(12.30 hodin)
(pokračuje Lipavský)
Nyní ještě krátce okomentuji ty dva pozměňovací návrhy. Jejich přijetí neřeší kompletně celou tu záležitost, ale minimálně vyjasní otázku v geopolitické oblasti. A podle mě, pokud vládě opravdu jde o to, aby zajistila tento zdroj, tak by na to měla slyšet, protože většina těch argumentů byla vyvrácena. Vy jste nikdy nepřišli jednoznačně s argumentem, který by nám to vyvrátil. Minimálně zde dneska nezazněl. Nejelegantnější řešení je dle mého názoru pozměňovací návrh, který pracuje s vícestrannou mezinárodní dohodou o vládních zakázkách. Je přece naprosto evidentní, že pokud my zde vytváříme zakázku s vládním podporou, je namístě požadovat určitou míru reciprocity.
A když se podíváme do důvodové zprávy - doporučuji každému, kdo mluví o byznysu s Ruskem a Čínou, aby se podíval do důvodové zprávy mého pozměňovacího návrhu. Vychází ze stránek BusinessInfo. To je informační portál provozovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Slouží to k tomu, aby - když chce podnikatel podnikat v zahraničí - aby se mohl informovat o tom, jaké tam jsou podmínky na trhu. Tak abyste se podívali, jaké všechny překážky klade Čína a Rusko firmám, když se chtějí ucházet o veřejnou zakázku.
Je to opravdu fascinující čtení kreativity. Například v Rusku, když chcete dodávat trolejbusy a přihlásí se nějaký dodavatel z Kazachstánu, jste automaticky vyloučen a podobně. Platí to pro strojírenství, platí to samozřejmě pro bezpečnostní sektor. Je to legitimní postup těchto zemí. Nemůžu kritizovat, že oni neotvírají svoje trhy, ale my bychom si pak měli rozmyslet, velmi dobře bychom si měli rozmyslet, jestli chceme otevírat své trhy my jim. Bude-li tento pozměňovací návrh přijat, tak to výrazně zvýší kvalitu celého toho zákona.
Druhý pozměňovací návrh víceméně klade za povinnost Ministerstvu průmyslu a obchodu to, co je již nyní v právním řádu obsaženo na platformě ústavního zákona o bezpečnosti. Ale je nepochybné, že pokud by to bylo takto zaneseno v tom zákoně, tak potom Ministerstvo průmyslu a obchodu to bude muset řešit, bude se k tomu muset vyjadřovat, zažádat si o stanoviska. Tím pádem se zvýší šance, že do toho tendru nebudou přizvány problematické společnosti, konkrétně z Ruska a Číny.
Ještě bych se chtěl tady možná jenom stručně vyjádřit k tomu, jak jsem postupoval osobně v této záležitosti. Hodně jsem komunikoval s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Oceňuji přísný přístup, oceňuji, že na mé dotazy bylo vždy včas a poměrně vyčerpávajícím způsobem odpovězeno. Dokonce byla nabídnuta možnost se podívat na některé neveřejné dokumenty, konkrétně na zadávací dokumentaci. Tento vstřícný krok vítám a domnívám se, že to je přesně náznak toho přístupu, který by Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo zvolit vůči opozici celkově při řešení nejasných otázek, protože opravdu věřím tomu, že ty otázky lze vydiskutovat, lze najít shodu. Není nutné to tlačit na sílu. Vláda v České republice se nějakým způsobem proměňuje každé čtyři roky nebo po každých volbách a zde je realizovaný projekt na dlouhé roky dopředu.
Nicméně to, v čem již vláda nevyšla vstříc, je prostě většina v Poslanecké sněmovně, která se tím odmítla zabývat. Nedostali jsme se ke klíčovým vládním dokumentům, k těm režimovým. Ani předsedové politických stran se k tomu nedostali. To mi přijde úplně fascinující, že si toto necháváte pro sebe, pokud tím zároveň v debatě argumentujete.
Jednoznačně podpoříme doprovodné usnesení ČSSD a byl bych rád, kdyby pan ministr zde vystoupil alespoň jednou a okomentoval nějakým způsobem ty argumenty a dotazy, které zde padly. Důsledek toho, že nebyla debata, že nebyla debata na výborech, kromě hospodářského výboru, že jsme se o tom nemohli bavit v zahraničním výboru, v bezpečnostním výboru, že jste se to snažili protáhnout Poslaneckou sněmovnou, první čtení tady v sedm večer narychlo, druhé čtení - svoláme si mimořádnou schůzi, ty pokusy protlačit to na sílu, nepovedou k tomu, že se o těch věcech nebude diskutovat, že o nich nebudeme mluvit.
Já si ta témata nevymýšlím, obstrukce by vypadaly zdaleka jinak. Ale opravdu je naprosto nezbytné si to vydiskutovat, v klidu, svolat třeba ještě nějaký kulatý stůl. (Ozývají se námitky z vládních poslaneckých lavic, že se jedná už o třetí čtení.) Je to třetí čtení, pane poslanče, ale teď právě argumentuji tím, že v těch jiných čteních debata neproběhla. Je logické, že pokud neproběhla, tak to vyhřezne zde. To jsem chtěl říct, toto jsem chtěl argumentovat. Tak nevím, proč se tomu divíte, když aktivně participujete na tom, že - omlouvám se, že nehovořím skrze předsedajícího, hovořím k vládním lavicím jako k celku - nelze se divit tomu, že debata je nyní delší, pokud ta debata neprobíhá na jiných platformách, kde to nezabírá tolik času a prostoru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Nechám zcela na vašem posouzení, jestli ta rozprava, která se vede, patří do třetího čtení, nebo nepatří. Podle mého názoru nepatří, ta patří do jiných čtení. Jednací řád o tom hovoří jasně. Já bych si jenom dovolil upozornit kolegy Piráty, že zákony ve třetím čtení můžeme projednávat a hlasovat ve středu i do 14. hodiny. Já navrhuji, abychom to tak učinili. Takže jestli tady chcete ještě další hodinu povídat, máte možnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Langšádlová a pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Ten zákon je nesmírně důležitý a významný. Já celou dobu zvažuji, jestli nebude nutné si vzít přestávku. Zatím to jenom zvažuji. Budu rád, když se to nebude zbytečně hrotit vyhrožováním. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní paní poslankyně Langšádlová, jejíž elektronická přihláška má přednost před panem poslancem Černohorským. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já tady k tomu bodu vystupuji již poněkolikáté. Poněkolikáté jsem se snažila o to, aby byl zařazen přímo bod Informace vlády o připravované dostavbě jaderné elektrárny na půdu Poslanecké sněmovny.
Někdo by mohl říct: je to věc jenom ekonomická, týká se to energetiky, byť tento zákon se týká a jmenuje se O opatřeních k přechodu České republiky na nízkouhlíkovou energetiku. Ale já jsem pevně přesvědčena, že tento zákon se týká i naší bezpečnosti. Jsem pevně přesvědčena, že to souvisí s naší zahraničněpolitickou orientací. Souvisí to s tím, jak nás budou do budoucna vnímat spojenci, souvisí to s tím, jestli si do budoucna zachováme svou suverenitu, svobodu, budeme zemí demokratickou, pevně provázanou se zeměmi Severoatlantické aliance a Evropské unie. Nemůžeme na dostavbu jaderné elektrárny pohlížet jenom jako na projekt ekonomický řešící nějaké energetické potřeby.
V posledních měsících si říkám, jaká je motivace. Co se to vlastně okolo nás děje? Protože o tom, že pan prezident velmi inklinuje k nedemokratickým režimům - do Číny se dokonce jezdí učit spravovat společnost, o tom víme. Ale musím přiznat, že to, když odjel pan premiér do Maďarska, aby se učil, jak řídit otázku pandemie, tak mě to přesto velmi, velmi, zarazilo. Odjel do země, která naprosto nezvládá řešení této krizové situace.
A když se zastavíme v tom Maďarsku. To je jedna ze zemí, která je sice v Evropské unii, je v Severoatlantické alianci, ale mnohými spojenci je vnímána již jako nespolehlivý partner. A jedním z důvodů je i jejich rozhodnutí, aby jejich jadernou elektrárnu v Paksi stavělo Rusko. ***
