(12.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A pak několik mýtů, které bych rád vyvrátil. Za prvé: potřebujeme účast ruských a čínských firem, abychom zvýšili tlak na cenu, abychom dostali lepší nabídku. Jestli si někdo skutečně myslí, že zrovna ruské a čínské firmy nám dají skutečně tržní nabídku, bez politického kalkulu, bez toho, že ruská nebo čínská vláda kdykoliv podpoří dumpingovou cenu, aby si to posléze vyjednala buď v dodatcích, nebo spíš v politických požadavcích, tak neříká pravdu, a ať má aspoň tu odvahu, přijde a řekne: My si myslíme, že Rusko a Čína nám dá skutečně tržně komfortní nabídku, tak jako jiné společnosti ze západní Evropy, ze zemí našich spojenců. Já si to nemyslím, já myslím, že je to pohádka a že to je falešný argument, který neobstojí.
Druhý argument. Mimochodem, tento argument vyvrací i vládní zmocněnec pro výstavbu, který jednoznačně - bylo to i veřejně, takže nepouštím žádné informace z jednání vládního výboru, které jsou neveřejné - který jednoznačně řekl, že účast ruských a čínských firem nemá žádný vliv na cenu. Co naopak na cenu vliv může mít, je délka, kterou vláda poskytne uchazečům na vypracování nabídky. My jsme tlumočili na posledním jednání s premiérem, aby ta doba byla alespoň 12 měsíců. Čím kratší doba bude, tím méně přesná bude ta nabídka, tím tam bude víc vaty, víc rezerv, tím pádem cena bude méně realistická. Myslím si i ze zkušeností z výstavby jaderných elektráren po celém světě, že bychom si realisticky měli říct, že s vysokou mírou pravděpodobnosti nakonec ten termín bude delší a že cena bude vyšší. To si myslím, že jsou zkušenosti ze všech zemí, ze všech staveb jaderných bloků a jaderných elektráren.
Teď k samotnému principu, který je v navrženém zákoně. Za nás říkám, že ten princip je v zásadě dobrý. Můžeme debatovat o jednotlivých parametrech, ale myslíme si, že je v zásadě dobrý, a tady můžu za nás vládu pochválit. Samozřejmě můžeme všichni spekulovat o tom, jaká bude cena elektrické energie v roce 2038, 2039, 2040, možná bychom to dneska mohli napsat na nějaký papír, někde zapečetit a naši nástupci to mohou za 18, 20 let rozpečetit a pak se budou smát. Reálně si myslím, že to nikdo není schopen dobře odhadnout. Může odhadovat trendy, ale nevíme, jaké budou ceny energií za 18 let. Možná vám připadá, že to je hrozně daleko, ale samotný termín, který si vláda stanovila i s naší podporou, pro dokončení výstavby a spuštění jaderného bloku, je vlastně napjatý. Někomu může připadat, že to není pravda, že máme ještě 15 nebo 16 let, ale ve skutečnosti je ten termín velmi napjatý, proto bychom neměli váhat, proto by vláda měla vzít v potaz doporučení svých expertů, proto by vláda měla vzít v potaz i názor opozičních stran, protože jak jsem říkal, ten problém bude řešit ještě několik následujících vlád, nejenom naše vláda od roku 2021, od podzimu, ale i ty vlády, které přijdou po ní. Pro takový velký projekt je mimořádně důležitá velká politická shoda. To se nedá, po každých volbách začínat znova a znova, protože pak by hrozil akutní nedostatek elektrické energie v České republice, a to si opravdu nikdo nepřeje.
A poslední věc, kterou bychom měli vznést a trošku uvést v racionální debatu o budoucích cenách energie a například dopadu nákladů na stavbu, a zejména financování jaderného bloku, abychom si uvědomili, že se bavíme zhruba o 10 % celkové produkce. To znamená, každý z nás si může vzít jakýkoli příklad z jiné činnosti, říct, zda je prostor pro tak vášnivé debaty o pouhých 10 %, když máte tolik neznámých.
Myslím si - a vláda si to uvědomuje, je třeba to říci, ale zase bych řekl, s naším souhlasem nebo v souladu s naším názorem - že cena financování je mimořádně důležitá. Původně byla shoda na modelu 70 % stát, 30 % ČEZ, na lednovém jednání přišel pan premiér s novým plánem. Byli bychom rádi, kdybychom k tomu novému plánu měli nějaké podrobnější výpočty, ale odpověď na to, kdo to vlastně zaplatí, je v podstatě jednoduchá a měli bychom ji říct zcela otevřeně: zaplatí to odběratelé. Takhle to funguje a nikdo jiný to nezaplatí. Ať už to bude formou, že to bude ze státního rozpočtu - kdo dává peníze do státního rozpočtu: odběratelé a daňoví poplatníci - nebo jinou formou. Takže v každém případě je poctivá odpověď, že to zaplatí odběratelé a daňoví poplatníci. A my máme udělat všechno pro to, aby ta cena byla rozumná. Ale cena energetické bezpečnosti je mnohem vyšší hodnota než cena jednoho kilowattu. To je naše pevné přesvědčení, a proto s těmito názory a s těmito přístupy, které jsem v této chvíli prezentoval, přistupujeme i k plánu a projektu výstavby nových jaderných bloků.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je přihlášen do rozpravy i s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Lipavský. Také je přihlášen pan poslanec Černohorský, ale elektronická přihláška má přednost. Pane poslanče, s faktickou teď vystoupíte? (Souhlas.) Dobře, prosím.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji. Já bych si dovolil vystoupit ještě jednou s faktickou a pak vystoupím řádně. Faktickou: mám potřebu reagovat na pana poslance Leo Luzara, který ještě zmiňoval temelínský tendr. A že nyní není potřeba prodlužovat lhůtu u toho tendru. No, víte co? Ten tendr byl na Temelín, ne na Dukovany, to znamená, to je úplně jiná lokalita, a byl soutěžen podle zákona o zadávání veřejných zakázek jako typická zakázka. Toto je zcela jiný proces, jsme o deset let jinde, je to naprosto neporovnatelné a nesrovnatelné.
Je tam jedna věc, kde se s panem poslancem Luzarem, řekněme, rámcově shodujeme, a to je, když pan poslanec mluvil o tom, že se má navýšit podíl státu v ČEZu na 100 %. To my neříkáme, ale říkáme, ať tu elektrárnu staví ČEZ, ať to staví stát, tedy ať vznikne nová společnost. Ona existuje, ať stát tuto společnost odkoupí, a pak se dosáhne toho, že riziko této společnosti půjde za státem, bude mít stejný rating, jako má stát, a za takové finanční prostředky si na tu investici bude moci i půjčit. Zároveň nebude potřeba uzavírat složitý, komplikovaný právní vztah o výkupu elektřiny z toho zdroje. Takže tam se ideově částečně nacházíme. Děkuji za slovo a nyní bych si dovolil pokračovat ve svém příspěvku.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Skončila faktická poznámka a teď jste na řadě v obecné rozpravě, pane poslanče. (Poslanec Lipavský odchází pro poznámky.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Já jsem nepředpokládal, že by faktická poznámka - nebo že to tak vyjde, ne vždycky to tak může být. Mohou být i jiné faktické poznámky. Děkuji za slovo. Než mi došel hlas během prvního příspěvku, tak víceméně jsem prošel většinu těch ekonomických argumentů a věnoval jsem se tomu, proč investorem má být stát místo polostátní společnosti ČEZ. ***
