(17.00 hodin)
(pokračuje Černochová)
Jako starostka a radní pro oblast školství městské části Prahy 2 neustále komunikuji se školami a je mi jasné, že s obdobnými problémy se potýkají i jinde. V posledních týdnech naši ředitelé zaznamenávají všeobecnou a stále narůstající apatii nebo možná až letargii ze strany žáků, a to i třídních premiantů. Nemůžeme po dětech chtít, aby fungovaly jako na klíček a dlouhé nekonečné měsíce stále soustředěné seděly hodiny a hodiny u počítače a plnily zadání, aniž by měly možnost jakékoliv normální sociální interakce se svými vrstevníky. Žádný WhatsApp, Microsoft Teams nebo Google Classroom obyčejnou velkou přestávku se spolužáky ve škole nenahradí. Požaduji tedy, aby vláda poskytla dětem a jejich rodinám nějaké světlo na konci tunelu, aby vypracovala koncepci návratu k normálu, která bude nejen reálná, ale také realizovatelná. Koncepce, kterou mám na mysli, by měla samozřejmě zahrnovat konkrétní datum, nejenom prázdné floskule o případném návratu. Pakliže Ministerstvo školství nějakou konkrétní koncepci má, nechť nám ji tedy, prosím, všem okamžitě představí. Vyřiďte to, prosím, panu ministrovi Plagovi.
Jak jsem řekla, chápu, že není možné pustit do škol všechny děti najednou. V tomto smyslu tedy žádám, aby byli do škol neprodleně vpuštěni alespoň nejen žáci devátých tříd, o kterých se často mluví, ale také žáci třetích tříd. Vzpomeňme si, prosím, že těmto dětem nebylo umožněno chodit do školy prakticky celé druhé pololetí druhé třídy, nyní jsou také již dlouhé měsíce doma a v tomto věku opravdu urgentně potřebují zpátky do školních lavic. Stejně tak to potřebují i jejich rodiče, kteří s nimi také celé ty dlouhé měsíce sedí doma a snaží se zoufale načítat učivo alespoň o krok, jeden, dva napřed, aby své děti mohli úspěšně doučovat a látku jim vysvětlit.
V souvislosti s deváťáky bych také ráda požádala ministerstvo, aby urychleně vypracovalo a zveřejnilo systém přijímacích řízení pro tento rok. Možná se vám zdá, že duben je daleko, máme půlku února, ale řada z vás jistě také dělala zkoušku na střední školu a možná si ještě vzpomenete, jak jste byli nervózní. Koneckonců tato zkouška determinuje další čtyři roky studentského života a pro mnohé celého života. Nejen že současní deváťáci nemají možnost se pořádně připravovat se svými učiteli a jsou nepochybně oproti minulým ročníkům v učivu pozadu, ale ani neví, za jakých okolností a jakým způsobem budou zkoušky probíhat. Určitě by bylo pro ministerstvo možné připravit několik variant pro různé epidemiologické situace a tyto varianty zveřejnit. Vystresovaným dětem a i vystresovaným rodičům by se alespoň na chvilku ulevilo, kdyby měli alespoň v tomto jasno a zasvítilo by světlo na konci tunelu.
Před závěrem svého vystoupení bych ráda upozornila i na vysokoškoláky. Zde, podobně jako na základních a středních školách, nejvíce trpí první ročníky, protože nástup na vysokou školu je obrovskou změnou nejenom systémem výuky, ale také co do utváření vazeb mezi spolužáky. Každý z nás, kdo si to absolvoval, ví, že to není jenom o tom, vyměňovat si knížky, sdělovat si věci, které souvisí s výukou, ale je to i o tom obyčejném chození na pivo. To současní spolužáci v prvním ročníku vysokých škol ještě nezažili. I zde je tedy nezbytné co nejdřív nalézt způsob, jak obnovit normální výuku a dát studentům prostor, aby si zvykli na odlišné metody studia a samostudia a dokázali také spolupracovat, protože dosud se mezi sebou ani neznají.
Vážený pane premiére, vážená paní ministryně, pane ministře, ráda bych vás upozornila na skutečnost, že plošná online výuka není v žádném případě vhodný způsob, jak vzdělávat a vychovávat nadcházející generace. Vy to samozřejmě víte. Je možné, že jste i vy předmětem různých mailů nebo respektive že jste adresáty mailů, kde vás rodiče žádají o to samé, o co žádám já. Pětina žáků ani po roce pandemie nemá dostatečné technické vybavení či připojení pro to, aby mohli absolvovat výuku, kterou jim jejich škola nabídne. Pokud žáci mají tyto technické prostředky, ani tak není možné tímto způsobem zcela plnohodnotně nahradit prezenční studium, které je plně pod kontrolou pedagoga, kdy není třeba neustále řešit nějaké technické potíže nebo problémy s pozorností jednotlivých žáků a studentů. V žádném případě nepatřím k těm, kteří by se domnívali, že on-line výuka je plnohodnotná, a takřka po roce jejího praktikování si dokonce myslím, že už se musí její důsledky na dětech negativně projevit, i na rodičích.
Budeme bohužel svědky úpadku vzdělanosti a budeme narážet na možné oslabení naší konkurenceschopnosti a životní úrovně. Proto chci na vládu apelovat, aby se v tomto směru konečně probrala a nalezla nějaký způsob, jak lze co nejvíce žáků a studentů vrátit do učeben. Moc o to prosím. Celá řada evropských států umožňuje svým žákům chodit do škol i přes nastalou situaci. Česká republika však bohužel patří na evropskou špičku v počtu dní, které děti strávily na online výuce. Nemusíme být nutně best in covid i v tomto ohledu. Apeluji na vás a prosím vás, pojďme pracovat na tom, jak děti do škol vrátit - postupně, systematicky, s rozmyslem, ale pojďme vrátit děti zpátky do škol. Pro náš stát a pro náš národ je to podmínka přežití. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já se paní poslankyně zeptám, jestli byste se nechtěla stát zpravodajkou k tomuto bodu? Stanete se zpravodajkou k tomuto bodu, děkuji. Vzhledem k tomu, že nám nastaly nějaké propady v pořadí, nyní vyzvu pana ministra Zaorálka, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Dobré odpoledne. Dámy a pánové, kolegové, tady zaznívá hodně slov, ale já si myslím, že celou tu situaci nejlépe osvětluje jedna historka a jedna událost, která nám umožní porozumět, co se tady vlastně děje. Ta událost, kolem které se to dneska trochu točí a víckrát už tady byla zmíněna, je setkání parlamentních politických stran, na kterém jeden z představitelů jedné z klíčových silných opozičních politických stran řekne: My jsme ochotni podpořit hlasování o nouzovém stavu za předpokladu, že to učiní všechny opoziční strany. Tohle je strašně důležitý moment, přátelé. Já vám vysvětlím, proč je tak důležitý. protože řekněme tomuhle byl asi leckdo nakloněn, nicméně pak se našel jeden představitel opoziční strany, který řekl ne! Řekněme takový ten neodpovědný, který řekl: Ne, já na tuhle dohodu nejdu. ***
