(12.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Takže ještě jednou. O 100 miliard snížit daně, o 100 miliard dát lidem víc peněz je správná cesta za předpokladu, že máme odvahu a sílu o 100 miliard snížit mandatorní výdaje na výdajové straně státního rozpočtu. To nemáte nikdo z vás! A nikdo z vás to nebude mít ani po volbách! Takže ti z vás, kteří pro tohle zvednou ruku, jste jenom populisté, kterých si mohu vážit lidsky, mohu je mít lidsky rád, ale nemohu si jich vážit v rozpočtové politice. Protože to, co teď chcete schválit, je tak zoufale nekompetentní, že nikdo, jedinec, rodina, firma, nikdo by se takhle nezachoval! Takhle jste schopni se zachovat jenom vy, populisté, kteří ty peníze čerpáte z peněz, které nejsou vaše, a necítíte k nim absolutně žádnou odpovědnost. Každý z vás, kdyby se to týkalo vaší rodiny, tak nic takového neudělá! Nemůže to udělat! Protože dobře ví, že někde v dálce je ten exekutor. No ale když jsou to ty veřejné peníze, no tak proč ne? Volby jsou za rok, tak snad nás za to ti lidé budou volit. A až přijde ten exekutor, tak za to bude moct někdo jiný, nejlépe Kalousek.
Já vám znovu říkám, že jestli pro tohle zvednete ruku, ať už v senátní, nebo v poslanecké verzi, tak se dopouštíte zločinu na našich dětech i na našich vnucích.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Valachová, řádně přihlášená do rozpravy. Poté pan poslanec Grospič.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážená paní ministryně financí, čelíme covidové ekonomické krizi způsobené celosvětovou pandemií, před jejímiž dopady nelze uniknout. Tím více to platí pro naši zemi, malou a uprostřed Evropy. Obáváme se více a více o zdraví a životy svých blízkých. Potřebujeme víc než kdy jindy fungující, dostupnou a bezplatnou zdravotní péči. Naše děti znovu a znovu musejí zvládat náročnou distanční výuku kvůli covidu, spolu s nimi přirozeně učitelé a učitelky, jejichž profesionální a kvalitní výkon, úsilí na dvě stě procent potřebujeme tak jak nikdy, aby COVID-19 neměl vliv na kvalitu výuky našich dětí, aby dohnaly, co musely zameškat, zvládly to a byly úspěšné ve vzdělávání na škole i v budoucí pracovní dráze v životě. Potřebujeme dostupné, kvalitní a bezplatné vzdělávání. Více než kdy jindy.
Naši senioři a seniorky v této náročné době potřebují více než kdy jindy péči, kterou jim dávají vedle jejich rodin také zaměstnankyně a zaměstnanci v domovech pro seniory, v neziskových organizacích zajišťujících péči v jejich domovech, v obcích a krajích. I zde potřebujeme dostatečnou síť takové sociální pomoci ve všech obcích, městech a krajích. Více než kdy jindy.
Dostupná kvalitní a bezplatná zdravotní péče, vzdělávání dětí a sociální péče o seniory, to není o socialismu. Je to o důstojnosti každého člověka, na kterou má právo bez ohledu na to, jak má tlustou a penězi naditou peněženku. V době krize je osvědčeno nedělat zásadní změny v daňové oblasti, zvláště v kombinaci se snížením přímých daní. Stejně tak předchozí ekonomické krize ukázaly, že největší hrozbou je, že se chudí stanou chudšími a bohatí bohatšími. Ekonomové před tím varují jedním hlasem.
Čtyři a půl milionu zaměstnanců, ano, o ty nyní běží. Ale co se jim ve skutečnosti nabízí? Dostanete peníze, více od státu, méně vám stát vezme. Už se ale mlčí o tom, že stejné množství peněz vám váš zaměstnavatel nepřidá, a to i tam, kde dříve zvýšení mzdy avizoval. Takové informace jdou z terénu. Budete mít tedy skutečně více, anebo pořád stejně? Naopak se zcela zjevně sníží příjmy naší země. Bezplatná zdravotní péče, vzdělávání dětí, sociální péče pro seniory, ty nyní zajišťuje stát s kraji a s obcemi. I po tzv. kompenzaci budou mít obce a kraje o 20 % na to méně. Jak to vyřešíme? Žádný plán jsem neslyšela.
Naopak slyším z krajů, že již škrtly investice do škol pro nedostatek peněz ve spoluúčasti, že nebudou zvyšovat mzdy a odkážou zaměstnance na to, že se jim zvýšil příjem již snížením daně. Naposledy mě dorazil ministr školství včera na tiskové konferenci vlády, kde učitelům a učitelkám sdělil, že růst čtyř procent jejich ohodnocení oproti deseti procentům pro zdravotní sestřičky, lékaře a sociální pracovníky jim stačí, protože dostanou od ledna více peněz na nižších daních. Zřejmě zdravotní sestřičky a lékaři nedostanou na daních v této logice navíc nic.
Shrnuto, s takzvaně nižšími daněmi se už teď začíná chytračit. Zaměstnanci navíc nedostanou vůbec nic. Buď jim dá o to méně na platu zaměstnavatel, anebo o to víc v následujících měsících a letech zaplatí na hypotéce, protože ty zdraží, na potravinách, tam zapracuje inflace, a na poplatcích za zdravotní péči, vzdělávání a sociální pomoc, protože to k rovné dani patří. Je to druhá strana této falešné mince, o které se nahlas nemluví. Podotýkám, že toto nejsou mé osobní pocity. To jsou informace a odborné hodnocení, které měsíce marně sdělují odborníci na makroekonomii. Uvidíme, kolegové a kolegyně, zda se k těmto dopadům budou ti, co rovnou daň 15 % prosadili, hlásit. A to veřejně.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pokračovat bude pan poslanec Grospič, v tuto chvíli poslední přihlášený v rozpravě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se nechtěl původně zapojovat do téhle obsáhlé diskuse o daňovém balíčku, protože on není jenom primárně o otázce mzdové, o superhrubé mzdě, o daňových nákladech, které dopadnou na zaměstnance, on je o celé škále dalších daní a daňových opatření, ale nicméně mě prostě vede k tomu jedna úvaha. Tady se hovořilo a bylo to i v programovém prohlášení vlády, že bude zrušena superhrubá mzda. Daňový balíček, který tady byl představen a do nějž byly načítány pozměňovací návrhy a zachraňoval je pan premiér svým návrhem, při vší úctě, to není zrušení superhrubé mzdy, která byla kdysi zrušena v oněch letech 2008 a následujících a poté měla skončit jejich platnost a byla prodloužena v tichosti a běží dodnes. To je vlastně jenom taková obezlička na většinu zaměstnanců, většinu 4,5 (milionu) lidí, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, a hovoří se tady často a pravice i jiné politické uskupení, středolevé třeba, se zaklínají modlou střední třídy, střední vrstvy. To je také taková velká obezlička, která podle mě není namístě. (V sále je velmi rušno.)
Já bych tady měl ohlásit takový střet zájmů, protože vedu jeden z menších odborových svazů. Ale chtěl bych upozornit na to, že průměrná mzda např. v roce 2015 činila 26 467 korun. V prvním pololetí letošního roku dosáhla 34 271 korun. Ovšem - a teď nastává to ovšem - co je skutečná průměrná mzda a kolik těch zaměstnanců, kterých je přes čtyři miliony, na ni ve skutečnosti dosáhne? A kdo vlastně tedy tvoří tu střední vrstvu? Jestli zaměstnanci, zejména třeba v dělnických profesích, prodavačky v obchodech, zaměstnanci v běžných službách. Ti, co zabezpečují běžný chod společnosti, uklízejí třeba i na ulicích, vykonávají práci, která je společensky nutná a nezbytná a neměla by být dehonestována. Ti, kteří, a snažíme se tady, a hovoří se o tom jako mantra odleva doprava, také o podpoře řemesel a tradičních zaměstnání v řemeslných oborech, v učňovských oborech, které za 30 let byly naprosto dehonestovány - tak zdalipak tam dosáhnou na průměrnou mzdu? A zda i osoba samostatně výdělečně činná ve svých příjmech dosáhne vlastně zisk, který by se mohl rovnat této průměrné mzdě ve společnosti a pokryje jeho náklady. ***
