(16.10 hodin)
(pokračuje Vymazal)
Pan ministr už zmiňoval, že tato novela zavádí také skupinu takzvaných vysoce návykových látek, konkrétně jsou to návykové látky obsažené v přílohách 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, které ale nejsou v příloze 8. Je zajímavé, že jenom pro konopí pro léčebné použití tato novela zavádí povinnost, nebo spíš zavádí omezení, že nemůže být předepsáno na recept s modrým pruhem. Čili všechny ty syntetické opioidy, všechny extrémní dryáky, které dneska dnes pacientům distribuujeme, můžou být na receptu s modrým pruhem, ale konopí ne. Zřejmě je konopí nebezpečnější než syntetické opioidy. To je samozřejmě úplně absurdní. A poslední věc, kterou bych vypíchl, je zbytečně přísná definice nezbytné odborné způsobilosti, která také větší dostupnosti léčebného konopí nepřidává.
Všechny tyhle věci, co jsem zmínil, se rozhodně pokusím v druhém čtení, pokud tam návrh dojde, spravit pomocí svých pozměňovacích návrhů, a proč to říkám je to, že bychom si měli prostě uvědomit, že stejně jako pirátská novela, kterou za chvilku budu představovat, ani tato vládní novela nemá... není dokonalá, prostě má své mouchy, ale měli bychom se o ní bavit, měli bychom ji pustit do druhého čtení a tam tyhle nedostatky napravit. Pakliže se je podaří napravit, rozhodně hodláme tu novelu podpořit, ale pokud se je nepodaří napravit, tak to pro nás bude velmi, velmi obtížné. Já vám děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci, a kdo dál do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak, nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Rozhodneme v hlasování číslo 160, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 160. Přítomno 92, pro 77, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale v rozpravě padl návrh, aby to byl výbor zemědělský.
Rozhodneme v hlasování číslo 161, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 161. Z přítomných 92 poslanců pro 80, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Nyní je návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů.
Budeme hlasovat v hlasování číslo 162, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 162. Přítomen 91 poslanec, pro 68, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu, dále byl přikázán výboru pro zemědělství a lhůta pro projednání byla zkrácena na 30 dnů.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 45.
Budeme se zabývat bodem
46.
Návrh poslanců Tomáše Vymazala, Zuzany Majerové Zahradníkové,
Petra Pávka, Ondřeje Veselého, Patrika Nachera, Dominika Feriho
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb.,
o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 331/ - prvé čtení
Prosím, aby za navrhovatele tento návrh uvedl pan poslanec Tomáš Vymazal, a ještě než mu dám slovo, požádám paní poslankyni Ilonu Mauritzovou, už ji vidím, aby zaujala místo u stolku zpravodajů. Nyní tedy pan kolega Tomáš Vymazal tak, jak avizoval své předchozí vystoupení, má úvodní slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás, abych vám představil a zdůvodnil návrh, který si klade za cíl řešit dlouhodobě nevyhovující situaci v oblasti kriminalizace uživatelů a pěstitelů konopí.
Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý, a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti. Přestože výdaje na represi na rozdíl od dlouhodobě podfinancované prevence rostou rok co rok, čísla dlouhodobě ukazují, že počet uživatelů neklesá. Policie navíc v průměru odhalí a zabaví jen něco mezi 2 a 3 % konopí, které se na území České republiky ročně zkonzumuje.
O efektivitě tu ani nemůže být řeč, jinak bychom totiž došli k tomu, že dostupnost konopí by bylo možné snížit daleko víc, dokonce násobně víc, kdybychom za peníze, které nás represivní snahy stojí, konopí na černém trhu nakoupili a pak ho prostě spálili. To je šílená představa, ne? To by přece nikdo neudělal, takové mrhání prostředky. Je ale zajímavé, že místo financování protidrogové prevence, která podle veřejně dostupných studií funguje až čtyřikrát lépe než represe, raději pálíme peníze stále dražší a méně efektivní snahou o vymáhání prohibice.
Jaký je tedy opravdový výsledek represe? Černý trh existuje, nadále roste a s ním roste i motivace na černý trh vstoupit coby producent nebo nějaký prodejce, pěstitel. Tím větší je pak nekontrolovaná a nijak neregulovaná dostupnost konopí mladistvým stejně jako šance, že se při nákupu dostanou do kontaktu s dalšími substancemi z černého trhu. Podle výzkumu, který v roce 2007 provedli odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, tehdy tvořily celkové společenské náklady spojené s ilegálními psychotropními látkami 6,7 miliardy korun, to je v tom roce 2007. Náklady na činnost orgánů vymáhajících právo včetně vězeňského systému z tohoto činily 5,6 miliardy. Od té doby se výdaje na protidrogovou centrálu a další podobně významné položky zhruba zdvojnásobily. Dnes je tedy potřeba počítat minimálně 11 miliard korun ročně na vymáhání práva a oblasti psychotropních látek.
Na vrub konopí lze přičíst zhruba 20 % z těchto nákladů. To znamená, že nás vymáhání aktuální prohibice konopí každý rok stojí přes 2 miliardy korun. Každý z nás v tomto sále by si měl uvědomit tu groteskní skutečnost, že navzdory trvale mizivé účinnosti stojí zmíněný zákaz konopí ještě víc a víc peněz. To jsou peníze, které bychom mohli ušetřit, kdyby bylo dospělým osobám za jasných podmínek umožněno nakládat s konopím pro osobní potřebu. Absurdní třešničkou na dortu je to, že stát vynaloží skoro 3 miliardy korun ročně, aby bez šance na úspěch jednak snižoval nabídku na černém trhu a jednak poskytoval pomoc uživatelům, kteří mají s jeho užíváním problémy, ale na rozdíl od trhu s alkoholem nemůže z existujícího trhu s konopím vybrat DPH ani spotřební daň, takže dál nese všechny náklady a nemá z toho ani zdravé občany, ani děti, co nehulí, ani daně, ani radost, prostě nic. ***
