(20.50 hodin)
(pokračuje Juránek)

A teď bez ohledu na to, jestli se vyhlásí, nebo nevyhlásí, jestli to bude trvat týden, nebo jestli to bude trvat šest týdnů, tak je zde situace taková, že se zde znovu sejdeme, protože samozřejmě Poslanecká sněmovna, když vláda vyhlásí nouzový stav, má právo tento nouzový stav zrušit. To znamená, ne že by oni si mohli jenom tak rozhodnout. Ten náš zákon je hodně dobře provázaný a rozumná vláda bude chtít, abychom tuto záležitost jednoznačně tady projednali.

Znovu vrátím k tomu, co je důležité. My, ať zvolíme tu cestu - a teď se zdá pravděpodobnější ta cesta, že necháme tu zodpovědnost hejtmanům - tak my zcela jednoznačně se tady sejdeme. A já prosím, abychom nepřestali v tom jednání, které dneska začalo. Vidím ho velice pozitivně. My jsme si to zatím nevyzkoušeli. Máme sice skoro celé volební období za sebou, ale to jednání ve vážné věci jsme si ještě nevyzkoušeli. A pro mě... já si z něho beru to pozitivní - že se jedná, protože můj dědeček říkal, že dokud se jedná, ještě se nestřílí. On zažil první světovou válku. Takže dokonce bych i řekl, že se dneska míň střílí mezi námi navzájem, protože si všichni uvědomujeme vážnost této chvíle. A já mám velikou prosbu, abychom v tom jednání nepřestali. Přemýšlel jsem, jak ho posunout, a chtěl jsem, abyste na ty hejtmany nezapomněli.

Víte, já jsem se, když jsem byl hejtmanem, někdy jsem se v noci budil, protože jsem věděl, že zodpovídám za bezpečnost v kraji. Bylo to na začátku. Nevěděli jsme přesně, co se stane. Ale když se stala třeba jakákoli vážná havárie, ekologická, nebo když potom přišly povodně, tak jsem prostě věděl, že za to zodpovídám - i když na kraji je celý orgán, který se jmenuje hejtman, a máte kolem sebe spoustu lidí, rozhoduje hejtman sám. A má ještě jednu věc - trestněprávní zodpovědnost, kterou nemá žádný jiný politik v celém našem systému. Ten může být napadený za to, že zneužil pravomoc veřejného činitele, ale co se týká hejtmana, je to horší. Pokud se nic nezměnilo, je tam spodní sazba pro hejtmana tři roky nepodmíněně. Prosím vás, vezměte si, jak velký je to přestupek, když hejtman něco udělá? Beru to. Má velké pravomoce. Ale není to trošku přece jenom přehnané? Neměli bychom právě v této věci uvažovat o určité úpravě směrem do budoucna?

Vrátím se tedy k tomu a řeknu jenom jednu věc. Nevím, co mám udělat pro to, aby se jednalo. V tuto chvíli nevidím šanci, protože jsem všechny poslouchal, od začátku, poslouchal jsem i Volného. Takže můžu říct, že jsem poslouchal úplně všechny, kteří tady dneska mluvili. Ale neviděl jsem vůli, že by se tady sehnala nadpoloviční většina. Přesto, ne proto, aby to prošlo, ale proto, aby to bylo důvodem k jednání a k zamýšlení, si dovolím podat pozměňovací návrh.

Dovolím si podat pozměňovací návrh, aby prodloužení nouzového stavu nebylo o 30 dnů, ale pouze do 28. února. Dávám to s tím, že vůbec není jisté, že to bude mít nějaký smysl. Pro mě to má smysl tehdy, když to povede k jednání. Když to nepovede k jednání, tak ani nemá smysl, abych k tomu přidával svůj hlas, protože si moc přeji, aby byla široká dohoda. Tento můj návrh je tu jenom proto, aby moje řeč nezapadla, abychom si skutečně uvědomili, že jsou dvě cesty a že nouzový stav je koneckonců konečným výsledkem stavu nebezpečí ve čtrnácti krajích.

A proto vás prosím ne o to, abyste podpořili nouzový stav, ale prosím vás o to, abychom nepřestali jednat, a je mi vcelku jedno, jestli jsem oslovil poslankyně a poslance za koalici, nebo za opozici. Prosím vás, zkuste se na to podívat očima hejtmanů. Zkuste se na to podívat směrem do budoucnosti a buďme si vědomi toho, že jsou dvě cesty, to zase nepřehánějme, jsou dvě cesty. Jedna cesta je jít na tu spodní úroveň, která se teď jeví jako mnohem pravděpodobnější, ale vrátí se nám zase zpátky nahoru, protože tam prostě ty možnosti nejsou, je to vyzkoušené a vážné věci neskončily nikdy jinak než nouzovým stavem. A ta druhá věc je případně možnost, kdybychom byli schopni dohodnout se rychle.

Ale znovu se vracím k tomu, prosím vás: děkuji za dnešní dvě hodiny, ve kterých jsem tady jenom chodil sem a tam a někde se jednalo. Protože znovu zopakuji slova svého dědečka: dokud se jedná, tak se nestřílí.

Děkuju vám za to, že jste mě vyslechli. Jistě pochopíte, že budu hlasovat spolu se svým klubem, ať se rozhodne jakkoliv, a předpokládám, že to spíš bude ta druhá varianta. Ale prosím vás, berte to, že se tady v té věci sejdeme, že to bude i o nás, že to bude o vládě. A budu moc rád, když jednání povedou nejen v této věci, ale i ve věcech dalších k tomu, abychom měli k sobě blíž.

Věřte mi, že to neříkám ze žádných volebních důvodů. O mém budoucím fungování v příštích volbách rozhodla moje žena - rozhodla se, že mi nedá hlas, a bez tohohle hlasu já do žádných voleb nejdu. A proto tohle říkám i s větší svobodou než mnozí z vás, kteří tady budete kandidovat. Ale prosím vás, přijměte to teď v tuto chvíli jako poděkování za jednání, která už proběhla, a jako prosbu, aby ta jednání nepřestala.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Juránkovi za jeho vystoupení. Nyní se k vystoupení připraví paní poslankyně Alena Gajdůšková. Ale s přednostním právem za předsedu klubu, který je vystřídán, místopředseda klubu hnutí ANO Roman Kubíček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jestli se domnívám správně, tak jsme si odhlasovali jednací dobu pouze do 21 hodin. Je to tak?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já si to kontroluji ve stenozáznamu a je to tak. A i kdybych dal slovo paní kolegyni Gajdůškové, tak bych ji upozornil, že ji přeruším, a požádal jsem předsedy poslaneckých klubů, aby se ke mně dostavili potom, jak máme rozhodnout po 21. hodině. Takže jestli máte nějaký pozitivní návrh, tak ho předneste a já ho nechám hlasovat.

 

Poslanec Roman Kubíček: Já bych si dovolil jménem dvou poslaneckých klubů ANO a ČSSD navrhnout, abychom jednali a meritorně hlasovali po 21. hodině do projednání návrhu na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu, což očekávám, že ještě bude poměrně dlouhá debata. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Tak. Já to nechám hlasovat, a to přesto, že jsem si vědom, že existuje i užší výklad jednacího řádu, že takový návrh musí padnout do 19. hodiny. Já ho nesdílím. Nejde o zákon, to za prvé. A za druhé riskuji jediné, že někdo namítne postup předsedajícího.

 

Takže teď dám hlasovat o návrhu poslaneckých klubů ANO a sociální demokracie, že o tomto bodu, o návrhu na vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, budeme hlasovat i po 21. hodině až do dokončení jeho projednání. (Hluk v sále. Přibíhají poslanci.)

Hlasování číslo 21. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 21, z přítomných 85 pro 52, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A v tuto chvíli tedy má slovo paní poslankyně Alena Gajdůšková a připraví se Václav Klaus. Prosím o klid. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP