Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1025/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, velmi stručně. Kurzarbeit je nejlepší ochrana před propouštěním, je to nejlepší pojistka před začarovaným kruhem nezaměstnanosti a více a více se prohlubující hospodářské krize. Asi nemusíme zmiňovat nebo opakovat, že vždy u kurzarbeitu záleží na detailech. Ráda používám výraz, že kurzarbeit musí být dobře namazaný stroj, ve kterém zapadá každá maličká součástka do těch druhých.

Aby kurzarbeit fungoval a plnil svou funkci, tak jak to už je po několik desetiletí v Německu, musí být rychlý, nebyrokratický a nesmí podporovat pracovní místa, která nemají budoucnost. To se právě řeší přes ty parametry. Výhody kurzarbeitu jsou nabíledni. Lidé nepřicházejí o práci, nepřicházejí o příjem, tím pádem platí své účty, utrácejí, v ekonomice neklesá spotřeba a stát šetří na dávkách. Je to v každém případě levnější než nezaměstnanost. Firmy pak v podstatě nepřicházejí o zaměstnance, do kterých po dlouhá léta investovaly různým způsobem. O to důležitější je kurzarbeit v krizi, které čelíme teď, která když pravděpodobně odezní, tak můžeme navázat, nebo bychom si to alespoň všichni přáli, na ekonomický vývoj z února roku 2020.

Další velká výhoda je, že po skončení kurzarbeitu, který má být časově omezený, stát během fungování kurzarbeitu získá prostor pro to, aby postavil ekonomiku zpět na nohy, firma má prostor na modernizaci a zaměstnanci se mohou vzdělávat.

Teď ale to podstatné. Já bych vás chtěla poprosit, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abychom se co nejrychleji dostali do třetího čtení u tohoto velmi důležitého návrhu zákona. Mám k tomu dva důvody. Antivirus musí po 12 měsících skončit, víte, že evropská pravidla jasně říkají, že to je dvanáctiměsíční program a bude to nejpozději v polovině března u konce, tento velmi úspěšný vládní program, a z tohoto důvodu musíme pospíšit po několikaměsíčních diskuzích právě do třetího čtení, tak abychom měli od 1. března funkční kurzarbeit.

Chtěla bych vás proto poprosit, aby byla zkrácena lhůta pro třetí čtení na sedm dní, procesně to pak bude ještě zprocesováno. Chtěla bych právě, aby v době, kdy se diskutuje o dalším zpřísnění vzhledem k pandemické situaci ať už v Německu, nebo v Rakousku, kdy se diskutuje o tom, že musíme zavést 6. stupeň "psa" (PES), abychom v podstatě českou ekonomiku, české firmy neuvrhli do další nejistoty a abychom byli případně připraveni právě pracovní místa zachraňovat.

Chtěla bych vás také upozornit, že nezaměstnanost nám lehce roste. V tuto chvíli jsme na 4,4 % nezaměstnanosti a je to už téměř 320 000 lidí, kteří přišli o práci. Nemusíme se zmiňovat, že firmám docházejí finanční rezervy, a proto bych vás chtěla opravdu co nejsrdečněji požádat, abychom lhůtu pro třetí čtení zkrátili na sedm dní, tak abychom příští týden, na konci ledna, prošli třetím čtením tak, aby Senát měl ještě celý únor na to, aby se k legislativnímu návrhu vyjádřil a abychom mohli legislativní proces dokončit. Je to skutečně důležité pro českou ekonomiku, svět se točí dál a já si myslím, a jsem k tomu i připravena, že bychom za ten týden, nebo možná trošku víc, za osm dní mohli ještě veškeré detaily vydiskutovat. Jsem k tomu připravena ve dne v noci, kdokoli z vás bude mít zájem, abychom se skutečně posunuli dál. Nejistota je vysoká a rychlý postup je z mého hlediska důležitý.

Takže prosím, pojďme diskutovat nad věcným nastavením kurzarbeitu a nenechme české firmy, zejména české firmy, o které jde, české zaměstnance na holičkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu, tisk byl dále přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 1025/2 až 4. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku, poslankyně Lenka Dražilová, a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si tedy dovolím jako zpravodajka shrnout dosavadní vývoj projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435, o zaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit. Vláda předložila návrh zákona 25. září loňského roku a ještě ten den byl rozeslán jako tisk 1025. Předseda Sněmovny vyhlásil na návrh vlády stav legislativní nouze, tedy projednání ve zkráceném řízení bez prvního čtení, a přikázal tento tisk výboru pro sociální politiku. Samotné projednání návrhu zákona bylo zahájeno 30. září na 60. schůzi Sněmovny a usnesení o projednání ve stavu legislativní nouze schváleno nebylo. První čtení tedy proběhlo 7. října na 61. schůzi, jak již tady bylo řečeno, garančním výborem byl stanoven výbor pro sociální politiku a dále byl tento tisk přikázán k projednání výboru hospodářskému. Usnesení výboru pro sociální politiku z 59. schůze ze dne 4. listopadu 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435, o zaměstnanosti, zní:

"Po odůvodnění ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, zpravodajské zprávě poslankyně Lenky Dražilové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;

II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za zpravodajskou zprávu. Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru poslance Jana Bauera, aby nás informoval o projednání návrhu v jeho výboru a případné pozměňovací návrhy také odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo, opravdu velmi zkrácené usnesení hospodářského výboru máte v systému pod číslem 1025/3. Zkrácený hospodářský výbor projednal 20. října 2020 tento materiál, usnesení zní, že doporučuje Poslanecké sněmovně schválit sněmovní tisk 1025 ve znění schválených pozměňujících návrhů. Já tady ty čtyři změny nebudu číst, nicméně jenom vám osvěžuji paměť, že jsou to pozměňující návrhy, které přednesl na jednání hospodářského výboru pan kolega poslanec Pavel Juříček. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášeno mnoho poslanců, nicméně mám zde zplnomocnění k přednesení stanoviska za hnutí SPD pro paní poslankyni Lucii Šafránkovou. Je to od místopředsedy poslaneckého klubu, předpokládám, že předseda s tím souhlasí, a paní poslankyně se hlásí. Takže prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás krátce seznámit se stanoviskem klubu SPD a také s pozměňovacími návrhy, které předkládáme.

Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje systémovou, právní, ekonomickou a sociální ochranu českých zaměstnanců, živnostníků, malých a středních českých firem a zaměstnavatelů. Totéž samozřejmě platí i v případě návrhu na změnu zákona o zaměstnanosti, respektive pro nastavení dlouhodobého modelu podpory zaměstnanců a zaměstnavatelů v době částečné zaměstnanosti a omezení provozu podniků z důvodu plošných krizových situací, pro který se vžilo označení kurzarbeit. Poslankyně a poslanci hnutí SPD také od počátku epidemie koronaviru vždy podporovali všechny smysluplné návrhy, které znamenaly pomoc občanům a subjektům zasaženým dopady omezujících vládních opatření v rámci nouzového stavu. Sami jsme předložili zde ve Sněmovně i desítky vlastních návrhů, jejichž cílem byla adresná podpora těch skupin občanů, na které vláda v rámci finančních kompenzací zapomněla, anebo jim poskytla pouze velmi nedostatečnou pomoc.

Podstatou návrhů předkládaných koaličními poslanci je myšlenka zavedení takzvané podpory v době částečné zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti. Tuto ideu jako takovou my v SPD samozřejmě podporujeme, zejména proto, že těžká doba, kterou prožíváme, si obdobnou systémovou změnu přímo vyžaduje. V současné situaci již nelze vystačit pouze s běžnými nástroji hospodářské a sociální politiky. Prioritou musí být systémové předcházení vzniku nezaměstnanosti většího rozsahu, s tím spojeného propadu desítek tisíc našich občanů do vážných existenčních problémů a krachům desítek či stovek českých firem.

Z hlediska podoby a parametrů takzvaného kurzarbeitu je pro nás naprosto zásadní, aby nárok na podporu v době částečné zaměstnanosti měli i zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou, jestliže u daného zaměstnavatele odpracovali minimálně tři měsíce. Odmítáme, aby desítky tisíc těchto zaměstnanců byly v době krizí hozeny přes palubu. Podpoříme pouze takový návrh, který bude tuto podmínku zohledňovat.

Jsme také nespokojeni s nastavením podoby výpočtu výše podpory v době částečné zaměstnanosti v poslaneckém návrhu pana poslance Sklenáka, který byl oproti původní vládní verzi změněn z poměru vůči čisté mzdě na poměrnou částku z hrubé mzdy, přičemž my v SPD jednoznačně preferujeme výpočet této podpory z čistého výdělku, který často může být u nízkopříjmových zaměstnanců anebo u zaměstnanců s více dětmi vyšší než výdělek hrubý.

Proto podávám za SPD pozměňovací návrhy, které směřují k nastavení výpočtu této podpory opět z čistého výdělku zaměstnance, a to ve variantách 80 a 85 %.

Současně podávám i čtyři pozměňovací návrhy ke zmíněnému komplexnímu návrhu paní poslankyně Pastuchové a Aulické Jírovcové, který pojímá kurzarbeit jako podporu v době částečné nezaměstnanosti a jako výplatu náhrady mezd směřovanou přímo k zaměstnavatelům. Dva z nich požadují, aby zaměstnavatelé mohli tuto podporu čerpat i na zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou, což návrh paní poslankyň neumožňuje. A my v SPD to považujeme, jak už jsem uvedla, za nespravedlivé a diskriminující, zejména vůči rodičům samoživitelům, k zaměstnancům na částečné pracovní úvazky, vůči mladým zaměstnancům a absolventům škol anebo vůči starším zaměstnancům v předdůchodovém věku či zdravotně postiženým zaměstnancům, protože ve vztahu k těmto zaměstnaneckým skupinám je institut pracovního poměru na dobu určitou využíván nejčastěji a mnohdy i opakovaně.

V dalších dvou návrzích usilujeme o změnu nastavení výše příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, který je navrhován v rozpětí 60 až 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně pojistných odvodů. V první variantě navrhujeme toto rozpětí upravit na 70 až 80 % a ve druhé variantě na 65 až 85 % této částky, což považujeme za vhodnější a spravedlivější, zejména vůči malým a středním zaměstnavatelům a zejména tehdy, když budou mít nejrůznější krizové situace delší, několikaměsíční trvání.

Já vám děkuji a prosím vás o podporu našich návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dále se přihlásil pan poslanec Bauer, který je zpravodajem, takže mu dám možnost přednostního vystoupení... (Poslanec upřesňuje, že vystoupí za klub.) Za klub, ano, prosím, v tom případě za klub.

 

Poslanec Jan Bauer: Takže ještě jednou, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi nejenom krátké stanovisko za poslanecký klub Občanské demokratické strany, ale možná i můj osobní pocit z toho, co se vlastně okolo kurzarbeitu děje.

Je tady hodně přihlášených a mám pocit, že znám většinu názorů zástupců politických stran, a myslím si, že skutečně na půdě této Sněmovny není žádného politického subjektu, který by si nepřál, abychom si tady zavedli nějaký silný, robustní systém, který je schopen řešit opravdu masivní hospodářské kolapsy, povodně nebo další jiné věci, které se prostě mohou čas od času stát.

My jsme si řekli, že to u nás pojmenujeme úplně stejně, jako to pojmenovali v Německu, takže tady vzniklo to slovo kurzarbeit. Já jsem velice rád, a my se samozřejmě k tomu kloníme, Občanská demokratická strana podporuje, aby kurzarbeit vznikl, a ta diskuze je opravdu pouze o tom, jaké parametry tady nastavíme.

To, co mě opravdu zklamalo a co si myslím, že je velkou ostudou, je, jakým způsobem k tomu přistoupila současná vládní koalice. Já jsem se teď podíval na sjetinu, jak celý ten zákon vznikal, a my jsme tady byli v loňském roce svědky toho, že nás vláda informovala, že zákon se připravuje prakticky celý rok, a bohužel na podzim tohoto roku se přišlo s legislativní nouzí, což jsme všichni, když se dívám na paní předsedkyni výboru pro sociální politiku, brblali. Moc se nám to nelíbilo, že to je v legislativní nouzi, nicméně jsme to projednali na výboru v legislativní nouzi, přijali jsme usnesení, že s tím souhlasíme, následně to šlo na půdu Poslanecké sněmovny. A především vládní poslanci a poslankyně legislativní nouzi nepřijali, rozjelo se samozřejmě běžné kolečko schválení tohoto procesu a my jsme byli ústy paní ministryně informováni o tom, že návrh zákona není úplně dokonalý.

Jestli se dobře pamatuji, tak i pan premiér řekl, že se ten návrh nepovedl, že je to paskvil a že je ho třeba předělat. A mě tehdy opravdu velmi potěšilo, že paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová řekla, že je třeba na tom zapracovat, že by si velmi přála, aby to byl nějaký - pokud možno - většinový konsenzus všech politických stran. Vážím si mimo jiné i toho, že byly svolány některé kulaté stoly, kterých já jsem se za ódéesku účastnil, a hledali jsme nějaký návrh, který by se mohl následně přetavit do nějakého komplexního legislativního procesu, takže to běželo.

Pak nastalo asi dvou- nebo tříměsíční odmlčení. Během té doby zasedal hospodářský výbor, ten odsouhlasil ten paskvil - to si řekněme, Pavle Juříčku, na rovinu, takže to usnesení zní, že souhlasíme s tím, aby se schválil ten paskvil, který se nelíbí ani panu premiérovi, a byly tam nějaké pozměňováky. Mimo jiné v tom období dvouměsíčního ticha zasedal i sociální výbor, a k mému zděšení dokonce i sociální výbor má usnesení a odsouhlasil ten původní špatný vládní návrh.

Během té doby se taky rozjel kolotoč zadávání pozměňovacích návrhů do systému. Jestli jsem správně počítal, tak je tam padesát pět pozměňovacích návrhů, podle mého názoru i bez znalosti toho, jestli vážení kolegové poslanci nebo poslankyně dávají své pozměňováky k původnímu vládnímu paskvilu, nebo jestli je dávají k novému komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který měla za úkol sestavit paní ministryně práce a sociálních věcí. K mému velkému překvapení se tady následně objevil i - podle mého názoru kvalitní - pozměňovací návrh především kolegů z hnutí ANO.

Takže takovou tady dneska máme situaci, která je opravdu velmi nepřehledná. Mě mrzí opravdu to, že především na vládní úrovni jste nebyli schopni najít nějaký elementární konsenzus na komplexním pozměňovacím návrhu, nebo alespoň na nějakém návrhu, a proto jsme v té situaci, v jaké tady jsme, a doufám, že v následujících dnech nebo týdnech se s tím nějakým způsobem vypořádáme. Já nechci říkat za Občanskou demokratickou stranu, jaké pozměňovací návrhy jsme do systému vložili, protože je velmi složité říci, čeho se týkají, ale to není důležité, protože naše postoje jsme si vyříkávali na půdě kulatých stolů.

Úplně na závěr vznesu několik dotazů. Chtěl bych se zeptat, jestli návrh, který je tady dneska k dispozici, ať už ten vládní, nebo ten komplexní pozměňovací, nebo velký pozměňovací, který představil kolega Roman Sklenák, má dohodu na tripartitě. To by byl první dotaz na paní ministryni.

Jestli jsou ta čísla v důvodové zprávě opravdu realistická, protože se tam uvádí někde na straně 19, že náklady v případě, že by byl kurzarbeit spuštěn, jsou někde kolem 105 milionů korun. Mně to připadá hrozně málo v případě nějakých ekonomických otřesů. Bylo také řečeno, že hrozí od měsíce března letošního roku skokový nárůst nezaměstnanosti, to máme také v důvodové zprávě, tak to prostě souvisí s tím, jestli se uvažuje o prodloužení Antiviru, nebo to není možné, nebo jestli se prostě o Antiviru vyjednává v rámci nějaké výjimky v rámci orgánů Evropské unie.

A poslední dotaz zní, jestli si také, počínaje paní ministryní, samotné Ministerstvo práce přečetlo ten v uvozovkách konkurenční pozměňovací návrh vedený především poslanci za hnutí ANO, protože já jsem se mimo jiné seznámil se všemi těmi návrhy a dobře vím, že ten vládní návrh, respektive ten komplexní pozměňovací z dílny Ministerstva práce, mění deset zákonů. Když se na to podíváte, je to opravdu velmi komplikovaná věc, která je tam vsazena jednou provždy a má opravdu mnoho byrokratických nevýhod oproti konkurenčnímu návrhu, který má samozřejmě také své slabiny, nicméně je velmi jednoduchý nebo je určitě méně komplikovaný z hlediska změn nebo plánovaných změn těch zákonů, kterých se ve finále bude týkat.

Takže to jsou mé dotazy, možná do diskuse, která bude následovat. A opravdu za nás platí - a to je velká výhoda vlády - pokud jsou tady nějaké zákony, ono to není každý den, kdy se najde snaha to někam posunout, což platí za nás určitě, na druhou stranu ten praktický umělecký dojem a to, co jste zatím předvedli v rámci schvalovacího procesu, je opravdu hodně smutný pohled. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní k obecné rozpravě těch, kteří jsou řádně přihlášeni. Jako první paní poslankyně Pastuchová, poté pan poslanec Sklenák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, ráda bych se vyjádřila k navrženému sněmovnímu tisku, a to k tomuto zákonu o zaměstnanosti neboli kurzarbeitu, a tím vám i představila, jak řekl kolega Bauer, vaším prostřednictvím pozměňující návrh, který předkládám a který načtu v podrobné rozpravě společně s paní kolegyní poslankyní Hanou Aulickou Jírovcovou.

Všichni se shodneme na tom, že kurzarbeit je potřeba. Všichni to víme, víme i to, co řekl tady pan poslanec Bauer, že z vlády, jak řekl pan premiér, nepřišel ten správný kurzarbeit, nazval to i jinak. Já se zde vyjádřím k tomu, proč vlastně, když se říká, že to je konkurenční boj - dnes jsem si přečetla i článek, že to je dívčí válka, konkurence dvou pozměňovacích návrhů - není to pravda, prosím vás. Mně jde o systémovost. My se snažíme naším pozměňovacím návrhem zjednodušit celý proces.

Jak řekla paní zpravodajka, tento sněmovní tisk nám byl rozeslán v září loňského roku. Legislativní stav nouze na projednávání nebyl schválen, tedy jsme jeli v běžném projednávání. Výbor pro sociální politiku jako výbor garanční tento sněmovní tisk projednával 4. listopadu. Všichni členové výboru pro sociální politiku mi snad potvrdí, že nelžu a že všichni členové měli připraveno k načtení mnoho pozměňovacích návrhů. Mezitím už proběhl hospodářský výbor, kde byly přijaty návrhy, jak řekl pan poslanec Bauer, vaším prostřednictvím, kolegy Juříčka. Takže my jsme zasedali až 4. 11.

Paní ministryně nám oznámila, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje velký komplexní pozměňovací návrh, který nám zašle do pátku v týdnu, kdy se tento výbor konal. Bohužel žádný pozměňovací návrh nepřišel ani do pátku, ani za týden, ani za dva týdny, ani za tři týdny. Slíbený komplexní pozměňovací návrh Ministerstva práce a sociálních věcí nám nebyl představen, jak nám bylo slíbeno na výboru, dosud.

Protože samozřejmě mám sociální sítě, tak jsem se z Facebooku paní ministryně dozvěděla, že nějaký pozměňovací návrh bude navrhovat pan kolega poslanec Sklenák, a na Facebooku paní ministryně bylo sděleno, cituji: "Musíme ve Sněmovně schválit co nejdřív. Odbory i zaměstnavatelé mají jasno. Jednoznačně souhlasí s pozměňovacím návrhem kolegy ze sociální demokracie Romana Sklenáka. Je opravdu potřeba ho podpořit." Takže jsem si domyslela, že to je asi ten velký komplexní pozměňovací návrh, který jsme měli dostat my jako členové výboru do toho pátku. A nebudu souhlasit ani s tím, co paní ministryně napsala na svém Facebooku, a vysvětlím vám proč.

Proto my jsme se rozhodly s kolegyní Aulickou, když nám nepřišel za tři týdny žádný pozměňovací návrh, předložit náš komplexní pozměňovací návrh, který zásadně zjednodušuje právní úpravy. V pozměňovacím návrhu je, jak jsem řekla, navrhováno zásadní zjednodušení poskytování příspěvků v době částečné nezaměstnanosti a oproti předloženému návrhu ze strany předkladatele, to znamená Ministerstva práce a sociálních věcí, novelizujeme v našem návrhu pouze jeden - prosím, opakuji - jeden právní předpis v zákonu 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s tím, že příspěvek by byl poskytován jako částečná úhrada nákladů vynaložených na vyplacenou náhradu mzdy zaměstnancům v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodu vymezení nařízením vlády.

Předložený návrh Ministerstva práce a sociálních věcí zasahuje do jedenácti - tedy o deset víc - do jedenácti právních předpisů a já si dovolím vám říct, do kterých: do občanského soudního řádu, zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákona o státní sociální podpoře, zákona o důchodovém pojištění, zákona o životním a existenčním minimu, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o nemocenském pojištění, zákoníku práce a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Toto náš pozměňovací návrh neobsahuje. Pouze jednu změnu. Tady jich je jedenáct.

My tedy v našem pozměňovacím návrhu opouštíme navrhovaný systém podpory dávky, která si jednak vyžadovala řadu výjimek, jak jsem řekla, v několika právních předpisech, nelogicky a nesystémově přenáší odpovědnost za výplatu podpory na zaměstnavatele, čímž by u nich vznikaly další náklady v souvislosti s výplatou podpory zaměstnancům, a současně by podpora, tedy ta dávka, byla vyplácena zaměstnancům, přitom ti by měli být jako účastníci pracovněprávních vztahů odměněni mzdou nebo náhradou mzdy.

Náš pozměňovací návrh posiluje ochranu zaměstnance před propouštěním. Respektuje se nastavení pracovněprávních vztahů, kdy osoba, na niž je de facto poskytován příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, je i nadále v postavení zaměstnance. Zaměstnanci je vyplacena nejprve náhrada mzdy ze strany zaměstnavatele po dobu, kdy mu není přidělována práce z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, a následně část těchto nákladů bude zaměstnavateli při splnění zákonných podmínek refundována. Navrhovaná úprava zároveň nikterak nezasahuje do budoucích nároků zaměstnanců, například nároku na starobní důchod.

Samotný proces poskytování příspěvku v době částečné nezaměstnanosti je obdobný již zaběhnutému systému v rámci programu Antivirus a je administrativně nenáročný. Opět si dovolím citovat z Facebooku, nyní Ministerstva práce a sociálních věci: "Díky programu Antivirus se podařilo zachránit stovky tisíc pracovních míst a stal se tak nejlépe fungujícím vládním opatřením v boji proti koronavirové krizi." Z Facebooku paní ministryně Maláčové cituji už naposledy: "Dobrá zpráva. Přes hlubokou koronakrizi máme stále dobré skóre na poli nezaměstnanosti a může za to hlavně náš king (s důrazem) Antivirus." A proto zde předkládáme i pozměňující návrh, který de facto může na tento program navazovat.

Myslím si, že ani odbory nemohou mít proti našemu pozměňovacímu návrhu negativní postoj, protože náš pozměňovací návrh chrání zaměstnance a nevtahuje je do administrativní byrokracie.

Mám tady připravenou i zmínku hodně diskutované věci, proč nemůžeme kopírovat často zmiňované Německo, že by bylo dobré mít podobný nástroj, který mají v Německu nebo v Rakousku. Tady asi jen to, že je to jiné, protože fungování v Německu je postaveno na pojistných principech, finance pocházejí z fondu tvořeného příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů, to u nás není... to u nás není. Přeskočím tedy, abych zde říkala, jak to funguje v Německu a v Rakousku, protože je hodně přihlášených, a byla bych ráda, aby druhé čtení proběhlo.

Dovolila jsem si porovnat vládní a poslanecký návrh na jednoduchém - prosím - obrázku, kde uvidíte... prosím, můžu vám to každému poslat. (Ukazuje materiál.) Toto je vládní návrh, kdy vláda vydá nařízení, aktivuje podporu, zaměstnavatel písemně informuje každého zaměstnance, že u něho nastala překážka v práci, na základě které mu náleží podpora. Zaměstnavatel zašle písemné oznámení Úřadu práce, zaměstnavatel - (s důrazem) zaměstnavatel - vypočte měsíční nároky jednotlivých zaměstnanců na podporu a zašle to na Úřad práce do desátého dne kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, za který má být podpora vyplacena. Úřad práce vydá oznámení o poskytnutí podpory a do deseti dnů ode dne doručení měsíčního přehledu vyplatí zaměstnavateli podporu. Zaměstnavatel vyplatí podporu jednotlivým zaměstnancům do deseti dnů ode dne jejího přijetí. Výplata mezd a platba odvodů z mezd probíhá vedle těchto procesů samostatně.

Náš poslanecký návrh... také vám můžu poslat, pane poslanče, dám vám ho. (Ukazuje materiál.) Já vám ho pak dám na A čtyřce. Vláda vydá nařízení, kterým aktivuje podporu, zaměstnavatel podá žádost na Úřad práce, Úřad práce projedná žádost v poradním sboru a uzavře se zaměstnavatelem dohodu, zaměstnavatel vyplatí mzdy i náhrady mzdy a odvede povinné odvody. Zaměstnavatel předloží Úřadu práce měsíční přehled a Úřad práce vyplatí zaměstnavateli příspěvek do deseti dnů od doručení.

Tak, tady jsem vám ukázala obrázky, opravdu vám je můžu všem poslat, nebo je mám vytištěné, a znovu bych chtěla zdůraznit, že náš pozměňovací návrh má významný plus pro zaměstnance. Dostane svůj příjem včas společně se mzdou, nemusí na nic čekat a čelit tomu, že například na účet mu nedorazí peníze v termínu, na který má nastavené platby. To je taky hodně důležité si říct. Jsou respektována jeho práva ze zákoníku práce a není třeba ho deformovat. To si myslím, že je velké plus. A na straně zaměstnavatelů zdůrazňuji, že nemusí nic měnit na standardních postupech, protože všechno mají nastavené.

Na závěr bych chtěla říct, že tuto úpravu nepřijímáme jenom kvůli současné situaci, a to je potřeba si říct, kurzarbeit - nebo tato novela zákona - je, prosím vás, napořád, to není na dobu Antiviru, který je, nebo na dobu koronakrize, je to napořád. A tato úprava v zákoně musí být použitelná v daleko širším spektru situací. Důležitá je, aby byla i flexibilní. Ostatně i v Německu svůj desítky let fungující systém dočasně upravili na aktuální podmínky.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, znovu opakuji, že řešení je nutné, ale proč ho dělat složitě změnou jedenácti předpisů, když to jde předpisem jedním.

A ještě si dovolím reagovat na prosbu paní ministryně. My jsme si večer hodně dlouho psaly, paní ministryně mě žádala o podporu na zkrácení doby sedmi dní. Já jsem si přečetla a podívala jsem se znovu do systému, kde je zhruba padesát pozměňovacích návrhů. Máme tento týden Poslaneckou sněmovnu, máme příští týden Poslaneckou sněmovnu. Všichni, kdo se zabývají sociální problematikou, myslím, že tady sedí dneska, bude tady sedět příští týden. Takže si myslím, že by to vůbec nebylo proveditelné se vším, s tím (se) vypořádat jak z legislativní stránky, tak tím, kdy se výbor sejde, protože tam bude dlouhá diskuze, takže já, ač bych i ráda, tak za mě já toto zkrácení opravdu nepodpořím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Munzar, poté by byl na řadě pan poslanec Sklenák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Já se omlouvám všem, kteří jsou přihlášeni řádně v obecné rozpravě, týká (jedná) se skutečně jenom o technickou poznámku. Chci navázat na paní kolegyni Pastuchovou, vaším prostřednictvím. Jsme tady v docela svízelné situaci, protože po skončení obecné rozpravy začne podrobná rozprava, kde se mají načítat pozměňovací návrhy, a samozřejmě většina z těch padesáti pozměňovacích návrhů je připravena k původnímu vládnímu znění, stejně tak hospodářský výbor, který přijal pozměňovací návrhy, kde jeden, musím říct, že byl i můj, tak jsou k původnímu znění. My vlastně dneska nevíme, jestli máme tyto pozměňovací návrhy, a to je dotaz na paní ministryni, reformulovat. Co se vlastně stane základem dalšího projednávání? Aby se nestalo to, že spousta práce mých kolegů ze všech politických stran třeba zbytečně spadne pod stůl a zbytečně spadnou pod stůl některé myšlenky, pokud nebudeme vědět, co se stane základem dalšího projednávání. Možná paní ministryně kdyby mi mohla odpovědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně se hlásí s přednostním právem, takže, prosím, je to vaše, poté pan poslanec Sklenák.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji za dotaz pana poslance Munzara. My máme dohodu na úrovni vládní koalice, že výchozím bodem je komplexní pozměňovací návrh pana poslance Romana Sklenáka.

A jinak ještě poznámka k paní poslankyni Pastuchové. Paní poslankyně Pastuchová neví, že poradní sbory Úřadu práce se setkávají dvakrát ročně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, není mi to úplně příjemné, ale musím upřímně konstatovat, že z vystoupení paní kolegyně poslankyně Jany Pastuchové je vidět, že vládní koalice není zrovna v ideální formě, že vláda se zde v Poslanecké sněmovně nemůže bohužel spolehnout ani na vládní poslance, a proto potom projednávání těch tisků je takto obtížné. Ne nadarmo je systém koalice a opozice aplikován všude na světě.

Nicméně musíme se s tím nějak vypořádat, takže je tady tolik přihlášených a je tady tolik pozměňovacích návrhů. Co je pozitivní, je to, myslím, že všichni, jak jsme tady, se shodujeme aspoň na tom, že kurzarbeit jako takový, úpravu v této oblasti je vhodné a téměř nutné přijmout, a já věřím , že nakonec v nějaké podobě přijat bude. Moc bych se přimlouval za to, abychom přece jen zkrátili dobu na projednání garančním výborem na sedm dnů, čímž mimochodem si formálně tento návrh osvojuji, aby zazněl v obecné rozpravě tak, jak je předepsáno. Já myslím, že kdyby byla vůle, tak garanční výbor najde termín, kdy zasedne. Nejde o to, abychom měli pohodlnou práci, ale aby ten zákon byl přijat včas tak, aby mohl na Antivirus, který musí skončit, navázat.

Já tedy nebudu dále hovořit nějak obecně, ostatně historie celého projednávání tady byla již několikrát popsána. Dovolte, abych vám stručně představil pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 6997. Je to návrh, který podle mého názoru odráží určitou většinovou náladu v Poslanecké sněmovně tak, jak jsem ji zaznamenal, a tedy ten vládní návrh v několika parametrech upravuje. Je tam celkem 11 změn.

V prvním bodě oproti vládní předloze navrhuji možnost poskytovat podporu nejen zaměstnancům s pracovním poměrem na dobu neurčitou, ale i s pracovním poměrem na dobu určitou, pokud pracovní poměr trvá již tři měsíce ve dni oznámení a je-li sjednán tak, že bude trvat alespoň další tři měsíce po ukončení poskytování podpory.

V bodě 2 navrhuji, aby podpůrčí doba, po kterou bude poskytována podpora, byla poprvé stanovena maximálně na 6 měsíců s tím, že může být opakovaně prodlužována, vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání maximálně stanovených 12 měsíců.

Za třetí navrhuji, aby podmínka nepřidělování práce v rozsahu 20 až 80 % nebyla posuzována na jednotlivé zaměstnance, ale souhrnně na všechny zaměstnance daného zaměstnavatele.

Za čtvrté navrhuji podporu stanovit ve výši 70 % průměrného hodinového hrubého, nikoliv čistého výdělku, a v tomto bodě dále navrhuji, aby maximální výše podpory činila 1,5násobek průměrné mzdy, nikoli tedy jednonásobek, který je v původní předloze.

V pátém bodu navrhuji, aby oznámení zaměstnavatele muselo obsahovat prohlášení, že jednotlivým zaměstnancům vyplatí podporu v částečné nezaměstnanosti nebo částečné zaměstnanosti nikoliv do 10 kalendářních dnů, ale do 5 kalendářních dnů od obdržení podpory od úřadu práce.

Za šesté navrhuji změnu vymezení období, ve kterém zaměstnavatel nesmí členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánů vyplatit mimořádné podíly na zisku, jinak mezi ně rozdělit vlastní zdroje nebo jim poskytnout jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů nebo zápůjček. Toto období navrhuji stanovit na kalendářní měsíc předcházející nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým vláda umožní podporu poskytovat na období v průběhu poskytování podpory a 12 kalendářních měsíců po ukončení poskytování podpory.

V bodech 7 a 8 pozměňovacího návrhu jsou technické úpravy, které souvisejí právě s těmito navrženými změnami.

A potom v bodech 9, 10 a 11 z důvodu urychlení celého procesu poskytování podpory navrhuji, aby zaměstnanec obdržel podporu co nejdříve, tedy navrhuji zkrátit jednotlivé lhůty, a to lhůtu pro předkládání měsíčního přehledu nároku na podporu z 10 na 7 kalendářních dnů následujícího měsíce. Splatnost podpory ze strany úřadu práce navrhuji zkrátit z 10 na 8 dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu. A v souvislosti s bodem 5, který jsem představil, navrhuji zkrátit lhůtu pro vyplacení podpor zaměstnancům ze strany zaměstnavatele z 10 na 5 dnů ode dne jejího přijetí.

Tolik ve stručnosti představení mého pozměňovacího návrhu. Jinak v jeho odůvodnění v písemné podobě jsou jednotlivé důvody ještě podrobněji rozvedeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Podotknu, že návrh na zkrácení je potřeba přednést v podrobné rozpravě. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová, poté paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jen krátce musím reagovat na slova paní ministryně. Koaliční dohoda je určitě na tom, že podpoříme kurzarbeit. Ale dohoda na tom, který pozměňovací návrh podpoříme, opravdu na koalici nepadla. Bylo domluveno, že po druhém čtení budeme vědět, jaké pozměňovací návrhy jsou předloženy, a pak si k tomu sedneme. Taková byla dohoda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Gajdůšková v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci. Nejdříve si dovolím přece jenom ještě pár obecných slov ke kurzarbeitu a potom si dovolím okomentovat pozměňovací návrhy, ke kterým se poté přihlásím v podrobné rozpravě.

Obecně chci podotknout, že v odborné personalistické literatuře se dočtete, že to nejdůležitější a nejvzácnější, co v každé firmě je, jsou lidské zdroje, tedy ti, kteří ve firmách pracují, jejich znalosti, zkušenosti, ale i motivace a loajalita ke značce firmy. Významní manažeři vám ještě k tomu řeknou, že jak finance, tak technologie či suroviny je relativně lehké získat proti tomu, získat schopné lidi. A navíc suroviny, technologie, finance jsou všude stejné, ale se schopnými a kreativními lidmi je to trošku horší. Ty není tak jednoduché mít a získat.

Kurzarbeit cílí právě na to, aby firmy si dokázaly uchovat své zaměstnance, na kterých poté mohou dál stavět. Jak již bylo řečeno, návrh systému podpory zaměstnanosti, zavedení příspěvku v době částečné zaměstnanosti, je důležitý pro firmy, zaměstnavatele i zaměstnance, pro nové začátky, chcete-li nové starty. A o to se budeme muset bez ohledu na politickou příslušnost určitě - a já doufám, že brzo - snažit. Jakmile překonáme covid, jakmile překonáme pandemii, která nás v této chvíli všechny sužuje, tak bude potřeba napřít všechny síly pro to, abychom opět ekonomiku nastartovali. K tomu směřuje návrh na podporu - příspěvek v době částečné zaměstnanosti.

Jde o to, aby nejenom pandemie, ale také případně živelné pohromy nebo ekonomické krize dokázaly fungující a potřebné firmy, organizace překlenout a nedocházelo tak zbytečně ke ztrátě know-how, kvalifikovaných pracovníků, ať už tím myslíme mistry svého oboru v dělnických a technických profesích, nebo specialisty a vysoce kvalifikované zaměstnance. Jen tak totiž je možné po překonání překážek rychle nastartovat novou práci, výrobu, službu.

Tato situace, tento fakt, chcete-li, vede k úvaze využít dobu, kdy lidé nepracují, k nabídce využít tento čas k dalšímu vzdělávání, které pak určitě může přispět k zavedení inovací, efektivnějšímu fungování firem, získání větší konkurenceschopnosti firem i zaměstnanců samotných na trhu jako takovém i na trhu práce. Dovolím si citaci z odůvodnění pozměňovacího návrhu, ke kterému v této chvíli hovořím: "Budoucí prosperita jednotlivých firem i hospodářství jako celku závisí především na schopnosti inovací a přizpůsobení se požadavkům trhu. Mezinárodní srovnání ukazuje, že zásadní podmínkou pro rychlejší konvergenci České republiky a vyšší produktivitu práce našich firem je právě přístup firem ke vzdělávání zaměstnanců."

Ještě podotknu, že v mezinárodním srovnání v České republice řeší deficit znalostí zaměstnanců pouze 50 % firem. V ostatních státech je to 74 % firem. Další čísla jsou potom ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu. A mohu vám říct, že nejsou pro nás příliš příznivá. Navrhujeme tedy, aby byla zvýhodněna zvýšenou sazbou o 10 %, celkem v sumě 80 % průměrného hodinového výdělku, účast zaměstnance na vzdělávacích aktivitách, které jsou zabezpečované, zprostředkované nebo doporučené úřadem práce. Tady jenom podotknu, že nejde o to, že by úřad práce všechno organizoval, ale jde o to, aby ty záležitosti byly opravdu, opravdu smysluplné.

Další náš pozměňovací návrh, který si dovolím teď jenom rámcově představit, se týká evidence uzavíraných dohod o pracovní činnosti a provedení práce. Již na jaře při debatách o kompenzacích za uzavření některých provozů se ukázalo, že už dávno není pravda, že by se lidé živili jenom tak, že by byli zaměstnáni na plný pracovní úvazek, nebo pracovali, živili se v režimu osob samostatně výdělečně činných, tedy živnostníci. Projevila se skupina lidí, kteří mají jediný příjem jen z toho, čemu se říká dohody, tedy dohody o pracovní činnosti a o provedení práce. Tito lidé na trhu práce nemají žádnou ochranu, žádnou podporu. Byl velký problém jim tehdy, jak si vzpomínáte, jakkoli pomoci, protože neexistuje u jejich velké části žádná evidence.

Další pozměňovací návrh tedy zakotvuje povinnost pro zaměstnavatele hlásit tyto dohody do evidence České správy sociálního zabezpečení jak u účastníků nemocenského pojištění, tak u těch, kteří nejsou účastníky nemocenského pojištění. Jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak úřad práce vítají tuto úpravu jako ochranu pracovníků před tlakem na nelegální zaměstnávání či souběhy těchto dohod. Zase je potřeba zdůraznit, že pouze dohody pro zaměstnance znamenají, že se zaměstnanec připravuje jak o nároky na nemocenskou, tak následně důchodové pojištění, případné kompenzace v případě ztráty práce. Náš návrh tedy směřuje k tomu, aby i zde jim byla poskytnuta jakási ochrana.

Poslední pozměňovací návrh, který avizuji a podáváme s kolegou Onderkou a já se k němu poté přihlásím v podrobné rozpravě, se týká obnovení znovuzavedení zaměstnavatele oznamovat krajské pobočce úřadu práce České republiky nebo živnostenskému úřadu volná pracovní místa. Tato povinnost platila pro zaměstnavatele do roku 2011. A věřte tomu, že byla velmi užitečná, především pro prognózování vývoje trhu práce. Od těchto prognóz se odvíjí a musí odvíjet potřeby v odborném vzdělávání, zaměření celoživotního vzdělávání i případné podpory zvyšování kvalifikace či odborné způsobilosti.

Kolegyně a kolegové, ještě dodávám ke všem pozměňovacím návrhům: zdůrazňuji, že neznamenají novou administrativu pro zaměstnavatele, jen do již zavedených evidencí a formulářů budou zaměstnavatelé zadávat navrhované a požadované údaje. Žádný z těchto návrhů také nemění parametry a principy vládní novely ani komplexní pozměňovací návrh Romana Sklenáka, který považujeme za zásadní. Pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě, vládní návrh pouze doplňují a reagují na požadavky a problémy z praxe. Požádám vás tedy pak o zvážení podpory těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Aulická. Připraví se pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říci, že mám trošku ulehčenou práci, protože mí předřečníci - paní kolegyně Pastuchová a pan kolega Bauer - už víceméně trošku nastínili a historii projednávání takzvaného kurzarbeitu tady v Poslanecké sněmovně. Já možná tedy spíše navážu na paní kolegyni Pastuchovou i jako předsedkyni výboru pro sociální politiku. Budu se snažit možná ještě trošku zobjektivnit nechci říci výhody, ale náš pohled našeho společného komplexního pozměňovacího návrhu.

Musím říci, že náš návrh není ani pro samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí, ani pro samotnou paní ministryni Maláčovou - nebo ta navržená cesta - není zcela nic nového. Máme informace, že i tato cesta - nebo toto nastínění - byla paní ministryní dávána jako jedna z možností, ale byla zcela odmítnuta, protože Ministerstvo práce se rozhodlo, že půjde cestou podoby současného Antiviru, který, jak víme, má asi zřejmě fungovat do půli března 2021.

Musím říci, že když jsme se potom společně s paní kolegyní Pastuchovou bavily o alternativě jít cestou § 115, tak jsem to nechala posoudit i mého dlouholetého kolegu a odborníka na sociální problematiku Mirka Opálku a i on sám řekl, že se mu to velice líbí už pro tu jednoduchost, rychlost a administrativní nenáročnost.

Poté jsme to samozřejmě řešili i s praxí, a musím říci, že nebudu jmenovat, protože mám obavy, že by to mohlo vést i zcela někam jinam. Ale opravdu jsem to vzala, měli na to ti lidé 14 dní a vzali si dva komplexní pozměňovací návrhy, které tady dneska máme. Jeden je zmíněný můj s paní kolegyní Pastuchovou a pak Ministerstva práce a sociálních věcí pod jménem pana Romana Sklenáka. A říkala jsem: Máte to tady, podívejte se na to, nekoukejte na to, že se známe, a prosím, porovnejte to, jak to vidíte vy ze své pozice. Ti lidi mi volali - sedli si k tomu, měli na to 14 dní - a říkali mi: Můžeme říci, že jsme se tím zaobírali opravdu podrobně, porovnávali jsme to a všichni jsme se zcela shodli, že pozměňovací návrh, který předkládáte vy s paní kolegyní Pastuchovou, je daleko lepší - ne jenom pro ty lidi, kteří to budou vyplácet a kteří se tím budou zaobírat, ale především i pro rychlost pro samotné zaměstnavatele, zaměstnance. A musím říci, že mně třeba tady i velice vadí ten termín, když se zaobíráme - a je to velmi častý argument, který jsme dostali i z dílny Ministerstva práce - že my pomáháme zaměstnavateli, ale Ministerstvo práce chce pomáhat zaměstnanci. Tak se na mě nezlobte, ale my tím, že umožníme tu rychlost, možnost, že do deseti dnů od vypořádání všech věcí, které jsou dány v pozměňovacím návrhu, dostane zaměstnavatel finance, tím umožníme, aby mohl dál mít své zaměstnance, na které chce pobírat kurzarbeit, a může dál se snažit o to, aby přežil problémovou dobu, která se bude tímto řešit.

Takže nám jde především o zaměstnance, ale tím, že pomáháme zaměstnavateli, řešíme samozřejmě zaměstnance. To znamená: my to bereme jako komplex a vidíme za tím především zaměstnance. Takže je mi to velice líto, že se tady hraje na tu vlnu v docela velkém alibismu.

Musím říci, že zásadní věci, které viděli lidé z praxe, to, že zaměstnanci, kteří by byli na takzvaném kurzarbeitu, by nebyli v evidenci úřadu práce, měli by vypnutý zákoník práce. To znamená, že by nemohli dát výpověď a museli by čekat, až uplyne doba takzvaného pobytu na kurzarbeitu, a nemohli by se rozhodnout, že třeba vedle nabízí jiná společnost pro ně nabídku místa, a nemohli by odejít. U nás se žádný zákoník práce nevypíná. Necháváme jim tu možnost, aby i během pobírání kurzarbeitu mohli svévolně odejít.

Termíny, které tam máte a které uvádíte, jsou v praxi zcela nesplnitelné, a to si musíme říct otevřeně. Máme pocit, že to byla snaha předstihnout náš pozměňovací návrh, když se řeklo do 10 dnů, ale v praxi vám říkám, že prostě to splnit nelze. A to se můžete zeptat kdekoliv, každý vám to řekne. Trošku je mi divné, že tady říkáte, že váš pozměňovací návrh podporuje úřad práce. Úřad práce se bude hroutit pod tím, co tady vy říkáte, protože administrativní náročnost v komplexním pozměňovacím návrhu, kterou tam doplňujete, a říkáte, že se má všechno splnit, tak to bude pro ně katastrofa.

Je mi ještě divné, že úřad práce spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mám zde velký pocit, že ministerstvo, vedení ministerstva, a možná samotná paní ministryně Maláčová vůbec neví, jak to na úřadě práce chodí a jaké má problémy, aby řešili tuto náročnou dobu se svými zaměstnanci, a zároveň jim nakládáme ještě v jiné oblasti.

Chtěla bych také říci, že jsem byla velmi překvapena, když jsme dostali všichni večer krásný dopis od paní ministryně, kde oslovuje všechny poslankyně a poslance s tím, že by chtěla ukázat, jak pozměňovací návrh Romana Sklenáka je báječný a skvělý, co všechno je na tom nejlepšího, a zároveň pozměňovací návrh pod mým jménem je to nejhorší, co Českou republiku může potkat. No, už jenom třeba odstavcem, že návrh pana poslance Sklenáka představuje "funkční kompromis mezi politickými stranami a sociálními partnery umožní státu cíleně, rychle a nebyrokraticky podpořit podniky a zaměstnance při současné bezprecedentní krizi, jakékoliv ekonomické krizi či živelní pohromě v budoucnu". Tak zároveň vám říkám argument, že toto může napsat člověk, který nezná absolutně realitu a potírá tím absolutně praxi.

Další odstavec na druhé stránce: "Postižené podniky by se také nemohly na pomoc od státu spolehnout, protože by dle zmíněného pozměňovacího návrhu neměly na pomoc právní nárok." V tom případě popíráme veškeré podklady, které jsou dány v našem pozměňovacím návrhu , kde říkáme, že na základě splnění těchto podmínek bude vyplacen tento nárok.

Další: To by se skládaly i ze zástupců... "O poskytnutí pomoci by vždy rozhodovaly poradní sbory Úřadu práce České republiky." Tak zde musím říci, že opět ministerstvo uvádí nepravdu, protože tam dochází k projednání a poradní sbory by nerozhodovaly. To mi je velice líto, že bohužel si ani na Ministerstvu práce a sociálních věcí toto důkladně nepřečetli.

"Ty by se skládaly i ze zástupců regionálních zaměstnavatelů, tedy nezřídka z přímých konkurentů žadatelů o pomoc. Nebezpečí konkurenčního boje a korupční potenciál je tak zcela zřejmý, nemluvě o tom, jaké prodlení pomoci by si vyžádalo rozhodování poradních orgánů o žádostech, kterých jen v současné krizi bylo více jak 66 000." No, tak tadyto budu rozdýchávat, protože tohle napsat z Ministerstva práce, když tento orgán schvaluje různé projekty aktivní politiky zaměstnanosti už nyní, a řekne, že budou jednat s korupčním potenciálem a zároveň že nejsou flexibilní, tak tedy, paní ministryně, co jste dělali doteď? Co jste dělali doteď na všech těch projektech, které jedou na krajích? To se na mě nezlobte, jsou tam zástupci především státní správy a vy dokážete napsat tohle veřejně poslankyním a poslancům, že už předpovídáte dopředu, že budou jednat s korupčním jednáním. No, tak to se možná budeme bavit asi někde jinde. A opravdu se mi to vůbec nelíbí.

Celkově bych to shrnula asi tak: Když jsem dneska četla ten článek na Seznamu Dívčí válka, tak jsem se zasmála. Ale můžu vám říci, že možná to tak asi je, dívčí válka. Ti chlapi se nám do toho určitě zapojí, ale oni (nás) nechají, ať se trošku pobijeme, ono se jim to docela líbí (smích). Na druhou stranu, nezlobte se, když my tady přinášíme argumenty, a to, co předcházelo tomu jednání, co tady bylo řečeno, já už to nebudu rozebírat, ale já už mám dost toho, co se tady předvádí, jak se neustále obvolávají všichni ostatní poslanci, jak se tady uvádí spousta nepravd a jak se tady dělají zákulisní jednání, která bohužel nemají s nějakým zájmem, aby se tady přijala nějaká dobrá legislativa, co dělat. A to my za KSČM tedy rozhodně podporovat nebudeme!

Já možná pak ještě vystoupím znova, ale už toho nechám, protože tohle mě opravdu vytočilo. A nezlobte se na mě, paní ministryně, takové jednání, myslím si, že k vaší osobě vůbec nemá co dělat, a je mi velice líto, že zrovna v této oblasti se takto postupuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se k dívčí válce přijde vyjádřit pan poslanec Marek Novák. Připraví se pan poslanec Juříček. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já myslím, že v dívčí válce se objevil občas i nějaký muž, ale to je jen tak mimochodem.

V první řadě děkuji za slovo, zdravím všechny kolegy a kolegyně. Co se týká mého návrhu, který předkládám, je v systému zaevidován jako sněmovní dokument 6958. Jeho hlavním důvodem je zjednodušení a zrychlení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti. Jde o to, že krajská pobočka úřadu práce bude povinna vydat rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti pouze v určitých, zákonem stanovených případech. Jedná se například o případ, že podpora v nezaměstnanosti se nepřiznává tehdy, je-li tato přiznávána pouze ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo pokud existují důvodné pochybnosti týkající se průměrného měsíčního čistého výdělku či poslední doby zaměstnání uchazeče o zaměstnání. Rozhodnutí bude vydáváno rovněž v případě, že uchazeč o zaměstnání podal námitky proti oznámení o podpoře v nezaměstnanosti, a tehdy, je-li dán důvod pro zastavení správního řízení.

Dále se zde vkládá nové ustanovení, které navazuje na úpravu zjednodušení procesů k přiznávání podpory v nezaměstnanosti. V případech, kdy nebude vydáváno rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti, vydá krajská pobočka úřadu práce uchazeči o zaměstnání oznámení. Zjednodušení spočívá formálně právě v tom, že oznámení proti rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, a rovněž nebude krajská pobočka povinna seznamovat účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí. Procesní práva uchazeče o zaměstnání budou ale zachována, jelikož proti oznámením může uchazeč o zaměstnání podat do 15 dnů námitky, o kterých je krajská pobočka úřadu práce povinna rozhodnout. Přechodným ustanovením je zde zajištěno, aby správní řízení vedená o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně ukončena před účinností navrhovaných změn zákona o zaměstnanosti, byla dokončena podle dosavadních právních předpisů.

Já vám děkuji za pozornost a následně žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se následně přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pěkný podvečer, vážené kolegyně a vážení kolegové. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Pavel Juříček, kterému dávám tímto slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, dámy a pánové, děkuji za slovo. Někteří z vás mě oslovovali, ať vám řeknu, jak to opravdu v praxi funguje a chodí. Nicméně vraťme se k tomu, co jsme schválili na hospodářském výboru, a to byly moje čtyři pozměňovací návrhy. Ano, je pravda, že jsem se držel vládní předlohy, a snažil jsem se, jak už tady říkal kolega Bauer, prostřednictvím předsedajícího, napravit ten paskvil, který vládní návrh v sobě měl. Snažil jsem se to napravit parametricky a nechal jsem celou tu proceduru - nebo ten proces, jak to navrhovala vláda.

Nicméně musím vám říct, že - omlouvám se za to, že teď budu říkat - je to už moje čtvrtá krize od roku 1992, a v roce 2009 - a z toho poznáte, že já jsem velký podporovatel, abychom přijali kurzarbeit, ale ve funkční podobě - tak v roce 2009 jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy jsem začal sepisovat kurzarbeit, který byl na úplně stejné procesní úrovni, jak ho připravila kolegyně Pastuchová a kolegyně Aulická, prostřednictvím předsedajícího. A to je ta správná cesta. V tomto duchu jsem měl i silnou podporu tehdy Pepy Středuly, který se mnou ty parametry nakonec podepsal. Jenže vláda tenkrát byla natolik - omlouvám se - zahleděná do nějakých jiných orientací, že prostě neviděla, že někdy, čas od času, jednou za sedm let, za deset let, přicházejí krize, ať už jsou to ekonomické, běžné vlny, anebo že přijde například taková pandemie, jak nás potkala teď za poslední rok.

Takže já bych se skutečně přimlouval k tomu, abychom - a teď rozumně - nalezli rozumný kompromis - nebo to není ani kompromis - ale tu cestu, kterou nám tady krásně nalajnovala kolegyně Pastuchová a kolegyně Aulická, protože takhle zněl můj původní návrh z roku 2009, prostřednictvím předsedajícího. A zároveň abychom do toho vmontovali některé parametry, které by vylučovaly mantrou stále opakovaný německý kurzarbeit.

A to vám musím říct, jak funguje, respektive nefunguje německý kurzarbeit. Za poslední rok se s německými automobilkami nedá hovořit, protože ve chvíli, kdy ony čerpají kurzarbeit, vyšlou vesměs všechny technicko-hospodářské pracovníky - ano, máte pravdu, je to přes agenturu, a není to přes vládu - vyšlou je na kurzarbeit a oni vám nesmí vzít telefon, nesmí vám odpovědět na mail. Lidé pracují v nějakém omezeném režimu, respektive za posledního půl roku se jede v plné palbě, když to řeknu, v automobilovém průmyslu, ale celý management vlastně zablokuje celou technologickou inovaci, výrobkovou inovaci, protože nikdo není k dispozici. A to přece vůbec nechceme. Naopak, to má být období, kde máte zvýšit aktivitu managementu a tvořit nějakou budoucnost, abyste se z toho vylomili, z té krize. Takže německý kurzarbeit je prosím vás mantra, nefunkční mantra, která ale nicméně tím, že německá ekonomika je velmi silná, že dokáže vygenerovat spousty peněz, dokáže zaplácnout ten problém, který tam je.

Já se teď vrátím k některým problémům, které načetl kolega Sklenák, prostřednictvím předsedajícího, a teď vám řeknu některé slabiny, které by byly velmi rizikové, kdybychom přijali. Jednak kolegyně obě dvě mají pravdu v tom, že ty časy a ta procedura se nedá dodržet. To jsou prostě nesmysly, které opravdu s praxí nemají nic společného. Můžeme si to probírat, já už jsem to tady kolegovi Sklenákovi, prostřednictvím předsedajícího, říkal. Ale jeden z největších problémů, který tam máte, je v tom, že by to platilo pro všechny. Jenže krize nefunguje tak, že je to plošné na celou firmu, ale vy potřebujete skupinové nebo i individuální dohody. To pro všechny... že někde spadne nějaká ekonomika o deset, dvacet, třicet procent, tak to neznamená, že o ta stejná procenta půjdou všichni zaměstnanci dolů. Ne, to nejde, protože máte projekt po projektu, zákazníka od zákazníka, a to je jedno, jestli je to automobilový průmysl nebo jakýkoliv jiný průmysl anebo jakákoliv jiná služba.

Takže to je naprosto chybné - bylo by to proti zaměstnanci, protože zaměstnanec by šel plošně, což je úplně špatně, je to proti zaměstnavateli, ale je to i proti státu, protože jestliže bychom zablokovali plošně byznys ve firmách, tak stát by na tom dopadal špatně. - Paní ministryně si čte na webu. - Takže já si myslím, že to, co bychom měli udělat, je přijmout procesně to, co tady přijímala... daly pozměňovací návrhy, které skutečně chápu spíš jako komplexní návrh, kolegyně Pastuchová a kolegyně Aulická, prostřednictvím předsedajícího. A řadu mých parametrů, které souvisí se znalostmi, které máme i my podnikatelé za třicet let, co jsme ty krize zažívali, a kde má smysl - nemůžeme jít na stejné parametry, jako je v Německu. Jak jsem říkal, Německo je opravdu příliš silné. Nemůžeme to čerpat ze státu, ale některý z těch parametrů jsem postavil tak, že firma, která by dělala jeden den v týdnu, nemá právo k přežití, zvlášť že to je ještě na rok. Je samozřejmě nesmysl, aby o tom rozhodovala vláda. Je samozřejmě správné, jak to udělaly kolegyně, a tak dál.

Já tady mám ještě dva pozměňovací návrhy, které souvisí právě s tou mimořádnou situací a s tím, že původně bylo dohodnuto, že kurzarbeit v případě, že je čerpán, a firma naopak ta místa nebude prolongovat po skončení kurzarbeitu, tak by ty peníze logicky ta firma měla vrátit. Takže to je jeden pozměňovací návrh, který mám pod číslem, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě, což by bylo dobře, abychom ho zamontovali do nějakého společného, opravdu komplexního návrhu. Procesně nevím, jak to udělat, paní ministryně, ale myslím si, že by bylo rozumnější, než to hnát dopředu, to udělat dobře než špatně.

A druhý souvisí i právě s tím, co argumentovaly odbory i Svaz průmyslu, současné vedení Svazu průmyslu, a to je, když jsou mimořádné události typu pád letadla nebo povodně, záplavy a podobně, tak že tam mám řadu různých parametrů, aby zaměstnanci, kteří jsou potřeba ve firmě, mohli naopak mít vyšší přesčasovou práci a vyšší účinnost směrem k zaměstnavateli, protože zaměstnavatel naopak některou část firmy bude navíc ještě potřebovat. To byly ty argumenty, proč třeba udělat kurzarbeit s tím, že to je jeden den v týdnu, (kdy) se pracuje, a zbytek se nepracuje. Naopak, když jsou takové věci - a já jsem ty záplavy také zažil jako spousta našich firem, ať už to byl rok 1996, nebo 2006 - tak ty lidi naopak potřebujete k sanaci a k rozběhnutí výroby a k rozběhnutí firmy jako celku. Takže to je druhý pozměňovací návrh.

Já samozřejmě nejsem natolik konfliktní, abych říkal, že někdo něco blbě udělal. Já jsem pro to, abychom rozumně vyčerpali všechny rozumné návrhy a ty vložili do jednoho společného kurzarbeitového zákona. Děkuji za pozornost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám také děkuji za vaše vystoupení a poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Romana Sklenáka. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já jen velmi stručně. Opravdu nechci polemizovat s panem poslancem Juříčkem o tom, jestli lhůty, které navrhuji, jsou reálné, nebo nejsou. Vnímám jeho vyjádření, že finanční účtárna není schopna během pěti dnů vyplatit podporu, když ji obdrží od úřadu práce, ale jenom chci skutečně fakticky upozornit na to, že v dopise, který jsme včera všichni obdrželi od paní ministryně Maláčové, je podpora i od prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka, i od prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Víznera. Takže jsem považoval za realistické tyto termíny, pokud mají podporu od představitelů zaměstnavatelů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě vystoupí paní poslankyně Golasowská, připraví se pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi říct také pár slov k projednávanému kurzarbeitu. KDU-ČSL toto téma vnímá jako velmi důležité, jako důležitou pomoc, ale chtěla bych zdůraznit, nejenom zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům - protože já to vnímám tak, že když nebude zaměstnavatel, nebude ani zaměstnanec; protože zaměstnavatel bude muset propouštět, vzroste nezaměstnanost, potažmo zadlužení, a může to vést třeba až k bezdomovectví. Tam víme, že se potom ta spirála roztočí a roste to geometrickou řadou. Takže určitě to vnímáme jako důležitou podporu.

Nicméně také musím říct, že jsem znepokojena tím, že jsme tlačeni do rychlého projednávání tohoto návrhu, a myslím si, že zkrácení lhůty by si měla koalice mezi sebou lépe vyjednat.

Chtěla bych vám tady předložit tři mé pozměňovací návrhy a chtěla bych také říct, že pokud některé pozměňovací návrhy byly použity do pozměňovacího návrhu komplexního, tak mě to samozřejmě těší, protože dva ze tří pozměňovacích návrhů dostaly souhlasné stanovisko od Ministerstva práce a sociálních věcí a u jednoho pozměňovacího návrhu bylo stanovisko ministerstva neutrální. Takže vás krátce seznámím s mými třemi pozměňovacími návrhy.

Cílem prvního pozměňovacího návrhu je snížení nákladů zaměstnavatele v době ekonomických problémů, k jejichž řešení vláda umožní svým nařízením vlády vyplácení podpor v době částečné zaměstnanosti jejich zaměstnancům. Navrhuje se zde proto snížení výše pojistného na sociální zabezpečení na polovinu, aby navrhovaná právní úprava mohla v praxi skutečně sloužit jako efektivní přechodný program k řešení problémů zaměstnanosti, jehož hlavním cílem je udržet pracovní místa v podnicích a tím i jejich konkurenceschopnost v době zákonem stanovených krizových situací. Takže to je zhruba můj první pozměňovací návrh.

Cílem druhého pozměňovacího návrhu je nahradit průměrný čistý hodinový výdělek, z něhož se stanoví výše podpory v době částečné zaměstnanosti, průměrným hodinovým výdělkem. Tím se výrazně zmírní propad příjmů převážné většiny zaměstnanců, který je nejvýraznější u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem, a to až o 14 %. Jinými slovy, výrazně se tak zvýší příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, a tedy i jejich koupěschopnost, která je důležitým předpokladem pro obnovení růstu HDP a jeho dynamiky i důležitým nástrojem podpory malého a středního podnikání, zejména v oblasti služeb poskytovaných obyvatelstvu. Z tohoto pohledu přináší navrhovaná změna klíčové opatření pro úspěšné fungování a využitelnost navrhované právní úpravy v praxi.

A můj poslední, třetí pozměňovací návrh má za cíl nahradit navrhovanou podmínku nepřidělování práce za jednotlivého zaměstnance podmínkou nepřidělování práce sledovanou za celého zaměstnavatele. Tato varianta nejlépe vystihuje požadovaný stav věci, to je zajišťuje, že podporu v částečné zaměstnanosti bude moci využít pouze takový zaměstnavatel, který v určitém provozu nebo jeho části přiděluje alespoň některým zaměstnancům práci, stanoví maximální strop "nepráce", čímž zajišťuje, že zaměstnavatel alespoň v určitém rozsahu funguje.

Současně zajišťuje dostatečnou flexibilitu potřebnou pro splnění předmětné podmínky, to je umožňuje, aby některým zaměstnancům nebyla práce po určitou dobu přidělena například vůbec a některým v plném rozsahu. To je důležité zejména v případě aktivace podpory v částečné zaměstnanosti z důvodů, které zaměstnavateli neumožní zaměstnancům na některých pracovních místech přidělovat práci vůbec. Aktuálně se jedná zejména o zhoršující se situaci související se šířením onemocnění COVID-19 a s tím souvisejícím nárůstem pozitivních osob, navazujícími karanténními opatřeními a ochrannými opatřeními vlády.

Dále je potřeba zdůraznit, že návrh zákona zmocňuje vládu nařízením v rámci uvedeného rozpětí 20 až 80 % rozsah nepřidělování práce stanovit, například na 40 až 60 % stanovené týdenní pracovní doby v závislosti na důvodu aktivace. Zpřísnění rozsahu nepřidělování práce nařízením v konečném důsledku ovlivní i rozsah nepřidělování práce každému jednotlivému zaměstnanci.

Tolik moje tři pozměňovací návrhy, ke kterým se pak přihlásím v podrobné rozpravě, a děkuji za jejich podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou je tady přihlášen pan poslanec Pavel Juříček. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji ještě jednou. Jestli opravdu celá Sněmovna chcete hovořit o tom, aby tam byla rychlost, tak prosím vás, udělejme konsenzus v tom, že to musí být z hrubé mzdy. Protože když řeknete každé mzdové účetní, že se to udělá z čisté mzdy, tak vezměte si, kolik máme různých odečitatelných položek, daňových výjimek a různých věcí. Každá mzdová účetní si trhá vlasy a hovoří o tom, že podá výpověď, pokud by kurzarbeit byl z čisté mzdy, protože to je nevypočitatelné, prosím vás. A znovu říkám, jestliže chceme rychlost, tak to udělejme z hrubé mzdy, jo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký večer, kolegyně, kolegové. V prvé řadě musím říct jako předseda poslaneckého klubu ČSSD, jedné z vládních stran, že jsem rád, že se konečně dostává na druhé čtení takto významné a důležité novely zákona o zaměstnanosti. Koneckonců já jsem se snažil už jménem našeho klubu o zařazení druhého čtení někdy na přelomu listopadu a prosince. Bohužel jsme nebyli podpořeni ani naším koaličním partnerem, což pokládám za smutné.

Budu načítat - a potom se k nim přihlásím v rámci podrobné rozpravy - dva pozměňovací návrhy, které byly podpořeny i vytvořeny v zásadě na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí. Jak jsem říkal, v podrobné rozpravě se k nim přihlásím, co se týče evidenčních čísel. Nyní bych rád představil první pozměňovací návrh, který se týká účinnosti zákona, neboť stávající vládní znění nám do zákona obsahuje původně předpokládanou účinnost 1. listopadu 2020. Ta samozřejmě logicky dnes, 20. ledna 2021, již není bohužel reálné z těch důvodů, které jsem řekl.

Návrh zákona vychází zejména ze zkušeností, které byly získány z realizací podpory zaměstnavatelů v rámci cíleného programu Antivirus, který je určen k podpoře zaměstnavatelů, kteří byli zasaženi a kteří jsou zasaženi koronavirovou krizí. Hospodářské ztráty zaměstnavatelů i nadále bohužel ohrožují vývoj na trhu práce a mohou vést bohužel k velmi nežádoucím zánikům pracovních míst.

Vzhledem k tomu, že podpora zaměstnavatelů v již zmiňovaném programu Antivirus bude ukončena v únoru tohoto roku, nemáme moc času - jsme skoro na konci ledna, tak je potřeba, aby legislativní úprava zákona o zaměstnanosti a samozřejmě i dalších souvisejících zákonů byla urychleně přijata, to znamená ideálně třetí čtení příští týden, a tím bylo umožněno plynule navázat s poskytnutím nové formy podpory ze strany státu zaměstnavatelům těch zaměstnanců, na které se budou přijatá opatření v zákonem stanovených případech vztahovat.

Vzhledem k tomu, co jsem již uvedl, tedy navrhuji, aby návrh zákona nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení, s výjimkou, prosím, části dvanácté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, a to v návaznosti na účinnost zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, samozřejmě ve znění pozdějších předpisů. Tak to je můj první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh, jak jsem říkal, je také vytvořen na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten pozměňovací návrh ruší některá platná, ale ne dosud účinná ustanovení, která se týkají takzvaného Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Od 1. ledna 2022 měl být těmito rušenými ustanoveními rozšířen takzvaný Jednotný informační systém práce a sociálních věcí, nově především o registry pojištěnců a registry zaměstnavatelů, jejichž správcem je již desítky let Česká správa sociálního zabezpečení. Tato změna se podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje momentálně jako nepromyšlená, nesystémová, nelogická, technicky komplikovaně, velmi těžko realizovatelná.

Realizace této změny by si vyžádala značné investice a v žádném případě není možné ji stihnout k 1. 1. roku 2022. Reálný přínos této změny navíc nebude vůbec žádný. Již nyní Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje informace elektronicky celé řadě subjektů, a to jak v rámci resortu práce a sociálních věcí, tak samozřejmě také mimo tento resort, a i nadále pracuje na rozvoji v této oblasti. Příkladem nám může být ePortál České správy sociálního zabezpečení, který průběžně reflektuje současnou strategii eGovernmentu v České republice. To je můj druhý pozměňovací návrh.

A jak jsem avizoval na začátku svého vystoupení, mám za to, že tato novela - že už je za minutu dvanáct, možná za půl minuty dvanáct, možná za pět vteřin dvanáct - by měla být schválena co nejrychleji, a prosím tedy, abychom hlasovali na konci tohoto bodu o tom, že lhůta mezi projednáním ve druhém a třetím čtení bude zkrácena na sedm dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, zaznamenal jsem procedurální návrh. Další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Diskuse už probíhá dlouho, já budu stručná. Ráda bych se jenom na úvod zeptala - a věřím, že dojde k nějaké odpovědi, ať už od paní předsedkyně sociálního výboru, nebo od paní ministryně - k tomu, jak probíhala jednání v rámci vládní koalice na expertní úrovni. Protože přece jde o věc, kde je opravdu velice podivné, že sem vláda předstupuje s dvěma rozdílnými postoji. A jak to pozoruji, tak se všichni shodneme na potřebnosti zákona, na potřebnosti úpravy, a vy vlastně nejste v situaci, kdy byste se shodli na tom, s čím předstupujete na expertní názorové úrovni, jak to vyřešit, aby to co nejlépe fungovalo. To je překvapivé, a proto se tedy ptám, jak probíhala ta odborná jednání.

Co se týče konkrétních věcí k pozměnění, tak nejde jenom o tenhle jeden zákon, o příspěvek, podporu v částečné nezaměstnanosti, ale jde i o to, nezapomínat, že společnost je celek a že řada lidí půjde i do nezaměstnanosti jako takové. A proto mám druhou otázku, do jaké míry jste se bavili na vládní úrovni o tom, co to udělá se společností jako celkem, když někteří lidé budou mít štěstí, jejich firma nezkrachuje, bude využívat kurzarbeit naplno a oni budou mít tuto podporu, a jiní budou mít smůlu, půjdou třeba právě na podporu na úřad práce a tam dnes naprostá většina lidí pobírá 45 % své předchozí průměrné mzdy. Tam moc nefunguje, že by lidé nastupovali na podporu ve výši 65 %. Je to obrovský rozdíl oproti zde v kurzarbeitu navrhovaným 80 procentům. A moje otázka je: Zvažovali jste, jaké pnutí vyvolá takováto nespravedlnost? Zvažovali jste, jestli by nebylo lepší znovu se vrátit k tomu přístupu, jaký byl ještě před několika lety, a sice aby aspoň výchozí podpora v nezaměstnanosti po dva měsíce byla alespoň těch 65 % - čistě proto, že z pohledu celé společnosti není spravedlivé, aby někdo, kdo přispíval do fondu, kdo odváděl pojištění, a prostě má smůlu, že je ve špatné firmě, která propouští, která krachuje, tak půjde na úřad práce, a někdo jiný, kdo má štěstí, že může čerpat kurzarbeit, tak by měl o tolik více?

K tomu se vztahuje jeden pozměňovací návrh, předkládám ho - týká se alespoň mírného zlepšení podmínek nezaměstnaných lidí, registrovaných na úřadu práce. Podstata věci je v tom, aby podpůrčí doba prvních dvou měsíců umožňovala čerpat 65 % bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru. Samozřejmě, netýká se to propuštění z důvodu porušení pracovní kázně, ale u těch ostatních věcí nám jde o to, aby lidé, kteří se dohodnou, měli šanci na těch 65 %.

Druhý pozměňovací návrh, který předkládám, se týká prvních dvou měsíců kurzarbeitu, aby tam zůstalo těch navržených 150 % průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice, ale aby se postupně ta výše, maximální možná výše podpory snižovala. Jde o to, že je to opravdu navržené i výrazně štědřeji než třeba při srovnání s okolními zeměmi a v původním návrhu to také takhle nebylo. Navrhovali bychom takovou postupnost, a protože není jisté, jaký návrh projde, k čemu se vztahovat, tak jsme to navrhli ve dvou verzích. K tomuto tématu se tedy přihlásím k dvěma číslům pozměňovacích návrhů, aby to platilo jak k návrhu paní poslankyně Pastuchové, Aulické Jírovcové, tak pana poslance Sklenáka.

A poslední věc, ta covidová opatření, která nyní svým způsobem vrcholí v tomto zákoně, který má dlouhodobě platit, v zákoně, který se bude týkat dlouhodobě podpory v nějaké částečné zaměstnanosti nebo částečné nezaměstnanosti, tak ty covidové podpory zatím pomíjejí jinou motivaci, kterou považujeme za podstatnou, a sice motivaci lidí, aby se nebáli hlásit své kontakty a nebáli se chodit do karantény. To je věc, s kterou se potýkají i jiné země, dávají třeba motivační částky, peníze. My bychom navrhli za klub Pirátů navýšit do 30. června, jenom dočasně, do doby, než bude naočkována významná část populace, nemocenskou na 80 % pro lidi, kteří jdou do karantény kvůli covidu. Já vidím, že řada poslanců hnutí ANO kroutí hlavou. My to navrhujeme z toho důvodu, že je potřeba zvládnout, vydržet jako společnost do této doby, do června, ten poslední nápor pandemie, než bude podstatná část lidí oočkována.

A proto, že neustále klesá, a já tomu rozumím, ochota hlásit kontakty a chodit do karantény, tak abychom to mohli zvládnout, těch vlastně už doufejme jenom několik málo měsíců vydržet, navrhujeme toto opatření dočasně zvýšit nemocenskou na 80 % denního vyměřovacího základu.

Tak to je poslední pozměňovací návrh, který chci představit, a byla bych zejména velice ráda, kdyby došlo k vysvětlení toho, jak probíhaly expertní debaty na vládní úrovni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. S faktickou poznámkou je tady přihlášen pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Musím jenom reagovat na těch 80 %. Když se kolegové z Pirátské strany ptají na expertní týmy, tak bych se chtěl zeptat, jestli expertní tým zpracoval i to, proč bych měl rozlišovat a v čem je covid jiný. Já chápu, proč to bylo řečeno, ale já nemůžu diskriminovat někoho kvůli chorobě. Platí to pro všechny choroby stejně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V rozpravě vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já za klub STAN představila pozměňovací návrhy. Rozdělila jsem je do dvou skupin. Dva pozměňovací návrhy se vztahují k pozměňovacímu návrhu pana poslance Sklenáka, pak ty ostatní tři jdou samostatně. Opravili jsme to tedy podle toho, co jsme věděli. Přece jenom je to trošku složitější v tom, který pozměňovací návrh bude preferován. Myslím v uvozovkách ten komplexní.

První pozměňovací návrh se týká vyšší podpory pro zaměstnance, kteří pečují o nezaopatřené dítě, a to namísto podpory 70 % se navyšuje na 75 %. Cílem tohoto návrhu je rozlišení při čerpání příspěvku mezi zaměstnanci s rodinami, kterým snížení příjmu může velmi výrazně zasáhnout do každodenního života, v němž značná část jejich příjmů směřuje na náklady spojené s péčí o dítě na rozdíl od bezdětných zaměstnanců. Tím dojde k předejití situace, kdy by se osoba pečující o dítě z důvodu významného výpadku příjmů uplatněním režimu kurzarbeitu dostala do vážné ekonomické situace, a v důsledku této tíživé situace by musela výrazně omezit náklady na dítě v rozsahu, který by mohl na dítě mít kritický dopad, ať už v rovině vzdělání, sociální či kulturní. Cílem tedy je zvýhodnit rodiny s dětmi, jejichž základní náklady na běžný život jsou vyšší než náklady běžných zaměstnanců.

Druhý pozměňovací návrh, který se také vztahuje k návrhu pana poslance Sklenáka, se týká vyšší podpory v případě rekvalifikace a zvyšuje se na 80 %. Má za cíl motivovat zaměstnance v době částečné zaměstnanosti ke zvyšování kvalifikace a rekvalifikace organizované úřadem práce formou zvýšení náhrady o deset procentních bodů. Ještě lepším řešením by bylo samozřejmě zakotvit do zákona o zaměstnanosti možnost rekvalifikace ve spolupráci se zaměstnavatelem. Jednalo by se ale o systémovou změnu zasahující řadu dalších ustanovení zákona o zaměstnanosti, a na to jsme si tedy netroufli, protože si myslíme, že přece jenom by to koncepčně mělo připravit Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Dále následují samostatné pozměňovací návrhy. Tím prvním je omezení doby, kdy není práce přidělována na maximálně tři dny a dále je stanoveno počítání za zaměstnavatele. Tento návrh má za cíl nahradit navrhovanou podmínku nepřidělování práce za jednotlivého zaměstnance podmínkou nepřidělování práce sledovanou za celého zaměstnavatele. Tato úprava lépe vystihuje požadovaný stav věcí, to znamená, že zajišťuje, že podporu v částečné zaměstnanosti bude moci využít pouze takový zaměstnavatel, který v určitém provozu nebo jeho části přiděluje alespoň některým zaměstnancům práci. Současně zajišťuje dostatečnou flexibilitu potřebnou pro splnění předmětné podmínky, to je, že umožňuje, aby například některým zaměstnancům nebyla práce po určitou dobu přidělena vůbec a některým v plném rozsahu.

Druhým cílem pozměňovacího návrhu je snížit rozsah doby nepřidělování práce zaměstnavatelem z navrhovaných 20 až 80 % na 20 až 60 %. Touto úpravou by se předešlo v uvozovkách odstavování zaměstnanců, kteří nejsou pro zaměstnavatele a jeho činnost potřební. Za podmínek obsažených ve stávajícím návrhu by totiž zaměstnavatel mohl ve státem dotovaném režimu udržovat umělou zaměstnanost na úkor potřeby trhu a jiných zaměstnavatelů, kteří shání zaměstnance. Dále by také mohlo dojít k umělému udržování neperspektivních míst, která po skončení státní podpory stejně zaniknou.

Dalším, předposledním pozměňovacím návrhem je změna výpočtu z čisté mzdy na hrubou mzdu a dále vyšší podpora rodiny. Pozměňovací návrh má za cíl nahradit průměrný čistý hodinový výdělek, z něhož se stanoví výše podpory v době částečné zaměstnanosti, průměrným hrubým hodinovým výdělkem. Tím by se zmírnil propad příjmu převážné většiny zaměstnanců, který je nejvýraznější u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem. Jinými slovy, výrazně se tak zvýší příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, a tedy i jejich koupěschopnost. Myslím, že toto už zde bylo zmíněno paní poslankyní Golasowskou. Druhá část návrhu samozřejmě vychází také z toho, že by se měla podporovat rodina, ale ten princip pozměňovacího návrhu jsem uvedla již v návrhu, který by se vázal k pozměňovacímu návrhu pana poslance Sklenáka.

A posledním pozměňovacím návrhem, který, pokud se nemýlím, tady možná také zazněl, je maximální příspěvek z jednonásobku na jedenapůlnásobek, tedy má za cíl zvýšit nastavení maximálního stropu podpory v době částečné zaměstnanosti tak, aby zaměstnavatelům umožnil udržet v době krize lépe odměňované a vysoce kvalifikované zaměstnance. Myslím, že o tom tady již bylo také mnohokrát mluveno. A tímto bych uzavřela svých pět pozměňovacích návrhů a poprosila bych vás o zvážení podpory těchto návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Stanislav Grospič vystoupí v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já nebudu dlouze hovořit. Chtěl bych jenom říci, že vnímám návrh zákona, který se týká novely zákona o zaměstnanosti, byť nese ten přívěšek německý, kurzarbeit, jako velice nepodařený pokus kopírovat německou formu, která má svou historickou podstatu někdy z let dvacátých a možná ještě před první světovou válkou, a historicky se tedy vyvíjela. Má tedy za sebou dlouhou cestu, je poměrně propracovaná, je poměrně složitá, má svá přísná pravidla, a my do toho tady vstupujeme tím nejhorším možným způsobem, že zde máme několik pozměňovacích návrhů, které prohlašujeme za hlavní, a teď bude záležet na tom, který projde, který bude hlasován první, druhý a třetí a projde jako hlavní, a podle toho se bude třídit zbytek toho obrovského množství několika desítek pozměňovacích návrhů, a teď, co z toho vzejde? Vzejde z toho skutečná pomoc podnikatelům a zaměstnavatelům a zaměstnancům, jak se to bude promítat vůči velkým zaměstnavatelům typu Auto Škoda, TPCA (?), nějaké železárny, jiné velké podniky zaměstnávající 500 a více osob? Jak se z toho bude odvíjet pomoc, která bude v podstatě na vládě a na jejím rozhodnutí vůči drobným, malým, středním podnikatelům, a jakou vlastně bude ten zákon mít nakonec konečnou podobu, jaké v něm budou částky té podpory, za jakých okolností se přistoupí k tomu, jestli to bude vyzálohováno, nebo to bude na nich a zpětně jim bude ta pomoc poskytována a oni budou předtím zápasit s hranicí insolvence, nebo ne, pohybovat se v rozdílných lhůtách několika dnů, nebo třeba i týdnů, takže to všechno považuji za velice, velice špatné.

Já jsem také předložil několik pozměňovacích návrhů společně s kolegyní Hanou Aulickou. Ten jeden pozměňovací návrh, ona jej pak ještě odůvodní, se týká - a je předložen i s kolegyní Pěnčíkovou - podpory v době částečné zaměstnanosti, která náleží zaměstnanci pouze za tu část jeho týdenní pracovní doby, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a její výše činí 80 % průměrného hodinového čistého výdělku.

Zdůvodnění navrhovaných změn spočívá v tom, že návrh má za cíl zvýšení podpory v době částečné zaměstnanosti průměrným hodinovým výdělkem, a tím se výrazně zmírní velký propad příjmů převážné většiny zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, který se pohybuje v závislosti na rodinné situaci, počtu dětí, například u bezdětného zaměstnance při čtyřech dnech poskytování podpory a jednom dnu výkonu práce v týdnu v rozmezí od 24 % u příjmů ve výši 14 600 korun hrubého měsíčně, to jest až 12 134 korun čistého měsíčně, o 2 912 korun na 9 222 korun, do 40 % u příjmů ve výši 50 000 korun hrubého měsíčně, to jest 36 535 korun čistého měsíčně, o 14 559 korun na 21 976 korun měsíčně, a u vyšších příjmů se jak procentní, tak nominální ztráta příjmu v době pobírání podpory při částečné zaměstnanosti dále výrazně prohlubuje a tyto osoby se dostávají do sociálně obtížné situace, kdy nebudou zvládat hrazení svých standardních výdajů.

Nejvýraznější bude propad příjmů u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem a na nichž nejvíce závisí konkurenceschopnost jednotlivých firem, které budou nový institut pro své zaměstnance požadovat. Současně je třeba ale zdůraznit, že zvýšit příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti je zapotřebí i proto, aby... HDP a jeho dynamika je důležitým nástrojem podpory malého a středního podnikání, zejména v oblasti služeb poskytovaných obyvatelstvu. Z tohoto pohledu pak přináší navrhovaná změna klíčová opatření pro úspěšné fungování a využitelnost navrhované právní úpravy.

V uvedených případech, které jsem tady zmiňoval, by zvýšení podpory v době částečné zaměstnanosti ze 70 na 80 % zvýšilo u příjmu ve výši 14 600 korun hrubého měsíčně, to jest 12 134 korun čistého měsíčně, celkový příjem zaměstnance o 416 korun z vládou navrhovaných 9 222 korun na 9 636 korun měsíčně, a u příjmů ve výši 50 000 korun hrubého měsíčně, to jest 36 535 korun čistého měsíčně, by zvýšení podpory o 10 % zvýšilo celkový příjem zaměstnance z vládou navrhovaných 21 976 korun o 2 079 korun na 24 055 korun. Čili to je k tomu jednomu pozměňovacímu návrhu, který tady je.

A potom je tady ten jeden můj pozměňovací návrh, o kterém jsem tady hovořil už i posledně. Já jsem si vědom toho, že náš právní řád zná také institut pracovní doby na dobu určitou. Ten je upraven velice specificky, je řadou zaměstnavatelů využíván, a když ho pojmeme v úplném znění, tak znamená třikrát a dost. Ale pokud se zaměstnavatel rozhodne využít maximální délky, kterou zákon umožňuje, tak učiní tu smlouvu na dobu určitou na tři roky a každé tři roky ji prodlouží, čili ji může prodlužovat až po dobu devíti let. A v tomto případě navrhuji, aby, pokud tato smlouva je uzavřena na dobu minimálně jednoho kalendářního roku a zaměstnanec odpracoval ony tři měsíce, také dostával nárok a spadal do podpory kurzarbeitu. Myslím si, že je to vhodné opatření týkající se profesí méně kvalifikovaných, možná profesí, které jsou ale velice nezbytné v národním hospodářství, a také kupodivu i profesí v řadě vysoce kvalifikovaných, například u řady pedagogů. Takže já bych se potom přihlásil v podrobné rozpravě k těmto pozměňovacím návrhům nebo k jednomu z nich, k druhému se přihlásí paní kolegyně Aulická, a poprosil bych o jejich podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem vystoupí paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já už nechci nějak dál prodlužovat tuto už tak docela dlouhou debatu. Chci jenom velmi krátce stanovisko k tomu, co tady zaznívá.

My už dlouhodobě volali po tom, aby kurzarbeit byl připravený, aby konečně mohl začít platit namísto Antivirusů, těch jednotlivých programů, protože to považujeme za mnohem lepší řešení, a dost mě mrzí, že cesta k tomu je takhle dlouhá, trnitá a klopýtavá. Na druhou stranu to není naší vinou, opravdu je to vinou vládní koalice. Je potřeba tady v tom smyslu říci, že možná ani ne celé koalice.

Ale chci podpořit i zkrácení lhůt, o které tady bylo požádáno. My to určitě podpoříme, protože my vidíme za tím výsledek. A ten výsledek je pomoc podnikatelům, a zejména zaměstnancům. Proto chceme, abychom konečně už finálně po těch dlouhých debatách a schůzkách, které jsme k tomu všichni absolvovali - a já za to děkuji, že jsme tu příležitost měli to v samotné tvorbě návrhu ovlivňovat - tak dospěli, a pevně věřím, že kompromis, který nakonec z toho všeho velmi složitého jednání vzejde, bude prospěšný pro ty, kterým prospěšný má být.

Já tam mám ještě přece jenom pozměňovací návrhy, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, které jsou odůvodněny v samotných důvodových zprávách k nim, takže to tady nebudu teď předčítat. Považuji za rozumné, aby každý, protože číst umíme, si to přečetl.

A co se týče celkové podpory toho návrhu, tak podle toho, jaké pozměňovací návrhy nakonec přece jenom budou uplatněny a projdou, se rozhodneme pro finální podporu tohoto zákona ve třetím čtení, k němuž, doufám, dojde co nejdříve právě díky zkrácení lhůt, aby konečně, aby konečně už jsme podnikatelskému sektoru a zaměstnancům v tomto státě dali jasný signál, jak to vlastně bude fungovat, protože oni na to velmi, velmi čekají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já si dovolím ještě jednu malou repliku, vaším prostřednictvím, na paní předsedkyni Pekarovou Adamovou a možná i na kolegy, kteří se chystají podpořit její návrh. Poprosil bych o to, aby nebyl zneužíván tento institut k tomu, že zaměstnavatelé budou moci v této době dávat v podstatě bezdůvodně výpověď svým zaměstnancům. To je něco, co se vymkne z rukou. To je něco, co se bude vymykat tradicím českého právního řádu i úpravě pracovního práva, co povede k liberalizaci a výrazně zhorší sociální podmínky zaměstnanců, jejich rodin a zadělá na zcela další problémy a nakonec se celý kurzarbeit a dobrá myšlenka mine účinkem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Z toho návrhu, který předkládám, je vždycky samozřejmě účelově jeho kritiky vyjímána jenom jedna část, a ta druhá, to B, je záměrně zamlčeno, opomíjeno a nezdůrazněno, tak považuji za důležité to tady napravit a to B vám také zmínit. Je to totiž o tom, že zaměstnanec, pokud by došlo k uplatnění tohoto návrhu a pokud by došlo k uplatnění zaměstnavatelem, by získal vyšší odstupné a na tom podílu, který pro zaměstnavatele by byl zase výhodnější, by se podílel stát. Je to na přechodnou dobu navrhováno záměrně z toho důvodu, aby lidé, kteří už u svých zaměstnavatelů nemají velkou perspektivu, byli motivováni k tomu, a aby (to) pro ně bylo i finančně zajímavé a zajímavější, i pro toho zaměstnavatele, se posunout, rekvalifikovat, získat jiné pracovní místo, protože ne všechny sektory jsou současnou krizí postiženy. Samozřejmě některé trpí úplně příšerně a jsou v devastační fázi a některé naopak jsou na vzestupu. A tam určitě je příležitost se zase posunout. Takže tady chci doplnit to, co tady záměrně zmíněno není, a vždycky je z toho návrhu vytržena jenom jedna část, která vypadá na první pohled možná děsivě, ale podívejme se, jak neflexibilní naše pracovní právo naopak je, je to problém celá ta léta a myslím si, že ti z vás, kteří tady v těch lavicích sedíte a jste podnikateli, byste to měli potvrdit, záměrně se na jednoho z nich teď i dívám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Já už, kolegyně a kolegové, nechci zdržovat, a vaším prostřednictvím, pane předsedající, k paní Pekarové Adamové. Samozřejmě nebylo nic účelově vytrženo, já jsem si vědom toho, že ten návrh má i to B, ale právě i toho B se děsím, protože si myslím, že to poté povede jednak k zvýšení nákladů na stát, a to nejenom z hlediska výplat, ale z hlediska nároků na Úřady práce, rekvalifikace, řadu dalších programů a že v této situaci nám jde o to, aby se především touto formou, kterou tady nalézáme a obtížně na ní budeme asi hledat shodu, jsme našli stabilitu u těch stávajících zaměstnavatelů. Je mi jasné, že současná epidemická situace přemaluje možná trh práce, některá odvětví na tom budou velice špatně a budou se vytvářet jiná. O tom není pochyb, ale myslím si, že návrh jako takový by neměl být s touto formou spojován, že je vytržen z kontextu a že to není cesta k řešení nějaké stabilizace ve prospěch zaměstnanců.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nevidím nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, ani elektronicky, ani z místa, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně má zájem, takže prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Velmi stručně, protože už ta debata skutečně trvá velmi dlouho. Já se pak k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům vyjádřím ve třetím čtení. Co se týká, na jaké bázi byly tyto komplexní pozměňovací návrhy projednávány, tak to bylo na bázi tripartity. Ta jednání, myslím si, že jich byly desítky, probíhala od května tohoto roku a účastnili se jich jednotliví experti relevantních resortů, to znamená MPSV, MF a MPO.

Co se týká podpory tripartity, to byl dotaz, tuším, že pana poslance Bauera. Ano, ten návrh, který jsem v tom včerejším psaní označila za žádoucí a z našeho hlediska nejlépe zpracovaný - zároveň je to kompromisní návrh všech devíti subjektů zastoupených v této ctěné Poslanecké sněmovně - tak ten má podporu všech členů sociálního dialogu, to znamená všech čtyř prezidentů, respektive předsedů. Podepsali také ten dopis, který jsem vám všem 200 váženým členům a členkám této Poslanecké sněmovny zaslala, a společně zde vysvětlujeme, proč jsme dospěli k tomuto kompromisnímu a komplexnímu návrhu a proč jej považujeme za žádoucí.

Co se týká těch jednotlivých poznámek, dovolte, abych neprodlužovala tu dnešní debatu, abych se k nim vyjádřila buď bilaterálně, potkáváme se na chodbě, ráda vysvětlím, nebo potom ve třetím čtení. Je toho skutečně hodně, padlo toho hodně, ráda jsem kdykoliv k dispozici. Ještě si myslím, že takto důležitý návrh si to zaslouží, a velmi podrobně to vše vysvětlím ve třetím čtení.

Poslední věc. Ještě jednou vás, vážené paní poslankyně, páni poslanci, prosím, opravdu vás prosím, abyste podpořili zkrácení lhůty na sedm dní, protože naše ekonomika potřebuje návrh zákona o kurzarbeitu, potřebuje dobré řešení, a myslím si, že podnikatelé velmi toužebně čekají na tuto novou úpravu, potřebují nějakou jistotu v této velmi složité době. Kurzarbeit bude mít velkou výhodu - pokud projdete komplexní pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, že firmy - a na to bych chtěla skutečně upozornit - firmy, pokud ten návrh projde, nebudou již potřebovat finanční prostředky, aby předfinancovávaly mzdy svým zaměstnancům a také aby za ně zaplatily odvody, protože Antivirus, si myslím, že se nám velmi podařil, je to nejúspěšnější vládní program, nicméně jeho jedna z nejslabších stránek spočívá v tom, že firmy musí vyplatit mzdy, zaplatit odvody a pak teprve požádat o vyúčtování úřady práce. A to by se s komplexním pozměňovacím návrhem pana poslance Sklenáka změnilo. Takže ještě jednou vás prosím, abychom se po těch měsících debat posunuli o zkrácení lhůty na sedm dní, česká ekonomika to potřebuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní ministryni. Zeptám se paní zpravodajky, jestli má zájem o závěrečné slovo. Nemá, takže zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. První vystoupí paní poslankyně Pastuchová a připraví se pan poslanec... pardon, já se omlouvám, paní poslankyně, s přednostním právem... tak paní poslankyně Pastuchová, pak půjde s přednostním právem paní...

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych se ráda přihlásila k poslaneckému návrhu svému a kolegyně Aulické Jírovcové, který je v systému pod číslem 6756. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, teď s přednostním právem paní předsedkyně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Omlouvám se všem deseti za mnou. Hlásím se tímto k pozměňovacím návrhům pod čísly 6387, 6388, 6389 a 6391. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Roman Sklenák, připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 6997, který jsem představil v obecné rozpravě, a vzhledem k vyjádření pana místopředsedy Pikala tedy zde v podrobné rozpravě opakuji návrh na zkrácení lhůty k projednání garančním výborem na sedm dnů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacím návrhům pod číslem 7143, bonifikace vzdělávání, číslo 7211, evidence dohod, 7213, hlášení volných pracovních míst. Představila jsem je krátce v obecné rozpravě a jinak samozřejmě součástí těch podaných návrhů v systému je písemné zdůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k tisku 6958, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Juříček vystoupí v podrobné rozpravě. Připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Já se tedy hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům pod číslem 7203 a 6615. A jenom na závěr bych chtěl říct, že situace - abychom se nerozcházeli v tak negativní atmosféře - vůbec není tak negativní, naopak. My, schopné firmy, nemáme lidi, na trhu chybí 220 000 zaměstnanců, na úřadech práce je někde dneska kolem 275 000 lidí, kteří jsou téměř nezaměstnatelní - omlouvám se, nechci říct všichni. Takže je úplně nesmyslné, abychom teď něco urychlovali. A vidíte, že tu bramboračku, kterou jsme si tady nějakým způsobem uvařili, je potřeba ji nějakým způsobem rozklíčovat. Takže si myslím, že naopak by mělo být správné, a to vyzývám paní ministryni, aby dala dohromady tým rozumných lidí, kteří tomu opravdu rozumějí, nikoliv nějakých bossů, kteří nevědí úplně ten detail a nevědí ty souvislosti, tak aby se udělal s rozumnými lidmi rozumný návrh a rozumný zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Golasowská, připraví se pan poslanec Chvojka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla přihlásit ke svým třem pozměňovacím návrhům, které jsou pod číslem sněmovního dokumentu 6311, 6313 a 6314, a všechny pozměňovací návrhy jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda Jan Chvojka, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě jednou hezký podvečer, kolegyně, kolegové. Já jsem zde v obecné rozpravě představil a odůvodnil své dva pozměňovací návrhy k předmětnému tisku, k předmětné novele zákona o zaměstnanosti. První pozměňovací návrh se týká účinnosti a je do sněmovního systému vložen jako dokument číslo 7247, a druhý pozměňovací návrh, který se týká jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, je ve sněmovním systému uložen jako dokument s číslem 7248. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Richterová, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 7214, ten se týká 80procentní nemocenské. Dále k pozměňovacímu návrhu 7238, ten se týká podpory v nezaměstnanosti a jejího přiblížení směrem k tomu, jak vysoký je návrh kurzarbeitu. A potom návrhy 7239 a 7240, ty se týkají degrese, postupného snižování po dvou měsících.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně Věra Kovářová vystoupí v podrobné rozpravě a připraví se pan poslanec Grospič. Já zagonguji, abychom svolali poslance, protože budeme za chvilku hlasovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Chtěla bych se přihlásit k pozměňovacím návrhům, kterém jsou vedeny pod sněmovním dokumentem 7252. Tento návrh se týká vyšší podpory pro rodiny, místo 70 % 75 %. Sněmovní dokument 7253 týkající se vyšší podpory v případě rekvalifikace, zvýšení na 80 %. Jsou to pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu pana poslance Sklenáka. Dále potom jsou to sněmovní dokument 6441, který se týká omezení doby, kdy není práce přidělována na maximálně tři dny. Dále je stanoveno počítání za zaměstnavatele. Sněmovní dokument 6442, který se týká změny výpočtu z čisté mzdy na hrubou mzdu. A dále vyšší podpora rodiny. A sněmovní dokument 6443 týkající se maximálního příspěvku a jeho zvýšení na 1,5násobek. Tedy tímto se přihlašuji k těmto pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Grospič, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych se tímto prostřednictvím přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je registrován pod číslem 6344 a týká se toho, co jsem avizoval, zaměstnanců na dobu určitou v délce trvání minimálně jednoho kalendářního roku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Dovolte mi, abych se přihlásil jak k svému pozměňovacímu návrhu, tak k pozměňovacím návrhům ostatních kolegů z ODS. Předkládáme to jak pozměňovací návrhy k původnímu vládnímu návrhu novely zákona, tak ale i ke všem případným pozměňovacím návrhům, které by se měly stát základem dalšího projednání. Říkám to z hlediska procedurální jistoty. Jsou to pozměňovací návrhy, které najdete v systému pod číslem 6327, 6328, 6329, 6330, 6331, 6334, 6335, 6336, 6337, a pozor, změna, pod číslem 7267, což je pozměňovací návrh totožný s jedním z těch, které přijal hospodářský výbor, ale jak jsem říkal, z důvodu procedurální jistoty ho předkládáme i ke všem případným pozměňovacím návrhům, které by se staly základem dalšího projednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Šafránková, přihlášená z místa. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane místopředsedo. Já se také hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Čísla jsou 7094, 7093, 7241, 7051, 7050 a 7242. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do podrobné rozpravy, tudíž podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova. Není. Je zájem, takže prosím, paní zpravodajka má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jestli jsme počítala dobře, nebo respektive u pana kolegy Munzara jsem se v tom ztratila, tak bylo podáno kolem 35 pozměňovacích návrhů. Dále zde pan kolega Chvojka navrhl zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na projednání na sedm dnů. Právě tady, kvůli tomu množství pozměňovacích návrhů, nedoporučuji schválit zkrácení lhůty. Sociální výbor bude zasedat 3. února. Předpokládám, že to jednání bude velmi dlouhé, a potřebujeme všechny pozměňovací návrhy podrobně projednat, abychom našli shodu na co nejlepším řešení pro zaměstnance a zaměstnavatele.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce. Poprosím vás o klid v jednacím sále! Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Chvojky a Sklenáka na zkrácení lhůty na projednání ve výboru na sedm dnů. Všechny vás odhlásím. Přihlaste se, prosím, svými identifikačními kartami. Tak, počet se ustálil.

 

Zahájil jsem hlasování o zkrácení lhůty na 7 dnů. Kdo je pro? Na 7 dnů. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 88, přihlášeno 90 poslanců, pro 30, proti 4. Návrh byl zamítnut.

 

A tím končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce.

 

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, a tím je

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.