(10.20 hodin)
(pokračuje Červíčková)
Notářský zápis vznikne za využití úředních průkazů vybavených čipem, které stejně podle evropské legislativy bude nutné v dohledné době pro nás pro všechny. Podle evropské legislativy je dále možno upravit elektronický podpis videokonferencí a NFC čtečky v mobilním telefonu. Detaily procesu můžete najít v důvodové zprávě, která je součástí tohoto tisku.
V případě dobré připravenosti všech potřebných podkladů a dokladů ze strany klienta bude možné založit například společnost s ručením omezeným v rámci jedné hodiny, a to bez fyzické přítomnosti. Za tímto účelem vytvořila Notářská komora vlastní zabezpečený on-line kanál pro možnost ověřování totožnosti klientů, díky kterému bude možné s větší mírou předcházet účelovým zakládáním subjektů. Navrhovaný systém klade důraz na právní jistotu, bezpečnou identifikaci a eliminuje možnost použití pozměněných či padělaných dokladů totožnosti. Tato část novelizace navíc naplňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu o digitalizaci.
Další - a dle mého názoru neméně důležitá - část této novely je zaměřena na vyšší ochranu před krádežemi firem, což se bohužel stává hlavně díky poměrně snadnému zfalšování ověřovací doložky u plné moci. Proto touto novelou zavádíme evidenci ověřených podpisů v elektronické podobě. Na speciální webové stránce tak bude podle jména a data narození uvedených v ověřovací doložce podpisu možné zjistit, zda je plná moc pravá. Zvýší se tím nejenom bezpečnost převodů ve společnostech, ale také v katastru nemovitostí. Tato elektronická evidence bude funkční v rámci kanceláří notářů, v žádném případě však neomezuje jiné způsoby ověření podpisů, jako je například prostřednictvím České pošty, Czech POINTu apod., kde se elektronická evidence tímto nezavádí. Vyšší míru bezpečnosti pro ověření plné moci lze vnímat jako určitý nadstandard a je na každém občanovi, podnikateli, pro jaký typ ověření se rozhodne.
Třetí změna, kterou tato novela zavádí, se týká agendy apostil, konkrétně zlepšení jejich dostupnosti. V současné době lze k notářské listině získat apostilu, což je doložka veřejných listin prokazující podpis a otisk razítka notáře na listině za účelem jejich použití v zahraničí, pouze v Praze na Ministerstvu spravedlnosti. Tato agenda je vyřizována prezenčně v čase úředních hodin v budově ministerstva nebo je možné o ni zažádat korespondenčně, přičemž v takovém případě je k vyřízení platná lhůta jednoho měsíce. Řada firem tuto relativně obtížnou dostupnost řeší skrz zprostředkovatele, což je spojeno s poměrně vysokými finančními náklady. Novela oproti tomu počítá s vydáváním apostil regionálními notářskými komorami, což značně usnadní život podnikatelské veřejnosti, která tyto služby využívá. Bude tak významně přiblížena do všech regionů a dojde tak zcela jistě ke snížení nákladů spojených se získáním apostil.
V závěru bych ráda uvedla, že na tomto poslaneckém návrhu spolupracoval tým složený ze zástupců Notářské komory a Ministerstva spravedlnosti. Byl dále konzultován se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří novele rovněž vyjádřili svou podporu. Dále byl diskutován i s Ministerstvem spravedlnosti, se kterým připravujeme i pozměňovací návrh, který vyrovná připomínky, které uplatnili v rámci připomínkového řízení. Vláda tuto novelu projednala v dubnu tohoto roku a vyjádřila jí kladné stanovisko. Navrhovaná právní úprava má dopad na veřejné rozpočty pouze v části týkající se určení Notářské komory České republiky jako dalšího apostilního orgánu, konkrétně lze předpokládat dopad na státní rozpočet. Na ostatní veřejné rozpočty nebude mít navrhovaná právní úprava dopad.
V případě zřízení nové evidence ověřovaných podpisů a sbírky dokumentů, jakož i technické realizace sepsání notářského zápisu v elektronické podobě bez fyzické přítomnosti účastníků či dalších osob, legalizace elektronického podpisu a dalších úprav předjímaných tímto návrhem zákona, bude technická realizace provedena úpravou informačního systému Notářské komory, kterou bude sama v plné výši financovat ze svých vlastních zdrojů. Toto řešení bylo s Notářskou komorou projednáno a ta s ní souhlasí. V této části bude mít tedy navrhovaná právní úprava nulový dopad na veřejný rozpočet. Jak jsem již uvedla, detailní důvodová zpráva je vložena do systému a je vám samozřejmě plně k dispozici.
Věřím, že zjednodušení alespoň některých podnikatelských činností a rozšíření nástrojů ve vyšší bezpečnost v podnikání je zájmem nás všech. Vyšší stupeň digitalizace podnikatelské sféry je bezesporu velmi žádoucí. Proto si vás tímto dovolím požádat o podporu této novely a její propuštění do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Monice Červíčkové jako zástupkyni navrhovatelů. Požádám nyní pana poslance Stanislava Grospiče, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, rád bych se tedy ujal své zpravodajské zprávy a uvedl bych tedy, že skupinou poslanců je předkládán návrh zákona, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, takzvaný notářský řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Předloženým zákonem se navrhuje zřídit novou evidenci ověřených popisů a sbírku dokumentů vedených Notářskou komorou ČR a tyto systémy budou obsahovat údaje o legalizacích provedených notáři, o notářských zápisech sepsaných s notáři. Z důvodu zvýšení právní jistoty se pak navrhuje zřízení veřejného dálkového přístupu k těmto systémům, kde bude možno ověřit pravost ověřovací doložky a notářského zápisu.
Dále se navrhuje možnost sepsání notářského zápisu v elektronické podobě společně s prokázáním totožnosti účastníků a dalších osob bez jejich fyzické přítomnosti s využitím prostředků pro vzdálenou identifikaci a autentizaci a možnosti legalizace elektronického podpisu notářem. Ve smyslu článku 6 Úmluvy o zrušení požadavku na ověření cizích veřejných listin ze dne 5. října 1961, publikované sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 45/1999 Sb., Úmluva o apostile, se Notářské komoře ČR svěřuje apostilační agenda veřejných listin, které vyhotovil, vydal nebo ověřil notář, takzvané notářské listiny.
Navrhuje se projednání (propojování?) údajů v rejstříku zástav, stávajících seznamů a evidencí, i nově zřizovaných, evidence ověřených podpisů a sbírky dokumentů se základními registry, a to prostřednictvím agendového informačního systému, který plánuje na své náklady vybudovat Notářská komora ČR. Pomocí tohoto agendového informačního systému budou moci také notáři využívat údaje z agendových informačních systémů, na které mají nárok podle § 9a až § 109f notářského řádu. Rozsah využívaných údajů je rozšířen tak, aby bylo možné realizovat procesy předpokládané návrhem zákona, například pro ztotožnění fyzické osoby bez její fyzické přítomnosti prostřednictvím videokonference. Dále je předkladatelem navrhována právní úprava nezbytná k zefektivnění notářské činnosti a přizpůsobení právní úpravy k potřebám praxe.
Pokud jde o navrhované změny v zákoně o správních poplatcích, navrhuje se zvýšení správního poplatku ze 100 korun na 300 korun za legalizaci justičních veřejných listin, včetně exekučních a notářských, určených k použití v cizině formou vyznačení apostilní doložky. Tento poplatek byl poprvé stanoven v roce 1998 a od toho roku nebyl upravován, a nereflektuje tak růst nákladů spojených s apostilní agendou a již neodráží reálnou výši nákladů, která je s tímto úkonem spojena.
Dále se navrhuje výslovné zakotvení poplatku pro ověření podpisu za účelem použití v cizině. Tím dojde ke zvýšení správního poplatku z 30 korun na 100 korun za ověření úředního podpisu nebo úředního otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu za účelem jejího použití v cizině formou vyznačení legalizační doložky. Výše tohoto správního poplatku nebyla od svého zavedení v roce 1994 měněna a rovněž nereflektuje růst nákladů spojených s legalizační agendou a již neodráží reálnou výši nákladů, která je s tímto úkonem spojena.
A konečně se pak navrhuje také zvýšení konzulárního správního poplatku ze 100 korun na 300 korun za ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech nebo listinách formou vyznačení legalizační doložky včetně ověření českých veřejných listin určených k použití v cizině formou vyznačení apostilní doložky. I v tomto případě je zvýšení zdůvodňováno růstem nákladů spojených s legalizační a apostilní agendou, protože již neodráží reálnou výši nákladů, se kterou jsou tyto úkony spojeny. ***
