(12.00 hodin)
(pokračuje Okamura)
Tak, máme tady další bod a jedná se o
350.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 630/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně spravedlnosti Marie Benešová a zpravodaj garančního výboru, což je ústavně-právní výbor, poslanec Jan Farský. (Ministryně Benešová od stolku zpravodajů: Farský není.) Takže zpravodajem místo nepřítomného poslance Jana Farského bude tedy předseda ústavně-právního výboru Marek Benda. Tak, posaďte se. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 630/3, který byl doručen dne 10. prosince 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 630/4.
Nyní se táži navrhovatelky, tedy paní ministryně Marie Benešové, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Máte zájem? Krátce? Tak, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Nechci zdržovat. Zákon zde byl mockrát už představen a chtěla bych jenom zdůraznit, že tento zákon reaguje na doporučení skupiny států proti korupci GRECO, a je to tedy velmi ostře sledovaný zákon. Jeho hlavním cílem je zavedení jednotného a transparentního výběru soudců, soudních funkcionářů a další v oblasti výběru soudců, sjednocuje se tam příprava uchazečů o soudcovskou funkci. Pokud jde o soudní funkcionáře, jejich výběr bude probíhat nově prostřednictvím výběrových řízení. Tento zákon rovněž zavádí zákaz jejich opakovaného jmenování a povinné manažerské vzdělávání, jakož i další, tedy moderní prvky, kdy reagujeme na to, co tedy se odehrává ve světě. V rámci novely zákona o soudech a soudcích se také omezuje podíl přísedících na rozhodováních v trestněprávních řízeních. Bylo to provázeno celou řadou kulatých stolů, kde jsme diskutovali s předními odborníky, se soudci, a v podstatě se dá říct, že bylo dosaženo docela dobrého konsenzu a prošlo to celkem dobře zde všemi procedurami. Naposled tedy, pokud vím, byl projednán ústavně-právním výborem jako garančním v lednu 2021.
Prosím o podporu tohoto zákona a k pozměňovacím návrhům se samozřejmě vyjádřím. Vesměs mé stanovisko bude kladné.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy otevírám rozpravu, do které mám přihlášené dva poslance, takže jako první předseda klubu ČSSD Jan Chvojka a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Tak, pane předsedo, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji, děkuji za slovo. Pane místopředsedo, hezké poledne, kolegyně, kolegové, tak já jako člen, respektive místopředseda ústavně-právního výboru souhlasím s původním návrhem, jak ho předložilo Ministerstvo spravedlnosti. Myslím si, že co se týče prostého občana, nebo standardního obyčejného občana, nepřináší takové změny, které by se ho měly nějak zásadně dotknout. Je to spíše věc, která se týká organizace soudnictví jako takového.
Nicméně mám problém s jedním pozměňovacím návrhem, který bohužel získal podporu ústavně-právního výboru i kvůli poslancům koaličním z hnutí ANO. Já doufám, že tento pozměňovací návrh dnes na plénu nepodpoří. Je to pozměňovací návrh, který předložil pan kolega poslanec Feri z TOP 09, který chce tímto návrhem zcela a bez náhrady zrušit přísedící v pracovněprávních sporech. Takový návrh považuji za velmi špatný a krátce se budu snažit odůvodnit, proč mám takový návrh za špatný.
Co jsou to vlastně přísedící? Přísedící jsou ti, kteří tvoří takzvaný laický prvek nejenom v našem soudnictví. Účast osob, které nejsou profesionálními soudci, na rozhodování soudů je využívána standardně v celé Evropě a Česká republika v tomto případě není žádnou výjimkou. Mluvím tedy o civilních věcech. Výjimkou by Česká republika byla, kdyby se předmětný pozměňovací návrh pana kolegy Feriho setkal s vaším pozitivním přístupem. S přísedícími se počítá v našem právním řádu při rozhodování v trestních věcech v prvním stupni a potom také při rozhodování o pracovněprávních sporech v prvním stupni. Co se týče pracovněprávních sporů, je to okresní soud. Podle práva se přísedícím může stát občan, každý občan starý alespoň třicet let, plně svéprávný, bezúhonný, s negativním lustračním osvědčením, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku řádného výkonu této funkce. A je potřeba také říci, že do funkce přísedícího, konkrétně v pracovněprávních sporech, se volí na období čtyř let. Člověka do funkce volí obecní zastupitelstvo nebo obecní zastupitelstva v oboru soudu, kde by měl přísedící působit.
Proč vlastně máme přísedící nebo proč existuje institut přísedících? Ten má několik cílů. Umožňuje lépe naplnit ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod, která říkají, že se občané mohou podílet na výkonu všech tří složek státní moci, to znamená na moci zákonodárné, výkonné a soudní. Přísedící znamenají demokratizaci soudnictví a ostatně jeden z požadavků americké revoluce z roku 1776 byl, že občan má být souzen pouze sobě rovným občanem. Požadavkem revoluce na našem území v roce 1848 byl mimo jiné požadavek na zřízení soudních porot.
Podle mého názoru také existence přísedících zajišťuje ochranu proti zapouzdření soudní moci. Soudci stojí fakticky díky rozsáhlým zárukám své nezávislosti do značné míry mimo běžnou společenskou zkušenost ostatních lidí. To není kritika, to je standardní popis situace. Ony záruky zahrnují v běžných případech například neodvolatelnost soudce do věku 70 let, myslím si, že nadstandardní plat a absenci nadřízeného v tom smyslu, tak jak ho zná každý zaměstnanec. Ačkoliv soudci přirozeně nestojí zcela mimo život ostatních lidí, tak řadu zkušeností prostě ve svém pracovněprávním životě neudělají, ve svém pracovním poměru. A právě proto vidím roli přísedících v pracovněprávních věcech jako klíčovou. Právě přísedící tady mohou v tomto případě v pracovněprávních sporech do rozhodování soudů vnést svou osobní a životní zkušenost, ale také určitou specifickou znalost konkrétního prostředí či konkrétní profese. Tak to ostatně uvádí odborná literatura nejenom předválečná, ale i současná. Protože co si budeme povídat, život se ubírá různými cestami, nejsou jenom ty, které jsou předepsány zákonem. Přitom, abychom se nemýlili, přísedící nemusí pomáhat svým pohledem jenom zaměstnanci, ale naopak může to být také jinak, právě proto, že z pozice své zkušenosti, ať už vedoucího pracovníka, nebo podřízeného ví, jak věci v praxi chodí. ***