(10.40 hodin)
(pokračuje Čižinský)
Já bych rád zopakoval ty nejzásadnější výhrady. Předně ten zákon prošel pouze zkráceným a zúženým meziresortním řízením. Byla k němu uplatněna řada připomínek, včetně těch od předsedkyně Legislativní rady vlády, a ty nebyly zohledněny. Proč se tak spěchá, když ten zákon otevírá cestu k nejdražší zakázce v dějinách naší země? Myšlenka, kterou tady pan ministr říkal, a já bych chtěl, aby pan ministr když tak vystoupil v rozpravě - on si vždycky dělá poznámky a pak vystoupí až úplně na konci, kdy už není možné reagovat. Tak myšlenka, že se to vyřeší tendrem, je prostě špatně. Když Sněmovna tady tento zákon vůbec přijímá, tak by to měla vyřešit už dnes a tady, jak ty bezpečnostní, tak ty ekonomické aspekty, a nedávat to formou doprovodného usnesení, ale prostě formou zákona.
Pan ministr tady mluvil o tom, že když budou výkupní ceny takové, že se to vlastně nevyplatí, tak že to bude na úkor státu. Pan ministr Havlíček říkal: úkor státu, jako kdyby stát byla nějaká entita, která je mimo, ta může mít nějaký úkor. Ono to zní lépe říct: úkor státu než říct: na úkor všech daňových poplatníků a na úkor všech, kteří odebírají elektřinu. To znamená, ten zákon tady je prostě proto, že si nikdo není jist, jestli to bude ekonomicky fungovat, respektive všichni jsme si tak trochu jisti, že to ekonomicky fungovat nebude, že to tržně fungovat nebude, a proto tady ten zákon je. Kdyby byla naděje, že to bude fungovat tržně, že to bude fungovat ekonomicky, tak by ten zákon tady vůbec nebyl.
Zákon pracuje s vágními pojmy, s nejasnými formulacemi. Uvede nás do vleklého sporu s budoucím investorem. Jsou tady nápadně výhodné podmínky pro investora: úvěr, který může vláda poskytnout na základě tohoto zákona na výstavbu nového jaderného zdroje, se po dobu výstavby neúročí. Nikdo mi nevysvětlil, proč je to takto nastaveno. To si stát nebo občané, to si ten stát půjčuje bezúročně? Půjčuje nám někdo bezúročně? Ten zákon je tady jenom proto, že za ekonomický plán výstavby Dukovan bude stanoven ručitel, a tím ručitelem jsou všichni občané této země jako spotřebitelé elektřiny nebo jako daňoví poplatníci. Pokud Sněmovna tento zákon schválí, jak říkal pan ministr, odmítne pozměňovací návrhy, tak vláda dostane bianco šek, Sněmovna se vzdá své kontroly nad tím procesem.
Dámy a pánové, apeluji na každého z vás: my jsme tady od toho, abychom vládu kontrolovali, ne od toho, abychom rezignovali na svou kontrolní funkci. Dal jsem návrh na zamítnutí tohoto zákona. Apeluji skutečně na každého z vás, abyste ten návrh zamítli. Pokud zaznívá z úst premiéra, že chceme levnou elektřinu pro lidi i pro firmy, tak pokud se přijme tento zákon, levná elektřina přijde každého z občanů hodně draho. Podnikatelé, kteří dneska bojují o přežití, kdyby si přečetli, jak je tento byznys plán všemi občany podpořen, tak puknou vzteky, protože žádná firma nikdy nedostala takhle výhodný byznys plán. V soukromém životě by nikdo z nás takovouhle smlouvu nepodepsal, takový nejasný závazek na desítky let dopředu. Takže apeluji na všechny, abychom neudělali to, co bychom v soukromém životě nikdy nepodpořili, abychom to nepodpořili pro všechny občany této země. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan kolega Jan Čižinský, nyní pan poslanec Ondřej Babka, připraví se Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k projednávanému tisku týkajícímu se nízkoenergetického zákona a také vzhledem k tomu, že jsme bohužel neměli možnost tento zákon projednat ve výboru pro životní prostředí, tak bych vás nyní rád seznámil stručně s novou studií, která tvrdí, že ve specifických podmínkách může Česká republika a Nizozemsko dosáhnout klimatické neutrality okolo roku 2050 pouze s využitím jaderné energie, která zůstane nadále nákladově efektivnější než obnovitelné zdroje energie.
Tuto nezávislou studii si nechalo vypracovat seskupení Obnova Evropy a Evropští konzervativci a reformisté, kterou napříč politickým spektrem spoluinicioval europoslanec Ondřej Knotek a Rob Roos. Studie posuzuje účinnost klimatické neutrality Evropské unie a analyzuje a porovnává dvě klimaticky neutrální technologie generující energii, které, pokud účinně nahradí infrastrukturu fosilních paliv, mohou vést k dekarbonizaci elektrické soustavy, tedy konkrétně jadernou energii v kombinaci s větrnou a solární energií. Na této studii se vedle dalších vědců podílel i nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Nordhaus. Studie s názvem Cesta ke klimatické neutralitě Evropské unie do roku 2050, prostorové požadavky na větrnou, solární a jadernou energii a jejich příslušné náklady, se zabývá třemi problémy, které jsou klíčové pro ambici Evropské unie být do roku 2050 klimaticky neutrální.
Jsou to za prvé účinek klimatické neutrality Evropské unie na průměrnou globální atmosférickou teplotu v roce 2050 až 2100, za druhé prostorové pozemní a námořní požadavky na větrnou a sluneční energii ve srovnání s jadernou energií v České republice a Nizozemsku, a za třetí náklady na větrnou a sluneční energii a jadernou energii pro tyto dvě země. Ze studie vyplývá, že pokud by se obě země měly spoléhat výhradně nebo převážně na větrnou a sluneční energii, tak v realistických scénářích nemají dostatek půdy k uspokojení veškeré poptávky jak Nizozemska po energiích, tedy kdy jde o zemi podél Severního moře bohatého na větry, a také České republiky, tedy vnitrozemské země bez přístupu k moři a s geograficky náročnější krajinou. Například aby Česká republika mohla vygenerovat 1 800 petajoulů větrem a sluneční energií, potřebovala by na to prostor 14 630 km2, respektive 43 758 km2. To by znamenalo nárokovat si 19 %, respektive 55 % dostupné půdy na území České republiky. Dosažení stejné úrovně výroby elektřiny s využitím jaderné energie by vyžadovalo více než 269 km2.
Tato rozsáhlá, více než 400stránková studie dospěla k závěru, že jaderná energie je nákladově efektivnější než obnovitelné zdroje pro geografické podmínky zkoumaných států, tedy České republiky. Jak se v ní konstatuje, i když se vezme v úvahu zásadní zlepšení účinnosti solárních a větrných farem, zůstane jaderná energie v roce 2050 levnější variantou.
Chtěl bych na závěr říct, že rozhodně nejsem odpůrce obnovitelných zdrojů energie a beru je jako nezbytnou a důležitou součást energetického mixu, který má zajistit nízkouhlíkovou energetiku v blízké době. Ovšem tohoto cíle nedokáže obnovitelná energie včetně akumulačních zařízení různých typů v našich geografických podmínkách dosáhnout bez jaderné energetiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondřeji Babkovi. Požádám kolegu Zahradníka o posečkání, s přednostním právem se přihlásil pan ministr Petříček. Máte slovo, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi jenom krátce vystoupit k otázce zákona o přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Určitě se jedná o jeden ze zásadních zákonů, který má přispět k urychlení tranzice české energetiky a naplnění našich cílů směrem k udržitelnému rozvoji. ***
