat. Uvedené zahrady jsou z velké části závislé na financování ze vstupného a dnes je drtivá většina zoologických zahrad na pokraji bankrotu. Zabraňme tedy situaci, aby se zahrady musely zbavovat cenných zvířat. Totiž ta uvedená pomoc, pokud bych ji přenesl na autodopravce, kteří nemůžou jezdit, tak to je asi, jako bychom za ně zaplatili zákonné pojištění.

Zoologické zahrady vstoupily do roku 2021 v daleko horší ekonomické situaci, než to bylo loni. Pracovníci těchto zahrad doufají, že v brzké době bude možné otevřít alespoň venkovní areály. Obavy ze zvýšené koncentrace lze řešit omezením počtu návštěvníků a řady u pokladen jsou řešitelné prodejem vstupenek on-line. Já sám za sebe říkám, uzavírání zahrad považuji za nesmyslné. Pohyb na čerstvém vzduchu s odstupy výrazně většími než v supermarketech či městské dopravě jsou pro lidský organismus daleko lepší než sezení v roušce nebo v bytě s rouškou na ústech.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte do 30 dnů písemně v souladu s jednacím řádem. Poprosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat ministra zdravotnictví Jana Blatného.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Úvodem této interpelace bych ráda poděkovala panu ministrovi za včerejší příslib popisu přípravy kapacit personální obsazenosti očkování, že to dostaneme písemně. A proto také interpeluji jedinou věc, a sice ujasnění pravidel pro testování ve firmách. Je mi jasné, že na začátku tam mohly být nějaké mouchy, ale přijde mi, že už je to spuštěné dost dlouho na to, aby byla ujasněná metodika i pro řekněme ne úplně časté případy. Dám příklad podnětu, co mi chodí do mailu od občanů. Jde o firmy, které jsou maličké, ale chodí třeba do firem větších. Typický příklad jsou firmy, které poskytují úklid. A jsou to tedy situace, kdy třeba právě proto, že jde o malé firmy, nemají povinnost testování ze zákona, ale kvůli vstupu do větších firem testují a nejsou si úplně jisté, že jim testování bude proplaceno. Na stránkách Ministerstva průmyslu se píše, že ano, ale chtějí to ujištění. A potom je tam chybějící propojení na testování třeba i v hlavním zaměstnání lidí, co pomáhají třeba s úklidem, to je typický příklad. Takovýchhle menších úklidových firem je fakt hodně a jde o to, když lidé jsou zaměstnaní ve dvou různých firmách, tak jestli ta hlavní, když jim odmítne vystavit potvrzení o testování, jestli to nezamezí tomu, aby potom byly proplaceny ty opakovaně provedené testy.

A potom poslední věc, jestli taková podrobnější metodika, která by dávala opravdu jasné odpovědi i na takovéhle méně časté situace, ale přesto myslím validní, bude dokončena. Lidi, když se takto ptají, tak jim třeba i na zdravotních pojišťovnách říkají, že se na všem pracuje, jsou příjemní, ale vlastně informace z centrály chybí. Takže to je otázka. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a předávám slovo panu ministru zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, obecně ta situace se mění i tím, že v současné době všichni, kteří zaměstnávají alespoň jednu a více osob, anebo osoby samostatně výdělečně činné povinnost testování mají, takže ono se to tím řeší. Ale k té vaší původní otázce. Tam bylo řečeno od začátku, že ve chvíli, kdy někdo provozuje větší firmu a přijde mu tam někdo z menší firmy, případně i živnostník, tak tohoto člověka může a měl by ho nechat otestovat a může si to nechat uhradit. Je na to myšleno i v tom, že ve chvíli, kdy třeba člověka se stejným rodným číslem, protože když to bude třeba paní uklizečka nebo pokrývač, to je jedno, který během týdne navštíví pět různých firem, protože bude každý den pracovat pro někoho jiného, tak jestliže ho tento někdo pokaždé otestuje, tak to dostane každá z těch firem uhrazeno, protože bude vidět, že to přichází z jiného zaměstnání. Tato informace tady bude, takže toho se nemusíme bát. Vyřešit se to dá tím, kdyby ten člověk se nechtěl nechat opakovaně testovat, tak pořád platí ta možnost, že může mít certifikát o tom testu a ty certifikáty jsou uznávané, jak víme. Ten certifikát platí vždy několik dní podle toho, jaký ten test byl provedený. Takže to tam je a pořád jsou tam i výjimky pro lidi, kteří mají ukončené plné očkování, a pro lidi, kteří prodělali onemocnění a mají o tom lékařský doklad po dobu 90 dnů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní poslankyně má zájem o položení doplňující otázky. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc za jasnou odpověď. Doplňující otázka je ještě k tomu, jak se budou pak sbírat data od firem? Teď mají povinnost vést informace o provedeném testování v takové jedné tabulce a mě by zajímalo, co ještě po nich budete chtít, jestli je to opravdu všechno ta jedna tabulka a jakým způsobem se bude sbírat, abyste mohli vyhodnocovat, abyste třeba i nám mohli dát informace o tom, kolik bylo konkrétně ohnisek ve firmách a jak rychle se dostali lidi na potvrzující PCR testy. Všechny tyto informace zatím chybí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující otázku.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové. Ony nechybí úplně, ony chybí u těch negativních testů. Pozitivní testy jsou samozřejmě zaznamenány a je to dáno v tom mimořádném opatření, kde je povinnost zaměstnavatele i zaměstnance, aby vešel do kontaktu bezodkladně s lékařem, který je buď jeho praktickým lékařem, nebo lékař, který poskytuje pracovně lékařské služby pro zaměstnavatele, případně když nikdo takový není, tak s krajskou hygienickou stanicí, která musí zanést pozitivitu do ISINu a do standardních systémů a tomu člověku v případě, že je pozitivní, nařídí izolaci a začne trasovat jeho kontakty. Velkou roli tady hraje právě ten samoreportovací formulář, který může všechno zrychlit, na to apelovala nedávno i paní hygienička.

Negativní testy se sbírají jednou za měsíc ze zdravotních pojišťoven, tak tam potom jsme schopni to dát i do korelace. Je ale pravda, že seznamy, které už máme teď, jsou řádově o tisících prokázaných lidí. Jsme schopni z tohoto zjistit, i o kterého zaměstnavatele se jedná, jenom upozorňujeme na to, že je potřeba, aby ten, kdo to tam zadává, opravdu zatrhl, že se jedná o testování v zaměstnání. Kdyby to neudělal, tak potom sice ta informace se neztratí, ale spadne do veřejného testování, nebude vedena tady pod tím testováním obecným. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Golasowskou, která je na řadě, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra Karla Havlíčka.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mám na vás interpelaci úplně stejnou jako před chvílí na pana premiéra, protože si myslím, že ta záležitost se týká vašeho ministerstva. Vážený pane ministře, zprávy z médií i z britských vládních kruhů naplňují zaměstnance a jejich odborové zástupce ve společnosti Liberty Steel vážnými obavami o budoucnost hutí a pracovních míst v ní. Víte, že již v době převzetí hutí impériem pana Gupty upozorňovaly odbory na rizikovost tohoto převzetí a nakonec souhlasily jen pod tlakem, že bylo velmi málo potenciálních kupců, kteří byli ochotni novou huť převzít a garantovat nejen zachování výroby, ale i její rozvoj.

Současná situace, kdy Guptova zastřešující skupina GFG Alliance již v únoru oznámila společnosti Greensill Capital, svému největšímu věřiteli, že bez jeho finanční pomoci bude v bankrotovém stavu, je tristní. A to vzhledem k tomu, že samotná společnost Greensill Capital je nyní v insolvenci. V ohrožení je 6 000 zaměstnanců ve společnosti Liberty Steel a další zaměstnanci na Ostravsku v navazujících firmách. Celkem se tak může jednat až o 30 000 lidí.

Vážený pane ministře, žádám vás o intervence v zájmu těchto zaměstnanců v rámci vašich kompetencí jak na úrovni České republiky, tak i s partnery ve Velké Británii a ptám se vás podobně, jak jsem se ptala pana premiéra, jak se postavíte ke vzniklé situaci a jaké konkrétní kroky podniknete - nebo možná už nějaké podnikáte - a jaké kroky to budou, aby lidé nepřišli v Moravskoslezském kraji o práci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Odpověď obdržíte písemně a já poprosím paní poslankyni Jarošovou, aby přednesla svoji interpelaci na ministra zdravotnictví, připraví se pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, zajímá mě, jak budete řešit problém akutního nedostatku lékařů, především v menších obcích. Jedná se hlavně o praktické lékaře, pediatry, gynekology, zubaře a různé specialisty. Začíná to být opravdu velký problém. Myslím si, že i obyvatelé menších měst a obcí mají právo na lékařské ošetření v místě nebo s co nejkratším dojezdem a nesetkávat se s odmítnutím, že buď lékaři jsou a už neberou pacienty, anebo že nejsou vůbec. Vím, že je to problém v celé zemi, je to dlouhodobý problém, ale například nedostatek zubních lékařů trápí hlavně okrajové regiony a venkov. Důvodem je i to, že mnozí absolventi po ukončení studia zůstávají ve velkých městech nebo odcházejí do zahraničí a na venkov se jim moc nechce. Dalším velkým problémem a časovanou bombou, která se již začíná projevovat, je, že většina zubařů a lékařů celkově na venkově jsou lidé důchodového věku. Tak by mě zajímalo, jak dostat mladé lékaře na venkov a jak zvýšit ještě více jejich zájem o studium. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo předávám panu ministrovi - a to je všechno.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, zabezpečení místní a časové dostupnosti a kvality souvisejících služeb je určitě jednou z hlavních priorit a je pravda, že nevyrovnaná dostupnost péče v různých regionech souvisí nejenom s obecným nedostatkem lékařů, ale také s jejich stárnutím, a zejména s takzvanou nižší atraktivitou některých oblastí.

V současné době evidujeme stížnosti občanů, kteří se na nás obrací různými způsoby, je dokonce vytvořen speciální formulář nedostupnapece.mzcr.cz, který byl spuštěn v září 2019 a je pojištěnci hojně využíván. Celkem z počtu 2 642 stížností na nedostupnost péče je právě 2 258 na nedostupnost v oblasti stomatologie. Nejvyšší počet stížností potom evidujeme v této oblasti v Moravskoslezském kraji, kde je to 882 stížností a z toho 858, tudíž téměř všechny, právě na nedostupnost stomatologa. Nejvyšší počet stížností na 10 000 obyvatel potom je v Karlovarském kraji, ale tam je ta problematika obecně se zdravotní péčí známá, protože jsou to právě ty důvody, o kterých jsem mluvil, a to je 77,5 zhruba stížnosti na 100 000 obyvatel.

Snažíme se dělat maximum možného pro to, abychom získali pro venkov a odlehlé regiony mladé lékaře, nejenom v oboru stomatologie, a sám jsem se tím zabýval už na několika různých jednáních a poradách, kde se snažíme, aby byla možnost finanční prostředky, které k tomu jsou určeny, napřít právě tady tímto směrem, ale je potřeba říct, že primární úlohu zde mají zdravotní pojišťovny, které podle zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou povinny zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost hrazených zdravotních služeb. Čímž neříkám, že to pro ně je jednoduché.

Co se týká obecného problému s dostupností v těchto regionech, tak právě ve spolupráci ministerstva a zdravotních pojišťoven probíhají nějaká průběžná opatření ke zlepšení situace anebo aspoň k zachování stávající sítě, což někde může být i to problém, a mezi ty nejvýznamnější patří dotační programy na podporu zubních lékařů v oblastech s omezenou dostupností. Hlavním cílem je zajištění stomatologické péče právě nějak rovnoměrně, a pro vaši informaci, podmínkou té dotace, která není zanedbatelná, je, aby lékař do tří let měl minimálně 1 500 registrovaných pojištěnců a zavázal se, že bude poskytovat zdravotní služby v dané oblasti po dobu minimálně pěti let od udělení dotace, že děti a senioři budou tvořit alespoň 10 % ze všech jeho registrovaných.

Žadatel o dotaci je také povinen doložit, že má uzavřenou smlouvu aspoň se čtyřmi zdravotními pojišťovnami, aby byla pokryta větší část populace. Podobně je tomu i pro praktické lékaře a lékaře pro děti a dorost a tak dále. V odbornostech mimo stomatologii potom Ministerstvo zdravotnictví také formou rozpočtových opatření podporuje navyšování počtu studentů lékařských fakult a vznik takzvaných rezidenčních míst. Zdravotní pojišťovny potom pro to dělají také to, že se snaží o finanční bonifikaci pro stávající lékaře.

Bohužel musím říct, že ani tato finanční motivace není dostatečná, protože řada lidí, zejména v oblasti stomatologie, si vydělá prostě víc, když bude mít méně lidí v jiné oblasti. Ministerstvo zdravotnictví není schopné přinutit někoho, aby pracoval v regionu, a jak je vidět ani finanční podpora není dostatečná, aby pracoval v regionu, ve kterém bude v uvozovkách více práce za méně peněz. Ono to není myšleno nějak zle, já ty kolegy svým způsobem chápu, jenom říkám, že možnosti ministerstva jsou v tom omezené. Uvědomujeme si to, budeme se dále snažit s tím něco dělat i za spolupráce se Stomatologickou komorou a vnímám to jako jednu z věcí, která není dořešena a která je velmi důležitá, a když se ji nepodaří vyřešit, tak s ohledem na stáří stávajícího personálu se bude bohužel horšit.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a poprosím o doplňující otázku.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Já vám děkuji za odpověď, pane ministře, jenom bych ještě dodala, že se o tomto problému a jeho neřešení mluví už několik let. Ono se totiž dalo už tenkrát dobře spočítat, že ti doktoři jednou nebudou. Vypadá to tak jako kdyby si minulí ministři zdravotnictví mysleli, že tento problém zmizí, když se nechá vyhnít. Bohužel to nepomohlo, takže já jsem ráda, že se s tím něco dělá, ale nevidím to moc optimisticky, a přišlo mi z vaší odpovědi, že vy taky ne - že se nedají nějakým způsobem donutit, že jo, ti lékaři, a že i ty motivační bonusy už dneska nestačí na to, aby lékaři byli na venkově. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Poprosím o reakci pana ministra zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechci, aby to vyznělo nějak jako poraženecky nebo že se s tím nechce nebo nebude něco dělat. Já jenom konstatuji, že v době, kdy tyto praxe tam vznikaly, vznikaly za jiného režimu, ke kterému se jistě nikdo z nás vracet nechce, a tehdy byly prostě umístěnky. Já si to sám pamatuji. Prostě se řeklo, že budete pracovat tam a tam, a prostě jste tam pracoval a přes to nejel vlak. Takto se to jistě zajistit dá, ale to není situace, ve které bychom byli dnes. My můžeme ty lidi nějakým způsobem motivovat a vím, že to dělají i některé kraje - také se snaží na toto přispívat, a často, věřte mi, to není teď třeba případ jenom stomatologie. Ale často ani částky, které jsou z mého pohledu enormní, nepřilákají toho kolegu, aby v té lokalitě pracoval. Ono je to spojeno s tím, že je celkově potřeba asi tu danou lokalitu udělat pro třeba i mladé rodiny atraktivnější, a tím pádem se toto časem změní. Vzdávat to určitě nebudeme, ale bylo by falešné, kdybych vám tady řekl, že na to mám recept, který do roka začne fungovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený nepřítomný pane ministře. Rád bych vás interpeloval v záležitosti testování ve firmách. Jak všichni víme, tak od 1. března postupně naběhla povinnost ve firmách testovat na onemocnění COVID-19. Nechci nějak kritizovat toto nařízení, naopak si myslím, že mělo k němu dojít dřív, a ne až při eskalaci, opakované eskalaci pandemie COVID-19. Na co bych se ale chtěl zeptat, je, proč byla cena, respektive příspěvek státu na jeden test stanoven právě na 60 korun, když na trhu firmy nejsou schopny testy za takovou cenu pořídit, respektive pokud ano, tak jsou to většinou nekvalitní testy, a navíc jsou dlouhodobě vyprodané. To je první část mojí otázky.

Druhá část je, zda se zamýšlíte nad nějakým zefektivněním tohoto procesu, protože my v tuto chvíli využíváme antigenní testy v pravidelných periodách a nabízí se využít ještě testování protilátek. Podle mého názoru a i podle názoru řady odborníků, kdyby stát přispěl firmám jednorázově na nějaké vstupní vyšetření protilátek u jejich zaměstnanců, tak by celá řada zaměstnanců, protože prodělala onemocnění COVID-19, anebo už někteří z nich jsou očkováni, tak by vlastně vypadli z portfolia opakovaně testovaných zaměstnanců. Ve finále by to znamenalo ušetření nemalé finanční částky a bylo by to také významně jednodušší pro samotné zaměstnance, protože by jim odpadlo nepříjemné testování. Takže moje otázka zní, jestli se nad takovýmto zefektivněním testování ve firmách vůbec zamýšlíte, a pokud ano, tak jakou částkou byte případně firmám na testování protilátek přispěl - ne vy, ale stát, samozřejmě. Děkuji za odpovědi v písemné podobě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Další s interpelací vystoupí pan poslanec Petr Bendl, který vznese interpelaci na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, nejsem sám, kdo vás dnes interpeluje ve věci podpor a v mém případě nejenom zoologických zahrad, ale i malých zookoutků či malých zoologických zahrad, ale také cirkusů, prostě všude tam, kde z důvodu pandemie a z důvodu lockdownu nemohou provozovat svá podnikání, nemohou je navštěvovat lidé a provozovatelé malých zoologických zahrad, zookoutků a cirkusů stojí před vážným problémem, neboť nemají finanční zdroje, chybí sponzoři, nejsou příjmy ze vstupného a oni se teď budou muset rozhodovat, co dělat, protože nebudou chtít, aby se zvířata trápila hlady. Dostávají se do situace, že nemají finanční prostředky na nutná veterinární vyšetření, a tak stojí před otázkou, zdali začít zvířata prodávat do ciziny, nebo je usmrtit. Myslím si, že je smutné, že vás kvůli tomu musíme interpelovat, že takový program, na který by si dosáhli tito provozovatelé, už tady dávno mělo být. Četl jsem dnes v novinách, že velké zoologické zahrady podporu dostanou. Je to tak správně a dobře, ale musíme myslet i na ty ostatní. Proto vás velmi prosím, abyste se zasadili ve vládě o to, že vznikne funkční program, který pomůže zachránit exotická zvířata, která jsou v zoologických zahradách, v zookoutcích, případně v cirkusech, protože takto se na to nemůžeme přece v civilizované společnosti dívat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Patrik Nacher, kterého nevidím v sále, to znamená, jeho interpelace propadá a slova se ujme paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, omlouvám se za zmatky. V interpelaci číslo 10 jsem vás měla interpelovat ve věci cyklostezek, nyní bych vás měla interpelovat ve věci cyklostezek (kapličky?), ale vyměnila jsem to a zkrátka a dobře obrátila a interpelovala jsem původně ve věci kapličky. Takže nyní cyklostezky.

Cyklistika a cykloturistika patří ke zdravému životnímu stylu a prevenci předcházení různých chorob. Dále je propagována jako čistá mobilita, například jako bezemisní doprava do zaměstnání. Navíc v poslední době cykloturistika získala na oblibě, když nebylo možné cestovat do zahraničí a lidé trávili dovolenou v České republice. Na druhé straně síť cyklostezek je stále v České republice nedostatečná, což ohrožuje nejen bezpečnost cyklistů, ale také silničního provozu. V současné době je sice připravena celá řada projektů, ale státní rozpočet nepočítá s finanční podporou a samosprávy je nebudou moci financovat v plné výši. Například ale Slovensko připravuje masivní subvenci ze slovenské obdoby Národního plánu obnovy pro projekty ve výši 100 milionů eur. V České republice je nyní připraveno více než 300 projektů na výstavbu infrastruktury cyklostezek v souhrnné výši přesahující 5 miliard. Jedná se především o lokální projekty, jejichž výstavba by podpořila lokální ekonomiku, což v následujícím období bude velmi potřebné.

Vážený pane ministře, neplánujete alokovat finanční prostředky z Národního plánu obnovy právě na podporu cykloturistiky a výstavbu cyklostezek? Myslím, že právě taková podpora je smyslem Národního plánu obnovy a pomůže napříč Českou republikou, a to zejména v lokálních ekonomikách. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně. Slova se ujme paní poslankyně Jarošová s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, ptám se vás stejným dotazem, jako jsem se ptala pana nepřítomného premiéra. Můj dotaz směřuje ke katastrofální situaci zoologických zahrad v ČR, kterým došly finance. Ztráty zahrad jdou do milionů, protože kvůli opatřením proti pandemii koronaviru musí mít pro návštěvníky zavřeno. To se týká většiny těch nejschopnějších zahrad s menšími příspěvky od zřizovatelů, protože jim vypadl rozpočet ze vstupného. Například pražská zoo vykazuje od začátku celé krize propad příjmů 133 milionů, její ztráty jsou nejvyšší a současný provoz zoo zajišťují z příspěvku zřizovatele a ze svých rezerv, které jim stačí pouze do konce dubna. Dvůr Králové odhaduje ztrátu minimálně na 5 milionů a další ztráty hlásí i zlínská zoo. Postižené zahrady plánují různé scénáře, například přesuny zvířat do jiných zoo po celém světě, některá by prý nezbylo než utratit. To je podle ředitelů těchto zoologických zahrad jedna z variant, jak ušetřit, s tím, že tedy doplňuji, že jde o krajní řešení. Já s tím nesouhlasím. Zoologické zahrady jsou naším bohatstvím, musíme být na ně hrdi a musíme si je chránit. A jediná možnost, jak tomu zabránit, je navýšení finanční injekce ze strany státu.

Vážený pane ministře, vyslyšíte volání zoo o pomoc? A jak jim můžete pomoci tak, aby žádná zoologická zahrada nemusela omezit péči o svá zvířata a už vůbec se jich nemusela zbavovat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Richterová s interpelací na pana ministra školství Roberta Plagu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Pan ministr Plaga bohužel není přítomen, já jsem se ho chtěla zeptat na navýšení počtu medikovaných dětí v dětských domovech. Jde o to, že už v minulosti jsem se zabývala otázkou toho, jak moc je poskytována dětem v dětských domovech, které často prošly mnoha traumaty a traumatizujícími zážitky, nebo dětem v diagnostických ústavech či výchovných ústavech podpora prostřednictvím terapií, a ukazuje se podle informací z terénu, že je tam řada dětí medikována psychofarmaky.

U dospělých se doporučuje, když dostávají psychofarmaka, aby jim byla poskytována i individuální terapie, ale vypadá to, že v těchto zařízeních pro děti tomu tak bohužel často není. Takže mě by zajímalo, jestli máte, pane ministře, přehled, kolik je dětí v těch vyjmenovaných zařízeních, ať už jsou to dětské domovy, diagnostické ústavy, či ústavy výchovné, které pravidelně užívají psychofarmaka či jiné obdobné silné léky s účinkem na psychiku a chování a jaké je srovnání vůči počtu dětí, které tyto léky užívaly před covidem a před touto náročnou dobou, versus kolik jich je nyní.

A stejně tak mě zajímá, jaké jsou vlastně poskytované odborné kapacity na individuální psychoterapii v přepočtu ideálně na jedno dítě. Jde mi prostě o počty psychologů, psychoterapeutů či obdobných podpůrných profesí, kteří jsou zaměstnáni či mají smlouvy s těmito školskými zařízeními, které přitom ale mají tak obrovský přesah do sociální oblasti, že se na to nyní takto ptám. Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. V tuto chvíli vystoupí paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vzhledem k nařízení musí firmy testovat své zaměstnance na přítomnosti viru SARS-CoV-2. Mnohé firmy si však stěžují na nespolehlivost antigenních testů. Výsledky jsou často zavádějící a to potvrzuje také průzkum Potravinářské komory.

Špatné výsledky způsobily potíže mnohým zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům. O tom, že antigenní testy nejsou vůbec vhodné k takovému plošnému testování, se vyjádřilo mnoho odborníků. Jednou z nich je třeba viroložka Zelená, která uvedla, že pokud jde o povinné plošné testování na pracovištích, je k tomu značně skeptická. Testy PCR, ale i antigenní testy jsou totiž primárně určeny pro testování nemocných osob nebo osob s vysokým podezřením na možnou nákazu. Pro plošné testování zdravých lidí nejsou vhodné. Budou-li použity ve zdravé, nerizikové populaci, kde předpokládáme nízký výskyt infikovaných, dojde k tomu, že většina pozitivních výsledků bude výsledků falešně pozitivních a jejich nositelé budou chybně označeni za infikované se všemi důsledky s tím spojenými.

Na druhou stranu nebudou zachyceni všichni skutečně nakažení, protože ani citlivost testů není stoprocentní. Efektivita takového počínání tedy bude velmi nízká, náklady budou vynaloženy zbytečně, tvrdí paní viroložka. V této souvislosti se vyjádřila ale i řada odborníků a jejich názory se shodovaly, že antigenní testy se mají používat u lidí, kteří mají příznaky nebo vysoké virové dávky, jinak jsou jejich výsledky mnohdy zkreslené a náklady zbytečně vysoké. Na trhu je více jak 400 prodejců testů s rozdílnou kvalitou.

Z prodeje testů se tak stal velmi dobrý kšeft na úkor kvality. Pane ministře, hodlá vaše ministerstvo nějak řešit to, že se na seznamu doporučených testů dostávají testy horší kvality? A skutečně, i přes doporučení odborníků, si stále myslíte, že antigenní testování ve firmách je cesta, jak se dostat k normálnímu životu? Nebo je to spíše další cesta, jak pojišťovny připravit o peníze na úkor pak léčby skutečných pacientů?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, (s úsměvem) vážená paní poslankyně, mně je už tak úsměvné, když vidím, jak se z principu diskuze, které by patřily možná opravdu na nějaký vědecký kongres, přesouvají do parlamentu a do novin. To je něco, s čím já se jako lékař a jako vědec a vysokoškolský pedagog poměrně těžko srovnávám, ale asi je taková nová doba.

Takže víme všichni, že co odborník, to názor. To tak je, je to tak v pořádku a diskutujme, ale prosím, nediskutujme skrz média. Obecně: existují studie, které prokazují - a je to už dlouhou dobu, včetně doporučení ECDC a dalších - že za jistých okolností se antigenní testy dají používat jako screeningové. My je tak používáme, dodržujeme tato opatření a snažíme se, abychom jim byli co nejblíž. Je ale pravda, že s ohledem na to, že jsme byli vlastně postaveni před velice složitou situaci v krátké době zajistit obrovské množství testů do ČR, protože bylo nastaveno - a já jsem stoprocentně přesvědčen, že to je dobrá cesta, nikoliv tunel na peníze - testování v podnicích a v zaměstnání, tak jsme nastavili jakýsi naprosto minimální threshold, minimální jakýsi parametr toho, aby testy, které budou takto používány, byly aspoň nějak standardizovány.

Souhlasím ale s tím, že mezi nimi může být rozdíl, protože v současné době spoléháme na to, co ten dodavatel, potažmo výrobce, sdělí. Musíme tomu věřit, nemáme to možnost v těchto kvantech ověřovat. Já sám z toho nejsem úplně spokojený, proto také všichni tito dodavatelé nebo výrobci dostali výjimku jenom vlastně do konce dubna a pracujeme v současné době na tom, jakým způsobem při prodlužování těch výjimek ta kritéria zpřísnit a jak jim také zavést systém, kde budeme moci při udělování těch výjimek aspoň orientačně ty testy také hodnotit.

Takže pracujeme na tom, uvědomujeme si to. A zase na druhou stranu, kdybychom postupovali od začátku příliš striktně, tak bychom sem nemohli dostat množství testů, které zde je, a myslím si, že jsme udělali dostatek pro to, aby to nebyly testy, které jsou nepoužitelné. Ano, může mezi nimi být rozdíl, ale proto je také na jednotlivých firmách, jaké testy si opatří. Ale určitě to nejsou testy, kde bychom se domnívali, že nesplňují vůbec svůj základní úkol. A o tom, že ty testy mají smysl, svědčí velice dobře i to, že za poměrně krátkou dobu, co byly zavedeny, jsme spolu se zaměstnavateli našli tisíce osob v rámci zaměstnání, které, aniž by to věděly, by mohly ohrozit na zdraví a případně na životě své spoluobčany, a tady tito lidé byli díky těmto testům identifikováni, mohli odejít do izolace, jejich kontakty do karantény. Je to vidět velmi dobře v těch záchytech, protože při opakovaných testech dochází k poklesu zátěže v zaměstnáních, a my máme mimo jiné i národní, velice dobrou zkušenost s tímto postupem, kdy jsme na podzim začali testovat seniorní domovy a sociální péči, kde během zhruba pěti opakování pěti cyklů došlo k výraznému snížení nejenom nákazy, ale tehdy jsme tím zachránili stovky životů našich seniorů.

Takže si myslím, že to určitě nejsou peníze, které by byly použity zbytečně. Na druhou stranu vítám tento dotaz a jsem rád, že jste se zeptala, prostřednictvím pana předsedajícího, protože rozumím tomu, že je to zcela legitimní otázka, a jsem rád, že jsem na ni mohl odpovědět.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já chápu, že vám je to nepříjemné, protože jste lékař, ale v tuto chvíli jste především ministr a plénum Poslanecké sněmovny je od toho, abychom spolu diskutovali. Ale teď k věci. Vaše nařízení k testování zaměstnanců na viru SARS-CoV-2 5. března, tak tam stojí: "Zaměstnanci jsou povinni na výzvu zaměstnavatele testování podle článku 1 a 2 postoupit, a to s výjimkou osob, které mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19."

V Senátu jste dokonce pronesl, že očkovaný člověk proti koronaviru nemůže onemocnět nebo přenést nemoc na někoho dalšího. S vaším tvrzením však nesouhlasí odborníci, kteří vaše slova považují za zavádějící. Virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že uvádíte veřejnost v omyl. Takové tvrzení skutečně není pravdivé, i absolvované dvě dávky očkování nemusí znamenat, že očkovaný člověk je plně chráněn a že také nemůže původce onemocnění COVID-19 přenést. Plyne to už jen z toho (Předsedající: Čas)... Tak já nevím, jestli to můžu dokončit?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jednu větu dokončete.

 

Poslankyně Karla Maříková: Plyne to už jen z toho, že vakcíny nemají stoprocentní účinnost a mě by tedy, pane ministře, zajímalo, jestli to vaše nařízení hodláte přehodnotit, nebo to má být zavádění už toho, že očkované osoby budou zvýhodněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. To je pořád, milá paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, to je pořád to stejné. Ano, toto je jakási detailní debata na odborné úrovni. Já jsem přesvědčen o tom, že očkovaní lidé mají výhodu tím, že jsou očkovaní, tak to je. A já jsem zde - a nemyslím si, že bych kohokoliv zaváděl tou informací - jsem zde řekl, že asi 1,5 % očkovaných mohou onemocnět po podání první dávky, a v těch víc než milionu podaných dávek v České republice, a podobně je to celosvětově, bylo 0,53 % těch, kteří onemocněli po druhé dávce, a jednalo se o onemocnění, která byla méně závažná než u lidí bez očkování.

A já jsem zde - a nemyslím si, že bych kohokoliv zaváděl tou informací - jsem zde řekl, že asi 1,5 % očkovaných mohou onemocnět po podání první dávky a v těch víc než milionu podaných dávek v České republice, a podobně je to celosvětově, bylo 0,53 % těch, kteří onemocněli po druhé dávce, a jednalo se o onemocnění, která byla méně závažná než u lidí bez očkování. Takže z tohoto pohledu pro běžného občana se dá - a já na tom budu trvat a budu to opakovat - říci, že tato vakcína chrání, a když dostanete vakcínu, tak neonemocníte, nikoho nenakazíte. Bavíme se o pravděpodobnosti 0,5 %, která je naprosto zanedbatelná.

Užiji pro běžného občana asi lépe užitečný příklad. Když si sednete do auta a pojedete po dálnici z Prahy do Brna, také můžete mít nehodu. A to neznamená, že byste nesedala do auta anebo že byste tvrdila, že to, že jezdíte v autě, vám způsobí újmu. Takže jenom to udávám takhle na jako jednoznačnou rovinu toho, že ano, po vědecké stránce je zde riziko 0,53 %, které máme prokázáno i na naší populaci, že se tak může stát, ale očkujeme velkou částí vakcín, které mají daleko horší bezpečnostní profil nebo daleko horší ochranu, chcete-li, a nikdo je nezpochybňuje. Proto prosím nezpochybňujme vakcínu proti koronaviru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a další vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne, vážený pane ministře. Já se na vás také obracím se záležitostí testování ve firmách s podobným tématem, které jsem měl už na pana ministra Havlíčka. Já vezmu - nebudu se už tady zabývat tou záležitostí nastavené podpory finanční, která podle mého názoru, a nejenom mého názoru, ale i hlavně názoru firem, je nízká, to znamená 60 korun na jeden test, ale zaměřím se na podnět, který jsem dával směrem k panu ministru Havlíčkovi, a to je potenciál určitého zefektivnění testování ve firmách, pokud bychom využili na začátku toho procesu anebo klidně i teď vlastně v průběhu, kdy testujeme ve firmách, jednorázového vyšetření protilátek u všech zaměstnanců. Chápu, že by to nešlo úplně v jednu chvíli kvůli kapacitě testovacích laboratoří, nicméně dalo by nám to vstupní informaci o tom, jak na tom ti zaměstnanci jsou, a je vysoce pravděpodobné nebo takřka jisté, že u desítek procent bychom prokázali vysoký titr protilátek, a to tak vysoký, že v danou chvíli mají dostatečnou imunitu vůči onemocnění COVID-19, a tudíž je zbytečné je pravidelně, cyklicky testovat antigenními testy. Tak se chci zeptat, zda ve svém odborném panelu o nějakém takovémto řešení uvažujete, protože celá řada imunologů, ale i laiků se na podobnou možnost ptá. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za nesmírně podstatnou otázku, i odborně i nějak jaksi globálně logisticky, protože pochopitelně znát protektivní hladinu protilátek a moci ji vyšetřit by mělo ty přínosy, o kterých jste hovořil. Zatím jediným takovým otazníkem je právě, že není standardně definována ta takzvaná protektivní hladina. To je jediný problém. Jinak vyšetřit protilátky umíme, pracujeme s tím, snažíme se ve spolupráci s nově nastavenou transfuzní komisí, s ÚZISem, s dalšími odborníky, akademiky vypracovat systém zhodnocení nějaké surveillance na reprezentativních vzorcích obyvatel, abychom věděli, jakým způsobem to v České republice - samozřejmě dobrovolně - jakým způsobem to v České republice vypadá, jak dlouho ty protilátky drží, jaké jsou rozdíly mezi tím, kdy ta protilátka vzniká po onemocnění a po očkování. Bude to samozřejmě nějakou dobu trvat. Ale souhlasím s tím, že to je velmi podstatná informace, kterou se ty odborné panely zabývají, a jakmile bude tady toto dořešeno, tak máte naprostou pravdu v tom, že stejně jako nemusí být nutně potřebné očkovat člověka proti jiným infekčním nemocem, které prodělal a je proti nim dostatečně imunní, tak toto může platit v budoucnu i pro koronavirus. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane ministře, děkuji za pozitivní odpověď. Ony některé studie, které už se zabývají titrem protilátek po prodělaném onemocnění COVID-19 i časovém oknu, jak dlouho hladina u těchto pacientů zůstává na těch dostatečných titrech, existují, i z českého prostředí. My jsme například u nás v Havlíčkově Brodě testovali klienty jednoho domova pro seniory v úplně rané fázi, to znamená v březnu, v březnu 2020, a pravidelně se testují v dalších časových etapách a u velké řady z nich, řekl bych, že to je nějakých 70 %, se ty titry udržují ještě i po osmi měsících nebo byly vysoce ještě pozitivní po osmi měsících. To znamená, jsem rád, že s tím pracujete, a velmi bych vás chtěl vyzvat a prosit, abyste s tím pracovali dál a aby se to promítlo i do praxe. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a další v pořadí vystoupí paní poslankyně Golasowská s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Připraví se pan poslanec Lukáš Černohorský. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, mám tady připomínku odborářů, konkrétně k dřívějšímu odchodu do důchodu pro náročné profese. Odboráři velice kvitují to, že důchodová komise se zabývá... že navrhuje dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, nicméně je zde nespokojenost zaměstnanců s jednou podmínkou, že se má hodnotit období 10 let před nabytím účinnosti. Dle návrhu tedy bude rozdílný postup u lidí, kteří v rizikovém povolání pracovali na začátku své kariéry, to je před rokem 2012. V roce 1993 byly zrušené pracovní kategorie a mezi rokem 1993 až 2012 vzniklo nepokryté období, což si myslíme, že je nefér vůči zaměstnancům, kteří v tomto období pracovali v riziku 3 nebo 4. Víme, že dosavadní předpisy o ochraně veřejného zdraví neukládají zaměstnavatelům uchovávat veškerou evidenci za delší období, ale pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel doloží celé období, měl by na to mít příslušný zaměstnanec nárok, o to více, že v období před rokem 2012 byly ještě horší pracovní podmínky než po roce 2012, kdy začaly tlaky na zlepšení životního prostředí a nabíhaly modernizace provozů.

Vážená paní ministryně, a já se vás ptám, zda byste tuto skutečnost vzala v potaz a mohla ji ještě zakomponovat do návrhu důchodové reformy. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na pana ministra Jana Blatného. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, můj dotaz je směřován spíše k problematice vizualizace na webu onemocneni-aktualne.mzcr.cz a tak dále, jde o COVID-19, v rámci kterého jsem se díval, že dneska se trošku už provedl upgrade toho systému, je to tam zapsáno. Akorát tam stále zůstávají drobné chybky, jako například u grafických zobrazení, v rámci kterých dochází k tomu, že třeba u data 1. 3. ukazuje, že ten den bylo minus 15 nakažených, a různé takovéhle drobnosti. Pravděpodobně se jedná o chyby v grafice, ale ten důvod, proč se na vás obracím s touto věcí je, že na základě těchto chyb spousta lidí vymýšlí různé bizarní teorie ohledně covidu, ať už tady máme ten letecký most a takové další blbosti. Takže jsem chtěl požádat, zdali by bylo možné se tedy důrazněji podívat na nějaké informace, které se na tomto webu zobrazují, tak aby nebyly využívány k různým dezinformacím ohledně covidu a dalších věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď na interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za ty podněty. Já jsem to předal, i tu část, která byla písemně, budeme na tom pracovat. Obecně: ty jednotlivé věci, které tam jsou, můžeme na to, jestli chcete, i odpovědět písemně. Jestli je toto potřeba, zajistím, abyste měl na ty jednotlivé konkrétní věci odpověď. Obecně souhlasím s tím, že je potřeba dbát na to takovým způsobem, aby to nemohl někdo zneužít. V tom jsme asi zajedno, protože to potom zbytečně snižuje autoritu a víru v informace, tak jak jsou zveřejňovány. Souhlasím s vámi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec, jestli má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já jenom poděkuji za odpověď, a jestli by pak bylo možné mi jenom potvrdit, stačí do mailu, že tam došlo k nějaké nápravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, která vznese interpelaci na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, Poslanecká sněmovna v úterý projednala ve druhém čtení novelu zákona o dětských skupinách, která dětské skupiny transformuje na jesle a tím i snižuje maximální věk dětí na tři roky, které je budou moci navštěvovat. Tím se sníží kapacity předškolního vzdělávání pro děti ve věku tři až šest let. Jelikož v mnohých regionech dětské skupiny doplňují nedostatečné kapacity mateřských škol a umožňují tak maminkám návrat do zaměstnání, tak se domnívám, že toto omezení věku není úplně šťastné. To má právě proběhnout na žádost Ministerstva školství.

Navíc je ročně odmítnuto více než 30 (tisíc?) dětí s žádostí o umístění do mateřských škol. Ministerstvo školství se snaží nedostatečné kapacity rozšiřovat pomocí dotací, což tedy kvitujeme, nicméně tyto dotační tituly jsou v posledních letech omezeny, kapacita mateřských škol je neustále nedostatečná a v některých regionech dokonce stále kritická.

Vážený pane ministře, jak se Ministerstvo školství připravuje na reformu dětských skupin, a tím na navýšení žádostí o umístění dětí do mateřských škol, které nově nebudou moci navštěvovat dětské skupiny? Plánuje váš resort vypsání nových dotačních titulů či případné posílení stávajících dotačních titulů? Na rozšíření kapacit mateřských škol bude potřeba i nadále velké množství peněz, protože stále v některých regionech je tato kapacita velmi, velmi nedostatečná. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Golasowská s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, elektrický impedanční tomograf, přístroj, který pomáhá lékařům se správným nastavením ventilace, umožňuje nahlížet do plic kontinuálně a monitorovat, jak probíhá distribuce vzduchu, případně průtok krve u jednotlivého pacienta. Tyto přístroje jsou v republice pouze tři - Fakultní nemocnice v Praze, neurochirurgická jipka v Liberci a na První lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde je součástí výzkumu. Nicméně zájem mají i další pracoviště, například nemocnice Třinec - a to mě zajímá, protože jsem z Třince - a další.

Díky tomuto přístroji se plíce zbytečně nepoškodí a zkracuje se délka pobytu v nemocnici. Snižuje se také riziko komplikací včetně infekce. Během první vlny pandemie vznikl projekt, kdy měl stát zakoupit osm přístrojů a vybavit tak specializovaná pracoviště po celé republice, nicméně se tak nestalo. Já se ptám, pane ministře, zda by Ministerstvo zdravotnictví přece jen nezvážilo nákup těchto přístrojů, které by nemocnice určitě využily nejenom v době covidové, a co nakonec vedlo k tomu, že vloni nepořídilo ani těch osm přístrojů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milá paní poslankyně. Ministerstvo zdravotnictví k požadavku třinecké nemocnice na pořízení zmiňovaného přístroje nemá k dispozici žádné informace, nebylo v této věci zatím osloveno. V rámci národních investičních programů nejsou obecně podporována regionální zdravotnická zařízení, to je potřeba říct.

V současné době jsou připravovány nicméně výzvy z integrovaného regionálního operačního programu, takzvaný IROP REACT-EU, ke kterým je vytvořen a zveřejněn seznam přístrojového vybavení, jehož pořízení je takzvaným způsobilým výdajem, to znamená lze jej z těchto peněz pořídit. Elektrický impedanční tomograf zde uveden není, protože nepatří do podporované oblasti té výzvy.

Ze strany Moravskoslezského kraje tak, jak jsem říkal, nebyl vůči Ministerstvu zdravotnictví na tento přístroj vznesen žádný dotaz ani požadavek, to znamená nejenom z nemocnice, ale ani z kraje. Stejně tak přístrojová komise Ministerstva zdravotnictví zatím nikdy neobdržela žádost o projednání uvedeného přístroje v této lokalitě. Takže se k tomu více vyjádřit nemohu než to, že zatím tento požadavek jsme opravdu žádnou cestou nedostali, tudíž jsme ho ani nemohli uspokojit. Upozorňuji na to, že některé z těch výzev jsou limitované a nelze za ně koupit všechny přístroje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za odpověď, pane ministře. Já bych se přece jenom chtěla ještě zeptat. To znamená, že pokud byste třeba takové požadavky z nemocnic obdrželi na koupi tohoto přístroje, tak byste to dotační řízení třeba uzpůsobili, nebo byste vyhlásili nové tak, aby se tento přístroj dal z těch dotací pořídit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, paní poslankyně, já samozřejmě - a to si asi nikdo nemyslí, že bych to rozhodnutí vám teď řekl, jak to dopadne, protože to ani nejsem já, kdo o tom rozhoduje. Ale je potřeba říct, že ten IROP REACT-EU by pro toto vhodný nebyl, ale je řada jiných různých dotačních titulů včetně regionálních. Takže vždycky je potřeba si najít ten dotační titul, který to umožňuje.

Přístroj, který má být takto zakoupen, musí projít schválením přístrojovou komisí, to je taková a priori primární věc. To bych doporučil tady tento krok, aby se napřed obrátili asi zástupci kraje, spíše než toho regionálního zařízení, přímo nějakým způsobem na nás. Přístrojová komise, která se schází pravidelně, toto zhodnotí a jistěže ve chvíli, kdy by si zřizovatel nebyl jist s tím, který dotační titul případně je pro toto vhodný, tak mu bude Ministerstvo zdravotnictví nápomocno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, jistě se mnou budete souhlasit, že hora Říp je jedna z nejvýznamnějších českých symbolů a symbolů naší historie. K Řípu se váže pověst o příchodu našich předků pod vedením praotce Čecha. Jak smutné ale, že v současné době je majitelem této památky žena, rodilá občanka USA, Margaret Brooks Lobkowicz, která nemá s Českou republikou nic společného.

Po divokých restitucích z devadesátých let, kdy nebyl problém státní majetek vyvést do soukromých rukou, se památka dostala do rukou Lobkowiczů. V letech 2009 až 2012 došlo ze strany státu a Ústeckého kraje o snahu získat památku zpět od Lobkowicz a Lobkowicz za ni chtěli 23 milionů korun. To se zdálo však úředníkům moc. Když vezmu, že za vepřín v Letech, který se srovnal se zemí, stát bez váhání vyplatil půl miliardy, tak 23 milionů korun za tak velkou historickou památku není tolik peněz, aby ji stát nemohl vyplatit.

Neumím si představit, že by nějaký jiný stát prodal svou nejvýznamnější národní památku. Ptám se tedy, proč se stát, potažmo Ministerstvo kultury, tuto památku nesnaží získat zpět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji. Vážené kolegové a kolegové, jsem si vědom toho, že je celá řada krásných hor a kopců v České republice. Mám rád třeba také Lysou horu nebo Hostýn. Takovýchto objektů znám celou řadu a nejsem si jist, že je musí všechny vlastnit český stát jenom proto, že jsou to pro nás významné symboly. Sám jsem horu Říp několikrát navštívil a mám rád báseň Jaroslava Seiferta o hoře Říp. Ale není úplně pravda, že hora Říp patří někomu, kdo k ní nemá žádný vztah, protože to je podle mě území, které bylo restituováno, které bylo restituováno Lobkowiczům, kteří ho vlastnili v minulosti. Takže to není tak, že tam žádný vztah není.

A pokud se vydám na horu Říp, tak je pro mě důležité to, že ta hora je přístupná, že není problém ji navštívit. Nahoře je románská kaple, která patří, pokud vím, římskokatolické církvi. Takže jednak se na tu horu dá vystoupit, žádná omezení tam nejsou, ani by tam podle mě nemohla být.

A druhá věc je, že jsem si nevšiml, že by se někdo o tu horu nebo o ten les tam špatně staral. To je to, co mě zajímá. Kdyby to bylo zanedbané, kdyby bylo vidět, že vlastník se nestará o ten les a o to území, tak bychom se mohli o tom bavit, nebo kdyby to území bylo nepřístupné. Takhle je to podle mě s celou řadou jiných památných a význačných míst v této zemi. Pokud je to místo, které je navštěvované, tak je důležité, aby ty návštěvy byly možné a aby se někdo o tento majetek příslušně staral, což si myslím, že se v tomto případě děje, takže já vlastně v tom nenacházím žádný velký problém, ani necítím potřebu všechny tyto objekty, které pokládám za významné, máme k nim vztah třeba i citový, tak že musí všechny stát vlastnit.

Já bych vás rád informoval, že v současné době má Ministerstvo kultury celou řadu nabídek velmi význačných objektů, objektů, které jsou dokonce součástí a symboly české státnosti, jsou to dokonce často i klenoty české architektury mimořádného významu, které jsou nám nabízeny a které bychom mohli hypoteticky vlastnit. Nicméně problém je, jestli v této chvíli máme stovky milionů. V tomto případě nejde o stovky milionů, ale říkám, že jsou jiné objekty, u kterých právě proto, že jsou to obrovsky nákladné věci, tak si nemyslím, že dnes nebo do budoucna bude platit, že budeme chtít všechno vlastnit a všechno kupovat, protože to znamená náklady, to znamená další budování aparátu, administrace a podobně. Takže pokud se někdo stará o majetek, pokud ten majetek je k dispozici nebo pokud je to k návštěvám občanů, tak mi nevadí, že nějaký zámek nebo hrad vlastní soukromník, protože máme celou řadu zámků, hradů, objektů, které jsou v privátních rukách a přitom vlastně slouží návštěvám veřejnosti a jsou spravovány dobře.

Pak si myslím, my máme svých zámků - Národní památkový ústav sdružuje desítky podobných objektů, takže to, co je v majetku státu, je opravdu velice rozsáhlé a není jednoduché to spravovat. V současné době ta tendence je spíš obracet se na stát a snažit se nám ty věci předat nebo prodat, a to je úplně jiná situace, než byla před 20 lety. Není jednoduché se takového majetku dneska ujímat právě proto, že by to znamenalo obrovské náklady.

Takže říkám, v případě hory Říp pro mě je důležitá přístupnost, to, že se někdo o ten majetek stará, a jinak si myslím, že je to v pořádku. Přiznám se vám rovnou, že na nějaké okultní historky kolem hory Říp já osobně nějak nevěřím. To jsou věci, ke kterým já bych se moc nehlásil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy mi tady vkládáte do úst slova, která jsem neřekla. Já jsem nikdy neřekla, že Lobkowiczovi nemají vztah, řekla jsem, že nemají s Českou republikou nic společného. Neřekla jsem ani, že se špatně starají, ani jsem tady nemluvila o nějakých okultních historkách. O těch máte přehled možná vy. Naopak já si myslím, že je ostuda, že nějaké významné historické památky a symboly našeho češství necháváme prodávat do soukromých rukou a na druhou stranu tady kupujeme vepřín, který není symbolem ničeho extra významného. Na takovou investici máme a na investici významných památek ne, to je hodně smutné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já bych chtěl ještě jednou upozornit na to, abychom nepoužívali nepřesných výroků a neříkali pravdivé věci. Tohle nebylo nikomu prodáváno, to byl majetek, který byl restituován. Ten byl restituován právoplatným vlastníkům, kterým patřil v minulosti. Takže jestli chcete zpochybňovat restituce nebo navracení těm, kterým bylo něco ukradeno, tak to řekněte rovnou. Ale tady o žádné rozprodávání majetku nešlo. Hora Říp tedy nepatří někomu, kdo k ní přišel nějakými čachry. Ten k ní přišel restitucí. Rozsah restitucí byl stanoven parlamentními orgány této země a součástí se stalo i to, že se Lobkowiczům vrátila hora Říp. Takže tady to podle mě, celé to vaše líčení je naprosto zkreslené. A v případě, že byste tady doložila, že se o to starají špatně nebo že hora Říp je nepřístupná, tak bych to pokládal za téma k debatě. Ale nic takového nejste schopna doložit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí paní poslankyně Jarošová - s interpelací na pana ministra Roberta Plagu.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, nejenom mně, ale především vám určitě chodí časté žádosti od občanů, aby byly znovu otevřeny školy, a já některé z nich budu citovat.

Tyto děti nejsou na distanční výuku stavěné, mám děti v první a třetí třídě, prvňáček a jeho distanční výuka se nedá ani popsat, není schopen se soustředit na virtuální hlas paní učitelky a veškerá výuka je na nás, na rodičích. Třeťáci jsou doma už od Vánoc, výuka je nebaví, jsou bez motivace, chybí jim škola, kamarádi, zážitky, chybí jim pohyb. Rok v životě malého dítěte je neuvěřitelně dlouhá doba, za kterou udělají obrovský pokrok po všech stránkách.

Další: Jsem rodič dvou malých dětí a mohu vám stejně říci, že z mého širokého okolí absolutně nikdo nedodržuje to, že se děti nemají vídat s vrstevníky, protože by ty děti byly už dávno v péči psychiatrů. Musím chodit do práce, děti dávám k prarodičům, protože mi nic jiného nezbude, a tam běhají venku místo učení, ale já jsem ráda, že je prostě někdo pohlídá. Pusťte už ty děti do škol, vraťte našim dětem dětství, výuku, zážitky a hlavně kamarády.

Pane ministře, spousta rodičů si stěžuje, že udržet děti při distanční výuce a pozornosti prostě nejde. Některé děti se skoro neučí vůbec. Nikdo si neumí představit, jak moc je rok bez učiva poznamená. Toto není problém, který se dá odložit na později. Toto je akutní problém, který je potřeba řešit hned. Tak se vás chci zeptat, v nejbližší době, kdy půjdou děti konečně do škol. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Dalším, kdo položí interpelaci, je paní poslankyně Olga Richterová, která vystoupí s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážená paní nepřítomná ministryně, chci se ptát na téma, o kterém jsme tady spolu již hovořily, na téma Evropského sociálního fondu+, a sice prakticky k pravidlům spolufinancování. Jde o to, že ten jaksi poměrně ambiciózní program Evropské unie zaměřený na rozvoj sociálního sektoru, který počítá i s tím, že vlastně v důsledku pandemie u nás bude velký nápor na sociální služby, bohužel nezohlednila naše vláda. Vím, že vy jste nehlasovala pro to osekání, nicméně nyní je potřeba zabojovat o další věc. Například to jsou pravidla spolufinancování, je vlastně navrženo, aby ti poskytovatelé se vyšší mírou spoluúčasti podíleli na poskytnutých dotacích. Já tady k tomu mám, že ta pravidla, která navrhla ministryně financí, významně zvyšují spoluúčast poskytovatelů služeb a de facto tím u neziskových spolků, neziskových organizací zamezují tomu, aby mohly ty služby dál poskytovat.

Ta otázka je poměrně jednoduchá, z čeho mají poskytovatelé dofinancovávat svůj provoz, když se v naprosto většině případů jedná u poskytovatelů sociálních služeb o zařízení, která nevytvářejí zisk. Takže zajímá mě váš plán pro zachování těchto služeb a jejich fungování minimálně v rozsahu, v jakém byly doposud. A to, jakým způsobem budete se zasazovat o přehodnocení těch navržených pravidel spolufinancování, nebo spoluúčasti, aby to bylo právě pro sociální služby vůbec možné, často je to i velice omezující pravidlo pro obce. Takže prosím o konkrétní odpovědi, jak toto chcete vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, já vás budu interpelovat stejně jako moji předřečníci ve věci zoologických zahrad. Na zoologické zahrady negativně dopadají opatření spojená s pandemií koronaviru. Kvůli uzavření areálu nemají žádné příjmy ze vstupného a peníze od zřizovatelů nestačí. Bez částečné podpory státu podle zástupců ZOO hrozí, že budou muset přijmout krizová provozní opatření. Uvažují i o tom, že pošlou některá zvířata do jiných evropských zahrad a začne propouštění zaměstnanců. Pane ministře, jaká opatření chystáte, aby k tomu nedošlo? A komunikujete se zástupci zoologických zahrad v České republice, jestli vaše navrhovaná opatření budou dostačující? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. A další v pořadí vystoupí paní poslankyně Richterová s interpelací na pana ministra školství Roberta Plagu.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, já se na vás obracím s dalším tématem týkajícím se dětí z dětských domovů, a sice jde o konkrétní příklad, o který se nyní opírám, ale zajímá mě i obecněji, jak vypadá ze strany vašeho ministerstva a vašich postupů podpora setrvání v komunitě, kde je dítě zvyklé, v případě umístění do některé instituce pod vámi, třeba do dětského domova.

Ten příběh zveřejnila média v posledních dnech. Jde o desetiletého chlapce, který zůstal sám, a kdo se o něj zasazoval, byla paní učitelka Jana Rohová z jeho strakonické základní školy a jeho spolužáci. On si moc přál, aby s nimi mohl dál chodit do školy, i když teď distančně, nicméně rozhodnutím úřadů skončil v jiném okrese. Vlastně přišel o tu poslední věc, co mu v životě zbyla, ta poslední komunita, to byla škola. Nyní úřady na krajské úrovni hledají řešení díky medializaci, to je pro chlapce dobře, ale mě zajímá, jakou metodiku máte vy, aby k takovýmto případům zbytečně nedocházelo v budoucnu. Jaká je podpora pro setrvání v dané komunitě, kde dítě do té doby vyrůstalo, kde do té doby bylo, když nastane nešťastná situace, jako je tato, kde rodič dítěte buď zemře, nebo je třeba v naprosto posledním stadiu nějaké nemoci? A zajímá mě, jak se k tomu stavíte, když při umístění do ústavu, dětského domova, dojde k vytržení dítěte ze školy, kde bylo předtím zvyklé, mělo tam přátele a právě tu poslední jistotu, která mu zbyla. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně. V tuto chvíli se ujme slova paní Věra Kovářová a bude hovořit až do konce. Čekají nás čtyři interpelace. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás v otázce kompenzací pro autobusové dopravce. Toto odvětví je velmi specifické a více než rok trvající pandemie ho velmi silně zasáhla. Nepravidelná autobusová doprava se prakticky před rokem zastavila a nepomohlo jí ani dočasné rozvolnění vládních opatření během loňských letních měsíců. Tito dopravci mají navíc vysoké fixní náklady, jako například leasing na autobusy a jejich udržení v provozuschopném stavu, ale hlavně v bezpečném stavu. Zájezdoví dopravci jsou také postiženi odchodem zkušených řidičů, kteří byli nuceni si najít novou práci. Autobusoví dopravci jsou také postiženi vysokým propadem tržeb za rok 2020 oproti roku 2019, který dosahuje téměř 90 %. Kromě velkých firem se často jedná o malé rodinné firmy, které vozí děti do školy v přírodě, na plavání či školní výlety. Podnikají takto jako celá rodina s několika autobusy a hrozí jim likvidační zadlužení, a to celé rodiny, jelikož v rámci programu COVID 2021 a COVID - Nepokryté náklady nedosáhnou kvůli specifičnosti jejich podnikání ani na kompenzace, které by jim pokryly výše zmíněné fixní náklady na udržení provozuschopného parku.

Vážený pane ministře, nepřipravujete prosím pro tento specifický segment speciální pomoc, obdobu programu COVID - Bus, který byl vyhlášen na podzim 2020, jež by pomohla autobusovým dopravcům překlenout další období, kdy je jejich činnost zastavena v důsledku vládních opatření? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Další interpelace je na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, před dvěma týdny jsem zde ve sněmovně interpelovala vašeho vládního kolegu ministra zdravotnictví a ptala jsem se ho, jestli hodlá apelovat na to, aby se i sociální terénní pracovníci dostali co nejdříve na řadu s očkováním. Poukazovala jsem přitom na skutečnost, že ačkoliv například zaměstnanci domovů pro seniory patří do prioritní skupiny A1 a jsou již postupně očkováni, terénní sociální pracovníci se nacházejí až ve skupině 1B a na očkování teprve čekají. Jenže jsou to právě tito sociální pracovníci, kteří se denně setkávají s desítkami klientů z ohrožených skupin, z nichž mnozí ještě nejsou sami naočkováni. Na rozdíl od pracovníků v domovech pro seniory terénní pracovníci nevykonávají svou práci v ryze sterilních podmínkách, nemají možnost dodržovat stejně přísné hygienické normy. V místě pobytu klienta totiž není možno docílit stejné úrovně sterility jako v pobytových sociálních službách. Riziko přenosu nákazy je zde tedy velmi vysoké. Pan ministr zdravotnictví mi odpověděl, že o přípravě očkování pro tyto pracovníky jedná i s vámi a že k zahájení očkování této skupiny obyvatel dojde nejpozději začátkem dubna. Ptám se tedy proto pět dní před začátkem dubna, jste-li i vy s panem ministrem zdravotnictví v souladu a že vytyčený termín začátek dubna je reálný, a to tedy právě pro terénní pracovníky.

Druhá otázka zní, zda máte představu, dokdy by mohli projít všichni sociální terénní pracovníci očkováním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně. Další interpelace je na pana ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, na sklonku roku vydala vláda nařízení o novém kompenzačním bonusu za ceny emisních povolenek. Bonus má za cíl kompenzovat vybranému okruhu firem podnikajících ve dvaceti výslovně vyjmenovaných kategoriích část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Na tuto kompenzaci dosáhne zhruba 100 podniků včetně holdingu Agrofert. A já se ptám: Proč vláda s těmito kompenzacemi přišla nyní, v době, kdy máme rekordní schodek státního rozpočtu a veškeré finanční náklady, jež má stát k dispozici, by měly směřovat na boj s pandemií? Na smysluplné kompenzace podnikatelům, živnostníkům a dalším osobám, které byly krizí a vládními opatřeními zasaženy natolik, že se mnohdy dostaly do finanční krize, se pomoc nedostává.

Ministryně financí otevřeně říká, že při současném lockdownu vydržíme hospodařit s nynějším půlbilionovým schodkem státního rozpočtu jen do poloviny roku. Vláda ještě stále dluží slíbené odměny zdravotníkům. Kompenzační programy pro podnikatele a živnostníky jsou pořád v mnohých případech mezerovité a neodpovídají realitě. Vláda ale našla 3,7 miliardy na zpětné kompenzace pro znečišťující firmy. MPO uvedlo, že letos se výše kompenzací bude pohybovat v částce nejméně 1,3 miliardy. Je to obrázek toho, kde leží vládní priority? Přijde vám zodpovědné v době krize vyčleňovat peníze z dluhem obtěžkaného státního rozpočtu na podporu vybraných firem? Souhlasil jste s tímto vládním rozhodnutím a schvalujete jeho načasování? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další a poslední interpelace je na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s týmž dotazem, který jsem adresovala vašemu kolegovi panu ministru Havlíčkovi. Proč vláda nyní v době, kdy máme rekordní schodek státního rozpočtu, přichází s kompenzacemi za emisní povolenky? Nyní, kdy veškeré finanční prostředky, jež má stát k dispozici, by měly být směřovány na boj s pandemií, na nákup vakcín, na kompenzace poškozeným podnikatelům, na pomoc lidem, kteří se octli bez koruny. Máme půlbilionový schodek, který nám prý nevystačí ani do podzimu. Zdravotníkům, kteří stojí v boji s pandemií v první linii, jsme stále ještě nevyplatili slíbené odměny. Ale našli jsme - tedy vy jste našli - 3,7 miliardy na zpětné kompenzace pro životní prostředí znečišťující firmy, a to jen za minulý rok. Letos by se výše kompenzací měla pohybovat v částce nejméně 1,3 miliardy.

Vy jste, pane ministře, toto nařízení vlády podpořil. Proto se vás osobně ptám: Považujete toto rozhodnutí za šťastné a zodpovědné? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání ústních interpelací, a jelikož jsme již o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 87. schůze Poslanecké sněmovny hlasovali, konstatuji, že jsme v tuto chvíli vyčerpali schválený program 87. schůze Poslanecké sněmovny, a já tuto schůzi končím. Přeji vám pěkný večer.

 

(Schůze skončila v 16.59 hodin.)

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.




Přihlásit/registrovat se do ISP