Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

53.
Návrh poslanců Aleše Juchelky, Romana Onderky, Olgy Richterové,
Markéty Pekarové Adamové, Evy Matyášové, Romana Sklenáka, Petra Gazdíka,
Barbory Kořanové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 944/ - prvé čtení

Stanovisko vlády máme k dispozici jako sněmovní tisk 944/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Aleš Juchelka, který už je připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji, pane předsedající. Jedná se o poslanecký návrh, jak bylo správně řečeno, novela zákona 372, o zdravotních službách. Meritum té věci je jednoduché: děti patří do rodin, je potřeba vytvořit podmínky pro rodiny a podporovat je, aby děti mohly vyrůstat nejlépe doma, pokud rodiče nemají, tak třeba v pěstounské péči. Ústavní péče, jak víme, je pro děti do tří let ne zrovna ideální. Říkají to výzkumy několik desetiletí a jedná se o to, že novela zákona de facto ruší paragraf o dětských domovech do tří let.

Jedná se o velmi diskutované sociálně-zdravotní pomezí, již dvacet let se diskutuje o tom, že bychom měli transformovat kojenecké ústavy. Můj návrh zákona s mými kolegy se zabývá transformací dětských domovů do tří let. V žádném případě nechceme, aby byly zrušeny, aby se zahodily klíče do kanálu a byl propuštěn vysoce specializovaný personál. Ale také, tak jak bylo řečeno už u minulého zákona, ze sociálních důvodů dítě do ústavní péče nepatří. Je to záležitost pěstounské péče, adopce, mezinárodní adopce, a máme dalších různých X variant, kde můžeme dítě umístit.

Návrh zákona zavádí centra komplexní péče. Jedná se, jak jsem říkal, o sociálně-zdravotní pomezí, kdy rodiče s těžce nemocnými dětmi propadají systémem podpory sociální péče, protože jejich děti vyžadují velikánský objem zdravotní péče. Přitom jde o rodiny, pro které je možnost sdílení nějaké péče, té sociální a zdravotní, kritická. Musí být s dítětem 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu. A také zavádí možnost samozřejmě například pro dětské domovy do tří let, aby se mohly transformovat -

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, pane poslanče. Dámy a pánové, prosím o klid, abychom slyšeli, co pan poslanec říká. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

Poslanec Aleš Juchelka: - protože v České republice je nedostatek organizací, které nabízejí například dětskou domácí zdravotní péči, home care, kdy sestra nebo lékař dochází do rodiny. V tuto chvíli je to služba sociální. Proto zavádíme centra komplexní péče, která budou mít možnost poskytovat obě chybějící péče, a tyto péče vymezují standardy v tomto zákoně jak personální, tak vybavením, tak aby reflektovaly vývojové potřeby dítěte a splňovaly vysoké nároky na komunitní péči; navíc centra komplexní péče navržená tak, aby pracovala ve zdravotně-sociálním pomezí a došlo k odstranění bariér jejich prolínání u konkrétního dětského pacienta.

Nepředpokládáme samozřejmě, že se všechny dětské domovy do tří let změní na centra komplexní péče, ale už máme v praxi několik dětských domovů do tří let, které se transformovaly na centra komplexní péče, například naposledy Chocerady, Středočeský kraj je v tom velmi, velmi aktivní a blízko u nás také kraj Moravskoslezský.

S tím samozřejmě souvisí i novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která tady byla představena minule, protože ty děti musíme někam umístit a je potřeba podpořit pěstounskou péči pro všechny druhy rodin a sourozeneckých skupin přes zdravotně postižené až samozřejmě po ty děti, které zůstanou samy bez rodičů a jsou zdravé.

Já děkuji moc všem poslancům, kteří se postavili tady za tento návrh zákona, řešíme to dvacet let - dvacet let! - a je například také v souladu s posledním rozhodnutím evropského výboru pro sociální politiku ohledně dětských domovů pro děti do tří let. Vláda na tento návrh zákona dala neutrální stanovisko, já moc děkuji všem poslancům a doufám, že pošleme i v rámci diskuze, protože je potřeba velmi hluboce prodiskutovat tento zákon do druhého čtení. Děkuji moc.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slyšeli jsme stanovisko navrhovatele a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, což je paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručná. Pan předkladatel vlastně řekl o tomto poslaneckém návrhu téměř vše. Já bych jenom řekla, že ten tisk byl předložen 14. 7. 2020, vláda zaujala neutrální stanovisko, bylo projednáno 16. 7. a hlásím se tímto do obecné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Jedinou přihlášenou je paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Znovu, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím říci, a nechtěla jsem o tom mluvit v roli zpravodaje, protože bych asi zneužila tu samotnou roli, ale když jsem dostala informaci, že tento tisk přijde do Poslanecké sněmovny, tak jsem rovnou říkala předkladatelům, že je to plivnutí do tváře těm lidem a té ústavní péči, kteří se o ty děti starají a dělají to co nejlépe, snaží se opravdu maximálně, aby děti měly tu nejlepší péči.

Proto budu dávat i návrh na zamítnutí v prvním čtení, protože jak jsem říkala, argumentovala i u toho předchozího vládního sněmovního tisku, myslím si, a obávám se toho, že touto cestou, ať říkají předkladatelé, že to není likvidace a je to takzvaná transformace, tak my hovoříme o tom, že to opravdu je počátek likvidace.

Já jsem říkala minulému panu ministru zdravotnictví, panu Adamu Vojtěchovi, že jsem velice zklamaná, že na vládě hlasoval pro a dal kladné stanovisko k tomuto návrhu, protože když jsem hovořila se zástupci Ministerstva zdravotnictví, s odborníky, kteří jsou na tom Ministerstvu zdravotnictví, tak byli zásadně proti. Hovořili, že s tím nesouhlasí a mají opravdu velké problémy. Ta změna, nevím, jak k tomu došlo, ale bohužel asi možná pod tlakem PR nebo médií, bohužel pan ministr Adam Vojtěch k tomu dal kladné stanovisko.

Proto jsem byla zděšená i z celkového pohledu neutrálního, protože asi si všichni možná řekneme, kam to vede. Já jsem velmi zděšená z toho, že by tam měly být opravdu děti jenom se zdravotní diagnózou.

A co sociální diagnóza? Co když nemáme dost pěstounů, kdo by se o ně postaral, kam je dáme? Sociální zařízení... Nikdo nedefinuje péči, jak se bude o ty děti starat. Myslíte si, že ty děti potřebují jenom to, že budou chovaný, že se o ně budou starat? Ty děti jsou někdy po problémech rodičů, po drogově závislých nebo po alkoholicích. A zeptejte se, co to všechno znamená.

Vím, že máme pěstouny, kteří tohle dokážou a kteří se o ně starají. Ale my tady nemáme těch odborných pěstounů dostatek. A dokud tady nebudou stát v řadě, abychom měli dostatek těchto pěstounů, těchto kvalifikovaných, tak já vám říkám, že na to palec nedám, abychom s těmi dětmi hazardovali. Protože jde o ty děti. A nesouhlasím s tím, jak je to pojaté.

Takže mě to velice mrzí, ale myslím si, že bych se k tomu už neměla vyjadřovat, protože bych byla asi ještě více emotivní. Proto dávám návrh na zamítnutí v prvém čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ano, zaznamenal jsem tento návrh. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pavla Golasowská a potom v rozpravě paní poslankyně Válková. Prosím máte slovo.

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom krátce. Přihlásila jsem se k faktické, protože nebudu opakovat to, co už tady říkala moje předřečnice. My budeme hlasovat také pro zamítnutí, protože tak, jak je ten návrh postaven, je opravdu nešťastně koncipován. Já sama jsem navštívila ústavní zařízení a to, že místo ústavních zařízení budeme provozovat nějaká centra komplexní péče - je to přesně tak, jak to říkala kolegyně Aulická: nemáme děti jenom se zdravotními diagnózami, ale děti týrané, zneužívané a tak dále. A také děti, které z různých důvodů prostě nemohou být v rodinách. Kolikrát ty děti v rodinách jsou a nejsou umístitelné do adopce, protože rodina je nechce dát k adopci, ale jsou tam prostě z jiných důvodů.

Takže prostě za mě a za náš klub podpoříme zamítnutí. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Helena Válková v obecné rozpravě. Připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Mě to hrozně mrzí, milé kolegyně a kolegové, že se z toho stává téměř politikum. Protože tady jde o děti, o děti a ještě jednou o děti. Jsou to kojenecké ústavy. Nechci se teď nikoho dotýkat a nejsem sama zdravotnice, abych mohla kvalifikovaně posuzovat zdravotní stav dětí, které potřebují kontinuální ústavní léčbu.

Nicméně jsem si prošla také nějaké kojenecké ústavy. Vím, jaká péče se jim tam poskytuje. Po zdravotní stránce to nikdo z nás nebude zpochybňovat. To, že v současné době tady existují kojenecké ústavy, které mají v péči děti, které by tam být nemusely, o tom také asi nepochybujeme. Teď je otázka, kolik jich je. Jsou tady od toho neziskové organizace, které mají perfektní přehled. Ať chtějí státní orgány, nebo nechtějí, myslím si, že jsou schopny i na základě srovnávacích analýz prezentovat, jak jsme na tom v porovnání s jinými evropskými zeměmi. I kdyby se měl počet těch dětí v řádu desítek snížit, tak to stojí za to.

Čili z tohoto hlediska vítám ten návrh. Je tam navíc tříletá přechodná doba, kdy by došlo k transformaci těch zařízení - to tady možná kolega nedostatečně zdůraznil - tak, aby ty služby mohly být těm dětem, které to opravdu potřebují, poskytovány nadále v centrech, které mají charakteristiky ústavního zařízení. A naopak těm, které to nepotřebují a potřebují daleko více individuální péči, kterou nelze beze zbytku v ústavních zařízeních nikde zajistit - a platí to o všech věkových kategoriích - tak aby se poskytovala jinde.

Strávila jsem opravdu hodiny s neziskovými organizacemi a dovedu se v tom již dostatečně orientovat, abych věděla, kde je ten zájem spíše o takové to PR, protože děti, obzvlášť v kojeneckých ústavech, vezmou za srdce téměř každého, a kde jde o potřebu těm dětem pomoci. A jsem přesvědčena, že transformaci potřebujeme.

Ten výstřel, respektive výkop prostřednictvím návrhu novely zákona o zdravotních službách, který tady pan poslanec Juchelka předkládá, se z pohledu mnoha odborníků může zdát ještě nedokonalý. Mluvila o tom paní poslankyně Golasowská, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Nicméně mě to nepřesvědčilo, protože si myslím, že po konzultacích, které jsme vedli, je to poslední možnost, jak v této oblasti za souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví, které je takové, dovolím si říci - škoda že tady není zástupce, aby mě případně korigoval - neurčité ve svých stanoviscích, tak abychom tu situaci, která je, změnili.

Čili ne s těžkým srdcem, ale téměř by se mi chtělo říci ráda podpořím tento návrh do druhého čtení, a samozřejmě zřejmě ještě dozná některých změn. Ale že bychom tím ohrozili děti, které potřebují zdravotní péči, tak jsem si jista, že tímto návrhem je neohrozíme. Naopak, podpoříme emocionální vývoj těch dětí, které třeba jsou na tom zdravotně hůře, ale potřebují péči jinou, mimo ústavní zařízení. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Marek Novák, potom pan poslanec Aleš Juchelka. (Poslanec Novák říká, že se nehlásí s faktickou poznámkou.) Nehlásíte se s faktickou poznámkou, dobře. Pan poslanec Juchelka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Jenom několik faktických poznámek mým předřečníkům. Žádné dítě do tří let v tuto chvíli, ani po zrušení dětských domovů, nepropadne sítem, ať je nemocné, anebo zdravé. To absolutně tady to odmítám. A pokud je paní poslankyně Aulická tímto zděšená, tak ji chci jenom uklidnit, že to tam v žádném případě takhle není.

Co se týká dětí, které jsou například - porodí je, já nevím, alkoholička, nebo jsou týrané - tak ony už teď, v tuto chvíli, v kojeneckých ústavech chodí do ambulantní péče. Tam není široké spektrum všech pediatrů, psychologů, psychiatrů, kteří by to dítě nějakým způsobem opečovávali, ale chodí se do ambulance, jako chodí rodina s dítětem, které je nemocné - také do ambulantní péče.

A pokud samozřejmě to dítě potřebuje hospitalizaci, tak jde do nemocnice, ale máme v tuto chvíli - my se nebavíme o tisících dětech - v tuto chvíli máme tři sta dětí v dětských domovech do tří let - tři sta dětí. Některé z nich jsou starší než tři roky, poněvadž jsou třeba součástí nějaké sourozenecké skupiny. Ze sociálních důvodů nepatří dítě do ústavní péče. Proto musíme podpořit i zákon, který tady byl minule, abychom navýšili počty pěstounů, navýšili počty těch, kteří mají touhu se starat o děti v domácím prostředí, ukázat jim domácí prostředí, aby měly zdravý vývoj.

Takže odmítám absolutně slova paní kolegyně Aulické, že to je jakékoliv plivnutí do tváře zdravotníkům nebo kojeneckým ústavům, naopak, my už dvacet let, dvacet let - a jsme poslední v Evropě - pliveme do tváře těm dětem, které tam skončí.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a paní poslankyně Aulická Jírovcová bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já jsem si vzala technickou, ale budu asi velmi stručná. Mě by zajímalo, pane předkladateli nebo paní kolegyně Válková, prostřednictvím pana předsedajícího, co to je definice "děti, které tam nemusejí být". Neznám dítě v kojeneckém ústavu, nebo v dětském centru, které by tam takzvaně nemělo papír a nemuselo by tam být. My říkáme, že tam jsou děti, které by tam nemusely být tak dlouho. A víte proč? Protože v roce 2013 se změnil tento zákon, který odebral možnosti OSPODům tak, aby se děti daleko rychleji umísťovaly. Proto jsou tam dneska děti, které tam jsou minimálně třeba rok, než jdou do adopce.

U nás v Ústeckém kraji se nám daří adopce dělat do zahraničí, máme s tím velké úspěchy. Musím říci, že koordinace s Brnem je opravdu výborná. Ale víte proč? Protože my tam máme majoritu romské populace a v České republice ty děti nikdo moc nechce. Ale v Itálii nebo v severských zemích to není žádný problém a těm dětem se nastartuje nový život. Ale není tam žádné dítě, které by tam nemuselo být jenom proto, že vy říkáte, že má sociální problémy. To tak není prostě. Vždycky je tam nějaký pádný argument na předběžné rozhodnutí soudu anebo na vlastní žádost, proč to dítě je umístěné.

Pak se ale musíme také bavit, jaké dítě je právně volné k tomu, aby se mohlo adoptovat nebo jít dál, třeba i do pěstounské rodiny, do té dlouhodobé. A mě velmi mrzí, že přistupujeme k tomuto tímto způsobem.

Byla bych ráda, kdybychom se vrátili k tomu, že bychom spíš dělali legislativu právě těm OSPODům, abychom umožnili, aby děti, které jsou právně volné, tam nemusely trčet přes rok a více. A pak se nebudeme bavit o těch dětech, které tam nemusí být.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Helena Válková, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Velmi jednoduché: ty děti, které tam nemusí být, tím se má na mysli nikoliv právní definice, ale oba jistě máme na mysli, že pro ně nejsou alternativy. A sama jste to tady teď potvrdila. O některé děti není zájem, některé děti se musí nechat nebo dát k adopci do zahraničí. Já nevím, jestli tohle je to, o čem vy sníte, já rozhodně ne. A aniž bych osudy těchto dětí považovala za špatné - v řadě případů jsou velmi dobré, určitě lepší, než kdyby je nikdo nechtěl a zůstaly v ústavních zařízeních - ale ztrácíme možnost sledovat jejich další osud. Takže každá alternativa mimoústavní je podle mého přesvědčení lepší.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Aulická Jírovcová, faktická poznámka. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Já prostě s tímto nesouhlasím. Myslím si, že si tu definici přizpůsobujete podle toho, jak chcete. Chtěla bych říci, že transformace kojeneckých ústavů, dětských center, nezačíná tímhletím, že bychom to chtěli odrazit touto legislativou. Transformace při krajích, při obcích probíhá už minimálně deset let. Můžete se přijet k nám podívat do Mostu. Máme jediný kojenecký ústav, máme kapacitu zhruba 130 dětí a dneska jsme zhruba na nějakých 75. Pomáháme i Karlovarskému kraji. Ale jak říkám, pokud nemáte pěstouny, nemáte kvalitní pěstouny, tak se můžeme bavit, že je úplně jedno, jestli to dítě má zdravotní, nebo sociální diagnózu, ale když to dítě nemáte kam dát, tak se asi nemůžeme zbavovat právě těchto zařízení. A ta vaše transformace, nezlobte se na mě, ve Zlínském kraji dneska brečí. Brečí, protože zrušili veškeré pobytové kojenecké ústavy, mají jenom ta dětská centra, a jak se ukazuje, dávají ty děti do jiných krajů, Jihomoravského atd., protože jsou děti, které prostě potřebují umístit na delší dobu a nemůžou být jenom v rámci těchto denních alternativ.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní paní poslankyně Kateřina Valachová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Kateřina Valachová: No, já se nakonec zapojím do diskuze. Myslím, že nikdo z řečnic přede mnou ani já sama, a věřím, že ani nikdo v sále, nezpochybňuje fakt, že nejlépe je každému dítěti v jeho rodině nebo v náhradní rodině. Stejně tak asi nikdo nezpochybní fakt, že institucionální péče je ta péče nejzazší, po minimální dobu, koneckonců to tady také mé předřečnice uvedly. Já vystoupím možná netradičně, nebudu tady rozebírat pro a proti. Já chci říct, že hlavní předkladatel Aleš Juchelka vaším prostřednictvím, pane předsedající, stejně jako ostatní předkladatelé, ale tedy zejména on je pro mě dostatečnou lidskou a profesionální garancí toho, aby všechny názory, jak zaznívají na pultíku, byly slyšeny. A já vás prosím, propusťme tento zákon do naší rozpravy tak, ať vyvážíme pro a proti a nalezneme to nejlepší řešení pro každé dítě. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A faktická poznámka pana poslance Aleše Juchelky. Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Záleží také na přístupu těch jednotlivých krajů. Pokud tady budu hájit kojenecké ústavy, tak jak to dělá paní kolegyně Aulická, prostřednictvím pana předsedajícího, a ne že se budu zasazovat o rozvíjení pěstounské péče - a já sám jsem zvědavý, s čím oni přijdou právě u zákona o sociálně-právní ochraně dětí - tak samozřejmě zůstane status quo. Jak říkám, jsme poslední v Evropě. Vím, že v Plzeňském kraji například nemají žádnou minoritu, co se týká miminek, a taky tam jsou ty děti. Takže tyto argumenty, kdy my necháváme děti v ústavní péči a máme tady možnost během tří let rozvinout péči pěstounskou, zaměřit se na to, jsou dle mého názoru absolutně liché, protože žádné dítě nepropadne v tuto chvíli ani po přijetí tohoto zákona žádným systémem, vždycky bude kdekoli umístitelné z hlediska věku, z hlediska - teď nevím, jestli je minorita, nebo majorita, ale z hlediska svého zdraví.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pastuchová s faktickou poznámkou. Bude na to asi necelá minuta, ale prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Já myslím, že to bude strašně rychlé. Já jenom nevím, když se nám nepodařilo doteď ty pěstouny sehnat, tak si nedokážu představit, že nejdřív všechno zavřeme a pak ty pěstouny budeme hledat. Já osobně mám s tímto také problém a budu také hlasovat pro zamítnutí v prvním čtení.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji.

A nyní na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny přerušuji projednávání tohoto bodu.

Je 12.45 hodin a budeme pokračovat v našem jednání napevno zařazenými volebními body. Nejprve se budeme věnovat bodu číslo

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.