(15.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Vy jste hovořil o tom, že se zaručíte svým slovem. Tak já jsem slyšel před x měsíci, kdy se dařilo dobře, protože virus přes léto ustoupil, kdy jste říkal: Já, já jsem zachránil, za všecko přebírám zodpovědnost. V momentě, když šlo do tuhých, tak už před sebou tlačíte jednotlivé ministry.
Chtěl bych říct, že důležité je skutečně dělat opatření, která mají efekt, která jsou lidi ochotni dodržovat. Řada opatření, která byla vyhlášena už v nouzovém stavu a byla taky komunikována, byla krátkodobá. Teď na chvilku zavřeme maloobchody, lidé si odloží nákupy. Ale ono to trvá měsíce. Já si pamatuji ještě za pana ministra Prymuly, že školy otevřou. Aby neotevřely, to by musela vybuchnout nějaká elektrárna, určitě to bude! Proč vysíláte takovéto sliby, když vše záleží jenom na tom, jaká data vám druhý den vylezou? To nemáte datové predikce na měsíce dopředu?
Musím říci, a my jsme už čtyřikrát nepodpořili prodloužení nouzového stavu, že pokud vláda deklaruje, že myslí na lidi, tak to není otázka toho, jestli pokles HDP České republiky v daném měsíci nebyl dvouciferný, jak někteří predikovali, což říká třeba paní ministryně. O tom to přece není. Vy musíte vzít komplexní chování lidí, ekonomické důvody, sociální aspekty, ale i srozumitelnost toho, jakým způsobem postupujete a co lidem slibujete. Plané sliby jsou nejhorší rozčarování těch lidí.
Školy měly být krátkodobě vyřešeny - jsou v tom nejhorším stavu celou dobu. Je to otázka dostupnosti úřadů. Nemůžou být najednou hodiny na úřadech a na poštách dlouhodobě zkráceny, ti lidi si tam někdy prostě už dojít musejí. A každý měsíc tady o tom hlasujeme a za ten měsíc fakticky kromě toho, že vyjednáváte vakcíny, se nic zásadního z pohledu toho, jakým aparátem disponuje vláda jako celek, kolik úředníků mají jednotlivá ministerstva, směrem k běžným občanům toho zas tak příliš neděje.
Vy jste nám ráno říkal, jak nám můžete ukázat dopisy. Myslíte si, že poslancům v Poslanecké sněmovně za jejich regiony nechodí stovky e-mailů? Že nechodí - ne případy do médií, kde pak někdo vykládá, tady ta paní mi napsala - že mi nechodí konkrétní požadavky od lidí: Pane Bartoši, kde bychom si mohli půjčit peníze? Já jsem matka samoživitelka, nemám na nájem, já jsem ičař, musel jsem prodat firmu. V měsíci lednu v České republice zavřelo podnikání, zrušilo 25 000 lidí, ičařů. Jenom v lednu. Protože furt to vypadalo, že někde je světlo na konci tunelu. To světlo na konci tunelu není a rozhodně není v nouzovém stavu.
My jsme přesvědčeni a mám k tomu opět právní analýzy, že řada opatření, která jste vyhlásili, nebyla odůvodněna a nedávala smysl ani v momentě jejich vyhlášení. A to nehovořím o kávě do kelímku u okénka, odnést ano či ne. Řada opatření, o kterých hovoří i pan ministr Blatný, pokud budou dobře vyhlášena, se dají řešit v rámci zákona o ochraně zdraví. Spoustu řešení přináší pandemický zákon, který předložil 20. 1. v paragrafovém znění panu ministru Blatnému Jakub Michálek za Piráty. My jsme se s ním včera bavili na té schůzce, už se to zase rozjelo, ale ten jeho člověk se tomu mohl věnovat v rámci hodin. My se věnujeme věcem v rámci stovek hodin, když nám sem pošlete zákon, o kterém máme druhého dne hlasovat. Podle mě zásadní problém je, že nouzový stav neřeší kvalitu života v zemi, neřeší funkčnost jednotlivých opatření. Je to skutečně - já to slovo nepoužíván rád - bianko šek, který vládě umožňuje z hodiny na hodinu měnit nějaké parametry chování, ale ty parametry chování se týkají desítky milionů lidí, kteří žijí v České republice. Proto, a já to znovu zopakuji, důležité je ty věci dělat odůvodněně v rámci strategického plánu, neřešit jenom finance nebo jenom zdravotní otázku, protože ekonomika a finance jsou úzce propojeny.
Vrátím se k tomu prvnímu příkladu. Je to ten příklad nemocenské, je to příklad Rakouska. Čeští lidi nejsou horší a já vím, že vy možná zastáváte názor, na lidi musí být přísnost, ale jsou zoufalí, nevěří vládě a na konci měsíce vy musíte položit peníze na stůl, zaplatit složenky, koupit jídlo, zaplatit dětem - přes internet je to výrazně dražší, protože do obchodu pro boty nemůžete - zaplatit třeba zimní oblečení, a lidi ty peníze nemají. Takže beru to, co tady říkal pan Blatný: my se musíme soustředit na podporu zdravotních zařízení. Já si myslím, že přehození povinnosti pomoci v nemocnicích pro poslední ročníky, že ti lidé jsou obětaví. Naopak kdyby tam byla finanční motivace - když jsem viděl, že nabíráme do nemocnice za 75 korun, přišlo mi to smutné. Tam si myslím, že je cesta, skutečně dobře zaplatit zdravotníky i ty v uvozovkách dobrovolníky, a spousta věcí se dá řešit napřímo dobrým managementem. Ten já ve vládě jako celku nevidím.
Z tohoto důvodu si myslím, že nouzový stav jako institut, který vláda používá pro svá rozhodnutí, není vhodný, a nemohu ho podpořit s tím vědomím, že spousta věcí, které zde zazněly, včetně pomoci armády, která byla povolána poprvé v červenci nebo v červnu, bylo to 68 vojáků, teď jich je tam 900. Nebylo to pod nouzovým stavem, takže armádní pomoc je stále možná. My budeme nápomocni vládě pomoci toto řešit i mimo nouzový stav. Pan premiér ráno řekl, že nehledě na to, zda se nouzový stav schválí, či ne, bude s námi jednat ne o těch pro Piráty zajímavých tématech, ale o těch pro společnost důležitých tématech. A toto bude nějakým způsobem pokračovat, protože společná cesta z krize vede přes konsenzus a umožnění vybrání těch nejlepších nápadů, které jsou prospěšné pro lidi.
To je moje prosba a na závěr bych se také chtěl obrátit na občany. Ať nouzový stav dnes bude schválen, či ne, pandemie tímto rozhodnutím v neděli nekončí. Je důležité dbát na hygienu, dodržovat pokud možno přirozená hygienická opatření a používat lidský rozum pro to, co je bezpečné. Věřím, že Češi jsou zodpovědní, a že pokud jim vláda dá i pomocnou ruku zejména v ekonomické otázce a bude se zajímat o to, zda můžeme umožnit nějaký způsob jiné než distanční výuky, která je pro děti drtící a pro rodiče už velmi těžko udržitelná, tak že se nám podaří to zvládnout i bez institutu nouzového stavu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Ivan Bartoš. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady další žádost vlády o prodloužení nouzového stavu. Hned na začátku řeknu, že hnutí SPD nepodpoří prodloužení nouzového stavu, a hned podrobně vysvětlím proč a jaké jsou konkrétně naše návrhy řešení.
My v hnutí SPD jsme situaci nikdy nebagatelizovali a od počátku navrhujeme konkrétní konstruktivní řešení situace. Opakovaně vládě již od loňského jara navrhujeme, aby provedla novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, aby bylo možné zajistit ochranu ohrožených skupin občanů a fungování zdravotního systému bez nutnosti plošného vyhlašování nouzového stavu. Spolu s tím je třeba novelizovat další dva zákony, aby Správa státních hmotných rezerv mohla nakupovat zdravotnický materiál a vojáci mohli pomáhat i ve zdravotních a sociálních zařízeních. Příslušné námi navrhované novely zákonů lze ve stavu legislativní nouze přijmout v podstatě během jediného dne. Je to ale, jako když hrách na zeď hází. Vláda je jako hluchá a slepá a raději vyhlašuje nekonečný plošný lockdown. Nakonec i pan ministr zdravotnictví Blatný minulý týden veřejně přiznal, že vládou aplikovaný způsob opatření "přestal fungovat", cituji pana ministra zdravotnictví Blatného.
Za hnutí SPD znovu opakujeme a vyzýváme vládu, aby se soustředila na ochranu ohrožených skupin, kterých je v naší populaci kolem 20 %, a tu většinu občanů, tedy cca 80 %, kteří nejsou ohroženi, nechme žít a pracovat jen při základních opatřeních.
Hnutí SPD také požaduje co nejrychlejší návrat žáků do škol, neboť škody, které zanechává absence prezenční výuky na našich dětech, jsou obrovské. Dlouhodobé distanční vzdělávání nemůže nahradit vztah učitel-žák-spolužáci a zároveň dochází k celkovému snížení úrovně vzdělání. Je potřeba také odlehčit rodičům, kteří jsou s dětmi již dlouhodobě doma. ***
