(15.30 hodin)
(pokračuje Maláčová)

Druhá věc, co se týká statistik, tak mám pro vás velmi aktuální čísla k dnešnímu datu, to znamená 27. lednu, i když bych také ráda podotkla, že MPSV, to znamená resort, který vedu od vyhlášení nouzového stavu v březnu minulého roku transparentně, na pravidelné bázi každý den zveřejňuje všechna data, která se týkají krizových opatření, to znamená, každé pondělí najdete aktualizovaná data k programu Antivirus na webu MPSV. Snažím se to komunikovat i na sociálních médiích.

Co se týká dosavadních statistik, tak jsme v režimu A a B k dnešnímu dni podpořili 67 000 firem, 67 613 přesně, to znamená každou čtvrtou firmu v České republice. Celkově jsme z programů Antivirus A a B podpořili 935 619 zaměstnanců, tedy také každého čtvrtého zaměstnance. Celkově jsme vyplatili ve 2 772 399 příspěvcích podporu ve výši 26,3 miliardy korun. V režimu C, i když to není předmětem dnešního jednání, jsme podpořili více než 128 000 zaměstnavatelů a jejich 750 000 zaměstnanců, celkem jsme odpustili pojistné za 13,3 miliardy korun.

Pokud bych se měla - ale detaily pak pravděpodobně zpracujeme do nějakého komplexnějšího materiálu, například k prvnímu výročí programu Antivirus, ale najdete to také, jak už jsem říkala, každé pondělí na webu MPSV - tak nejsilnější podpora programu Antivirus byla za měsíc duben, to se čerpalo 7,3 miliardy a podpořeno bylo téměř 590 000 zaměstnanců. Nejmenší podpora podle kalendářního měsíce byla v měsíci září, kdy jsme vyčerpali 693 milionů a podpořeno bylo necelých 110 000 zaměstnanců. V pravidelných pondělních statistikách je také uveden rozpad regionální atd.

Myslím si, že je velmi zajímavé, jak se nám v rámci jednotlivých měsíců mění poměr čerpání režimů A a B. Je to samozřejmě křivka, která sleduje vývoj pandemie a vládní protikrizová opatření nebo mimořádná opatření, a za zmínku stojí, že nejvíce převažoval v měsíci březnu režim A, ten měl podíl 56 % na celkovém čerpání. Za měsíc prosinec, protože leden ještě není u konce, měl režim A podíl na programu Antivirus 11 %. Zase podotýkám, že ten konkrétní největší, velmi podrobný rozpad najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jedna věc, kterou bych ještě ráda zdůraznila, je, že my jsme se všemi těmi podrobnými daty za poslední téměř rok zabývali, a veškeré zkušenosti s čerpáním a také provozováním programu Antivirus, který je postaven na zákoně o zaměstnanosti, na příslušném paragrafu, jsme využívali pro přípravu kurzarbeitu, který, jak pevně doufám, v příštích dvou týdnech, konkrétně 10. února, konečně ve třetím čtení schválíme, abychom ho mohli pak uvést v provoz.

Teď ale ke čtvrté oblasti, která vás pravděpodobně velmi zajímá, a to jsou kontroly programu Antivirus. Co se týká kontrol písmene A a B, od začátku programu do 25. ledna úřad práce zahájil 1 218 kontrol režimu A a B, což je z celkového počtu podpořených firem 1,8 %. To znamená: co se týká počtu firem, tak jsme prověřili 1,8 %, z počtu 1 218 kontrol jsme ukončili zhruba 73 % kontrol, což je přesně 884 kontrol, a zkontrolováno bylo 932 milionů korun.

Z výše uvedeného počtu ukončených kontrol došlo u 357 zaměstnavatelů - to znamená, ze vzorku 1,8 % firem 357 zaměstnavatelů pochybilo a to mělo za následek buď částečné, nebo úplné vrácení příspěvku v celkové výši 62 milionů korun. Z celkového počtu 357 kontrolovaných zaměstnavatelů, u kterých úřad práce zjistil pochybení, celkem 308 zaměstnavatelů vracelo poskytnutý příspěvek částečně a zbývajících 49 zaměstnavatelů pak muselo vrátit příspěvek v plné výši. To znamená, z celkového vzorku 1,8 % kontrolovaných zaměstnavatelů absolutní číslo 1 218, z nich 49 vracelo příspěvek v plné výši.

Opět podrobněji - asi na to není prostor, ale můžeme se k tomu dostat v rámci diskuze velkého písemného vyhodnocení ročního fungování programu Antivirus - budu to číst podle nejčastější incidence nálezů. Nejčastější stanovená chyba byla chybně stanovený průměrný výdělek, potom neodvedeno pojistné před poskytnutím příspěvku, záměna hrubé mzdy za náhradu mzdy a potom tam bylo nalezeno, že statutární zástupce uzavřel pracovní smlouvy sám se sebou, což je velmi špatně, nárokovaný příspěvek nespadal do uznatelného období - velmi časté pochybení - a tak dále a tak dále, podrobnosti asi dodáme písemně.

Jak lze postupovat u režimu A a B v případě nálezu? Vím, že se to hojně řešilo zejména na konci minulého roku. Naším cílem je pomáhat firmám - asi nemusím zdůrazňovat, že program Antivirus je nejúspěšnější vládní protikrizový program na základě průzkumů, asi nejvíce si vážím průzkumu Hospodářské komory - a ten postup, pokud nalezneme pochybení, je následující. Program Antivirus jasně stanovuje, že příspěvek je poskytován jako refundace vzniklých výdajů, tedy vyplacených náhrad mezd včetně zákonných odvodů. Podepisuje se to v rámci takzvané bilaterální smlouvy mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Podmínky programu Antivirus byly dostatečně komunikovány a jsou také pevně stanoveny v písemné smlouvě mezi úřadem práce a danou firmou.

Dohoda, což je dokument o poskytnutí příspěvku, pak zavazuje zaměstnavatele k vrácení příspěvku za příslušný kalendářní měsíc, jestliže výplatu náhrad mezd a zákonné odvody provedl až poté, kdy mu byl poskytnut ze strany úřadu práce příslušný příspěvek. Program Antivirus, písemná dohoda o poskytnutí příspěvku ani platná legislativa nedává úřadu práce ani Ministerstvu práce a sociálních věcí možnost odchýlit se od tohoto postupu a vrácení příspěvku prominout, a to ani v případě, že k výplatě náhrad mezd a odvodů pojistného došlo pouze o několik dní později, než předepisuje písemná dohoda.

Nicméně protože cílem programu Antivirus je pomáhat firmám, je zde možný následující postup. Pokud zaměstnavatel předmětnou část příspěvku na výzvu Úřadu práce České republiky nevrátí, jedná se o porušení rozpočtové kázně, které je předáváno k dalšímu řešení místně příslušnému finančnímu úřadu. V takovém případě rozhoduje Generální finanční ředitelství, a to při tom může z důvodů vhodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním.

To je postup u Antiviru A a B. Jenom zdůrazňuji, že se to týká 49 zaměstnavatelů z celkového počtu 67 613 firem. Co se týká písmene C, zde k 25. lednu tohoto roku vlastně došlo k nesplnění podmínky platby pojistného u 7 905 firem z více jak 327 000 žádostí. Vlastně u těch necelých 8 000 firem bylo z celkového objemu 327 000 žádostí zaplaceno pojistné pozdě, to jsou 2,4 % případů. Některé z těchto podniků však odvádí pojistné opožděně více či méně pravidelně, téměř u poloviny podniků ze 7 905 případů bylo zpoždění větší jak dva dny, průměrná délka zpoždění je čtyři dny u těchto případů. Tam lze uplatnit následující postup - opět jsme to komunikovali, protože cílem programu Antivirus, ať už je to A a B, nebo také C, je pomáhat firmám v této velmi krizové době. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP