Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Petr Fiala)

Sloučená rozprava k bodům 490 a 491

Nyní se budeme zabývat Informací vlády o konání maturitních zkoušek v roce 2021 a Informací vlády k otevření škol. Těmito body jsme se zabývali ve čtvrtek 11. března na 87. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili sloučenou všeobecnou rozpravu. Místo u stolku zpravodajů už zaujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Připomínám, že navrhovateli a zároveň zpravodaji tohoto bodu jsou poslanec Ivo Pojezný a poslankyně Tereza Hyťhová.

Nyní bychom měli pokračovat v přerušené sloučené všeobecné rozpravě, a já se ale ptám buď navrhovatele, nebo zpravodajů, zda chtějí vystoupit. Mají možnost vystoupit předtím, než rozpravu otevřu. Pan ministr chce vystoupit a oba zpravodajové zváží, zda si přejí vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové. Od toho, co jsme projednávali minule problematiku maturit, ale zároveň i priority otevírání škol, uběhl nějaký čas a já jsem rád, že se za tu dobu ale neztratil ten fokus, to znamená to, že se bezpečným návratem žáků do škol zabývají všechny strany a hnutí v této Sněmovně a že to je společná priorita.

Proto, když dovolíte, tak si dovolím vás seznámit s tím, co se za tu dobu změnilo, upravilo. Začnu tím, že priority návratu do škol, to znamená které kategorie jsou prioritní pro návrat, tak to jsme jako ministerstvo zveřejnili 30. října. Zároveň přes protiepidemický systém I a II jsme ten systém myslím si velmi dobře rozfázovali tak, aby odpovídal epidemickým podmínkám a aby odpovídal tomu, co se skutečně reálně událo v mezičase a co se děje v terénu. To znamená, zmíním třeba homogenitu skupin v přípravě maturantů a další věci, které se v průběhu času ať už ke členům školského výboru nebo k vám jako jednotlivým poslancům dostávaly a dostávaly se samozřejmě k nám na Ministerstvo školství. Tyto věci včetně třeba provozu malotřídních škol do 75 žáků nebo základní umělecké školy, výuka jeden na jednoho, byly na stole, co se týká úpravy "psa" 2.0, který želbohu díky dominanci britské varianty viru nebyl realizován. V této chvíli, když se bavíme o návratových scénářích, tak se situace posunula, a dovolte, abych teď vás seznámil s tím, jakým směrem, a samozřejmě i s některými novými skutečnostmi.

Padlo tady několikrát, že například v oblasti středního vzdělávání probíhala v prvním pololetí školního roku 2020/2021 běžná výuka pouze po dobu 26 dnů, tedy bez obnovení prezenční výuky není zejména v oborech vzdělávání, ve kterých je realizováno praktické vyučování, možné zabezpečit dostatečnou přípravu žáků na závěrečné a maturitní zkoušky a jejich vstup do profesního života jako takového.

Jelikož omezení až úplné zastavení praktické výuky trvá již téměř rok a u většiny oborů ji nelze dostatečně nahradit distanční formou, je nezbytné umožnit návrat k ní co nejdříve nejen závěrečným ročníkům, o kterých jsme se třeba bavili minule, když jsme se tady setkali, ale všem, pro které je získávání dovedností praxí klíčové pro jejich další působení v daném oboru. Tedy ať už v říjnu, nebo teď, je tu priorita praktické výuky na středních školách a s posunem času je priorita čím dál tím vyšší. Potřeba prezenční výuky pro žáky 1. a 2. tříd je nepochybně klíčová, proto také jsme je v tom systému drželi i v těch nejhorších stupních epidemického rizika. Měla by probíhat i v těch nejvážnějších epidemických situacích a samozřejmě opět předpokládáme jejich návrat mezi prvními. Ale k těmto žákům bychom měli připojit i ostatní žáky prvního stupně. Vedle ekonomických důsledků k zajištění péče o tyto nejmladší, vyšší zátěže pro rodiče a dalších sociálních aspektech jsou zde vážné obavy, a myslím, že opět se na tom shodneme průřezově, z rizika vyšších vzdělávacích ztrát, doprovázené horší schopností tyto ztráty dohnat oproti těm ročníkům starším.

Vzhledem k současnému vývoji a odkladu návratu prioritních ročníků do škol - ten plánovaný březnový návrat - je podle mého názoru nutné přehodnotit prioritizaci návratu maturitních a závěrečných ročníků středních škol bez praktické výuky a žáků devátých ročníků základních škol, kteří se chystají na přijímací zkoušky. Přesouvat tyto žáky povinně zpět do prezenční výuky pouze několik týdnů před přijímacími či závěrečnými zkouškami by vzhledem k přípravě na zkoušky mohlo být spíše kontraproduktivní. Těmto žákům by ale mělo být umožněno se soustředit na přípravu na zkoušky v klidu domova za současných podmínek a místo povinného návratu všech závěrečných ročníků navrhujeme v té první fázi návratu možnost dobrovolného návratu těchto žáků v omezeném režimu, tedy takzvané - a mnohými z vás zmiňované - studijní skupiny maximálně po šesti žácích pro klíčové předměty, můžeme tomu říkat klidně skupinové konzultace, a to samozřejmě za dodržení přísných podmínek testování.

Pokud se mohu zastavit u těch věcí, které nás vedly k tomuto návrhu a které vycházejí nejenom ze zahraničních, ale i českých studií, tak je nepochybné, že školy jsou považovány za místo se středním rizikem šíření, které však lze řídit - a to je klíčové - prostřednictvím režimových opatření. Rizikové jsou všechny věkové skupiny, platí však, nebo doposud platilo, že riziko významně stoupá s věkem a se sociálními kontakty, které daná věková kohorta má.

Pokud bych měl využít analýzu šíření COVID-19 ve školách v USA, tak ukazuje, že nákaza se více šíří v domácnostech, kde děti prezenčně navštěvují školu, a to i v závislosti na věku a navštěvované třídě - čím starší, tím vyšší riziko. Zároveň tato studie předkládá i porovnání podmínek a předpokladů k minimalizaci až úplnému vymizení tohoto rizika, a to i pro ročníky odpovídající žákům českých středních škol. Významným faktorem omezení je prezenční výuka jen v částečném režimu a dále zavedení režimových opatření - logicky čím více, tím nižší riziko. Studie dopadů plošných opatření z jarní vlny COVID-19 uvádí různé dopady uzavření škol. Jeden z největších dopadů určuje třeba ve studii Haug a kolektiv, podle kterých uzavření škol v USA mohlo snížit incidenci a mortalitu až o 60 %.

K českým podmínkám: podle agentního modelu základní školy - a ten agentní model vypracoval český BISOP ve spolupráci s Ministerstvem školství - podotýkám, že agentní model základní školy, který jsme nechali zpracovat, je založen na reálném grafu sociálních vazeb a kontaktů žáků a učitelů na jedné větší základní škole - a přes matematické modelace se dá konstatovat, že na prvním stupni základních škol se COVID-19 šíří významně méně než na druhém stupni základních škol, a ačkoli na první stupeň chodí o čtvrtinu více dětí, o jednu třídu, zodpovídá první stupeň ZŠ za zhruba 42 % infekce ve škole. Potvrzuje se tím ta intuice, o kterém jsem mluvil, že menší děti mají méně intenzivních sociálních kontaktů a typicky téměř nemění kolektiv ani učitele v průběhu výuky.

To, co se opět ukázalo a ukazuje, tak je, že využívání týdenních rotací prezenční a distanční výuky celých tříd je podle tohoto agentního modelu významně efektivnější než pouhé půlení kolektivů napůl. To znamená, že návrat žáků do škol při rotační výuce, kterou si představte tak, že celá třída má jeden týden prezenční výuku, druhý týden distanční, tak tato týdenní alternace skupin není potvrzena jenom tím agentním modelem, ale i dalšími studiemi založenými na modelování školního provozu. Týdenní rotace prezenční a distanční výuky celých tříd snižují zásadně riziko, že se škola stane místem nákazy žáků a učitelů. To znamená, ten první posun, o kterém se tu bavíme, je rotační výuka prezenční, distanční po jednom týdnu, která při zavedení pro celý první stupeň základních škol, nejenom pro první, druhou třídu, nám umožní tam vrátit nejenom tyto žáky v první vlně, ale zároveň obnovit i to, o čem jsem mluvil před chvílí, to znamená praktickou výuku na středních školách.

Druhým principem pro bezpečné otevření škol je pravidelné neinvazivní testování žáků, studentů a zaměstnanců škol. Rovněž pravidelné testování zcela logicky má potenciál významně snížit riziko šíření COVID-19 ve škole, a to i prostřednictvím testů s nízkou senzitivitou. Tolik k debatě o antigenních testech.

V případě škol od začátku, od ledna tohoto roku, kdy velmi intenzivně kolegové z Ministerstva školství po prosincové debatě nad "psem" 2.0 rozpracovávali variantu testování a výhody a nevýhody PCR testů a antigenních testů, tak je navrženo, aby testování ve školách probíhalo dvakrát týdně, což i při nízké senzitivitě je faktor, který pomůže redukovat riziko. Zároveň jsme v tomto týdnu vedli debatu s hlavní hygieničkou o tom, aby byly zautomatizovány procesy při pozitivním výskytu nebo při pozitivním záchytu a abychom bezpečně ochránili celou třídu, která by se v případě antigenního testu následně ocitla v karanténě.

Významný přínos screeningu tohoto symptomu, to znamená není to diagnostika, je to plošný screening, potvrzuje nejenom tedy ta studie BISOPu, ale potvrzují to i studie zahraniční. Samozřejmě podmínkou jsou neinvazivní PCR testy. Podmínkou jsou testy, které budou a jsou v tuto chvíli dokupovány ještě Státními hmotnými rezervami, které budou distribuovány na školy.

Dalším významným bezpečnostním faktorem, který musíme při návratu do škol brát v úvahu, je ochrana pedagogů. Když se podíváte i na studii ÚZIS, to znamená na konkrétní česká data, ukazuje se, že pracovníci ve školství patří mezi nejrizikovější povolání. Zároveň podle agentního modelu pro základní školy, který vyvinul BISOP, jsou učitelé i podstatným přenašečem COVID-19. V simulacích modelu představují 17 % infekce, i když je jich řádově méně než žáků. Ochrana učitelů je tedy prioritou při otevření škol. Pokud se podíváte, tak nejenom že v prosinci, což už je zaneseno dalšími a dalšími informacemi, měli možnost ještě před ostatními se antigenně testovat, od 4. do 18. prosince, jen pro připomenutí, ale zároveň jsou teď prioritní profesí, která je masivně proočkovávána. Data z pondělí nebo k nedělnímu večeru hovořila o tom, že 180 000 pedagogických a nepedagogických pracovníků je zaregistrováno do systému a přes 85 000 z nich bylo již proočkováno první dávkou. Toto je důležitá podmínka znovuotevření škol.

Zároveň ale s tím, že do škol bylo distribuováno, přestože primárně je zodpovědnost zřizovatele, tak byly distribuovány ochranné prostředky, FFP2 respirátory v celkovém počtu v tomto školním roce 6,5 milionu kusů, protože povinné FFP respirátory a doporučení omezení prezenčního setkávání pedagogů na poradách, v kabinetech a jinde ve škole je dalším faktorem, který může zmírnit riziko nákazy COVID-19 ve školách.

Příprava na návrat spočívá v tom, že probíhá prioritní očkování skupiny pedagogických i nepedagogických pracovníků. Zároveň školy dostaly a byla jim distribuována dodatečná intervence FFP2 respirátorů. Zároveň máme u Státních hmotných rezerv zabukováno tuším 15 milionů kusů chirurgických roušek, protože pro menší děti je tato povinnost a je dobré, aby školy měly nějakou zásobu v případě, že dítě roušku zničí, ztratí nebo se cokoli stane. A zároveň zůstanou v platnosti režimová opatření, která jsou možná jednoduchá, ale o to víc účinnější, to znamená pravidelné větrání v prostorách, respirátory, případně roušky pro žáky, kde je to možné, přísná homogenita tříd a školních družin, režimová opatření ve školních jídelnách, zákaz extrakurikulárních aktivit a samozřejmě pravidelná kontrola symptomů. To znamená, budeme klást maximální důraz na kontrolu symptomů. V aktualizované metodice pro bezpečný provoz škol doporučíme každodenní pravidelnou kontrolu symptomu žáků učitelem ve třídě na začátku dne během připraveného checklistu. Já vím, že to řada ředitelů dělá, ale je dobré, aby to bylo připomenuto i v metodických materiálech.

Co se týká důsledného trasování: přechod tříd na distanční výuku v případě pozitivního testu a jednoduché pravidlo s nárokem na PCR vyšetření pro všechny spolužáky a automaticky identifikované prostřednictvím propojení se školními informačními systémy. V debatě s hlavní hygieničkou jsme teď v úterý vznesli požadavek na absolutní automatizaci, ale dohodli jsme se na přístupu, kdy bylo deklarováno ze strany Ministerstva zdravotnictví, respektive hlavní hygieničky, že školy v jednotlivých krajích dostanou k dispozici kontakt na místně příslušného epidemiologického pracovníka na každé krajské hygienické stanici, který jim bude k dispozici nonstop a zajistí okamžité vystavení žádanek na PCR testy.

Zároveň požadavkem, který jde za rámec gesce Ministerstva školství a je nezbytný pro bezpečný návrat žáků do škol, je sledování a vyhodnocení dopadu otevření škol prostřednictvím otevřených datových sad ÚZISu. Navrhujeme, aby byly pravidelně každotýdenně vyhodnocovány prostřednictvím datových sad a ty by měly být samozřejmě otevřeny nejen pro MŠMT, ale od počátku pro všechny a tam se můžeme podívat na počty případně nově nakažených pedagogů, nově nakažených po letech věku, a to umožní kontrolu a odstraní to možná dohadování, které tu probíhá, o tom, zdali školy jsou nebezpečné, bezpečné nebo jestli je jejich pozice v tom systému dána tím, v jaké fázi pandemie se nacházíme.

Samozřejmě že harmonogram otevírání škol a přesná data nejsou tím, co by měl říkat ministr školství, a neděje se tak v žádné evropské zemi, to znamená hodnoty, za kterých se žáci mohou vrátit, pokud jsou to hodnoty nějakých ukazatelů, ať jsou to čtrnácti- či sedmidenní incidence, nebo jsou to počty covidových pacientů, to ponechám na Ministerstvu zdravotnictví. Ale co se týká těch s epidemiology a matematickými modeláři probranými scénáři, tak se nabízí scénář postupného návratu a já jsem zde řekl, že je podloženo studiemi, že rotační výuka je způsob, který nám umožní vrátit více ročníků zpátky k nějaké formě prezenčního vzdělávání. To znamená, že v první fázi by první stupeň základních škol nastoupil rotačně, a to po celých týdnech a po celých třídách. To znamená, není to žádná varianta dopoledne, odpoledne. Není to varianta, kterou zkoušelo Rakousko na jaře 2020: tři dny ve škole, dva dny doma a další týden obráceně. Je to varianta, která z pohledu organizačního není optimální - ale co je v této době optimální - ale je proveditelná. To znamená, že základní škola, první stupeň, půjde rotačně, speciální školy a malotřídky do pětasedmdesáti žáků by mohly fungovat v plném prezenčním režimu. U malotřídek je potřeba si uvědomit, že se jedná o školy do pětasedmdesáti žáků, kde je epidemické riziko významně nižší.

Střední školy, vyšší odborné školy a konzervatoře by se navrátily k praktické výuce, což by zase redukovalo epidemické riziko a řešilo by to ten nejpalčivější problém, který tu máme, to znamená praktickou výuku a praktické předměty. Toto by mohlo umožnit realizaci cca 50 % výuky, ale kontakty by byly redukovány zhruba na čtvrtinu, což odpovídá přísným epidemickým standardům.

Je také nutné myslet na vysoké školy, které častokrát v mediálním prostoru nejsou tak vidět, protože jsou přebity třeba debatou o maturitě nebo čímkoliv jiným. To znamená i v tomto kroku, v této první etapě by došlo k návratu praktické výuky závěrečných ročníků na vysokých školách, to znamená laboratoře, praktická výuka by začala probíhat.

To důležité, které jsem také zmínil a které by se týkalo té teoretické přípravy třeba u znevýhodněných žáků na druhém stupni základních škol nebo u devátých ročníků, které se připravují pro předměty na přijímací zkoušky nebo závěrečné ročníky středních škol pro předměty k maturitní či závěrečné zkoušce, jsou skupinové konzultace. V tuto chvíli máme umožněny individuální konzultace jeden na jednoho. Opět jsme apelovali na školy, aby je více využívaly. V tuto chvíli by bylo možné využít instrumentu skupinových konzultací do šesti žáků k cílené přípravě ať už na přijímací zkoušky, maturitní či závěrečné zkoušky, anebo pro větší zapojení znevýhodněných žáků. Tady musím říct, že to odpovídá těm některým návrhům, a jsem rád, že se na tom opět shodujeme. Vím, že to bylo v návrhu Pirátů a STANu i v některých dalších a myslím si, že v tuto chvíli s tím testováním je to krok bezpečný.

Co se týká provozu školních družin, tak tam je potřeba dle vyjádření epidemiologů udržet homogenitu, což by ale při té rotaci mělo být zvladatelné i kapacitně na daných školách.

Co se týká základních uměleckých škol, v plánu na první etapu rozvolnění je umožnění individuálních konzultací a prezenční výuky jeden na jednoho. Totéž by se ovšem týkalo i středisek volného času, týkalo by se to i jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a v oblasti zkoušek jako takových by ta režimová opatření byla nastavena tak, že by byly umožněny tyto zkoušky do 20 osob, samozřejmě při dodržení režimových opatření, rozestupů, roušek a tak dále. Platilo by to pro přijímací zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky, absolutoria anebo samozřejmě zkoušky konané na základě mezinárodních dohod.

Co se týká režimových opatření, o kterých se bavíme, tak je potřeba vzhledem k tomu, že tu máme mnohem agresivnější formy viru, maximálně podporovat nošení FFP2 respirátorů nebo chirurgických roušek, takže by bylo vhodné, aby to bylo zavedeno i pro žáky třeba na speciálních školách, pokud to samozřejmě jejich mentální schopnosti a aktuální duševní stav umožňují. Zároveň je potřeba udržet povinné testování antigenní formou dvakrát týdně, případně pokud to samozřejmě nazná Ministerstvo zdravotnictví, tak my jako Ministerstvo školství dlouhodobě na základě informací od odborníků preferujeme, nikoliv že je na stejné rovině, PCR testování. Samozřejmě tam ten časový odstup může být i delší.

Zajímavou myšlenkou, kterou jsem zaznamenal při dnešních jednáních a které se rozhodně nebráním, je nějaké pilotní ověření antigenních testů a PCR testů na vybraných školách ještě před tím, než by k tomu návratu došlo. Tuto problematiku budu konzultovat intenzivně s Ministerstvem zdravotnictví, protože není v mé moci, byť jsme to také měli v plánu na začátku března, kdy jsme uvažovali všichni společně o návratu maturitních závěrečných ročníků a devátých tříd, tak ta pilotáž na školách byla i záměrem Ministerstva školství, leč došlo ke zpřísnění, tedy nedošlo k té pilotáži. Myslím že je dobré tuto záležitost intenzivně probrat s Ministerstvem zdravotnictví a de facto minimálně v rovině konfirmační, to znamená potvrdit si účinnost antigenní testů, které budou ve školách nasazeny, takže rovněž této iniciativě se nebráním a proberu ji s ministrem zdravotnictví a hlavní hygieničkou.

Co se týká specifického přístupu, protože to, co jsem si nechal na úplný závěr představení první fáze, se týká škol mateřských. Je pravdou, že data ze začátku podzimu ukazovala významně nižší výskyt COVID-19 v těchto zařízeních, přesto si myslím, že s ohledem na to, že potřebujeme zasáhnout všechny části vzdělávací soustavy - mluvil jsem o závěrečných ročnících vysokých škol, mluvil jsem o školách středních, praktické výuce, o skupinových konzultacích, o návratu celého prvního stupně, byť v rotačním schématu - tak v případě mateřských škol návrh počítá s tím, že by v mateřských školách v první fázi bylo pouze povinné předškolní vzdělávání, což se i tak dotýká téměř 130 000 dětí, a skupinky by byly maximálně po 15 dětech, ideálně v půlených skupinách. To znamená, pokud tam někdo má 26 žáků, tak dvakrát 13 by bylo optimální dělení této skupiny. Zároveň i tam je potřeba bavit se o režimových opatřeních a o antigenním testování jako podmínce nutné pro redukci rizika vzhledem k situaci, ve které se nacházíme.

Co se týká připravenosti, já už jsem o tom hovořil, ale ještě si dovolím jednou zmínit. Očkování probíhá, znovu jsme teď vyzvali školy, aby ještě daly apel na učitele nebo nějakým způsobem ještě učitelům, kteří mají zájem o očkování, sdělily, že se mohou prioritně registrovat do systému. Registrační měsíční okno, které začalo 27. 2., skončí úderem půlnoci v neděli 28. 3., ale samozřejmě to prioritní očkování by mělo probíhat dál, protože je naším společným zájmem, aby maximální možná část pedagogických i nepedagogických pracovníků byla proočkována první dávkou, která významně brzdí, ne-li zamezuje závažným důsledkům COVID-19.

Zároveň 3,5 milionu respirátorů z druhé várky do škol již bylo rozvezeno. To, co máme jako Ministerstvo školství připraveno od konce února, to znamená instruktážní video k samoodběrové sadě LEPU testů, a metodiku, kterou máme na úrovni Asociace ředitelů prodiskutovánu, jsme nerozesílali vzhledem k tomu, že ještě ty testy nešly do škol, tak jsme ji ponechali, ale bude distribuována tato metodika, stejně jako instruktážní videa, ve chvíli, kdy budeme distribuovat antigenní testy do jednotlivých škol. Samozřejmě že se bavíme o tom, že jak respirátory, tak roušky, o kterých jsem mluvil, tak antigenní testy jsou distribuovány do škol bez ohledu na zřizovatele.

V tuto chvíli je potřeba ještě zmínit, že pro druhou fázi, kde samozřejmě do rotace, pokud se situace bude vyvíjet dobře, by měly přijít i druhé stupně základních škol a samozřejmě měla by se rozšířit praktická výuka, laboratoře na vysokých školách i na ostatní ročníky, tak v té komponentě, která má lokální charakter, což je druhý stupeň základního školství, si myslím, že není od věci diskutovat o regionálním zapínání tohoto faktoru, to znamená, že by to nebyl plošný celorepublikový návrat, ale krajský nebo na úrovni okresů. Záleží samozřejmě na datových sadách a dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Z pohledu Ministerstva školství se tomu rozhodně nebráníme s ohledem na to, že v případě druhých stupňů přesah přes okres a spillover efekty negativní v tomto případě tam nejsou ani z pohledu epidemiologů, ani z pohledu modelářů.

Tolik aktuální pozice v první vlně rozvolňování. Samozřejmě že bych takto mohl mluvit i o naplánované druhé vlně, kde třeba v případě základních uměleckých škol by se ta skupinová konzultace posunula třeba do tří žáků, následně do deseti, ale to je k debatě a předpokládám, že se o tom ještě můžeme dále bavit. Tolik k plánu, k prioritám, upraveným prioritám a k připravenosti Ministerstva školství na návrat žáků do škol. Děkuji za úvodní slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeju hezké poledne. Připomínám, že navrhovateli a zároveň zpravodaji bodu jsou poslanec Ivo Pojezný, to se týká informace vlády o konání maturitních zkoušek v roce 2021, a poslankyně Tereza Hyťhová, informace vlády k otevření škol. Takže, mám informaci, že paní zpravodajka Hyťhová chce vystoupit, pan poslanec Pojezný taky následně, a potom budeme pokračovat v té přerušené sloučené všeobecné rozpravě. Tak prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Mně je velice líto, že se tento bod zařadil na čtvrtek, chtěla jsem ho zařadit minulou schůzi na středu z toho důvodu, že se opět nestihne projednat. Já si myslím, že to je velká škoda. To na začátek. Každopádně vítám, že vůbec pan ministr dorazil, a za to mu děkuji.

Chtěla bych připomenout, že jsem tady minule navrhovala usnesení. Nevím, jestli se dneska o tom stihne hlasovat, zřejmě podle seznamu lidí v tuhle chvíli ne. Možná že k tomu nakonec dojde, uvidíme. Já bych ho každopádně ráda zopakovala, aby nebylo to moje usnesení zatraceno:

"I. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky k okamžitému urychlení příprav na otevření škol.

II. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby pověřila Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o pravidelné informování Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o stavu příprav k otevření škol, a to písemnou formou tak, aby ji dostali všichni poslanci Parlamentu České republiky."

Jde o to, že jsou tu také nezařazení poslanci a ti, kteří nemohou chodit na výbor, a z tohoto důvodu si myslím, že by to měli mít i ti poslanci, kteří nejsou v tom školském výboru, protože se to dotýká opravdu nás všech. Takže to k tomu usnesení. Samozřejmě pokud dojde k podrobné rozpravě, načtu ho i tam.

Děkuji tedy panu ministrovi za jeho vystoupení. Já bych se ho ještě z této pozice chtěla zeptat na pár dotazů, na pár, myslím, zásadních dotazů, které bych byla ráda, kdyby později zodpověděl.

Vy jste tedy řekl - vyjádřil jste se i v médiích - o rotační výuce. Ano, tomu rozumím, ale tady nastává jedna zásadní otázka, kterou chtějí všichni slyšet. Máte plány, je to skvělé, akorát si musíme uvědomit, že je téměř konec března. Já se tedy ptám, kdy přijde první vlna rozvolňování škol, jestli to tedy bude, jak hovořil pan ministr zdravotnictví Blatný, v polovině dubna. Zkrátka si myslím, že jelikož tento termín už je za 14 dnů, tak byste měl jako ministr vědět, zda se k tomu opravdu schyluje, a v polovině dubna můžeme tedy počítat s tím, že ten váš plán bude aktivován a vrátí se do škol žáci, alespoň tedy po jednotlivých týdnech. Takže to bych se chtěla zeptat.

Další věc - frekvence testování. V médiích to nebylo zřejmé, jak často, tady jste dneska zmínil, bedlivě jsem vás poslouchala, dvakrát týdně. Můj dotaz také směřuje na to - vy jste řekl antigenní testy. Asi se tedy vypustily ty PCR testy, které byly původně, teď jsou antigenní testy. Já bych se chtěla zeptat, jaké antigenní testy jsou objednané, protože můžu říct, že děti, respektive i někteří dospělí mají naprostou hrůzu z toho, že se jim každý týden, ne-li dvakrát týdně, s prominutím, budete šťourat v nose, a myslím si, že dítě v první třídě z toho opravdu není nadšené. Mohlo by to taky dopadnout tak, že bude mít hrůzu vůbec z toho, do školy chodit, což si myslím, že není cílem, protože dítě by mělo do školy chodit rádo, a ne s hrůzou, že bude trpět, protože si myslím, že to je opravdu nepříjemné. Kdo to už absolvoval, tak to jistě sám ví.

Dále se chci zeptat, jak je to s vakcinací pro učitele. Vím, že ten registr již funguje, a neustále se v médiích dozvídáme, že zajištěno to je, není, pak se dozvíme, že zase přijde vakcína, nepřijde vakcína. Zkrátka se chci zeptat, jak to vypadá s proočkovaností učitelů, jestli opravdu v tuto chvíli máte nějaká jasná data, a také na to, pokud učitel - což si myslím, že už proběhlo i v médiích - odmítne, respektive se nebude chtít nechat očkovat, což se může stát, je to občan stejně jako každý jiný, tak zdali bude donucen k tomu, aby se pravidelně testoval, nebo nebude moct učit. Protože jsem zaznamenala na sociálních sítích, nevím samozřejmě, jestli je to pravdivé, říkám, pouze jsem to tam zaznamenala a budu ráda, když to samozřejmě pravda nebude, že už bylo naznačeno nějaké paní učitelce, která dala najevo, že se nechce nechat testovat, tak jí bylo naznačeno, že zřejmě přijde o práci a nemá na škole už svoje místo. To jsem si přečetla a chtěla bych pouze, jestli byste to mohl nějakým způsobem dementovat, vyvrátit, protože je to dost vážná a zásadní věc. Člověk, který vystudoval pět let vysoké školy, tak považuji za naprosto nepřípustné, aby mu nebylo umožněno vykonávat jeho profesi, to, co studoval, jenom proto, že se nechce v tuhle chvíli nechat testovat, pardon, očkovat.

Vítám to, že jste řekl, že by se otevřely v první vlně malotřídky do 75 žáků, což je i maximum, což tedy vítám. Je to krok, který tady už měl být od vás řečen dávno.

Chci se zeptat na kroužky. Vím, že jste v médiích dementoval, že epidemiologická situace to neumožňuje, ale přesto se chci zeptat znovu, protože hlavně ten první stupeň... Zkrátka, myslím si, když rok děti nechodí do školy, nechodí na kroužky, tak je to do budoucna opravdu velice poznamená, a nevím, proč by dítě nemohlo chodit do hudebního kroužku na hraní flétny nebo na výtvarný kroužek. Zkrátka, proč opět neumožníme přes nějaké hygienické opatření, aby se děti mohly vzdělávat, aby se mohly rozvíjet, a myslím si, že tohle je naprosto špatně, protože jsme úplně rezignovali na volnočasové aktivity, na různé vzdělávací věci, a tohle jsou důležité věci jako kroužky. To prostě k dětem patří a nevím, proč by jim to mělo být upíráno, a bůhví na jak ještě dlouho.

Takže to jsou mé otázky. Jedna z těch hlavních je, jestli by nám tady pan ministr školství mohl sdělit nejenom plán, který představil, ale také datum, kdy se ten plán spustí. Když epidemiologická situace řekněme zůstane taková, jaká je dnes, nebo dojde k jejímu zlepšení, budou po druhé polovině dubna otevřeny školy? Pokud se samozřejmě zhorší, bude k tomu vláda přistupovat jak? Rozumím tomu, že je to také na Ministerstvu zdravotnictví. S panem Blatným o tomto také velice často mluvím, ale stejně si myslím, že by vláda měla mít nějaký jasný plán, a my bychom měli vědět, jestli tedy v polovině dubna děti půjdou do škol. Nejdříve tady byl termín 1. března, z toho už sešlo, dneska je tady zase polovina dubna. Myslím si, že by to mělo být jasně, konečně jasně po takové době řečeno. Jsme opravdu země, která má nejdéle - musím to zopakovat - zavřené školy v celé Evropě.

Poslední věc, kterou jsem si přečetla v médiích, a chtěla bych také, aby ji pan ministr případně dementoval, je opakování ročníku. Opravdu, tahle debata běží na sociálních sítích a já bych chtěla, aby se k tomu pan ministr tady vyjádřil, jestli tedy se uvažuje nad tím, že by se opakovaly ročníky, nebo se nad tím vůbec neuvažuje. Ptají se mě lidi, tak bych byla ráda, kdyby se k tomuto také vyjádřil.

Myslím si, že by vláda měla co nejdříve školy otevřít za všech možných hygienických opatření a podmínek, ale opravdu už tady rok čekáme na to, až se otevřou školy, a mně připadá, že se nic neděje, že se to neustále odkládá, a bojím se, že se to bude odkládat až do konce června, kdy se řekne: Tak, a teď jsou dvouměsíční prázdniny, v září uvidíme. Což považuji rok školy, rok života dětí za naprosto tristní, a věřím tomu, že opravdu se vláda snaží, a doufám, že se tady snaží udělat všechno pro to, aby naši žáci, děti a studenti se mohli konečně vzdělávat, aby mohli chodit na kroužky, aby mohli konečně žít normální život. Doufám, že vláda opravdu zajistila antigenní testy takové, které neublíží tomu dítěti, nebude z toho mít hrůzu, bude jich dostatek, a zkrátka aby se už konečně něco dělo. I když já sama za sebe musím říct, že bych byla nejraději, kdyby žádné testy nebyly, žádné respirátory ani roušky nebyly a děti mohly normálně chodit do škol. To samozřejmě si myslím, že se na tom všichni shodneme, a víc k tomu asi není potřeba dodávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě s přednostním právem vystoupí pan poslanec Ivo Pojezný jako zpravodaj a následně s přednostním právem... Tak už asi potom otevřeme rozpravu a pan ministr tady nastoupí s přednostním právem vzápětí. Tak prosím.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mně, jelikož paní kolegyně Hyťhová načetla návrh na usnesení k bodu 491, abych tak já učinil k tomu bodu 490, k maturitám. A jelikož jsme dostali informaci posledně i o závěrečných zkouškách, tak by znělo následovně: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci vlády ČR k průběhu ukončování školního roku 2020/21 maturitní a závěrečnou zkouškou." Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené sloučené všeobecné rozpravě, já tedy dám prostor panu ministrovi s přednostním právem a připraví se pan poslanec Karel Rais, jehož vystoupení bylo přerušeno. Takže, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Otázek padlo více, já na ně zkusím rovnou reagovat. Možná ještě pak krátce zareaguji i na problematiku maturit, protože předpokládám, že ten návratový scénář bude hlavní téma. Začnu ale těmi otázkami.

Co se týká stanovení pevného data, tak se s vámi shodnu, že je potřeba, aby byl co nejrychleji ze strany Ministerstva zdravotnictví řečen plán anebo aby byly řečeny hodnoty ukazatelů, za kterých k tomu návratu dojde. Když se podíváte zpětně, tak vždycky, když jsme dělali opatření ve školství, jsme prosazovali a dodrželi jsme to, že informace musí dostat ředitelé v předstihu. My jako Ministerstvo školství reagujeme jak na usnesení vlády, tak třeba na ty rozvolňovací záležitosti tím, že rozesíláme metodiky a informace do datových schránek, a je potřeba, aby to ředitelé měli v předstihu. Optimální je, aby informaci o tom, jestli to nastává, nebo nenastává, měli týden dopředu, čímž ale neříkám, že nemají znát plán ještě mnohem déle než jenom týden dopředu.

To znamená: pokud se tu bavíme o jasném rozvolňujícím plánu, tak očekávám, a doufám, že se toho i dočkám, od hlavní hygieničky jasné stanovisko a jasnou pozici Ministerstva zdravotnictví. Skutečně, není to tak, že by to měl vědět i ministr zdravotnictví - já i ministr zdravotnictví - ale měl by to vědět ministr zdravotnictví. Tak to funguje ve všech zemích v Evropě. Nic s tím nenadělám. Za Ministerstvo školství říkám, a bylo to i součástí mého úvodního slova, že děláme všechny kroky pro to, aby... Zaznamenal jsem z jedné části politického spektra datum 12. 4., někdo hovořil o 19. 4. Cílem Ministerstva školství samozřejmě je, aby školy byly po stránce proočkovanosti, což opět neovlivníme, jenom jsme jako Ministerstvo školství velmi rádi, že se podařilo prosadit prioritu očkování pedagogických a nepedagogických pracovníků. K těm číslům se za chvilku dostanu.

Co se týká termínu, za mě tím nejzazším termínem, kdy by Ministerstvo zdravotnictví mělo říct, v jakém termínu nebo za jakých hodnot se budou vracet žáci do škol v první vlně, by mělo padnout do Velikonoc, pokud by tedy měl být ten termín třeba 12. 4. Za Ministerstvo školství deklaruji, že do té doby, respektive s předstihem, budu chtít, aby byly rozvezeny testy, aby došlo k distribuci i chirurgických roušek, a zároveň budeme distribuovat metodiky, které máme připraveny, budeme distribuovat instruktážní videa a další formy podpory i ve vzdělávací oblasti, nejenom tady v té technické, ale i ve vzdělávací oblasti pro to, aby skutečně restart českého školství v prezenční formě proběhl úspěšně.

Teď postupně, co se týká očkování: informace skutečně ze začátku tohoto týdne je 180 000 zaregistrovaných pedagogických/nepedagogických pracovníků, z nich 85 000 už má první dávku. To jsou data k nedělnímu večeru. Dalších několik desítek tisíc již má rezervovaný termín. Stejně jako jste zmiňovala, tak ty informace, jak to očkování konkrétně probíhá v krajích, jsou různé, souvisí s relativní autonomií v krajích a s tím přístupem. Zaznamenal jsem, že Jihočeský kraj, jestli jsem tedy správně zaznamenal, tak má již dvě třetiny přihlášených pedagogů proočkovány a jdou striktně podle věku. Teď myslím krajskou očkovací strategii nebo přístup. Jsou kraje, odkud přicházejí informace, že někteří v té vyšší věkové kategorii stále proočkováni nejsou a jsou proočkováni mladší. Budu se ptát samozřejmě na to, jaká je detailní situace po jednotlivých krajích. Předpokládám, že i to může být součástí zítřejší debaty o prodloužení nouzového stavu, ale v makročíslech z těch 180 000 bylo za tři týdny proočkováno 85 000 pedagogů první vakcinační dávkou.

Co se týká očkování a povinnosti zaměstnance se očkovat, tak samozřejmě tam platí to, co platí pro všechny občany. Očkování je dobrovolné, to znamená, nemůže být zaměstnanec školy nucen k tomu, aby se registroval a nechal se očkovat. Zcela logicky ale pro testování, pro tu druhou kategorii, platí to, že pokud vytváříme bezpečné prostředí a pokud máme povinnost testování třeba ve firmách a máme povinnost testování ve školách, tak k prezenční výuce asi nemůže být připuštěn pedagog, který není očkován a zároveň odmítá testování. To jsou dvě různé věci. Takže očkování - ten příklad, který jste uváděla, že by někdo měl být nucen, nebo pokud se nenechá očkovat, že by mu mělo hrozit propuštění - to rozhodně není přístup a není to ani podle mého názoru právně možné. Co se týká bezpečnosti a testování, tak samozřejmě zaměstnanec by to měl strpět. A samozřejmě v tom výkladu, který je, pokud to samozřejmě je propsáno do nouzového opatření nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví jako povinnost, tak to ten zaměstnanec musí strpět. Pokud ne, tak tam mohou být až pracovněprávní důsledky. Jenom předávám informaci, kterou mám načerpánu od právníků.

Tak. A teď mně úspěšně vypadly ty další otázky, které jste položila. (Poslankyně Hyťhová z lavice připomíná její kladené otázky.) Tak, ano, co se týká testů, tak 2,6 milionu testů v tuto chvíli, které jsou ve státních hmotných rezervách, jsou testy stejné, ty LEPU testy s odběrem z přední části nosu, které jsou požívány ve školství v Rakousku. Co se týká samoodběru, tak já jsem hovořil o tom, že máme připraveno instruktážní video, které jsme natočili v prvních, druhých třídách na našich školách ještě v měsíci únoru. Ani u těch nejmenších dětí, první, druhá třída, tam problém toho samoodběru nebyl. Samozřejmě k tomu mají přispívat ta instruktážní videa i přítomnost toho člověka, proto ty testy probíhají samozřejmě po příchodu do školy, nikoliv v domácnostech. A souhlasím s tím, a je to i potvrzeno, že samozřejmě ta instruktáž zvyšuje nejenom schopnost s tím testem správně zacházet, ale zároveň i účinnost toho testu, odběru a vyhodnocení vzorku. Takže 2,6 milionu testů jsou určitě ty LEPU testy, které jsou používány v Rakousku. K nim máme natočeno video a připravenou metodiku. V dnešních dnech, přiznám se, že v této chvíli, kdy před vámi stojím, nevím výsledek. Státní hmotné rezervy soutěží dalších 5 milionů testů, nevím, jestli to budou ty stejné testy, nebo které uspěly, ale myslím si, že pro všechny ty testy - a nechci se plést - platilo to, že tam je doporučovaný odběr z přední části nosu. To znamená, nevím, jestli to budou zrovna tyto testy, ale technika toho samoodběru by měla být stejná. Ale ten výsledek, jakmile ho budu mít, tak samozřejmě mohu se o ten výsledek podělit, ale předpokládám, že bude i medializován Státními hmotnými rezervami.

Celkem tedy by mělo být pro školství k dispozici po tomto nákupu státních hmotných rezerv 7,6 milionu kusů testů. V této chvíli fyzicky ve státních hmotných rezervách předpokládám, že je 2,6 milionu kusů testů LEPU, a v požadavcích Ministerstva školství, které samozřejmě nevím, jestli byly schopny firmy splnit, to je otázka na Státní hmotné rezervy, tak bylo, aby ještě další část těch testů, tuším, že 1,5 milionu, byla doručena do 31. 3., ale samozřejmě to vyhodnocení je na Státních hmotných rezervách. Z mého pohledu by bylo lepší, kdybychom mohli v jedné vlně distribuovat větší počet testů do škol podle rozvolňujícího schématu jako takového.

(Poslankyně Hyťhová opět klade další otázku.) A výborně, super! Opakování ročníků. Ten dotaz se jeví ve dvou rovinách mediálně. Je to o plošném opakování ročníku. Plošné opakování ročníku není namístě i s ohledem třeba na data České školní inspekce, protože Česká školní inspekce provedla opakované šetření a ukazuje se, že distanční výuka v mnoha školách funguje, ale jsou školy, kde nefunguje. To znamená, pokud jsou rodiny, domácnosti, děti a školy, kde distanční výuka funguje, byť samozřejmě všichni víme, že socializační efekt a prezenční forma je nenahraditelná plně, tak nedává tam třeba smysl opakovat ten ročník plošně, že by všichni museli - navíc by to tedy zcela logicky způsobovalo problém toho, že třeba v první třídě by se nám najednou ocitlo 215 nebo 220 000 žáků. Ale co se týká třeba toho, asi nejčastější té druhé linie, to znamená dobrovolného opakování ročníku třeba u učňovských oborů, kde ten mladý člověk má pocit, že výpadkem praktické výuky není dostatečně připraven na to, aby se posunul dál, tak tam je to samozřejmě na jeho dohodě a tam jsme k tomu dávali i výklad, že je to záležitost, která je řešitelná s ředitelem školy. Není na to nárok, že by si ten člověk řekl, ale je na to na dohodě a opakování u závěrečného ročníku tam vidíme jako formu, která je řešitelná a je v souladu s výkladem opatření obecné povahy, které jsme vydali.

(Poslankyně Hyťhová opět z lavice kladu další otázku.) A výborně, výborně, kroužky. Já jsem tady zmiňoval, že ty extrakurikurální aktivity, byť všichni vnímáme, že jsou velmi důležité, a neformální vzdělávání a i sportovní aktivity jsou nedílnou součástí rozvoje dětí, ale je zcela nepochybné, že z pohledu požadavku na udržení homogenity jedné třídy a snížení rotací, nebo pomocí rotací snížení toho rizika, tak promíchání dětí v rámci kroužků nebo sportovních oddílů, kam chodí z různých tříd různých škol, se vyznačuje významným epidemiologickým rizikem a ani třeba antigenní testování asi v tomto případě není stoprocentní. Zatímco tady utlumujeme rotacemi to riziko šíření epidemie, tak otevření kroužků v prvních fázích by rozhodně spíš bylo akcelerátorem toho růstu, protože by se mixovaly děti jinak a nedávalo by to smysl, když držíte homogenní skupiny na prvním stupni, držíte je homogenně i v rámci školní družiny, tak jim pak dovolit, aby se promixovaly z jedenácti tříd nebo šesti škol při kontaktních aktivitách kolektivních her nebo něčeho takového.

To znamená v první fázi, ať jsem konkrétní, v první fázi uvolnění kroužků, do něčeho, co jsme znali před pandemií, stále je vnímáno epidemiology jako nežádoucí. Byl bych rád, kdybychom - a to se asi zase shodneme, a to není potřeba si říkat, ale přesto to řeknu - byl bych samozřejmě rád, kdybychom se k nějaké formě i toho neformálního vzdělávání a vlastně trávení volného času, aktivního trávení volného času, dostali třeba ve fázích následných. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí paní poslankyně Karla Maříková a se stanoviskem klubu vystoupí pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, jestli mě můžete poslouchat... (Ministr Plaga hovoří s poslankyní Hyťhovou.) Pak můžete komunikovat s kolegyni Hyťhovou, prosím vás (se smíchem), do školy byly nakoupeny testy LEPU MEDICAL, a vy jste se tady o tom i zmínil, v režii Ministerstva vnitra, používaly se v Rakousku, to jste tady také říkal, nevím, jestli vám je známo, že právě tyto testy v Rakousku naprosto propadly. Jsou absolutně nespolehlivé, Rakousko od nich ustupuje, a mě tedy vlastně hodně překvapuje, že vy tady vůbec uvažujete, že Státní hmotné rezervy testy této značky nakoupí znova.

Já bych očekávala od ministra školství, že bude apelovat, že ty testy budou neinvazivní, aby děti z toho neměly trauma, a že budete hledat co nejcitlivější testy. Ono vůbec totiž antigenní testy nejsou určeny pro bezpříznakové jedince, píší to jak výrobci a vyjadřují se k tomu také odborníci, a proto jsou důležité právě pro děti, aby ty testy byly co nejcitlivější. Takže si vůbec nemyslím, že by to byla nějaká spása, že děti budeme testovat antigenními testy.

Dále bych asi navázala na vaše vyjádření k očkování. Vy jste se tady sám zmínil, že očkování je dobrovolné, ale také jste se někde vyjádřil, že očkování je pro pedagogy dobrovolné, ale důrazně doporučováno s ohledem na společenské postavení. Pane ministře, co jste tím myslel důrazně doporučováno? Buď je dobrovolné, anebo pak nic důrazně přece nemůžete doporučovat. To jako kdybych já vám doporučovala, abyste si přečetl Listinu základních práv a svobod a Mezinárodní úmluvu o právech a biomedicíně.

Já nevím, jestli by nebylo od věci toto vaše vyjádření trošku poopravit, protože pedagogové jsou tímto velmi rozladěni. Takže doufám, že budete reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě přednostní práva, tak to třetí ale až... Nejdřív faktická poznámka, pan poslanec Patrik Nacher. Dále s přednostním právem za klub KDU-ČSL Marek Výborný, dále je s přednostním právem jako místopředsedkyně klubu Kateřina Valachová a potom pan ministr. (Poslanci se dohadují na pořadí vystoupení.)

No tak moment, ale před vámi je ještě tím pádem paní poslankyně Kateřina Valachová. Paní poslankyně? Kateřina Valachová má přednostní právo, protože pan ministr je až třetí s přednostním právem. No tak moment, tak počkejte... (Opět dohady v pořadí vystoupení.) Já řeknu znovu pořadí. Faktická poznámka: Patrik Nacher. V tom případě, jestli chcete po pořadí, které je dle jednacího řádu, tak Patrik Nacher jde na faktickou poznámku, následně pan poslanec Marek Výborný, následně Kateřina Valachová, jo? Takže prosím. (Se smíchem.)

 

Poslanec Patrik Nacher: (Se smíchem.) Děkuji, tak omlouvám se za ten zmatek, to jsem nechtěl. Já jsem chtěl jenom panu ministrovi položit dotaz, protože jsem pozorně poslouchal. Mám z toho pocit, nabyl jsem doposud pocit, že návrat dětí do škol, zejména těch nejmladších, že je cíl, a to všechno ostatní že my tomu uzpůsobíme, protože my jsme skutečně, kdo se baví s rodiči, kdo se baví s těmi dětmi, jsme na hraně. Když se podívám na toho původního "psa", tak jsme, tuším, ve třetím stupni, jak jsem si dneska přečetl, což znamená, jestli si dobře vzpomínám, právě otevření třeba prvního stupně. A teď v debatě se dozvídám, že se to uvidí, jak to bude po Velikonocích, a že to vlastně jisté není, že to je hodně samozřejmě na Ministerstvu zdravotnictví.

Rozumím tomu, ale mně tam chybí, mně to přijde trošičku necharakteristické, protože my jsme opravdu teď někde na hraně. Už tady bylo řečeno, že školy jsou zavřené nejdéle v Evropě a lidé potřebují něco vidět a něco slyšet s tím, že je to danost, a vše ostatní se přizpůsobí, že to je priorita. Ty ostatní věci se tomu přizpůsobí. Teď mám z toho spíš ten pocit, že to není priorita, ale že to je něco, kam jakoby postupně krok sun krok směřujeme. Tak jenom jestli by mi to pan ministr mohl vyvrátit, nebo že to skutečně je cíl a vše ostatní se tomu přizpůsobí, protože skoro je neudržitelné, aby ty děti, zejména ty mladší, byly už vlastně téměř celý školní rok úplně, úplně mimo školní lavice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem za klub KDU-ČSL Marek Výborný a připraví se za ČSSD Kateřina Valachová. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, děkuji prostřednictvím pana místopředsedy panu kolegu Nacherovi, protože já na něj můžu plynule navázat. Dopady na celou vzdělávací soustavu, ale prioritně na žáky, studenty, rodiny, rodiče jsou skutečně devastující. Budeme ty špatné plody bohužel sklízet příští ne týdny, ale roky a měsíce a roky a skutečně v tuto chvíli je potřeba jasně říct, jak ty věci budou, a to i v kontextu připravenosti škol na bezpečný, postupný návrat žáků k prezenční výuce. Já jsem chtěl dát panu ministrovi přednost, aby mohl reagovat na dotazy kolegyně Maříkové, ale dobře, tak vůle ostatních a Sněmovny byla jiná.

Tak já si zde dovolím přednést krátce stanovisko poslaneckého klubu KDU-ČSL. Řada dotazů, které jsem chtěl položit, už tady panem ministrem byly zodpovězeny. Chci říci, že toto je úplně jiná forma debaty na úrovni věcnosti, jasného plánu, který tady byl představen, než jednání s panem premiérem, které vypadá úplně jinak. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi za to, že je vždy ochoten se setkat i mimo plénum Poslanecké sněmovny, představit nám své představy a za koalici SPOLU i za poslanecký klub KDU-ČSL mohu říci, že my jsme se dnes neshodli ve všech detailech představy Ministerstva školství. My se domníváme, že například představa rotační výuky pro první, druhé třídy není úplně šťastná, a když víme, že distanční výuka v těchto nižších třídách nebo v nejnižších třídách základního školství je velmi problematická, tak bychom spíše předpokládali, že budeme prioritně směřovat k tomu, abychom vrátili celý první stupeň a v nejnižších třídách - první, druhá, případně třetí - se bavili o tom, že to skutečně nebude rotační způsob, který jeden týden ty děti, ty žáky, pošle do školy a druhý týden se vrátí k té de facto v tomto případě nefunkční nebo velmi problematické distanční formě výuky. Ale respektujeme to, že tady prostě alespoň nějaký jasný plán je.

Co je potřeba ale říci, a to je náš apel na pana ministra, ale hlavně na vládu jako takovou, je potřeba jasně říci, zda vláda je ideálně do termínu 12. dubna připravena zajistit vše pro to, aby ten bezpečný, postupný návrat žáků mohl nastat. Když tady pan ministr uváděl, že Státní hmotné rezervy mají k dispozici nějaké množství testů, tak je potřeba zajistit jejich rozvoz do škol. To jsme my jasně řekli, je podmínka, aby ve školách ty testy byly. Současně, a to je můj dotaz i na pana ministra, jestli je připravena jasná, srozumitelná metodika pro školy, která by řekla, jakým způsobem ty testy budou aplikovány. Nejenom že budou v pondělí a ve středu, tomu rozumíme, to je logické a správné, ale je potřeba říci, jakým způsobem, kdo to bude provádět, tak aby skutečně zřizovatelé a ředitelé škol v tom měli jasno. A prosím pěkně, ne v pátek před pondělkem, kdy se ten návrat bude realizovat, ale včas. Proto je také velmi důležité a já na to apeluji a jsem rád, že už ve svém vstupním slově to pan ministr připustil, že tady proběhne pilotáž, která by odzkoušela celý ten systém a vědělo se: Ano, funguje to, tohleto nefunguje, je potřeba to upravit, aby na to mohlo i ministerstvo skutečně reagovat.

V tomto smyslu bych varoval před tím, abychom zodpovědnost přenášeli v tuto chvíli v tomto školním roce na zřizovatele, nebo dokonce na ředitele škol. Tady skutečně zodpovědnost musí na sobě nést ministr školství a ministerstvo jako takové a komunikace musí být včasná směrem k ředitelům škol, protože bez toho v okamžiku, kdy žáci se začnou vracet, ten systém nebude fungovat. Čili to je můj první a důležitý apel.

Jsem přesvědčen o tom také, že nemůžeme zůstat jenom u té první vlny, a kromě testování, o kterém jsem teď mluvil, podmínkou bezpečného návratu je i očkování učitelů. Pokud jsme se dozvěděli včera, předevčírem, že bude ukončena registrace učitelů pro očkování, a v tuto chvíli zhruba, jestli se nepletu, 100 000 pedagogů, nepedagogů se nezaregistrovalo, a v tom samozřejmě budou někteří, protože to je dobrovolné - to přece nikdo nepopřel, ani pan ministr to nepopřel - se nezaregistrovali třeba proto, že ředitelé zvolili nějakou taktiku, že se nejprve zaregistrují ti, kteří jsou od nějaké věkové hranice výš, a podobně. Tak bych chtěl jasně apelovat na všechny učitele a ředitele škol: je potřeba se včas zaregistrovat.

To není výtka k panu ministrovi školství. To je výtka k celému systému, který v tuto chvíli spravuje Ministerstvo zdravotnictví. Nerozumím tomu, proč je potřeba ukončit registraci jedné skupiny, aby mohla nastat registrace druhé skupiny. Chápu, že osoby se zdravotním rizikem v tuto chvíli jsou také prioritní skupinou, kterou je potřeba očkovat, ale přece já nerozumím tomu, že systém je nastaven tak, že aby mohla být otevřena jedna prioritní skupina, tak musí být registrace druhé ukončena. To mně moc rozum nebere. Ale když už to tak je, tak prosím pěkně všechny učitele, ředitele škol, zavčas se registrujte, tak aby v příštích 14 dnech očkování učitelů mohlo skutečně být dokončeno. A není možné, aby koordinátoři očkování včetně té nejvyšší na úrovni Ministerstva zdravotnictví nějakým způsobem omezovali očkování učitelů jako takových, protože to je nutná podmínka pro to, abychom mohli bezpečně rozjet návrat žáků do škol v tom co nejkratším termínu, a navazovat to na cokoliv jiného je z našeho pohledu nedůvodné. Pokud ty školy zároveň budou dodržovat veškerá režimová opatření, pak není důvod, proč by toto nemělo nastat. Protože to, co tady říkal kolega Nacher, jsme zemí, kde jsou děti zavřené doma nejdéle ze zemí Evropské unie, a ty dopady bohužel, ty dopady poneseme my všichni, celá společnost.

Je potřeba také pracovat nejenom s první vlnou, ale i s druhou vlnou, která podle mého názoru musí také přijít, a to ideálně v nějakém horizontu 14 dnů po první vlně, kde budou žáci druhého stupně základních škol, kde budou středoškoláci, a je potřeba nezapomínat na studenty vysokých škol. Jsem rád, že už v první vlně se počítá s posledními ročníky vysokých škol, zvláště pokud jde o odborné předměty, praktický výcvik, práce v laboratořích a tak dále. Uvědomme si, že v květnu začíná zkouškové období. To není o tom, že by ti žáci se vraceli k výuce teoretické, protože ta prostě skončí na konci dubna, respektive na začátku května končí letní semestr tak jako tak, ale je potřeba umožnit návrat k praktické výuce, stejně tak jako je důležité, že v té první vlně bude obnovení praktické výuky, ač skupinové, v rámci středních odborných škol. Tam ty škody jsou obrovské, budou se dohánět velmi těžko a je potřeba na toto samozřejmě pamatovat.

Velmi bych také apeloval, aby došlo i k otevření středisek volného času a volnočasových aktivit, protože škody jsou napáchány nejenom na úrovni vzdělávání, ale jsou napáchány i sociální izolací a tím, že děti tady rok žijí mimo kontakty se svými vrstevníky, a to je něco, co má - a řekne vám to každý psycholog - co má obrovské dopady na psychiku dětí. Má to bohužel dopady třeba i na jejich fyzickou kondici, ano, a mohli bychom pokračovat. Proto je důležité v rámci všech opatření, která by minimalizovala nebezpečí šíření epidemie, se k tomuto vracet.

Čili za nás, za koalici SPOLU, my vítáme ten plán, máme k němu připomínky, nepovažujeme ho za úplně z našeho pohledu ideální, ale to je věc, která je k debatě, a jsme rádi, že pan ministr ji vede. Co ale nám zásadně chybí, je to B, po kterém tady někteří kolegové, kolega Patrik Nacher volali. Je potřeba říci, kdy toto nastane a že vláda je schopna všechny podmínky stanovit tak, aby skutečně byly splněny. A to je jasný apel, jasná výzva k vládě, a hlavně k ministrovi zdravotnictví. Není možné se pořád tvářit: Uvidíme, uvidíme.

Pokud to, co říkáte, a já jsem na to trošku alergický, že vzdělávání je prioritou, to už tady zaznělo tolikrát, že mám pomalu... že mi je hanba tohleto znovu vyslovit. Tak pokud to myslíte opravdu vážně, je potřeba v tom ty kroky činit a není možné, abychom tady za 14 dní zase debatovali s panem ministrem Plagou o tom, co bude za dalších 14 dní. Takhle se skutečně nikam nedopracujeme a je potřeba v tomto činit konkrétní kroky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přečtu dvě omluvy, nebo tři. Za prvé se omlouvá předseda vlády Andrej Babiš dnes po celý den z důvodu zasedání Evropské rady. Za druhé, ministr zahraničí Tomáš Petříček se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Za třetí, ministr životního prostředí Richard Brabec se omlouvá z odpoledního jednání, a to z pracovních důvodů.

Teď tu mám jednu faktickou poznámku. Je to pan poslanec Radek Koten, potom vystoupí s přednostním právem paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Když tady poslouchám tu debatu, všichni asi cítíme, že děti je skutečně potřeba co nejdříve vrátit do škol a co nejdříve vrátit do předškolních zařízení, tedy do školek. Na druhou stranu považuji nápad, aby tříleté děti ve školkách nosily respirátor - já osobně, já osobně, a i rodiče - považují toto nařízení za zločin na těch dětech, protože není přece možné, aby takhle malé děti byly omezovány, co se týká kyslíku, nějakými respirátory. Za tu dobu, co chodily do školky - plus nějaké ty první druhé ročníky, plus speciální školy - tak jsem si nějak nevšiml, že následky, které by si nesly tyto děti na zdraví, byly nějak významné.

Další věc, kterou je tady nutné zdůraznit, jsou i ty vyšší ročníky plus odborné školy, včetně dalšího vzdělávání, ať už to jsou vysoké školy, lékařské fakulty a tak dále. Skutečně bych nikomu nepřál - a ani panu ministrovi - aby ho někdy operoval lékař, který absolvoval distanční výuku. Je pravda, že u specializace patolog už je to celkem jedno! Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní poslankyně Kateřina Valachová se hlásí a pak teprve vy, pane ministře, jste v pořadí. (Poslanec Rais namítá, že se také hlásil o slovo.) Vy jste se odhlásil potom? Pan poslanec Karel Rais byl na faktickou, ale vy jste se mi odhlásil. Pardon, zůstal jste přihlášen? (Poslanec Rais: Ano.) Tak teď tedy nejprve pan poslanec Karel Rais na faktickou. Protože vy jste mi tady zmizel najednou z displeje, proto jsem dal prostor teď s přednostním právem. Tak pan poslanec Karel Rais na faktickou, prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem se přihlásil cíleně, protože je zřejmé, že se zase nedostanu na řadu, tak bych chtěl říct za prvé, že můj poměrně konstruktivní příspěvek se týká scénářů, protože hnutí ANO má samozřejmě scénáře. Tady jsme slyšeli jednu variantu a to trochu - no, v té verzi, co jsme slyšeli, máme těch variant samozřejmě víc. Tak to je první záležitost. A druhá - a ten bod je tak dokonce nazvaný - se týká maturit. Čili si myslím, že je potřeba diskutovat taky problém maturit.

A teď si dovolím něco takového, co bych tady asi moc říkat neměl, že by bylo dobré... řadu věcí se tady dozvídám jako poslanec vládního seskupení od vládního ministra tady v podstatě poprvé, zatímco si myslím, že řadu věcí nám mohl říct na klubu. Takže to je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: (Ministr Plaga se chystá k řečnickému stolku.) Moment, pane ministře, před vámi je na faktickou ještě paní poslankyně Tereza Hyťhová a potom na faktickou tedy pan ministr. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Omlouvám se, nechci zdržovat, ale jelikož je 12.44, tak opět se nedostaneme ke konci rozpravy, tudíž k mému návrhu o usnesení, což považuji za naprostou... já nevím, jak to říct: my tady trávíme několik hodin a vlastně z toho nevzejde vůbec nic. Tím pádem, jelikož tento týden skončí škola - škola... pardon - schůze, navrhnu tento bod - nezbývá nic jiného, nebudu ho teď prodlužovat, nemá to ani význam - navrhnu tento bod znovu, protože se domnívám, že tahle debata by opravdu dnešní den neměla skončit. A jelikož to v tuhle chvíli nejde hlasovat, protože tam je ještě přihlášeno mnoho poslanců, tak jenom avizuji to, že tento bod budu navrhovat znovu na další řádné schůzi Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy s faktickou poznámkou pan ministr. Potom je s přednostním právem stále připravena paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Rychlá reakce na pana poslance Kotena. Rozhodně o tříletých dětech a respirátoru nemůže být řeči. Můžu vás ubezpečit, že to, o čem se bavíme, je maximálně chirurgická rouška. Tam není potřeba u dětí respirátor do 15 let věku, pokud znám tedy ta pravidla Ministerstva zdravotnictví. Druhá věc je, že jsme se bavili u návratu o předškolních dětech, to znamená šestileté děti a starší. U těch malých se asi shodneme, že to je velmi problematické.

Reakce druhá, na pana poslance Raise. Vzhledem k tomu, že doba je velmi dynamická, dostal jsem úkol od školského výboru, jemuž pan poslanec předsedá, tu informaci sdělit. Ještě v úterý večer jsme měli jednání znovu s hlavní hygieničkou. Na základě toho jsme pak protočili ten materiál ještě s těmi epidemiology a matematickými modeláři a následně jsme poslali dopis školskému výboru včetně odkazu na studie s tím, že další plénum je tady. Takže se omlouvám, ale není to žádný záměr, ale vzhledem k časovému presu a tomu, že je potřeba odborníky k tomu nechat vyjádřit, asi spíš, než bych já vystřeloval na nějakých mediálních brífincích nebo něco takového. Tak to je jenom na vysvětlenou, jak k tomuto došlo, jakým způsobem vlastně vznikal ten materiál a jeho odladění.

Ale ty studie - ta informace, co šla všem členům školského výboru - je podložena vlastně stejnými studiemi a jde z toho odvodit to, co jsem tady vlastně prezentoval dnes v trošku rozšířenější podobě, to znamená včetně těch variant nebo propočtu rotací a trošku důslednějších věcí.

Dovolím si, protože ještě vidím, že mám čas, zareagovat na pana poslance Výborného. Metodiku odběru - i to video máme - metodiku, kde jsou dány práva a povinnosti u toho testování, tak to je tam také uvedeno. A teď jsme dolaďovali nový postup při pozitivním výskytu a tam je potřeba ještě nějaká součinnost hygieny, ale počítáme s tím, že dostatečně dopředu to školy dostanou.

A to důrazné doporučení, paní poslankyně Mašková, bylo myšleno tak, že pokud 17 % případů vychází od učitelů - a je to třetí nejnebezpečnější nebo největší výskyt COVID-19 - (Předsedající: Čas.) - pardon - tak je tam vhodné, aby se očkovali. Kvůli jejich bezpečí, kvůli ničemu jinému.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Mám tady opět dvě faktické poznámky, takže pan poslanec Patrik Nacher a paní poslankyně Jana Černochová. Je stále připravena paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, já mám skutečně faktickou. Já jsem se chtěl zeptat, jestli je možné - nevím, jaké jsou dohody předsedů klubů - že bychom tedy jeli až do začátku interpelací, které jsou ve 14.30 hodin. Je to dotaz. Nevím, přijde mi to, že je to celkem zásadní téma, teď budu mluvit trochu sám proti sobě. My jsme se včera hodinu bavili o předjíždění cyklistů, ale návrat dětí do škol mi přijde docela zásadní, abychom to opět přerušili vlastně v tom bodu, kde jsme minule skončili. Pokud si vzpomínám, Karel Rais tam byl také na prvním místě, na prvním místě zůstal a my jsme se nikam nedobrali. Tak to je spíš můj dotaz, ale koukám, že kývání hlavy znamená, že se ve 13 hodin skončí, tak asi zbytečný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, já bych když tak ten dotaz dal, nicméně mám tady už vytištěnu dohodu, kde naopak v cca 13 hodin budeme hlasovat o tom, že bychom vyřadili zbylé body. Takže takovou dohodu tady mám zaznamenanou a mám to tady od předsedy Sněmovny, že to zkouknou.

Nyní tedy faktická poznámka paní poslankyně Jany Černochové. Připraví se na faktickou paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Kolegové z ANO, prostřednictvím pana místopředsedy, možná by bylo fajn, kdybyste si ty věci vydiskutovávali někde jinde než na půdě Poslanecké sněmovny. Já si osobně neumím představit, že bych takovýmhle způsobem tedy trénovala pana ministra Metnara jako předsedkyně výboru pro obranu. Myslím si, že je to i základ nějaké komunikace mezi předsedou nebo zastupujícím předsedou a mezi ministrem - tak by měla fungovat.

Každopádně jsem ráda, že tady ta debata probíhá, pan ministr odpovídá na všechny otázky a pro mě je tohle mnohem přijatelnější způsob než se o úředních maturitách dozvídat od premiéra v jeho pořadu Čau lidi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou paní poslankyně Karla Maříková, připraví se na faktickou paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já bych ještě poprosila, jestli byste mohl zodpověděl ten dotaz ohledně toho, jestli komunikujete s Ministerstvem zdravotnictví, potažmo se Státními hmotnými rezervami, o jiných typech testů. Já jsem se tady zmiňovala, že ty LEPU MEDICAL nejen že jsou neinvazivní, jsou nespolehlivé, ale celkově antigenní testy se úplně nehodí pro bezpříznakové jedince, čímž děti převážně jsou. Vyjádřila se tak třeba i viroložka Ruth Tachezy a další odborníci. Takže určitě, já si myslím, že jak rodiče, tak i děti by uvítali neinvazivní testy. Dneska už se dělají i PCR testy ze slin, sice jsou dražší, ale pro děti by byly vhodnější, protože zachytí opravdu spíše i toho bezpříznakového jedince. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Teď na faktickou pan ministr, s přednostním právem mám pak paní poslankyni Valachovou. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Omlouvám se, to jsem nestihl, protože mi uběhl čas, chtěl jsem odpovědět ještě na toto. Už u výběrového řízení nebo u té poptávky, kterou realizovalo Ministerstvo vnitra, ten, kdo dával tu specifikaci, bylo Ministerstvo zdravotnictví. Náš požadavek byl na neinvazivní typy testů, myšleno ve vztahu k odběrům z nosohltanu, ať už PCR, nebo antigen. Zároveň v mezidobí před druhým výběrovým řízením se situace posunula, je tu už spousta dodavatelů dalších typů testů. To znamená, tam právě byla debata mezi Státními hmotnými rezervami a Ministerstvem zdravotnictví o tom, jakým způsobem vybrat buď vhodné typy výrobců na ty typy testů.

Přiznám se, že nevím, jak ten výběr Státních hmotných rezerv nakonec dopadl, ale já s vámi souhlasím, i s Ruth Tachezy a dalšími. V tom materiálu, který jsme dávali k diskuzi na vládu, byla preference PCR testů s neinvazivním odběrem ze slin jako spolehlivější metody a metody, která vlastně umožňuje i odběry ne tak často, to znamená ne dvakrát týdně, ale třeba jednou za 7 až 10 dnů, což by byla varianta. Myslím si, že stále je tu prostor pro jejich zavedení aspoň v nějakém podílu.

Je jasné, že zřejmě neotestujeme 2 miliony lidí týdně, když vezmu 1,7 milionu žáků a studentů a 300 000 pedagogických a nepedagogických pracovníků, ale PCR testy jsou rozhodně variantou, která by měla být alternativou a v maximálně možné míře by měla být využívána. Ale v tuto chvíli ten nákup Státních hmotných rezerv je koncipován podle specifikace Ministerstva zdravotnictví, to znamená, já do něj nemohu vstupovat, ani nechci do něj vstupovat, protože, tak jak jste říkala, nejsem na to odborníkem. Nebo vy jste říkala, že by Ministerstvo školství mělo chtít - my chceme neinvazivní pro testování s rychlostí nějakého vyhodnocení, aby se to nevyhodnocovalo nějakou dobu, když je to ten antigen, aby to nebylo hodinu, ale těch 15 minut. To byly všechno požadavky od nás, ale ta specifikace je záležitostí Ministerstva zdravotnictví, a souhlasím, u symptomatických to samozřejmě má mnohem větší účinnost než u asymptomatických.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Faktickou poznámku má pan poslanec Lukáš Bartoň, je připravena paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já se asi přidám ke kolegovi Výbornému a také zmíním, že jsme měli dneska schůzku s panem ministrem, to jednání, které jsme měli, bylo velice konstruktivní, děkuji za něj. Možná byste, pane ministře, mohl sepsat manuál, jak konstruktivně jednat s opozicí, a poslat ho panu premiérovi.

Co se týče testů, jsem také kritikem antigenních testů a jejich použití, nicméně vítám vstřícné gesto, že by se mohl udělat pilotní projekt na školách a vlastně v přímém provozu, za běžného chodu, odzkoušet tyto antigenní testy a mít několik týdnů na to, abychom si byli schopni ověřit, že ty testy fungují, že ty testy fungují tak, že se škola nestává místem, kde se šíří epidemie.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní poslankyně Kateřina Valachová, už jste se dočkala. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji. Pane předsedající, kolegové, kolegyně, pane ministře, bezpečný návrat dětí, žáků a studentů do škol není nic nového, bavíme se tady o tom rok v různých opakováních.

Ke školskému výboru v návaznosti na rozpravu: školský výbor požaduje zpracování konkrétních scénářů pro řekněme kritický vývoj epidemie, stabilní vývoj epidemie a optimistický vývoj epidemie od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy od poloviny listopadu. Od poloviny listopadu! Takže asi se shodneme na tom, že kdyby to bylo zpracováno a hotovo, to znamená, ty činy byly hotovy, tak se tady nemusíme scházet opakovaně a diskutovat.

Musím říct, že mě absolutně, prostřednictvím předsedajícího, nezajímají půtky ministra školství s premiérem, opravdu mě to nezajímá. Co mě ovšem zajímá, proč tyto tři scénáře nemáme. Nejde o to, že bychom snad chtěli po ministrovi školství, aby jako jediný na této planetě věděl, kdy skončíme boj s virem. To samozřejmě vědět nemůže a nikdo to po něm nechce. Ale co po něm máme právo žádat a mají právo žádat rodiče dětí v této zemi, je to, jak on jako ten, kdo za to zodpovídá a je za to placen, vidí právo na vzdělání dětí v těchto třech situacích: kritická, stabilní, optimistická, a co se s právem na vzdělání dětí děje a jak tomu budeme čelit, například skupinovou výukou. Podotýkám, Německo a Francie toto měly zpracováno, jejich ministři školství, o prázdninách, o letních prázdninách. My jsme to žádali na školském výboru v polovině listopadu, doposud není nic připraveno. Podotýkám, že zajistit výuku žáků ve skupinách nebo individuální nebo kombinovanou je velice složitá operace. To se neudělá za týden, to se nestihne za 14 dní. Na toto jsme opakovaně upozorňovali. Odborníci se od podzimu shodují, že na celkovou přípravu takovéhoto systému kvality vzdělávání potřebujeme minimálně tři měsíce, a opravdu národní cíl, koalice, opozice, všichni dohromady, všechny odborné asociace, toto odpracovat. Na ničem takovém se nepracuje. Nepracuje doposud!

Co se týká odborných asociací, Asociace gymnázií, CZESHA, Sdružení učňovských zařízení, ale také Česká lékařská komora, další odborné asociace, například z hlediska poraden, poradenských zařízení, umělecké školy, všechny tyto podpořily naše kroky na školském výboru už na podzim. Teď se divíme, ano, 25. března se dozvídáme z novin a z titulků - jednání s opozicí, kdy kolegové z opozice, a já se s nimi věcně ve většině shoduji, opsali to, o čem jednáme půl roku na školském výboru a co se neplní směrem k usnesení školského výboru. To si snad děláme legraci z těch dětí, rodičů a učitelů! Od toho tady opravdu nejsme.

Co se týká toho, co tady zaznělo, zazněla rotační výuka na prvním stupni základní školy. Už teď mám reakce na mobilním telefonu a mailech ze strany učitelů: No, jak to budeme dělat? To asi víme, že na prvním stupni je jeden třídní učitel. Takže jeden týden to bude probíhat, jeden nebude, nebo jak to bude s ošetřovným rodičům, pokud se budeme střídat po týdnu? Je to vydiskutováno? Pan ministr není placen za debaty s opozicí, já také ráda diskutuji s opozicí a v případě vzdělání se musíme všichni shodnout, to je chvályhodné. Pan ministr je placen za to, aby na vládě vydiskutoval řešení i s ostatními resorty a představil je veřejnosti tak, že ne že to tady všichni uslyšíme a přečteme si v novinách, pak se vyděsíme a pak následuje chaos a dohady, a pak se to nějakým způsobem rovná, ale pan ministr školství říká. To já ne, to Ministerstvo práce, to pan premiér, to Ministerstvo zdravotnictví, teď nově hlavní hygienička. Ne, my jako Sněmovna a zástupci lidu máme právo tady slyšet komplexní plán těch tří scénářů, perfektně oddiskutovaný v koalici i v opozici, tak jak si žádáme rok. Je to rok od začátku epidemie. Tyto plány jiné země mají zpracovány, není to žádná novinka, neobjevil tady nikdo Ameriku. A jak říkám, školský výbor, vážená Sněmovno, ten odpovídá vám jako plénu, aby tyto věci byly prodiskutovány odborně, a školský výbor půl roku koná.

Nyní k očkování. Opakovaně tady zaznívá, že probíhá očkování učitelů. Já jsem na posledním školském výboru z hlediska operace start očkování učitelů a neučitelů pana ministra školství pochválila, protože z hlediska unikátních kódů a nastartování očkování to byla opravdu dobrá věc, dobře vymyšlená, a zafungovala. Nicméně očkování probíhá nějakým tempem a nyní se dozvídáme z novinových titulků, jak jinak, jak budou tedy děti případně nastupovat do škol. A já se ptám: Budeme mít opravdu naočkovány k polovině dubna všechny učitelky a nepedagogy mateřských škol? A speciálních škol? A malotřídek? My to nedokážeme zajistit, protože registrace - a to jsme tady slyšeli - toto nezohledňuje a v očkovacích plánech tak, jak jsou pedagogové a nepedagogové vakcinováni, se samozřejmě typy škol nerozlišují -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás, paní poslankyně, budu muset přerušit, teď já budu muset tento bod přerušit, a nyní mám tady informaci, že z důvodu svolání mimořádných schůzí číslo 93 a 94 na zítra, to je na pátek 26. 3. od 9 hodin a od 10.30 (Gong.) bychom nyní měli hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících, to znamená neprojednaných bodů schváleného pořadu 87. schůze Poslanecké sněmovny, a to kromě bodu 487 Ústní interpelace. (Gong.) Takže jsem svolal poslance, svolávám je gongováním.

 

Je nás tady 86 přihlášených.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyřazení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 308. Přihlášeno 88 poslanců, pro 50, proti 7. Návrh byl přijat. Děkuji.

 

Schůze bude pokračovat ještě tedy interpelacemi ve 14.30. Přeji dobrou chuť.

 

(Jednání přerušeno v 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem našeho pořadu jsou

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.