Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

486.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 87. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 24 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení podle § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

A nyní přistoupíme k projednání odpovědí na jednotlivé písemné interpelace. První interpelace, což je sněmovní tisk 707, byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, kterého zde nevidím, a nemůžeme tedy v projednávání pokračovat.

Další interpelace, což je sněmovní tisk 709, což je interpelace opět paní poslankyně Olgy Richterové na předsedu vlády Andreje Babiše, též byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády, takže ji nebudeme projednávat.

Další interpelace, což je tisk 770, to je interpelace pana poslance Mikuláše Ferjenčíka na předsedu vlády, byla též přerušena do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, a nebudeme v ní tedy pokračovat.

Další je interpelace paní poslankyně Kovářové na předsedu vlády, která byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, a nebudeme v ní tedy pokračovat.

Další interpelace je sněmovní tisk 1015 paní poslankyně Kovářové, která byla též přerušena do přítomnosti předsedy vlády, a nebudeme v ní tedy pokračovat. Další interpelací je sněmovní tisk 1017 paní poslankyně Kovářové, která byla též přerušena do přítomnosti předsedy vlády, a nebudeme v ní pokračovat.

Další interpelací je tisk 1075 pana poslance Kaňkovského, která byla též přerušena do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, a také v ní tedy nebudeme pokračovat, protože ani pana... ministr se nám omluvil.

Stejně tak interpelace, což je sněmovní tisk číslo 1096, což je interpelace pana poslance Stanislava Blahy, byla přerušena do přítomnosti ministra a místopředsedy vlády Karla Havlíčka, takže v ní nebudeme pokračovat.

A jako další je zde sněmovní tisk 1098 pana poslance Jakuba Jandy, která byla také přerušena. Tato interpelace byla také přerušena do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše a nebudeme v ní pokračovat.

Jako další je zde interpelace, sněmovní tisk číslo 1107, paní poslankyně Richterové na paní ministryni Maláčovou, která byla přerušena do přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Ani paní ministryni nevidím, takže v této interpelaci nemůžeme pokračovat.

Dále je zde sněmovní tisk 1110 pana poslance Jakuba Jandy na ministra dopravy Karla Havlíčka. Tato interpelace nebyla přerušena, takže v té bychom pokračovat mohli, pana poslance vidím. Takže místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Jandy ve věci splavnění řeky Odry na polské straně hranice, plány vlády ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1110. Zahajuji rozpravu a pan poslanec se jistě hlásí. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Dobrý den, hezký dobrý den. Žádám o přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. To je žádost, o které je třeba nechat hlasovat. Svolám kolegy do sálu. Vzhledem k tomu, že nemáme aktuálně dostatečný počet, pokud by se nám počet nesešel, tak budeme zřejmě pokračovat tak jako běžně, to znamená, že bychom hlasování přesunuli na konec bloku. (Chvilku čeká.) Tak já ještě chvilku počkám. Požádám všechny, aby se případně přihlásili, abychom mohli hlasovat o přerušení. Nicméně pokud se tak nestane - ještě vidím nějaké přicházející poslance - tak tento bod tedy, pokud nikdo nebude namítat, přeruším a budeme o jeho přerušení do příště hlasovat na konci bloku interpelací. Tak, vypadá to, že tedy budeme pokračovat další interpelací. S hlasováním se vyrovnáme později.

A nyní je zde interpelace, sněmovní tisk 1115, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpověděla na interpelaci pana poslance Marka Nováka ve věci poddimenzovaný OSPOD. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1115. Pan poslanec, nevím, jestli je přítomen, pan poslanec Novák? Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Požádám o přerušení této interpelace do přítomnosti paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, rozumím tomu návrhu, budu postupovat stejně jako u předchozí interpelace, protože v tuhle chvíli nejsme v dostatečném počtu, abychom mohli procedurálně hlasovat, takže se s tím vyrovnáme, až se nám počet zvýší, anebo až na konci bloku.

Tuto interpelaci přerušuji, budeme pokračovat tou další, což je sněmovní tisk 1124. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci pana poslance Jana Lipavského ve věci plánované cesty ekonomického poradce prezidenta republiky Martina Nejedlého do Moskvy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1124. Pan poslanec Lipavský je přítomen, takže zahajuji rozpravu a pan poslanec se hlásí o slovo, takže prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přiznám se, že stále nevidím pana ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, takže bych požádal o odložení této interpelace do jeho přítomnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Podotknu, že toto je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše.

 

Poslanec Jan Lipavský: Omlouvám se, podával jsem dvě, i na pana premiéra. Vzhledem k tomu, že i pan premiér dlouhodobě na interpelace nechodí, přece jenom věřím tomu, že by si mohl rozmyslet, tak požádám o odložení do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. Budu postupovat stejným způsobem jako u předchozích, pokud nikdo nic nenamítá. To znamená vzhledem k tomu, že nemáme dostatečný počet, abychom nyní mohli procedurálně hlasovat o přerušení, tuto interpelaci přeruším vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, a posuneme se dál.

Nyní zde mám interpelaci na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který odpověděl na interpelaci pana poslance Jana Lipavského ve věci geopolitické bezpečnosti stavby nového zdroje nízkouhlíkové výroby elektřiny na bázi jaderné energetiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1125. Pan poslanec Lipavský je přítomen, takže zahajuji rozpravu.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, též poprosím o odložení této interpelace do přítomnosti pana vicepremiéra Havlíčka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Rozumím tomuto návrhu. Opět o něm budeme hlasovat, až bude dostatečná přítomnost poslanců v sále, nebo až bude případně na konci bloku.

A nyní zde mám interpelaci pod sněmovním tiskem 1127, tu jsme také ještě neotevírali. První místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček odpověděl na interpelaci pana poslance Stanislava Grospiče ve věci masivního propouštění zaměstnanců České pošty, státní podnik. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1127. Pana poslance Grospiče v tuto chvíli nevidím. Dám mu ještě případně trochu času, aby se stihl dostavit, pokud je v předsálí nebo někde v blízkosti, protože přece jenom postupujeme rychleji, než je běžné. Nicméně pokud pan poslanec není přítomen, musím konstatovat, že jeho interpelaci nelze projednávat, a Sněmovna se jí již dále nebude zabývat.

Jako další je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1128. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Pavla Žáčka ve věci podílu Ministerstva financí na krachu opravy pláště budovy sídla Úřadu pro studium totalitních režimů v Siwiecově 2, poštovní směrovací číslo 130 00, Praha 3, Římská 3. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 128. Pan poslanec je přítomen, paní ministryně také, takže zahajuji rozpravu. Jako první vystoupí pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji, děkuji za slovo. Dobré ráno. Samozřejmě bych chtěl poděkovat paní ministryni za odpověď, i když oba víme, že není úplně vyčerpávající. Přece jenom bych shrnul některé klíčové body, které mě vedly k podání této interpelace.

Proč se vlastně musíme zabývat Ústavem pro studium totalitních režimů jako jednou z nejmenších kapitol státního rozpočtu? Myslím si, že řada z nás vnímá a zná z médií, jak vypadá správa majetku, který je v rukou současných manažerů této kapitoly, respektive ústavu. Konkrétně hlavní budova ÚSTRu v Praze na Žižkově vypadá jak domy 21. srpna 1968 kolem rozhlasu, které vyhořely po zásahu sovětské obrněné techniky, když se sovětští vojáci chtěli dostat do rozhlasu. A pro mě také je nutné o tom mluvit, jak to vypadá, když se stát nezvládá řádně starat o svěřený majetek, a to v tak malé kapitole, jejíž rozpočet je, jestli se nepletu, asi plus minus 260 milionů korun. Samozřejmě od toho se odvozuje otázka, když to nezvládáme v takhle malé kapitole, jak to vypadá u některých větších.

Druhým důvodem, který je nutné zmínit, bylo poměrně dlouhé vyšetřování našeho centrálního kriminálního úřadu NCOZ, které skončilo tak nějak podivným odložením. Já za sebe osobně jsem tady vystupoval několikrát na toto téma. Nevěřím, že by zde nebyly nějaké politické tlaky, ale pochopitelně to jde za jiným resortem, za Ministerstvem vnitra. Nicméně to, co je v názvu té interpelace, podíl Ministerstva financí, který vidím v tom, že Ministerstvo financí se při těch operačních programech podílí na kontrole, řekl bych online kontrole jednotlivých kroků, a tady podle mého názoru tomu tak nebylo, protože pokud by tomu tak bylo, tak si myslím, že by se kapitola, že by se ústav nedostal do takové situace, v jaké je.

Pro připomenutí, byl jsem paní ministryní informován, že rekonstrukce v historii sídla ÚSTRu v Praze na Žižkově byla zahrnuta do investičních plánů schválením dokumentace programu 155020 Rozvoj a obnova materiálně technické základny ÚSTRu a ABS, která byla schválena Ministerstvem financí dne 15. 10. 2015. Program předpokládal realizaci obvodového pláště čili opravu už v roce 2017 v plánované hodnotě cca 150 milionů korun, a proto byl v tomto roce navýšen rozpočet kapitoly ÚSTRu o 100 milionů korun, následně v roce 2018 o 31 milionů korun. Zároveň si ÚSTR zajistil posílení rozpočtu na realizaci akce o prostředky z fondů EU, operační program Životní prostředí, ve výši 8,8 milionu korun, a národních zdrojů OPŽP ve výši 13,3 milionu korun.

Podle mě manažerské selhání, špatná příprava celého projektu u této paměťové, v minulosti důležité paměťové instituce vedla až k tomu, že tato budova je neobyvatelná, všemi otevřenými patry tam profukuje vítr, a totálně zdevastovaná. Podle mého názoru se jedná o velkou, velkou ostudu.

Podle informací, které mi paní ministryně zaslala, bylo vyčerpáno 36,8 milionu určených na tento investiční projekt k 31. červenci 2020. Říkám, že to byly zvláštní okolnosti, které vyšetřoval NCOZ, k tomu dodávám. Výsledek této investiční akce lze tedy shrnout do věty: Za téměř 65 milionů korun ze státních prostředků kontrolovaných právě resortem Ministerstva financí byla nevratně zničena budova sídla ÚSTRu.

Já bych, a to byla také součást té otázky, zmínil ještě jednu věc. Ptal jsem se na to, jestli Ministerstvu financí, respektive státu, nevadí to, že do této budovy bylo v minulosti investováno. Ptal jsem se, zda stát, Ministerstvo financí, ví, kolik ty investice v minulých letech byly. Odpověď zněla: Ministerstvo informatiky, které sídlilo v této zakleté budově v letech 2003 až 2007, do ní vložilo 61,2 milionu. ÚSTR, který tuto budovu delimitací převzal v roce 2007 a 2008, do ní vložil 25,2 milionu. Zde to je strukturováno, v té odpovědi. Faktem je, že část finančních prostředků, asi to nelze úplně počítat k investicím do budovy, protože část je například na počítačové nebo IT vybavení, které pravděpodobně dneska bylo z té budovy vyjmuto a někde putuje jak bludný Holanďan po Praze, takže jestliže součet dává 86,7 milionu, tak dejme tomu, že by to celkem bylo o nějakou částku nižší. Nicméně stejně ještě v době, kdy se vyhlašoval ten v uvozovkách tendr na opravu pláště - pouhého, nikoli celé budovy, tak ještě krátce předtím management například opravoval, budoval boční vchod do knihovny Jána Langoše v řádu statisíců korun, odhaduji do půl milionu, a to mi nepřipadá, že by to byly opravdu peníze, které by byly systematicky s péčí řádného hospodáře vynaloženy.

Jak víme, tak to krachlo, plášť opraven dodnes není. Paní ministryně zmínila řadu jednání se zástupci managementu. A za této situace ten samý management, který takto ukončil tuto fázi, na kterou zjevně odborně neměl, začal připravovat takzvanou druhou fázi rekonstrukce, v odpovědi paní ministryně nazvanou jako celková rekonstrukce. Odhadované náklady v této druhé fázi narostly až k 472 milionům korun, 472 milionům korun, přičemž tedy je nutno říct, že paní ministryně se k navýšení rozpočtu kapitoly stavěla velmi rezervovaně. (Ministryně Schillerová mimo mikrofon: Odmítavě.) Ano, cituji paní ministryni: odmítavě. Ano.

Druhou základní věc, kterou jsem chtěl po paní ministryni doplnit, bylo, že jsme oba vycházeli při posuzování těch informací zjevně z jiné evidence, protože ptal jsem se i na náklady, které kapitola ÚSTR vynaložila na stěhování, ty náklady, kdy logicky museli sídlit zaměstnanci v jiných prostorách, prostě tyto částky. Paní ministryně vycházela z aktuálních - cituji - "z aktuálních zdrojů evidence CRAB", podle toho byl předpis ročního nájemného za užívání administrativní budovy ve výši 2 miliony a necelých 500 000. Víme, že Národní kulturní úřad systém CRAB považuje za nepřesný, plný chyb, a když jsem ho konfrontoval s údaji, se smlouvami, které jsou uloženy v Hlídači státu, tak tam některé částky chyběly. Týkaly se nájmu nemovitostí, takže tam nebyla uvedena kompletní částka. Pokud mně je známo, tak ÚSTR neplatí nájemné jen v budově na náměstí Winstona Churchilla, v tom bývalém Domu odborů, ale má také smlouvy na pronájem, například na pronájem parkovacího stání, sklady v Nákladovém nádraží Žižkov. Zde si mimochodem pronajímá ÚSTR sklady od roku 2017 na dobu neurčitou za bezmála 600 000 korun ročně. V tomto smyslu jsem tedy žádal o doplnění.

Dodal bych k tomu takové pozadí historicko-politické. Tento management byl dosazen sociální demokracií a Zelenými v letech 2012, 2013. Pamatujeme všichni vyhození Daniela Hermana z postu ředitele ÚSTR. To jeho vyhození nabralo takový oblouk, že se stal až vaším kolegou ve vaší minulé koaliční vládě, čili předpokládám, že jste informace o tom, co se na Ústavu, jak byl personálně vyčištěn, jak se tam ty věci měnily, měli již tehdy přímo od zdroje, a proto člověka překvapuje, že tito lidé měli důvěru na to, aby přestože samozřejmě byli v uvozovkách řádně v čele instituce, tak že by byli schopni nějakých rozsáhlejších projektů. Myslím si, že po té první fázi by nejenom mimo státní sektor, veřejný sektor, ale i ve státní organizaci neměli dostat druhou šanci.

Ještě bych se vyjádřil k jedné informaci, která pravděpodobně byla ovlivněna odpovědí nebo komunikací s ÚSTRem, týkající se stavu budovy. Mimo jiné jste v té odpovědi v závěru i uvedla, že Ministerstvo informatiky investovalo do předmětné budovy v období... letech... tu částku 61,2 milionu korun, nejvyšší investici a tak dále, a to na stavební práce v rámci rekonstrukce budovy vyvolané jejím havarijním stavem. Je třeba poznamenat, že technický stav budovy byl přesto nevyhovující již od doby, kdy ji ÚSTR převzal do užívání. Vzpomínám, budova nebyla ideální, foukalo tam z řady oken. Na stranu druhou, nevěřím tomu, že by tehdejší vlády byly schopné takto údajně špatnou technickou budovu svěřit Ministerstvu informatiky a posléze ji delimitovat ÚSTRu, který ji v dobré víře přijímal. Nic se v této budově nestalo. Podle mě všechno pochybné přišlo až tou změnou, která dovedla tuto budovu, že opravdu vypadá jak budova po útoku sovětských tanků kolem Československého rozhlasu. Napadá mě samozřejmě otázka, kolik je takových budov nezvládnutých managementem, jestli máte představu, v rukou státu, a to i v rukou větších kapitol, než je kapitola ÚSTRu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, úvodem bych ráda uvedla, že k odpovědi na vaši interpelaci bylo přistoupeno, ostatně jako ke každé odpovědi, ale k této zvlášť, velmi důkladně, s využitím všech dostupných zdrojů a informací, které má Ministerstvo financí v této věci aktuálně k dispozici. Problematika rekonstrukce budovy sídla Ústavu pro studium totalitních režimů byla předmětem již několika dotazů, z různých stran samozřejmě i včetně vaší interpelace, takže dovolte, abych se omezila tedy už, abych odpovídala nad rámec té písemné odpovědi, abych neopakovala to, co jsem uvedla v písemné odpovědi. Vy jste nota bene z ní i dost citoval.

V roce 2015 byl schválen program reprodukce majetku 155020 Rozvoj a obnova materiálně technické základny Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. V tom programu bylo počítáno s rekonstrukcí obvodového pláště budovy sídla v hodnotě 150 milionů korun. Vzhledem k plánované výši účasti státního rozpočtu se jednalo v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech o systémovou akci, která byla plně v kompetenci a zodpovědnosti správce kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů. Ze strany vedení Ústavu pro studium totalitních režimů byla však následně deklarována potřeba podstatně většího rozsahu stavebních prací. Celý projekt měl být nadále realizován v rámci existujícího stavebního povolení na rekonstrukci budovy, jehož platnost byla několikrát prodloužena.

Žádost o stanovení výdajů státního rozpočtu na financování druhé fáze rekonstrukce, která předpokládala potřebu zásadního navýšení financování, nebyla Ministerstvu financí doposud předložena. Já jsem několikrát se zástupci jednala, mí kolegové, psali jsme si X dopisů a pro doložení záměru a potřeb Ústavu pro studium totalitních režimů nebyly Ministerstvu financí předloženy žádné podklady, například projektová dokumentace s verifikací nákladů. Několikrát to bylo požadováno, ať už z úrovně mých kolegů, buď náměstka nebo paní ředitelky Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, která samozřejmě vedla celou řadu jednání na toto téma, nebo dokonce i z mé.

V lednu 2020 vedení Ústavu představilo koncepci celkové rekonstrukce budovy, jejíž náklady byly podle znaleckého posudku odhadovány na 472 milionů korun. Záměr předpokládal výměnu nosných stavebních prvků a stropů, tedy fakticky mělo jít namísto rekonstrukce o novou stavbu, byť realizovanou v rámci původního stavebního povolení. Za této situace jsem vyjádřila nesouhlas, říkám nesouhlas, s dalším navyšováním rozpočtu výdajů kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů. Ministerstvo financí následně nabídlo prostřednictvím Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových několik možností získání vhodných prostor pro umístění sídla Ústavu z nabídky státem aktuálně nevyužívaných nemovitostí. Já jsem i vysvětlovala managementu, že vzhledem k tomu, kolik tam sedí lidí... prostě já jsem skutečně vůbec... do těchto věcí se nikdy politika netahá. Já rozhodně nejsem pod žádným vlivem, ale hájím především ekonomické zájmy státu, zájmy hospodárnosti, a vzhledem k počtu úředníků, k tomu, že část agendy má přejít výhledově pod jinou kapitolu, i s ohledem na všechny tyto skutečnosti jsem navrhovala, ať využijí jiné nabídky než rekonstrukce - takto nákladná, protože jsme se ze 150 milionů posunuli, říkám, na 472.

Dodávám, že nezávisle na řídících a schvalovacích procesech, které se týkají rozpočtu, byla u Ústavu pro studium totalitních režimů 14. 10. 2020 zahájena kontrolním útvarem Ministerstva financí veřejnosprávní kontrola, která je zaměřena na komplexní prověření hospodaření Ústavu, to je účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky během období let 2018 až 2019, což možná trochu odpovídám na ty vaše další podněty. V závislosti na vývoji kontroly lze v konkrétních řešených oblastech rozšířit kontrolované období o období předchozí či následující. Čili uvidíme, co z té kontroly vyplyne, dělá se velmi důkladně, a pak se to buď rozšíří dopředu, nebo dozadu. V rámci probíhající kontroly, to je před jejím faktickým ukončením ve smyslu kontrolního řádu, není možné poskytovat veřejná vyjádření ke stavu probíhajících šetření nebo k doposud zjištěným skutečnostem. V obecné rovině však mohu potvrdit, že předmětem kontroly je také využití veřejných finančních prostředků na výdaje spojené s rekonstrukcí budov, případně výdaje vynakládané na nájmy.

Závěrem bych chtěla, vážený pane poslanče, zdůraznit, že zákonné kompetence Ministerstva financí v této věci byly, jsou a budou řádně využity za účelem ochrany veřejných prostředků. Z pozice ministryně financí se tomuto tématu aktivně věnuji, což doufám, že dokládají zmíněné kroky. Samozřejmě, pokud máte jakékoliv podezření na protiprávní jednání, tak vás jenom žádám, abyste standardním procesem směřoval na věcně příslušné správní orgány, případně orgány činné v trestním řízení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme tedy pokračovat v rozpravě, do které se hlásí pan poslanec, jak vidím. Prosím, pane poslanče Žáčku, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji. Děkuji za odpověď, děkuji za informaci, byť tedy obecnou a stručnou k té probíhající kontrole. Klíčová otázka je, jak dlouho je únosné pro vládu, pro stát nechávat tuto budovu v tom stavu, v jakém je, a do kdy je nutné kvalifikovaně rozhodnout. To si myslím, že je naprosto legitimní, protože z toho vznikají různé náklady nebo vícenáklady.

A druhá věc je, která... a zase, samozřejmě oceňuji váš procedurální přístup k tomu. Je mi jasné, že pro vaši vládu je to velmi citlivé téma, protože otázky minulosti jsou i s ohledem na pana premiéra velmi složité. Opravdu by do toho politicky zasahováno býti nemělo, byť všechno má svoji politickou dimenzi, i to, že nestranně hodnotíte ekonomickou situaci. A také je to mimochodem tím managementem, managementem, který tam dneska je, je vnímáno.

Ale určitě bych se ještě zeptal na tu jednu věc, která je pro mě klíčová. Nástroje k průběžné kontrole všech těch investičních akcí má v rukou Ministerstvo financí, čili na Ministerstvu financí sedí zodpovědný váš podřízený, nějaký referent, vedoucí oddělení, ředitel odboru, který vlastně postup toho managementu mohl sledovat on-line. A myslím si, že to jaksi implikuje i nutnost v případě nějakého zhroucení toho programu nebo jeho neplnění zasáhnout už v tom reálném čase. A tady bych se vás dovolil zeptat, proč se tak nestalo a proč těm ztrátám, které z toho vyplynuly, mimo jiné ty nájmy, mimo jiné, že ta instituce, teď nemluvím úplně o jiném kreditu nebo o tom, jak to vypadá v zahraničí, to je úplně jiná kapitola, tak tady mě zajímalo, proč vlastně to nebylo, když jste tak dobře informována, jestli vy jste nějakým způsobem iniciovala i to, aby vám dokladovali vaši podřízení, co se stalo a jaké je úloha ministra financí v tomto procesu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat v rozpravě. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za dotaz. Znovu opakuji: Myslím si, že všechny ty kroky jednoznačně dokládají, a nejen v tomto, ale i v celé řadě jiných případů, že je to absolutně apolitické, že sledujeme hospodárnost a ekonomické řízení. Představa - nevím, co máte za představu, že je sledování on-line. Každá kapitola má přiděleny určité prostředky a s těmi v souladu s rozpočtovými pravidly a s dalšími předpisy musí hospodařit. A je to její odpovědnost, její odpovědnost, ať už právní, vyplývající z kompetencí, tak třeba i trestněprávní, kdyby tyto povinnosti porušila. Samozřejmě kapitoly, které jsou napojeny na státní pokladnu, tak tam vidíme určité pohyby, ale to neznamená, že sledujeme uvnitř to hospodaření kapitol on-line. Nevím, jakou takovouto představu máte. Jsme schopni sledovat pohyby ve státní pokladně, když je kapitola zapojena.

A právě proto, že tam byly přiděleny určité prostředky a byly tam požadavky na jejich navyšování, což nebylo relevantně dokládáno, nebylo na to relevantně odpovídáno, navíc se nám zdálo, že v této fázi za tuto cenu už je to neefektivní, tak jak jsem řekla, aby určitá skupina lidí, poměrně malá, se věnovala takové náročné rekonstrukci té budovy, tak proto nabízíme nájmy, proto je tam a byla intenzivní komunikace s Úřadem pro zastupování ve věcech majetkových. A budeme činit tyto kroky i nadále nehledě na to, že bylo několikrát požadováno, aby to bylo doloženo, aby to bylo... To všechno se nedělo.

A to všechno vedlo, ta komunikace, k tomu, že jsme v loňském roce zahájili tu veřejnosprávní kontrolu. Vyčkám těch výsledků, ta se děje na úrovni určitých útvarů kompetentními pracovníky, a na základě těch výsledků bude postupováno dále. To je běžný postup, odpovídá příslušným předpisům, děje se na úřednické úrovni. A věřte, že úředníci nic jiného než plnění svých povinnosti nesledují, protože i oni potom jsou zodpovědní podle zákona o státní službě anebo samozřejmě i podle příslušných trestněprávních předpisů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude ještě reagovat v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Ještě jednou děkuji. Jenom bych se zeptal, jestli máte představu o tom, kdy by ta kontrola měla být dokončena.

A druhá věc. Měl jsem v tom dotazu, nevím, jak jste na to reagovala, i otázku, která se nabízí, protože je to budova a vím, získával jsem ji pro ÚSTR, nebylo to vůbec jednoduché. Je to budova, o kterou je zájem. Řekněme si, že to je mezi Domem odborů, kde je mimochodem i sídlo - nebo který je v majetku jedné z těch developerských skupin, které by o to určitě měly zájem. Je tam Viktorka Žižkov, je tam hned naproti pumpa. Čili ta moje otázka zněla, jestli jsou, jestli už máte nějaké signály, že by někdo měl zájem o využití, byť je to stále státní majetek. Jsem si toho vědom.

A pak pokládám řečnickou otázku, jestli máte představu, kolik takových budov v takovém stavu, neříkám na tak klíčovém místě v centru Prahy, je? Jestli toto máte pod kontrolou. Protože - znovu opakuji - velikost té kapitoly, ta fyzická likvidace té budovy pro mě zase, pocitově mi to připadá, že ten management díky své nezkušenosti prostě sedl na lep od počátku a angažoval se v projektu, na který od začátku neměli, který byl špatně dělán na základě podkladů, které byly deset a více let staré. A myslím si, že tam nějaký záměr, který by vedl k tomu, aby tato paměťová instituce o tu budovu přišla, prostě od začátku byl. Otázka: Jak se s tím my nebo stát vypořádá, jak se s tím vypořádají oni a kdo za to ponese odpovědnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Na první otázku odpovím, že nikdy nevstupuji do úřednické činnosti kontrolních orgánů v rámci resortu Ministerstva financí, nikdy. To znamená, že se plně chovám vždy v rámci kompetencí, které mám, takže v tuto chvíli vám nejsem schopna říct, kdy bude ta kontrola skončena. Tipuji podle toho, že probíhá od října, že by se to pomalu mohlo chýlit, ale nevím. A samozřejmě také nevím, jestli kontrolní orgány nerozšíří tu kontrolu tak, jak jsem vám říkala. To bude na nich. Oni podle zjištění, která budou vůči tomu kontrolovanému období, se rozhodnou, jestli ji rozšíří dopředu nebo dozadu. To je naprosto jejich věc. A já se nikdy neptám a nevstupuji, pokud nedostanu potom už ty finální závěry v rozsahu, v jakém je dostat mohu. Takže to je... Jinou odpověď dát nemohu.

Co se týče vaší odpovědi, nemám žádné informace. Bylo to podsouváno z různých stran, protože, víte, je celá řada budov, které se řeší, a já o tom nevím. Řeší to Úřad pro zastupování ve věcech majetkových, řeší to dobře a já jsem hrdá, jak ten úřad funguje. Toto ale vím, protože takových tlaků a dotazů z různých stran, co jsem měla v obou komorách Parlamentu, jsem asi za celou dobu, co jsem ve funkci, neměla. Takže určitě budí vášně tato budova. Nemám tyto informace a nezajímá mě to, protože pokud by ta budova byla k dispozici, tak tady máme zákon o majetku státu, nelze postupovat jinak než podle tam napsaných paragrafů a procesoval by to Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To znamená, tam potom je postup vyhlášení, nepotřebnosti a tak dále. Musí se to nabídnout v rámci veřejného sektoru, pak se tam vyhlašuje dražba a tak dále. To má naprosto přesné postupy a věřte, že jsou vždy přesně dodržovány.

K vaší poslední otázce o přehledu budov: to chápete, že nevím. Úplně přesně vám tady číslo nevysypu, ale když vás to bude zajímat, buď vás pozvu, nebo mě můžete interpelovat nebo mi napište, to nechám na vaší úvaze. Ale Úřad pro zastupování ve věcech majetkových udělal obrovský kus práce, ať už se to týče v oblasti rozklíčování různých budov bez majitelů, ať už je to v postupu, v elektronizaci dražeb, kdy vlastními silami, bez jakékoliv IT firmy, bez jakéhokoliv hrozícího vendor locku, vytvořil systém, kde probíhá to elektronicky - já jsem to několikrát promovala i na svých sociálních sítích - ať už je prostě v čištění všech těch katastrů a tady těchto nepřehledných vztahů.

Teď jste mně možná evokoval, že protože... jak je toho tolik a všichni žijeme covidem a celou řadou jiných agend, tak oni možná zůstávají trochu takovou popelkou v rámci resortu. Je to škoda, je to velká škoda. Takže já možná se domluvím s paní ředitelkou Arajmu, uděláme nějaké větší promo i na sociálních sítích, co všechno ten úřad má za sebou. Třeba tam najdete odpověď i na svoje otázky. Pokud se na mě nechcete obrátit přímo, což jsem vám samozřejmě kdykoliv k dispozici. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec se již nehlásí do rozpravy. Takže pokud se již nehlásí ani nikdo další, rozpravu končím a táži se pana poslance Pavla Žáčka, jestli navrhuje usnesení Sněmovny k této odpovědi. Nenavrhuje, tím pádem máme tuto interpelaci vypořádanou. Děkuji vám.

Posuneme se k další, což je sněmovní tisk 1129, kde předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka na vládu České republiky ve věci žádosti o informace ve věci pokračování přípravy a výstavby Pražského okruhu 511. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1129.

V tuto chvíli pana poslance Michálka v sále nevidím. Ještě mu dám stejně jako předtím chvíli, aby případně dorazil odněkud z kuloárů, ale mám informace, že se tomu tak nestane, takže tato interpelace propadá a Sněmovna se jí nebude dále zabývat.

Posuneme se dál, což je sněmovní tisk 1132. Jedná se opět o interpelaci pana poslance Pavla Žáčka na předsedu vlády Andreje Babiše, který na ni odpověděl. Tato interpelace je ve věci ochrany utajovaných skutečností v Kanceláři prezidenta republiky a Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1132. Pan poslanec je přítomen, takže zahajuji rozpravu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Ještě jednou děkuji za slovo, ale samozřejmě bych také jako kolegové vyčkal, až tady bude pan premiér. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím. Podle zařízení je nás nyní dostatečný počet, abychom případně mohli hlasovat. Takže zkusím svolat kolegy do sálu, zároveň slyším žádost o odhlášení, takže vás odhlásím. (Gong.) Prosím, přihlaste se znovu svými kartami. Uvidíme, jestli se nás sejde dostatečný počet, abychom procedurálně mohli hlasovat teď, nebo se tak nestane a v takovém případě bych toto hlasování také odložil na konec bloku. (Čeká, až se sejdou poslanci do sálu.)

Děkuji, ještě docházejí poslanci. Zopakuji pro ty, kteří přicházejí, že jsme před procedurálním hlasováním o odložení této interpelace do přítomnosti premiéra, a protože v té době, kdy tento návrh vzešel, byl na tabuli přihlášen dostatečný počet poslanců, tak jsem přikročil k možnosti hlasovat. Uvidíme, jestli se nás sejde dostatečný počet. Ještě stále vidím poslance, kteří přicházejí. Požádám vás tedy všechny, abyste se přihlásili, abychom případně mohli procedurálně hlasovat, pokud naplníme dostatečný počet. Pokud se tak nestane, což vypadá, že nikoliv, tak mě nezbude, než - á, pozor - (Přicházejí další poslanci.) Věřím, že všichni, kteří chtějí být přihlášeni, v tuto chvíli jsou přihlášeni. Nemáme dostatečný počet, abychom mohli hlasovat. Tedy v souladu s předchozím postupem odložím hlasování o přerušení interpelace na konec bloku. Děkuji všem.

Posuneme se dál. Dále je zde sněmovní tisk 1133. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, kterého mezi námi vítám, odpověděl na interpelaci poslance Jana Lipavského, který je přítomen, ve věci plánované cesty ekonomického poradce prezidenta republiky Martina Nejedlého do Moskvy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1133, jak jsem již říkal. Zahajuji rozpravu, pan poslanec se hlásí. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já jsem na podzim interpeloval ministra zahraničních věcí, ale i pana premiéra, víceméně s obdobnými otázkami, když se vlastně nejprve v médiích objevila informace o tom, že takzvaný poradce prezidenta republiky, pan Martin Nejedlý, plánuje jakousi cestu do Moskvy. Dnes již víme, že ta cesta proběhla. Tušíme, možná částečně tušíme, co se tam i odehrálo. Nicméně to neznamená, že by ta otázka nebyla relevantní a že by zde nebyly otázky, na které potřebujeme najít odpovědi.

Ty okolnosti jsou takové, že prezident republiky Miloš Zeman označuje osobu pana Nejedlého za svého poradce, nicméně když se dotážeme instituce, která je odpovědná za realizaci politiky prezidenta, tedy za KPRku - Kancelář prezidenta republiky - skrze (niž) dle zákona prezident vykonává svůj úřad, tak oni se k Nejedlému nijak nehlásí. Oni ho nikde neevidují, nemají s ním žádnou smlouvu, jako kdyby nebyl.

To znamená - samozřejmě nic nebrání tomu, aby člověk měl jakési různé poradce nebo lidi, se kterými se chodí radit, to je naprosto v pořádku. Problém je, když tato osoba, která zastává nejvyšší politický úřad v této zemi, tedy úřad prezidenta, zároveň za ten úřad prezidenta vystupuje, ale nemá žádný faktický vztah vůči instituci, která slouží jako úřední podpora prezidentovi. Takže zde nám jaksi vzniká paralelní struktura mocenská, de facto mocenská paralelní struktura, která ve svém důsledku tedy zde vykonala pokus o paralelní diplomacii, dle mého názoru zcela mimo právní řád České republiky.

To, co se odehrálo: Nejedlý si v Moskvě vylobboval speciální výjimku u vicepremiérky ruské vlády Taťány Golikovové. Důvod je ten, že samozřejmě platí přísná protikoronavirová opatření, takže on musel dostat nějaký štempl, aby tam mohl odcestovat. Není vůbec jasné, kdo platil náklady za tu cestu, protože z informací, které dnes máme - a možná to pan ministr zahraničních věcí ještě uvede na pravou míru - ta cesta nebyla hrazena ze státního rozpočtu. Pravda, pan premiér mi odpovídal, že cesta nebyla hrazena ze státního rozpočtu. Tak já se ptám, kdo tedy platil tuto diplomatickou službu a jakou měla hodnotu.

Proběhlo tam jednání, nicméně na místě v Moskvě panu Nejedlému byla poskytnuta určitá součinnost ze strany českého státu, a to formou českého velvyslance v Rusku pana Pivoňky. Oni se tam sešli, bavili se. Nicméně na schůzce samotné u toho ruského poradce potom už český velvyslanec nebyl a další dotyk se státní správou máme v momentě, kdy pan Nejedlý dodal zápis té cesty, který, jestli mám dobré informace, vyhotovil ředitel zahraničního odboru pan Jindrák.

Ten zápis veřejně k dispozici nemáme. Já jsem o něj žádal a nedostal jsem ho, byl jsem odkázán na Kancelář prezidenta republiky. V médiích se můžeme dočíst nějaké informace o tom, co tam bylo. Otázka je samozřejmě, co on tam nadiktoval. Já jsem se v té samé věci - a to možná pro pana ministra bude nová věc, možná to ví, možná to neví - obrátil na Kancelář prezidenta republiky, podal jsem žádost o informace dle zákona č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a v principu jsem se dotázal Kanceláře prezidenta republiky, že je zde situace, kdy člověk, který není zaměstnaný Českou republikou, vykonal diplomatickou službu pro Českou republiku a zajímá mě, jakou má hodnotu tato diplomatická služba, jestli tedy existuje nějaká darovací smlouva nebo jestli o tom uzavřeli nějakou jinou smlouvu, kde by toto naturální plnění zachytili. Zajímá mě, jakou to má hodnotu.

Jistě, diplomatická služba, kdy jedete jednat s jedním z nejbližších poradců Vladimira Putina, nemá hodnotu nula, a pokud to má nenulovou hodnotu, tak by o tom mělo být nějakým způsobem účtováno v evidenci Kanceláře prezidenta republiky nebo někde jinde ve státním rozpočtu, že tedy tento dar byl přijat.

KPR odmítla odpovědět, vykrucují se a tak dále, my jsme proti tomu podali odvolání a to bylo opět zamítnuto, takže další fáze je Úřad na ochranu osobních údajů, který slouží nově u sto šestky jako další instance. To se teprve chystá, lhůty běží, každopádně já považuji za naprosto skandální, že prezident republiky si dělá takto paralelní diplomacii, nikým nekontrolovanou a nekontrolovatelnou, protože když diplomacii vykonává Ministerstvo zahraničních věcí, tak parlament má celou řadu nástrojů, ať už to jsou interpelace písemné, ústní, výbory, může zařazovat body, kdežto v situaci, kdy si tam takhle odcestuje soukromá osoba, součást hradní partičky, tak je to vlastně naprosto nekontrolovatelné. A v ten moment ten dotaz, pane ministře, který míří především vůči vám, je: Co dělá stát pro to, aby moc byla držena v institucích, kterým dle zákona přísluší, ať je to kompetenční zákon, případně zákon o Kanceláři prezidenta republiky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. (Hluk v sále.) Budeme pokračovat v rozpravě. Poprosím o větší klid v sále, případně ty diskuze, které se netýkají probíraného tématu, přesuňte mimo jednací sál a já dám slovo panu ministrovi k odpovědi. Prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, paní poslankyně, páni poslanci, pan poslanec Lipavský vznesl řadu legitimních dotazů, které nicméně mohu těžko odpovídat z pozice ministra zahraničních věcí, protože se to týká záležitostí Kanceláře prezidenta republiky, nicméně k té cestě, kterou zmínil. Cesta externího poradce prezidenta republiky pana Martina Nejedlého se neuskutečnila na základě mandátu či instrukce vlády České republiky, která je podle Ústavy České republiky vrcholným orgánem výkonné moci a zodpovídá tak i za provádění naší zahraniční politiky. A toto je fakt, který je dobře znám i našim partnerům.

Co se týče organizace a přípravy této cesty, ministerstvo do ní nebylo zapojeno. Ze zápisu poskytnutého Kanceláří prezidenta republiky vyplývá, že pan Nejedlý při své schůzce s poradcem ruského prezidenta panem Ušakovem řešil především agendu prezidentských kanceláří, což je legitimní záležitost na úrovni prezidentských administrativ.

V případě kompetenčního zákona: zde je myslím zcela jasné, že za výkon české zahraniční politiky odpovídá vláda, to zároveň ale také neřeší, že by prezidentská kancelář neudržovala kontakty s partnery na příslušné úrovni v zahraničí. Z tohoto hlediska samozřejmě vnímám, že informace a transparentnost v takovýchto krocích by byla vítána. S Kanceláří pana prezidenta jsme o tom hovořili, věřím, že do budoucna by i Ministerstvo zahraničních věcí mělo být zapojeno do příprav jakýchkoliv cest, které mají diplomatický přesah, nicméně stejně jako my, stejně jako Kancelář prezidenta republiky nevystupuje do vládních záležitostí, do vztahů mezi státy, které má na starosti vláda, tak i my neurčujeme Kanceláři prezidenta republiky, jak má dělat své kroky v případě styků s prezidentskými administrativami či protějšky.

Co se týče interních záležitostí Kanceláře prezidenta, tady se necítím kompetentní, abych to komentoval, to je samozřejmě otázka, která by měla směřovat asi na jiné místo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Lipavský se hlásí dál do rozpravy, takže prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Z vašeho projevu samotného zaznělo, že se jednalo o výkon agendy prezidenta republiky a že jste to řešil s Kanceláří prezidenta republiky. To, že si prezident na svoji zahraniční politiku opatřil člověka, který v té kanceláři nemá žádný formální vztah, tomu rozumím, že jaksi už je za hranou vaší agendy.

Mně z toho vyplývá jediné, že je tedy potřeba nějakým způsobem upravit Ústavu a více podřídit prezidenta parlamentu. V celé řadě zemí na světě je to běžným standardem. U nás je prezident naprosto utržený ze řetězu, nikým nekontrolován, nikomu nepodléhá a dělá si fakticky, co chce, ale zároveň je součástí exekutivní strany moci, což je stejná strana jako vláda, takže on ve svých omezených kapacitách - prezidentský úřad je relativně malý, to je pár desítek lidí - přesto občas zvládne vyvolávat takovéto zvláštní situace a zvláštní vlny.

Já vám děkuji za odpověď a rozumím tomu, že ty dotazy musí směřovat na KPR a na prezidenta, to je koneckonců postup, který já v této záležitosti volím. Nebudu navrhovat žádné hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě se zeptám, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Pan poslanec Lipavský již řekl, že nebude navrhovat usnesení, takže tím jsme vyčerpali tento tisk a posuneme se dál.

Jako další je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1135, kterou jsme ještě neprojednávali. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpověděla na interpelaci paní poslankyně Olgy Richterové ve věci pracovní rehabilitace. Interpelace se spolu s odpovědí překládá jako sněmovní tisk 1135, paní poslankyně je přítomna, takže bych zahájil rozpravu. (Předsedající se odmlčí.) 1135, interpelace na paní ministryni Maláčovou ve věci pracovní rehabilitace. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc za možnost krátce připomenout: jde o téma pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. Jde o téma týkající se vlastně ve finále statisíců osob, protože když řeknu absolutní číslo, u nás je 1 100 000 lidí, kteří mají nějakou - i nízkou - míru zdravotního postižení a nárok na pracovní rehabilitaci se dotýká opravdu obrovského množství lidí. Takže proto je to téma významné, je to téma, které je podužívané v tom smyslu, že my zajišťujeme jako stát nějaké dávky, zajišťujeme nějaké finance, ale už ne ty služby, aby se lidé mohli zapojit nazpět do své původní profese, pokud dojde k úrazu, nebo aby mohli opravdu využívat služeb pracovní rehabilitace tak, aby se mohli zapojit do plnohodnotného a i svobodného života, jak by si přáli.

Toto důležité téma jsem řešila pomocí písemné interpelace s paní ministryní a s ministerstvem na základě podnětů z terénu, na základě podnětů od organizací, které pracují s osobami se zdravotním postižením, a na základě samotných lidí znevýhodněných, že ten systém je nastavený velmi formálně a úřady práce, které by měly napomáhat se zprostředkováním a zajištěním pracovní rehabilitace, to prostě nedělají. Nedělají to funkčním způsobem.

Čili když to shrnu, máme tady nastavený nějaký legislativní rámec, který ale není naplňován, není tedy naplňováno právo lidí se zdravotním postižením na pracovní rehabilitaci, a pro nás jako pro společnost to je nevýhodné, protože by mohla být naplněna možnost, aby se lidé nestali úplně závislými na pomoci, aby se více zapojili, aby prostě byla nějaká možnost přizpůsobit se třeba nové situaci progradující nemoci, a to dnes úplně nefunguje.

Odpověď od ministerstva byla z mého pohledu nedostatečná, protože se nevypořádávala s argumenty, kde současný systém selhává, je rigidní a na úřadech práce se to zasekne. Jenom to udávalo počty lidí, kterým je ročně pomoženo, které ale právě v kontextu toho milionu sta až stopadesáti tisíc osob, které spadají u nás do kategorie lidí se zdravotním postižením - ano, vím, to je velice široká kategorie, ale je dobré si uvědomit, že je to takhle obrovské číslo - tak v tomto kontextu jsou počty pracovních rehabilitací obrovsky nízké. A už to uzavřu tím, že pak to končí invalidními důchody, případně dávkami hmotné nouze. Končí to často velkou chudobou lidí, kteří mají nějaký závažný zdravotní problém, a přitom v jiných zemích aktivní pomocí s pracovní rehabilitací si spousta lidí udrží práci nebo se zapojí do práce jiné, prostě najde takové zapojení, které je pro ně vhodné. A já bych si přála, aby tomu tak bylo i u nás, a k tomu směřuje celé téma pracovní rehabilitace: K prevenci, k zapojení, k participaci nás všech na celku společnosti a k dlouhodobé udržitelnosti i veřejných financí. Takže to je shrnutí tématu.

A já bych tedy požádala Sněmovnu o to, abychom přerušili projednávání do doby, než bude paní ministryně přítomna.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je tady legitimní návrh na přerušení tohoto bodu, o kterém bych dal rád hlasovat. Ale zagonguji, už máme 67 kolegyň a kolegů, můžeme tedy hlasovat o přerušení tohoto bodu na návrh paní kolegyně Olgy Richterové.

 

Rozhodneme o tom v hlasování číslo 75, které jsem zahájil.

Ptám se, kdo je pro návrh na přerušení do přítomnosti paní ministryně Jany Maláčové? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 75 z přítomných 68 pro 47, proti nikdo. Návrh byl přijat a projednávání této interpelace bylo přerušeno.

 

Nyní budeme projednávat další. Je tady interpelace Jiřího Valenty na předsedu vlády Andreje Babiše. Pan kolega Valenta je tady, pan předseda vlády tady není, ale otevírám rozpravu. Ptám se pana kolegy Valenty, co navrhuje.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, na rozdíl od svých mnohých předřečníků nenavrhuji pokračovat v projednávání této mé interpelace, to tedy znamená, že nepovažuji, nepovažuji... přerušovat tuto interpelaci do přítomnosti premiéra, protože se domnívám, že do konce volebního období ho zde na těchto interpelacích už uvidíme velice zřídka, možná vůbec.

Současně bych vám rád řekl, že problematika České televize, kterou jsem chtěl s panem premiérem řešit, je natolik široká, natolik zásadní a natolik kritická, alespoň podle mého názoru, že jedna interpelace by nic nespravila, v podstatě by se veřejnost nedozvěděla nic. Proto po domluvě s některými kolegy i z jiných politických klubů budeme tuto problematiku řešit jinou cestou, nejspíše cestou mimořádné schůze. Sbírání podpisů zahajujeme a byli bychom rádi, aby se pan předseda vlády k této problematice alespoň vyjádřil. Samozřejmě, nikdo po něm nechce žádný exekutivní zásah do struktur České televize, ale leží tady, a to jistě taky dobře víte, výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za několik let zpátky a my bychom... do této mimořádné schůze bychom je také zařadili. Takže vám děkuji za pozornost a nenavrhuji nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Valentovi. Tím je interpelace vyřešena. Já požádám krátce o vystřídání, protože příští interpelace je mojí interpelací na pana ministra obrany Lubomíra Metnara.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Přebírám tedy předsedání. Ještě pro pořádek předpokládám, že k té předchozí interpelaci se již nikdo do rozpravy nehlásí, a je tedy možno ji ukončit. Otevírám další interpelaci, kde ministr obrany Lubomír Metnar odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci podpory českého leteckého obranného průmyslu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1140, já zahajuji rozpravu a slovo má pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Děkuji za možnost seznámit kolegy a kolegyně s obsahem interpelace, která je obsažena v tisku 1140. My se tady dohadujeme už delší dobu nad tím, jak má vypadat Armáda České republiky a jakým způsobem je zajištěna naše obranyschopnost. Řada kolegů a kolegyň mi vyčítala, že jsme jako Komunistická strana Čech a Moravy usilovali o to, aby pro rok 2021 bylo na úkor rozpočtu Ministerstva obrany přesunuto 10 miliard do vládní rozpočtové rezervy a aby tyto prostředky byly použity na boj s pandemií COVID-19, která je hlavním bitevním polem současné společnosti, ale i současné politiky.

Vycházel jsem z toho, že Armáda České republiky ve své koncepci zajišťuje pro nákup své bojové techniky a nových technologií i prostředky v jednotlivých rozpočtových letech na nákup, který se uskuteční v letech 2022, tedy ne v letošním, ale v příštím roce až 2026. To je věc, která je financována pět let dopředu. Mě zarazila jedna zásadní věc a to je záležitost, že zálohy, které se staly předmětem toho sporu, se platí do zahraničí, do Spolkové republiky Německo, do Francie, do Spojených států amerických, ale českým firmám se zálohy neplatí.

Proto jsem požádal ministra obrany, aby vysvětlil, proč ani Aero Vodochody nedostala žádnou zálohu, dokonce ani není řádná objednávka pro zařazení letadel L-39NG do výzbroje české armády, přestože od 1. ledna letošního roku ty původní cvičné letouny L-39 jsou pro svůj věk a pro odlétané hodiny už za hranicí své životnosti, a proč ta nová letadla ještě nejsou zajištěna. Co tomu brání? Když platíme pět let dopředu zálohy jiným výrobcům v zahraničí a českým výrobcům v České republice neplatíme? Znamená to, že peníze českých daňových poplatníků mají být používány pro zajištění existence a přežití ekonomických potíží podnikům v zahraničí, a českým podnikům včetně státního podniku LOM, tedy Letecké opravny Malešice, takové prostředky poskytnuty být nemají? A že tedy český daňový poplatník bude zabezpečovat prosperitu podniků v zahraničí, ale u vlastních podniků tam nebude? To mi jasné není a ani mi to jasné být nechce, protože to považuji za věc, která je v rozporu s českými národními zájmy, v rozporu s potřebami české ekonomiky, v rozporu s potřebami Armády České republiky tak, aby byla bojeschopná a byla schopna plnit své závazky v rámci smluv, které spojenecky máme uzavřeny.

Mně to připadlo hloupé i proto, že při té záloze, která se platí na nákup vrtulníků Bell Viper v podstatě není zajištěno, že by LOM Praha byl servisním místem pro zajištění servisu. Máme smutnou zkušenost z nákupů ve Španělsku, kdy vojenská dopravní letadla jsou servisovaná u výrobce, nikoliv v České republice, a to nám samozřejmě působí finanční potíže, ale samozřejmě i potíže organizační.

A poslední otázka, která se toho týkala, a týká se, kdy vlastně není možné to bez ministra obrany vyřešit, je, jak chce Ministerstvo obrany zajistit vojenský letecký výcvik pro zrušení školní letecké základny, protože kdyby školní letecká základna neměla žádné letadlo, tak by v podstatě ani nebyla školou ve smyslu, kterou máme. Přitom je evidentní, že český letecký průmysl patří ve světě ke špičce. Naše letadla, kterých je více než 3 000 po světě, těch cvičných, slouží armádám k výcviku, a to armádám všech států, se kterými máme uzavřeny smlouvy.

Takže jsem přesvědčen o tom, že tato interpelace má smysl, a to ze dvou důvodů: z pohledu vlastní bojeschopnosti Armády České republiky a z pohledu užití prostředků českých daňových poplatníků doma i v zahraničí. Proto navrhuji, aby bylo o této interpelaci přerušeno projednávání do přítomnosti Ministerstva obrany s tím, že bych rád, aby ministr obrany na ty otázky odpověděl jiným způsobem, než odpověděl mně ve své písemné odpovědi, protože jsou v ní věci, které jsou v úplném rozporu se skutečností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, já ten procedurální návrh registruji. Předtím, než byl přednesen, se ještě k faktické poznámce přihlásil pan poslanec Lipavský, tak ho nechám reagovat, a pak bychom tedy případně hlasovali o tom procedurálním návrhu, protože je dostatečná přítomnost v sále.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Je to opravdu přehlídka naprostého cynismu, to, co tady předvedl první místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, aby člověk, jehož politická partaj si vydupala a zasadila se o to, že armádě sebere 10 miliard z rozpočtu na letošní rok, aby zde potom plakal nad tím, jak to, že se nepořizuje nová technika. To mi přijde opravdu naprosto šílené. A co přijde ještě daleko šílenější, je to nepokryté lobbování. Pane místopředsedo Vojtěchu, prostřednictvím předsedajícího, přijde vám důstojné dělat reklamního maskota společnosti OMNIPOL? Dokonce jsem viděl na internetu, že jste se nechal vyfotit v roušce L-39NG před sídlem KSČM.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já se cítím povinen vás volat k věci.

 

Poslanec Jan Lipavský: Pardon, já reaguji na faktickou poznámku, na příspěvek pana Vojtěcha.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Rozumím, přesto vás volám. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Lipavský: Takže to je prostě opravdu nechutný cynismus to, čeho jsme tady nyní byli svědky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď nevím, jak postupovat, protože jsem oznámil hlasování, nicméně přihlásil se pan poslanec Staněk s faktickou poznámkou. Takže budeme v rozpravě zřejmě ještě nějakou dobu pokračovat, pokud nikdo nic nenamítá, pak bychom tedy hlasovali o tom přerušení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Staněk: Já vím, že nemohu reagovat faktickou poznámkou na faktickou poznámku, takže já nebudu reagovat na faktickou poznámku pana kolegy Lipavského, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Já nevím, ale já jsem vystoupení pochopil naprosto jinak. Já jsem to vystoupení pochopil jako obranu zájmu českého obranného a bezpečnostního průmyslu, který skutečně trpí tím, že nemá šanci dostat zálohové platby na rozdíl od zahraničních firem, a není to jenom OMNIPOL, o kterém tady byla teď řeč. Já jsem měl několik komunikací s představiteli branného a bezpečnostního průmyslu na Moravě, konkrétně jsou to firmy, jako je Meopta a další, které prostě mají problém s tím, že nemají šanci určitým způsobem se dostat k zakázkám tak, aby měly pak následující reference a mohly skvělé materiály vyvážet do zahraničí. Takže takto jsem pochopil i tu poznámku mého kolegy, poslance pana Filipa.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Lipavský. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se velice omlouvám panu bývalému ministrovi Vojtěchu Filipovi, panu poslanci... (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Tak, motám se v tom. Nicméně chtěl by se omluvit panu poslanci Vojtěchovi, myslel jsem samozřejmě pana místopředsedu Vojtěcha Filipa. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli bychom tedy hlasovali o přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra Metnara, jestli jsem to správně zaznamenal, ten návrh. Vidím, že je nás přihlášen dostatečný počet. Zagongoval jsem. Nikdo další nedobíhá. Už vidím pány poslance, tak ještě chvilku počkám, ať se mohou zúčastnit.

 

Budeme hlasovat o přerušení této interpelace do přítomnosti ministra obrany Lubomíra Metnara.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 76 je přihlášeno 68 poslanců a poslankyň, pro 52, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tedy tuto interpelaci přerušili, a mohu vrátit předsedání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme pokračovat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, a to interpelací pana poslance Jana Farského na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Pan ministr není přítomen, pan poslanec Farský je přítomen, prosím, otevírám rozpravu, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že osobní přítomnost pana ministra k této interpelaci je vhodná, až nezbytná, tak bych chtěl požádat o přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra, v tomto případě pana ministra dopravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Návrh je jasný. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 77 o návrhu na přerušení do přítomnosti ministra dopravy a místopředsedy vlády Karla Havlíčka.

Hlasování jsem zahájil a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Jana Farského? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 77 z přítomných 68 pro 55, proti nikdo. Návrh byl přijat a projednávání této interpelace jsme přerušili.

 

Dalším návrhem je interpelace pana poslance Jana Skopečka, který interpeloval ministra obrany Lubomíra Metnara, ten mu odpověděl. Odpověď máte v tisku 1154. Otevírám rozpravu k této věci a pan kolega Skopeček je připraven. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Já jsem měl ambici vyjádřit nesouhlas s tou písemnou interpelací, vysvětlit panu ministrovi, proč. Jde o výběrové řízení na post ředitele Armádního sportovního centra Dukla. V tomto výběrovém řízení byly ministerstvem stanoveny nepodkročitelné podmínky výběrového řízení včetně dosažení jazykového vzdělání. To bohužel vítězný uchazeč nedosáhl, přesto byl vybrán. Podle mého názoru mělo být výběrové řízení zrušeno, protože žádný z uchazečů ty podmínky nesplnil. Nicméně protože asi nemá smysl bez pana ministra o tom dál diskutovat, tak bych rovněž poprosil o přerušení této interpelace do doby jeho přítomnosti v Poslanecké sněmovně. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Děkuji panu poslanci Skopečkovi. Hlásí se někdo do rozpravy? Není tomu tak.

 

Nechám hlasovat o návrhu na přerušení, a to v hlasování číslo 78, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 78 z přítomných 68 pro 55, proti nikdo. I projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci bylo přerušeno do přítomnosti ministra obrany Lubomíra Metnara.

 

Než budeme pokračovat, konstatuji došlou omluvu předsedovi Poslanecké sněmovny, a to na dnešní den, z pracovních důvodů se omlouvá ministr zemědělství Miroslav Toman.

Před sebou máme rozhodnutí, která nebylo možno učiniti v 9 hodin, a jsou to rozhodnutí o přerušení projednávání tisků, které tady máme.

 

Interpelace Pavla Žáčka na Andreje Babiše, tisk 1132 - tady byl návrh na přerušení.

Odhlasujeme v hlasování číslo 79, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Žáčka? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 79 z přítomných 68 pro 49, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Další návrh na přerušení od pana poslance Jana Lipavského k tisku 1125. Jde o odpověď na písemnou interpelaci, kterou učinil ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček.

Rozhodneme v hlasování číslo 80, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh na přerušení? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 80 z přítomných 68 pro 53, proti nikdo. I projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci bylo přerušeno do přítomnosti ministra průmyslu a obchodu.

 

Nyní jde o další tisk 1124 a je to odpověď předsedy vlády Andreje Babiše na interpelaci Jana Lipavského, kde je také návrh na přerušení projednávání.

Rozhodneme v hlasování číslo 81, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 81 z přítomných 69 přítomných pro 51 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. I projednávání tisku 1124 bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády.

 

Další přerušenou odpovědí na písemnou interpelaci je interpelace pana poslance Marka Nováka na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a jde o tisk 1115.

O návrhu na přerušení do přítomnosti paní ministryně rozhodneme v hlasování číslo 82, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 82 ze 69 přítomných pro 58, proti nikdo. Návrh byl přijat. I projednávání této písemné interpelace bylo přerušeno do přítomnosti paní ministryně práce a sociálních věcí.

 

A poslední návrh na přerušení je návrh pana poslance Jakuba Jandy, který interpeloval ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka ve věci splavnění řeky Odry. Jde o tisk 1110.

Rozhodneme v hlasování číslo 83, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro návrh na přerušení. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 83 z přítomných 70 pro 56, proti nikdo. I projednávání toto tisku bylo přerušeno.

 

Tím jsme vyčerpali odpovědi na písemné interpelace poslanců od ministrů vlády a od předsedy vlády a nyní bychom se tedy měli věnovat dalším bodům, a to podle schváleného pořadu schůze. Ale nemáme na dobu od 9 do 11 zařazeny žádné body z pořadu 87. schůze, takže přeruším projednávání 87. schůze s tím, že v 11 hodin je svolána schůze Poslanecké sněmovny číslo 89, kde bude projednáván bod této schůze. K 87. schůzi se vrátíme ve 14.30 při ústních interpelacích, jak bylo ráno řečeno, do těch se můžete přihlásit do 11.30.

Děkuji vám a sejdeme se v 11 hodin na 89. schůzi.

 

(Schůze byla přerušena v 10.26 hodin.)

(Schůze pokračovala ve 14.30 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji přerušenou 87. schůzi Poslanecké sněmovny. Abych zaznamenal vaši účast, tak jsem vás odhlásil a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, to kvůli tomu přerušení. Jinak náhradní karty a jejich čísla platí, tak jak bylo zaznamenáno na 89. schůzi. Má-li někdo jinou kartu, tak nechť mi to sdělí.

Nyní budeme pokračovat v projednání bodu

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.