(18.20 hodin)
(pokračuje Rakušan)
Já bych chtěl samozřejmě na občany České republiky apelovat, aby byli zodpovědní, aby plnili hygienická opatření, aby nosili roušky, aby stále byli obezřetní, aby respektovali karanténu, aby hlásili své kontakty. Ale k tomu všemu jim vláda musí vytvořit podmínky, odstranit strach o holou existenci a dát lidem šanci, dát jim naději, dát jim světlo na konci tunelu. A to nesouvisí s tím, jestli bude nebo nebude prodloužen nouzový stav. To je prostě umělý konstrukt.
Nám tady pan premiér říká že "My jsme zodpovědní". Prosím, kdo nesvolal Ústřední krizový štáb, když začala epidemie? Která vláda za celé léto nesvolala zasedání Ústřední epidemiologické komise jako v jediné zemi v Evropské unii? Byla to tato vláda. Kdo na konci srpna a na začátku září pohrdal čísly, která měla vláda k dispozici, a možná v rámci toho, že se blížilo volební klání, jsme prostě zaspali nástup té podzimní vlny?
To jsou čísla, která jsme konzumovali na podzim a která nás ve statistikách dostala k těm vůbec nejhorším zemím na světě. To přece není vina opozice. Jak si můžete dovolit po tom, co tady rok předvádíte v managementu celé pandemie, svádět odpovědnost na někoho jiného než na sebe? Selhali jste v opatřeních, která jste zaváděli, ale selhali jste přece tragicky v komunikaci.
Pan premiér jedná a sám řekne větu: "Já se nikomu vnucovat nebudu, ale když se ke mně někdo objedná, tak ho rád přijmu." On je premiérem této země, on odpovědnost z logiky své funkce nese. A jestli to nechápe, tak je to prostě neštěstí. Přece on nám měl dávat nějaké návrhy, my jemu, měli jsme poslední tři týdny nouzového stavu spolu sedět každý týden a o našich návrzích se konkrétně bavit, a ne tak činit několik hodin předtím, než máme dojít k hlasování, které nás dnes ještě čeká. Prostě zmatek, chaos a hluchota ze strany vlády. Bohorovnost toho, že vždycky nějaké hlasy v té Sněmovně najde, nás vedou do té situace, ve které jsme.
Ale já chci vládu k něčemu vyzvat. Já ji chci vyzvat k tomu, aby nezávisle na tom, jak dnešní hlasování dopadne, popřela egoistický přístup k věci, že v této chvíli, když jste nám to neodsouhlasili, tak ať si to hejtmani vyzkouší, jak to bez nouzového stavu zvládnou. Ne, já naopak vyzývám pana ministra Hamáčka, abychom okamžitě zahájili jednání o tom, jak krajům v té situaci metodicky, finančně i technicky pomoci. Abychom ukázali, že jsme schopni tu nepříjemnou situaci řídit a nenecháme v tom lokál napospas.
To je ukázka vlády, která má odpovědnost. Potom se dá předejít i všem těm tragickým koncům, o kterých tady hovořil pan ministr Zaorálek. A já chci jenom upozornit, že v logice pandemie, pokud nám porostou během 14 dnů čísla, tak ta čísla jsou ještě z této doby, pane ministře. To nejsou čísla, která naskočí tím, že se od pondělka případně zruší nouzový stav. Pandemie má nějakou setrvačnost. Takže operovat někdy za týden, za 14 dnů čísly, že to je to, co zavinila ta zlá opozice, to je prostě velmi falešné. A to je argument, který určitě neobstojí a nebude fungovat.
Využijme, už bez nouzového stavu, těch 14 dnů k tomu, abychom společně našli řeč. Ano, jednejme dál, dneska, zítra, v sobotu, v neděli, v pondělí. Jednejme dál a přijměme taková opatření, která pomohou. Máme tady napsaný pandemický zákon, vždyť ho můžeme během týdne projednat. Ten může mnohými svými paragrafy nahradit nouzový stav, ten extrémní právní instrument vytvořený zákonodárcem k tomu, aby platil krátkou dobu, a ne rok, ne rok a půl, omezující základní ústavní práva.
Pojďme si za tu dobu vyhodnotit, která z opatření reálně měla smysl a která byla od začátku nesmyslná, protože takové vyhodnocení jsme od vás, od vlády, nikdy nedostali. Pojďte se s námi bavit. Nikdo nechce, aby ta situace byla v České republice vážnější, tragičtější, dramatičtější, než je teď. My pouze tvrdíme, že práce na tom, aby se situace zlepšila, se dá při dobré součinnosti nás všech - vlády, opozice, ale i lokální úrovně, hejtmanů, komunálních politiků - tak ta situace se dá řešit. Dá se řešit velmi prakticky a dá se řešit dokonce na půdě Poslanecké sněmovny ve výrazné shodě.
Jenom prostě nechci, aby ta schůzka, která dneska byla, byla tou finální. Oni nás nepodpoří, ta zlá opozice, může za to ona, tak už se s ní scházet nebudeme. Pojďte to změnit, pojďme se spolu prosím začít bavit jinak. Prostě všichni se bavíme o tom, aby lidé v České republice žili lépe, aby nebyli omezováni více, než musí být, a zároveň abychom je ochránili. Abychom je motivovali k tomu, aby spolu s námi tu epidemii a pandemii zvládli. A v tom vy jste selhali. V tom, abyste lidem vysvětlili, že ta opatření mají smysl.
Přirovnáváte nás k Německu a k Rakousku. No, to je ten rozdíl. V těch zemích se podařilo vládním elitám lidi motivovat a přesvědčit o tom, že vláda si důvěru zaslouží. Samozřejmě ne všechny, to je v každé zemi, ale většinu ano. A proto to tam funguje. Není to tím, že jsou Češi nějakým jiným národem. Ale vy jste prostě tím chaosem a hluchotou k potřebám lidí nevzbudili důvěru a motivaci.
A naposledy, nesvádějte na nás odpovědnost za to, jak tady rok vládnete, jakým způsobem řídíte to pandemické, epidemické riziko. Myslím, že lidé moc dobře vědí, jak se vám to daří, potažmo nedaří. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. (Poslanec Rakušan se vrací k řečnickému pultíku.)
Poslanec Vít Rakušan: Já se ještě omlouvám, jednu procedurální věc. To nepotěším kolegy, protože možná budou muset běžet do sálu. Chtěl jsem jenom poprosit procedurálně, pane předsedající, k bodu číslo 3 dnešního programu, jménem klubu STANu a Pirátů požádat, abychom mohli o daném bodu meritorně jednat a hlasovat i po 19. hodině. Mockrát děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To je procedurální návrh. Už jsem svolal kolegy do sálu. (Gong.) Vidím, že přicházejí. Samozřejmě ještě chvíli vyčkám, než se všichni shromáždí. Ostatně máme jasnou dohodu. Slyším žádost o odhlášení. Takže vás poprosím, abyste se přihlásili. Pro ty, co přicházejí, tak je poprosím, aby se přihlásili. Zopakuji, že budeme procedurálně hlasovat o tom, že budeme meritorně i procedurálně jednat i hlasovat i po 19. hodině.
(Vyčkává příchodu poslanců z předsálí.) Zvyšuje se počet přihlášených, nicméně to ještě nedosahuje počtu, který je potřeba pro to, abychom mohli hlasovat. Ještě stále nemáme dostatečný počet, takže samozřejmě posečkám. Vidím, že se blíží další skupina poslanců z předsálí, tak počkáme, až dorazí. To by mělo potom stačit. Ještě vidím přicházet nějaké kolegy.
Pro všechny, kteří dorazili nebo právě přicházejí, zopakuji, že proběhlo odhlášení a že bylo navrženo, abychom dnes jednali věcně i procedurálně a hlasovali po 19. hodině. Týká se to zejména toho třetího, tedy posledního bodu této schůze. Protože to je zákon, tam bychom nemohli pokračovat, co se týče toho bodu. Samozřejmě můžeme pokračovat, dokud nepadneme.
Myslím, že máme dostatečný počet a můžeme hlasovat. Věřím, že je jasné, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování číslo 20. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.
V hlasování číslo 20 je přihlášeno 73 poslanců a poslankyň, pro 45, proti 2. Návrh byl přijat.
Děkuji vám. Budeme pokračovat v jednání. Nyní byla s přednostním právem přihlášena paní předsedkyně Adamová. Poté je na řadě paní ministryně Schillerová, poté pan místopředseda Filip, poté pan ministr Plaga. Prosím, paní poslankyně. ***
