Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

487.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády. Jako první předám slovo paní poslankyni Olze Richterové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, připraví se pan poslanec Martin Jiránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové. Obracím se na vás, pane premiére, ve vaší roli předsedy vlády, ve vaší roli člověka, který má k dispozici veškerý státní aparát. A proto, jak jsem avizovala ve své interpelaci, žádám o jasné představení opatření, která hodláte zavést po současném třítýdenním lockdownu. Je to věc, na kterou se nás lidé velmi ptají. Jistě máte scénáře, když věci půjdou dobře, když nastane zlepšení, a když naopak ne. A jistě máte plán pro různá čísla nově nakažených, pro různá čísla různý vývoj obsazenosti JIPových lůžek.

Domnívám se, že jeden z vašich hlavních úkolů nyní je státní správu, zdravotníky, rodiče školních dětí, ale i třeba seniory čekající na očkování na ty možné scénáře, které vaše vláda chystá a zvažuje, připravit. Lidé se zkrátka ptají, co bude. Vy máte tým celého státního aparátu za sebou a já vás žádám, řekněte jim v rámci odpovědi na tuto interpelaci, jaká opatření chystáte v případě zlepšení, v případě zhoršení či stagnace, když věci zůstanou víceméně stejné, ať tu potom toho 17., 18. března nezažíváme zbytečné zmatky, jako to bylo bohužel doposud, ať mají firmy, zaměstnanci, my všichni, celý stát možnost se připravit podle toho, jaké budou trendy vývoje. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji za přesné dodržení času a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Razantní opatření v podobě třítýdenního lockdownu byla přijata z důvodu vysoce nepříznivé epidemiologické situace v onemocnění COVID-19, a hlavně s příchodem britské mutace, jihoafrické mutace, a to změnilo zásadně epidemiologickou situaci.

Ta situace není dobrá, my máme na jednotkách intenzivní péče 1 589 pacientů, a je to bohužel absolutní rekord, protože v listopadu, kdy vrcholil peak druhé vlny, to bylo maximálně 1 200. Co je horší, že na těch JIPkách - a bohužel i úmrtí - se týkají úplně jiných věkových kategorií, jak jsme měli v první vlně. To znamená, že dneska vidíme na JIPkách skutečně mladé lidi. Umírají lidé kolem pětapadesáti a situace není dobrá.

My děláme maximum pro to, abychom samozřejmě tu kapacitu navýšili. Včera jsme dělali opatření, abychom dali kompetenci hejtmanům, aby povolali další zdravotníky na pomoc našim nemocnicím, a doufejme, že touto pomocí zvládneme ještě víc rozšířit tu kapacitu.

Co je nejdůležitější, je samozřejmě očkování, protože očkování je jediné řešení a jediné světlo na konci tunelu, na konci tohoto traumatu. A proto se snažíme maximálně očkovat a snažíme se samozřejmě shánět vakcíny různě po světě. Bohužel, na první kvartál jsme nedostali tolik vakcíny, co jsme potřebovali. My samozřejmě se připravujeme na to období většího množství, ale každý den chodí nějaké zprávy, které mění ty předpoklady. Například dneska jsme měli dostat 60 000 vakcíny Astra a dozvěděli jsme se na poslední chvíli, že dostaneme jenom 50 000. Původní rozložení Pfizer - BioNTech na druhý kvartál také rezultovalo, že budeme mít až 2,6 milionu vakcín, a teď nám avizují, že budeme mít o 600 000, respektive o 456 000 méně, takže každý den se to mění a samozřejmě není to dobře.

Ale víceméně očkování pokračuje, vylepšuje se, je tam velice těsná spolupráce s hejtmany. Máme už asi 180 očkovacích míst, zapojujeme praktiky, otevřeli jsme novou věkovou kategorii +70, takže to všechno pokračuje, připravujeme se na kapacitu očkování 140 000 nebo víc, připravují se různá velká očkovací centra jako v O2 aréně, kde by mohla kapacita být 7 až 10 000 denně. Takže toto všechno se připravuje. Samozřejmě, snažíme se ochránit životy našich spoluobčanů i dovozem různých léků, které se osvědčily v zahraničí, jako Bamla nebo Regeneron, teď je samozřejmě velký hit Ivermektin. Takže to jsou všechno věci, které děláme.

Jsem rád a chci poděkovat všem, že to vypadá, že skutečně teď jsme si všichni uvědomili, jak je to vážná situace, a ta opatření vypadají, že fungují a že lidi jsou připraveni je dodržovat. Ne všichni, ale vidím tady změnu. Máme to -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: I zpětně od policie máme dobré zprávy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu předsedovi vlády. Ptám se paní poslankyně... má zájem a chce položit panu předsedovi doplňující otázku.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za možnost o tomto diskutovat. Současně ale ta má otázka, kterou mi kladou lidé, na co se máme připravit, s čím máme zhruba počítat, nebyla vůbec zodpovězena. To že je situace vážná, víme myslím všichni. Současně myslím všichni víme, že nástup imunity po očkování trvá několik týdnů, čili pozitivní dopad očkování přijde se zpožděním. A na druhou stranu vidíme na závěrech jednání vlády, že se tam probírají věci jako čtvrt miliardy, 250 milionů korun na projekt, který vypadá jako malá domů, na projekt, který vypadá jako zdání vývoje české vakcíny, ale nerealizovatelné. Takže namísto toho, abyste svou pozornost jako vláda napínali k takovýmto věcem a rozmělňovali ji, mě zajímá odpověď na strategickou otázku, na co se mají lidé vnitřně připravit, co zhruba máme my všichni čekat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Musím tedy odmítnout tvrzení o nějakém tunelu. A já jsem interpelován a já vám rád sdělím historii vakcín v České republice, protože samozřejmě média o tom nemluví. Nemluví o tom, že jsme byli skvělí ve výrobě vakcín, jedni z nejlepších na světě. Nemluví o tom, kdo to zprivatizoval napřímo a co se s tím stalo. Takže já vám to dneska rád povím, protože média samozřejmě jenom účelově vybírají nějaké věci, které jsou nepravdivé. Takže žádných 250 milionů, a k tomu se chci vyjádřit.

Co se týče, co nás čeká: já jsem upozornil všechny členy vlády, aby se minimálně vyjadřovali k predikci epidemiologické situace. Já taky nechci. My jsme v minulosti, někteří členové vlády měli nějaké představy, nějaká přání, potom to bylo převzato, jako že to je nějaký příslib, a samozřejmě vláda rozhodla na základě epidemiologické situace jiným způsobem. Takže já bych vás odkázal tady na "40 dní pro zdraví lidí i ekonomiky". To je v podstatě iniciativa, nevím, kolik je tady, asi 30 lidí podepsaných, která mluví o tom, jak a co bychom měli všichni udělat. My říkáme lidem, aby si chránili své zdraví, aby minimalizovali kontakty, aby totálně omezili kontakty, aby teď vydrželi ta opatření. Já vím, že je to velké trauma hlavně pro rodiny s dětmi, pro studenty, pro všechny.

Nejsem schopen vám odpovědět. My potřebujeme samozřejmě odlehčit českému zdravotnictví, potřebujeme snížit významně lidi hospitalizované.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: A podle toho, jak se to vyvine, tak samozřejmě budeme reagovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako druhý byl vylosovaný pan poslanec Martin Jiránek, který přednese svou interpelaci. Připraví se pan poslanec Farský.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, já navážu, protože mám podobnou otázku, podobné téma. V televizním pořadu na Primě teď v neděli jste Piráty ocenil, že na rozdíl od ostatních přicházíme s konkrétními návrhy a čísly. Proto se nedivte, že konkrétní plány chceme slyšet i od vás. Ve stejném pořadu jste paní Tománkové bohužel třikrát neodpověděl na dotaz, co tedy bude po skončení lockdownu, jaký je cíl. A když se zeptala počtvrté, tak jste odpověděl, že po lockdownu budou Velikonoce. Takže nikdo z diváků se nedozvěděl, jaký má vláda plán.

Ptám se tedy i já. Co konkrétně máte naplánováno, že budete dělat? Bude situace horší, stejná, nebo lepší?

Proč se ptám? Protože pan ministr Havlíček ve stejný den, co vy jste byl na Primě, vyhlásil do médií, že občané mají vydržet tři týdny, dodržovat opatření, a pak se začne uvolňovat. A když jste mu tedy říkal, že se k predikcím nemá vyjadřovat, tak on už ve stejný den sdělil lidem, že se bude rozvolňovat za tři týdny. A já předpokládám, že toto své vyjádření má opřené o nějaký plán, nějakou predikci. Tak to prosím občanům řekněte, co máte za strategii, když situace bude horší, stejná nebo lepší. A prosím, nemusíte opakovat, že situace je špatná nebo že není dobrá a že děláte maximum a že vir je nepředvídatelný. To všichni za ten rok víme. Ale to, co lidé chtějí, podnikatelé, zaměstnanci, zdravotníci, učitelé, chtějí slyšet, je, na co se konkrétně mají připravit, že toho 17., 18. budete plánovat, abyste 22. udělali. Bude lockdown pokračovat? Přitvrdíte, pokud to bude horší? Pokud to bude lepší, co se uvolní? Ať se můžou lidé trošku připravit. Děkuji mnohokrát.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ještě bych se vrátil k vystoupení vaší kolegyně, která tvrdí, že mám státní aparát k dispozici. Takže já bych chtěl jenom říct, že evidentně nevíte, jak funguje stát, jak fungují ministerstva, jak funguje zákon o státní službě, nezávislost jednotlivých z institucí, jako SÚKLu například, který se snažíme teď přesvědčit, i ministerstvo, aby povolil používání Ivermektinu pro praktiky, například hygiena nezávislá a další. Takže tvrdit o tom, že já mám státní aparát k dispozici, to samozřejmě není pravda. Vláda rozhoduje ve sboru, já samozřejmě jsem aktivní a snažím se ministry vlastně - jak bych to řekl - abychom společně měli hlavně ty věci, které je potřeba udělat, jako aby policie měla kompetence, abychom měli možnost nějakým způsobem pokutovat restaurace, které nezavřely, a bohužel Senát nám vrátil ten zákon, který jsme tolik potřebovali.

Takže samozřejmě pokud Piráti vědí přesně, co se stane, no tak nám to napište! Vy vždycky máte návrhy, ale když se vás ptám, co máme udělat, tak napište přesně, co máme udělat.

My určitě rozvolňovat nebudeme, není na to důvod. Není na to žádný důvod, abychom rozvolňovali. My potřebujeme se vrátit k normálu, ale na to, abychom se vrátili k normálu, musíme zkrátka snížit počet nakažených, a hlavně snížit počet hospitalizovaných na JIPkách a v nemocnicích. Takže já myslím, že je to pochopitelné.

Já neznám nikoho za čas covidu, kdo by predikoval přesně, co se stane. Je tady plno expertů, kteří doporučují opatření. My jsme víceméně ta opatření udělali, ale vy se mě ptáte, co se stane. Já nejsem schopen tady říkat nějaká konkrétní čísla. My jsme tady měli "psa", každý ho chtěl, hlavně vy jste ho chtěli, no a zkrátka ta predikce není možná. Není možná.

My jsme v minulosti taky se snažili, v rámci prodloužení nouzového stavu jsme si mysleli, že otevřeme lyžařské areály a že půjde první stupeň do školy. Ale zkrátka ty predikce se pohnuly úplně jiným směrem. Úplně jiným směrem. Takže vy chcete ode mě nějakou věc, kterou nejsem schopen vám zodpovědět. Já si přeju, abychom se všichni co nejdřív vrátili do normálu, hlavně děti a studenti se vrátili do škol, aby mohli zase sportovat, abychom samozřejmě mohli postupně se vrátit k normálnímu životu, ale to jde ruku v ruce s těmi opatřeními a s očkováním. Takže pokud chcete ode mě nějaké přesné číslo, tak nejsem schopen.

Pokud vy tvrdíte, že máte tolik expertů, tak nám řekněte, že co tedy má být. Já ani nechci k tomu dávat nějaké predikce. Na to máme epidemiology, na to máme expertní skupinu na Ministerstvu zdravotnictví. Pan Dušek vám představil různé modely, které jste dostali tehdy, jak jste vlastně, myslím, že to byl minulý čtvrtek, požadovali ty predikce, před nebo bez lockdownu nebo s lockdownem. To jsme vám poslali, a samozřejmě teď se uvidí, jestli to funguje, jak dlouho to ještě bude růst. My jsme stále ještě ve fázi růstu, takže stále se ta křivka neohla, a proto říkat nějaké predikce, něco slibovat, to už fakt nechci, protože není to ani možné. Není to ani možné.

Takže já rozumím, že by všichni chtěli vědět, co bude, ale jsou nějaké scénáře, ale to bude samozřejmě záležet na tom, jak i celkově se sníží mobilita, jak lidé omezí kontakty, takže to je, já myslím, že jasné, že to záleží na tom - a predikovat nějaké chování nebo dopad té mobility, my děláme pro to maximum. Teď budeme řešit home office, zítra bude znovu vláda, na které budeme řešit, jakým způsobem -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš, čas, pane premiére. Pan poslanec položí doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Jsem rád, že řešíte home office. Na to vyzýváme už několik měsíců, to je dobře. Každopádně hlavní zpráva dneška je tedy, že pan Havlíček se mýlil nebo vyjádřil chybnou informaci, a rozvolňovat se nebude. To beru jako minimálně jasné vyslání informace. Děkuji.

Já se ptám tedy, kdyby se situace zhoršila, což může nastat, jak jste na to připraveni? Jsme na to nějak připraveni? Vy si stěžujete na státní správu, že nespolupracuje, ale státní správa na to musí mít čas se připravit. Věřím tomu, že kdybyste zadal nějaký úkol, tak státní správa, kdyby na to měla čas, tak vám přece dodá tu studii nebo ten plán. To přece - já moc jako nechápu to stěžování si na státní správu. Takže když se situace zhorší, máme ještě nějaký plán?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já si na státní správu nestěžuji, já nevím, kde jste to slyšel? Já jsem to neřekl. Já jsem řekl, že státní správa je nezávislá. Na státní správě je plno skvělých úředníků, kteří skutečně pracují a de facto od minulého února si neodpočinuli, hlavně na Ministerstvu zdravotnictví, a naši vojáci a samozřejmě zdravotníci. Takže já si určitě nestěžuji. Jenom konstatuji, že není pravda, jak říká vaše kolegyně, že mám státní aparát k dispozici, protože premiér je partner ministrů a není ministr, nemá přímo ty experty pod sebou. Takže já samozřejmě mám nějakou kompetenci, vláda rozhoduje, já se nevymlouvám.

My jsme vám předložili model od pana Duška a já pevně doufám, že se nám to povede společně s občany zploštit. Žádná vláda nezvládla covid bez spolupráce s lidmi. Takže o tom to je a já všem děkuji, že respektují to nové opatření. Já myslím, že policie dává zpětnou vazbu. Musíme teď vydržet. Ale něco slibovat skutečně nechci, protože jsme v minulosti už slibovali xkrát, a zkrátka ten vir je nevyzpytatelný. Je to přírodní katastrofa. Jestli to nechápete, je to živý organismus, který se mění, mutuje, a pokud vy máte nějaký zázračný lék na to, jak to vyřešit, tak ano. Ty nějaké vaše proklamace a nějaké velice... nějaké návrhy, my jsme o tom diskutovali s vaším předsedou. Plno věcí jsme zrealizovali, ale zkrátka nějaké další věci s obrovskými dopady do rozpočtu a paralýzou v podstatě celé naší ekonomiky, pokud teď máte na mysli, tak to nejsme schopni zrealizovat, protože potom bychom skutečně zbankrotovali a neměli jsme peníze ani na důchody, například.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Farského, aby přednesl svoji interpelaci. Připraví se pan poslanec Fiala.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Pane premiére, v rozhovoru na Seznamu Zprávy 2. března letošního roku pana Zdeňka Blahuty, bývalého národního koordinátora pro očkování, s panem Pšeničkou jsme si mohli přečíst, že - cituji: "Protože on"- myšleno Andrej Babiš - "samozřejmě rozhodoval, kdo dostane kolik vakcíny, jestli pošleme něco navíc do Libereckého kraje nebo do kraje Vysočina a podobně, aon to opravdu všechno zdůvodňoval tím, že to je všechno politika." Představa, že se rozdělují vakcíny do krajů snad podle politických preferencí, mě dost nadzvedla. Proto jsem se podíval na čísla, jestli tomu odpovídají, a když jsem si prošel počty občanů v krajích, věkovou strukturu a proočkovanost, tak vazba na počet vakcín, které jsou dodávány do krajů, tam žádná není, a to přesto, že jsou kraje, kde mají pro takřka 90 % občanů 65+ vakcíny a jsou jiné kraje, kde nemají ani pro 40 % z nich. A já bych se v tomto chtěl zeptat, jak je možné, že v některých krajích mají vakcíny skoro pro všechny, zatímco v některých krajích jenom pro každého třetího? Kdo rozděluje tyto vakcíny, kdo rozhoduje o tom, kolik se vakcín do kterého kraje pošle a jaká jsou pro toto kritéria? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, k panu Blahutovi: já bych doporučoval se podívat na historii tohoto úředníka, který se dostal do čela SÚKLu na základě nominace pana Němečka, který tam dělal podivné transakce, který byl vlastně odvolán za pana Vojtěcha. Já myslím, že jsou i veřejné informace. Pana Blahutu už chtěl angažovat pan Prymula jako koordinátora, angažoval ho pan Blatný, i když jsem ho varoval, že to nedopadne dobře. Pan Blahuta nebyl schopen předložit žádnou očkovací strategii. Žádnou. První, co udělal, když nastoupil, tak šel do televize a řešil tam, jestli já mám slezinu nebo nemám slezinu a jestli se mám očkovat nebo nemám očkovat. Tak jsem mu řekl, jak se ptali novináři, že ať pracuje a ať neleze do médií. Ať připraví tu strategii. Žádnou nepřipravil. Žádnou nepřipravil. Až vojáci to dělali na poslední chvíli, a proto jsme měli očkovací systém až 15. ledna. Takže tyhle lži a pomluvy zhrzeného úředníka, pokud tady vlastně interpretujete, a samozřejmě známé antibabišovské médium, zásadně odmítám. Není to pravda.

My dneska - a můžeme se vrátit na počátek, jak to bylo s vakcínami, ano. První vakcíny Pfizeru byly dovezeny do Prahy a do Brna, byly dovezeny na očkovací centra a nejdřív očkovala velká očkovací centra. Až 21. ledna došlo k narovnání vakcín a všechny vakcíny jsou rozdělované podle počtu obyvatel 65+. A vy to dobře víte, protože paní Pecková to dobře ví, to jsou vaši hejtmani, i pan Půta to dobře ví. Takže tady říkáte nepravdu. Nikdo politicky vakcínu nerozděluje, rozděluje se podle počtu obyvatel. A ty statistiky jasně říkají, že to procentuální rozdělení u 65+ sedí i na 80+ nebo 70+.

Takže není to pravda. Blahuta lže, brutálně lže. A doporučuji všem občanům seznámit se s tím, co to je za člověka. Samozřejmě teď je použit na to, aby útočil na mě. Nikdy žádná vakcína nebyla rozdělována politicky. Je to úplně absurdní. My máme vakcíny a chceme, aby kraje očkovaly co nejdříve. Stále je tam velký rozdíl. Dneska ráno ministr Blatný napsal všem hejtmanům, a to není žádná kritika ani stížnost, já mluvím i s vašimi hejtmany a společně to chceme zvládnout. Já to zásadně odmítám. Jsou to nepravdy, nepravdy zhrzeného úředníka, který se mstí, protože byl totálně neschopen a nikdy tam neměl nastoupit. Ale někteří si nedali říct, a potom pochopili, že to byl zásadní personální omyl.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: V Libereckém kraji k dnešnímu dni oproti tomu, kdyby byla realita tak, jak vy ji popisujete, a dělilo se to podle počtu obyvatel 65+, tak by bylo o 6 355 vakcín více. To je 6 355 lidí v tuto chvíli. Samozřejmě předpokládejme, že dostanou ještě druhou dávku, a ty tam prostě chybí. Ty tam chybí, protože jste je poslali někam jinam. Ptal jsem se, kdo rozhoduje, jaká jsou kritéria? Slyšel jsem, že to je 65+, ale tomu prostě neodpovídají čísla. Tomu prostě neodpovídají čísla, která tady můžu uvést. Praha má 65+ první dávky vakcín takřka v 90 %, Ústecký kraj ve 40 %, Pardubický kraj v necelých 40 %, Liberecký kraj ve 40 %. A neodpovídá tomu ani to, jak úspěšní jsou v proočkovanosti, jak rychle dokážou ty vakcíny používat. (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Takže to prostě neodpovídá realitě. A v Libereckém kraji kvůli tomuto netransparentnímu fungování chybí 6 355 vakcín.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, že dodržujete čas. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, nemluvíte pravdu. Víte, já jsem jednou zveřejnil na videu, kdo jak očkuje, a vaše hejtmanka se strašně urazila. Ale byl to fakt, 3 %. A já jsem všem slíbil, že už to nebudu číst, kdo jak očkuje. Nejlíp očkuje jihočeský hejtman, je absolutně nejlepší. Někteří neočkují dobře. Nechci tady jít do nějakého střetu, který vy tady vylhaně vyvoláváte. Neříkáte pravdu, neříkáte pravdu. Všichni dostávají vakcínu, rozděluje to paní Baťová. Já na to žádný vliv nemám.

Sháním vakcínu v zahraničí, v Izraeli, ve Francii. V noci mi psal prezident Macron, že nám poskytne dalších 15 000 vakcín. Mluvil jsem se saským premiérem, protože hejtmanka Plzeňského kraje chtěla taky vakcínu jako Karlovarský kraj. Takže já to nerozděluji, není to pravda, ano.

A vy tady jenom děláte nějaké proklamace, které jsou nepravdivé. Já se zeptám vašich hejtmanů, jestli skutečně chtějí, abych veřejně stále mluvil o tom, jak očkují. My jsme se domluvili, že to nebudeme řešit, že si budeme radši esemeskovat, že jsme společně na jedné lodi a že nebudeme kritizovat, jestli někdo očkuje líp nebo míň. Teď společně budujeme nové kapacity. Já se do této debaty, jak kdo očkuje, nebudu pouštět. A když skončíme tuhle interpelaci, zavolám pana hejtmana Půtu a zeptám se ho, jestli má málo vakcíny, protože dostávají všichni stejně. A vy neříkáte pravdu. Vyloženě účelově tady lžete.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Děkuji. Pan místopředseda Fiala byl vylosován s další interpelací. Připraví se poslanec Zahradník. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, dnes dopoledne jsem spolu s kolegy z koalice SPOLU absolvoval tři jednání se zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů a v této souvislosti bych se vás rád zeptal na věci týkající se odškodňování. První otázka je, proč vaše vláda se brání odškodňovacímu zákonu, který na jedné z posledních schůzí prošel prvním čtením. Je to podle nás jediný způsob, jak nastavit systém, kdy podnikatelé a firmy budou jasně vědět, na jaké kompenzace jim v případě uzavření nebo omezení podnikání jim vzniká nárok. Nebudete muset vyhlašovat pořád další a další programy, které někdy i podléhají schvalování Evropské unie. Navíc i vicepremiér Havlíček už přiznal, že není možné vlastně vymyslet program pro každé odvětví, a s tím já naprosto souhlasím.

S tím souvisí také moje následující otázka: Proč vaše vláda stále nepřišla s obnovou programu nebo s návrhem obnovy programu Antivirus C, tedy odpuštění sociálních odvodů a mezd zaměstnanců malých a středních podniků do 50 zaměstnanců, a taktéž s odpuštěním minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné? A nepřišli jste s tím i přesto, že vás k tomu vyzvala Sněmovna svým usnesením z 11. února tohoto roku. Tyto dva programy - to jenom připomínám - se velice osvědčily před rokem v první vlně. A když mluvím s podnikateli, tak právě odpuštění sociálních odvodů je to, co zmiňují jako opravdu velkou a důležitou pomoc.

Pokud třeba z nějakého důvodu nechcete tady ty návrhy předložit, tak my máme ty tři potřebné novely v podstatě připraveny. Když se domluvíme, tak je můžeme schválit prakticky okamžitě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. Slovo má pan předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Reagoval bych na to následovně. Ministerstvo financí každý měsíc aktualizuje přehled schválené pomoci, pomoci, která již byla poskytnuta. Využívá přitom stejnou strukturu, kterou k vykazování aktuálně aplikují ostatní země a odborná pracoviště. Jedná se o členění do tří základních kategorií, a to je přímá podpora, odklad daní a odvodů a záruční schémata. Díky tomu je možné vládou schválenou pomoc jednoduše srovnat s ostatními zeměmi. I toto srovnání jasně ukazuje, že Česká republika patří mezi země, která na podporu své ekonomiky uvolňuje v poměru k HDP nejen ve srovnání se zeměmi EU rozhodně nejvíce. A mám tady na to i graf.

Co se týče přijatých opatření, ta již dosáhla celkem 1429,7 miliard korun, z toho přímá pomoc 528 miliard. Poskytnutá pomoc k 28. únoru 2021 dosáhla 328,7 miliard, z toho přímá pomoc 221 miliard korun. Postupně se rozdíl mezi čísly schválené a poskytnuté pomoci snižuje. To je zcela logické, protože jednotlivá opatření nabíhají postupně, jsou čerpána průběžně, například po měsících. Ošetřovné se vyplácí po měsíci a není překvapivé, že jeho příjemce nedostane celý balík dejme tomu na půl roku dopředu. Stejně tak u liberačního balíčku v oblasti daní, který umožňuje poplatníkům pozdější úhradu daně, je přece zřejmé, že bude narůstat v čase podle toho, jak si občané a firmy o tuto možnou budou či nebudou žádat. Dokonce i kompenzační bonus, který i podle vyjádření opozičních politiků funguje pružně, je vyplácen postupně tak, jak si o to a o něj živnostníci žádají.

Naproti tomu celková kvantifikace dopadů zahrnuje kompletní dopady, které jsou rozloženy do delšího časového období. Žádný rozpor mezi plány a skutečností tím nevzniká. Rozdíl mezi oběma čísly se potom postupně snižuje. Je zcela logické, že dokud běží poměrně masivní přímá pomoc v programech přímé pomoci, tak podnikatelé nejdřív čerpají je. Záruční úvěrová schémata tu zůstávají jako určitá záchranná síť v okamžiku, kdy přímé programy skončí a podnikatelé budou chtít úvěr se státní zárukou využít třeba k investičním účelům. Připomínám, že čerpání záručních schémat v současnosti odpovídá čerpání třeba v Německu.

Co se týče dalších výhledů v této pomoci, platí záměr Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí na změnu Covid pomoci pro firmy a osoby samostatně výdělečně činné. Mimo jiné se zvýšil kompenzační bonus, na který nově dosáhnou všichni, kterým klesly tržby o 50 % a více. Prodlouží se program Antivirus, zavede se příspěvek 370 korun pro lidi v karanténě a všechny specializované Covid dotační programy se sloučí do jednoho. Nový systém přinese nejen rychlejší pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují, ale hlavně více peněz pro poškozené živnostníky a podnikatele.

Konkrétní programy na podporu podnikatelského prostředí, které jsou realizovány, jsou: kompenzační bonus od Ministerstva financí je 1 000 korun na den. Covid - Gastro - Uzavřené provozovny, Covid - Nájemné, to je všechno Ministerstvo průmyslu; program ošetřovného pro OSVČ - 400 korun/den, také MPO; program Záruka Covid III, MPO; Covid - Kultura, také Ministerstvo průmyslu a kultury; program Covid - Ubytování II, MMR; Antivirus byl prodloužen do konce dubna - MPSV; Covid - Sport III - Lyžařská střediska, Národní agentura sportu, MPO; AGRICOVID POTRAVINÁŘSTVÍ, Ministerstvo zemědělství. Myslím, že ty programy fungují, jsou průběžně upravovány a teď bude uplatňován parametr poklesu tržeb, to znamená srovnání rozhodných období rok 2019 a 2020, a to s cílem zasáhnout širší okruh podnikatelů, kteří byli zasaženi omezeními v důsledku pandemie COVID-19.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére. Pane poslanče, máte možnost doplňující otázky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane premiére, já se obávám, že jste mi úplně neodpověděl, protože já jsem se ptal na odškodňovací zákon a na program Antivirus C, což je věc, ke které vaši vládu vyzvala i Poslanecká sněmovna. Ale to nechám na těch, co nás sledují. Já jsem z toho pochopil, že plánujete jít dál cestou nekonečných kompenzačních programů, tak položím doplňující otázku v tomto směru.

Pokud jde o přípravu dalších kompenzací, tak se chci zeptat, jestli vaše vláda půjde i nadále cestou toho ukazatele počtu zaměstnanců, což nedává úplně smysl, anebo začnete alespoň respektovat pohled podnikatelských svazů, ale třeba také usnesení hospodářského výboru ze dne 17. února, které říká, že mají být zohledněna objektivní ekonomická kritéria - pokles tržeb, příjmů nebo obecně nějaký soubor nákladů. Pokud mám dobré informace, tak pro toto usnesení hospodářského výboru hlasovali i někteří vládní poslanci (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.), tak je to určitě něco, co by vláda měla respektovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K tomu odškodnění: my jsme o tom vedli debatu v rámci pandemického zákona. Myslím, že tam jsme našli shodu a že jsme to vyřešili.

A ohledně toho, jestli počet zaměstnanců, nebo náklady: samozřejmě, to je potom... a já vnímám debatu mezi ministrem Havlíčkem a například - já jsem byl přítomen té debatě - s prezidentem Dlouhým. Samozřejmě, pan Havlíček se potom ptá: A co všechno je v těch nákladech? Jestli jsou tam skutečně i věci, které tam možná nepatří.

Takže my tu debatu povedeme dál. Samozřejmě jsme rádi, že opozice má vždycky nějaké návrhy, ale ty návrhy mají dopad do rozpočtu, a potom, když předkládáme rozpočet, tak vy s tím rozpočtem nesouhlasíte. Takže pokud je nějaký návrh, je potřeba taky říct, kolik to stojí a kdo to zaplatí. A tam tu odpověď od vás nikdo nedostaneme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zahradník se svojí interpelací a připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, změním téma. Vážený pane premiére, vláda by měla zřejmě brzy schvalovat doporučení uhelné komise. Ta doporučila za termín odklonu od uhlí rok 2038 s tím, že nejprve musí být splněno několik podmínek. Zejména jde o včasnou náhradu utlumovaných uhelných zdrojů jinými výrobními zdroji energie, včetně dostavby nového jaderného zdroje v Dukovanech podle plánovaného harmonogramu. Zásadní je, aby Česká republika zůstala energeticky soběstačná.

Celá řada ministrů vaší vlády se ale vyjádřila, že by mělo uhlí skončit již v roce 2033. Je zřejmé, že v roce 2033 nebude ještě k dispozici nový blok v Dukovanech. Stejně tak je evidentní, že v roce 2033 rozhodně nebude možné nahradit výrobu uhelných elektráren a tepláren obnovitelnými zdroji energie. Moje otázky, pane premiére:

Za prvé zcela zásadní otázka, zda při nepřipravenosti České republiky na jádro a při tlaku na rychlý odklon od uhlí je opravdu jediným preferovaným, ať už přechodným, nebo zcela substitučním zdrojem zemní plyn? Protože je oprávněná obava, že obnovitelné zdroje nemohou jádro ani uhlí nahradit.

Kolik bude stát výstavba plánovaného objemu plynových zdrojů, ať už tepláren, či elektráren? Z jakých zdrojů bude tato výstavba financována a bude na její výstavbu možné využít peníze z evropských fondů? Jaké konkrétní fondy to budou?

A poslední otázka: Už jste zahájili jednání?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a poslanci, energetická soběstačnost České republiky je samozřejmě absolutní priorita a strategická záležitost. My si plně uvědomujeme, že zajištění energetické soběstačnosti, respektive bezpečnosti dodávek energie, je naprosto nutnou podmínkou pro chod české ekonomiky. Zdrojová základna České republiky je velmi robustní a Česká republika plní všechny indikátory elekroenergetické bezpečnosti. To je samozřejmě nutné zajistit i v budoucnu.

I z toho důvodu je ze strany provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, na roční bázi zpracováváno hodnocení výrobní přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky. Požadavek na zpracování hodnocení přiměřenosti výrobních kapacit vychází z evropské legislativy, konkrétně z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2019/943, o vnitřním trhu s elektřinou. Posouzení zdravé přiměřenosti na úrovni EU jako celku je připravováno také na roční bázi ze strany Evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav - ENTSO-E. Uvedená hodnocení jsou dostupná jak na stránkách ČEPS, tak na stránkách MPO. Samozřejmě myslím, že pan poslanec Zahradník, který je v uhelné komisi jako zástupce výboru pro životní prostředí, určitě všechny tyto informace zná.

V případě, že by nebyl nový jaderný blok dostavěn včas, musela by se vzniklá časová prodleva přechodně překlenout dovozem elektrické energie. Pokud by měl však být zajištěn předpoklad zajištění elekroenergetické soběstačnosti alespoň na úrovni 90 %, což je předpoklad přijatý uhelnou komisí, bylo by nutné zprovoznit cirka 3 GW nových plynových zdrojů. Fondy Evropské unie pravděpodobně není možné přímo k výstavbě plynových zdrojů využít, jelikož Evropská unie vnímá zemní plyn pouze jako tranzitní palivo v procesu dekarbonizace a není příliš nakloněna poskytovat evropské peníze z obavy možných uvízlých nákladů. V České republice se kupříkladu počítá s využitím takzvaného Modernizačního fondu k výstavbě plynových zdrojů v rámci sektoru plynárenství. Za účelem zajištění dostatečného výkonu by pak velmi pravděpodobně bylo nutné zavést takzvané kapacitní mechanismy, jejichž podoba však musí být schválena ze strany Evropské unie. Případné zavedení těchto mechanismů je již analyzováno a počítá se s tím, že tento nástroj bude zakotven v energetické legislativě, a bude tedy moci být využit v případě, že to bude nutné.

Považujeme tedy za velmi důležité, že společnost ČEZ každoročně vyhodnocuje výrobní přiměřenost a analyzuje, co je potřeba případně udělat, aby se předešlo budoucím problémům. Uhelná komise v tomto také zpracovala řadu relevantních analýz a předpokládám, že toto těleso bude dále fungovat jako poradní orgán vlády České republiky a bude periodicky přezkoumávat vývoj externích faktorů a dopady tohoto vývoje mimo jiné na energetickou bezpečnost.

K Evropské unii bych chtěl jenom říct, že bylo extrémně těžké prosadit do závěrů Evropské rady vůbec slovo jádro, následně slovo plyn, následně dopad klimatických změn na naše lesy a kůrovec. Takže samozřejmě ta jednání jsou velice složitá, ale myslím, že jsme v tom obstáli. A samozřejmě teď je důležitá příprava stavby jaderného bloku Dukovany, kde my s opozicí a s vámi samozřejmě to řešíme v rámci skupiny na stavbu jaderného bloku Dukovany.

Takže za mě asi tolik, co se týče ukončení zpracování uhlí - platí závěry uhelné komise, i když je pravda, že někteří členové vlády se k tomu v poslední době začali vyjadřovat jinak.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane premiére. Jenom chci dvě věci podotknout.

S tím plynem, to asi dobře víte, nemůže být řešení definitivní, protože on je vlastně také fosilním palivem a Evropská unie dříve, nebo později nám jej bude zpochybňovat a zakazovat.

K jádru: já si myslím, že bychom neměli ustupovat Evropské unii. Možná máme spojence, Polsko začíná nebo chystá budovat zdroje, Nizozemí, Švédsko se chystá na výstavbu nových zdrojů. To by mohli být naši spojenci právě v boji s Komisí o uznání jádra jako čistého zdroje. U nás v jižních Čechách byl zatím utlumen projekt dostavby elektrárny Temelín. Doporučuji a žádám vládu, aby se i tímto projektem začala zabývat a nenechala tu obrovskou kapacitu, která tam je, usnout. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ne, určitě, věřte mi, že já tam bojuji, a taky jsem tam některé věci prosadil. Ano, a je trošku absurdní, že na jedné straně některé státy zavřely jaderné elektrárny a uhlí a mluví se stále o ruském nebezpečí, na to, abychom ještě více byli závislí od ruského plynu. Takže to jsou takové trošku absurdní věci.

Je pravda, že v poslední době je stále více států, které podporují jádro. Ano, vlastně celé Rakousko je obklíčeno - Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Česko, všichni chtějí stavět jádro, Nizozemsko nově a samozřejmě Francie je lídr. O Švédsku nevím, já jsem jenom zaznamenal, že někdy ten zelený fanatismus, který ohrožuje průmysl, jde tak daleko, že ve Švédsku nedávno po odstavení jaderné elektrárny vyzývala vláda a média, aby lidi neluxovali, protože nemají proud. Tak to je občas takový výsledek těchto nenormálních dopadů, politických dopadů. My samozřejmě musíme a usilujeme o to, aby naše energetická bezpečnost a nezávislost byla naší svrchovanou záležitostí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Langšádlová vystoupí se svou interpelací, připraví se pan poslanec Valenta.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, já navážu na předchozí téma. Poté, co bylo rozhodnuto o stavbě jaderného bloku Dukovany, vláda k tomu přijala usnesení definující bezpečnostní zájmy státu k tomuto projektu, bylo to D 56/2020 a V 147/2019. Následovala smlouva mezi státem, ČEZem a EDU II. EDU II a ČEZ se zavázaly řídit se bezpečnostními požadavky státu a tím, že doloží státu, že zapracují všechny bezpečnostní požadavky do zadávací dokumentace. Následuje dokument ze 14. 9. 2020, který podepsal pan vicepremiér Havlíček, zpracovali ho zástupci bezpečnostních institucí a z toho vyplývá, že ze 17 těchto bezpečnostních požadavků schválených vaší vládou bylo zapracováno 5 do zadávací dokumentace.

Pane premiére, můžete, prosím, garantovat, že budou všechny vaší vládou schválené, přijaté bezpečnostní požadavky zapracovány do zadávací dokumentace? Můžete mi říct, jak je možné, že bezpečnostní instituce na to měly málo času? Můžete mi, prosím, říci, jak je možné, že doteď nebylo garantováno, že vámi schválené bezpečnostní požadavky budou zapracovány? Jak je možné, že chcete postupovat podle § 29a zákona o zadávání veřejných zakázek, aniž byste to v tom postupu zohledňovali? Nerozumím těmto postupům a mám proti tomu zásadní výhrady, protože vy opravdu ohrožujete - pokud nezajistíte to, aby to bylo zohledněno - bezpečnost našeho státu, na které by nám všem mělo záležet. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a dávám slovo předsedovi vlády Andreji Babišovi.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem vlastně zapomněl ještě odpovědět panu Zahradníkovi k tomu Temelínu. Ano, je to obrovská škoda. Já jsem byl ve vládě, která to měla rozhodnout, a nerozhodla. (Poslankyně Langšádlová namítá mimo mikrofon.) Já hned se k tomu dostanu. Jenom jsem chtěl říct, že jsme měli dostavět Temelín, je to chyba. Já jsem byl v menšině v té vládě, byli jsme vydíraní garantovanou cenou, přitom ČEZ na to utratil miliardu a mohl to dostavět. To je pro pana poslance.

Co se týče teď přípravy stavby jaderného bloku Dukovany, samozřejmě my nechceme opakovat chyby minulých vlád, kdy Temelín nebyl dostavěn. Všichni víte, že stát teď pokročil, stát garantuje investorovi všechny nynější podmínky, stabilní legislativní a regulatorní prostředí, stát poskytne návratnou finanční výpomoc za výjimečně výhodných podmínek, garantuje investorovi dlouhodobý výkup vyrobené elektřiny na 30 až 60 let - a to je hlavně to, co my chceme, levné financování a levná elektřina pro lidi.

Stát podpořil výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek pro rozhodující část projektu. Stát zajistil změnu legislativy tak, aby územní a stavební řízení bylo snazší, rychlejší a předvídatelné. Dále řeší povolovací procesy a připravenost orgánů státní správy. Stát zahájil prenotifikaci veřejné podpory Evropské komise. A co je samozřejmě teď potřebné udělat, je, že potřebujeme finalizovat poptávkovou dokumentaci, mimo jiné dle jednání s předsedy politických stran, které jsem svolal po prosincovém stálém výboru a které se konalo 27. ledna 2021. Zejména je třeba projednat na vládě dokument, ve kterém budou potvrzeny bezpečnostní požadavky ve směru k investorovi, a to zejména jmenovitého seznamu účastníků či konsorcií, které má investor přizvat do výběrového řízení. Zároveň vláda vysloví souhlas s úrovní zapracování bezpečnostních požadavků ze strany vlády a pověří místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu předáním tohoto dokumentu společnosti ČEZ tak, jak definuje První prováděcí smlouva.

V oblasti financování je třeba rozhodnout, zda bude stát prostřednictvím návratné finanční pomoci financovat pouze třetí, to znamená výstavbovou fázi projektu, nebo přejdeme ke stoprocentnímu financování ze strany státu, což bylo kvitováno i předsedy politických stran na jednání v lednu. Cílem je vyhnout se zbytečnému zdražení ceny elektrické energie pro spotřebitele, o tom jsem mluvil - levné financování, levný proud pro firmy a občany. Základem pro úspěch projektu je široká politická shoda ne nad bezpečnostními aspekty, ale i v ekonomicko-finančním zajištění, pro které je třeba schválit zákon o opatřeních přechodu České republiky na nízkouhlíkovou energetiku. Ten je podmínkou pro řešení tržních selhání, a tudíž realizaci projektu. Tímto bych samozřejmě vás chtěl požádat, abychom jádro a projekt Dukovany zbytečně nepolitizovali, abychom pokračovali na základě širokého konsenzu tak, jak se nám to v uplynulých dvou letech dařilo, a společně jsme posunuli projekt dopředu. V opačném případě uškodíme nejen Dukovanům, ale i celému sektoru jaderné energetiky v České republice. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku?

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, ale ten široký konsenzus tady není v tuto chvíli. Zástupci pěti demokratických stran jasně řekli, že jsou proti účasti Ruska a Číny. Jasně to řekli, tudíž tady není tento politický konsenzus. A kdybyste postupovali podle vámi schválené dokumentace, to znamená, vámi schválených bezpečnostních dokumentů, tak by ani nemohli být osloveni, přesto jste na jednání s předsedy stran řekl, že chcete, aby bylo Rusko osloveno. A to je to, co je naprosto nepřijatelné. Já ráda slyším, že to ještě budete projednávat na vládě, protože pak ponesete vy všichni zodpovědnost na tom, že tam ty bezpečnostní podmínky vámi schválené budou promítnuty, protože doposud nejsou. Nejsou a to je něco, co je mimořádně závažné, protože když vy sami si ty bezpečnostní podmínky schválíte, tak nesete pak garanci za to, že do zadávací dokumentace budou zapracovány, a to zatím není.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, není to tak. My jsme opakovaně jasně deklarovali, že dodavatele vybere příští vláda. Příští vláda! A nebudeme to my, nebude to naše vláda. Znovu opakuji, že splníme bezpečnostní požadavky bezpečnostních složek, ČEZ musí předložit textovou dokumentaci tendru a posoudíme, jestli splňuje požadavky bezpečnostních služeb. Takže to platí a není v tom žádný rozpor. Myslím, že jsme v souladu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já poprosím pana poslance Jiřího Valentu, aby přednesl svoji interpelaci na předsedu vlády, připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, rád bych se vás zeptal, proč přestal platit požadavek na hledání čtvrtého plnohodnotného telefonního operátora a nebyl již primárním cílem proběhlé aukce kmitočtů, jak dlouhodobě deklarovala vláda a konečně i vy osobně. Nevadí vám, že si tři dominantní mobilní operátoři jen opět přerozdělili nejcennější kmitočty a zase nedošlo k rozbití zákaznicky dysfunkčního oligopolu u nás? Vám skutečně nevadí nehorázná výše zákaznických cen na našem telekomunikačním trhu?

Požadavek na čtvrtého operátora přece ze strany vlády jasně zazněl při schvalování novely zákona o elektronických komunikacích. Ministr Havlíček dokonce tvrdil, cituji: "Netajíme se, že připravujeme tendr na dalšího operátora, zájem je." A vy jste nadšeně souhlasil a prohlásil, že podmínky aukce chcete nastavit tak, aby byly atraktivní i pro nového hráče. A to se tedy vůbec nepovedlo.

Můžete tedy naší veřejnosti objasnit, proč nebyla stále naplněna ta část programového prohlášení vlády, kde se uvádí, že budete prosazovat co největší konkurenci na telekomunikačním trhu, což povede ke snížení cen a zlepšení služeb? Veřejná aukce kmitočtů ale skončila v tomto smyslu obrovským fiaskem, neboť politické zadání vlády sice zůstalo, ale šampus nyní otevírá například pan Kellner s jeho O2, ale koncový český zákazník při pohledu do své peněženky pláče dále.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, vážený pane poslanče, mýlíte se. Mýlíte se, protože my jsme první vláda, která se skutečně a reálně začala věnovat důraznému tlaku na operátory a reálnému snížení cen mobilních dat. (Ukazuje materiál.) Tady mám k tomu i takovou tabulku, kde je jasně vidět, jak klesá průměrná maloobchodní cena. Už v roce 2019 byla expresně schválena novela zákona o elektronických komunikacích, která zavádí snadnější přechod k jinému operátorovi, či srovnávač cen, což také přispívá ke zvýšení transparentnosti a zlepšení konkurenčního prostředí na mobilním trhu.

Ale vyvinuli jsme také důrazný tlak na operátory, který vedl k novým cenovým tarifům včetně těch s neomezenými daty. Posílení hospodářské soutěže byl také jeden z cílů aukce kmitočtů pro chytré mobilní sítě 5G v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz, která skončila dne 13. listopadu 2020. Rozhodnutí o přidělení (?) kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v těchto kmitočtových pásmech byla Českým telekomunikačním úřadem vydána dne 18. ledna 2021. Tuto aukci kmitočtů hodnotíme jako úspěšnou. S ministrem Havlíčkem jsme se shodli na tom, že zvýší konkurenci a tím bude větší tlak na snížení cen.

Výhodou této akce také bylo, na rozdíl od minulosti nesázela vše jen na variantu příchodu velkého čtvrtého operátora, ale přinesla i taky další nástroje, jak na snižování cen tlačit. Český telekomunikační úřad připravil aukci, která přinesla unikátní řešení prostřednictvím cenově orientovaného národního roamingu i pro menší hráče na trhu. Vzhledem k možnosti národního roamingu pro operátory, kteří vysoutěžili kmitočty v pásmech 3,5 a 3,7 GHz, bude vytvořen reálný tlak na další snížení cen mobilních tarifů. Ve zkratce to znamená, že poprvé v historii bude moci Český telekomunikační úřad stanovit ceny pro využití sítě dalších operátorů na základě výkazu reálných nákladů operátorů, když doposud musel Český telekomunikační úřad vycházet z cen, které operátoři vykazují na trhu. Díky tomu budou mít tito menší hráči možnost působit v celé síti, a to za nízké ceny, které vytvoří velmi silnou konkurenci současným hráčům. Takoví hráči na mobilním trhu mohou být nyní až tři, tedy již opravdu velká konkurence. Tito tři hráči mohou působit celoplošně a reálně mohou nabídnout nízké ceny, což bude konkrétní řešení problémů s cenami na českém mobilním trhu.

¨ Registrujeme i stížnosti všech tří velkých hráčů, které míří do značné míry právě na cenově orientovaný národní roaming. Jejich stížnosti však ukazují, že právě toto je to opatření, které míří právě na zvýšení konkurence. Na druhé straně právě současní tři velcí hráči vysoutěžili pásmo 700 MHz a mají nyní možnost ukázat, že na něm budou rozvíjet digitální infrastrukturu v České republice tak, jak předem avizovali. Také díky přizpůsobení části pásma 3,5 GHz pro potřeby průmyslu tato aukce zareagovala na opodstatněné potřeby české ekonomiky, které napomohou její modernizaci a digitalizaci. I proto byla tato aukce inovativní a dobře reagovala na českou strategii rozvoje sítí 5G. Jsme tedy rádi, že se Českému telekomunikačnímu úřadu podařilo splnit cíl aukce už v letošním roce, a to i přes koronavirovou krizi a s více než očekávaným výnosem pro státní rozpočet. Výnos ale není to hlavní. Hlavní je, že tato aukce přinesla rázná opatření, která zesílí tlak na ceny mobilních tarifů a posuneme se i zde na úroveň nejvyspělejších zemí.

Dále bych chtěl upozornit na skutečnost, že Poslanecké sněmovně byla předložena novela zákona o elektronických komunikacích, sněmovní tisk 1084, která transponuje takzvaný evropský kodex pro elektronické komunikace. Mezi hlavní cíle této novely patří mimo jiné posílení ochrany spotřebitele, usnadnění vstupu na trh, podpora hospodářské soutěže v oblasti provozování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací nebo stimulace investic do vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Věřím, že i tato novela výrazně napomůže posílení tržního prostředí, a chtěl bych Poslaneckou sněmovnu požádat o podporu schválení této novely zákona o elektronických komunikacích.

Pro podporu zavádění a rozvoj sítí a služeb páté generace v České republice byla v létě loňského roku založena takzvaná 5G aliance, která je společnou platformou pro podporu mobilních sítí a služeb páté generace vycházející ze schválené vládní strategie -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére. Děkuji. Pan poslanec položí doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Valenta: Pane premiére, já se obávám, že pravdu nemluvíte vy, protože nic z toho, co jste tady teď přečetl, jste zhruba před těmi 18 měsíci netvrdil, ba právě naopak. Tady jste tvrdil, že příchod čtvrtého hráče, významného hráče, rozhýbá trh mobilních komunikací, a nic takového se nestalo. Suma sumárum, koncové ceny našich spotřebitelů jsou stále ve srovnání s majoritní částí Evropy obrovsky vysoké. To neregistrujete, to nemáte v těch vašich tabulkách? A nebudu vám připomínat ty vaše citáty, já už jsem je tady v úvodní části mého vystoupení naznačil. A zájem vstoupit na náš telekomunikační trh skutečně byl, evidoval jsem například společnost Nordic Telecom, ale ve hře byli i jiní hráči, byť ne globální, samozřejmě, jako firmy z Jižní Koreje, Spojených států, ale i z Evropy. Ale snaha o hledání čtvrtého operátora dopadla tak jako vždycky. V tomto případě se tedy oligopol ještě posílil a spotřebitelské ceny se - alespoň podle mého názoru - na dlouho zakonzervovaly. Takže výsledek vaší vládní snahy deklarované před rokem a půl: nula.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak mě mrzí, že pan poslanec neposlouchal, co jsem říkal. Samozřejmě to není pravda, tady šlo o snížení cen. To nastalo a postupně to pokračuje. Čtvrtý operátor nebyl cíl, cíl je snížení cen a konkurence, a to se nám povedlo, takže samozřejmě s tím nemůžu souhlasit, co tady pan poslanec interpretoval.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Bendla, aby přednesl svoji interpelaci, a připraví se pan poslanec Bojko.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, Česká republika se určitě nemůže chlubit počtem lidí, kteří jsou naočkováni v přepočtu na počet obyvatel při srovnání s jednotlivými evropskými zeměmi. Určitě neslouží ke cti české vlády, že by se rozhodně mohla výsledkem počtu očkovaných uvnitř evropského sektoru chlubit.

V neděli jsem se z médií dozvěděl, že jste, pane premiére, s panem prezidentem požádali Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku o dodávky jejich vakcín, které nejsou certifikovány v Evropské unii. Mezitím jsem se z médií dozvěděl, že ministr zdravotnictví odmítl zhruba jeden milion vakcín od AstraZenecy, v licenci vyráběných v Indii, přičemž všichni víme, že AstraZeneca v České republice, v Evropě aplikovaná je, a to s argumentem ministra zdravotnictví, že není možné tuto vakcínu zde využít, neboť nemá certifikaci v Evropské unii. Takže v jednom nebo ve dvou případech, v případě Ruské federace a v případě Čínské lidové republiky, je možné - dokonce naši nejvyšší představitelé státu žádají tyto země o dodávky vakcín, které certifikaci nemají, na druhé straně existuje názor ministra zdravotnictví, že takovéto vakcíny odmítáme, neboť certifikaci nemají.

Chci se vás zeptat, pane premiére, jak je to možné, že předseda vlády žádá o vakcínu, která evropskou certifikaci nemá, a ministr zdravotnictví vakcínu vyráběnou v licenci, která nemá údajně také tu certifikaci, byť je vyráběná v licenci, prý odmítá. Prosím o váš názor. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Já se to budu snažit vysvětlit. Chtěl bych informovat pana poslance, že my máme s AstraZenecou smlouvu, kterou vyjednala Evropská komise, a v rámci toho jsme se zavázali, že zboží od AstraZenecy budeme kupovat jenom v rámci té smlouvy.

To, že tady je černý trh a někdo nabízí AstraZenecu, a není to poprvé - my jsme podobnou nabídku dostali už předtím. Prodávající: Dubaj, nějaký P.O. Box, platit dopředu 50 %, cena čtyřikrát větší než naše. A tu nabídku, kterou tak oznamoval pan ministr zahraničních věcí: je zajímavé, že to bylo probráno na ÚKŠ a každý mu vysvětlil, že je to nesmysl, ale spřátelené médium už ve 14.52 to citovalo, že pan ministr, který o tom neví vůbec nic... někdo zase chtěl vydělat.

Víte, za kolik tu vakcínu nabízeli? 22 dolarů! Takže my kupujeme za 48 korun a tady nám nabídli desetkrát vyšší cenu! A kdo to nabízel? Arabská firma Natalya Muzaleva. To je typicky arabské jméno, Natalya Muzaleva. Nabízí AstraZenecu vyrobenou v Indii, která se nemůže prodávat v Evropské unii, a média z toho udělají velký příběh. Nebudu opakovat jméno toho pána, kterému patří to médium. Určitě to nebylo účelové, když v 8.52 nebo ráno na ÚKŠ bylo vysvětleno, že to je nesmysl...

Mimochodem, OLAF vyšetřuje tyhle černé kšefty, tyhle podvody - někdo měl platit dopředu zase. Takže my jsme si to vysvětlili na vládě a já jsem žádal ministry, aby příště, když dostanou takhle fejkovou nabídku, která porušuje zákon, a jsou to dodávky ze soukromých zdrojů, nějaká neznámá společnost v Emirátech. Já už jsem jednou, kdy jsme dostali nabídku, tu podivnou z Dubaje, tak jsem o tom mluvil. A co řekla tehdy média? Informovala, že společnost AstraZeneca se v pátek v Bruselu ohradila proti vyjádření Andreje Babiše o extra dodávkách vakcín přes soukromého prostředníka. No, že to stejné médium teď neříká stejné věci? Takže je to fejk, jsou to podvodné návrhy, někdo chce vydělat velké prachy. A my zkrátka takové vakcíny kupovat nebudeme! Logicky. Logicky. Takže samozřejmě média místo toho, aby si něco ověřila, tak to jen opisují. A velký titulek: Česko odmítlo nákup vakcíny od Spojených arabských emirátů! Žádné Spojené arabské emiráty nám nic nenabídly! Soukromá společnosti Natalya Muzaleva, typicky arabské jméno, nám nabízí desetkrát předraženou AstraZenecu, která není povolena v Evropě. Takže to je celý příběh. Nějaký zprostředkovatel, někdo se chtěl napakovat.

A co se týče Sputniku, dneska Sputnik požádal o registraci u EMA, takže myslím si, že to, že SÚKL dneska analyzuje tu dokumentaci, je dobře. Samozřejmě my sháníme vakcínu. My potřebujeme vakcínu. Očkujeme, ale stále toho máme málo. Takže buďte v klidu! Stát si nemůže dovolit nakupovat vakcínu z černého trhu od podivných firem za předraženou cenu a ještě s platbou dopředu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, už jenom krátce. Nepochybuji o tom, pane premiére, že jste skvělý obchodník a že se se zprostředkovateli umíte vypořádat. To jsem si jistý, že tohle dokážete velmi dobře a umíte je obejít. Mně jde o to, že tady jsou tisíce lidí, kteří se zaregistrovali, a teď jim píší zpátky, že se mají přeregistrovat, protože vakcína není a že hledat vakcínu máme. Neznám konkrétní znění té smlouvy. Souhlasím s vámi v tom, že pochybní zprostředkovatelé mají jít pryč a že nemají být součástí procesu dodávky vakcín. To podepisuji. Nicméně si myslím, že premiér, potažmo i ministr zdravotnictví, by se měli snažit, je-li tady někde nějaká možnost, sehnat vakcínu, která je k dispozici. Tak bych se ptal AstraZenecy přímo, zdali je tedy možné v rámci toho, co vyrábí mimo Evropskou unii, a já nevím, jestli je to součástí té smlouvy, či nikoliv, jestli se na to vztahují ta evropská omezení, či nikoliv. Pokud ne, což by měl být váš hlavní zájem (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.), tak jednat případně s tím licencovaným výrobcem o dodávkách.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ještě jednou to zkusím. AstraZeneca opakovaně všechny členské státy upozorňovala, že neexistuje, aby bylo možné koupit jejich vakcínu mimo přímo výrobce AstraZeneca, takže je to podvod. A jestli jsem dobrý obchodník, nebo ne, pane poslanče, já si myslím, že teď se mi celkem povedl dobrý nákup Ivermektinu, který primář Rezek chtěl nakoupit a nepovedlo se mu to. Mně se to povedlo za dva dny o třikrát nižší cenu. V sobotu jsme začali vyjednávat, v pondělí byl kontrakt a v úterý přišla dodávka. Takže ano, pokud je to výrobce a pokud je to napřímo a pokud je to výhodné pro Českou republiku, tak to děláme, ale toto byl jenom podvod.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Bojka, aby nám přednesl svou interpelaci, poté paní poslankyně Pekarová Adamová.

 

Poslanec Marian Bojko: Dobrý den, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dobrý den, pane premiére, v médiích jste se pochlubil, že jste zajistil lék Bamlanivimab. Mám na vás několik otázek. Kolik stojí jedna léčebná dávka? Kolik bude celková cena dodávky? Je součástí dohody, že Česká republika obdrží pouze lék, anebo je možné jako u Remdesiviru, že zaplatíme a obdržíme pouze placebo? Je vám známo, že tento lék je pouze experimentální, neověřený, určený pouze pro pacienty s lehkým stavem onemocnění COVID-19, nevyžadující hospitalizaci, nevyžadující podávání kyslíku a dobou klinických příznaků nepřesahujících sedm dnů, tedy lidem, kteří se doma léčí samoléčbou? Tyto údaje České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně vám nechávám na řečnickém pultíku.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já poprosím o rychlou dezinfekci pultíku, protože pan poslanec nedodržuje vládní opatření v jednacím sále, a poté bude mít slovo pan předseda vlády. (Děje se. Pracovnice úklidu na žádost z pléna odnáší složku s údaji od poslance Bojka mimo řečnický pult na stolek zpravodajů.) Děkujeme. Slovo má pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Jsem velice rád, že se nám podařilo zabezpečit Bamlanivimab a že se nám to podařilo přímo od americké společnosti, taky jsme velice rychle jednali, a skvělé bylo to, že ta společnost dává cenu jednotlivým státům podle HDP, takže je to spravedlivé.

Bamlanivimab je antibody koktejl, je to léčebná látka, která má umožnit pacientům v počátečním stadiu nákazy COVID-19, aby nekončili na jednotkách intenzivní péče. Tím se zabývala klinická skupina Ministerstva zdravotnictví, pracovní skupina 8. 2. 2021 zformulovala stanovisko k tomuto léku a SÚKL povolil užívání tohoto léku. Takže je to lék, který funguje ve světě stejně jako Regeneron, který dostal prezident Trump, a to se nám taky povedlo nakoupit přímo, jako druhým v Evropě po Německu.

Myslím si, že je důležité, že naši pacienti mají možnost tento lék dostat, tuto monoklonální protilátku, a jsou klinické důkazy o efektivitě léku. Thomayerova nemocnice nakoupila 500 dávek tohoto léku, dostalo to už 12 pacientů, první pacientka byla onkologicky nemocná a chválabohu se jí daří dobře. Dostalo to 28 dalších nemocnic, které o to projevily velký zájem. Takže já nevím, co vám na tom vadí, že díky tomuto léku můžeme zachraňovat životy našich spoluobčanů. Ten lék, pokud vím, stojí kolem 24 000 korun, což si myslím, že je určitě zanedbatelná částka za cenu jednoho života. Takže vůbec nechápu, proč se vám to nelíbí, když je o to velký zájem i v Evropě a všude na světě a nemocnice jsou rády, že vůbec tuto protilátku nebo tento antibody koktejl dostaly. Bylo rozdáno doposud 217 dávek z první dodávky, samozřejmě se to určitě průběžně vyhodnocuje a zatím je skvělá zpráva, že se pacientům daří velice dobře a že žádný neskončil v nemocnici po podání tohoto přípravku.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji, pane premiére, ale na dvě zásadní otázky jste mi neodpověděl, a to je, kolik bude celková cena dodávky a jestli je součástí dohody, že Česká republika obdrží pouze lék, anebo je možné jako u Remdesiviru, že zaplatíme a obdržíme pouze placebo. Já bych k tomu ještě řekl, že všichni známe situaci v České republice ohledně korupce lékařů ze strany farmaceutických společností, kdy bylo obviněno 200 lidí, z toho 150 lékařů, z korupce farmaceutickými společnostmi, kdy tito lékaři svou vinu uznali a dohodli se se státem na pokutě ve výši 150 % přijatého úplatku. Sama společnost Eli Lilly, výrobce Bamlanivimabu, obdržela v USA pokutu 29 milionů dolarů za korupci ve východní Evropě. Jak zaručíte občanům této země, že při tomto vámi osobně domluveném obchodu nedošlo ke korupci? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím opět o rychlou dezinfekci, když už jsme se rozhodli takto postupovat, tak dodržíme postup. (Děje se.) Pane premiére, chviličku. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já skutečně nemám slov. Váš kolega je posedlý Ivermektinem, to jsem nakoupil, za to jste mě nepochválil, a pan kolega o tom stále vykládal celý den, tak jsem to zařídil.

Já bych si vyprosil, abyste mluvil o nějaké korupci. Ten nákup byl transparentní. Bylo u toho X lidí. A nevím, co jste vykládal o nějakých doktorech, kteří nevím, co dělali . Tak samozřejmě to se dá krásně ověřit. A skutečně nechápu, proč to tady říkáte - takovéhle pomluvy a lži.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je 15 hodin 59 minut a za pár vteřin bude 16 hodin, takže můžeme ukončit interpelace na premiéra České republiky a budeme pokračovat dál v interpelacích na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Karla Raise, aby přednesl ústní interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já se snažím zhruba od října přednést interpelaci, protože jsem si myslel, že paní ministryně tady bude, ale už jsem rezignoval, takže i když zde není, tak ji přečtu a očekávám písemnou odpověď.

Vážená paní ministryně, dovoluji si vám položit následující otázky. Řešení jednotného informačního systému práce a sociálních věcí předpokládalo řešení nekonzistence dat, jejich migraci. Zajímalo by mě, jak pokračuje tento projekt a kdy skončí. První dotaz. Z veřejných zdrojů mám informaci, že ministerstvo předkládalo celkové výdaje na provoz a investice do technologií zejména informačního systému vloni asi na 2,5 miliardy korun. Podle něj tehdy za tou sumou byly zejména dokončovací práce a souběžné fungování nových a starých systémů. Zajímalo by mě, a veřejnost jistě také, zda jste již konečně dokončili paralelní zpracování sociálních dávek na dvou informačních systémech a zda již budete používat pouze jeden informační systém. Podle mých informací problém migrace dat při přesunu starých dat do nového informačního systému měl být dokončen ke konci roku 2020. A dotaz z mojí strany je, jestli byl tento termín dodržen a jaké byly náklady. To s tím samozřejmě souvisí. Z veřejných informačních zdrojů vím pouze, že náklady na provoz na IT se pouze zvyšují. Taky by mě zajímalo, kolik budou činit za letošní rok 2021 reálné výdaje na provoz a investice do technologií, zejména informačního systému, který jste vloni vyčíslovali na 2,5 miliardy korun. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržování času k interpelaci. Paní ministryně Maláčová je omluvena a na tuto interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Další interpelaci přednese pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající a vážený pane nepřítomný ministře. Já bych tady rád zmínil přístup, který tady momentálně od 1. 3. běží, a to versus Policie České republiky plus další silové složky státu vůči obyvatelům této země. Já si myslím, že za posledních 20 let se tady situace s tím, jak je vnímána Policie České republiky obyvateli České republiky, poměrně značně zlepšila od roku 1989. A to heslo "pomáhat a chránit", to si myslím, že tak nějak jsme ty policisty vnímali, zrovna tak jako jiné bezpečnostní sbory jako například hasiče. Bohužel, od 1. 3. tohoto roku se toto vnímání Policie České republiky a dalších silových složek začíná bohužel měnit za notného přispění pana ministra vnitra, protože policisté jsou takovýmto způsobem úkolováni. A protože je to ozbrojený sbor, tak tam se velí, to znamená rozkazy se poslouchají, ať jsou sebenesmyslnější. Policie tady nahání lidi, kteří jsou sami v parku, jestli mají respirátor FFP2, a upozorňují je, že si ho mají nasadit. Pan ministr Hamáček chce, aby lidé nechodili do lesa, protože je to daleko od jejich bydliště. To jsme se opravdu zbláznili? Jsem zvědav, jak mi odpovíte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr vnitra není přítomen, na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je paní poslankyně Barbora Kořanová s interpelací rovněž na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan ministr bohužel není přítomen, tak mi dovolte v rychlosti tuto interpelaci přečíst. Přece jenom jsme na ni čekali s kolegy už velmi dlouho, jelikož interpelace byly zrušeny.

Vážený pane místopředsedo vlády, obracím se na vás ve věci spisové služby, jejíž koordinací je pověřen váš resort. Jedná se mi o následující. Dle analýzy vašeho resortu z let 2018 a 2019 vynakládá stát na vedení spisové služby cca 10 miliard korun ročně, tedy nemalou částku. Avšak jak uvádí ona analýza, většina úřadů není schopna vést spisovou službu důvěryhodně, efektivně a přesně, přičemž kontrolní kapacity státních archivů, v jejichž gesci je kontrola vedení spisové služby, nejsou schopny pokrýt kontrolu plně, bohužel ani zdaleka. Tato selhání a jejich ignorace pak logicky vrhají negativní světlo na veřejnou správu jako takovou, protože spisová služba je jejím zásadním prvkem. Archivy samy konstatují, že na kontrolu spisové služby přímo u původců nemají dostatečné personální i odborné kapacity, a tudíž kontrola není efektivní, přičemž váš resort se tvrdě brání vzniku auditu spisové služby, který by sám o sobě rozhodně nenahrazoval kontrolu, ale byl by pouze její pomocnou rukou, tedy řešil by částečně personální i odbornou nouzi, kterou kontrola trpí. Auditoři jako takoví by navíc nebyli s archivy a dalšími institucemi přímo spojeni, ale jednali by - alespoň mi to tak z logiky věci vyplývá - nezávisle. Váš resort i přesto, že konstatuje personální vyčerpání archivů, nečinil kroky pro řešení situace, nezřídil nová místa, naopak v případě rušení tabulkových míst byly archivy jednou z největších obětí personální redukce.

Ráda bych se tedy zeptala:

1. Bere podle vás váš resort a vy osobně spisovou službu dostatečně vážně?

2. Jak váš resort reflektoval zprávu o fungování spisové služby, která vyzněla spíše v neprospěch resortu?

3. Hodláte do konce svého funkčního období podniknout konkrétní kroky vedoucí k nápravě situace? V případě, že ano, tak kdy s nimi tuto Sněmovnu seznámíte?

Ráda bych připomněla vám i této Sněmovně, že spisová služba (Předsedající: Čas.) je vedle dalších... Pardon, omlouvám se. Dostanu písemnou odpověď. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přesně tak. Pan ministr není přítomen, dostanete písemnou odpověď na tuto interpelaci. S další interpelací vystoupí pan poslanec Marian Jurečka, s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, pane premiére odcházející, kolegyně, kolegové, obracím se s interpelací na pana ministra zdravotnictví a chtěl bych ho požádat, kdyby mohl aspoň velmi stručně říci strategický plán, takový ten záložní plán B, o kterém se říká, že ho máme vždycky mít, jak on teď plánuje v příštích dnech a týdnech řešit situaci v našem zdravotním systému tak, abychom dokázali zmobilizovat maximální možné kapacity doplnění lůžek pro pacienty s COVID-19. To znamená, jaké další kroky bude pan ministr plánovat kromě těch stávajících, o kterých víme, jakým způsobem budou využity záložní kapacity typu nemocnice v Opočínku a podobně, jestli máme dostatek ventilátorů, oxygenerátorů, jestli Správa státních hmotných rezerv byla oslovena Ministerstvem zdravotnictví na případné doplnění tady těchto strategických zásob, případně jakým způsobem komunikujeme se zahraničními partnery v koordinaci té možné zahraniční pomoci, které už nám některé země nabídly.

Případně se chci také zeptat, jakým způsobem se počítá s využitím lázeňských domů, poskytovatelů lázeňské péče, kde je alespoň nějaké základní zdravotní zázemí, pokud jde o odbornost, zdali třeba některé lehčí případy, případně dorekonvalescence se plánuje probíhat tam, tak aby ta nejintenzivnější péče měla vytvořenou kapacitu. Takže prosím pěkně, pane ministře, jestli můžete udělat shrnutí těch základních, podstatných věcí, které plánujete udělat v příštích dnech tak, abychom tu situaci ve výhledu tří čtyř týdnů dokázali v České republice zvládnout. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, jak víme, tak ta současná epidemiologická situace je závažná, nadále je tedy nepříznivá, trvá komunitní přenos a z toho plyne i rostoucí, respektive extrémní riziko pro zátěž nemocničního systému.

K těm konkrétním věcem, které se teď dějí. Dochází vlastně k přepínání řady nemocnic postupně, někde se to děje i v celých krajích, do systému hromadného ohrožení osob, kde vlastně se dá zjednodušeně říct, že celá nemocnice přejde do režimu jedné jednotky intenzivní péče, ve které se léčí pouze intenzivní, nebo poskytuje pouze neodkladná, povýtce intenzivní péče, ať už pacientům s covidem nebo bez covidu. Dochází také ke změně rozložení personálu v jednotlivých zařízeních, kde je ponechán minimální ještě bezpečný počet personálu. Jinými slovy, tam, kde by dříve třeba bylo sester několik na daný počet lidí, tak je tam teď ten minimální, který je ještě bezpečný, tím se získává také část toho personálu. Dochází k redistribuci personálu uvnitř nemocnic a k reprofilizaci lůžek.

Ode dneška platí rovněž pracovní povinnost pro řadu profesí, kterou mohou vyhlásit hejtmani nebo primátor hlavního města Prahy, a zítra připravujeme ještě také po dohodě s vedením vysokých škol a s Ministerstvem školství pracovní povinnost. Snažíme se to dělat citlivě, ale vyhnout se tomuto nejde, i pro studenty středních a vysokých škol v oborech, které mohou pomoci. Tímto získáme další kapacity pro stávající péči. Problémem není nedostatek lůžek, nedostatek prostoru nebo nedostatek ventilátorů a podobných zařízení, těch je dost, a toto bylo konzultováno i se státními rezervami, problémem je opravdu personál.

Tím, jak je naplňována pracovní povinnost, tak mají - a dneska odešel i v tomto smyslu jak ústní komunikace, tak dopis - jednotlivé nemocnice povinnost stanovit přesně potřeby, které mají, to znamená, o kolik jsou schopny navýšit počet jednotek nebo lůžek intenzivní péče a kolik k tomu potřebují personálu, což je následně komunikováno s vedením kraje, který toto prostřednictvím pracovní povinnosti zajistí.

Ptal jste se také na využití ostatních kapacit, které jsou mimo zdravotnická zařízení intenzivní péče, kam, správně uvádíte, patří například i lázeňská péče. Jedná se o zařízení, kde budou moci být hospitalizováni takzvaní lehcí pacienti poté, co budou překládáni z nemocnic intenzivní péče, a právě i tato lázeňská zařízení mají možnost zažádat o podporu personálu formou pracovní povinnosti, protože po diskuzi s těmito zařízeními a s jejich asociacemi a vedeními je pravda, že v rámci stávajícího stavu tato zařízení nedisponují dostatečně kvalifikovaným a dostatečně v počtu personálu.

Toto je situace, jak je řešena nyní, jakou by měla během několika dnů přinést změnu v počtu nebo v kapacitě lůžek intenzivní péče v České republice, což je zásadní kritérium. Kromě toho jsou rovněž nastaveny možnosti transportu pacientů, zejména do okolních zemí. Tato možnost existuje, je aktivována. Zatím nebyl vydán do toho systému EVRS žádný konkrétní požadavek, takže žádný takový pacient nebyl převezen. Nicméně všechny nemocnice dostaly informace o tom, jak se k takovéto pomoci dostat, co to přesně znamená, mají k tomu manuál. Navíc byla ještě nabídnuta i pomoc s mimoevropskou unií ze Švýcarska, která může být aktivována v případě potřeby od 6. 3. v počtu 20 lůžek intenzivní péče, kde by si transport zařídilo Švýcarsko samo.

Takže toto je ten plán, o kterém mluvíte. Je založen na redistribuci péče, reprofilizaci zařízení a zvýšení počtu personálu, což je to základní, s čím musíme teď počítat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc. Děkuji za ujištění, že hlediska materiálního vybavení je to materiální vybavení zajištěno dostatečně, případně na Správě státních hmotných rezerv. Ale chtěl bych se zeptat, pane ministře, jestli jste schopen to, co jste popsal v obecné rovině, kvantifikovat z hlediska navýšení konkrétních lůžek, která budou mít i ten zdravotnický personál, ať už jde o JIPková lůžka, a ať jde o třeba počty lůžek s ventilátory, případně s počty lůžek s využitím mimotělního oběhu a tak dále, tak jestli to můžete nějak kvantifikovat, jaký je počet teď a jaký počet se dá navýšit třeba v průběhu těch dvou, tří týdnů, v absolutním čísle nebo v procentech, jestli takováto data máte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Ten počet je k dispozici na dashboardu Národního lůžkového dispečinku. Jedná se v současné době o kapacity, které jsou kolem něco... mezi 100, 150 lůžky pro jednotky intenzivní péče covidové a několika sty pro ostatní. Ten počet, jak by byl navýšen, se v průběhu posledního dne na můj požadavek schází na Ministerstvu zdravotnictví, aby přesný požadavek, přesné počty i těch zaměstnanců, kteří budou povoláváni, i těch lůžek, která budou navýšena, byly k dispozici na zítřejší jednání vlády ve 12 hodin, aby to byla komplexní informace, takže vám ji dáme potom k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Marian Bojko s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo. Pane nepřítomný ministře vnitra Hamáčku, žijeme v roce 2021 a každý z nás má biometrickou fotografii v občanském průkazu a pasu. Ptám se vás jako ministra vnitra, jestli je pro policisty a strážníky možné, legální pouze vyfotografovat osobu, která podle nich porušuje vládní nařízení, a posléze tuto osobu identifikovat a předvolat k potrestání příslušnými orgány, a pokud je toto možný a legální postup, jestli tady nechcete doporučit v konfliktních situacích, kdy policisté ve finále brutálně zasahují vůči matkám s dětmi a kdy stokilový policista klečí na krku padesátikilové mamince s dětmi před jejím šestiletých dítětem.

Nyní vám přečtu další příklad z terénu, kdy nekvalifikovaný a nepoučený policista málem zabil nepohyblivou pacientku s cukrovkou: "Jmenuji se Simona Milátová. Vykonávám činnost soukromé zdravotní sestry v regionu Frýdlantu a okolních obcí. Moje pracovní činnost obnáší objíždění pacientů, kteří jsou sami neschopní dojíždět do ordinací. Dnes, 3. 3. 2021 v 7.40 hodin, jsem jela na plánovaný odběr krve do domu v Malenovicích. Pacientka byla nalačno a diabetička, což znamená, že nesmí snídat. Byla jsem zadržena hlídkou šesti policistů. Nejdříve chtěli občanský průkaz, po předložení a kontrole se mě zeptali, co tam chci.

Vysvětlila jsem jim situaci. Nevěřili mi, proto jsem otevřela a ukázala zdravotnický kufr určen pro práci sestry v terénu. Řekli mi, že jsem drzá, ať jedu domů a pořídím si potvrzení. Dojela jsem tedy domů, kde jsem si tedy vytiskla prohlášení o tom, že smím pracovat v okrese, přiložila kopii rozhodnutí o registraci ZP a opět vyrazila zpět do Malenovic. Policistovi jsem předložila tyto dokumenty, po prostudování mi řekl, že nevidí, že jsem lékař. Zvýšeným hlasem jsem jej upozornila, že od začátku tvrdím, že jsem zdravotní sestra.

Okřikl mě opět, že nemám být drzá. Ptala jsem se i na jméno s tím, že si budu stěžovat, exaltovaně na mě křičel, ať si je klidně nafotím a natočím. Ostatních pět policistů stálo opodál. Protože pacientka již déle než hodinu čekala lačná na odběr a je diabetičkou, upozornila jsem policistu, že se tato funkce stává krajní pro možné hypoglykemické kóma." Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Poprosím o dodržování času, byť tentokrát... jo, v pohodě, to bylo o pár vteřin. Další je v pořadí paní poslankyně Pekarová Adamová, ale ta stáhla svou interpelaci, takže vystoupí pan poslanec František Navrkal s interpelací na pana ministra Jana Blatného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Dobrý den. Vážený pane ministře, první... jestli byste dával pozor, pane ministře... první vakcíny proti COVID-19 dorazily do ČR již na konci prosince minulého roku. Za celou dobu je to již více než 1 milion očkovacích dávek. To je navzdory všem výpadkům výrobních kapacit dodavatelů dokonce o několik tisíc dávek více, než se kterými počítala prosincová vládní strategie.

Očkování nicméně neprobíhá na území ČR stejným tempem. Důvodem jsou především lišící se počty vakcín, které jednotlivé kraje od vlády dostaly. Některé kraje jsou na tom mnohem hůř než jiné. Vůbec nejméně očkovacích látek na počet obyvatel dostal Ústecký kraj, do kterého podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistik k 3. březnu dorazilo pouze 8 530 ampulek vakcín značky Pfizer-BioNTech, Moderna a AstraZeneca, tedy zhruba 10 ampulek na 1 000 obyvatel. Pro srovnání, druhý odspoda je Středočeský kraj s 12 ampulkami na 1 000 obyvatel. Praha obdržela na počet obyvatel víc než dvojnásobné množství, konkrétně 25 ampulek na 1 000 obyvatel, a celorepublikový průměr pak činí zhruba 15 ampulek na 1 000 obyvatel.

Jsem přesvědčený, že distribuce vakcín by měla přibližně odpovídat počtu obyvatel jednotlivých krajů, a že je takto Ústecký kraj přibližně 20 % za pelotonem, považuji jednoznačně za nespravedlivé. Chtěl bych se vás proto zeptat, z jakého důvodu se k občanům Ústeckého kraje dostalo o tolik vakcín méně než v jiných krajích. Je dle vás zdraví obyvatel Ústeckého kraje stejně důležité jako zdraví lidí žijících v jiných částech naší země? A podle jakých pravidel vláda rozdělovala a rozděluje vakcíny do jednotlivých krajů? Děkuji za vaše vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové. Základní fakta o očkování v Ústeckém kraji k dnešnímu dni: 45 342 registrovaných, 34 270 celkem podaných dávek. Průměrná rychlost očkování 510 osob na den a kraj ve 20 očkovacích místech. Registrováno je 11 296 zaměstnanců ve školství, 18 422 osob mezi 70 a 80 lety, do kraje bylo dodáno asi 34 000 - nebo konkrétně 33 930 dávek Pfizer, 4 700 Moderna, 7 000 AstraZeneca. Proočkováno 9 829 osob starších 80 let, 16 211 zdravotníků, 4 862 zaměstnanců a klientů sociálních služeb. To znamená, z vakcíny Pfizer je proočkováno 76,36 %, to znamená, kdybych to chtěl srovnávat, je to od konce druhý kraj v republice, kde prioritu má Jihočeský s 99 %, 40 % použité Moderny, kde je to čtvrtá příčka od konce. Nejlepší je Olomoucký kraj s 98 %,15,6 % AstraZeneca, což je 6. příčka od konce. Nejlepší Olomouc s 45 %. V dalších 30 dnech vidíme v systému volných 1 000 míst, 46 % avizované kapacity očkovacích center, takže z mého pohledu je možnost navýšit to v podstatě na dvojnásobek. Pokud jde o maximální kapacitu, Ústecký kraj indikoval možnost proočkovat až 11 500 občanů denně.

Stejně jako do všech krajů, i do Ústeckého kraje jsou přidělovány dávky podle klíče 65+. Je nicméně pravdou, že Ústecký kraj je stále lehce podhodnocen v dodávkách. Pokud jde o dodávky vakcín v rámci aritmetického zaokrouhlení, my se snažíme nyní tu situaci napravovat a dodávky do kraje postupně navyšovat tak, aby se situace ve všech krajích srovnala, nicméně znovu připomínám, že v současné době není problém v kraji proto, že by nemohlo být očkováno proto, že v něm nejsou vakcíny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za odpověď. Oceňuji příslib, že stav bude narovnán, a zkontroluji, že se tak skutečně stane. Každopádně by mě zajímalo, jak tento současný nepoměr, který jste sám uznal, nastal. Jak to, že nevím o tom, že by u nás v Ústeckém kraji byl tak podprůměrný podíl rizikových skupin obyvatel, které mají být prioritně očkovány, nebo něco podobného? A ještě chápu, že tady v Praze nastala anomálie, protože tady se třeba centralizuje zdravotnictví napříč Českou republikou a tak podobně. Ale zase Ústecký kraj je anomálie v opačném slova smyslu, že je zase naprosto anomálně podprůměrně proočkovaný a podprůměrně zásobený. Tak mě by fakt zajímalo, jak toto tedy nastalo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Odpovím tak, jak jsem odpovídal i minule, vážený pane předsedající, dámy a pánové, že úplně v prvních dnech byl použit odhadovaný klíč podle toho, jak kraje definovaly, že budou moci očkovat, což možná v tu době možná ještě přesně nevěděly, a od poloviny ledna je používán tento klíč a je to doplňováno. Já jenom upozorňuji na to, že ve chvíli, kdy bychom v současné době dodávali do tohoto kraje ještě více vakcín, tak by jich ještě více bylo neočkovaných. Takže ve chvíli, kdy v současné době máte 76 % Pfizer, 40 % Moderny a 15 % AstraZeneca vyočkované, tak ve chvíli, kdy byste měli více dávek, tak by jenom více leželo ve vašich skladech. Takže z tohoto pohledu chci jasně říct, že my uděláme všechno pro to, aby to bylo zcela spravedlivé, ale jenom upozorňuji na to, že větší dodávka té vakcíny v současné době by nevedla k tomu, že by to aspoň podle toho, jak v současné době ta očkování probíhají, znamenalo nějaký nedostatek pro občany tohoto kraje. Protože v současné době je tam docela dobrý pool vakcín, který kdyby byl všechen vyočkován, tak to samo o sobě by výrazně zvýšilo počet naočkovaných osob v kraji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Vážený pane ministře, děkuji, že jste dorazil na dnešní interpelace. Chci se zeptat na kompenzace pro firmy, které nejsou přímo opatřeními vlády uzavřeny, ale protože jsou přímo navázány například na zavřené restaurace, hotely, obchody, tak jim dramaticky propadly tržby. Jedná se například o dodavatele služeb, jako jsou prádelny, nebo dodavatele zboží do restaurací. Ti všichni propadli sítem nepřehledného, chaotického množství programů. Za rok 2020 neměli nárok skoro na žádné kompenzace kromě 60 % nákladů na zaměstnance z Antiviru B a v závěru roku z COVID - Nájemné. To ovšem většinu jejich trvajících nákladů neřešilo a své vlastní rezervy již vyčerpali. Získání úvěru v této situaci bez perspektivy je pro ně velmi složité. Sice v připravovaném novém programu bude šance i pro tyto firmy, to je určitý posun, a původně i z vašich vyjádření se dalo usuzovat, že novým programem se vyřeší problematika kompenzací i pro čtvrtý kvartál, poslední kvartál minulého roku. Nicméně dnes říkáte, že program bude nastaven striktně od 1. února. Takže se chci zeptat, jak se tedy budou řešit kompenzace za čtvrtý kvartál pro tato nepřímo ovlivněná odvětví? Nedá se přece postupovat tak, že vláda něco zakáže, v důsledku toho paralyzuje ekonomický život firem, ale pak se tváří, že problém neexistuje nebo že se na to zapomene, že se z toho nějak promlčí, anebo možná vymluví. Takže se chci zeptat, pane ministře, jaké pro ně máte řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji a pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, asi hodně čtete média. Používáte stále slovo chaotické. Myslím, že Henry Kissinger tu kdysi říkal, že každá opozice vždycky viní vládu z toho, že je chaotická a nedůsledná, a to i v dobách normálních. Ano, jsme v chaotické době, v tom máte pravdu. Ale my za tu dobu nemůžeme. Covid jsme si nevymysleli. Jsme obětí všichni, ani vy za něj nemůžete. Nemůžeme za něj my, nemůžou za něj podnikatelé, nikdo a snažíme se s tím nějakým způsobem bojovat. Ty programy, které se postupně dávaly dohromady, nejsou chaotické, jsou to programy, které si připravili podnikatelé. Jsou to programy, které jsme s nimi solidně projednávali, a ano, vždycky jsme říkali, že se nám nepodaří tam odchytit úplně všechny, myslím tím pozitivně, to znamená, že bychom zasaturovali 1,5 milionu podnikatelů. Ale všichni ti, kteří byli postiženi skutečně tou první ránou, to znamená, měli provozovny uzavřené, rozhodně u nás nemají špatnou podporu. Když se podíváte, za minulý rok to bylo řádově 230 miliard korun pro podnikatele. Když to přepočteme na den, byla to skoro miliarda. Čímž neříkám, že jsou všichni spokojeni, a čímž neříkám, že jsme neudělali žádné chyby, a čímž neříkám, že zejména v jarních měsících se to možná dalo dělat lépe.

Co se týká dotčených oborů, tak všichni, podobně jako v jiných zemích mají právo na ten nejzásadnější náklad a na jeho kompenzaci, a to jsou mzdy, ať už to bylo na úrovni 100 %, nebo na úrovni 60 %. To je jedna věc. Druhá věc. všichni větší dodavatelé, a v zahraničí je to zcela běžné, dokonce to mají výrazně více než my v překlopení do nepřímé podpory, čerpají možnosti záruční. To znamená, dali jsme do záruk desítky miliard korun, ty záruky se poskytují a je to pro větší firmy samozřejmě nebo pro střední firmy. Beru i to, že někdo nechce z těch obchodních, velkoobchodních firem třeba do těch záruk jít, a i pro ně jsme připravili určitá další řešení. Za chvíli řeknu, jakým způsobem k nim teď budeme přistupovat.

Přesto jsme vyslyšeli to, co třeba říkaly prádelny anebo i další firmy - zdaleka se nejednalo jenom o prádelny, byly to optiky, byli to květináři a já nevím, kdo další, že sice mohou mít otevřeno, ale mají poměrně velký pokles tržeb. Těm jsme dali zpětně, to znamená od podzimní vlny, úhradu nájemného. Ano, je to 50 %. To znamená: všichni ti, kteří měli otevřeno, nebyli tedy zablokováni, ale měli propad tržeb, mohou čerpat, protože to nájemné pro ně není určitě bezvýznamné, k tomu, že mají zaplacené mzdy, k tomu, že mají zaplacené odvody, byť samozřejmě pouze pro ty, co jsou na překážkách, tak v tuto chvíli mají ještě 50 % nájemného. Ale tyto firmy prodávaly, pane poslanče, tyto firmy fungovaly. Některé měly propad tržeb 30 %, některé 70 %. V tuhle chvíli se nesmírně těžko v tom pohybujeme, abychom do toho dostali všechny. Ale vzali jsme tuto výtku a od podzimní vlny mají zpětně hrazeno nájemné.

Za další: ano, teď připravujeme další program, už finální, to znamená, z těch deseti programů jsme to scukli řádově asi na čtyři programy a vedle programu kompenzace mezd, vedle kompenzačního bonusu, který je na dvojnásobek, to je 30 000 korun, vedle programu takzvaně na hlavu, což je přes zaměstnance 400 korun, tak všechny firmy, které jsou dodavateli, mohou teď nově čerpat - a bude to samozřejmě zpětně, ale bude to od února - budou moci čerpat dokonce od 10. ledna, pravděpodobně, budou moci čerpat nikoliv 400, ale 500 korun na každého zaměstnance. Takže má-li dodavatelská firma, třeba velkoobchod, 30 zaměstnanců, bude mít propad tržeb, tak 30 krát 500, je to 15 000 za den, krát 30, počítám v rychlosti, je to 450 000 pro tuto firmu. Pokud nebude chtít tento program a řekne, že má třeba málo zaměstnanců, je to firma velkoobchodní, tak poté bude moci čerpat program takzvaně nepokrytých nákladů, což je to, co jste třeba zmiňoval.

A současně si uvědomuji ještě jednu věc. Vy jste říkal dodavatelé pro gastro. Ano, v tom máte pravdu. Ale těžko se potom rozlišuje ten, kdo je dodavatelem do gastra a kdo třeba dodával do maloobchodů, které jely normálně. A jsou firmy, které měly propad třeba 50 %, a pak jsou firmy, které měly propad třeba jenom 20 %. To znamená, v tuto chvíli to právě budeme řešit tím, že se do možnosti té podpory dostanou všechny firmy, které mají jednoznačně definovaný propad obratu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Nejdříve zareaguji na tu první část, pane ministře. Ano, vláda podle mého názoru také nemůže za to, že se objevil na světě covid. Ale co je vaší zodpovědností, je to, že jste nebyli na tu podzimní vlnu připraveni, že programy vznikaly velmi hekticky, velmi chaoticky a letní období se nevěnovalo tomu, že byste se připravili na varianty kompenzačních programů dopředu. Možná bychom si mohli ušetřit spoustu těchto výtek.

Druhá věc. Vy jste tady říkal: 60 % na zaměstnance, což jsem opakoval také, z Antiviru B, kteří jsou na překážce, a COVID - Nájemné. Jenomže to nejsou všechny náklady těch firem. Zbylých 40 %, když mají zaměstnance na překážce, 100 % nákladů mzdami zaměstnanců, kteří musí fungovat i při tom propadu tržeb, splátky úvěrů na modernizace, když někdo není v nájmu, je ve vlastním, náklady vůbec na tuto činnost. Tohle jste vůbec neřešili. Ano, vy říkáte zpětně, ale říkáte od 1. února... (Předsedající: Čas.) ...nebo 10. ledna... (Předsedající: Čas.) Tak jaké máte řešení za ten čtvrtý kvartál? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím o dodržování času. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: No, že vaše vláda takhle k tomu nepřistupovala zodpovědně v roce 2008, 2009, 2010... To je úplně skvělé! Já jsem v té době podnikal. Dva roky jsme byli na 30 % poklesu tržeb, myslím tím na 30 %, výsledkem čehož bylo to, že jsme nedostali od vás, pane poslanče, ani korunu. Ale ani jednu korunu. Kompenzace mezd: neexistovalo. Kompenzace nákladů přes nájemné: neexistovalo. Kompenzace na hlavu: neexistovalo. Nedostali jsme nic. Dostali jsme jedině nabídku určitých záruk, které byly na desetinové úrovni, co dneska. My dneska do ekonomiky dáváme skoro miliardu denně.

A k tomu, co jste říkal k těm obchodům. Ano, ale uvědomme si, že některé z nich fungovaly. To znamená: nemůžeme dát někomu stoprocentní kompenzaci mzdových nákladů, pokud má pouze určitý pokles. Když je na nule, měl 100 %, ale pokud třeba má pokles 40, 50, 60 %, pak jede na své mzdy na úrovni 60 %.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Pan ministr obrany Lubomír Metnar se omlouvá dnes z jednání Poslanecké sněmovny od 17 hodin do konce jednacího dne z důvodu naléhavých pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva obrany. V tuto chvíli vystoupí paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Připraví se pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: (Poslankyně Richterová se při příchodu k řečnickému pultíku zdraví mimo mikrofon s paní ministryní Schillerovou.) Děkuji za slovo. Já využiji toho, že je tady přítomna alespoň paní ministryně financí, když už tady není paní ministryně Maláčová. Jde totiž o téma týkající se financování dětských skupin, kde vlastně většinově ty dětské skupiny jsou tak financované, že polovinu příjmu potřebného na provoz získají z dotace, jsou financovány z Evropského sociálního fondu, a druhou polovinu z příspěvku rodičů na školkovné, na docházku. A teď jsou uzavřeny z důvodu vládního nařízení, zůstane jim nárok na ty dotační evropské peníze. Ale rodiče už nebudou platit, když děti nebudou chodit do školky, do dětské skupiny. A v tomto případě je to situace, která je nová, takhle to ještě úplně jednoznačně zavřené nebylo, a ty dětské skupiny se ocitají před těžkým dilematem, jak mají přežít, když jim nezbydou peníze na zaplacení nájmu, když jim nezbydou peníze na další náklady na provoz a musí platit zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 % platu, což je správně. Nicméně jak udělat, aby přežily? Jak udělat, aby přežily to nucené zavření? Jde o to, že podmínky čerpání dotace z Evropského sociálního fondu zakazují čerpat jakoukoliv jinou státní, tedy i covid podporu. Sečteno a podtrženo, máme zhruba 16 000 míst v dětských skupinách, míst pro péči o nejmenší děti. Nutně potřebujeme, aby tato místa zůstala, přežila covidovou dobu, a zároveň rodiče, kterým se už také v naprosté většině případů propadly příjmy, prostě v okamžiku, kdy ty děti do školky, do dětské skupiny nechodí, tak ty příspěvky svoje, které by to samozřejmě překlenout umožnily, hradit nehodlají, a já se jim nedivím. Co s tím stát udělá, když dětské skupiny nuceně zavřel? Budu tedy čekat písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. (Poslankyně Richterová mimo mikrofon debatuje s ministryní Schillerovou.) V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Antonín Staněk s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já poprosím, abyste si tady nevyřizovaly... (Předsedající reagoval na pokračující debatu poslankyně Richterové s paní ministryní Schillerovou.)

 

Poslanec Antonín Staněk: Takže, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážená paní ministryně, na úvod můj respekt a poděkování za to, že jste přišla na interpelace a jste zde i v tento okamžik. Dovolte mi několik otázek v souvislosti se smlouvou, kterou má společnost Letiště Praha, a. s., uzavřenou se společností JCDecaux, městský mobiliář, společnost s ručením omezeným. Smlouva se týká pronájmu vnitřních prostor pražského letiště za účelem umístění reklamy a má ročně generovat společnosti Letiště Praha nájemné ve výši 62 milionů korun, které se od 1. 1. 2021 zvýšilo na 74 milionů. Záměrně říkám: má generovat, protože podle informací, které mám, není nájemné dlouhodobě řádně placeno a ani není ze strany společnosti Letiště Praha, a. s., placení nájemného řádně vymáháno v souladu s uzavřenou smlouvou a příslušnými zákony. Ještě podotýkám, že společnost JCDecaux, městský mobiliář, společnost s ručením omezeným, není společnost zcela neznámá. Je to totiž ten samý podnikatelský subjekt, který proti České republice zahájil dne 16. září 2020 arbitráž o miliardu korun ve věci ukončené smlouvy s Dopravním podnikem hlavního města Prahy.

Mám dvě otázky. Z jakého důvodu umožňuje společnost Letiště Praha dlouhodobě neplatit, mnohaměsíční zpoždění, společnosti JCDecaux, městský mobiliář, podle uzavřené smlouvy? A z jakého důvodu nepoužívá společnost Letiště Praha při vymáhání plateb nájemného sankce, které jí umožňuje uzavřená smlouva?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas. Nechal jsem dopovědět otázku, ale zkusme si hlídat čas na interpelaci. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové. Dovoluji si k vašim dotazům sdělit, že společnost JCDecaux je v prodlení s částí platby u akciové společnosti Letiště Praha za rok 2020 a současně požádala o poskytnutí slevy v důsledku probíhající pandemie. Vzhledem k tomu, že promlčecí doba pro pohledávky tohoto typu je podle právního řádu České republiky tři roky od jejich vzniku, riziko případného oslabení nebo ztráty nároku Letiště Praha je v tuto chvíli zcela vyloučeno. Letiště Praha prověřuje, podobně jako to standardně dělalo a dělá v případě desítek dalších komerčních vztahů, možnosti zachování smlouvy a rámec pro poskytnutí slevy s péčí řádného hospodáře.

Letiště Praha obdrželo v polovině února expertní analýzu, která z posouzení stavu trhu reklamy a jeho předpokládaného vývoje ekonomických aspektů smlouvy dovodila mechanismus slevy a nového nastavení smlouvy tak, aby Letišti Praha zajistila stabilní výnos ze smlouvy a aby smluvní vztah na principu ekonomické výhodnosti pro letiště mohl pokračovat. Aktuálně tak Letiště Praha zahajuje s JCDecaux obchodní jednání ohledně nového nastavení smlouvy, jehož cílem je dořešení roku 2020 a nastavení mechanismu pro letošní rok a nadcházející roky. V případě nedosažení dohody bude Letiště Praha pohledávky včetně úroku z prodlení vymáhat soudně, protože jak jsem již uvedla, nárok Letiště Praha není probíhajícím jednáním nijak oslaben a stále trvá.

Dovolte mi závěrem zdůraznit, že se jedná o problematiku, která spadá zcela do oblasti obchodního vedení společnosti, která je v souladu s legislativou plně v kompetenci managementu Letiště Praha, akciová společnost. A z výše uvedeného rozhodnutí vyplývá, že management společnosti se touto záležitostí intenzivně zabývá a já věřím, že bude i za dohledu dozorčích orgánů společnosti řádně vyřešena. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, paní ministryně, za vaši odpověď. Nicméně ta otázka byla i v souvislosti s tím, že na Letišti Praha působí celá řada českých menších firem, které bohužel nejsou nijak osvobozeny od platby nemalého nájemného, a ta otázka zní: Proč zvýhodňujeme velké super zahraniční společnosti, které například s námi vedou arbitráž, a nedáme šanci i malým českým společnostem? Chápu, že společnosti jako Ranchero Food, Lagardère, Mövenpick a další jsou velkými zakázkami, téměř 90procentními v tom prostoru, nicméně i malé české firmy by si zasloužily určitou šanci a pomoc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já jsem se, pane poslanče, soustředila v té odpovědi na tu společnost, na kterou jste se ptal, protože to byla primárně, ale myslím si, že z kontextu mé odpovědi vyplynulo, že standardně toto řeší Letiště Praha, to znamená, že komunikuje i s dalšími společnostmi. Myslím, že tam žádná velikost nehraje roli, naopak, pokud ta firma je drobnější, může mít ty problémy větší než ta velká. Takže já, samozřejmě, pokud byste měl konkrétní dotaz na konkrétní firmy - neprověřovala jsem všechny, to je standardní postup, oni postupují vůči všem stejně. Ale pokud byste měl potom konkrétní dotazy, tak samozřejmě mě interpelujte nebo obešlete. Jsem připravena reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí poslanec Lukáš Bartoň s interpelací na pana ministra školství Roberta Plagu. Připraví se poslanec Ondřej Polanský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře - nepřítomný opět. Rád bych se zeptal, kdy se vrátí děti do škol? Co se bude dít za tři týdny? Vrátí se děti do škol - mateřské školy, základní školy, první, druhá třída, speciální školy - za tři týdny za všech okolností? Vrátí se, když bude lepší situace, nebo když bude stejná, nebo když bude horší? Rád bych znal váš plán, co se bude dít.

Rád bych znal váš plán na testování žáků ve školách, zdali testy, které byly nakoupeny, jsou vhodné pro dětskou populaci, zdali jsme připraveni na to, že budeme testovat statisíce žáků ve školách, zda už máme hotové pilotní projekty a vše odzkoušeno? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí poslanec Ondřej Polanský. Připraví se poslanec Jiří Mihola. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, milá vládo. Já vás na okamžik přenesu do tématu dopravního. Konkrétně má otázka je velmi jednoduchá. Jaká je, pane ministře, finanční kondice Českých drah? Nehrozí aktuálně snížení indexu Moody´s? Zabýváte se možností, co by se stalo v případě splatnosti pohledávek? Hrozí odprodej nějakých aktiv, nebo přemýšlíte například o odprodeji Carga? Jaké jsou možnosti státu pomoci v případě finančních problémů?

Kromě jiného má v příštích třech měsících dojít k odprodeji výdejních čerpacích stanic na motorovou naftu v 60 lokalitách. Má se tak stát bez výběrového řízení a bez ověření tržní ceny. To samé běží pro takzvaná výdejní místa Českých drah pro nakládku a vykládku, řádově jde o stovky míst. Prodej těch nejlukrativnějších má jít na Cargo, zbytek na Správu železnic, ovšem také bez ověření tržní ceny. Můžete to nějakým způsobem vysvětlit?

A poslední věc. České dráhy údajně loňského roku přišly o miliardu korun jen na tom, že nezahedžovaly kurz koruny a eura. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den, ještě jednou. Co se týká finanční kondice Českých drah, určitě víte, že České dráhy jsou povinny jakožto státní podnik komunikovat nejdříve se svými věřiteli, s majiteli dluhopisů a tak dále. Nicméně když se podíváme, tak běžný výkaz spojený s ratingem probíhá vždycky v dubnu, takže v dubnu bude všechno pečlivě zveřejněno, vykomunikováno a myslím, že o tom bude i diskuze.

Co se týká Českých drah, samozřejmě v minulém roce neprocházely jednoduchou dobou, podobně jako ostatní dopravci. V určitých dobách, zejména tedy v čase, kdy zde pandemie byla skutečně na těch vyšších hodnotách počtu infikovaných, se jezdilo řádově v kapacitě 20 % pasažérů, což samozřejmě mělo velmi negativní dopady do hospodaření nejenom Českých drah, ale všech dopravců.

Přesto můžeme říct, že v současné době z pohledu cash-flow je na účtech Českých drah v řádu jednotek miliard korun. Ještě jsem si v rychlosti ověřoval, že k dnešnímu datu je to více jak 5 miliard korun za celou skupinu Českých drah. Nicméně s ohledem na další měsíce to samozřejmě bude náročné. České dráhy nicméně splňují požadovaná kritéria jak na likviditu vlastní společnosti, tak na likviditu celé skupiny. Samozřejmě jsme na to museli reagovat, respektive stát, který má svoji účast v rámci dozorčí rady, tak dozorčí rada podle mého názoru velmi racionálně přistoupila k řešení celé krize. Šetří se v Českých drahách, nešetří se na investicích, to je důležité říct.

Mohu vás uklidnit, nechystáme žádný výprodej investičního majetku, snažíme se šetřit, nebo České dráhy, abych byl přesnější, se snaží šetřit na provozu. Možná jste zaregistroval i to, že České dráhy šly možná příkladem vůči ostatním společnostem tohoto charakteru v státním režimu, kdy si sáhly na mzdy. Ale pozor, pouze ve smyslu managementu a ve smyslu administrativy, zjednodušeně řečeno úředníků, to znamená, na tento rok si snížili svoje základy, což nebývá úplně obvyklé. Naopak pro personál takzvaně v terénu, to znamená pro ty, kteří jsou bezprostředně spjati s železniční službou nebo s železnicí a se servisem, který poskytují, tak tam se naopak maličko navyšovalo. Tím, že se vlastně teď ještě do toho navíc započte superhrubá mzda a její zrušení, ten dopad bude poměrně pozitivní pro ty, kteří jsou takzvaně v první linii Českých drah. A tam je třeba skutečně vyzdvihnout všechny ty, kteří tu krizi prožívali v rámci přímého kontaktu s cestujícími, ať už to byli průvodčí, ať už to byli lidé, kteří byli za přepážkami, a tak dále.

Takže České dráhy mimo jiné na to reagovaly i tím, že byl doplněn a posílen manažerský tým, přišel tam nový generální ředitel. Není to - já tomu říkám - žádný parašutista z nějaké řekněme rychloobrátkové firmy, který by se tam najednou objevil. Je to člověk, který je srostlý s Českými drahami, je to člověk, který byl šéfem nejvýznamnější dceřiné společnosti ČD Cargo, měl tam velmi dobré výsledky.

A tento nový manažer má zkušenosti s krizovým řízením, řekněme s režimem řízení nákladových úspor, a doplnil tam velmi vhodně ten tým. Stal se tedy šéfem představenstva a dosavadní ředitel a předseda představenstva, který tam byl, se stal jeho místopředsedou a ten nadále bude pokračovat řekněme v těch prorůstových věcech, které tam byly solidně rozdělány.

Nicméně situace není taková, abychom se dnes dívali jenom na ten růst. Musíme tam mimo nezbytně nutných investic, které budou a které realizujeme, také současně i šetřit, což České druhy zvládají. Takže žádný výprodej investičního majetku se nechystá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, tím se část odpověděla. Zbývající otázka je, proč se prodávají ty čerpací stanice bez výběrového řízení a bez ověření tržní ceny. To samé platí pro místa pro nakládku a vykládku. Opět se prodávají bez ověření tržní ceny. Potom ještě ta ztráta miliardy korun díky manažerskému pochybení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Co se týká těch čerpacích stanic, tam zjistím, v jakém režimu se to prodává. Skutečně to neumím teď říct, protože je to pod kontrolou dozorčí rady a já v dozorčí radě nejsem, ale můžu to zjistit. O ztrátě jedné miliardy korun v rámci rizikových, respektive kurzových operací nevím, že by měla nastat. Opět, prověřím to. Ale zdá se mi to tak, jak to říkáte, silně přehnané. Určitě to není ztráta způsobená z kurzových operací. Může tam být prostě nějaký časový posun. Ale zjistím to, opravdu nevím to teď takhle z hlavy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vystoupí pan poslanec Jiří Mihola s interpelací na pana ministra školství Roberta Plagu. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený nepřítomný pane ministře. V době covidové pandemie patří české školství k nejvíce zkoušeným oblastem a mnohé dopady na něj, a hlavně na žáky a studenty budou bohužel fatální. O to důležitější je připravenost, odbornost a transparentnost všech dalších důležitých kroků a změn. Revize Rámcového vzdělávacího programu je však realizována poněkud potutelně za covidovým mrakem.

Jak je možné, že tak důležitá záležitost nebyla odborně projednána zejména s těmi, kterých se nejvíce týká? Nemohu vyloučit, že měl informace nějaký jednotlivec, ale vím, že učitelé a další odborníci byli šokováni nejen neprodiskutovanými změnami a škrty, ale i celkovým přístupem Ministerstva školství. Jako historik a učitel velmi kriticky nahlížím na změny v dějepise a vlastivědě. Když to shrnu i za kolegy, kteří se mi k tomu stačili vyjádřit, necitlivé, neumělé a neprodiskutované zásahy do RVP považují za ránu na solar historického vědomí i povědomí našeho národa. Hrozí, že revize rámcových vzdělávacích programů skončí ostudou a fiaskem.

Pane ministře, nebylo by řešením nový Rámcový vzdělávací program zneplatnit a vypořádat kritické připomínky pedagogů a odborné veřejnosti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem a vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka, připraví se paní poslankyně Věra Balcarová. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, uplynulý rok a nekončící boj s pandemií nemoci COVID-19 výrazně změnil životy většiny z nás. Mnoho lidí se ocitlo v tíživé životní situaci, leckdy vedoucí až k existenční krizi. Obrovský dopad měla pandemie a vládní opatření na OSVČ, které na základě krizových opatření vlády nemohly vykonávat svoji podnikatelskou činnost, a to nejen z důvodu omezení či úplného zákazu předmětu jejich činnosti, ale u některých situaci zkomplikovalo to, že se musely starat o děti či jiné osoby závislé na jejich péči.

Ano, většině těchto lidí pomohly kompenzační bonusy a ošetřovné, některé skupiny ovšem z tohoto záchranného kruhu vypadly. Například pěstouni starající se o osoby závislé na pomoci jiné osoby a zároveň byli OSVČ. Ptám se, proč se tak stalo. Takoví pěstouni totiž v zimní výzvě nesplňovali podmínky pro přiznání podpory, které byly definovány odlišně než ve výzvě jarní. Háček spočíval v tom, že v zimní výzvě mohl o ošetřovné zažádat pouze ten, kdo provozoval OSVČ jako činnost hlavní. V případě pěstounů se ovšem na jejich podnikání automaticky nazírá jako na vedlejší činnost, neboť za hlavní činnost se považuje činnost pěstounská. Je to trochu blázinec a s tím možná, pane ministře, budete i souhlasit. Proto se vás ptám, proč na jaře byli pěstouni pečující o osobu, která je na nich závislá, do programu ošetřovného zahrnuti, zatímco v zimní vlně pandemie už nikoliv. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den. Ano, je pravda to, že pěstounství je státem vnímáno jako hlavní pracovní poměr, a samostatně výdělečná činnost pěstouna je tedy potom považována za činnost vedlejší. Ale my jsme od počátku ošetřovného propláceli pouze těm, kteří byli na hlavní pracovní poměr. Teď si nevybavuji jaro a nechci teď tady střílet, ale jsem si téměř jistý tím, že i na jaře to bylo tak, že to bylo pouze v rámci hlavního pracovního poměru. Pokud byl někdo vedlejší, tak neměl nárok na ošetřovné.

Obecně je to tak, že na ošetřovné neměla OSVČ nikdy historicky nárok, to prostě je úplně nová věc. Ale vzhledem k tomu, že se začalo zavádět - a v zásadě správně asi - pro zaměstnance, tak jsme na to reagovali a říkali jsme: aby nebyli živnostníci hendikepováni v tomto, tak se tady na jaře zavedlo ošetřovné a tam se to v podstatě potom párovalo s ošetřovným úplně ve stejném režimu, jako jelo pro osoby takzvaně závislé.

Takže když to bylo tenkrát, pokud se nepletu, na úrovni do 10 let, tak to bylo do 10 let, když se to zvedlo na 13 let, tak jsme to zvedli i my na 13 let. Myslím tím pro podnikatele. Stejně tak se jednalo o tu výši, pokud se nepletu. Nejdříve to bylo přibližně 13 000 měsíčně, to bylo nějakých 400 korun za den. Pak to bylo 500 korun za den, šlo se až na 15 000.

Čili pořád jsme to kopírovali úplně stejně, naprosto stejně jako se zaměstnanci. Ale jediná, řekněme, brzda tam byla v tom, že když někdo někde má jiný příjem, tak logicky on z toho příjmu má určité sociální benefity. To znamená, poté on ten benefit může čerpat v rámci svého jiného příjmu, toho hlavního příjmu, hlavní činnosti, a tu vedlejší činnost tím pádem jsme do toho už nevztáhli.

Takže ano, máte pravdu, že to pěstounství je, jak jste přesně řekla, vnímáno jako vedlejší činnost, tím pádem obecně do toho nemohli padnout. Kdybychom to tam dali, tak v tu chvíli tam vlastně máme úplně veškerou vedlejší činnost, a to se domnívám, že bychom se dostali úplně někam jinam i s výdaji.

Ale prověřím ještě to, jestli na tom jaře tam pro to pěstounství nebyla nějaká výjimka. Já si skutečně teď takhle z hlavy na to nevzpomínám, ale mám pocit, že nebyla.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Důležité je, aby v dalších výzvách to pokračovalo v tom režimu, jako to bylo, a jestli jsou tam tedy zahrnuti právě ti, kteří pečují o závislou osobu, která je závislá na jejich péči. A zda by nebylo tedy možné, že pokud to v té výzvě bude, tak nějakým způsobem jim vynahradit ošetřovné, kdy ho nemohli pobírat vzhledem k tomu, že oni neměli možnost si změnit činnost - hlavní OSVČ, protože pěstounství je vždycky činnost hlavní. Čili oni okamžitě vypadli z toho systému. Zda by nebylo možné jim to ještě nějakým způsobem, vzhledem k té situaci, ve které jsou a starají se a pečují o osoby závislé na jejich péči, tak zda by to nebylo možné nahradit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď? (Ministr Havlíček: Ne.) Takže půjdeme dál, k interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Dana Balcarová na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Další v pořadí se připraví pan poslanec Tomáš Martínek. Paní Balcarová není přítomna, takže Tomáš Martínek. Pan poslanec přednese interpelaci na pana ministra Blatného. Připraví se pak poslanec Jakub Janda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane ministře Blatný, předem děkuji za úpravu nařízení z 26. února, kde došlo ke změně účinnosti dle FFP2 normy z 95 na 94 %, na což jsem upozorňoval. Z nařízení ovšem není stále jasné, jak mohou být používány meltblown či nanofiltry a nanoroušky. Na webu akademiků a studentů Technické univerzity v Liberci rouskystulkou.org jsou k dispozici protokoly Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a Institutu pro testování a certifikaci, které dokazují záchyt meltblown filtru minimálně 81 %, což je více než některé KN95 respirátory dle testu Aarona Günsbergera. To potvrzuje i zkouška dTestu při vložení filtru do vyprané textilní roušky, která u kapének dokonce uvádí ochranu na úrovni 100 %. Pokud se využije textilní rouška s kapsou na filtr a drátek na modeláž nosu, tak daná rouška poté i dobře těsní. To dokazuje test Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, který si nechali akademici, kteří pracují na rouskystulkou.org, zpracovat.

Protože mnoho firem pro své zaměstnance používá nanofiltry či meltblown filtry, které vkládají do roušek pro své zaměstnance, chci se vás zeptat: Lze meltblown či nanofiltry v těsnící bavlněné roušce používat venku či vnitřních prostorách včetně firem za stávajícího opatření? Lze je použít i v MHD či obchodech? Můžete také ujistit občany, že lze používat účinné nanoroušky jako ochranu i v MHD či obchodech? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ministerstvo mimořádným opatřením, na které odkazujete, ze dne 26. února zakázalo všem osobám s účinností od 1. března pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest, jako je respirátor nebo podobný prostředek a tak dále, které splňují určité normy. Mimořádná opatření nestanovují konkrétní produkty. Tam je například napsáno: "s označením FFP2, KN95, N95" a podobně, ale specifikuje jenom minimální rámec, který musí ten produkt naplnit. Tato forma byla zvolena právě z důvodu širokého spektra produktů na českém trhu, které tyto normy naplňují.

Dle našich informací se na českém trhu vyskytují i produkty naplňující normy například Australského společenství, Japonska, Jižní Koreje a dále, a v konkrétní rovině lze tedy říci, že produkt, který nese označení nano či jiné dílčí označení, které naplňuje filtrační účinnost minimálně 94 %, což je evropská norma číslo 149, popřípadě 90 %, což je norma Velké Británie nebo ČLR, GB 2626, jak je uvedeno v mimořádném opatření, může být bez potíží používán. Jediný problém může nastat v tom, že ve chvíli, kdy je tato filtrační vložka vložena do něčeho, co může vypadat jinak, tak zejména na veřejnosti potom může být potíž, jak to prokázat nebo jak to třeba při kontrole nějakým způsobem verifikovat a dohledat. U zdravotnických obličejových masek je to jednodušší, tam postačí produkt bez označení nano, jenom jestliže má tu normu, o které se bavíme.

To znamená, ještě jednou to zopakuji: je to určeno jenom tou filtrační schopností. Jenom upozorňuji, že zejména když bude takováto ochrana nošena na veřejnosti a nebude prokazatelné, že se jedná o tuto filtrační schopnost, o tento výrobek, který to má, tak se může ten, kdo to bude nosit, dostat do potíží, třeba když bude kontrolován policií, vojáky nebo někým jiným. Kdežto ve chvíli, kdy je tam toto označení jasně patrné, jedná se o komerční výrobek, potom je to daleko snazší. Ale ta norma sama o sobě ani to opatření neříká, že by to nemohlo být něco z toho, co vy uvádíte. Tam je dána jenom filtrační schopnost, kterou ten prostředek musí mít.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Asi možná jen pro ujištění. U meltblown filtrů vložených do textilních roušek, tak vlastně nařízení je určeno na dvě části. V jedné jsou vyžadované respirátory s účinností FFP2, u druhé části postačují chirurgické roušky - to se týká firem či venkovního použití. Když vezmu, že meltblown filtr má i podle těch protokolů, které jsou k dispozici, účinnost 81 %, tak jestli můžete potvrdit, že využití meltblown filtrů v těsnící bavlněné roušce tedy znamená, že lze využít takovýto způsob alespoň ve firmách či při venkovním použití, protože tam je naplněna de facto účinnost požadovaná po chirurgických rouškách, což vlastně je ta druhá nižší norma, tedy alespoň na nošení ve firmách, mimo MHD a další. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Ano, zejména v podnicích nebo ve firmách je to poměrně jednoduché, protože tam je to zaměstnavatel, kdo vybavuje zaměstnance tady tímto. A jestliže ho vybaví něčím, co splňuje tuto podmínku, což samozřejmě to, o čem mluvíte, tento typ filtru, splňuje to kritérium stejně jako chirurgická rouška, tak to tam může nosit. Znovu jen říkám: kdyby ten zaměstnanec s tím potom šel ven, kde by byl někým kontrolován, tak může dojít už k nějakým problémům, které jsou dané spíše schopností to zkontrolovat. Ale jestliže je tím vybaven od zaměstnavatele, tak zaměstnavatel, pakliže splnil toto doporučení této filtrační schopnosti, potom neporušil to nařízení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S interpelací vystoupí pan poslanec Jakub Janda na pana ministra Karla Havlíčka, připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dvě důležitá města v Moravskoslezském kraji, Ostravu a Frýdek-Místek, spojuje 13 kilometrů dlouhý, a hlavně placený dálniční úsek D56. Řidiči se proto tomuto úseku vyhýbají a jezdí přes přilehlé obce. Projede tam 10 000 aut denně, což vyvolává řadu problémů, vysoké emise výfukových plynů, hluk, prach a v neposlední řadě i ohrožení dětí, které tady chodí do škol. Starostové místních obcí proto sepsali petici, kterou podepsalo přes 10 000 lidí, aby byl poplatek zrušen. V jedné z dotčených obcí - v Žabni - se konala i protestní blokáda. Vaše ministerstvo ale trvá na svém, D56 má být dál zpoplatněna. Jde přitom o úsek, který je spíše pseudodálnicí než dálnicí a zároveň je jakýmsi obchvatem. Splňuje tedy podmínky pro to, aby se tam mohlo jezdit i bez dálniční známky. Vaše ministerstvo argumentuje tím, že dopravní situace je zhoršená jen dočasně kvůli stavbám na dálnici D48 - to je ale pouze část reality.

Mé otázky jsou zcela jednoduché. Proč Ministerstvo dopravy trvá na zpoplatnění dálničního úseku D56, když tu zjevně jsou podmínky pro jeho odpuštění? A druhá otázka: Jak hodláte pomoci obyvatelům obcí ve zmíněné obci, kteří trpí dopravní kalamitní situací? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Ta odpověď má dvě úrovně. První je ta jednodušší. V momentě, kdy toto uděláme na tomto úseku a podlehli bychom tomu, co říkáte, že tam lidé protestují nebo třeba i demonstrují, tak vám garantuji, že v tu chvíli budou demonstrovat na každém úseku, kde by nechtěli platit jakýkoli poplatek. A v tu chvíli se jenom logicky ptám, z čeho budeme ty dálnice opravovat. Poplatky nejsou proto, že bychom z nich platili mzdy úředníků. Poplatky jsou proto, abychom mohli investovat do dálnic. A vy velmi dobře víte, že po době temna, která tady proběhla někdy mezi rokem 2010 až 2014, kdy se neinvestovalo téměř nic, tak se dneska investují zdroje, o kterých se mohlo všem jenom zdát. Mimo jiné je to i proto, že se platí poplatky. Samozřejmě není to jenom proto, jde to i z rozpočtu, platí to všichni. Ale ty poplatky v tom nesehrávají úplně malou roli.

Takže ano, máte pravdu, že se může vyjmout, to můžeme vždycky, ale stejně tak můžeme říct, že ta komunikace v tomto odpovídá takzvané výkonově zpoplatněné komunikaci.

To znamená, může to být tak i onak. To znamená, v dané chvíli my se kloníme nedělat výjimky. Chápu tam tu situaci, já jsem se bavil s lidmi, kteří tam jsou na magistrátech, bavil jsem se i s místní policií. Bavili jsme se o tom, jakým způsobem to vyřešit. Bavili jsme se i o té paralelní silnici, která vede vedle, protože teď se tam opravuje. To znamená, řešili jsme to, jestli by skutečně a do jaké míry by skutečně hrozilo to nebo hrozí teď to, že ti, kteří nechtějí platit, jezdí vedle. Neumí to změřit úplně přesně ani policie, nejsou si tím jisti, co by to všechno způsobilo, kdybychom tady teď to zrušili, což samozřejmě by bylo efektivní, vypadalo by to hezky, ale za rok nám tam skončí rekonstrukce a co bude dál? Já vám garantuji, že žádná vláda, která tady bude, nebude mít odvahu na to, to tam opětovně dát.

Můžeme se bavit o jiné věci: proč se to tam tenkrát, v době, kdy se to dostavělo - a jenom se mrkněte, kdo tenkrát tahal za nitky - tak proč se to tam tenkrát zpoplatnilo. Řekl bych: ano, bylo to na vážkách, jestli ano, nebo ne. Ale v momentě, když už se to zavede, kdy se to zpoplatní, jsme bohužel v situaci, že se to nesmírně komplikovaně dostává do podoby nezpoplatněné, protože když to uděláme, věřte tomu - a to bude otázka třeba dalších vlád - v tu chvíli všichni ti, kde to jenom trošku bude zavánět tím, že by si to mohli vydupat, budou demonstrovat a budou chtít, aby se tam ty poplatky neplatily, a budeme v hrozné smyčce.

Čili naše doporučení je to tam teď dohrát tenhleten rok, dotrpět to - chápu, že to není příjemné, když se tam ta silnice modernizuje, když se tam investuje. Ale v danou chvíli jsme si i dělali průzkum, jak to vypadá na té silnici vedlejší, a tam žije poměrně hodně lidí a není úplně jednoznačně dáno to, že provoz, který tam je, tak je dán jenom tím, že se ta auta prostě nebo ty kamiony nebo kdokoliv odkloňuje a jezdí po vedlejší silnici. Je to tam komplikované, souhlasím, ale v dané chvíli jsme se shodli i s odborníky, že by to nebylo vhodné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji, mám zájem. Já jenom tady zmíním, jestli pět kilometrů postavených dálnic je progres, ale to nebudeme řešit. Moje druhá část se týkala, jak hodláte pomoci těm obyvatelům, kteří jsou tímto tedy postiženi, jak to budete řešit dále - 10 000 aut denně, to je poměrně velký provoz.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď? Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: V dané chvíli tam není nějaká zásadní pomoc. V tuto chvíli je to o tom, že tam bude vícero hlídek policie. V tuto chvíli je to o tom, že se bude prostě snažit místní samospráva nebo ta obec si to značit tak, aby jí tam nejezdili. To všechno je teoreticky možné, ale tak jako se opravují jinde silnice, tak prostě tu silnici musíme opravit, to znamená, tam není jiná možnost než v dané chvíli jezdit tou silnicí vedlejší. Ale tam to není, prosím pěkně, tak, že by ti, kteří jezdí tady po té zpoplatněné, najednou přišli na tu vedlejší. My jsme si skutečně udělali ten průzkum a je pravda, že to je zatím jednoduchý průzkum, není nějaký prostě úplně extra detailní, a neprokázalo se, že ti, kteří projíždí těmi obcemi, jsou ti, kteří by za normální situace jeli po dálnici.

To znamená, po dálnici tak jako jinde, kde se opravuje, je provoz zpomalený, ano, to nás tam bude čekat v následujících měsících, ale v dané chvíli tam s tím prostě mnoho úplně nevymyslíme. Rozhodně si nemyslím, že je tady cesta, že se to přestane, přestane zpoplatňovat. Fakt, věřte tomu, že bychom se dostali do smyčky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře vnitra Hamáčku, můj dotaz je velice jednoduchý. Chtěla bych vědět, a občané samozřejmě všichni to chtějí vědět, jaký má vláda plán po 28. březnu. Pokud se nastalá vážná a kritická situace, ve které bohužel jsme, nezmění, nezlepší, jakým postupem bude dále vláda jednat, co bude dělat dál? Není přece možné nechávat občany, naše živnostníky v nejistotě. Měli by znát určitý plán, nějakou strategii, podle které by se mohli dopředu zařídit. Teď například tady je otázka: budou vůbec studenti maturovat? Jednou si přečtete, že budou maturovat, druhý den si přečtu na internetu od pana Babiše, že maturity nebudou, že budou úřední nebo úřednické maturity, takže by mě zajímalo a všechny ostatní také: občané mají dost vašich ukvapených a nesmyslných rozhodnutí, například typu: zavřeme závodní jídelny, druhý den je zase otevřeme, zavřeme, tak je nakonec otevřeme, ale samozřejmě s restrikcemi.

Bylo by dobré opravdu dávat jasné informace občanům včas tak, aby se mohli podle toho nějakým způsobem zařídit. V jiných zemích toto funguje, vezměte si příklad z Velké Británie, která si taky prošla těžkou krizí, a ta strategie byla jiná a dovolím si říct, že mnohem lepší, protože informovanost je opravdu základ a naši občané nevědí v podstatě nic. A není možné ze dne na den říkat nějaké věci - restrikce bude zítra, od zítra a tak dále. Řekněte nám, co přijde po 28. březnu, jak to vidíte vy. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Patrik Nacher s interpelací na pana ministra školství Roberta Plagu, připraví se pan poslanec Ondřej Profant. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane nepřítomný ministře školství, samozřejmě bych se vás nejradši zeptal na to, co se bude dít ve školách nejenom za ty tři týdny, jak tady bylo řečeno, to, co se bude ale dít v létě, jak se využijí letní měsíce pro výpadek, který je naprosto bezprecedentní, protože se na to rodiče ptají, děti atd. Nicméně moje interpelace bude směřovat na něco jiného, protože právě v této době, kdy se řeší covid, ministerstvo schválilo materiál, plán rovnosti žen a mužů na roky 2021 až 2024. Hlavním cílem této čtyřleté strategtie je, prosím pěkně, dosažení stavu, kdy budou mít rovné podmínky k práci i přístupu ke vzdělání a kariéře nejen ženy a muži, ale také příslušníci a příslušnice sexuálních menšin.

Co je tedy zajímavé, že část toho plánu se týká i způsobu posuzování nových učebnic - to mě tedy velmi zaujalo - pro žáky základních škol a budou posuzovány nejen po odborné stránce, ale také podle toho, jak jejich obsah zohledňuje rovnost žen a mužů. Pokud to nebudou splňovat, nebudou schváleny pro výuku. Navíc plán počítá s genderovou aktualizací. Jak jsem se dočetl, například ve středověku jsou hybateli muži, nikoliv ženy, tak je potřeba to nějakým způsobem vyvážit. Paradoxem situace je, že tento materiál připravily samé ženy, když už jsme tedy u té vyváženosti. Mě by zajímalo, já bych se chtěl pana ministra zeptat, byť tady není, skutečně jestli teď v této chvíli, v této době, kapacity na ministerstvu jsou využity správným směrem a jestli teď je tohle pro nás ta nejdůležitější věc, kterou máme řešit, co je cílem, a jestli to naopak tou absurditou v některých momentech nevyvolá přesný opak toho kýženého. Já děkuji a budu se těšit tedy evidentně na písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Ondřej Profant, připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Pan poslanec Ondřej Profant není, takže poprosím pana poslance Lubomíra Volného, aby vznesl interpelaci na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl, aby pan ministr zdravotnictví buďto potvrdil, nebo vyvrátil informace České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny České lékařské společnosti Josefa Evangelisty Purkyně, která ve svém stanovisku uvádí, že použití Bamlanivimabu u pacientů v ČR je umožněno na základě mimořádného, dočasného rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR k povolení distribuce výdeje a používání tohoto neregistrovaného léčebného příspěvku podle § 8 odstavec 6 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících výkonů.

Také bych chtěl vědět, jestli Ministerstvo zdravotnictví postupovalo stejným způsobem nebo jiným nebo obdobným k legalizaci používání Ivermektinu v České republice, jestli už je nějakým způsobem zajištěn import a distribuce dávek, které jsou nad rámec těch, které byly dodány do Brna. A pak poslední otázka je, jestli pan ministr osobně zhodnotil informace, které jsem jemu osobně zaslal na Ministerstvo zdravotnictví, a jestli s pracovníky Ministerstva zdravotnictví probral košický protokol, používaný panem docentem doktorem Törökem, kandidátem věd, v Košické nemocnici, který má v současné době osmdesátiprocentní úspěšnost při léčbě těch nejtěžších pacientů.

Slečno, nemusíte chodit, já si to po sobě vydezinfikuji sám. (Dezinfikuje stolek a mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Musím potvrdit, že to pan poslanec dělá důkladně. Děkujeme. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, jak už myslím bylo uvedeno dříve v rámci interpelací, je pravda, že jsem včera na základě kladného stanoviska Ústavu pro kontrolu léčiv podepsal opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se povoluje distribuce, výdej a používání neregistrovaného humánního přípravku Huvemec s obsahem léčivé látky ivermektin s tím, že přípravek je určen pro hospitalizované pacienty starší 18 let. Byl dovezen do lékárny Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně, která ho může dále poskytovat ostatním nemocničním lékárnám dalších poskytovatelů zdravotních služeb.

Zatím Státní ústav pro kontrolu léčiv, který vydal své stanovisko, na jehož základě byl tento lék povolen v mimořádné výjimce, podobně jako je tomu třeba u toho druhého preparátu, o kterém jste mluvil, protože všechno jsou to léky, které jsou v České republice neregistrované. V případě Ivermektinu navíc je to lék, který původně byl vyvinut úplně za jiným účelem. Rád bych chtěl právě k tomu Ivermektinu uvést, že se opravdu jedná o experimentální léčbu a není zatím podložena dostatečným důkazem nebo dostatečným počtem důkazů na základě medicíny na důkazech založené, té takzvané evidence-based medicine. Co se týká použití toho přípravku u ambulantních pacientů, tak jak jsem řekl, je to rovněž plánováno za poměrně přesně daného protokolu, který by měl standardizovat tuto léčbu v rámci České republiky, a zejména umožnit, aby byly dostupné informace o tom, jakým způsobem ten experimentální lék vlastně působí a jakým způsobem jsou třeba jeho účinky, což může mít užitečnou váhu pro další léčbu v budoucnu, aby mohly být zhodnoceny. Samozřejmě jsou všechna tahle data sbírána, jak o efektivnosti, tak o bezpečnosti tohoto léku, což může v budoucnu potom přinést jak národně, tak mezinárodně další informace pro jeho použití v této indikaci.

Pokud se týká toho Bamlanu, nebo jak jste říkal, generickým názvem Bamlanivimabu, tak ano, přijetí výjimky je vlastně úplně stejné. Jedná se o monoklonální protilátku, která cílí na část viru, kterou je schopna inaktivovat a zastavit nebo zmírnit projev toho onemocnění. Oba tyto léky se používají ve chvíli, kdy ještě není závažný průběh onemocnění s tím, že potence toho protilátkového léku je samozřejmě větší, protože funguje cíleně na tento virus, a podává se často tam, kde by hrozil zejména velmi těžký průběh onemocnění.

První lék se dá podávat i ambulantně, je to perorální podání ve formě tablet. Druhý lék se podává ve formě infuze v infuzních místech, která byla nadefinována tak, aby pokryla všechny kraje České republiky. Takže oba tyto léky jsou v současné době k dispozici v České republice a oba jsou opravdu na základě stanoviska SÚKLu umožněny, dočasně jejich podávání, díky výjimce, kterou udělilo Ministerstvo zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji za částečnou odpověď, pane ministře. Nicméně bych chtěl ještě, abyste mi zopakoval, respektive řekl odpověď na jinou otázku, kterou jste neodpověděl: Jak je to s importem Ivermektinu, jestli byl nějaký další už objednán? Potom jestli jste osobně hovořil s panem docentem doktorem Törökem z košické nemocnice, jehož léčebný protokol jsem vám - košický protokol - zaslal. A jestli součástí toho našeho léčebného protokolu, o kterém jste hovořil, jsou také nitrožilní dávky vitamínu C ve velikosti 1 gram na kilogram první den, 0,5 gramu na kilogram druhý den tak, jako je tomu u toho košického protokolu docenta dr. Töröka, CSc., který v současné době uvádí a pravděpodobně je schopen i doložit z lékařských výpisů, že zatímco jinde z desíti osm pacientů umírá, tak u něj z deseti pacientů odchází osm domů zdravých. (Krátká pauza na dezinfekci mikrofonu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, děkuji. Pan ministr nemá zájem o odpověď, takže přistoupíme k další interpelaci a tím je pan poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, už popáté interpeluji ohledně opatření, které omezuje přicestování nesezdaných partnerů za jejich protějšky do naší země. Leccos se už povedlo vyřešit, ta to jsem rád a děkuji za to. Teď řešíme situaci cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem u nás. Dostal jsem vyjádření od vaší náměstkyně, ve kterém uvádí, že pro tuto skupinu se žádné rozvolnění nechystá. Argumentuje, že v České republice pobývá dlouhodobě cca 650 000 cizinců a umožnit přicestovat jejich nesezdaným partnerům by bylo v rozporu s přijímanými opatřeními. Z tohoto vyjádření, které jsem dostal, mám bohužel dojem, že jsme zpátky na začátku, když mi tu interpelovaný premiér vzkazoval od ministra Vojtěcha, že u třetizemců se to nechce. To byla citace: "U třetizemců se to nechce."

Nerozumím tomu uváděnému číslu. Podle údajů Českého statistického úřadu tu na konci roku 2019 žilo necelých 600 000 cizinců. Paní náměstkyně uvádí 650 000, možná má trošku jiná data. To je ale celkový počet cizinců, kteří tu dlouhodobě žijí. Cizinců ze třetích zemí, o které nám jde, tu bylo necelých 350 000, což je už tak dost podstatný rozdíl. A pak by mě zajímalo, jestli máte nějaký odhad, kolik z těchto cizinců má někde nesezdaného partnera, který sem nemůže přicestovat. To bude určitě jenom velmi malá část z toho celku. Takže vůbec nerozumím tomu, proč vaši lidé operují s číslem 650 000.

Pokud jde o šíření nákazy, ti lidé jsou přece ochotni po příjezdu podstoupit karanténu nebo jakékoliv jiné opatření, které jim nařídíte. Váš předchůdce profesor Prymula ostatně už loni v říjnu připustil, že omezení pro nesezdané páry z epidemického hlediska nedávají žádný smysl. Takže mám dvě otázky: Máte kvalifikovaný odhad, kolik lidí by sem mohlo přicestovat, kdyby zbylá cestovní omezení pro nesezdané partnery padla? A co vedlo ministerstvo ke změně názoru, že, cituji: "Skutečně jde nastavit režim, kdy ten člověk, když přijíždí do České republiky, by tady po určitém karanténním režimu mohl normálně pobývat," jak to za resort 1. října uvedl ministr Prymula. (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, já si vážím toho, že se nám už tak, jak jste i vy řekl, řada těch věcí podařila vyřešit. A teď jenom bych se vyjádřil ke stávající situaci, k tomu třítýdennímu omezení, které tady je a které zase do toho vneslo z tohoto pohledu nějaké větší restrikce. Ale já asi nebudu teď tady se zabývat konkrétními čísly, ale spíš řeknu jednu zásadní větu. V současné době při omezení volného pohybu, které je, bez ohledu na to, jestli je člověk z té či oné země, tak ani dva partneři v České republice, kteří spolu nežijí, ať už jsou sezdaní, nebo nesezdaní, se nesmějí navštěvovat mimo okres. To znamená, v současné době je zavedena taková restrikce i pro lidi, kteří jsou uvnitř nebo mezi dvěma jednotlivými okresy, že by nebylo správné ani logické, aby vlastně méně razantní opatření patřila pro lidi ze třetích zemí.

Jinak vnímám tady tuto potřebu. Jakmile to bude možné, tak se opět vrátíme k tomu, abychom udělali všechno pro to, aby i lidé z třetích zemí se samozřejmě mohli pohybovat tak, jak vyžadují jejich osobní vztahy. Já bych teď prosím tuto věc odložil do konce těch nejstriktnějších opatření, která jsou nyní platná.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Samozřejmě určitě nebudu protestovat proti tomu, že teď to tři týdny počká. Ti lidé čekají přes rok. Ale chtěl bych se zeptat, jestli to tedy mám chápat tak, že po těch třech týdnech teď ta možnost bude, aby ti nesezdaní partneři do České republiky za svými protějšky z třetích zemí přicestovali, protože těžko můžeme teď někoho podezírat, že sem jede z jiných příčin, protože skutečně ta covidová situace je tady nejhorší na celém světě. To znamená, rád bych se vlastně ujistil, jestli to chápu správně, že po těch třech týdnech už to bude možné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, já jenom potvrdím to, že se snažím, aby to možné bylo, že ty překážky, které tomu teď brání, podle názoru některých právníků se společně snažíme překonávat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Jan Skopeček s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Připraví se pan poslanec Jaroslav Vymazal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer, vážené kolegyně a kolegové. Pane ministře, já jsem se vás rozhodl interpelovat ve věci, ve které mě kontaktovali zástupci tanečních škol, kteří dneska fungují většinově ve formě zapsaného spolku. Nicméně jsou to organizace, které se převážně věnují mimoškolní aktivitě pro děti a mládež. V České republice je tanečních škol okolo 177. Drtivá většina těchto tanečních škol má (jako) právní formu své činnosti zapsaný spolek a věnují se až 15 000 tanečníků. Tato sdružení, tyto taneční školy bohužel propadají sítem nejrůznějších covidových podpůrných programů. Propadají sítem COVID - Nájemné, nemají na něj nárok, přestože jsou to organizace, které si pro svoji činnost samozřejmě musejí prostory pronajímat za zcela tržních podmínek. V této době na základě restrikcí vlády České republiky nemohou vykonávat svoji činnost, přestože tato sdružení jednak mají fixní náklady - mají své zaměstnance, mají leasingy, mají splátky, mají celou řadu typů nákladů, a bohužel na ně v této situaci nemohou vydělávat. Zatímco při jarní vlně získaly podporu ze strany Národní sportovní agentury, která jim částečně právě nájemné hradila, tak nyní taková možnost neexistuje. Samozřejmě tyto taneční školy jsou na pokraji sil, jsou na pokraji vyčerpání a celé řadě z nich hrozí zánik, protože tuto situaci, kdy na jedné straně mají výdaje, ale nemohou získávat příjmy, nemohou zkrátka přežít.

Já jsem se vás, pane ministře, chtěl zeptat, jestli o této situaci tanečních škol (Předsedající: Čas.) které jsou většinově zapsány jako spolky, víte a jestli tuto věc řešíte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den. Přiznám se, že nevím o těch tanečních školách, le je to dáno tím, že platforem nebo různých aktivit je obrovské množství - teď to neříkám alibisticky, protože já to aspoň zjistím, nespadá úplně tedy pod MPO. My děláme podnikatelské subjekty. Samozřejmě, každý podnikatelský subjekt, právnická osoba, fyzická osoba, který se dostává do problému, tak se snažíme ty segmenty odchytávat, řešit a vymýšlet pro ně programy, ať už ty plošné, nebo třeba i orientované. Toto teď v rychlosti, když si vyhodnocuji, je podle mého názoru někde na pomezí sportovní agenturou, to, co pravděpodobně oni už čerpali, možná i kulturou - nejsem si tím úplně jistý, jestli to spadá jako taneční škola, tanec pod tuto oblast, a možná částečně ještě pod školství. Ale znova říkám, to není tak, že bych se z toho nějakým způsobem chtěl vyháčkovat. Musíme najít, pokud je máme nějakým způsobem podpořit, protože MPO ze zákona nemůže podporovat nikoho jiného, než jsou podnikatelské subjekty, což neznamená, že nemůžou získat někde jinde podporu, proto to zřejmě na tom jaře dělala Národní sportovní agentura. Tak já zjistím, pod koho by to spadalo, a když tak se spolu spojíme, já je propojím a zkusíme něco vymyslet.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně, velmi děkuju, vážím si této vstřícnosti. Pane ministře, já tady mám pro vás seznam těch 177 tanečních škol. Ony opravdu jako zapsaný spolek jsou nepodnikatelským subjektem, jsou to vlastně neziskové organizace. Na straně druhé ale jejich činnost v celé řadě oblastí podnikání připomíná nebo napodobuje, protože mají zaměstnanecké vztahy, ať už trvalé pracovní poměry, nebo dohody, mají prostě náklady, výdaje jako standardní podnikatelský subjekt. Přestože asi nespadnou do nějaké kolonky Ministerstva průmyslu a obchodu, tak si myslím, že si podporu zaslouží, jednak s ohledem na to, že podnikají, ale i s ohledem na to, že jde o činnost směrem k dětem a směrem k mládeži.

Jenom upozorním: nejde jenom o taneční školy. Co se týče zapsaného spolku, podle mého názoru tak funguje celá řada dalších organizací, které se mládeži a dětem věnují, ať už sportovního, kulturního charakteru, a které by taky potřebovaly nějakým smyslem to... (Předsedající: Čas.) Takže nejde jenom o taneční školy, ale o ně zejména. Děkuju pěkně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr nebude odpovídat. (Poslanec Skopeček předává ministru Havlíčkovi zmiňovaný seznam.) V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Jaroslav Vymazal s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Vymazal: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, obracím se na pana ministra dopravy pana Havlíčka s žádostí o řešení situace ohledně vysokorychlostního vážení. To, že je zapotřebí, určitě se shodneme, protože naše silnice jsou devastovány přeplněnými nákladními soupravami, ať už místních, nebo zahraničních přepravců, a to nám jednak ničí komunikace a jednak zvyšuje nebezpečí lidem, prodloužených brzdných drah a tak dále.

Pokud jsou mé informace správné, z testovacího místa jsou dodávána data o měření ve formátu, který jeden pracovník je schopen zpracovat, údajně dva přestupky za pracovní směnu. Při počtu přestupků přes 200 za den je to v podstatě pro obce s rozšířenou působností, které tyto přestupky mají následně vyřizovat, v podstatě úplně neřešitelná situace. Vzhledem k tomu, že by mělo dojít ke kýženému dokončení rekonstrukce dálnice D1 a s tím by měla být spuštěna i tato zařízení, v podstatě obce by měly vědět, na čem jsou. Nevím, jestli je v silách Ministerstva dopravy tuto situaci ještě vyřešit digitalizací tak, aby ta data byla zpracovatelná v rychlejším čase. To je můj dotaz a zároveň i žádost o řešení a žádost o komunikaci s obcemi, kterých by se to mělo týkat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den. Vy jste to v zásadě řekl všechno a v zásadě jste to řekl všechno správně. Vy jste přesně popsal ten problém, protože v dané chvíli (je) 6 až 8 000, aspoň (co) mám informace, přetížených nákladních vozidel měsíčně. Když to přepočteme, co by to vlastně znamenalo pro obce a pro ty zaměstnance, kteří to musejí zpracovávat, tak je to nedělatelná věc. Ono se to možná zdá jako věc k rychlému řešení, ale jediná cesta, která tady je, je prostě to plně zdigitalizovat.

To znamená, je to nějaké řešení, které nás nemine. Jelikož to není spjato jenom s tím vážením, dal jsem si ještě za cíl do té doby, dokud budu na Ministerstvu dopravy, nastavit systém postupné digitalizace celého úřadu. To je celá řada dalších věcí, které se tam musejí dělat, a my je musíme dělat trochu komplexněji, aby to prostě nebylo tak, jak se tady digitalizovala státní správa posledních 20 let - každý, kdo měl dobrý nápad a měl na něj peníze, tak se něco zdigitalizovalo, udělal se nový digitální nástroj, ale ve finále to spolu vůbec nekomunikovalo.

Takže my dneska vytváříme na Ministerstvu dopravy jakousi architekturu celého digitálního dopravního... řekněme dopravní služby, tohleto v tom samozřejmě musí být akcentováno a dali bychom dohromady pět, šest hlavních věcí, počínaje od řidičáku nebo přes registraci vozidel až po toto, a mimo jiné třeba i ten elektronický dálniční systém už známkový, i známky, byl prvním krokem. Nebo teď třeba jednotná jízdenka. A tohleto všechno zabalit, dát to pod jednu střechu, provázat to, a samozřejmě toto v tom musí být.

Takže byl bych rád, aby se teď v následujících týdnech architektura té digitalizace udělala, aby se na tom začalo okamžitě pracovat, a jestli ještě u toho budu, nebo ne, je potom věc druhá, ale mělo by se to v každém případě nastartovat. V momentě, kdy se toto dotáhne, potom na to můžeme plně najet, a to je i jediná cesta, jak to dělat. Mechanicky, manuálně to bude prostě nekonečný proces, budou v tom chyby a totálně přetížíme ty lidi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku?

 

Poslanec Jaroslav Vymazal: Chtěl bych jenom panu ministrovi poděkovat, že ten problém opravdu vnímá, a byl bych rád, kdyby se opravdu našla řešení a i komunikace vůči těm obcím, aby tam nějaká proběhla, aby se našla aspoň dílčí řešení, když už ten systém bude v té dálnici zabudován, aby se nějakým způsobem rozhýbal a co nejdříve potom digitalizoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli má vystoupit pan poslanec Marek Výborný s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka, ale není tady, tudíž jeho interpelace propadá. Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Benešík, ten tady také není, takže pan poslanec Martin Jiránek vystoupí se svou interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, pane ministře. (Ozývají se hlasy z pléna.) Já budu velmi stručný. Měl jsem připravený dotaz na to, jakým způsobem chcete po třítýdenním lockdownu rozvolňovat, protože jste se v neděli vyjádřil, že máme vydržet, dodržovat opatření, což byla určitě dobrá výzva, a pak se bude rozvolňovat. A chtěl jsem se zeptat na ten plán a případné podrobnosti, ale pan premiér nám tady před třemi hodinami řekl, že takový plán není, takže uvolním místo dalším kolegům a vlastně nemusíme pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pan ministr toto bere jako odpověď a my budeme pokračovat dál. Pan poslanec František Kopřiva není přítomen, takže je další pan poslanec Petr Beitl, není přítomen. Pan poslanec Jan Zahradník vystoupí s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem v odpolední části interpeloval pana premiéra ve věci náhrady chybějící energie ze zavřeného uhlí a neexistujícího jádra plynem a teď k vám mám některé doplňující otázky. Vzhledem k tomu, že uhlí má skončit z důvodu snižování emisí, je klíčové, zda z tohoto pohledu dává nahrazení českého uhlí plynem dováženým z Ruska smysl.

Je totiž velké riziko, že nedává. Je známo, že malé úniky nespáleného zemního plynu do atmosféry mohou zcela vymazat veškeré úspory získané nahrazením uhlí zemním plynem. Podle studie AGU Advances stačí, aby do atmosféry unikla 3 % vytěženého zemního plynu, aby byly zcela vymazány úspory vypuštěných skleníkových plynů oproti spalování uhlí. To je takový úvod.

A teď moje otázky. Dokážete definovat, jak velkou část tuzemského systému centrálního zásobování teplem bude dle vašich předpokladů vykrývat zemní plyn namísto uhlí? Kolik bude stát výstavba plánovaného objemu plynových zdrojů tepláren či elektráren? O kolik by se po realizaci těchto plánů zvýšil objem dovozu zemního plynu? Odkud tento plyn budeme dovážet? Z Ruska, nebo z Norska? Odkud tedy? A jak by se po realizaci těchto plánů zvýšila energetická závislost České republiky? Je v tomto smyslu plánovaná nějaká kvalifikovaná studie, anebo to zkusíme jen tak na první dobrou a uvidíme, jak to dopadne? To jsou moje otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou. Děkuji za ty otázky a musím říct, že v oblasti energetiky si velmi vážím vašeho přístupu, považuji ho za racionální, odborný a vždycky podložený fakty, takže myslím, že na většině věcí se shodneme. Tady je celá řada poměrně detailních otázek, které bych skoro doporučoval, že by se mohly otevřít v rámci uhelné komise, kde se potkáváme, protože tam jsou i ostatní kolegové.

Já teď tady nemám, protože jsem nevěděl přesně, na co se budete ptát, úplné detaily, ale co se týká plynu, tam se obávám, že se nevyhneme tomu plynu v následujících letech. Protože - ne se obávám, já jsem si jistý, že se mu nevyhneme. Jestliže dekarbonizovat - a můžeme se teď bavit, jak přesně bude nastaven ten jízdní řád, který jsme podle mě férově na té uhelné komisi nastavili - tak než připravíme nové zdroje, a víte, že podpora Dukovan, nebo respektive budování Dukovan, bude někdy v roce 2036 a dále, co se týká obnovitelných zdrojů, tak to budeme dělat někde na úroveň 22 % celkově do roku 2030. To znamená, budeme si muset nějakým způsobem pomoct. V oblasti teplárenství, kde máme, nepletu-li se, 60 % zdrojů z uhlí, přejít jen tak jednoduše na biomasu nebo odpady je v podstatě nemyslitelné.

Tam právě nás bude čekat ta řekněme přestupová doba plynu. A teď se můžeme bavit o tom, jestli to bude přestupová doba na 15 let, 20 let, 25 let. Z čeho mám určité obavy, je z přístupu EU a Evropské komise, která nám se zdviženým prstem jasně říká: Dolů s uhlím. To bych chápal, byť to musí být rozumné. Současně ale krčí rameny nad jádrem, ale v zásadě bych řekl, že se začíná trochu lepšit pozice Evropy vůči jádru. Ne proto, že by měla ráda jádro, ale protože bezemisní Evropa bez jádra je nerealizovatelná.Teď ta doba mezi bude znamenat nějakou přestupovou periodu, a ta podle mého názoru bude vázaná na plyn. Máme kompletní strategii - já vám ji rád představím - přeměny českého teplárenství, kde právě je ta přechodová doba na plyn.

Je k tomu nezbytné schválit to, co děláme teď ve Sněmovně, to je zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, kde máme i nastíněnou podporu, mimo jiné právě českého teplárenství. Bylo by špatné, aby jakákoliv další vláda cukla z toho, co tady vytyčujeme my, a to je udržení centrálního systému vytápění, protože absolutní decentralizace by podle našeho názoru v tuto chvíli nebyla šťastná. Umíme centrální vytápění, mají ho i jiné země, například severské země, pouze musíme přejít na jiný zdroj, a to uhlí po nezbytně nutnou dobu bude určitě zajímavým.

Souhlasím i s tou biomasou a v nějaké době nepochybně i odpady. Ptal jste se na to, kolik nás to bude stát. V tuto chvíli předpokládáme, že podpora pro následujících řádově 10 let bude asi 50 miliard korun v rámci teplárenství, kde znovu říkám, bude i ten plyn.

Jestli plyn budeme brát více ze zdrojů východních, nebo ze zdrojů severních, nebo třeba prostě postupně budeme využívat i zkapalněný plyn ze Spojených států, protože se tady bude určitě chystat na to infrastruktura, teď neumím procentuálně popsat. Ale v každém případě stojí za to, vždycky zmínit všem těm, kteří nás upozorňují na vazbu na tu či onu zemi, že samozřejmě na plynu Evropa je závislá, na Rusku dneska. To prostě je fakt a těžko s tím v tuto chvíli něco uděláme, ať se to někomu líbí, nebo ne. Víte, že se buduje Nord Stream 2, de facto se posiluje závislost na ruském plynu. V danou chvíli pro nás je důležité sledovat naše kapacity, to znamená, abychom ten plyn vůbec byli schopni zde v rámci infrastruktury distribuovat, což bychom měli zvládnout, a současně se připravovat na období po uhlí, a to si myslím, že děláme. A jinak to můžeme na té uhelné komisi probrat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Jenom velmi stručně, pane předsedající. Děkuji za odpověď. Rozumím tomu, že ty otázky jsou poměrně speciální. Spíš zkusím vymyslet k tomuto tématu písemnou interpelaci, kde by bylo dost času na to, se tím zabývat, a možná pak bychom mohli i společně se na to podívat v té uhelné komisi, pokud tedy bude pracovat. Pan premiér naznačil odpoledne, že počítá s jejím dalším využíváním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji také. Další v pořadí je pan poslanec Marek Výborný, ten tady není. Takže pan poslanec Jiří Mihola s interpelací rovněž na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý večer, vážený pane vicepremiére, pane ministře dopravy, přestože dnešní doba se soustředí především na boj s koronavirovou pandemií a odstraňování následků této pandemie, není možné zastavit ani další oblasti a sféry života, a to už i s ohledem na potřebu dalšího rozvoje mnoha technických oborů v budoucnosti, které budeme i nadále potřebovat, a mezi tím... k tomu patří také další rozvoj silničních sítí.

Chtěl bych se vás tedy zeptat, jak Ministerstvo dopravy nahlíží na významné světové dopravní podujetí v naší zemi, kterým je v tuto chvíli již připravovaný a v odborných kruzích tolik diskutovaný Světový silniční kongres v Praze v roce 2023. Jde o mimořádnou akci, kterou Světová silniční asociace uskutečňuje pravidelně po čtyřech letech ve vybraných zemích celého světa.

Je vaše ministerstvo připraveno takovou věc zaštítit, podpořit a pomoci s financováním? K dotazu mě vede mimo jiné i úspěšná prezentace této akce, tohoto kongresu, která byla nedávno přednesena zástupci České silniční společnosti, právě podvýboru pro dopravu, a předpokládám, že tato akce by mohla být velkým přínosem nejenom pro celosvětovou silničářskou branži, ale i naši republikovou, která je její nedílnou součástí. Děkuji vám za odpověď na tyto otázky.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, děkuji. Vlastní příprava kongresu probíhá. Probíhá, jak už jste zmínil, i s Českou silniční společností. Mimo jiné, je to fajn instituce, se kterou spolupracujeme. Je tam ještě další společnost, která má poměrně slušné zkušenosti s organizováním akcí.

V zásadě bych jenom potvrdil to, co jste řekl, protože to není podle mého názoru vůbec konfliktní téma. Jediné, co je tam konfliktní, je to, aby se to zorganizovalo, protože jsme v situaci, kdy jsme plánovali - mám zde i v podkladech, že v roce 2021 v dubnu jsme chtěli pozvat vedení Světové silniční asociace do Prahy, aby se zde všichni mohli seznámit s místem konání. Chtěli jsme se s nimi potkat v dubnu 2021. Bohužel, to budeme muset přehodnotit, to znamená, my dnes sledujeme organizaci takzvaného Světového zimního silničního kongresu a rok 2022 v Kanadě v Calgary, kde to mělo probíhat.

Čili v tuto chvíli je to spíš o virtuálních konferencích, ale určitě, pokud kolegové přijdou z České silniční společnosti - já neříkám, že zaplatíme všechno, je to otázka vždycky nějakého jednání. Můžeme podpořit i určitou organizační formou, můžeme se s nimi domluvit na využití nějaké techniky a tak dále. Obvykle ty asociace, pokud přicházejí s rozumnými myšlenkami, tak vždycky máme něco pro ně v rozpočtu, abychom dělali smysluplné akce, a tohle určitě je smysluplná akce. Jsem s nimi v kontaktu. Nedávno jsme se potkal s jejich předsedou, tak určitě vždycky u nás budou vítáni.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Čili teď mně stačí už jenom lehké přikývnutí, že s podporou, s financováním a pomocí vašeho ministerstva mohou počítat. Děkuji.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vy jste, pane Miholo, dobrý obchodník. Já teď samozřejmě neumím říct, kolik dostanou. Musíte přijít s nějakým rozpočtem. Obvykle v tomto případě je to vždycky o nějakém partnerství, nějaké spolufinancování, tak nechť s tím přijdou, ale nechci teď tady z voleje říct, že dostanou se vším, co přijdou, zaplaceno. Ale protože je znám a vím, že jsou seriózní, tak prostě si na to určitě sedneme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další by měl vystoupit pan poslanec Jurečka, není tady. Paní poslankyně Hyťhová, není tady. Paní poslankyně Kořanová, není tady. Pan poslanec Jiránek, není tady. Pan poslanec Profant, není tady. Paní poslankyně Richterová, Kopřiva, Bartoň. Pan poslanec Bartoň je tady. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Ani jsem nečekal, že se na mě tak rychle dostane. Má interpelace je na pana ministra Blatného a bude ve stejném znění jako na nepřítomného pana ministra Plagu, který říká, že vlastně za omezení ve školách, za to, jaké školy jsou v provozu a tak dále, rozhoduje ministr zdravotnictví. Takže bych se vás, pane ministře, rád zeptal, jaký je plán za tři týdny? Co se stane se školami? Které z nich budou otevřené, kteří žáci se vrátí do škol, kteří ne, a za jakých okolností? Platí to, že na tři týdny jsme nyní vypnuli školy, aby se situace uklidnila, a poté se ti žáci, kteří chodili do škol předtím, vrátí za všech okolností, nebo budeme teď tři týdny čekat, vyčkávat na to, co se bude dít, a teprve poté se rozhodneme a ze dne na den vypustíme třeba určitou skupinu žáků do škol a začneme řešit na poslední chvíli, že je budeme testovat, že jejich učitele budeme očkovat a tak dále?

To znamená: Kdy se vrátí žáci do škol, mateřské školy, základní školy první, druhý stupeň, speciální školy či jiné ročníky? Za jakých okolností? Když se situace zlepší, když se zhorší, když bude stejná, nebo za jakýchkoli okolností? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra Blatného o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, k obnovení prezenční výuky u žáků ve školách, a je potřeba to říct, bude přistoupeno na základě stabilizace epidemické situace. V současné době vám neumím říct, kdy to bude. Během tří týdnů nejpřísnějších opatření, která jsou takto nastavena, dojde, jak předpokládají predikční modely, k otočení epidemiologické křivky a situace, a následně, bude-li tento trend pokračovat, potom jenom zopakuji, že návrat studentů do škol - a tady je potřeba opravdu koordinace i s Ministerstvem školství, protože tak jako jsme se doposud bavili o tom, že prioritou jsou studenti maturitních ročníků a studenti posledních ročníků základních škol kvůli přijímacím zkouškám, tak je otázka, jestli dojde během této doby k nějakému přehodnocení ze strany MŠMT - ale to, co se pro to dělá už teď, je očkování pedagogů tak, aby byla tato oblast vyřešena. Dostatečné množství testů, které i díky tomu, že jsou povinně zavedeny v ostatních podnikatelských subjektech a od příštího týdne i ve státní správě, bude dostatek i pro to takzvané samotestování, a rozhodnutí, v kterém konkrétním týdnu to bude, vám teď říct neumím, protože by to bylo slibování termínu, který se může, ale nemusí naplnit. Jsme teprve několik dnů od zahájení těch základních nejkritičtějších opatření a teprve ke konci tohoto týdne, začátkem příštího týdne bude možno vyhodnotit, jak tato fungují, a uvažovat o dalších predikcích. Bude připraveno několik predikčních scénářů podle toho, jak pokračovat, ale minimálně těch 10 dní, které potřebujeme k tomu, abychom vyhodnotili, jestli tato opatření fungují tak, jak předpokládáme, že by měla fungovat, nyní potřebujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za odpověď. Tedy pokud nedojde ke zlepšení situace, tedy pokud situace zůstane stejná nebo bude horší, nemůžeme počítat s tím, že se žáci vrátí do škol alespoň v takovém rozsahu jako před lockdownem.

A ještě bych poprosil o odpověď na testování žáků. V případě, kdyby se to zlepšilo a opravdu jsme vrátili žáky do škol, máme připraveno testování? Máme hotové pilotní projekty na to, abychom byli schopni otestovat statisíce žáků, a máme na to testy, které jsou natolik spolehlivé, že jsou u této skupiny osob, tedy žáků, u dětí spolehlivé alespoň více než těch 50 %, co je teď zmiňováno. Jakou spolehlivost mají u této skupiny ony LEPU testy, které se nakoupily a které dle mého názoru laického vůbec nejsou pro žáky použitelné?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr, jestli má zájem, má ještě necelou minutu. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Testů je a bude dostatek a tyto testy, které jsou používané, ta strategie antigenních testů je založena na jejich opakovatelnosti a opakování. Ve chvíli, kdy by byly používány jenom jednorázově, potom by jejich specifická senzitivita nebyla dostatečná, ale takto to není koncipováno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání ústních interpelací. Končím dnešní jednací den a pokračovat budeme zítra ráno v 9 hodin. Přeji vám všem pěkný večer a na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.