Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

46.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 954/ - prvé čtení

Předložený návrh by měl uvést ministr zemědělství Miroslav Toman, nicméně mám zde pověření místopředsedy Jana Hamáčka, takže ho prosím, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, já se ujmu této milé povinnosti namísto pana ministra zemědělství, který je omluven. Dovolte mi tedy, abych uvedl tento vládní návrh novely zákona o myslivosti. Je předkládán v souladu s plánem legislativních prací vlády. Vychází z nutnosti úpravy početních stavů spárkaté zvěře, a tím i snížení škod na lesních porostech. Poslední novela zákona o myslivosti byla přijata parlamentem formou pozměňovacího návrhu v rámci schvalování novely lesního zákona v říjnu 2019, nabyla účinnosti 29. listopadu 2019 a termín nabytí účinnosti příslušné části novely, která se týká mysliveckého zákona, byl odložen o dva roky.

Ta novela přináší velké zatížení pro státní rozpočet, uživatele honiteb, orgány státní správy v myslivosti a tak dále a tato novela přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří a omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích a na snížení škod v zemědělství. To bude provedeno zavedením řady opatření, která povedou k efektivnějšímu snižování početních stavů spárkaté zvěře.

Tento zákon také zřizuje elektronický systém evidence myslivosti, který bude zjednodušovat administrativu a komunikaci. Systém bude obsahovat kompletní myslivecké plánování a informace o škodách způsobených zvěří. S ohledem na zavedení elektronického systému a nezbytnost přepracování souvisejících prováděcích právních předpisů počítáme s termínem nabytí účinnosti příslušných ustanovení předmětné novely, která se týká elektronické evidence, uplynutím jednoho roku ode dne jejího vyhlášení. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím, abyste se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi představit zprávu k zákonu o myslivosti. Zákon o myslivosti byl od roku 2002 již 19krát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení všech výkladových problémů, které se od doby účinnosti zákona navršily. Poslední novela zákona o myslivosti byla přijata parlamentem v rámci schvalování novely lesního zákona v loňském roce jako pozměňovací návrh. Tento návrh přináší velké zatížení pro státní rozpočet, uživatele honiteb a orgány státní správy myslivosti zejména požadavkem periodického zpracování posudků, zavedením povinnosti předkládání kontroly takzvaných markantů a novým procesem tvorby a schvalování plánů mysliveckého hospodaření.

Předkládaná novela zákona o myslivosti přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří a omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích. Potřeba urychlené dílčí novelizace zákona o myslivosti vyvstává zejména v souvislosti s rozsáhlou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky, ale i se snahou snížit nárok na státní rozpočet a snížit administrativní náročnost.

Jak je naznačeno výše, jedním z důvodů předložení návrhu novely je snaha vytvořit předpoklady pro snížení škod zvěří v zemědělství a efektivnější obnovu lesních porostů po kalamitě. Současně se navrhuje snížit nároky na státní rozpočet a snížit administrativní zatížení orgánů státní správy a účastníků správních řízení vedených podle zákona o myslivosti. Tímto zákonem se zřizuje elektronický systém evidence myslivosti, který bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s provozem myslivosti, a to jak na straně uživatelů honiteb, tak u orgánů státní správy myslivosti, Státní veterinární správy, Vojenského veterinárního ústavu, Vojenské policie a Policie České republiky. Tento systém rovněž počítá s odstraněním papírových výkazů a hlášení.

Orgány státní správy budou povinny kontinuálně v evidenci ulovené nebo nalezené svěře vyhodnocovat plnění plánu lovu a případně zasáhnout do mysliveckého hospodaření, například omezením nebo zákazem lovu samců druhů spárkaté zvěře starších dvou let. Dosavadní vývoj početních stavů spárkaté zvěře ukazuje, že současný systém nastavení hospodaření v honitbách, tedy plán lovu, jeho kontrola a sankcionování jeho neplnění, není zcela funkční. Počet kusů spárkaté zvěře podle vykazovaného lovu zvěře uživateli honiteb stále roste. Informace o škodách (způsobených) zvěří nejsou k dispozici. Pro změnu tohoto stavu, tedy zastavení růstu počtu kusů spárkaté zvěře, a tím i omezení škod v zemědělství a lesním hospodářství včetně zlepšení poměru pohlaví ve struktuře populace, je třeba adekvátně nastavit plány lovu zvěře, kontrolovat jejich plnění a případné neplnění postihovat. Tyto subjekty působící v české krajině uplatňují na uživatelích honiteb na základě jejich vnímání přípustných projevů existence zvěře nároky na náhradu vzniklé újmy.

Navrhovaná změna bude výraznou úsporou proti nákladům, které přináší poslední poslanecká novela zákona o myslivosti. Nebude třeba nákladů na zpracování posudků, sběr, kontrolu a likvidaci markantů a ani zvýšení nákladů na orgány státní správy myslivosti a další účastníky řízení v souvislosti s řízením o plánech mysliveckého hospodaření. Toť asi vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, a já tedy otevírám rozpravu, do které mám přihlášeno pět poslanců a poslankyň v tuto chvíli, jako první je přihlášen pan poslanec Pražák, jestli má zájem o vystoupení také v obecné rozpravě za sebe čistě, prosím.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji ještě jednou. Vzhledem k tomu, že na tuto novelu zákona čekáme poměrně dlouho, tak se k nám ke všem poslancům asi dostávají různé informace, různé požadavky a vyjádření. Myslím si, že to stěžejní, co je, tak je Českomoravská myslivecká jednota na straně jedné a společnosti jako Pro Silva Bohemica na straně druhé.

Já si dovolím tady některé body vypíchnout a osvětlit, co vlastně budeme řešit i v následujících čteních a na výborech. Největší debata určitě bude a je o zachování minimální výměry honiteb 500 hektarů. Já bych tady chtěl říct, proč si myslím, že ta výměra 500 hektarů by měla zůstat zachována. Již minimální výměra honitby je na hraně možností mysliveckého hospodaření. Na 250 hektarech honiteb by smysluplné hospodaření bylo prakticky nemožné. Řada druhů zvěře využívá ke svému životu... potřebuje větší území. Hospodaření v takové honitbě by se tak omezilo na lov všeho, co zrovna honitbou prochází. Zmenšení honiteb by dopadlo na 60 % všech honiteb v České republice a vyvolalo by to snahu mnoho honiteb rozdělit, což by bezpochyby vedlo k mnohaletým soudním sporům a úplnému přerušení výkonu práva myslivosti. Navíc zahraniční zkušenosti ukazují, že tam, kde mají menší honitby, mají také více zvěře, tudíž zmenšení honiteb by šlo přímo proti snaze stavy zvěře snížit za účelem usnadnění obnovy lesů. Zmenšení minimální výměry honiteb je tudíž nežádoucí. Chtěl bych jenom říct, že toto je vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty, nikoliv moje.

Další problém, který určitě nastane, je, zda zachovat možnost pronájmu státní honitby, či nikoli. Stát vlastní přibližně tisíc z 5 500 honiteb. Pokud by začal platit zákaz státní honitby pronajímat, přišel by stát odhadem o 350 milionů Kč ročně z pronájmu a musel by hradit veškeré náklady na výkon myslivosti v těchto honitbách, odhadem několik miliard Kč ročně. Místo dobrovolných myslivců by stát musel zaměstnat tisíce nových státních zaměstnanců a příslušníků, kteří však na trhu práce nejsou. Proto Českomoravská myslivecká jednota by požadovala: pronájem státních honiteb by měl pokračovat.

A třetí věc, kterou bych chtěl tady osvětlit, je zachování rozhodování o výdeji povolenek výlučně uživateli honitby. Tento požadavek je reakcí na snahu dát vlastníkům a pachtýřům pozemků právo lovu bez ohledu na uživatele honitby. Podle návrhu by vlastníci a pachtýři víc než 5 hektarů pozemků v honitbě měli mít automatické právo lovu na svých pozemcích. Vlastníci a pachtýři více než 50 hektarů pozemků by měli mít automaticky právo lovu v celé honitbě až do výše schváleného plánu lovu. Lovem navíc budou moci pověřit libovolnou jinou osobu. Po honitbách se tak budou pohybovat neznámí, neprověření a místních zvyklostí neznalí ozbrojení lidé, kteří budou lovit cokoliv, kdykoliv, jakkoliv a zcela bez ohledu na životní pohodu zvěře i jakékoliv oprávněné zájmy a plány uživatelů honitby. Toť vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je přihlášena v obecné rozpravě paní poslankyně Balcarová, připraví se pan poslanec Bendl. Ještě upozorním, že na 17 hodin máme pevně zařazený bod. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych promluvila o jedné konkrétní praktice myslivosti, která se mě velmi dotýká, a doufám, že tato novela v sobě tuto praktiku zakáže. Obecně bych chtěla říct o myslivosti, že vnímám, že myslivost je velmi důležitá, je důležitá pro zdraví přírody, pro zdraví naší krajiny, pro zdraví a odolnost lesů, aby se lesy mohly přirozeně obnovovat. Jsem si vědoma dlouhodobé tradice myslivosti v českých zemích a vnímám také její význam pro vesnické komunity, kde společně myslivci a hasiči často zajišťují nějaký společenský život. Takže pro mě jsou myslivci a myslivost velmi důležitá a vítaná aktivita.

Co mě ale opravdu překvapuje, že v současné době, ve 21. století, se pořád praktikuje takzvané norování liščat. Je to praktika, kteří z vás to nevědí, tak jenom krátce shrnu, nechci se v tom pitvat, protože mi to přijde až nechutné, co se děje, a je to to, že jsou loveny čerstvě narozené lišky, liščata a jezevci ze svých nor. Ty nory jsou často vytvořeny uměle a jsou v lese naaranžovány tak, aby do nich lišky kladly svá mláďata, a potom jsou psy, kteří jsou k tomu vycvičeni, vytažena na povrch, a tam jsou ta zvířata ubita. Takže mně přijde, že v dnešní době opravdu tyto praktiky už by vůbec neměly být povoleny, protože když se tady bavíme třeba o týrání zvířat, tak se bavíme právě o nějakém přístupu, který se mění celospolečensky, ta změna je velmi patrná. Letos jsme - nebo v loňském roce jsme zakázali třeba klecový chov slepic od roku 2027. Takže vlastně se postupně mění ten přístup ke zvířatům, a já jsem za to velmi vděčná. Myslím si, že právě zákaz toho norování liščat by měl být dalším krokem, který je logicky na řadě. Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a poprosím pana poslance Bendla, který je dalším přihlášeným v rozpravě, připraví se pan poslanec Holomčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem vstřícnost sama. Nejprve musím ohlásit konflikt zájmů, neboť jsem hospodářem na 60 hektarech a na mém území mají honitbu tři myslivecké spolky, takže mám poměrně bohatou zkušenost. Zároveň jsem majitelem zbrojního průkazu a mám složené myslivecké zkoušky. Nejsem účastníkem myslivecké činnosti, neboť na to nemám v podstatě ze zákona právo, a nemohu tím pádem jako vlastník půdy a hospodář ovlivňovat napáchané škody přemnoženou zvěří, které se dějí. A myslím si, že to je jedna z věcí, která se do budoucna má změnit.

My máme myslivecký zákon, vládní návrh zákona, tady předložený zhruba od poloviny loňského roku, dostává se na něj teď a jsme pod tlakem času. I na mě tady všichni tlačí, protože už máme v 17 hodin projednávat další bod, tak ať jsem stručný, ať to tady probůh rychle zkrátím, protože to není nic důležitého. Hlavně ať už to běží.

Omlouvám - a to beru vážně - pana ministra zemědělství. Vím, že leží v tuto chvíli v nemocnici, a tudíž respektuji fakt, že jej zastupuje ministr vnitra, to je naprosto v pořádku. Přeji panu ministrovi pevné zdraví. Jenom bych prosil, aby - chtěl jsem tady přečíst Wikipedii, protože minule předseda komunistů Vojtěch Filip tady říkal, že Wikipedie má vždycky pravdu. Tak pan předseda říká, že to neříkal, prostřednictvím pana předsedajícího -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím přes mikrofon.

 

Poslanec Petr Bendl: - ano, prostřednictvím pana předsedajícího, neříkal nic, nicméně citoval a bral to za fakt, který je prostě obecně známý. Tak já vám nebudu číst, co říká všechno Wikipedie o historii myslivecké činnosti. Nicméně je to zajímavé a doporučuji, abyste si to přečetli všichni ti, kteří to myslíte s Českou republikou, s mysliveckou činností a s hospodařením v lesích, na polích a loukách v České republice dobře.

Neboť vždycky v historii - a to už opravdu od dávné historie středověku - to bylo tak, že myslivectví nejprve prosazovala šlechta. Teprve někdy v té době - jestli to najdu úplně přesně - Rakouska-Uherska se objevilo nějaké zákonné propojení hospodářů a vlastníků honiteb s tím, že cílem bylo rozumně - rozumně, to podotýkám - regulovat zvěř tak, aby nepáchala škody a aby, řeknu, nesla nějaký užitek. Vždycky byla myslivost propojena s hospodařením.

Bohužel po roce 1948 došlo - a to také bych mohl ocitovat z Wikipedie - v roce 1961 došlo ke sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zväzu poľovníckych ochranných združení na Slovensku v Československý myslivecký svaz. Následkem zákona o myslivosti č. 23 z roku 1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku.

Myslím si, že to bylo špatně, že vzhledem k tomu, co se tady odehrává od roku 1989, že máme soukromé vlastnictví, máme zemědělské hospodaření, ale také platí to, co platí i v mém případě, že je spousta zemědělců, hospodářů, kteří jsou zároveň zemědělci a zároveň myslivci, že by bylo dobře a ve prospěch věci i ve prospěch myslivosti jako celku, aby došlo k většímu propojení a šanci hospodářů na jejich vlastním pozemku, případně pronajatém pozemku, podílet se na myslivecké činnosti.

To, co tady dneska slýchám - a byl jsem účasten debaty Českomoravské myslivecké jednoty - a pan zpravodaj tady dneska citoval podle mě věty, o jejichž obsahu sám vlastně vůbec nic neví. Jsou to fámy, které jsou šířeny některými jednotlivci o tom, co znamenají pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu, který si dovolil pan kolega Staněk podat k těm invazivním druhům.

Jsem přesvědčený o tom, že je to absolutní přílepek, že by nám Senát tento návrh zákona vrátil, že jej máme projednat v zemědělském výboru, nikoliv ve výboru pro životní prostředí, neboť do zemědělství toto zcela určitě patří a máme tomu věnovat pozornost. Podporuji ten návrh, který nevím, jestli už tu byl přednesen, nebo bude přednesen, zkrácení projednávání na 30 dní, neboť čas nás opravdu tlačí, s tím souhlasím. Ale musíme nějakou debatu tomu věnovat a nemůžeme to nechat pouze na jednání o komplexním pozměňovacím návrhu v podobě celého zákona jako jeden pozměňovák po těch invazivních druzích.

Vím, že všichni žijí covidem a skoro všechno ostatní najednou neexistuje, ale těch problémů má Česká republika obrovskou spoustu, zcela mimo covid. Tohle je jeden z nich a bylo by fér, kdybychom - to už se tak stane zaplaťpánbůh, konečně - že projednáme myslivecký zákon v zemědělském výboru a tím doufám i padá pozměňovací návrh pana kolegy Staňka, který je v podobě celého mysliveckého zákona k tomu zákonu o invazivních druzích.

Takže prosím všechny, aby nepodléhali jednoduchým sdělením. Pokud mají nějaké jednoduché informace či pochybnosti, aby si opravdu přečetli mé pozměňovací návrhy, které jsem dal k pozměňovacímu návrhu pana kolegy poslance Staňka. Bohužel bez možnosti debaty, protože prostě diskuze o invazivním zákonu taková je.

Jsem hluboce přesvědčený o tom, že bude a je ku prospěchu věci, když propojíme hospodáře na zemědělských pozemcích a hospodáře v lesích s myslivostí, když jim umožníme, pokud mají složené zkoušky, pokud mají zbrojní průkaz a splňují všechny zákonné požadavky k tomu, aby se mohli stát součástí myslivecké činnosti, aby měli právo na to podílet se na likvidaci škod nebo na minimalizaci škod, na hospodaření na jejich území, protože je to ku prospěchu věci a koneckonců z toho titulu myslivost jako taková kdysi vznikala.

Nedělejme ze zemědělců nepřátele myslivosti a obráceně. Myslím si, že mají všichni společně stejný zájem. Pravdou je, že tam, kde to funguje, tam se lidi domluví. Proto bych si moc přál, aby myslivecký zákon dával maximální prostor k tomu, aby se i vlastníci honiteb do budoucna měli šanci na něčem domluvit, a pokud se domluví, aby už jim do toho stát nemluvil.

Jiná věc je, že zákon používáme tam, kde se lidé schopni domluvit nejsou, a tam bychom měli hájit zejména, řeknu, na jedné straně zájem myslivosti v tom, že nemá být přemnožena zvěř. Musíme dělat všechno pro to, aby nebyla přemnožena, a zároveň nemá ta zvěř páchat ekonomické škody, které jsou nevymahatelné. Znám to z vlastní zkušenosti. Já se prostě se sousedy nejsem schopen soudit o to, že ta prasata, případně spárkatou zvěř, u nás nestřílejí. Dávat je k soudu a řešit to soudně nikomu nic nepřinese.

Proto prosím, do budoucna podpořte maximální spolupráci a šanci těch, kteří mají veškerá oprávnění k tomu, aby se podíleli na myslivecké činnosti, aby se na ní podílet mohli. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan místopředseda Filip, pak budeme pokračovat v rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Holomčík. Prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní a pánové, v reakci na Petra Bendla. No samozřejmě že nový zákon o myslivosti vycházel ze starých československých tradic nebo i z tradic českých zemí bývalého Rakouska-Uherska. Tento zákon, když tady byl přijat, tak obstál zkouškou ústavnosti před Ústavním soudem. Měl jsem tu čest zastupovat - jako nemyslivec v té době - před Ústavním soudem tento zákon a všechna ta ustanovení, která se týkala i oddělení práva myslivosti od práva vlastnického k vlastnictví pozemku, a bylo to logické, protože to je dvojí typ hospodaření a ta dvě hospodaření jsou na sobě závislá asi tak jako ta zvěř, která nepatří nikomu, protože je divoká. A to, že se platí náhrady škody, to je pravda. Taky proto máme dvě organizace, a to je myslivecké sdružení a samozřejmě honební společenstva, která jsou složena právě z vlastníků. Ale to pan kolega Bendl jistě ví. Já to nechci zdržovat.

Takže pokud někdo tlačí na změnu zákona o myslivosti, tak aby myslivecké hospodaření v podstatě zaniklo, aby to bylo věcí vlastníků, tak se dostaneme do situace Velké Británie nebo Francie, kde té zvěře je opravdu málo a nejsou schopni ji tam udržet. Proto je odchyt zajíců a odvoz do Francie trvalým českým, dříve československým vývozem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Bendl bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jenom na margo předřečníka, pana předsedy KSČM, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem tady neřekl ani půl slova to tom, že chci něco oddělit. Já jsem plédoval za to, aby Sněmovna propojila a umožnila podílet se spolu s myslivci na řešení situace na jejich území, které obhospodařují, to znamená, aby spolu spolupracovali, ne abychom je od sebe oddělovali, tak jak je to doposud.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Další faktické poznámky nejsou. Poprosím pana poslance Holomčíka do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, budu velmi stručný, čas nás tlačí. Jsem rád, že můžeme novelu zákona o myslivosti projednat řádným způsobem. My jsme podporovali i v minulosti její zařazení.

Dovolím si tři velmi stručné poznámky. Za prvé, budeme předkládat v širší společnosti několik návrhů, v rámci kterých se budeme snažit reflektovat jednak současný stav a potřeby krajiny, dále skutečnost vývoje stavu a počtu lidí, kteří se chtějí věnovat a mohou věnovat myslivosti. A také bychom rádi reflektovali řekněme ty změněné majetkoprávní poměry, které přišly se sametovou revolucí. Myslím si, že 31 let po ní by to stálo za to.

Velmi mě mrzí to nálepkování, že návrhy, které budeme předkládat, a vlastně v nějaké podobě už je předložil pan kolega Bendl, že jsou nálepkovány, že se jedná o nějaké ekoteroristické a pseudoochranářské věci. Přece jenom vznikly ve spolupráci s organizacemi, které zastupují vlastníky jak lesů, tak zemědělské půdy, zastupují zemědělce, zastupují lesníky a samozřejmě zastupují i ochranáře. Ale je to širší věc a mně se tady to lhaní nelíbí.

A když jsem u toho lhaní, tak dneska proběhl webinář pro myslivce. Musím říct, že jsem velmi překvapený, jak se dá lidem lhát, a chtěl bych využít tady toho prostoru - jestli se myslivci dívají a sledují tady tu debatu, kontakty na mě jsou na internetu dohledatelné. Klidně se mi ozvěte, rád vám vysvětlím, o co jde, a rád vám řeknu, co skutečně navrhujeme, protože to, co je myslivcům podsouváno, je nehorázná lež.

To je všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako poslední je v tuto chvíli přihlášen v rozpravě pan poslanec Kott. Prosím, pane poslanče, je to vaše, případně vás přeruším. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, moc děkuji a upřímně děkuji kolegovi Petru Bendlovi za korektní diskuzi, protože skutečně já jsem byl ten, který žádal, abychom dneska tu novelu probrali, a souhlasím s tím, že tak, jak byl přednesen pozměňovací návrh nebo předložen pozměňovací návrh kolegy Staňka, pod kterým jsem také podepsán, tak že toto je daleko čistější věc, jak to můžeme probírat.

Můžeme to probírat na zemědělském výboru, který by k tomu měl být samozřejmě předurčen. Určitě tím, že chci navrhnout zkrácení lhůty o 30 dní na 30 dní, tak to není proto, že bych chtěl nějakým způsobem omezovat odbornou diskuzi nad tímto tématem, ale myslím si, že vzhledem k tomu, že pozměňovací návrhy už jsou nachystány, jsou dokonce nahrány v systému k té invazní novele, tak že je to věc, o které už můžeme vlastně předem se na ni připravit, a budeme určitě schopni k ní dále diskutovat.

Velice v krátkosti bych si dovolil říci základní parametry mysliveckého zákona jako takového.

Přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle radikace nepůvodních invazních živočichů, snížení škod zvěří, omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích a snížení škod v zemědělství. To již zde bylo citováno.

Za druhé, zřizuje se elektronický systém evidence myslivosti, který bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s myslivostí, a to jak na straně uživatelů honiteb, tak na straně orgánů Státní správy myslivosti, Státní veterinární správy, Vojenského veterinárního ústavu, Policie České republiky a Vojenské policie. Tento systém rovněž počítá s odstraněním papírových výkazů a hlášení. Systém bude obsahovat kompletní myslivecké plánování a informace o škodách způsobených zvěří a současně také aplikaci do mobilních telefonů pro pořizování záznamu a fotodokumentace o ulovené zvěři.

S ohledem na zavedení elektronického systému evidence myslivosti a nezbytnost přepracování souvisejících prováděcích předpisů se počítá s termínem nabytí účinnosti příslušných ustanovení novely zákona týkající se elektronické evidence myslivosti uplynutím dvou let od jejího vyhlášení.

Zde bych taky chtěl ještě říci, že pokud se vlastně to probere v novele o myslivosti, tak jsme připraveni stáhnout pozměňovací návrh, který je k/v invazní novele. O zkrácení lhůty se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Podrobná rozprava nás čeká až ve druhém čtení. Já se tedy ptám, jestli se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy v prvém čtení. Pan ministr. (Ministr Hamáček se obrací na předsedajícího s žádostí o zkrácení lhůty.) Už zaznělo zkrácení lhůty na 30 dní, takže není potřeba přednášet znovu. Znovu se ptám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. (Gong.) Přivolám kolegy. Návrhy, které bychom hlasovali, nepadly. Budeme se věnovat návrhům na přikázání výborům k projednání, nejprve garančnímu výboru.

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor?

Slyším žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami.

 

Až se nám počet vyšplhá na potřebnou výši a ustálí, budeme hlasovat o tom, že přikážeme tento tisk výboru zemědělskému jako výboru garančnímu. (Na tabuli svítí 64 přítomných. Reakce v sále.) Nemůžu, nemám lidi. Nemůžu nechat hlasovat. (Už svítí 68 přítomných.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání výboru zemědělskému jako garančnímu? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 301, je přihlášeno 78 poslanců a poslankyň, pro 77, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh jsme přikázali zemědělskému výboru jako garančnímu.

 

Ptám se, jestli má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Poprosila bych, z logiky věci si myslím, že tato novela patří i výboru pro životní prostředí, takže bych požádala o výbor pro životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je návrh na přikázání výboru pro životní prostředí. Ptám se, jestli má ještě někdo nějaký další návrh? Nikoho nevidím.

 

Zahajuji hlasování o přikázání výboru pro životní prostředí. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 302, je přihlášeno 79 poslanců a poslankyň, pro 67, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh jsme také přikázali výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru.

 

Pak zde ještě zazněl návrh na zkrácení lhůt pro projednání ve výborech o 30 dní na 30 dní, takže budeme hlasovat o tomto.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 303 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování pořadové číslo 303, je přihlášeno 80 poslanců a poslankyň, pro nakonec 76, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tedy dobu pro projednání ve výborech zkrátili na 30 dní.

 

Děkuji panu zpravodaji, děkuji zástupci navrhovatele a projednávání tohoto bodu v tuto chvíli končím.

 

Vzhledem k tomu, že je právě 17 hodin, musím otevřít pevně zařazený bod, což je bod

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.