Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

333.
Návrh poslance Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů
(zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 374/ - třetí čtení

Děkuji panu poslanci Petru Dolínkovi, že zaujal místo u stolku zpravodajů, a o totéž požádám pana poslance Martina Kolovratníka, který se stal náhradním zpravodajem, a kolega Bauer, který byl nemocen, tuto změnu respektuje i pro třetí čtení, a kolega Kolovratník se tedy ujme zpravodajské zprávy. Požádám ho, aby spolu s námi sledoval rozpravu ve třetím čtení.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 374/6, který vám byl doručen 22. ledna letošního roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 374/7. Ptám se navrhovatele pana poslance Petra Dolínka, jestli má zájem vystoupit před zahájením rozpravy. Má, je tomu tak. (V sále je silný hluk.)

Já vám dám hned slovo, jak se Sněmovna uklidní, pane poslanče. Požádám kolegy a kolegyně, aby zaujali svá místa a případné diskuze o jiných návrzích, než je silniční provoz, přenesli do předsálí. Ještě chviličku, pane poslanče. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dobré dopoledne. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, máme zde opakované třetí čtení. Jednou jsem se už ze třetího čtení vraceli do druhého, tak dneska to snad bude úspěšné třetí čtení. Já bych chtěl říct, že když jsem předkládal tuto změnu zákona, která spočívá v tom, aby mohli městští policisté pokutovat přímo na místě v preferenčních pruzích pro hromadné prostředky a Integrovaný záchranný systém, tak jsem netušil, že se na to naváže tolik různých pozměňujících návrhů, o kterých teď krátce promluvím.

Já si myslím, že samotný smysl, ten pozměňovací návrh toho zákona, jsme zde vydiskutovali v prvním čtení přes tři hodiny, tak myslím, že není potřeba dnes ho do detailu rozebírat. Jde skutečně o to, aby městská policie mohla ulevit dopravní policii a mohla na místě v preferenčních pruzích dávat přímo pokuty. Jak jistě víte, pokuta přímo na místě udělená a zaplacená je určitě lepší než správní řízení a je to vůči řidičům, nechci říct výchovnější, ale v podstatě to tak samozřejmě je. A zároveň je to vyžadování respektu k těm ostatním řidičům, kteří spořádaně využívají pro sebe určené pruhy a neblokují ty zrychlené.

Já jsem původně zde chtěl hovořit o pozměňujícím návrhu pana poslance Kotta převzatého panem poslancem Ferancem na téma odtahy, ale bylo mi sděleno, že pan poslanec Feranec tento návrh dnes stáhne, proto já o něm nebudu hovořit a to téma vynecháme. Kdo by chtěl vidět diskuzi na toto téma, určitě se může podívat zpětně na hospodářský výbor, kde to bylo obšírně diskutováno.

Já bych se vyjádřil k dalším návrhům. Vítám, že kolegyně a kolegové tam načetli pozměňující návrhy, které se zabývají uznáváním řidičských průkazů pro traktory, zabývají se možností zrychleného návratu sanitky nebo vozu záchranné služby, i když neveze pacienta a podobně. To je dobré. Ale zároveň musím přiznat, že jsme ten zákon jak já, tak pan kolega Čižinský využili k tomu, že tam upravujeme legislativu, která se týká cyklistů.

Jak jistě víte, cyklistika je téma, které jsme zde již několikrát řešili. Naposledy největší diskuze byla na téma zákona předloženého zde senátory, a to bylo využívání cyklostezek, především vinařských stezek, a potažmo cyklistů, kteří mají mírné promile alkoholu v krvi. Nicméně právě v návaznosti na infrastrukturu vinařských cyklostezek, aby mohli využívat ty stezky i v případě, že požili alkohol, což samozřejmě není v rozporu se zákonem. A já musím říct, já jsem zde tedy vystupoval, jestli si pamatujete a říkal jsem, že musíme změnit legislativu tak, abychom se o tom postupně mohli bavit, protože v době, kdy můžete na elektrokolech, která jsou načipovaná a jezdí velmi rychle, jezdit bez helmy, vy můžete dělat řadu věcí, kdy není ošetřena bezpečnost cyklisty na silnicích, tak v tu dobu povolovat alkohol není ideální varianta. (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás ještě jednou přeruším a požádám znovu Sněmovnu o klid, jak vaše koaliční partnery, tak opoziční, jak ty, kteří podporují i nepodporují tento návrh zákona. Prosím, nechte navrhovatele dokončit jeho slova na zahájení rozpravy ve třetím čtení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. A proto od slov se má přejít k činům a jeden z těch návrhů, který zde je - a není to jenom ten důvod, který zmiňuji - je ten, aby se jasně definovalo postavení cyklisty na vozovce, a návazně na to se mohou udělat jiné legislativní úpravy, které potom mohou vyjít vstříc i návrhům, které jsme v minulosti zde třeba neprojednali nebo zamítli. A já jsem tam tedy přidal variantně tu věc do toho zákona, aby cyklista v případě, že to lze, byl předjížděn pouze ve vzdálenosti 1,5 metru, respektive ve variantě 1 metr v zónách 30, tak aby musel být zachován bezpečný odstup mezi řidičem automobilu a cyklistou.

Já si myslím, že to je velmi důležité a stěžejní téma. Je to o bezpečnosti a myslím si, že obzvláště v posledním roce pandemie koronaviru jsme viděli, že cyklistika opět po těch letech, kdy se posilovala především jako volnočasová rekreační a sportovní záležitost, se za poslední rok vrátila naplno i jako klasická dopravní záležitost, a nejenom třeba mezi dvěma vesnicemi, že někdo jede na nákup a podobně, nebo znáte starší dámy, co třeba jezdí na hřbitovy a podobně, ale opravdu jako seriózní dopravní prostředek, který opravdu je využíván řadou lidí. A když se podíváte na průzkumy veřejného mínění nebo se podíváte na různá šetření, tak zjistíte, že řada lidí tu cyklistiku nebere plnohodnotně jako dopravní prostředek, pouze jako rekreační, právě z toho důvodu, že mají jisté obavy o sebe a o své zdraví a bezpečnost na vozovce.

Tento zákon, se kterým přicházíme, nebo pozměňovací návrh zákona, právě přichází s tím, aby byl cyklista definován jako chráněná osoba a aby byl definován tak, že opravdu se může cítit bezpečně. Já bych zde mohl použít teď za několik let statistiky mrtvých, kteří zemřeli právě kvůli nebezpečnému předjíždění. Myslím si, že ta čísla nemusíme dávat, protože policie samozřejmě něco připisuje nebezpečnému předjíždění něco něčemu jinému, ve finále vždycky rozhoduje soud a soudní znalci, takže asi nebudeme ta čísla zde používat, ale všichni si určitě jste vědomi těch případů, které znáte, někde ze svého okolí, někdo z médií, že opravdu došlo bohužel nejenom k těžkým zraněním, ale i k tomu nejhoršímu, jak jsem říkal, k úmrtí právě kvůli tomu, že nebyl dodržen bezpečný odstup.

V tuto chvíli je to řešeno tak, že když dochází na - a možná o tom kolegyně Ožanová bude hovořit, protože k tomu má malinko blíže u toho soudního znalectví - tak v tuto chvíli je to tak, že stejně nakonec, když dojde k nějakému závažnému incidentu, dochází k tomu, že soudní znalec musí potom pro soudy definovat bezpečný odstup a další věci. To znamená, je to stejně již řešeno. A já právě proto navrhuji, aby to ten zákon jasně pojmenoval, aby ten zákon řekl, 1 metr nebo 1,5 metru podle toho, jestli jste v zóně 30 nebo v klasických místech, a aby opravdu ten cyklista se cítil bezpečně. Musíme si uvědomit, že je to opravdu oblast, která zajímá stovky tisíc obyvatel České republiky, a potažmo se můžete podívat, že i některé firmy v oblasti (nesrozumitelné), benzinek a další se zapojily do kampaně 1,5 metru a opravdu deklarují navenek, že je to téma, které lidi trápí, a jsou řidiči, kteří si určitě i uvědomují, že ten cyklista není tak dobře ochráněn na vozovce.

Já jenom bych chtěl podotknout, protože jste na to asi narazili, že vám buď někdo z oblasti cyklistiky volal, nebo jste naopak mohli mít zprávy od voličů na téma vymahatelnosti tohoto, tak asi je dobré, když si něco schvalujeme, říct, nakolik se to dá vymáhat, nakolik je případně ta legislativa účinná. Já jsem požádal - a zde chci poděkovat panu řediteli dopravní policie plukovníku Zlému za výbornou spolupráci - aby přes policejní prezidium kontaktovali policie v Evropské unii, národních států a u těch států, kde to již platí, abychom zjistili, jak to tam případně je vymáháno.

Krátce bych řekl, že například v Německu je to řešeno ve vyhlášce o silničním provozu a je tam uvedeno, že při předjíždění chodců, cyklistů a osob na malých elektrovozidlech činí dostatečný boční odstup v obci minimálně 1,5 metru a mimo obec minimálně 2 metry, a to je to důležité, dokazování probíhá zpravidla za pomoci fotodokumentace, případně za pomoci svědeckých výpovědí. To znamená, jak byla ta obava, jak to budeme prokazovat, tak zde je odpověď, použiji i další státy, že se využívá stávající technika policie. To znamená stávající kamery, které mají ve vozech, to, co tam mají, nemusí se pořizovat žádné nové technické doplňky a využívá se to takto.

V Belgii je to řešeno v královském dekretu o silničním provozu. Při předjíždění cyklistů činí dostatečný boční odstup v obci 1,5 metru, mimo obec 2 metry. Belgická policie žádné technické prostředky pro kontrolu bezpečného odstupu nepoužívá. Opět to zdůrazňuji - to znamená není to, co si někteří kolegové myslí, aby (nesrozumitelné) to komunikovali, ta obava, že by to byla zbytečná šikana na řidiče, protože nepoužívá žádná policie to, že by za někým jela a měřila ho nějakým speciálním přístrojem. Je to opravdu věc, kde jde o bezpečnost a prevenci, ne o šikanu řidičů.

V Nizozemí je to řešeno tak, že bezpečná vzdálenost není přesně specifikována, ale je tam řečeno, že v případě porušení článku, který o tom lehce hovoří, může být udělena pokuta. A víte, že Holandsko je v tomto velmi progresivní země, takže oni to tam nemusí specificky dávat, protože samozřejmě tam je to automatické.

Ve Španělsku to řeší královský dekret, kde je uvedeno, že při předjíždění cyklistů činí dostatečný boční odstup 1,5 metru, je plánován dodatek dokonce na 2 metry, a při předjíždění musí řidič jet o 20 kilometrů nižší rychlostí, než je maximální místní povolená rychlost. Španělská policie opět nepoužívá žádné technické prostředky. Podle španělského práva znamená pro správní přestupky prohlášení policistů dostatečný důkaz anebo zase záznam z kamer, které běžně ve vozech mají.

V Irsku je to také řešeno - 1,5 metru, a to v místech s rychlostními limity nad 50 kilometrů a u těch, kde je pod 50, je to 1 metr. A opět řidič, který nebezpečně předjíždí cyklisty, může být pokutován částkou ve výši 120 eur a můžou mu být dány tři trestné body, ale není to tam zase prokazováno speciálními technickými prostředky. Prostě je to součástí provozu a policie to vyhodnocuje z běžného provozu.

V Portugalsku je pokuta 120 až 600 eur, 1,5 metru. Portugalská policie je vybavena zařízením v tomto případě pro měření rychlostí a zvláště vhodným pro detekci nebezpečných manévrů. To znamená to, co se již nyní děje na dálnici, i naše policie už umí ty nebezpečné manévry dělat, to znamená není to speciální přístroj pouze na měření vzdálenosti odstupu.

A ve Francii v případě porušení 1 metru v obci, mimo obec 1,5 metru, je pokutován řidič 135 eury a v současné době Francie nevyužívá žádné speciální technické prostředky. Takže opravdu to není o tom, že by to bylo nevymahatelné, je to normální součást běžného řešení, toho, co policie řeší.

Já bych požádal o podporu tohoto a vzal bych si zde slova kolegů z ODS, tuším, že to byl pan kolega Stanjura. Chceme být západní ve všem, buďme západní v cyklistice. On to tehdy vztahoval na to, že věřme cyklistům, že můžou mít nějaké promile. Já to vztahuji na to, jak jsem říkal na začátku, dejme nejprve podmínky do zákona na to, že jsou ochráněni všichni účastníci provozu, a pak se vraťme k té diskuzi, která zde byla. Určitě je to namístě a můžeme dosáhnout toho cíle, který zde byl předsevzat.

Na závěr bych chtěl jenom podpořit návrhy pana kolegy Čižinského. Jak jsem měl šanci v Praze 4 roky dělat dopravu, musím říct, že v takových městech, jako je Praha, Brno, Ostrava, rozhodně není jednoduché toto dělat, kolegové to potvrdí, a některá z těch opatření - neříkám, že všechna, co pan Čižinský navrhuje, ale některá z nich - opravdu pro dopravní inženýry zjednoduší situaci tak, aby se dala plánovat doprava efektivněji a předvídatelně a účinně pro všechny účastníky.

Musíme si uvědomit, že jak chodec, tak cyklista, tak řidič jsou všichni stejní v dopravě a musíme k nim prosím stejně přistupovat. Pojďme to narovnat, protože nejpřirozenější pohyb je chůze, pak je naprosto běžný pohyb cyklistika a pak technický pohyb je automobily, a všichni se tam můžeme vejít, na tu vozovku. Myslím si, že když k tomu takhle přistupujeme, tak ochráníme zdraví a je to efektivní.

Poslední věc k tomu. Jsem si vědom, že jsou kolizní místa, a paní kolegyně o tom bude hovořit, v České republice, kde to je technicky těžké, ale musíme si uvědomit, v místech, kde již nyní nepředjedete cyklistu, že to je úzké, tak ho nepředjedete, ať máte odstup 2 metry, metr nebo půl metru, prostě ho nepředjedete. Takže ta místa, když jsou, tak jsou už teď technicky takřka neřešitelná, takže to nemění nic v této věci. Děkuji a doufám, že se nám podaří schválit tedy aspoň ten primární nosič zákona, potažmo některé pozměňující návrhy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Dolínkovi za jeho úvodní slovo a otevírám rozpravu. První je pan poslanec Milan Pour, připraví se Zuzana Ožanová. Ještě jednou žádám sněmovnu o klid. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, jsem rád, že po dvou letech od předložení novely zákona o provozu na pozemních komunikacích jsme ve finále a dnes ve třetím čtení budeme rozhodovat o schválení tohoto zákona včetně pozměňovacích návrhů. V rámci této novely je také připraven pozměňovací návrh číslo 6148 poslance Dolínka a dalších šesti poslanců včetně mne, který zavádí definici bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty nejméně 1,5 metru. Tento návrh přináší samozřejmě řadu názorů a uvidíme ještě ty, které budou následovat za mnou, jak jsem viděl, že jsou tam i oponenti tady tohoto návrhu. Samozřejmě to vede i k tomu, že poslanci jsou ve Sněmovně k tomuto pozměňovacímu návrhu rozděleni na dvě skupiny. Já jako cyklista a také motorista podporuji zajištění co nejvyšší bezpečnosti cyklistů na silnicích, kde ročně dochází k více než 4 000 dopravních nehod za účasti cyklisty s několika tisíci zranění cyklistů, a dokonce v několika desítkách případů i se smrtí cyklistů. A právě schválením tohoto pozměňovacího návrhu jsem přesvědčen o tom, že přispějeme k vyšší bezpečnosti cyklistů.

Jsem rovněž toho názoru, že stávající úprava zákona, který řeší bezpečný odstup při předjíždění, je nevyhovující. Zákon č. 361/2000 Sb. praví, že řidič při předjíždění nesmí ohrozit předjížděné vozidlo, může jej ale omezit. Je to § 17 odst. 5 písm. c). Obecně se ví, že cyklista není ničím chráněn, může vybočit ze směru jízdy z důvodu například bočního poryvu větru, objetí výmolu, louže či kanálu, a nejen při předjíždění těžkým vozidlem může dojít ke kolizi s cyklistou. Takže řidiči vozidel v mezích možností objíždějí cyklisty, většinou slušně. Bohužel je zde však řada motoristů domnívajících se, že bezpečný boční odstup pro předjetí cyklisty je 20 cm, a ještě se na silnicích hojně najdou motoristé, kteří dávají stylem předjíždění cyklistům najevo, že cyklista podle nich na silnici nepatří. Cyklista přitom větší boční odstup při předjíždění opravdu potřebuje. Kde má řidič ochranné plechy a decimetry deformační zóny, nemá cyklista prakticky nic. Tato nevýhoda je kompenzována pouze tím, že je řidiči budou předjíždět s větším bočním odstupem než auta.

Minimální boční odstup při předjíždění cyklisty má definován řada zemí. Nebudu zabíhat do podrobností, říkal to tady můj předřečník pan poslanec Dolínek, prostřednictvím pana předsedajícího. V Evropě se jedná například o Francii a Belgii, kde je toto 1,5 metru mimo zastavěná území a 1 metr v zastavěném území. Španělsko a Portugalsko má 1,5 metru všude, Německo má 2 metry mimo zastavěná území a 1,5 metru v zastavěném území. Ve Španělsku se dokonce plánuje zvýšení vzdálenosti na 2 metry, a navíc snížení rychlosti předjíždějícího vozidla o 20 km za hodinu pod nejvyšší dovolenou rychlost.

Chci také zdůraznit pro odpůrce tohoto pozměňovacího návrhu, že dodržování bezpečného odstupu nehrozí žádnou dopravní katastrofou ani po úzkých komunikacích. Stačí nahlédnout do statistik v zahraničí, kde se při obdobné šíři komunikací žádný černý scénář nekonal. Tam, kde se mohou vyhnout dvě vozidla, je dost místa na předjíždění cyklisty s bezpečným odstupem. Podle platné normy je minimální šířka vozovky s nízkým provozem 5,5 metru, běžně však 6,5 metru a více. Naopak tam, kde se dva automobily vyhnout nemůžou, nelze ani cyklistu samozřejmě bezpečně předjet. Zcela výjimečně lze navrhnout i obousměrnou vozovku o šířce 3,5 metru, všechna vozidla však musejí jet za sebou, dokud nedojedou k výhybně. Výhybny by měly být každých 80 až 100 metrů. Podstata dodržování bezpečného odstupu spočívá v tom, že na běžné venkovské silnici není možné cyklistu předjet v okamžiku, kdy v protisměru zrovna jede jiné vozidlo nebo v zatáčce či pod horizontem, ze kterého samozřejmě není vidět. Případné zpomalení motoristy v řádu vteřin či desítek vteřin nemá zásadní negativní dopad na celkovou plynulost provozu. Je to samozřejmě malá daň za to, že nedojde k ohrožení života a zdraví.

A na závěr uvedu přehledně argumenty pro zavedení bezpečného bočního odstupu 1,5 metru:

Tak za prvé, změna formuluje jasnou hodnotu, chci zdůraznit jasnou hodnotu, nikoliv symbol, kterou nelze vykládat různě.

Za druhé, povinný boční odstup je zaveden v řadě zemí Evropy a také v Austrálii a většině států USA. Zkušenosti z těchto zemí ukazují, že k omezení plynulosti dopravy po uzákonění odstupu nedošlo.

Za třetí, osvětová kampaň nestačí, je rozdíl říkat "neměli byste" a "nesmíte". Osvětová kampaň samozřejmě by byla potřebná i při zavedení tohoto pravidla.

Za čtvrté, boční odstup v zákoně bude jasným vodítkem pro hodnocení nehod či těsných předjetí. Znalci určený boční odstup při předjíždění se zpravidla formuluje jako 60 cm plus 1,1krát rychlost předjíždějícího. To znamená, při nejvyšší dovolené rychlosti v obci je to 1,15 metru, mimo obec 1,59 metru.

Za páté, že to řidič přímo nezměří samozřejmě nevadí, protože to může ten řidič odhadnout, 1,5 metru je polovina běžného jízdního pruhu. V zákoně je podobně definována třeba vzdálenost od přechodu nebo šířka volného pruhu při parkování, které řidič také neměří. Je to minimální vzdálenost, kterou lze pro jistotu překročit.

Za šesté, boční odstup lze technicky kontrolovat pomocí policejního figuranta a radaru umístěného na kole, což se běžně užívá v zahraničí. K prokázání přestupku ale postačí i kamerový záznam, vzhledem k zásadě "v pochybnostech ve prospěch obviněného" se nehraje na přesné centimetry nebo decimetry, ale postihují se pouze jednoznačně excesivní případy velmi nebezpečného předjíždění.

Za sedmé, na rušných komunikacích to může být impulz pro zřízení stezky nebo cyklopruhu.

Za osmé, cyklistika samozřejmě přispívá ke zlepšení zdraví a životního prostředí a může představovat jedno z řešení udržitelné městské mobility. Případný nárůst počtu cyklistů znamená pokles počtu motorových vozidel a tím zlepšení dopravní situace i pro řidiče motorových vozidel a podpora cyklistiky je celosvětovým trendem.

Na základě těchto uvedených argumentů vás, poslankyně a poslanci, žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který je uveden v hlasovací proceduře jako G1, sněmovní dokument 6148. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Pourovi. Nyní paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se Patrik Nacher. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, budu hovořit jinak, než hovořili kolegové přede mnou. Děkuji navrhovateli zákona, že už mě několikrát uvedl, a já vám řeknu, že tolik argumentů, které nemají oporu v praxi, už jsem dlouho neslyšela. Bohužel se této problematice silničního provozu věnuji pouze 15 let a domnívám se, že si mohu dovolit k tomu něco říci. (Poslanci namítají, že špatně slyší.) Děkuji, chci poděkovat za to, že kolegové mě chtějí slyšet. To jsem ráda, to už se mi dlouho nestalo.

Už budu hned na svého předřečníka reagovat. Na rozdíl od kolegů nemám připravenou písemnou zprávu, budu hovořit o tom, co znám, mám to všechno v hlavě bohužel, nemusím to mít na papíru, jenom pár poznámek. Tady se hovořilo o komunikaci, o šířce komunikace. Ano, v současné době jsou nějaké podmínky, jak má vypadat komunikace, jak má být široká, kde je výhybna. Ale máme všechny nové komunikace? A co starší komunikace? Většinou v horských oblastech - Vysočina, Beskydy - máte místní komunikace široké 3,5 metru. Výhybna? Když jsem couvala skoro kilometr, abych se s nějakým autem vyhnula, tak jsem přemýšlela o tom, že by bylo fajn, kdyby tam ta výhybna byla, ale tak to prostě nefunguje. Toto funguje u nově postavených silnic. Argument, že když se vyhnou dvě vozidla, vyhne se bezpečně vozidlo s cyklistou, je samozřejmě pravdivý. Ale opravdu jsou úzké komunikace, kde existuje vzájemná ohleduplnost obou řidičů a jsou schopni se bezpečně vyhnout.

Už současná právní úprava umožňuje bezohledné jednání jakéhokoliv účastníka silničního provozu řešit. Tady pořád vyzdvihujeme jednoho účastníka silničního provozu, zapomínáme však, že jich je více. Zapomíná se na chodce. Vy vyzdvihujete cyklisty, kteří notabene nemusí mít ani přilby, místo toho, aby se někdo zabýval tím, aby hoši a dívky měli přilby na komunikaci, aby nemusela být taková statistika, jakou nám šéf dopravní policie ukazoval na hospodářském výboru, že polovina z těch mrtvých by přežila, kdyby měli přilby. To je zajímavá informace, kterou jsem tady úplně nezaslechla.

Prosím vás, dopravní předpisy porušují nejenom řidiči motorových vozidel, ale i cyklisté. Za mě je tento návrh prostě nevyvážený. Já se musím dívat na všechny účastníky silničního provozu. Co se týče osvěty, sama jako chodec bych přivítala osvětu cyklistů. Cyklista nemá jezdit po chodníku. To řekněte tady hlavně kolegům v Praze o tom, že cyklista nemá jet po chodníku.

A ještě jedna věc. Víte vy, že pro účely zákona 361 z roku 2000 se míní jízdním kolem i koloběžka? Víte, jak ty koloběžky jezdí po chodnících a troubí na chodce, maminky s kočárky? Co mají dělat malé děti? Jdou po chodníku a tam je někdo srazí. Promiňte mi, já zase mám jiné zkušenosti. Moje asistentka, kterou mám v Ostravě, šla po chodníku do práce a skončila na ošetření v nemocnici. Srazil ji cyklista jedoucí po chodníku.

Domnívám se, že načíst tento pozměňovací návrh jenom před třetím čtením je špatně, že se máme, když už, takovouto problematikou zabývat komplexně, a ne vypichovat jenom jednu věc. Prosím vás, myslete i na ty děti, které chodí, běhají. Jakou vzdálenost musí mít cyklista, když předjíždí maminku s kočárkem nebo malé dítě? Máme také pevně stanovenou vzdálenost?

Každý řidič má jet u pravého okraje pozemní komunikace. A když mi cyklista pojede uprostřed, nebude dodržovat tuto podmínku, tak se mi může stát, že pokud bude toto schváleno, tak ho nikdy nepředjedu. Prosím vás, i toto dokazování je samozřejmě velmi složité. A pro ty, co jste nebyli na hospodářském výboru, šéf dopravní policie s tím má skutečně problém. Je složité to dokazování.

(Dívá se do svých podkladů.) Omlouvám se, podívám se... K osvětové kampani. Ještě se vrátím k cyklistům v jedné věci. Víte, nevím o tom, že by třeba motorové vozidlo jezdilo po přechodu místo chodců, ale znám hodně cyklistů, kteří se domnívají, že na přechodu pro chodce mají přednost. Místo toho, aby sesedli z kola a byli chodci a vedli jízdní kolo přes přechod, tak tam vjedou.

Prosím vás, někteří řidiči motorových vozidel jsou také bezohlední. Nemůžeme postihnout veškeré jednání. Já už se bojím jedné věci, že za chvilku budu mít stanovený předpis, jak mám správně chytit tužku, protože my dokážeme udělat právní předpisy úplně na všechno. Prosím vás, nedělejme to. (Poslanec Nacher má námitky.) Děkuji panu kolegovi Nacherovi, prostřednictvím pana předsedajícího.

Ale zapomínáme ještě na další účastníky silničního provozu. Máme řidiče motorových vozidel, řidiče nemotorových vozidel, ale také máme jezdce na zvířatech. Bohužel jsem v lokalitě, kde jezdí na koních, chtějí je někde projet. Jak daleko má být řidič motorového vozidla například od koně? Ještě existují takzvaná potahovaná vozidla. Pokud máte řidičský průkaz, tak byste se o tom měli učit. Je to sice málo, ale stává se, že jede vůz s koňmi. Tak jak daleko má být od něho to auto? Budeme to mít jenom pro speciální skupinu pro cyklisty?

Po cestě, kde není chodník, chodí také chodci nebo útvary chodců. Tam nebudeme stanovovat, jaká vzdálenost má být od těch chodců? Budeme tu povinnost stanovovat jenom někomu? Prosím vás, současná právní úprava umožňuje řešení takovýchto situací, není potřeba ji rozšiřovat. Pokud je zájem vyzdvihovat cyklistiku nebo se zaobírat touto problematikou, tak si myslím, že by to mělo být v rámci nějakého velkého projednávání a brát v úvahu všechno, a hlavně všechny účastníky silničního provozu. Účastníky silničního provozu nejsou pouze cyklisté, ale jsou to i chodci, a pro mě je chodec podstatně zranitelnější účastník silničního provozu než cyklista.

Děkuji a pravděpodobně s nějakou faktickou připomínkou se ještě uslyšíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzaně Ožanové. Kolega Nacher posečká, protože tady mám tři faktické poznámky. A já mám jednu poznámku k vám. Slovo má ten, komu bylo uděleno, a rád bych požádal kolegy a kolegyně, aby ostatní diskuze přenesli do předsálí. Nyní paní poslankyně Helena Válková, připraví se Ondřej Profant, Jan Čižinský a paní Langšádlová. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, jenom faktická poznámka. Moje milá kolegyně paní poslankyně Ožanová vaším prostřednictvím hovořila, jak tady sama říkala, jako někdo, kdo má "jen" 15 let zkušeností s řešením dopravních situací z praxe a samozřejmě je touto optikou ovlivněna, co je naprosto logické.

Já jsem ovlivněna jako cyklistka tím, že zatímco v Německu, kde je bezpečný rozestup 2 metry mimo zastavěné území a 1,5 metru v zastavěném území - ráda jezdím na kole - není tomu tak v České republice. Tam nemá na tom vinu stav našich vozovek, ale jednání našich řidičů. Sama někdy velmi nadávám, když mám nějakého cyklistu předjíždět, ale vždycky si uvědomím tu zranitelnost, o které tady předřečníci velmi výmluvně hovořili.

Čili jako cyklistka, jako někdo, kdo je zranitelnější na té silnici, bych strašně ráda jezdila i v Česku na kole, aniž bych se bála o život svůj, svého syna, svého vnuka. Myslím si, že nemůžeme chtít, milá paní kolegyně, vaším prostřednictvím pane místopředsedo, hned všechno najednou. Samozřejmě že máte pravdu, pokud jde o přilby, chodce, pobíhající děti, zástupy. Určitě. Ale tímhle způsobem bychom nikdy nikam nedošli. Nějak začít musíme.

Tohle je správný začátek, dobře zdůvodněný, nediskutujeme to tady teď najednou, není to blesk z čistého nebe. Je to něco, co tady diskutujeme dlouho a já doufám, že ta diskuze dopadne podobně, jako dopadla tenkrát ta trapně dlouhá diskuze o tom, kouřit nebo nekouřit v restauracích. Teď jsme všichni šťastní, že se tam kouřit nesmí. Bohužel tam teď ani nesmíme chodit. (Smích v sále.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Ondřej Profant, připraví se kolega Čižinský do faktické poznámky. Jako čtvrtý pan kolega Marek Výborný po kolegyni Langšádlové. Tak jsem přečetl celou čtveřici. (Zájem má vystoupit poslanec Čižinský.) Ne, nyní kolega Ondřej Profant před vámi. Já se snažím, ale ten hluk je tady tak velký. Začnu měřit čas Ondřeji Profantovi, až tady bude klid. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji. Já jsem chtěl zareagovat na paní kolegyni Ožanovou. Nemám zkušenosti až tak z té dopravní agendy, z policie, ale mám zkušenosti jako cyklista. Hodně jezdím v Rakousku, například v oblasti Hallstattského jezera či Atterského jezera a tam jsou velmi úzké uličky. V těch obcích tam velmi často je to opravdu tak, že je to stěží na jedno auto. Je to úplně běžné, popřípadě i skály to tam omezují velmi často, takže se to zužuje. A samozřejmě normálně ti řidiči počkají, protože oni nemůžou předjet ani sebe, občas tam nemůžou jet ani dvě protijedoucí auta. A je to i na hlavních tazích, jsou to hlavní tahy mezi městy, a řidiči jsou disciplinovaní a počkají. Myslím si, že není důvod, aby to nešlo i tady.

A ještě bych chtěl zareagovat na druhou předřečnici, na paní profesorku Válkovou. Myslím si, že stav vozovky s tím úzce souvisí, že pokud máme zcela rozbité krajnice, tak u krajnice nemůže přece jet ani cyklista, ani auto, takže se všichni cpou doprostřed silnice - vidíme to třeba ve Středočeském kraji - a nastává velmi nebezpečná situace pro všechny účastníky dopravního provozu. A to je prostě špatně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Čižinský, potom kolegyně Langšádlová, Marek Výborný, Zuzana Ožanová. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych rád zareagoval právě na paní kolegyni Ožanovou. Rád bych řekl, že vlastně neznám žádného poslance, který by nedoporučoval přilby na kole. Nevím o nikom, kdo by neřekl, noste přilby! Druhá věc je, jestli to má být povinnost. Ale nevím o nikom, kdo by neříkal, noste přilby!

To, co tady říkal kolega Profant, právě ty úzké komunikace, pokud je tam nějaká díra, tak skutečně tam je riziko, že se cyklista při předjíždění bude chtít vyhnout díře, tak tam je to riziko skutečně největší. A tam se ten odstup bude hodit nejvíc.

Nikdo tady neříká, že cyklista patří na chodník. Já jsem první, který apeluje na městskou policii, na státní policii, aby tvrdě pokutovali ty, kteří dělají takovou ostudu cyklistům na koloběžkách a kolech, jezdí po chodnících. Chytejte je, pokutujte je! Nikdo tady není, kdo by říkal, kdo by to nějak obhajoval.

Co se týče toho posuzování, tak skutečně když bude udělaná fotografie, je možné, aby policie řekla, jestli tam byl odstup, nebo nebyl. Prosím, ať mně nikdo neříká, že není možné porovnat šířku toho automobilu na fotografii s šířkou, která byla zaznamenána. Postupuje se takhle i u jiných případů. A pak chci říci: ano, samozřejmě, mohly by tady být návrhy na zlepšení bezpečnosti chodců, mohly by tady být návrhy na zlepšení bezpečnosti všech. Ale přece to, že tady nejsou na stole, přece prosím nemá znamenat, že nemáme zlepšit situaci alespoň těch cyklistů. Kdyby tady byly odstupy pro chodce, okamžitě pro ně mnoho z nás tady zvedne ruku. Ale když můžeme něco zlepšit, tak to prosím udělejme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová, připraví se Marek Výborný. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě jednou hezký den, dámy a pánové. Já bych chtěla úvodem říci, že mám velký respekt ke kolegyni Zuzaně Ožanové, že ji vnímám na hospodářském výboru jako největší expertku na dopravní problematiku mezi námi. Přesto si myslím, že bychom i ty opačné postoje, které tady vyjádřila paní poslankyně Válková, měli brát v potaz. Ono asi celkově ve společnosti by spousta věcí nemusela být upravena zákony. Ve společnosti řešíme spoustu věcí, které by bylo lépe řešit tím, že budeme vnímat třeba zranitelnost toho druhého, budeme se k sobě chovat ohleduplně, budeme sami si nastavovat v rámci vzájemného ohleduplného slušného chování taková pravidla, že se nebudeme ohrožovat.

Ale ty zkušenosti tak, jak je kolegové - a já musím přiznat, že nejsem cyklista, nebo opravdu spíše výjimečný, takže ale tak, jak opravdu v tuto chvíli se mnou mluví kolegové, kteří jsou na kole v provozu velmi, velmi často, tak ty zkušenosti jsou opravdu velmi smutné. Zkrátka zažívají téměř permanentní ohrožení. Samozřejmě bylo tady zmíněno, že dneska na kole jezdí nejenom sportovní cyklisté, ale opět se stává cyklistika formou běžné dopravy, takže i starší lidé. A vzhledem k tomu, že bohužel tyto zkušenosti jsou takové, tak si myslím, že je namístě hovořit i o nějakých striktních vymezeních z hlediska té vzdálenosti a i o sankcích, protože bohužel pak vlastně přichází to, že upravujeme mnoho věcí, které by upraveny zákonem být nemusely, ale za stávající situace je to nutné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní pan poslanec Marek Výborný, připraví se kolegyně Zuzana Ožanová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážená kolegyně, které si jinak velmi vážím, Zuzano Ožanová, musím vystoupit, protože je o mně známo, že jsem také nejenom fanoušek cyklistiky, ale že to je pro mě jeden z mála relaxů, na který alespoň občas, doufám, že už skončí uzávěry a budeme moci vyrazit i dál než jenom po úrovni obce, respektive teď okresu, nicméně, opravdu to není o tom, jestli někdo je, nebo není cyklistou. Je to o bezpečnosti. A jenom modelový příklad, prostřednictvím pana místopředsedy: v okamžiku, kdy na té komunikaci jste s rodinou, máte s sebou děti na kolech, tak já to vím z vlastní zkušenosti, jak vždycky trnu v okamžiku, kdy nás předjíždí nějaké nákladní vozidlo, a skutečně na komunikacích u nás v Pardubickém kraji, a jsou řekněme v relativně dobrém stavu dneska už, myslím, že kolega Martin Kolovratník by to mohl potvrdit, tak je to vždycky velmi nebezpečné - jestli to dítě zavrávorá, nebo nezavrávorá, spadne, nebo nespadne. Já si myslím, že tohle je opravdu potřeba vzít v potaz. Je to otázka bezpečnosti. Ale jedna věc: vždy to zůstane o ohleduplnosti. O ohleduplnosti toho řidiče a také o rozumu samotného cyklisty.

Když jste mluvila o koňských povozech, tak u nás máme koně, v Heřmanově Městci je kladrubský hřebčín, je tam pobočka, teď se bude opravovat, takže i u nás jezdí koňské povozy. A to vám tedy povím: každý řidič si dá safra pozor, aby nejel blízko koní, protože kdyby se ti koně splašili, tak to byste viděla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Zuzana Ožanová s faktickou poznámkou a stále je připraven kolega Nacher. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tolik hezkých slov jsem dlouho tady ve sněmovně neslyšela, takže napřed děkuji. Já bych chtěla jenom říct, prosím vás, já jezdím na koloběžce, tedy jsem cyklista. Ale jsem taky chodec a musím říct, že spíš jsem ohrožena cyklisty jako chodec. Takže můj vztah k tomu vychází i z této problematiky. To je k tomu, co říkala kolegyně Válková. Já zase nejsem chráněna před cyklisty. A hlavně někdy, prosím vás, když od všeho odhlédneme, je to o lidské neohleduplnosti a hlouposti. Hloupý může být řidič motorového vozidla, hloupý může být cyklista. V současné době zákon umožňuje takové hloupé a nezodpovědné chování řešit, a je jedno, co ten člověk řídí! Prosím vás, je to už v současné době řešitelné a nepotřebuji na to žádnou další právní úpravu.

Co se týče kolegy Profanta, u těch úzkých komunikací - samozřejmě, ale víte, já zrovna nedávno jsem se vyhýbala s protijedoucím cyklistou na takové úzké komunikaci a já jsem mu zastavila, aby mohl projet, protože ten protijedoucí nemohl projet, a protože jel z kopce, tak abych ho nesejmula, tak jsem zastavila. Ale je to o vzájemné ohleduplnosti a nemusím to mít napsáno v zákoně! Stačí se jenom chovat slušně. A navíc, v zákoně ta povinnost chovat se ohleduplně je zakotvena. Takže to, když se chová někdo jako hlupák, máme v zákoně vyřešeno, tuto alternativu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Patrik Nacher. Připraví se paní poslankyně Květa Matušovská. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pane ministře, pěkné poledne skoro. Já bych k tomu také řekl pár slov. Za prvé bych řekl, nestavme, že to je boj jedněch proti druhým, cyklistů proti řidičům, řidičů proti chodcům a podobně. Jakkoli jsme s kolegyní Zuzanou Ožanovou z jednoho klubu, tak se v tomto evidentně neshodneme. Pro kontext je potřeba dodat, že já jsem jak řidič, pravidelný - a rád řídím, jak říkají kolegové, šicí stroj neboli elektroauto - tak ale samozřejmě pravidelně jezdím i na kole, takže tu zkušenost mám z obou dvou stran a z obou dvou úhlů pohledu. A musím říct, že ano, je to o té ohleduplnosti, o té bezpečnosti. Ale myslím si, že i v zákonech můžeme dát nějaký signál. Já to vnímám jako edukativní nebo bych řekl skoro preventivní záležitost, preventivní signál v tom, že se tady upozorní, už jenom to, že my se tady o tom bavíme půl hodiny, že tím zabereme nějaký veřejný prostor, a konečně se to týká nějakého reálného obsahu, který se dotýká reálného života lidí, tak tím upozorníme na ty příklady.

A těch záležitostí... To není jenom o tom, že je tady nekvalitní krajnice a cyklista nemůže jet úplně vpravo. Je to často o tom, že když jedete opravdu s dětmi a za vámi slyšíte, že se blíží auto, tak poodjedete do toho středu, abyste to dítě, které jede před vámi, abyste ho chránili. To znamená, že těch příkladů je milion, a je to prostě o tom, aby i ten řidič se choval ohleduplně.

Jsou země, třeba Austrálie, kde kromě té vzdálenosti, a teď by mě zajímalo, jak by se s tím kolegyně Ožanová popasovala, kde kromě té vzdálenosti metr, metr a půl je definovaná i rychlost, jakou rychlostí můžete cyklistu minout neboli předjet. To by prostě v českých podmínkách, a tím se dostávám k tomu jádru, kde my tady řešíme ten právní formalismus - jak jsem zaslechl, to byl hlavní argument - tak ta je u nás úplně nerealizovatelná, ta australská zkušenost. Právní formalismus - prostě že to není možné jednoznačně změřit, jak říkala moje ctěná kolegyně.

On už na to odpověděl můj kolega Milan Pour, také z našeho klubu, tam jde o nějaké jasné příklady, kde z fotodokumentace bude jasné, že tohleto není metr a půl, a když je to vzdálenost taková, tak si myslím, že nikdo nebude řešit, jestli to bude metr 45, metr 55. Mně prostě ten dogmatismus a ten formalismus přijde, jak tady je protkaný tím, že my se potom snažíme ty zákony různě bobtnat, protože z toho úplně vypadne selský rozum, že prostě metr a půl je nějaký signál do společnosti, nějaký symbol, nějaká prevence. Prostě když je tam ten cyklista a je to úzké, tak ho předjedu skutečně, když to bude velmi bezpečné, protože vím, že nade mnou je zákon, který mi říká, musím ho minout o metr a půl. Jestli to bude metr 40, metr 60, nikdo neřeší.

Mě napadlo spousta příkladů po tu dobu, co tu mluvila moje kolegyně Zuzana Ožanová, typu kolik metrů auto může zaparkovat před přechodem. Někde je to 5 metrů, v pěší zóně metr a půl tuším. Také nepředpokládám, že tam přijde někdo a začne to tam měřit přesně na metry. Ale prostě od oka, když je metr, 2 metry od přechodu, tak evidentně něco porušil. Když bude 4 metry 80, tak nepředpokládám, že tam s pásmem bude běhat městský strážník, aby kvůli těm 20 centimetrům dal pokutu. Jde o nějaký princip, že prostě nemá stínit. A takovýchto příkladů tady máte celou řadu.

Měření rychlosti v obci - 50 km. Také tím vnímáme, že se máme chovat ohleduplně, bezpečně. A také mi samozřejmě vadí v momentě, kdy to policisté budou měřit ještě v obci, ale už za obytnou zónou tam, kde je les, nejsou tam chodníky, nic. A je to přesně takový ten formalismus. Je tam padesátka, tak tam začneme vybírat pokuty, protože to prostě formálně platí. Ale my všichni víme, že máme chránit chodce, aby také lidi nejezdili před školou a podobně.

Mimochodem, ze stejného ranku podle mě vychází i to opatření 2 metry rouška. Troufám si říct, že kdybychom u nás na tom formalismu takhle nelpěli, tak by to mohlo být na základě selského rozumu. Prostě když kolem mě nikdo 2 metry není, tak roušku a respirátor na ulici mít nebudu. A když přijdu na zastávku a bude kolem mě někdo, tak si ji nasadím. Logicky. Ale protože právě přichází ten formalismus, a kdy je to 2 metry a kdo to bude měřit, no tak to radši mějme vždycky a všude. A to je to, co mi prostě principiálně vadí.

Tady je prostě metr a půl a je to nějaký signál do společnosti. Ano, děly se tady nějaké případy. Souhlasím i s tím, aby cyklisté povinně měli helmu. Já bez helmy neudělám ani krok, nebo ani pedál, nebo jak bych to řekl. Ale zároveň tohleto je nějaký jasný signál zákonodárců, politiků. Jsou tady nebezpečné situace, pojďme to nějak definovat. Určitě nechce nikdo nikoho buzerovat, že by začal něco přeměřovat nějakým digitálním měřičem. Ale v momentě, kdy někdo někoho skutečně mine jen taktak, tak není o čem debatovat. A myslím si, že ta prevence, že se o tom bavíme, to, že jsou tady různé názory, a já vítám názor své kolegyně Zuzany Ožanové, protože si jí vážím, že je přes tu dopravní problematiku odborník, tak už to samotné pomáhá.

Takže bych řekl a odpověděl: kdyby tady ten návrh nebyl, paní kolegyně, my bychom se o tom vlastně vůbec nebavili. To znamená, že já ten návrh G1 svého kolegy Petra Dolínka jednoznačně podporuji. Jsem i rád za názory, které jsou opačné, protože to samozřejmě černobílé není. Nicméně doufám, že to projde, a doufám, že i samotná debata povede k větší ohleduplnosti a bezpečnosti na našich silnicích. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Patriku Nacherovi. Bude na něj reagovat s faktickou poznámkou paní kolegyně Zuzana Ožanová. Připravena je paní kolegyně Květa Matušovská. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Prosím vás, nemůžu souhlasit se vším s kolegou Patrikem Nacherem, například když uváděl, jak policisté budou měřit rychlost. Fakt nebudou. Mají pevně stanovená místa právě proto, aby to bylo účelné a aby to nebyla takzvaná zvůle.

Co se týče hlavní argumentace... (Reakce z pléna.) Je mi řečeno, ať to zkrátím. Tak tady je argument, že je to signál, jak se lidé mají chovat. Prosím vás, zákonem stanovená povinnost není žádný signál ani proklamace. Je to povinnost, která se má dodržovat a musí být vymahatelná.

A co se týče mé skepse, víte, když jsem dělala rozhodnutí, tak existuje i správní soudnictví. Kdybyste si někdy přečetli rozsudky Nejvyššího správního soudu z hlediska dopravy, jak jsou, na jakých bagatelních věcech, co se chce, aby se dokazovalo a podobně, tak byste možná chápali, proč já se takto vyjadřuji. Ale nebudu tady rozebírat správní soudnictví. To si myslím, že uděláme někdy jindy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Langšádlové. Kolegyně Matušovská stále na čekačce. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Musím reagovat na to, co tady zaznělo. Tady bylo řečeno: má se dodržovat a je vymahatelná. No, kdyby tomu tak bylo zcela, tak by se v tuhle chvíli všichni cítili na té komunikaci bezpečně. Ale ve chvíli, kdy tady máme reakce velké části cyklistické komunity, že se zkrátka necítí bezpečně, že jsou často ohrožováni, tak je naprosto zřejmé, že co se týče tohoto ustanovení stávající právní úpravy, tak zkrátka není to vymahatelné. A já vím, že můžete říct, když stanovíte tu vzdálenost, nebo kdybychom dokonce přistoupili k tomu, co je v právních úpravách některých jiných států, to znamená i povinnost snížit třeba o 20 kilometrů v hodině tu rychlost, tak taky může někdo říct, ale bude to vymahatelné? Já vím, že je to těžké a že je to vlastně zase o tom, co jsem říkala v předchozím vystoupení. Je to o tom, jestli budeme k sobě ohleduplní, jak se k sobě budeme chovat a jakým způsobem budeme dodržovat to, co je v těch zákonech. Ale v tuto chvíli je to opravdu tak. A také jsem byla původně odpůrcem té úpravy, že by se měla stanovit ta vzdálenost. Ale v tuto chvíli i v reakcích, které jsou, tak byť je to v zákoně, byť by to mělo být vymahatelné, tak ta praktická zkušenost je jiná. Naši cyklisté se cítí zkrátka ohroženi. Bylo to tady řečeno mnohokrát.

Samozřejmě že ani stanovení té vzdálenosti není stoprocentní zárukou zvýšení bezpečnosti, ale je to alespoň takový naprosto jasný signál z naší strany, že nám na té, pane kolego (ke zpravodaji), bezpečnosti zkrátka opravdu záleží. Takže rozumím tomu, že je to problém. Já vnímám i ty výhrady, které měl třeba ROPID, které měly další instituce z hlediska koordinování dopravy, ale přesto si myslím, že bezpečnost by měla být na prvním místě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Květa Matušovská, připraví se Jan Čižinský k řádnému vystoupení. Paní kolegyně, ještě malý moment. Požádám hloučky, aby umožnily tomu, komu je uděleno slovo, vystupovat. Prosím, usaďte se, nebo diskuze přeneste do předsálí. Máte slovo.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, dovolte mi, abych se vyjádřila k poslanecké novele zákona o pozemních komunikacích. Můžu říct, že jsme tuto novelu podporovali, a trošku nás mrzí, že z toho nekonfliktního návrhu, jak už tady bylo řečeno panem předkladatelem, se stala zásadní novela, kterou už tady řešíme vlastně přes půl hodiny a řeší se tam pouze právě ti cyklisté. Nemyslím si, že by to zrovna bylo jenom o cyklistech. To je jedna věc a za druhé jsou tam další pozměňovací návrhy, na které bych také ráda upozornila, a my se samozřejmě rozhodneme podle toho, jak budou ty pozměňovací návrhy přijaty, pak se rozhodneme, jak budeme o tomto návrhu hlasovat.

Jak už tady bylo řečeno, pan poslanec Dolínek, 1,5 metru. My jako klub máme volné hlasování. Osobně nemám nic proti cyklistům, i já samozřejmě jezdím na kole, ale zavádět bezpečný odstup, když víme od pana ředitele dopravní policie, že to nedokážou změřit, a ke stanovení podmínek pro minimální boční odstup při předjíždění cyklisty zatím nejsou žádná statistická data právě o nehodovosti s kritériem nedodržení toho bezpečného odstupu. Jsme si samozřejmě vědomi, že toto pravidlo funguje v zahraničí, že cyklostezky nejsou všude, a pokud by to bylo součástí zákona, že by se posílila vymahatelnost a nebylo by to pouhé doporučení chovat se ohleduplně. Ale zase musím zmínit, že by bylo lepší, kdyby to bylo součástí vládního návrhu zákona, aby se k tomu mohlo vyjádřit gesční ministerstvo, a doufám, že i pan ministr se k tomu třeba krátce vyjádří.

Pokud se mám vyjádřit k dalším pozměňovacím návrhům, je tu pan poslanec Čižinský. Zde podpoříme pouze návrhy, které se týkají neoprávněného stání vozidel na parkovišti vyhrazeného na ZTP, a samozřejmě další pozměňovací návrh E7, který zakazuje přepravovaným osobám požívání alkoholu a drog.

Také nám trošičku dělá starosti pan poslanec Jurečka nebo jeho návrhy, protože nesouhlasíme s pozměňovacími návrhy na plošný zákaz jízdy kamionů převyšujících 12 tun po jiných pozemních komunikacích než po dálnicích a silnicích první třídy, i když samozřejmě chápeme, že v některých obcích to může být velký problém. Pan poslanec Jurečka dále předkládá pozměňovací návrh o přetížení kamionů. My to samozřejmě vidíme, nezdá se nám správné, že jsou kamiony, ale také se nám nezdá správné, aby se trestali řidiči zvýšením pokuty z 30 na 100 000. Jsme ale rádi, že v tomto návrhu zazněl i postih dopravců, protože samozřejmě o tom většinou ví, že ten jejich kamion je přetížený, ale stále co nám tam chybí, je hmotná odpovědnost odesílatelů, protože si trváme na svém, že součástí přetížení jsou samozřejmě i právě odesílatelé a jim žádné pokuty ani žádné sankce nehrozí.

Pan poslanec Feranec - odtahy: nebudeme podporovat tento návrh a nejsme pro monopol odtahových společností. Myslíme si, že každý řidič ať si rozhodne sám o tom, kdo odtáhne jeho vůz. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Čižinský, připraví se pan poslanec Feranec. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji moc. Nechci tady zdržovat, aby mohlo dojít ještě k hlasování. Já bych přece jenom ještě využil situace a rád bych vás požádal o podporu několika pozměňovacích návrhů.

E1 a E11 jsou návrhy, které se týkají pouze projektantů, to znamená projektantů, kteří dělají křižovatky, a ty křižovatky musí být ještě schváleny policií. To znamená, že tam není nějaké riziko, že by to dopadlo nějak špatně. Je to prostě otevření možností, jak projektovat infrastrukturu pro chodce a cyklisty tak, aby to co nejlépe fungovalo.

E2 je slučování přestupků. Určitě je potřeba omezit zneužívání, že se slučují stovky a stovky přestupků, což někteří využívají.

A pak bych ještě rád upozornil na dva: E4 je jenom umožnění, aby na informačních cedulích bylo napsáno, jak je na tom ovzduší. To znamená, aby ty informace, které jsou třeba na dálnicích, mohly nést tuto informaci. E5 je umožnění odtažení dopravního prostředku z chodníku, a to se třeba týká také kola nebo koloběžky, které je prostě špatně dáno na chodníku. Není to povinnost, je to umožnění. Takže za to bych také rád požádal o podporu. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Milan Feranec, připraví se pan poslanec Profant. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, já bych se rád vyjádřil k pozměňovacímu návrhu pod písmenem V podle hlasovací procedury, sněmovní dokument 5706, a to způsobem tímto, že ho beru zpět. O co se jedná? Jedná se o mediálně velmi diskutované řešení odtahu na dálnicích.

Proč ho beru zpět? Už když jsem se k němu hlásil, tak jsem říkal, že v případě, že Ministerstvo dopravy najde nelegislativní řešení, tak ho beru zpět. Podle mých informací pod patronací ministra dopravy vznikla dohoda, kde jsou zainteresovaní, to znamená ŘSD, policie za asistence pojišťoven, takže tento problém se vyřešil nelegislativní cestou a v tomto smyslu je tento pozměňovací návrh už nadbytečný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat na slova kolegy Milana Ferance, protože v podstatě předložil můj pozměňovací návrh, který jsem zde v daném čase nemohl uplatnit. Za to bych mu chtěl poděkovat. Na druhou stranu mě skutečně mrzí, protože první pozměňovací návrh jsem připravoval, když to řeknu, na vlastní pěst, na druhém pozměňovacím návrhu jsem spolupracoval jak s Ministerstvem dopravy, tak s Ředitelstvím silnic a dálnic, že nakonec tento pozměňovací návrh nedostal doporučení, je to pro mě do jisté míry zklamáním. Sice to respektuji, ale stále se domnívám, že Ředitelství silnic a dálnic jako majitel komunikací by mělo mít výhradní právo rozhodnout si o tom, kdo a jak bude pro něho zajišťovat odbornou činnost, a systém, který je zde v současné době nastaven, si myslím, že je nad rámec zákona, a to je asi všechno, co s tím mohu v tuto chvíli dělat. Nicméně znovu říkám: domnívám se, že Ředitelství silnic a dálnic ve chvíli, kdy je zodpovědné za komunikace, a jednalo se skutečně pouze o dálnice, tak mělo dostat prostor, aby tuto činnost, která v mém pozměňovacím návrhu byla popsána, mohlo dělat s firmami, které jsou řádně vysoutěženy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já si myslím, že je dobře, že kolegové tento návrh stáhli, protože okolo interpretace a motivace bylo příliš mnoho otázek. My jsme o tom dlouho mluvili i na hospodářském výboru. Já si myslím, že každý provozovatel má mít zkrátka právo si vybrat odtahovou službu. Opravdu ta podezření, která vyvolával tento návrh, byla poměrně četná, a tak bych chtěla ocenit, že návrhy byly staženy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Ondřej Profant v obecné rozpravě. Připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo. Tak já bych chtěl podpořit pozměňovací návrh pana poslance Dolínka, který zavádí povinnost minimálního odstupu 1,5 metru při předjíždění cyklistů, což jsou tedy návrhy G1 a G2. Novela přispěje k bezpečnějšímu prostředí na silnicích jak z pohledu cyklistů, tak i z pohledu řidičů, jelikož dojde k omezení rizikových předjíždění v nepřehledných úsecích, a o to přesně v tomto návrhu jde. Pokud auto dojede cyklistu v nepřehledném úseku, typicky v zatáčce, mělo by podle toho návrhu zkrátka chvíli počkat. Pro motoristu to může znamenat ztrátu několika vteřin, ale pro cyklistu záchranu jeho zdraví, v krajním případě i života. Oceňuji, že pan poslanec Dolínek k tomuto návrhu uspořádal odborný seminář, kde se diskutovaly jednotlivé aspekty bezpečnosti cyklistů v silničním provozu a možnosti jejich řešení.

V návaznosti na tuto zpětnou vazbu vznikl kompromisní předložený návrh, pozměňovací návrh G2. Ten upravuje povinnost minimálního rozestupu v místech s maximální povolenou rychlostí pouze 30 kilometrů v hodině, což mohou být často úzké úseky silnic, kde by rozestup 1,5 metru mohlo být obtížné dodržet, což je asi ta hlavní odpověď na tu debatu, která tu byla ve faktických poznámkách. V těchto úsecích se tedy navrhuje snížit minimální rozestup mezi vozem a cyklistou na 1 metr. To je zároveň v souladu s odbornými studiemi, podle kterých je při nízkých rychlostech takovýto rozestup dostatečný.

Já bych si tady ještě dovolil zdůraznit zkušenost. Ten rozestup se vám může jevit jako legrační v momentě, kdy se bavíte o malém autě a dobré silnici. Ale v momentě, kdy jsou na silnici výmoly a projíždí kolem vás kamion, tak je to opravdu něco jiného. Vzduchová vlna, která vzniká z předjíždění, je opravdu silná, může vás velmi lehce vychýlit a vlastně vás i hodit pod kola toho auta, popřípadě (na) ty výmoly na silnici, které jsou bohužel v Čechách běžné.

Trochu mě mrzí, že se návrh interpretuje jako nějaký boj mezi cyklisty a motoristy. Jak už jsem zmínil, považuji návrh přínosný pro všechny účastníky silničního provozu a jako malý krok k ideálnímu stavu, kdy se na silnicích méně spěchá a více dbá na bezpečnost všech. Návrh je tedy dobrým doplňkem například v bezpečnostních kampaních BESIPu, které chci tímto také ocenit, byť bych ocenil, kdyby se jejich kampaně také více zaměřily na bezpečnost cyklistů. Pokud chceme hledat viníka, tak jsou to správci veřejných komunikací. Obětí jsou motoristé, cyklisté i chodci. Krajnice i chodníky jsou ve zcela dezolátním stavu po celém území České republiky. Jako cyklista z Prahy často jezdím ve Středočeském kraji a musím říct, že situace opravdu není dobrá. Silnice je sice dost široká, ale její okraje jsou zcela nesjízdné jak pro motoristu, tak pro cyklistu, a tím pádem ani motorista, ani cyklista nechce jet u krajnice a všichni se cpou na střed. A je jedno, jak máme širokou silnici v momentě, kdy třeba 30 % té silnice je vlastně nevyužitelných. Zde je potřeba ještě zdůraznit, že třeba cyklista na silničním kole samozřejmě má mnohem vyšší nároky na povrch než cyklista na horském kole nebo auto se svými opravdu širokými a silnými pneumatikami. Na silnici vám opravdu drobný štěrk docela snadno prorazí pneumatiku.

Dalším problémem, který je také třeba zmínit, je správa infrastruktury, a teď myslím hlavně zimní. Zimní údržba totiž cyklisty zcela ignoruje. Sníh a posypová sůl se nahrne do cyklopruhů a ignoruje se průjezdnost. Třeba v Praze si toho můžete povšimnout v Karlíně nebo na Trojském mostě. A opět je to velmi nepříjemné, protože cyklista, pokud chce jet spořádaně, chce jet v cyklopruhu, který je tam připravený, tak má jet vlastně v hromadě štěrku, respektive ještě hůř v té soli, to znamená agresivního materiálu, který stejně jako auto rozežírá i to kolo, a je tam vystaven různým vlivům a nebezpečím, zatímco auta v ten moment už jedou po normálně upravené silnici. Tohle je další věc, která vede ke konfliktům cyklistů, chodců a automobilistů, protože cyklistická infrastruktura je velmi často ignorovaná.

A na závěr bych si dovolil zmínit, že takováto legislativa funguje ve spoustě zemí a je tam plynulá a bezpečná. Já jsem tady už zmínil Rakousko, ale ono jde například i o Německo, Francii nebo Belgii. To nejsou země, které by byly malé a fungovalo to tam úplně jinak. Jsou to země v ledasčem podobné a funguje to tam. Tak si myslím, že je zcela zbytečné, aby u nás to nefungovalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a je zde žádost o vystoupení s dvěma faktickými poznámkami. Nejprve paní poslankyně Zuzana Ožanová, poté pan poslanec Jan Birke. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Prosím vás, budu stručná. Pokud si někdo myslí, že současná právní úprava umožňuje předjíždění jízdního kola nebo i auta v nepřehledné zatáčce, pak by měl vrátit řidičský průkaz a vrátit se do autoškoly! (Ozývá se potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Birke s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane místopředsedo. Tak mně to paní kolegyně, moje předřečnice, teď vzala trošku z úst, ale nevadí, dáma má přednost, já se na ni nezlobím. Na druhou stranu nicméně, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pan kolega Profant. Víte, brečíte dobře, pane poslanče, ale na špatném hrobě. Omlouvám se. Vy jste tady hovořil o tom, že v Praze je velmi špatná situace ohledně cyklistů. No, já bych to možná probral s panem primátorem Hřibem, který je tuším z vaší stejné politické strany. Řekněte mu, ať to řeší. Není potřeba, aby to řešila Sněmovna, nebo dokonce aby to poslouchala. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Profant bude reagovat faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já si nemyslím, že někdo může předjíždět v nepřehledných situacích, ale děje se to na našich silnicích. A když jsme se zeptali dopravní policie, tak nám sdělila: no, ono je to těžké vymáhat, to je vždycky tvrzení proti tvrzení, my to nemáme přesně dané, to jsme neuměli klasifikovat jako nebezpečné. A to se prostě děje na těch silnicích, stačí po nich jezdit. A je to problém. Proto se navrhuje toto upřesnění do legislativy, aby se policie už nemusela vymlouvat, ale zcela jednoznačně měla, kdy je to problém.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v rozpravě paní poslankyně Helena Válková, připraví se pan poslanec Vymazal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Téměř nevystoupí, protože když se dívám na čas, pane místopředsedo, tak asi nemá smysl, abych vystupovala, byť bych vystoupit chtěla. Navíc jsou tady dva tábory. Každý z nás, kdo tady je určitou dobu, já jsem tady už druhé volební období, tak ví, že tady hrajeme nějaké divadlo pro posluchače, protože my se vzájemně nepřesvědčíme. A já tady můžu stokrát říkat, že dobře, když zvýšíme bezpečnost na silnicích, tak nebude tolik cyklistů porušovat předpisy - to všichni víme - a jezdit po chodnících, jako teď jezdí, protože se bojí na těch silnicích, stejně nikoho nepřesvědčíme. Já se vzdávám svého dalšího vystoupení a prosím, aby ti, kteří chtějí, abychom to odhlasovali, tak aby učinili podobně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Jana Čižinského. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Fakt nechci zdržovat, ale vždyť to není pravda. Tady často se stane, že někdo někoho přesvědčí, a proto tady právě vystupujeme. (Pobavená reakce v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jaroslav Vymazal v obecné rozpravě, připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Vymazal: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem vůbec nepředpokládal, že budu vystupovat, ale nicméně jste mě do toho vtáhli a nemile mě to překvapilo, že se tady bavíme o tak jasné záležitosti. Vždyť jde přece jenom o zdraví a o životy cyklistů, těch je opravdu hodně a zákonem není řečeno, že nepatří na silnici. Oni na tu silnici patří a nám nejde, panu Dolínkovi, který to předkládá, nejde o nic jiného než zvýšit jejich ochranu. A je to opravdu všechno o té ohleduplnosti. Buďme ohleduplní k sobě, ať už tady, tak právě na té silnici.

Já velmi rád řídím auto. Dovedu sednout do auta a dojet na jeden zátah do Normandie a podobně, ale stejně rád jezdím na kole, jezdím v podstatě celý život a kromě pár měsíců v lednu, v únoru, když je sníh a jsou plískanice, tak to kolo nevytahuji, ale jezdím jinak i řadu let do práce, každý den, takže s tím mám opravdu velké zkušenosti. A protože manželka má ráda kolo taky, tak část dovolené každý rok trávíme na kole. Tak řeknu třeba příklad. Když jsme jeli z italského Udine, projedeme kus Itálie, přejedeme Alpy, projedeme Rakousko a dojedeme k nám na Vysočinu, tam všude klid. Většinou jedeme po cyklostezkách nebo po místních nefrekventovaných komunikacích. Přijedeme do Česka a nestačíme se divit, člověk jede s hrůzou, kdy ho někdo sejme, jo, takže tady jde o to jenom to více zvýšit, tu bezpečnost, o nic jiného v podstatě ne.

Pan Nacher tady mluvil o tom formalismu. Já říkám, pokud bychom byli ohleduplní a používali zdravý selský rozum, tak vlastně nemusíme mít padesátku v obci - tak vidím, jedu v obci, může tam vyběhnout dítě a podobně, tak jedu pomalu, že? A nejedu tam jak mnozí třeba osmdesát anebo víc. Takže je to všechno o tom. Takže já si myslím, tak jak... jsem tady sice krátce ve Sněmovně, ale už jsem poznal paní Ožanovou a taky si jí vážím, ano, tak mě nemile překvapila a musím podpořit plně pana Nachera a celou řadu dalších lidí. Probůh, nedělejme z toho kovbojku, jo? Jde o zdraví a o ochranu cyklistů. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Helena Langšádlová a připraví se pan poslanec Martínek. Máte slovo, ano.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Tak ještě... děkuji, pane místopředsedo. Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové. Někteří říkali, už k tomu nemluvte, už to zkraťte, ale já jsem jediná členská hospodářského výboru za náš klub a tento zákon je velice sledovaný. Já už se nebudu vyjadřovat k tomu, co tady říkal můj předřečník, to znamená k těm obecným principům, že kdybychom zkrátka se k sobě chovali ohleduplně, tak takovéto právní úpravy tady nemusíme mít ani na stole.

Ale obecně víte, že původní návrh zákona se věnoval zejména jízdním pruhům a potom vlastně řeší, a chtěla bych poděkovat i kolegovi Petrovi Dolínkovi za předlohu, protože řeší rozšíření pravomoci obecní policie na úseku provozu na pozemních komunikacích tak, aby mohla účinně, a především bezprostředně postihovat protiprávní jednání spočívající v užití vyhrazeného jízdního pruhu v rozporu s ustanovením § 14 odstavec 1 a 2. Já sama musím říct, že mám za sebou dvanáctiletou zkušenost z komunální politiky a samozřejmě vím, že jsou velmi citlivé otázky, jaké pravomoci má mít Policie České republiky, co by měla ještě řešit i Městská policie. A sama vím, jak vlastně k rozšiřování kompetencí Městské policie je často odpor a je tady i riziko, a je to i praktické riziko, jestli někdy nedochází ke zneužívání. Víte, že někdy to bylo nastaveno tak, že si někdo dal (v) Městské policii měření rychlosti a de facto se to stalo takovým jako trvalým příjmem.

Ale sama ze své zkušenosti vím, že mnohdy k tomu ty komunální politiky vede zoufalá situace naprosto nedostatečné kapacity Policie České republiky. Vím z vlastní zkušenosti, jaké to bylo, když jsem jako starostka obce s rozšířenou působností, správní obvod 79 obcí, přes 100 000 obyvatel, a Policie České republiky mě informovala, že na kontrolu měření mají jedno - jedno! - zařízení. Takže zcela logicky podobné situace zkrátka vedly a vedou k tomu, že je tlak a bude tlak na rozšiřování kompetencí Městské policie, a tak bych to chtěla podpořit i v tomto případě, protože mnohé ty situace, kde se rozšiřuje kompetence Městské policie, jsou opravdu velmi kolizní a je dobře, protože tam Městská policie má i podstatně větší přehled o tom, které oblasti a která místa jsou riziková, kde se třeba v minulosti stalo více dopravních nehod, a víme, že jsou vlastně ty upravované části, kde se to týká vjetí ostatních vozidel do vyhrazeného pruhu, například, to jsou velmi časté případy kolizí.

Jsou to otázky předjíždění ostatních vozidel vyhrazeného pruhu. Jedná se o otázky, jako je ohrožení nebo omezení vozidla, pro které je jízdní pruh vyhrazen. Jedná se o další velmi kolizní situace, kde například nedání přednosti ostatním vozidlem vozidlu, pro které je jízdní pruh vyhrazen. Víme, že takovéto situace opravdu velmi často vedou ke střetům a mnohdy nejenom ke zranění, ale i k ohrožení životů.

Stejně tak si myslím, že neumožnění přejetí vozidla či nedání znamení o změně směru jízdy, to je v té původní právní úpravě, je velmi důležité. Myslím si, že například to nedání znamení - a velmi často víme, že se nejedná jenom o nedání znamení o změně směru jízdy, ale že vlastně toto znamení, a máme to z každodenní zkušenosti všichni, kteří se pohybujeme na silnici jako řidiči, tak vlastně víme, že buďto nedochází vůbec k dávání znamení o změně směru jízdy, anebo k tomuto dání znamení o změně směru jízdy dochází tak pozdě, že vlastně vy jako spoluúčastník silničního provozu to nestihnete zaznamenat a už vám to tam, to auto, vjíždí.

Takže si myslím, že i tady ta základní právní úprava, která byla kolegou Dolínkem - a myslím si, že je to velmi unikátní předloha, protože to předkládá jenom jeden z našich kolegů - tak byla velmi správná, ale je logické, a tak jak to často bývá v podobných případech velmi často, když zkrátka jednáme o silničním provozu, a protože jsme v nějaké podobě účastníky silničního provozu, ať už jako řidiči automobilů, ať už jako cyklisté, anebo jako chodci, jsme vlastně účastníky tohoto téměř všichni, tak je logické a já to samozřejmě respektuji, že se sešlo velké množství pozměňovacích návrhů, a já bych vás ráda seznámila se stanovisky našeho klubu alespoň k některým z nich.

Určitě podpoříme pozměňovací návrh paní kolegy Pastuchové, která víme, že je záchranářka, která má velmi bohaté zkušenosti z oblasti toho, jak se pohybují vozidla IZS, a proto si myslím, a zase s velkým respektem k paní kolegyni Pastuchové, podpoříme její návrh, kde upravuje, aby vozidla základních složek Integrovaného záchranného systému byla umožněna jízda mimo obec rychlostí nejvýše 90 kilometrů a pak vyšší na těch vyšších stupních komunikací. Já si opravdu velmi vážím toho, když kolegové, kteří mají praktické zkušenosti z konkrétních oblastí, přispívají do toho, aby naše diskuze byla co nejkompetentnější, proto si i velice vážím pozic kolegyně Ožanové k dopravním zákonům, protože i ze zkušenosti na hospodářském výboru vím, že jsou vždycky velmi expertně podloženy, byť ne se všemi musím souhlasit.

Dále bych chtěla říci, že u pozměňovacího návrhu - a to je pozměňovací návrh číslo C1 - tam se jedná, a je to právě pozměňovací návrh kolegyně Zuzany Ožanové, kdy upravuje běh promlčecí doby u přestupků provozovatele vozidla podle § 125 písm. f) odstavce 1 a přestupků řidiče vztahujících se k témuž porušení pravidel na silničním provozu. Tak v tomto případě my určitě podporujeme pozměňovací návrh paní kolegyně Ožanové.

Další pozměňovací návrh, a nebudu vyjmenovávat samozřejmě všechny, ke kterému bych chtěla vyjádřit za nás stanovisko, je C2. Reaguje na změnu ve vymezení motorových vozidel zařazených do skupiny AM a B1, k níž došlo na úrovni Evropské unie. Významná je především regulace přečipovaných elektrokol. Víte, že to je nový fenomén, že před nějakým rokem jsme ani o elektrokolech nevěděli, dneska víme, že elektrokola jsou nesmírně rozšířená. Dochází i k nějaké identifikaci těchto nových prostředků, je tady i nějaká harmonizace v rámci EU a já si myslím, že zase je to věc, na kterou bychom měli reagovat, protože jejich majitelé budou mít nyní povinnost opatřit tato kola registrační značkou a platit pojištění. Vím, že to je jisté omezení, ale na druhé straně je tam ten benefit, že víte, že předmětem častých krádeží jsou právě elektrokola a že tato možnost identifikovat jednotlivá elektrokola povede potom i k tomu, že je větší šance dohledat elektrokola, k jejichž krádežím bohužel poměrně často dochází.

Zase ještě jednou, jsem ráda, že byl stažen pozměňovací návrh kolegů Ferance, případně Kotta.

V případě pozměňovacích návrhů kolegy Čižinského, kterého si také velice vážím, vím, že je velký cyklista, a vím, že velmi rozumí zejména i té situaci v Praze a v okolí. Myslím si, že spousta těch návrhů je velmi správných, a určitě bych chtěla říci, že velmi rádi podpoříme pozměňovací návrh E1, který umožní užití směrových signálů pro cyklisty ve stejném rozsahu jako pro všechny řidiče. Velmi rádi tento pozměňovací návrh podpoříme, protože jsme přesvědčeni, že je to správný pozměňovací návrh.

Dále kolega Čižinský ve svém návrhu E2 omezuje maximální množství přestupků, které mají být projednány ve společném řízení, na pět. Zase jsem přesvědčena, že tento pozměňovací návrh je rozumný, že v případě projednávání přestupků to omezení na pět vychází z praxe i správních orgánů a je to podle mě velmi rozumný návrh, proto ho podpoříme.

Dále bych chtěla říci, že je podle mě velmi důležitý a chtěla bych také vyjádřit podporu za náš klub pozměňovacímu návrhu E5 kolegy Čižinského, který umožní, aby bylo možné z rozhodnutí strážníka nebo policisty odstranit vozidlo, které stojí na chodníku, i v případě, kdy netvoří překážku provozu na pozemní komunikaci dle současné praxe výkladu toho pojmu. Víte, že někdy dochází k parkování na chodnících, a pokud není prokázáno, že to brání provozu na komunikaci, tak mnohdy podle některých výkladů není možné takovéto vozidlo odstranit. Já si myslím, že pokud bude přijata právní úprava, kterou navrhuje kolega Jan Čižinský, tak že by se to vyjasnilo, a víte, že chodníky mají sloužit především pro pěší. A víte, že velmi často když dojde k tomu, že se zaparkuje auto na chodníku a po chodníku jde třeba maminka s kočárkem a ta auta tam jsou, tak musí potom s tím kočárkem nebo případně i s dětmi vlastně jít a obcházet to auto parkující na chodníku přímo do vozovky. A zase je to místo, kde může docházet ke kolizi. Je to - (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať může paní poslankyně dokončit svoje vystoupení. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Je to zase místo, kde dochází často potom ke kolizi právě proto, že neumíme důsledně řešit parkování na chodnících. Tak není to otázka jenom provozu silničního, ale my musíme především zohledňovat to, že chodníky jsou určeny pro bezpečný průchod zejména pěších, a proto bychom měli podpořit podle mého názoru všichni, kterým nám záleží na bezpečnosti zejména ve městech, tento pozměňovací návrh.

Určitě podpoříme i pozměňovací návrh kolegy Jana Čižinského, který zakotvuje zápis dvou bodů v bodovém hodnocení řidiče za neoprávněné stání s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo neoprávněné použití parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením při stání nebo jízdě. Víte, že to, co pro nás, kteří jsme v pořádku, problém není, tak pro lidi se zdravotním postižením to, že nemají kde zaparkovat, nebo dokonce, víte, že oni potřebují širší místo pro vystupování, tak to, co je pro nás zdravé samozřejmostí, tak může být pro lidi se zdravotním postižením nepřekonatelnou bariérou. A zase je to otázka toho, že kdybychom se k sobě chovali s ohleduplností, tak bychom toto nemuseli upravovat. Kdyby nebylo realitou to, že často - a vidíme to - jsou místa pro lidi se zdravotním postižením často obsazena vozidly, která nemají tuto značku, ale současně si myslím, že je dobře, aby se řešilo i to, co je v této právní úpravě, to znamená právní úpravě pozměňovacího návrhu E6 Jana Čižinského, to znamená, aby docházelo i k nějakým sankcím v případě, kdy dojde k neoprávněnému použití parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením při státní nebo jízdě. Já si myslím, že - a doufám, že k tomu dochází s minimální četností, ale přesto je to samozřejmě i eticky velmi problematické chování, a proto si myslím, že je dobře, a vím, že je to tady pak řešeno ještě v jednom pozměňovacím návrhu, je velmi dobře, že tady tento pozměňovací návrh je, protože je nepřijatelné, aby na místech, která jsou vyhrazena pro lidi s nějakým hendikepem, stáli a parkovali řidiči, kteří k tomu nemají oprávnění, ať už vůbec, nebo dokonce se prokazují neplatným oprávněním.

Ještě bych zmínila to, že budeme podporovat pozměňovací návrh číslo E8 Jana Čižinského. Tento pozměňovací návrh zakotvuje zápis dvou bodů v bodovém hodnocení řidiče - i když asi to by bylo nehlasovatelné - v registru, pokud by bylo zneužito. Ale to by asi bylo nehlasovatelné, pokud by byl přijat - pan předkladatel kýve, takže ano - ten předchozí návrh.

Určitě je tady celá řada dalších návrhů. Mezi ně patří například pozměňovací návrh paní kolegyně Oborné, písmeno F, kde držitelům řidičského oprávnění skupiny C se umožňuje řídit traktory, a to především zlepšení jejich uplatnění na trhu práce, a to například v zemědělství nebo lesnictví. Chtěla bych říci, že i tento pozměňovací návrh budeme podporovat, protože si myslím, že se tím rozšíří možnost uplatnění držitelů tohoto oprávnění na trhu práce, a všichni víme, že získávání řidičského oprávnění pro držitele vyšších stupňů je velmi náročné, je velmi nákladné, a myslím si, že vlastně bychom měli podporovat i maximální flexibilitu na trhu práce a že bychom měli umožnit těm, kteří již získali řidičské oprávnění skupiny C, řídit traktory, aby jejich uplatnění jak v oblasti zemědělství, tak v oblasti lesnictví bylo ještě širší, než je dnes.

Ráda bych vyjádřila také podporu pozměňovacímu návrhu kolegy Dolínka, který dal ke svému základu, a to je pozměňovací návrh, který je pod písmenem D1. Cílem tohoto návrhu je zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, podpora cyklistiky a kultivace vztahů mezi chodci, cyklisty a motoristy a je to ten velmi často zde diskutovaný, který nebyl v původním návrhu a de facto je také pozměňovacím návrhem, a ten velmi citlivý návrh, který ohledňuje a nastavuje vyšší bezpečnost pro cyklistiky, a to je to velmi diskutované nebezpečné předjíždění cyklistů, kde je zde definována ta již mnohokrát zmiňovaná vzdálenost 1,5 metru. A já jsem hrozně ráda, že pan předkladatel nás při zahájení projednávání tohoto bodu tak detailně seznámil s tím, jak je tato právní úprava řešena i v jiných členských státech Evropy. A já musím přiznat, že jsem se opravdu - a tímto se omlouvám, nejdříve přikláněla k variantě, že to nemusí být -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně, teď se omlouvám já, musím vás přerušit. A musím přerušit i projednávání tohoto bodu, protože z rozhodnutí Poslanecké sněmovny se nyní ve 12.45 musíme zabývat bodem číslo

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.