(17.00 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Já tedy nebudu dále hovořit nějak obecně, ostatně historie celého projednávání tady byla již několikrát popsána. Dovolte, abych vám stručně představil pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 6997. Je to návrh, který podle mého názoru odráží určitou většinovou náladu v Poslanecké sněmovně tak, jak jsem ji zaznamenal, a tedy ten vládní návrh v několika parametrech upravuje. Je tam celkem 11 změn.
V prvním bodě oproti vládní předloze navrhuji možnost poskytovat podporu nejen zaměstnancům s pracovním poměrem na dobu neurčitou, ale i s pracovním poměrem na dobu určitou, pokud pracovní poměr trvá již tři měsíce ve dni oznámení a je-li sjednán tak, že bude trvat alespoň další tři měsíce po ukončení poskytování podpory.
V bodě 2 navrhuji, aby podpůrčí doba, po kterou bude poskytována podpora, byla poprvé stanovena maximálně na 6 měsíců s tím, že může být opakovaně prodlužována, vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání maximálně stanovených 12 měsíců.
Za třetí navrhuji, aby podmínka nepřidělování práce v rozsahu 20 až 80 % nebyla posuzována na jednotlivé zaměstnance, ale souhrnně na všechny zaměstnance daného zaměstnavatele.
Za čtvrté navrhuji podporu stanovit ve výši 70 % průměrného hodinového hrubého, nikoliv čistého výdělku, a v tomto bodě dále navrhuji, aby maximální výše podpory činila 1,5násobek průměrné mzdy, nikoli tedy jednonásobek, který je v původní předloze.
V pátém bodu navrhuji, aby oznámení zaměstnavatele muselo obsahovat prohlášení, že jednotlivým zaměstnancům vyplatí podporu v částečné nezaměstnanosti nebo částečné zaměstnanosti nikoliv do 10 kalendářních dnů, ale do 5 kalendářních dnů od obdržení podpory od úřadu práce.
Za šesté navrhuji změnu vymezení období, ve kterém zaměstnavatel nesmí členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánů vyplatit mimořádné podíly na zisku, jinak mezi ně rozdělit vlastní zdroje nebo jim poskytnout jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů nebo zápůjček. Toto období navrhuji stanovit na kalendářní měsíc předcházející nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým vláda umožní podporu poskytovat na období v průběhu poskytování podpory a 12 kalendářních měsíců po ukončení poskytování podpory.
V bodech 7 a 8 pozměňovacího návrhu jsou technické úpravy, které souvisejí právě s těmito navrženými změnami.
A potom v bodech 9, 10 a 11 z důvodu urychlení celého procesu poskytování podpory navrhuji, aby zaměstnanec obdržel podporu co nejdříve, tedy navrhuji zkrátit jednotlivé lhůty, a to lhůtu pro předkládání měsíčního přehledu nároku na podporu z 10 na 7 kalendářních dnů následujícího měsíce. Splatnost podpory ze strany úřadu práce navrhuji zkrátit z 10 na 8 dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu. A v souvislosti s bodem 5, který jsem představil, navrhuji zkrátit lhůtu pro vyplacení podpor zaměstnancům ze strany zaměstnavatele z 10 na 5 dnů ode dne jejího přijetí.
Tolik ve stručnosti představení mého pozměňovacího návrhu. Jinak v jeho odůvodnění v písemné podobě jsou jednotlivé důvody ještě podrobněji rozvedeny. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Podotknu, že návrh na zkrácení je potřeba přednést v podrobné rozpravě. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová, poté paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jen krátce musím reagovat na slova paní ministryně. Koaliční dohoda je určitě na tom, že podpoříme kurzarbeit. Ale dohoda na tom, který pozměňovací návrh podpoříme, opravdu na koalici nepadla. Bylo domluveno, že po druhém čtení budeme vědět, jaké pozměňovací návrhy jsou předloženy, a pak si k tomu sedneme. Taková byla dohoda.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Gajdůšková v obecné rozpravě. Prosím.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci. Nejdříve si dovolím přece jenom ještě pár obecných slov ke kurzarbeitu a potom si dovolím okomentovat pozměňovací návrhy, ke kterým se poté přihlásím v podrobné rozpravě.
Obecně chci podotknout, že v odborné personalistické literatuře se dočtete, že to nejdůležitější a nejvzácnější, co v každé firmě je, jsou lidské zdroje, tedy ti, kteří ve firmách pracují, jejich znalosti, zkušenosti, ale i motivace a loajalita ke značce firmy. Významní manažeři vám ještě k tomu řeknou, že jak finance, tak technologie či suroviny je relativně lehké získat proti tomu, získat schopné lidi. A navíc suroviny, technologie, finance jsou všude stejné, ale se schopnými a kreativními lidmi je to trošku horší. Ty není tak jednoduché mít a získat.
Kurzarbeit cílí právě na to, aby firmy si dokázaly uchovat své zaměstnance, na kterých poté mohou dál stavět. Jak již bylo řečeno, návrh systému podpory zaměstnanosti, zavedení příspěvku v době částečné zaměstnanosti, je důležitý pro firmy, zaměstnavatele i zaměstnance, pro nové začátky, chcete-li nové starty. A o to se budeme muset bez ohledu na politickou příslušnost určitě - a já doufám, že brzo - snažit. Jakmile překonáme covid, jakmile překonáme pandemii, která nás v této chvíli všechny sužuje, tak bude potřeba napřít všechny síly pro to, abychom opět ekonomiku nastartovali. K tomu směřuje návrh na podporu - příspěvek v době částečné zaměstnanosti.
Jde o to, aby nejenom pandemie, ale také případně živelní pohromy nebo ekonomické krize dokázaly fungující a potřebné firmy, organizace překlenout a nedocházelo tak zbytečně ke ztrátě know-how, kvalifikovaných pracovníků, ať už tím myslíme mistry svého oboru v dělnických a technických profesích, nebo specialisty a vysoce kvalifikované zaměstnance. Jen tak totiž je možné po překonání překážek rychle nastartovat novou práci, výrobu, službu.
Tato situace, tento fakt, chcete-li, vede k úvaze využít dobu, kdy lidé nepracují, k nabídce využít tento čas k dalšímu vzdělávání, které pak určitě může přispět k zavedení inovací, efektivnějšímu fungování firem, získání větší konkurenceschopnosti firem i zaměstnanců samotných na trhu jako takovém i na trhu práce. Dovolím si citaci z odůvodnění pozměňovacího návrhu, ke kterému v této chvíli hovořím: "Budoucí prosperita jednotlivých firem i hospodářství jako celku závisí především na schopnosti inovací a přizpůsobení se požadavkům trhu. Mezinárodní srovnání ukazuje, že zásadní podmínkou pro rychlejší konvergenci České republiky a vyšší produktivitu práce našich firem je právě přístup firem ke vzdělávání zaměstnanců." ***
