(10.20 hodin)
(pokračuje Holomčík)
A to je přesně to, co udělali předkladatelé. Oni řekli: Jakákoli česká potravina, protože ta definice tomu odpovídá, je potravina z krátkého dodavatelského řetězce. Jestli tímhle chceme někomu namluvit, že to není porušování principů volného trhu, tak si nedovedu představit, jak intelektuálně omezený by takový člověk musel být, aby to akceptoval.
Další věc, také se to týká té definice. Tam jsou v podstatě dvě definice. Jedna ta, kterou jsem četl, ze které vyplývá, že potraviny, které by měly být zařazovány v rámci povinného podílu, by měly být výlučně české včetně surovin. Nicméně když se potom podíváme dál do ustanovení § 9b, je to odst. 1, písmeno b), tak tam se píše, že lze označovat potravinu z krátkého dodavatelského řetězce tou potravinou, jejíž součet hmotností složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovených v okamžiku jejich použití při výrobě potravin jiné než uvedené v písm. a) a výroba proběhla na území České republiky. Přidaná voda se nezapočítává. Tím pádem, protože samozřejmě lze předpokládat, že obchodníci se budou snažit nějakým způsobem popasovat s tímhle návrhem, tak nám ta procenta padají. My jsme provedli takový orientační výpočet. Jestliže se bavíme o tom, že by v roce 2027 mělo být 73 % vyjmenovaných potravin českého původu v nabídce obchodních řetězců nebo obchodů s prodejní plochou větší, než je 400 m2, tak nám vlastně, pokud použijeme tuhle definici, padá 73 % na cca 55 %. Je otázka, jestli je to záměr předkladatele, ale v podstatě to, že umožňujeme tuhle definici, nám snižuje celkové procento českých potravin. Nevím, je to asi dotaz na předkladatele, jestli tohle skutečně zamýšlel, nebo je to právě důsledek té ne úplně příkladné legislativní práce, která se dala vyřešit tím, kdyby to konzultovali s ministerstvem.
Další věc. V návrhu v příloze 1 je seznam potravin z krátkého dodavatelského řetězce, na něž se vztahuje ta povinnost. A je tam spousta věcí, které jsou asi nekonfliktní - luštěniny, zelenina, masné výrobky, vejce atd. Ale objevují se tam i věci, které buď prokazatelně nejsou produkovány na území České republiky, nebo jsou naprosto minoritní. Je to kuchyňská sůl, je to sezamové semínko, jsou to rybí játra, vodní melouny. Samozřejmě, vodní melouny jdou pěstovat. Já je pěstuji dlouhé roky. Pamatuji si období, kdy byla taková úroda, že na konci sezony už to nechtěly žrát ani slepice. To samozřejmě jde. Ale otázka je, jestli je vhodné tyto potraviny, které jsou u nás v komerčním masovém měřítku, zařazovat do seznamu příloh, protože nám to strašlivě rozmělňují. A opět je otázka, jestli je to záměr. Protože říkáme obchodníkovi, že pokud to chce dodržet, tak u ostatních potravin musí navýšit to procento. A obávám se, že v hodně extrémních případech by to mohlo vést i k tomu, že ten obchodník třeba nebude prodávat kuchyňskou sůl, protože aby se vlezl do zákonem stanovených limitů, tak prostě bude muset omezit některé sortimenty, aby mu to nedělalo bordel v celkovém procentu.
Úplně jsem nepochopil - a opět je to otázka na předkladatele - proč se tam pracuje s konstrukcí hmotnosti produktů. Když se podíváte, tak v podstatě to procento se počítá z hmotnosti produktů, přičemž limonáda, i když ta tam není započítaná, ale prostě některé produkty, které mají třeba menší hodnotu, váží přirozeně víc než třeba suchý salám s nějakou ušlechtilou plísní, který v kilogramové ceně stojí poměrně hodně, protože je náročné ho vyrobit. Takže opět jestli se to nemíjí účinkem. Pokud chceme podpořit zemědělce a potravináře, jestli by nestálo za to se spíš zaměřit třeba na nominální hodnotu zboží atd.
No a pak je samozřejmě poslední dotaz na předkladatele, když ukládají Úřadu na ochranu hospodářské soutěže povinnost dohlížet na dodržování tohoto zákona, jestli se vůbec zeptali na to, jestli to ten úřad zvládne, jestli má dostatek kapacit. On to nebude úplně malý objem práce, který tomu úřadu teď přidáváme. Jestli se s tím počítá v rozpočtu té instituce, jestli jsou na to připraveni. V návrhu se počítá s tím, že by to mělo začít už v letošním roce 2021, tak mě by zajímalo, jestli se vůbec někdo obtěžoval zeptat se ÚOHSu, zda vůbec dokáže dohlížet na dodržování tady toho práva. Protože dávat do zákona další regulaci, kterou nebudeme schopni vymáhat, je zaplevelování právního řádu, který už tak je zaplevelený hodně moc. Ale je to otázka na předkladatele a budu rád, když bude zodpovězena.
Takže to jsou výhrady k samotnému návrhu. Já jenom zopakuji: kdyby v tom návrhu nebylo nic jiného než to, že přikazujeme obchodníkovi, kolik čeho má prodat, tak už to samotné by stačilo.
Nicméně je tady druhá rovina a to je národohospodářský pohled, takový ten makropohled na naši ekonomiku, na naše hospodářství jako celek. Česká republika je silně proexportní ekonomika. To znamená, že nezanedbatelná část našeho hrubého domácího produktu, ale i výběru daní a samozřejmě zaměstnanosti je vázána na to, kolik zboží a služeb a dalších věcí dokážou naše firmy vyvézt. Osmdesát procent českého exportu míří do zemí Evropské unie a je to poměrně pochopitelné, protože je tam nějaká blízkost legislativní, je to stabilní prostředí, země Evropské unie tvoří poměrně lukrativní trh i z hlediska koupěschopnosti. A tenhle návrh jde přímo proti principům volného trhu. Pokud tohle uděláme - a já se o tom budu bavit za chvilku, že to neuděláme - ale kdybychom to skutečně chtěli udělat, tak tím otevíráme dveře k tomu, že se nám dřív nebo později rozpadne volný trh Evropské unie, na kterém je naše hospodářství existenčně závislé. Opakuji - 80 % českého exportu míří do zemí Evropské unie. Saldo zahraničního obchodu je v posledních letech 12 až 17 miliard eur ročně právě ve prospěch exportu. A já bych se chtěl zeptat předkladatelů, jestli mají zpracovanou nějakou alternativní národohospodářskou koncepci. Co se stane, když se vám podaří ten volný trh rozstřelit? Pan ministr Havlíček tady není, že by nám k tomu třeba něco řekl. Ale skutečně by mě zajímalo, jestli jste promýšleli i tuhle rovinu - co se stane, pokud se vám podaří rozbít volný trh, kam budou naše firmy vyvážet. Pan premiér často a rád opakuje nesmysl o tom, že Piráti chtějí rozbít české hospodářství. Dámy a pánové, jestli něco může poškodit české hospodářství, českou ekonomiku, tak jsou to přesně tyhle tendence, které přinášejí riziko rozbití volného trhu. Mě by skutečně zajímalo, jestli předkladatelé mají vůbec nějakou představu o tom, co se stane, pokud se jim to podaří. Co se stane, pokud ty firmy budou muset i při vývozu do Německa, do Rakouska a do dalších zemí Evropské unie platit clo? Když rozbijeme volný trh, tak co se stane? Tak to prostě... (Poznámka z pléna.) No to není blbost, to není.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás všechny poprosím, abyste se nepřekřikovali. Máte-li zájem, přihlaste se do diskuze.
Poslanec Radek Holomčík: Co budeme dělat s tím hospodářstvím, pokud se podaří rozbít volný trh? Tady říkáme, že rozbití volného trhu a ohrožení českého exportu je blbost - já si to nemyslím. ***
