Středa 27. ledna 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
61.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství
České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství
České republiky), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 690/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, cílem této novelizace je reagovat na zhoršující se situaci v oblasti bezpečnosti a v návaznosti na to posílit důraz na podmínku, aby osoby nabývající státní občanství byly v České republice dostatečně integrovány. Proto navrhujeme jistá zpřísnění podmínek nabývání státního občanství.
Jedná se zejména o zpřísnění požadavku, aby žadatel či žadatelka o státní občanství prokázali nejen trestní, ale rovněž též přestupkovou bezúhonnost, nejen své příjmy, ale veškeré finanční prostředky, které budou sloužit k pokrytí jejich životních nákladů v České republice, délku a nově také průběh studia v českém jazyce, jehož absolvování umožňuje udělit výjimku z požadavku na zkoušku z českého jazyka a českých reálií.
A pro případy nabytí státního občanství zjednodušeným způsobem na základě prohlášení se navrhuje zavedení povinnosti prokázat trestní bezúhonnost. Dále je tam celá řada zpřesnění a technických úprav a na změny v zákoně o státním občanství navazuje i technická novelizace zákona o správních poplatcích, jejichž výše se však nemění. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, ale mám tady zpravodaje pana poslance Radovana Vícha, ten není přítomen, takže já poprosím o náhradu. Pan poslanec Radek Koten bude náhradník. Takže o tom budeme samozřejmě hlasovat, o této změně zpravodaje.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 234 přihlášeno 88 poslanců, pro 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Poprosím pana poslance, aby se ujal slova. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegové a kolegyně, vládou předkládaný návrh zákona, sněmovní tisk 690, mění zákon o státním občanství včetně jeho příloh. Drobné změny se týkají i zákona o správních poplatcích.
Jedná se tedy o zpřísnění nabývání českého občanství včetně situace, kdy občanství nabývá mladý člověk, ovšem dlouhodobě pobývající na území České republiky. Sjednocují se podmínky pro udělení občanství různým typům žadatelů. Mění se přílohy zákona. Zvláštní pozornost je věnována mladistvým a osobám mezi osmnáctým a jedenadvacátým rokem. U dospělých žadatelů starších jedenadvaceti let je nově přihlíženo i k jejich případným přestupkům a k jejich finančnímu zabezpečení. Do zákona jsou zapracované aktuální praktické zkušenosti zejména v souvislosti se zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Účinnost zákona je navrhována na 1. července 2020.
Co se týče procedury projednávání tisku 690, vláda nenavrhuje schválení tisku už v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana místopředsedu Pikala. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý večer, děkuji za slovo, pane předsedající. Nečekal jsem, že se na tento tisk ještě dostane, ale je tomu tak, takže vás seznámím s nějakými výhradami, které bych měl.
Tato novela se dá jednoznačně označit za snahu vlády o větší sešněrování možnosti nabýt české občanství. A ačkoliv se zde můžeme bavit o tom, do jaké míry je to směr, kterým se chceme vydávat, a tomu rozumím, že to je politická otázka, je nutné upozornit, že zákon obsahuje zásadní technické nedostatky. Ve zkratce lze říci, že tento návrh ve svém důsledku porušuje multilaterální a bilaterální mezinárodní smlouvy o vzájemném uznávání rozhodnutí, což je v rozporu s článkem 1 odst. 2 a článkem 10 Ústavy o dodržování mezinárodních závazků, a také zavádí drakonické a nesystémové tresty.
První zásadní problém vidím v tom, že navrhuje odstranit automatické nabytí občanství osvojeného dítěte rozhodnutím cizozemských soudů pouze na soudy zemí Evropské unie. To samé platí pro cizozemská rozhodnutí o určení otcovství. Osvojenec českého občana na základě rozhodnutí cizozemského soudu mimo země Evropské unie bude muset nově žádat o udělení státního občanství, kde se bude takzvaně zkoumat účelovost této žádosti. Jedná se o nové znění § 6 a 9. Tady je nutné velice zdůraznit, že se jedná o nelegitimní dvojí zacházení s dětmi českých občanů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon. (U stolku zpravodajů probíhá diskuze.) Poprosím u stolku zpravodajů. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dle ustanovení § 55, respektive 51 zákona o mezinárodním právu soukromém je platnost rozhodnutí soudu cizího státu o určení otcovství na území České republiky třeba k uznání rozhodnutí Nejvyšším soudem České republiky. Podobně u rozhodnutí cizího státu o osvojení rozhoduje o uznání příslušný okresní soud podle § 63 a § 16 zákona o mezinárodním právu soukromém.
Již v současnosti zde tedy existuje mechanismus českého soudnictví k přezkumu rozhodnutí soudů cizích států, které jsou podmínkou pro získání občanství České republiky. Navíc české soudy při aprobaci cizozemských soudních rozhodnutí zkoumají rovněž tuto účelovost. Z Ústavy i obecných právních principů přitom plyne nadřazené postavení nezávislých soudů nad správními orgány, nikoliv naopak.
Není tedy možné, aby rozhodnutí českých nezávislých soudů, které přezkoumávají cizozemské soudní rozhodnutí, bylo pouhým podkladem k úvahám Ministerstva vnitra o tom, jestli osvojenci českého občana občanství udělí, nebo ne. Jednak se tím zdvojuje kontrola a přezkum, což je neefektivní, a také se tím porušuje Ústava a mezinárodní závazky. Dochází také ke kategorizaci dětí českých občanů na ty lepší a na ty horší. Ve zkratce, český soud potvrdí českému občanovi, že dítě je jeho, ale ministerstvo mu občanství nikdy dát nemusí.
Z důvodové zprávy přitom nijak neplyne, na jaké konkrétní jevy z praxe má právní úprava reagovat. V tomto ustanovení tak lze pouze spatřovat snahu ministerstva si uzurpovat více pravomocí. Požaduji proto zachování stávající úpravy podle § 6 a 9 zákona o státním občanství. Ostatně v tomto smyslu se vyjádřila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Druhý zásadní problém vidím v zavedení drakonického ustanovení, které zakazuje udělit občanství žadateli, který v posledních třech letech spáchal opakovaně přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, obrany České republiky, integrovaného záchranného systému, veřejného pořádku, občanského soužití, majetku nebo podle zákona o zbraních. Jedná se o nová znění § 14 odst. 2, odst. 9 a § 22 odst. 3. Tady jsem ochoten akceptovat některá východiska k přísnější regulaci ve vztahu k obraně České republiky a zákonu o zbraních. V pořádku, ale sankcionovat člověka úplným zákazem udělení občanství, protože během posledních tří let dvakrát po sobě odhodil na zem žvýkačku nebo porušil noční klid, to se na mě nezlobte, to je poměrně scestné. Nehledě na to, že to porušuje principy resocializace v rámci trestu.
Dalším problémem této konstrukce je pak skutečnost, že samotný zákon v předešlých odstavcích umožňuje udělit občanství žadateli, který byl uznán vinným z nedbalostního trestného činu, za který byl podmíněně odsouzen. Vzniká tak těžko pochopitelná konstrukce, kdy žadatel pravomocně odsouzený za nedbalostní trestný čin se může stát občanem, ale žadatel, který spáchal dva přestupky, se občanem stát nemůže. Podle navrhované úpravy tak může například člověk řídit pod vlivem automobil, pardon, být podmíněně odsouzen za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, a občanství obdrží, ale člověk, který dostane dvakrát pokutu za to, že na Petříně pil v parku pivo, ho dostat nemůže. Pokud si tedy vláda moc přeje zpřísnit možnosti udělení občanství, pak by nejdříve měla zavést zákaz udělení občanství pro všechny pachatele trestných činů než zavádět nepochopitelné sankce za bagatelní přestupky.
Já osobně jsem názoru, že současný zákon je vyvážený, není třeba jej takto nekoncepčně a drakonicky měnit. Takže tohle jsou dva základní důvody, pro které bych navrhoval, aby tento tisk byl zamítnut, respektive aby byl vrácen předkladateli k dopracování. Předkládám oba dva tyto návrhy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zaregistroval jsem zamítnutí a případně vrácení. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do obecné rozpravy. Obecnou rozpravu končím.
Budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 235, přihlášeno je 87 poslanců, pro 19, proti 15. Návrh byl zamítnut.
Budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 236, přihlášeno je 87 poslanců, pro 9, proti 9. Návrh byl zamítnut.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Ano, pan místopředseda Pikal se hlásí.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vzhledem k problémům, které jsem citoval, bych navrhl spíše výbor ústavně-právní. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ústavně-právní. Nějaký další návrh není.
Takže budeme hlasovat o přikázání výboru jako výboru garančnímu bezpečnostnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 237, přihlášeno 88 poslanců, pro 63, proti 1. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o přikázání jako dalšímu výboru garančnímu ústavně-právnímu. (Reakce z pléna.) Nejde. Pardon. Popletl jsem se. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Pan místopředseda Pikal bude navrhovat tento tisk přikázat.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Respektuji to, že tam došlo k omylu a mělo se hlasovat v obráceném pořadí. Ale nechme to být. Já tedy navrhuji ústavně-právní jako další výbor a také vzhledem k tomu mezinárodnímu prvku, který tam je, tak zahraničnímu výboru jako dalšímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ústavně-právnímu a zahraničnímu? (Ano.) Někdo další nějaký návrh? Není.
Budeme hlasovat o přikázání ústavně-právnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 238, přihlášeno 87 poslanců, pro 20, proti nikdo. Návrh byl zamítnut.
Dalšímu výboru přikázání - zahraničnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 239, přihlášeno 87 poslanců, pro 19, proti nikdo. Návrh byl zamítnut. Končím první čtení tohoto tisku.
Dalším bodem, který budeme projednávat, je
Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.