Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
/sněmovní tisk 910/4/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 910/5, informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Zdeňka Nytru, žádám, aby se usadil u stolku zpravodajů. (V sále je velmi rušno.) O totéž žádám místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou a požádám ji zároveň, až se situace uklidní, aby se za vládu České republiky k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila.

A teď tedy, paní vicepremiérko, musíme posečkat, až se situace uklidní. Požádám hloučky ve sněmovně, aby diskuze přenesly do předsálí. Vážené kolegyně a kolegové, schválili jsme pořad schůze, budeme se jím řídit a žádám všechny, kteří nebudou diskutovat k zákonu v oblasti daní, aby přenesli diskuzi do předsálí nebo aby zaujali svá místa a nechali vystoupit místopředsedkyni vlády a ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji pane místopředsedo. Dámy a pánové, předstupuji před vás dnes ještě jednou a věřím, že naposledy, s žádostí o souhlas s daňovými změnami, které mezi jinými představují razantní snížení daňové zátěže, podporu ekonomiky, odstranění dlouhodobých diskriminací a distorzí, stejně jako dalších opatření reagujících na současnou krizi. Chtěla bych vás proto z tohoto místa požádat o souhlas s kompromisní verzí schválenou Senátem. S verzí, která kromě snížení daní z příjmů pro zaměstnance na 15 a 23 % rovněž zvyšuje základní slevu na poplatníka o 3 tisíce korun v roce příštím a o další 3 tisíce v roce 2022. Současně tato verze daňového balíčku přináší úpravu rozpočtového určení daní ve prospěch obcí, měst a krajů. Je to kombinace, která pomůže bezmála 4,5 milionu zaměstnanců, stejně jako zaměstnavatelům, kteří tak budou moci udržet vysokou zaměstnanost a věnovat prostředky na zotavení svého byznysu po těžké recesi a obnově investiční aktivity a rozvoji firem.

Bez nadsázky stojíme na rozcestí, zda brzký návrat do normálu, nebo pomalé a nejisté zotavení z krize. Z minulosti víme, že stačí málo, a naše země si může způsobit novou krizi vlastními chybami, zejména zaškrtí-li ekonomiku a zhorší očekávání občanů a firem. A platí to i obráceně. Goethe napsal, že ke všemu, co je velké, je zapotřebí odvaha. Myslím, že tato vláda - samozřejmě s podporou Sněmovny - už v boji o záchranu ekonomiky, podnikání a udržení životní úrovně dokázala, že umí přicházet s opravdu rozhodnými kroky. S rozhodnými kroky, za kterými si stojíme a za které jsme připraveni nést plnou politickou zodpovědnost.

Dovolím si v této souvislosti připomenout jarní plošné moratorium na úvěry, se kterým jsme přišli jako jedna z vůbec prvních zemí. To bylo něco, co bylo prostě úplnou novinkou. Nebyly s tím zahraniční zkušenosti, které bychom mohli převzít. Moratorium jsme však prosadili a zafungovalo. A zafungovalo právě v okamžiku, kdy ho bylo potřeba nejvíce. Obavy o narušení vztahu věřitel - dlužník se nenaplnily. Ukázali jsme, že i malá země může být průkopníkem. Moratorium využilo 360 tisíc dlužníků, kterým tento krok významně pomohl, 360 tisíc různých příběhů.

Díky novelám rozpočtu pokaždé tak hlasitě diskutovaným jsme na podporu ekonomiky vyplatili ke konci listopadu již přes 241 miliard korun. Ukázalo se tak, že jsme postupovali naprosto v souladu s celoevropskými trendy. Nejrůznější obavy se prostě nenaplnily. A já jsem přesvědčena o tom, že se nenaplní ani v tomto případě. Naopak věřím, že daňový balíček pomůže rozběhnout motor naší ekonomiky. Jízda na půl plynu není pro zotavení se z nejhlubší krize novodobé historie České republiky adekvátní reakcí rozhodné vlády a Parlamentu.

Ačkoliv nejsledovanější a nejskloňovanější změnou v daňovém balíčku je zdanění práce, obsahuje i další podstatné úpravy. V souvislosti s podporou ekonomiky bych též uvedla mimořádné zrychlení odpisů pro letošní a příští rok. Díky němu budou firmy a podnikatelé více investovat, protože jim zkrátka zůstane na investice více prostředků. Vedle zrychlení odpisů balíček odstraňuje i zbytečnou administrativu, když trvale zvyšuje hranici pro povinné odpisování ze 40 na 80 tisíc korun. Nově si veškerý majetek do této částky bude moci podnikatel odepsat jednorázově.

Dále novela obsahuje úpravu stravenkového paušálu, která v důsledku pandemie získala další rozměr. Znamená totiž více peněz pro provozovatele stravovacích zařízení a přístup k zaměstnaneckým benefitům pro další milion zaměstnanců.

Předložený návrh posiluje také rozhodovací pravomoci místních samospráv v oblasti daní z nemovitých věcí. Tím umožní stanovit místní koeficient zvlášť pro jednotlivé části obce. Dnes je způsob úpravy velmi rigidní a umožňuje určit koeficient pouze jednotně pro celé území. Obce tak prostřednictvím této úpravy získají možnost spravedlivější daňové politiky a případně i zvýšení svých obecních příjmů.

Je tu ale i řada jiných změn s jasným společným jmenovatelem, zlepšit daňové prostředí a reagovat na současnou složitou situaci. Například uznatelnost výdajů souvisejících s koronavirem, rovné podmínky u zdanění příjmů z dluhopisů, jednodušší vykazování dobíjení elektromobilů, úleva pro rodiče hospitalizovaných dětí nebo snadnější vstup na trh pro malé distributory lihu.

Dámy a pánové, zvykli jsme si žít v období růstu, hojnosti a dostatku. Současná situace a zkušenost s koronavirem mnohým otevřela oči a pomohla pochopit hodnotu toho, co je skutečně důležité. Dovolím si mírně parafrázovat a říct, že rok 2020 nesl prvky dekadence a úzkosti. Pevně věřím, že rok příští bude naopak rokem renesance a obnovy nejen české ekonomiky, ale především společnosti jako takové. Abychom k tomu lépe přispěli, žádám vás o podporu daňového balíčku ve verzi schválené Senátem.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové. Nyní požádám, aby se slova ujal Zdeněk Nytra, senátor, který nám odůvodní usnesení Senátu. Pane senátore, prosím, máte slovo.

 

Senátor Zdeněk Nytra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, krátkou informaci o tom, jak probíhalo schvalování v Senátu, jste všichni obdrželi. Chci poděkovat paní ministryni financí za vyčerpávající úvodní slovo, takže budu v podstatě velice stručný.

Před vámi jsou dneska tři možnosti. Schválit senátní verzi daňového balíčku, k tomu se ještě vrátím, senátní verzi daňového balíčku zamítnout a schválit vaši původní verze, to znamená schválit větší zatížení příjmové stránky rozpočtu, a dovolím si tvrdit, zaříznutí rozpočtu měst, obci a krajů. Anebo neschválit nic, daňový balíček jednoduše hodit do koše. Nemyslím si, že je to dobrá varianta, protože tento daňový balíček obsahuje spoustu prospěšných bodů, opět, jak říkala paní ministryně financí, formou zrychlených odpisů počínaje a další a další. Proto vás chci všechny požádat o schválení.

Touto senátní verzí necháte více peněz v peněženkách všem lidem, kteří platí daně, rozšíříte okruh zaměstnanců, kteří žádné daně platit nebudou muset, zrušíte nespravedlivé a nebezpečné zdanění prodeje rodinných firem a startupů a jejich případný přesun mimo Českou republiku a v neposlední řadě budete z velké části kompenzovat dopad daňového balíčku na rozpočty krajů, měst a obcí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Zdeňkovi Nytrovi a ptám se, jestli se chce k usnesení Senátu vyjádřit zpravodajka garančního výboru, tedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, paní poslankyně Miloslava Vostrá. Asi nemá zájem.

Takže můžeme otevřít rozpravu. Mám čtyři přihlášky s přednostním právem, kolega Veselý tedy posečká. Prvním přihlášeným je Tomio Okamura, následuje Lukáš Černohorský, Miroslav Kalousek a Marian Jurečka. Dobře, eviduji další přihlášky. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hnutí SPD chce nechat co nejvíce peněz v peněženkách pracujícím lidem, a zvláště těm nízkopříjmovým a středněpříjmovým občanům. Jsou to oni, kdo navíc dnes nejvíce trpí škodami, které vznikly v důsledku vládních koronavirových opatření. Samozřejmě stejně tak nejvíce trpí nejenom zaměstnanci, ale také živnostníci a střední a malé české firmy a pochopitelně invalidní, starobní důchodci. Ale i ti díky hlasům poslanců SPD dostali těch 5 tisíc korun navíc a i důchody se budou příští rok navyšovat také díky poslancům hnutí SPD.

A právě proto, že chceme, aby pracující lidé měli více peněz v peněženkách, tak proto díky hlasům poslanců SPD prošlo před pár týdny ve Sněmovně zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Ta sleva na poplatníka se už nezvyšovala dvanáct let. Dvanáct let všechny dosavadní vlády v podstatě kašlaly na pracující lidi, protože tu skupinu pracujících lidí berou ostatní strany jako něco automatického. Oni prostě automaticky počítají s tím, že pracující lidé pracují, potom je stát sedře z daní a v podstatě ty daně se potom přerozdělují na různé nepřizpůsobivé a na další, dá se říci, nepotřebné výdaje.

A dnes nám tady ten zákon vrátil Senát. Vrátili nám ten zákon, kde my jsme hlasy tří politických stran - před několika týdny byla ve Sněmovně zrušena superhrubá mzda a zvýšena sleva na poplatníka, aby pracující lidé měli více peněz v peněženkách. Hnutí SPD prosazuje snížení daní, proto podporujeme původní sněmovní verzi daňového balíčku, která daně pracujícím občanům snižuje více než ta senátní. Zdá se ale, že původní sněmovní verze nebude mít dostatečnou podporu ostatních stran, protože ODS z toho, co původně podpořila, couvla a podporuje menší snížení daní pro pracující lidi. Podobně z toho couvlo i hnutí ANO. A chtěl bych poznamenat, že ta superhrubá mzda byla zrušena ve Sněmovně hlasy tří politických stran: SPD, hnutí ANO a ODS. Z tohoto dvě strany, ODS a hnutí ANO, z toho původního návrhu, který jsme ve Sněmovně prohlasovali, tak z toho couvly. Nevím, proč ODS a hnutí ANO trestají pracující lidi za to, že pracují, protože jak víme, tak zdanění práce v České republice je jedno z nejvyšších v Evropě, takže naopak by se mělo snižovat. A mělo by se snižovat více, abychom se srovnali s těmi vyspělými zeměmi.

Takže aby prošlo byť i menší snížení daní, hnutí SPD podpoří senátní verzi. A pokud dojde na hlasování o té sněmovní, podpoříme tu sněmovní. Pro občany bych dodal, že procedura je totiž taková, že se nejprve hlasuje o verzi senátní, a pokud bude schválena tato, o té sněmovní se již nehlasuje. Takže my chceme, aby prošlo alespoň nějaké snížení daní pracujícím lidem, když tedy ODS a hnutí ANO změnily názor po hlasování ve Sněmovně.

Rozdíl mezi senátní verzí a sněmovní verzí je v tom, že senátní verze zachovává zrušení superhrubé mzdy a snížení sazeb daní z hrubé mzdy, 15 % pro nízkopříjmové a středněpříjmové občany a 23 % pro vysokopříjmové občany. Což bylo i hlasy SPD schváleno Sněmovnou. Ale zároveň senátní verze snižuje zvýšení základní daňové slevy na poplatníka schválené Sněmovnou na zhruba 28 tisíc korun. Tak jako tak dochází u obou verzí ke zvýšení slevy na poplatníka, tedy k tomu, že pracujícím lidem zůstane více peněz v peněženkách, a to je dobře. Nicméně jak jsem řekl, u té sněmovní verze by zůstalo pracujícím lidem v peněženkách o něco více.

Hnutí SPD tedy podpoří návrh Senátu, protože podporujeme, aby občané platili méně na daních a zároveň jim zbylo více peněz. Pokud ale senátní verze neprojde tak, jak jsem říkal, potom budeme hlasovat pro verzi, kterou jsme navrhli a podpořili a byla také schválena Sněmovnou. Sněmovní verzi považujeme za lepší, protože více snižuje daně pracujícím lidem. Podpora snížení daní pracujícím lidem byla naprosto správným rozhodnutím poslaneckého klubu SPD. A vítáme také v této souvislosti prohlášení prezidenta Miloše Zemana, který nebude takzvaný daňový balíček svým podpisem vetovat. SPD je dlouhodobě pro snižování daní, přičemž vládní koaliční ČSSD naopak odmítá snižovat daně pracujícím lidem. Především je to ta ČSSD.

Jinak proto z tohoto důvodu nemůžeme souhlasit s výroky premiéra Andreje Babiše a jeho ministryně Aleny Schillerové, která označila zvýšení slevy na poplatníka, tedy podporu pracujících lidí, za finanční katastrofu pro stát. To je dost úsměvné, protože při pohledu na to, že vláda vyplácí horentní peníze takzvaným nepřizpůsobivým a politickým proimigračním neziskovým organizacím, například Organizaci pro pomoc uprchlíkům, mi spíše připadá, že finanční katastrofou pro stát je tato vláda, když takto strukturuje rozpočet. To znamená, vláda na jednu stranu teď po senátní, po tom, co prošlo Senátem, tak snížila to zvýšení slevy na poplatníka, to znamená, opět ubrala peníze slušným pracujícím lidem oproti té původní sněmovní verzi, na druhé straně jsme tady minulý týden v pátek hlasovali o státním rozpočtu na příští rok, kde se vyplácí peníze proimigračním neziskovkám, nepřizpůsobivým a tak dále a tak dále. A s tím prostě SPD nesouhlasí, s takto strukturovanými rozpočty. Protože zvláště teď v krizi musíme přesunout peníze. Musíme škrtnout tyhlety zbytné, nepotřebné výdaje, které nic nepřinášejí slušným lidem, nebo i ty sociální dávky je potřeba podmínit například pracovní minulostí nebo čistým trestním rejstříkem a tak dále.

Ostatně novela zákona z pera SPD na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými už tady leží půl roku a doufám, že konečně dojde tedy v lednu na to druhé čtení, protože prvním čtením už nám prošla. A abychom konečně ukončili to zneužívání, abychom přesunuli ty peníze ke slušným lidem. Ti je teď potřebují. Je potřeba zrušit v rozpočtu všechny tyhlety nepotřebné výdaje. Je potřeba snížit peníze na solární barony. Je potřeba zrušit inkluzi ve školství a naopak podpořit speciální školy, kde zdravotně postižené děti dostanou maximální možnou péči a zároveň v běžné výuce ty talentované děti také dostanou tu nejlepší možnou péči, aby se mohly vzdělávat.

Je potřeba zrušit ty drahé zahraniční armádní nákupy bojové techniky, kdy vláda chce dávat 50 miliard do německé ekonomiky na nákup německých bojových vozů. Já nevím, proč se to neodloží. Vždyť my potřebujeme podporovat teď přece českou ekonomiku. My potřebujeme, aby stát lil peníze do českých firem s českými zaměstnanci, které platí daně v ČR. To všechno jsou výdaje, které lze teď škrtnout a přesunout směrem ke slušným lidem, ať jsou to důchodci, ať jsou to živnostníci, zaměstnanci, nebo malé a střední české firmy.

Takže mě z tohoto pohledu opravu připadá velmi nevhodné, když se tady ODS a hnutí ANO oproti původní sněmovní verzi potom v Senátu domluví, že vlastně opět potrestají ty pracující lidi a tu původní zvýšenou slevu na poplatníka, která, jak říkám, ani nekopírovala inflaci, protože dvanáct let se nezvyšovala ta sleva na poplatníka původně, tak v podstatě zase to očekávání, co měli pracující lidé, a měli radost z toho, že konečně jim zůstane v peněženkách v průměru o dva tři tisíce více, co se týče průměrného výdělku v ČR.

A díky té slevě na poplatníka jsem chtěl říct ještě jednu věc. Protože my, SPD, jsme hlasovali pro zrušení superhrubé mzdy v souladu s naším programem i zvýšení slevy na poplatníka, tak tady nějací neználkové kritizovali SPD, že prý kvůli zrušení superhrubé mzdy, že je to zvýhodnění vysokopříjmových skupin obyvatel. Že prý podporujeme bohatší. No není to pravda, protože ti, co to říkali, tak si nevšimli, že zároveň prošlo zvýšení slevy na poplatníka. Takže samozřejmě ta kombinace zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka naopak pomáhá těm nízkopříjmovým skupinám občanů a těm středněpříjmovým. Takže jsem rád, že i tenhleten hoax, i tenhleten nesmysl, můžu tady vyvrátit. Protože naopak ta kombinace zvýšení slevy na poplatníka, zrušení superhrubé mzdy pomáhá právě těm nízkopříjmovým a středněpříjmovým občanům. Těm zbyde také o hodně více v peněženkách.

No a co se týče té slevy na poplatníka, kterou teď Senát bohužel snížil, snížil to zvýšení, které jsme odsouhlasili ve Sněmovně, tak i ekonomové se mimo jiné s námi politiky výjimečně shodují, že zvýšení slevy na dani na poplatníka, tedy finanční podpora pracujících lidí s nízkými a středními příjmy, byla z celého daňového balíčku nejvíce ekonomicky a společensky racionální částí. Protože vytváří skutečnou daňovou progresi pro lidi s nižšími příjmy a přináší jim vyšší příjem, který nezatěžuje zároveň zaměstnavatele. To je důležité. Zároveň to, že zůstane pracujícím lidem více peněz v peněženkách vlastně díky tomu zvýšení slevy na poplatníka, to nijak nezatěžuje zaměstnavatele, že by měl nějaké více náklady. A je také motivací legálně pracovat. Navíc ekonomové říkají, že toto zvýšení nejnižších příjmů má nejvyšší potenciál zvýšit spotřebu, a tak alespoň zčásti kompenzovat daňový výpadek posílením růstu ekonomiky.

Takže mě velmi mrzí, že ODS spolu s hnutím ANO nakonec ustoupily, v podstatě už den potom, co tady bylo prohlasováno, změnily názor a upravily ten původní sněmovní návrh, takže teď hlasujeme o tom méně výhodném návrhu pro pracující lidi a ten tady podle všeho asi projde. No, tak jako tak když aspoň o něco více peněz v peněženkách necháme pracujícím lidem, tak je to dobře. Proto jsem říkal, že SPD bude hlasovat i pro tu senátní verzi, ať projde aspoň nějaká.

Jakkoli za SPD navrhujeme úspory nepotřebných výdajů ve státním rozpočtu, o kterých jsem už tady hovořil, dal jsem tady konkrétní příklady, kde na to vzít, i na ten výpadek příjmů v rozpočtu, který samozřejmě způsobí to zrušení superhrubé mzdy, takže jsou na to peníze, je potřeba ale přeskupit peníze ve státním rozpočtu, což zase vláda nechce zároveň udělat. Tak je nám jasné, že jen úspory gigantickou rozpočtovou sekeru nemusí vyřešit. Je třeba, aby stát hledal skutečně příjmy i jinde. Měli bychom začít zdaněním zisků nadnárodních korporací, ten zákon tady leží z pera SPD už několik měsíců, připravil ho náš poslanec Jan Hrnčíř. A dále je samozřejmě třeba, aby stát investoval také do ziskových projektů. To samozřejmě stát nedělá. A největším problémem deficitního rozpočtu je fakt, že vláda zcela evidentně spoléhá na to, že chybějící peníze v rozpočtu vymačká z pracujících lidí a firem.

Co se týče těch investic do ziskových projektů, víme, že vlády na západ od nás, západní vlády, mají přímo podíly v ziskových firmách, v ziskových komerčních firmách, například ve světových automobilkách, a snaží se takto investovat, aby právě vydělávaly peníze i mimo výběr daní. Takže to já tady říkám dlouhodobě, že i česká vláda by měla tímto moderním západním způsobem uvažovat, ale je to jako když hrách na zeď hází a v podstatě vlády, všechny dosavadní vlády jediné, co dělají, tak v podstatě co nejvíce dřít pracujícího člověka a přerozdělit peníze. Ale to je prostě málo, to na ten rozpočet nestačí, na udržitelný rozpočet. Takže to je sice bohužel nejjednodušší, sedřít toho pracujícího člověka, co tady předvádějí vlády, ale také nejhloupější cesta. Protože růst zdanění práce a drobných a středních firem je cesta do pekla. Růst zdanění těch drobných a středních firem a práce zaměstnanců dusí ve finále ekonomiku a nakonec snižuje příjmy pro státní rozpočet. Protože samozřejmě neplatí to, že čím vyšší jsou daně, tím více vybere. To si myslím, že víme všichni, protože v okamžiku ta křivka jednou narazí na vrchol a pak už ten daňový výběr se logicky snižuje, protože lidé už potom nemají ty peníze.

Takže jsem řekl stanovisko SPD. Je to v souladu s tím naším heslem "slušný člověk na prvním místě". A v tomto smyslu my budeme hlasovat ohledně daňového balíčku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu místopředsedovi Tomio Okamurovi. Nyní s přednostním právem se stanoviskem klubu Mikuláš Ferjenčík, tak jak mám tady od kolegy Černohorského dopis, omlouvám se za své přeřeknutí. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím stručně shrnout postoj poslaneckého klubu Pirátů k tomuto návrhu.

My jako klub nepodpoříme ani jeden z těch dvou návrhů, a to v zásadě z tohoto poměrně jednoduchého důvodu. My jsme přesvědčeni, že toto snížení daní na dluh nakonec zaplatíme i s úroky. Ve chvíli, kdy máme schválený schodek státního rozpočtu 320 miliard korun, tak dále snížit příjmy toho rozpočtu o 100 miliard a přitom neudělat žádná úsporná opatření povede jenom k tomu, že ve finále to budeme nakonec muset zaplatit, a zaplatíme to i s úroky.

Co nám na tom návrhu vadí dál. Je tam evidentní rozpor mezi cíli toho opatření a jeho provedení. Vláda tvrdí, že účelem návrhu je podpořit spotřebu. Ovšem dělá to způsobem, který i ekonomové uvádějí jako neefektivní. Zatímco zvýšení slevy na poplatníka by skutečně podpořilo spotřebu, tak vláda jde primárně cestou snížení sazeb, což především u těch vysokopříjmových povede k tomu, že se zvýší jejich úspory, případně investují do nemovitostí, ale nepovede to rozhodně v takové míře k posílení spotřeby.

Vnímáme nějaká pozitiva senátní verze návrhu, podařilo se zachovat aspoň nějaké zvýšení té slevy na poplatníka, podařilo se alespoň zčásti vyřešit výpadek z příjmů samospráv, ale zůstává tam ten hlavní problém a to je 100 miliard díra do státního rozpočtu, kterou si podle nás v tuhle chvíli stát nemůže dovolit.

Dále bych se chtěl vyjádřit k hoaxům, které ohledně tohoto daňového balíčku vypouští pan premiér. Vyšel velký článek v Mladé frontě DNES o tom, že daňový balíček pomáhá všem stejně. Tak já se pokusím přeložit, co znamená podle pana premiéra všem stejně. Znamená to, že lidé s minimální mzdou, pokud nemají děti a mohou slevu vůbec čerpat, získají zhruba tisícovku měsíčně a lidé s poslaneckým platem získají zhruba sedm tisíc korun měsíčně. To je všem stejně podle pana premiéra Babiše. To znamená, člověk s minimální mzdou dostane tisícovku, člověk s poslaneckým platem sedm tisíc. Podle mě to teda není všem stejně.

Dále tvrdí, jak je to strašně výhodné pro živnostníky. Ale živnostníkům se ta sazba vůbec nesnižuje. Takže ta sleva na poplatníka byl jediný nástroj, který i živnostníkům aspoň o něco snižuje daně. A to je ta věc, proti které pan Babiš nejvíc bojoval, prostě bojoval ze všech sil proti snížení daní živnostníkům. Ten zákon jako takový se týká jinak, s výjimkou té slevy, jenom zaměstnanců. To taky není všem stejně.

Potom je potřeba zmínit poměrně důležitý aspekt. V důsledku tohoto zákona se zpomalí růst důchodů. Ten mechanismus je jednoduchý. A my to vidíme už dnes u toho, jak postupuje vláda. V důsledku snížení daní pomaleji porostou mzdy. Vidíme to dneska ve státním sektoru, kde vláda s výjimkou pedagogů nepřidává nic, s odkazem na to, že budou nižší daně, takže lidi stejně dostanou přidáno. Takže se nezvýší mzdy, ale důchody jsou navázané na růst mezd, takže důchodci přijdou o peníze. O těch pět tisíc korun, které dostali teď v prosinci, v důsledku tohohle zákona přijdou.

Dále jsem se chtěl vyjádřit k tomu zdanění příjmů z prodeje cenných papírů nad 20 miliónů korun, které jsme navrhli a prosadili v té poslanecké verzi. Za prvé éterem putuje informace, že jsme navrhli sazbu 23 %. To není pravda. Piráti navrhli sazbu 15 %, resp. navrhli jsme zrušení daňové výjimky, která tento typ příjmů od daní osvobozovala. Znamenalo by to tedy sazbu 15 %. Nicméně v důsledku pozměňovacího návrhu pana premiéra Babiše, který podpořilo ANO, ODS a SPD, ta sazba stoupla na 23 %, protože tento typ příjmů ten pozměňovací návrh pana Babiše zahrnul mezi ty příjmy, na které se vztahuje progresivní daňové pásmo. Piráti navrhli 15, hnutí ANO nejprve podpořilo tento pozměňovací návrh, následně zvedlo sazbu na 23 - a následně nám pan premiér nadává do neomarxistů. Tak to by měl asi nadávat primárně sobě, když my jsme navrhovali 15, a on prosadil 23.

Jinak ještě co se týče ideologie toho návrhu. Já si dovolím připomenout, že když Ronald Reagan, což rozhodně nebyl žádný levičák, to byl konzervativní americký prezident, když dělal svoji daňovou reformu, zvedl tento typ zdanění na 28 %. Ta ikona konzervatismu, ten člověk, ke kterému všichni odéesáci vzhlížejí, s oblibou citují, jak je to ten jeden z nejlepších politiků minulého století, tak tenhle člověk tuhle daň zvedl na 28 %. A nás tady za to, že jsme navrhli, ať se aspoň zruší ta daňová výjimka a dá se tam 15, nálepkuje kdekdo jako nějakou ultralevici. Vždyť je to nesmysl. Chceme jenom daňovou spravedlnost. Nevidíme důvod, aby se z práce platilo 40 %, a z jiných příjmů se platila nula. Sazba 15 % nám přijde zcela adekvátní.

A poslední poznámka, ještě jeden argument, proč nemůžeme ten balíček podpořit. Vláda opakovaně říká, jak na nějaké typy programů nejsou peníze. Ministryně financí říká: už si teď nemůžeme dovolit plošné odpuštění odvodů OSVČ, na to nejsou peníze. Kompenzační bonus se vztahuje na zlomek lidí, co na jaře, protože na to nejsou peníze. Celá řada našich návrhů naráží na to, že na to nejsou peníze. Paní ministryně teatrálně sčítá, kolik by stály ty naše návrhy, kdyby se všechny schválily. Ale potom se plošně nevybere 100 miliard korun. To je prostě obrovský balík peněz, které bylo možné použít na podporu těch nejzasaženějších. Když někdo teď je na pokraji bankrotu, tak je mu jedno, že bude platit menší daně, když nemá příjmy. On potřebuje státní podporu, aby nezkrachoval. Když mu vláda zakázala podnikat, tak je potřeba to kompenzovat. A peníze na ty kompenzace v důsledku tohoto zákona nebudou. Proto Piráti tento daňový balíček ani v jedné z těch verzí nepodpoří.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi. Nyní s přednostním právem Miroslav Kalousek, připraví se Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane senátore, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, není to tak dávno, bylo to v dubnu tohoto roku, kdy vláda předložila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Novelu, která velmi silně rozvolňovala rozpočtovou odpovědnost a předpokládala konsolidaci veřejných rozpočtů na předlouhých sedm let. Zděšení experti Národní rozpočtové rady hlasitě protestovali a opozice v této Sněmovně od středu doprava se snažila ze všech sil zabránit přijetí této novely, což se nepodařilo, ta novela byla přijata a vstoupila v účinnost.

Neuplynulo ani půl roku a v rámci daňového balíčku pan poslanec Babiš předložil návrh na další rozvolnění tohoto zákona rozpočtové odpovědnosti, a to tak, že konsolidace se předpokládá předlouhých dvanáct až čtrnáct let a na příští dva roky se ten zákon v podstatě vypíná. Opět experti zcela zásadně protestovali a opět Sněmovna na experty nedala, stejně tak jako Senát. Je to téměř stejné jako v opatření proti covidu. Experti si mohou říkat, co chtějí, populisté si nakonec stejně prosadí svou.

To znamená, v obou verzích, které máme před sebou, jak v poslanecké, tak ve sněmovní, je už druhá podle mě naprosto nepřijatelná novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Z tohoto pohledu, ve vší úctě k Senátu, Senát selhal úplně stejně jako Poslanecká sněmovna a jeho návrh nelze nazvat kompromisem. Přijmeme-li senátní návrh, sníží se mandatorní příjmy státu o 100 miliard korun, což je ohromující částka. Nikdo by to neuvítal víc než já. Já bych to skutečně velmi uvítal, kdyby na druhé straně bilance byl promyšlený návrh, jak snížit mandatorní výdaje státu o 100 miliard korun, ale nic takového není pravda. Vláda naopak mandatorní výdaje neustále zvyšuje. Poslední takové rozhodnutí udělala včera, pokud jste si všimli, rozšíření okruhu osob s nárokem na přídavky na děti je další výrazné zvýšení mandatorních výdajů, aniž by to bylo bilancováno na příjmové straně. Co hůř, já ať už volby, které jsou za necelý rok, dopadnou jakkoliv...

Pane kolego, nezlobte se, prosím pěkně, mohl byste ztlumit svůj hlas?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vám zjednám jakýsi klid ve Sněmovně. (Poslanec Kalousek: Děkuji.) Znovu požádám kolegy a kolegyně, pokud diskutují jiné téma, než je návrh vrácený Senátem v oblasti daní, tak ať diskutují v předsálí. Tady mluví jenom ten, komu bylo uděleno slovo. Ještě chvilku, ještě chvilku, pane poslanče... Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Co hůř, ať už volby, které jsou za necelý rok, dopadnou jakkoliv, tak já nevěřím, že tady bude většina, která bude mít odvahu, ochotu i sílu snížit mandatorní výdaje o 100 miliard korun. To se prostě nestane, taková většina se tu nenalezne. To znamená, že těch 100 miliard, které zaříznete dneska, se nám bude objevovat v nárocích na zadlužování státu mnoho a mnoho dalších let. To je něco, co si nemůžeme dovolit. Proto TOP 09 nebude hlasovat ani pro senátní, ani pro sněmovní verzi.

Dovolte mi ještě můj osobní pohled na názory některých komentátorů, že tento návrh, protože výrazně snižuje daně, je návrhem pravicovým. Vzhledem k tomu, že není vybalancován na straně výdajové, tak já na něm vůbec nic pravicového nevidím, pokud k pravicové politice patří rozpočtová odpovědnost. Tak jako neexistuje podle mého názoru pravicový a levicový extremismus, existuje jenom jeden nebezpečný extremismus, tak podle mého názoru neexistuje ani levicový či pravicový populismus. Existuje jenom jeden nebezpečný populismus. Tento návrh, ať už ve sněmovní, nebo v senátní verzi, je pouze a ryze populistický. Je především zoufale nekompetentní, je neodpovědný, a proto nesmírně nebezpečný.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní vystoupí pan předseda Marian Jurečka, připraví se Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, paní ministryně financí, jediný pane ministře, kolegyně, kolegové.

Musím říct, že o daňovém balíčku tady bylo za poslední měsíc řečeno na půdě Sněmovny hodně. Já jsem tady ten večer a tu noc vystupoval opakovaně s tím, že kromě zásadního výpadku do státního rozpočtu mi také vadí to, že není tím hlavním smyslem zvýšení slevy na poplatníka, případně zvýšení slevy na děti, protože to by bylo to opatření, které by nejvíce podporovalo ty, kteří tu pomoc opravdu potřebují nejvíc - rodiče, rodiny, pracující rodiče, demografii České republiky. České republiky, která vymírá. A pak jsem tady hovořil také o tom, že není možné takovýmto brutálním zásahem škrtnout velkou část příjmů měst, obcí a krajů, které už dneska se potýkají s dopady krize a s tím, že musí škrtat nejenom na straně investic, ale dost často i na straně některých důležitých provozních výdajů, které se třeba týkají i péče o lidi, kteří mají nějaké zdravotní hendikepy, jsou vyloučeni, prostě v oblasti sociální, zdravotní, případně podpory volnočasových aktivit, jako je práce s mládeží atd.

Proto když tento balíček odešel do Senátu, tak za KDU-ČSL jsme měli dvě možnosti. Buďto od toho dát úplně ruce pryč, nepřispět k žádné dohodě na půdě Senátu, která by bez senátního klubu KDU-ČSL nebyla možná, a tím pádem spět k tomu, že tady bude pouze a jenom sněmovní verze, která byla v těchto ohledech opravdu velmi, ale velmi špatná a nedomyšlená. Proto jsme se rozhodli být konstruktivní a jednat a hledat možný kompromis, který jsme hledali jak s partnery, s kolegy z ODS, kteří mají nejsilnější senátní klub, my ho máme třetí nejsilnější, ale také s premiérem a ministryní financí. Musím říct, že ta jednání nebyla jednoduchá, vedla se přes dva týdny. A chápal jsem své kolegy... Nebo chápal, viděl jsem u nich, že problém je pro ně především zvýšení slevy na poplatníka. A nám se nakonec podařilo v té debatě i v hlasování Senátu slevu na poplatníka v tom návrhu obhájit, i když ne v té původní sněmovní verzi, což je škoda, ale mohlo to dopadnout také tak, že tam nebude vůbec nic. Takže je tam zvýšení slevy na poplatníka ve dvou krocích, o 3 000 korun pro rok 2021 na částku 27 840 a o dalších 3 000 korun v roce 2022 na částku 30 840.

Je tam také důležitá věc, která se podařila tady ve Sněmovně, a za to moc děkuji, a to bylo odstropování bonusů, které mohly uplatňovat vícečetné rodiny, ale který byl pouze do částky 60 040 korun, a tím pádem výrazně hendikepovala rodiny pracujících rodičů, kteří měli tři a více dětí. A protože nejlepší je mluvit řečí konkrétních příkladů, tak si dovolím tady říct pár příkladů, co to pro ty rodiny a ty rodiče v praxi znamená. Takže dovolím si tady říct příklad. Otec má 30 000 hrubého, maminka pracuje na zkrácený úvazek, společně vychovávají pět dětí a podle toho původního návrhu pana premiéra Babiše by tato rodina nedostala vůbec nic navíc. Ale díky zvýšené slevě na poplatníka, díky odstropovanému daňovému bonusu, to znamená, že tato rodina, kde ti rodiče pracují, starají se o své děti, jdou příkladem, ročně získá navíc od příštího roku 46 920 korun. Když se potom podíváme například na manžele, kteří mají zhruba příjem kolem 35 000 korun a pracují, tak u nich to dělá, to zvýšení, na 55 330 korun. Nebo když se podíváme i na příklad ženy, maminky, která je vdova samoživitelka, má doma čtyři děti, je ve velmi těžké situaci, pracuje na zkrácený úvazek kolem 10 000 korun hrubého, tak by také nedostala vůbec nic navíc, ale díky senátnímu návrhu ročně zůstane této ženě 22 716 korun. Takže jsou tady příklady konkrétních lidí, rodin, vícečetných rodin, které díky této úpravě budou na tom ekonomicky od února příštího roku lépe.

Přes to všechno, co tady zaznělo z hlediska nutnosti hledat do budoucna i rozpočtovou zodpovědnost, hledat úspory na straně výdajů a v budoucím volebním období tak hledat i dodatečné příjmy, tak díky tomu, že se podařilo postupně zvýšit tu slevu na poplatníka, která se dvanáct let nezvyšovala, díky tomu odstropování toho nesmyslného stropu pro vícečetné rodiny a díky té kompenzaci, která obcím, městům, krajům vrací alespoň část příjmů, které budou nutně potřebovat, si troufnu říct, že to je kompromis, který já třeba osobně jsem ochoten podpořit, ale s vědomím toho, že v příštím roce a v letech dalších bude velmi těžké dokázat vybalancovat to, jakým způsobem sestavit státní rozpočet. Budou se muset hledat výrazné úspory na straně jednotlivých resortních kapitol, budou se muset hledat i dodatečné příjmy. Myslím si, že to, co máme doteď, to vysoké zdanění ceny práce a malé zdanění kapitálu, tak budeme muset tyto věci vybalancovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Nyní pan poslanec Radim Fiala, připraví se pan místopředseda Petr Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, poslankyně, poslanci, dovolte mi ještě krátké stanovisko za klub hnutí SPD. My jsme samozřejmě o této věci, o snížení daně a zvýšení slevy na poplatníka, dlouho jednali. Ale musím říct, že je to ojedinělá věc. Za dobu mého působení v Poslanecké sněmovně si nepamatuji, že by se snižovaly lidem daně. A já jsem rád, že historicky u tohoto okamžiku můžu být, protože si dokážu představit, že dalších 20 let se nic podobného nestane. Jako by některé politické strany zapomněly, že jsou servisní organizací pro lidi, pro občany této země. A pro ně pracujeme.

Já jsem byl u toho, když některé politické strany v minulosti rozdělovaly sociální dávky tamtomu, tamtomu, neadresně, plošně, jenom proto, aby si zajistily volební výsledek. Toto je ale naprosto jiná situace. To je adresná věc. My přece snižujeme daně. To znamená, že každý pracující člověk, který pracuje, tak mu zbude víc peněz v peněžence. To znamená, že podporujeme lidi, kteří pracují, slušné lidi, kteří si to odpracovali. A já si myslím, že to je nejlepší varianta, jak k těmto lidem dostat finanční prostředky, aby se měli lépe. Aby se měly lépe i jejich děti. To je daleko lepší než plošně rozdávat jakékoli sociální dávky nebo to dělat jakkoliv jinak. Takže už z tohoto důvodu hnutí SPD podporuje jak sněmovní návrh, tak senátní návrh. Ale bohužel, bude se hlasovat nejprve o senátním návrhu, který pravděpodobně projde, a my chceme být součástí snižování daní naprosto konkrétně, to znamená, že bychom podpořili oba návrhy, ale tím, že se začne u senátního návrhu, který pravděpodobně projde, tak podpoříme i senátní návrh. A znovu opakuji, jsme rádi, že u toho můžeme být.

Co se týče rozpočtové nevyváženosti, jak to bylo nazváno, jsem přesvědčen, že Ministerstvo financí může najít za rok, dva spoustu dalších možností. Naše heslo hnutí SPD je, že zdaníme nadnárodní korporace pro to, abychom mohli snížit daně pracujícím lidem. Myslím si, že to je naprosto správné. Znám řetězce, které zde pracují, fungují, mají obrat v desetimiliardách korun, a neplatí žádné daně. Znám různé servery, které mají obrat v miliardách korun, a neplatí žádné daně! Tak ať zaplatí daně, ten výběr daní bude také v miliardách korun a my bez problému můžeme snížit daně lidem. Podle mě je to správný přístup.

Takže za hnutí SPD budeme hlasovat pro snížení daní a myslím si, že je to pro nás správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuju panu poslanci Radimu Fialovi. Nyní s faktickou poznámkou Miroslav Kalousek a s přednostním právem Petr Fiala. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, jenom velmi stručně, nechci zdržovat. Ale pan předseda Fiala, pan předseda Fiala z SPD, řekl, že si nepamatuje, že by nějaká vláda snížila daně. Dovolím si osvěžit pozornost: zavedení superhrubé mzdy v roce 2008 znamenalo výrazné snížení daně z příjmu fyzických osob, protože předtím byly čtyři progresivní sazby a představovalo to zhruba 75 miliard v tehdejších cenách. To se skutečně stalo, ale bylo to v době, která byla pro to vhodná. A bylo to vybilancované na druhé straně snížením mandatorních výdajů. To znamená, snížení daní bylo téměř tak veliké jako to dnešní, ale nebylo osamocené a bylo doprovázeno příslušnými kroky na výdajové straně bilance.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Mariana Jurečky. Požádám ještě o strpení pana místopředsedu Petra Fialu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Jenom v rychlosti doplním ještě, minulá koaliční vláda, kde jsme byli jako KDU-ČSL součástí, snižovala daně. Pro pana předsedu z SPD Fialu doplním, bylo to formou zvyšování slev na děti, kde došlo i k progresi v tom, že na druhé, třetí a další dítě se sleva zvýšila výrazně více a ročně to těm rodinám přineslo přes 5 miliard korun. Také jsme vrátili slevu na manžela, manželku u živnostníků a také jsme snížili DPH v tom minulém období. Takže bylo tady několik kroků, které znamenaly objektivně snížení daní především s cílem podporovat rodiče, kteří pracují a mají děti. A jenom doplním - sleva na poplatníka a odstropování toho bonusu pro vícečetné rodiny, tak v roce 2022 to přinese rodinám a pracujícím lidem a rodičům přes 23,5 miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Také děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny, předseda ODS Petr Fiala. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já budu velmi stručný. Jednak mám od 10 hodin řídit jednání - děkuji panu místopředsedovi, že tam vydržel o chvíli déle - jednak je předvánoční čas a jednak si myslím, že za ty poslední týdny už bylo řečeno skoro všechno ke snižování daní. A máme za sebou taky desítky hodin jednání tady v Poslanecké sněmovně, v Senátu, takže myslím, že se nemůžeme ničím překvapit ani říct něco nového.

Myslím, že výsledkem těch dlouhých jednání je návrh, který máme dnes tady předložen ke schválení. Návrh, který přišel ze Senátu. Já jsem ho už před nějakou dobou nazval velkou dohodou a myslím si, že to je velká dohoda. Velká dohoda mezi Poslaneckou sněmovnou, Senátem, krajem, obcemi a taky lidmi. Velkou dohodou o tom, že budou sníženy daně. A jsem rád, že na tom Občanská demokratická strana měla výrazný podíl.

Velká dohoda je to i proto, že dochází k poměrně výrazným kompenzacím. V senátním návrhu jsou obsaženy výrazné kompenzace pro kraje a obce, kompenzace za výpadek daní, daňových příjmů, tedy něco, co v tom při projednávání tady v Poslanecké sněmovně schváleno nebylo, i když Občanská demokratická strana pro tento návrh samozřejmě hlasovala. Je to dohoda, kompromis taky proto, že jsme našli nějakou rovnováhu mezi snížením sazby daně a slevou na poplatníka, které původně odešly z Poslanecké sněmovny v jiné verzi. My jsme přesvědčeni, že návrh, který teď přichází ze Senátu, je vyvážený a velmi rozumný. A myslím si, že nikdo, kdo přemýšlí nad tím, že lidé mají mít více peněz, svých peněz, že lidé mají mít nižší daně, nikdo z těchto poslankyň a poslanců nemůže mít pocit, že je politicky poražený. Senátní verze je vyvážená a dobrá.

A když mluvím o snížení daní, týká se to 4,5 milionu zaměstnanců. A pro ty 4,5 milionu zaměstnanců to není žádná kosmetická úprava, není to nějakých pár bezvýznamných stovek, jak jsem slyšel to bagatelizovat kritiky tohoto daňového snížení. Je to docela dost peněz a myslím si, že třeba pro někoho, kdo má měsíčně plat 20 tisíc, ta tisícovka navíc není bezvýznamná. Nebude to také nějakých pár bezvýznamných stovek pro učitele, hasiče, policisty, protože měsíčně - měsíčně - jim přibude do peněženky někde mezi 1 500 a 2 000 korun a to už každý pozná. Takže nebude to pár bezvýznamných stovek pro žádného pracujícího člověka, pro žádného vydělávajícího zaměstnance.

Proto také říkám, že klíčovým slovem dnešního jednání, dnešního rozhodování je příležitost. My máme příležitost udělat něco, co se tu už dlouho nestalo. Výrazným způsobem lidem snížit daně a pomoci 4,5 milionu zaměstnanců. A to je obrovská příležitost. Já jsem tady, jak jsem na začátku poslouchal, slyšel paní ministryni, která tady přišla s pěkným citátem, mám pocit, že to byl Goethe, tak já také přijdu s jedním citátem a ten zní zase takto: Jsem pro snižování daní za jakýchkoliv okolností, s jakoukoliv záminkou, z jakéhokoliv důvodu a kdykoliv je to možné. A to je citát samozřejmě, někteří to poznáváte, to jsou slova slavného liberálního ekonoma Miltona Friedmana, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, a já ta slova plně podepisuji. Ano, tak to je. Jsem pro snižování daní za jakýchkoliv okolností, s jakoukoliv záminkou, z jakéhokoliv důvodu, když je to možné, a proto mám také radost z toho, co jsme připravili a co sem přišlo ze Senátu.

Kromě té dobré zprávy pro lidi a pro všechny, kteří jsou zaměstnanci, pracují, pro 4,5 milionu pracujících lidí, máme také ještě jednu příležitost - příležitost vytvořit tlak na vládu, aby stát nehledal jenom způsoby, jak každý rok od lidí co nejvíc vybrat, ale aby se stát také učil šetřit na sobě. A je to tlak, který není jenom na tuto vládu, určitě ne, ale hlavně na ty vlády, které přijdou. Je to tlak samozřejmě nepříjemný, protože to pro vládu není nic pohodlného, ale myslím si, že to je tlak, který je v této zemi potřeba. A já plně uznávám, někteří to formují jako výčitku, že při snížení daní stát vybere od lidí o něco méně peněz. Ano, tak to je, ale já to nechápu jako výčitku. Já to chápu jako příležitost. Peníze patří lidem, oni je vydělávají, až v druhém sledu něco z těch svých peněz poskytují státu. A z tohoto hlediska považuji snížení daní a také určité snížení příjmů státu za pozitivní, užitečný impuls, jak začít přemýšlet a také hlavně něco dělat se spotřebou státu.

Takže dámy a pánové, využijme příležitost, využijme tu příležitost, kterou máme, projevme odvahu snížit daně, projevme důvěru lidem, že sami vědí, jak nejlépe, jak správně naložit se svými penězi, a potom za rok prokažme schopnosti, že vláda může hospodařit lépe, že může hospodařit zodpovědněji, že dobrá vláda dokáže šetřit na provozu státu, a ne šetřit na lidech.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, senátní verzi považujeme za dobrou a vyváženou, a proto pro ni bude Občanská demokratická strana hlasovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Petru Fialovi a pokračujeme ještě s přednostním právem vystoupením ministra kultury Lubomíra Zaorálka a poté se připravím k vystoupení já. Předám řízení schůze. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dovolte mi, abych zareagoval na vystoupení pana předsedy Fialy, protože já si myslím, že pan předseda Fiala řekl plno hladkých, kulatých, uklidňujících slov, kterými říká, nic se neděje, všechno je v pohodě, ale mně připadá, že daleko přesněji podstatu postoje ODS vyjádřil ten váš známý sprosťák pan Novotný, který na statutu nedávno napsal úplně natvrdo a jasně: Jak se dostaneme k moci, tak zvýšíme DPH a budeme škrtat ve výdajích. Takže je to daleko jednodušší a srozumitelnější než to, co tvrdil pan předseda Fiala, a je to úplně přesně to - Modrá šance je zpět. Celá logika a filozofie Občanské demokratické strany se nám prostě vrací. A dokonce nemá pravdu ani pan Kalousek, který tady řekl, že to žádná pravicová politika není. Údajně řekl: toto né, protože ta přece nedělá sekery. Pan Kalousek se také mýlí, protože toto je typická pravicová politika.

Totiž víte, co bude tématem příštího roku? Daně v celém světě, protože se bude řešit, kdo to zaplatí. Chápete, kdo to zaplatí? To, že to bude něco stát, ta krize. A to, že to zaplatí ti slabší, že to zaplatí ty nízkopříjmové skupiny, to je to, oč kráčí. A je typická pravicová politika, že právě krizi zaplatí ty nižší společenské skupiny, které jsou v těch skupinách nízkopříjmových, nebo nízko- a středněpříjmových. Takže pan Kalousek nás mate, když říká, že tohle není pravice. Tohle je čistá pravice, a dokonce já tvrdím, že to je Modrá šance ODS, tak jak ji známe. Vlastně se vůbec neproměnila. A opakuji, místo těch hezkých slov pana Fialy si poslechněme raději pana Novotného. Ještěže tady máme někoho, kdo to říká tak jasně. Zvýšíme DPH a budeme škrtat ve výdajích. Takže se lidé budou mít na co těšit.

A já jsem z toho samozřejmě spíš smutný, protože nám se v této vládě i v té minulé vlastně poměrně systematicky dařilo dělat politiku, ve které jsme se snažili, aby Česká republika konvergovala. Konvergovala vůči vyspělým zemím, abychom nebyli zemí levné práce. A já jsem prostě smutný proto, že my vlastně tímto krokem, rozsáhlým daňovým krokem, tuhle politiku mažeme. Víte, udělat tak zásadní daňovou změnu, to znamená, jako byste vytyčili trajektorii, tím se jakoby staví koleje, které ukazují, kam to půjde. V tom je to významná věc. To je opravdu zásadní věc, tahle daňová změna. V tom souhlasím s paní ministryní, že to je vlastně historické. Ale je to právě v tom významné, že tím se vytyčuje, kam se budeme dále posunovat, protože každý, kdo přijde dále, tak bude muset řešit to, že nebude mít příjmy. A já si myslím, že ve chvíli krize je tohle chyba. My totiž na jedné straně jsme ve vládě říkali správně, že chceme investovat, že se chceme z té krize proinvestovat, což byla věc, se kterou vřele souhlasím, a je to podle mě naprosto správná politika, dokonce poučení z toho, co bylo minule. No jo, ale když chceme investovat, tak potřebujeme příjmy. To je právě to, že když nemáte zdroje, tak vlastně nemůžete realizovat tu politiku investic. Proto vlastně nesouhlasíme s touhle úpravou, protože ona je ve sporu s tím základním záměrem, který jsme ve vládě měli.

A také si nemyslím, že platí to, že tohle posílí kupní sílu. Samozřejmě do určité míry, ale málo, protože nezlobte se, už to tady bylo řečeno mnohokrát, ale ve chvíli, kdy se výrazně více přidává těm bohatým, tak oni prostě ty příjmy neposílí, protože oni to do spotřeby vracet nebudou, maximálně si pořídí hypotéky anebo si koupí ty nové iPhony, ale to prostě nebude zásadní posílení spotřeby. V tom si myslím, že tohle také nebude fungovat, tak jak se tady slibuje.

Ale opakuji, to, co mně vadí, je ten dopad do financí a druhá věc, ten dopad do politiky konvergence. To byla pro mě jedna ze zásadních věcí. Co tato země potřebuje? Potřebuje dohnat vyspělé země i v oblasti mzdové. A my jsme tohle dělali a já jsem byl tomu rád. Dialog, který jsme vedli na tripartitě, to organické zvyšování mezd, to bylo to, co je strašně důležité pro to, aby se naše země blížila tomu Německu, Rakousku apod. A bohužel, to se obávám, že těmito kolejemi, které takto nastavujeme, tak tahle tendence se prostě ruší. Já si pamatuji, že pan premiér Babiš to někde řekl, že vlastně jde o to, aby podnikatelé nezvyšovali mzdy, že nebudou muset zvyšovat mzdy po tomto opatření. No jo, ale to je právě to špatně, protože ve skutečnosti právě ta politika organického zvyšování mezd, která byla tou konvergencí státu směrem k vyspělým zemím, tak se tím jakoby narušuje, tu jakoby končíme. A pro mě tohle bylo něco zásadního, co se nám dařilo v těch posledních letech dělat, a udělali jsme v tom řadu dobrých věcí. Proto vlastně nemohu souhlasit a nemůže ani sociální demokracie souhlasit s touhle úpravou. Ona vlastně zrazuje směr, kterým jsme šli, směr jít pryč od politiky, která má levnou pracovní sílu, a to je jediné, co nabízí. Jít pryč od politiky budovat zemi, která je zemí závislou na těch silnějších. A navíc si myslím, že to je ve sporu i s tou...

Podívejte se, díval jsem se třeba do Španělska. Ve Španělsku se otevřeně vyhlašuje, že bohatí se musí složit teď na ty chudší, na ty slabší. A stejně tak jsem viděl doporučení OECD, ve kterém se říká, že korporace neplatí daně, že je třeba na tyhle teď uhodit v té krizi. To znamená, tady se prosazuje strategie taková v těchto zemích nebo i v těch doporučeních OECD, aby prostě ti, kteří mají peníze, mají prostředky, bohaté korporace, ti bohatší, aby se dneska složili na ty sociálně slabší, aby to prostě nebylo tak, že ta krize, nakonec ty důsledky té krize ponesou ty slabší skupiny. V tom si myslím, že je velké riziko do budoucna. Prostě tyhle koleje vidím jako velice rizikové a vidím to jako riziko i politické. Protože já si myslím, že jestliže krize zvyšuje nerovnost a ty nůžky se rozevírají, tak to vede k politické nestabilitě.

Dovolte mi, abych vám řekl, že když se podíváte dneska na svět, když vidíte nestabilitu ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii, tak ne náhodou tohle jsou země, které jsou podle koeficientu země s největší nerovností. To znamená nerovnost, sociální nerovnost, vede k nestabilitě politické. A v této zemi je strašně důležité a bylo vždy důležité budovat sociální smír. Nám se to dařilo. A já se prostě bojím, že těmito kroky my prostě ty koleje posíláme jinam. A posíláme je do časů, kdy naopak se ukáže, že za těch pár stovek, které dneska lidé dostanou, si vyberou od nich... zítra si vybereme tisíce právě na té DPH, tisíce na tom, že budou omezovány veřejné služby, tisíce, o které zítra přijdou. Opakuji, za těch dnešní pár set přijdou zítra o tisíce. V tom je to podle mě špatně. A proto, jak jsem řekl, jsem velice nerad, že Modrá šance ODS se tady dneska tímto hlasováním, pokud bude úspěšné, vrací.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Ondřej Veselý. Pardon, omlouvám se. S přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip je a byl nahlášen. Takže pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já budu stručný.

Dovolím si připomenout, že jsme nikdy superhrubou mzdu nepodporovali jako Komunistická strana Čech a Moravy. Byli jsme zásadně proti ní. Protože v době krize zvyšovala daňové zatížení obyvatel, notabene ještě násobené tím, nakolik tehdejší vlády ODS, KDU-ČSL a nejdříve Strany zelených, potom později 09 se pokoušely z lidí získat co nejvíce peněz a v podstatě zaškrtily ekonomiku a prodloužily krizi v ČR. Ano, z 15 procent se zvýšila daň v podstatě na 20 a lidé měli méně peněz. Protože jsme měli ve svém programu zrušení superhrubé mzdy, s napětím jsme očekávali, kdy vláda naplní své vládní prohlášení a pokusí se najít nějaký model, ve kterém budeme schopni nejenom zrušit superhrubou mzdu, ale budeme také schopni těm lidem nabídnout řešení, které nebude na úkor samotného naplňování státního rozpočtu, na úkor rozpočtů veřejných, to znamená rozpočtů obcí a krajů, tak aby ty všechny tři rozpočty dýchaly společně. Včetně rozpočtů fondů, protože i těch se daňová politika týká.

Samozřejmě můžeme slavnostně vyhlásit, že snížíme daně lidem, že lidem zůstane více v peněžence, a nebudeme se jim dívat do očí, když přijdeme s tím, že se zvýší daň z přidané hodnoty, že se zvýší daň spotřební, a není to jenom u tabáku nebo u alkoholu. Zvýší se daň spotřební z uhlíkových paliv a maziv a budou mít lidé mnohem dražší dopravu apod. To všechno se musí při každém daňovém kroku zvažovat. Zatím jsme v situaci, kdy prošel Sněmovnou, prošlo Senátem opatření, které, ano, části nízkopříjmových obyvatel zajišťuje vyšší příjem, a to nikoliv pouze snížením té daně z 20 na 15 procent, protože už není ze superhrubé mzdy, ale z normální hrubé mzdy, ale odpočtem na poplatníka.

Klub KSČM podpořil ty jednotlivé varianty snížení na poplatníka, protože to samotné řešení není diferenciací daní, tak jak je ve vyspělých ekonomikách. Rovná daň se uplatňuje jenom tam, kam běžně ve státě nedohlédne daňová správa. Je sice jednoduchá, ale je devastující pro ekonomiku. Mohl bych se podívat na Japonsko, na ty jednotlivé sazby jejich daně z přidané hodnoty. Mohl bych se podívat na severské země na daňové sazby a na to, jaká pásma jsou tam, aby bylo to zatížení daní rovnoměrné, aby ti, kteří vytvářejí hodnoty, nebyli v podstatě těmi, kteří také jenom živí stát. To je podle mého soudu nejzásadnější.

A také jsme očekávali při tom, když podpoříme kroky, které vedou k řešení současné pandemické krize, že vláda bude uvažovat v těchto dimenzích. Že je potřeba při tom snížení daní dát určitou daňovou diskriminaci těch nízkopříjmových oken. Ano, mohli jsme jít na čtyřpásmové daně nebo pětipásmové daně, jako je tomu v jiných státech, které jsou podle mého soudu mnohem dále v tom vyrovnání těch jednotlivých kroků. Máme před sebou určité dilema. Jestli náš programový cíl - zrušení superhrubé mzdy - podpoříme v situaci, kdy to samotné řešení ovšem je bez toho druhého následného kroku, jak zajistit stabilizaci veřejných financí, jak zabezpečit i usnesení Poslanecké sněmovny, které tady navrhla Komunistická stran Čech a Moravy, které Sněmovna odhlasovala, že požadujeme od vlády sedmiletý plán na stabilizaci veřejných financí.

To je ono dilema. Zatím nám na to vláda neodpovídá. Zatím se plní jeden dílčí cíl - zrušení superhrubé mzdy. A my chceme naplnit i ten druhý cíl. Že zrušení superhrubé mzdy nebude znamenat nikoliv pouze propad, ale destabilizaci těch veřejných financí v tom následném kroku. To je pro nás zásadní věc. Ano, jednoduše řečeno, kdybych se nezajímal o ten kontext, mohl bych říct ano, plníme si náš programový cíl zrušení superhrubé mzdy, nebo jak tady uvedli někteří předřečníci, chceme se podílet na snížení daní. Ale na druhou stranu je důležité vědět, jestli tento krok povede k tomu, že lidé budou cítit i tu odpovědnost vůči budoucnosti. A nejen ti, kteří momentálně ty daně platí, ale i ti, kteří zatím se připravují například na své povolání a podobně, aby to zaplatili v budoucnosti. To, že každý dluh musí být někdy splacen, ví každý a nemusíme se na to upozorňovat. Ale na druhou stranu je si třeba připomenout, jestli máme vždycky ten výhled mnohem delší, než je jedno volební období, abychom neodevzdávali stát v horším stavu, než ho kdy kdo přebíral.

Děkuji za pozornost a věřím, že rozhodnutí Poslanecké sněmovny, ať bude jakékoliv, bude následně doplněno nikoliv jakousi kompenzací za to, co se odehrává v nouzovém stavu, ale bude doplněno tím, jak budeme stabilizovat veřejné finance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Už je konec adventu, skoro vánoční čas, tak já jenom velmi stručně, ale musím přesto zareagovat na svého předřečníka, pana předsedu Vojtěcha Filipa. Slyšet z úst předsedy KSČM o tom, že ve vládách, ve kterých byla KDU-ČSL, jsme lidem něco brali a zvyšovali daně, je absurdní, když ti, kdo tady brali lidem majetky, životy, jsou právě vaše předchůdci, kdy tady docházelo k obrovským přesunům, neoprávněným přesunům majetku, kdy tady desetitisíce lidí pracovaly neoprávněně v pracovních táborech, ve fabrikách, v nelidských podmínkách, to všechno tady bylo díky komunistům.

A když jste mluvil tak pěkně o té slevě na poplatníka nebo o slevách na děti, tak se podívejte do historie, kdy ta sleva byla zavedena, kdo v té vládě tenkrát byl a kdo to měl v programu jako svou prioritu. Byla to KDU-ČSL, pro nás to byly dlouhodobé priority - zavádění slevy na poplatníka, manžela, manželku a zvyšování slev na děti. A to je koncept, který přináší úspěchy. Podívejte se, Česká republika za posledních deset let dokázala výrazně zvýšit porodnost, protože má smysl podporovat ekonomicky situaci rodin, aby mohly investovat do výchovy svých dětí. Takže prosím pěkně, nepoužívejte tady nepravdivé argumenty, že my ve vládách, v kterých jsme byli, jsme nepamatovali na rodiny, na pracující lidi, na pracující rodiče, na středně- a nízkopříjmové skupiny obyvatel, protože to není pravda!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Členové vlády, paní a pánové, já musím reagovat. Buď se tady budeme bavit o tom, jak to budeme do budoucna dělat, anebo se tady budeme bavit o tom, co tady bylo. Já jsem se na ničem takovém, o čem tady mluvil pan kolega Jurečka, nepodílel, on také ne, přestože jeho politická strana byla součástí Národní fronty. Tak toho buď nechte, anebo se bavme o tom, že budeme tady řešit minulost.

Já jsem myslel, že daně řeší tu naši budoucnost, proto jsem apeloval v závěru svého projevu právě na to, že chci vidět ten sedmiletý plán na stabilizaci veřejných financí, který odhlasovala tahle Sněmovna. Ale můžeme samozřejmě, pane předsedo Jurečko prostřednictvím předsedajícího, diskutovat i buď o velkém kompromisu, tak jak ho navrhoval bývalý předseda křesťanských demokratů v Itálii, anebo můžeme také řešit ten trvalý konflikt, který mezi sebou ideologicky máme. Ale já si myslím, že tady stojíme kvůli něčemu úplně jinému, kvůli tomu, co zajímá občany České republiky zítra, pozítří, za rok a za těch dalších pět let.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Marian Jurečka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedo, já bych sem vůbec nešel, kdybyste o té minulosti nemluvil vy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní následuje vystoupení s přednostním právem, místopředseda vlády, ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pokud jsem dobře slyšel, tak pan předseda Jurečka říkal, já budu stručný, protože je před Vánocemi. Tak nějak to bylo. A já si myslím, že to je symptomatické, že v České republice probíráme takto zásadní daňovou reformu tak, že všichni musíme být struční, protože je před Vánocemi. Místo toho, abychom debatovali v detailu, co to v naší zemi udělá a jaké to bude mít dopady nejen na nás, ale možná i na tu minimálně další generaci, která přijde po nás, tak musíme být struční, protože je před Vánocemi. A přitom to rozhodnutí, které tady dnes uděláme, opravdu ovlivní budoucnost České republiky. A z mého pohledu je to do jisté míry boj a souboj o charakter našeho státu a o to, jaká bude Česká republika v těch následujících ne dvou letech, protože tady přece nikdo nevěří tomu, že přijde nějaká vláda, vyhraje volby, vyhraje volby nějaká politická strana a přijde vláda a první, co udělá, že zvedne lidem daně. To asi úplně realistické není. To znamená, oproti slibu, který byl dán prezidentovi republiky, to není na dva roky, je to na dlouho, je to de facto na tak dlouho, až někdo buď sebere tu odvahu a ty daně zvedne, anebo až ten stát se dostane do takových existenčních problémů, že to prostě ta budoucí vláda některá udělat bude muset.

A já si myslím, že si ne úplně uvědomujeme závažnost tohoto rozhodnutí. Ono to vypadá hezky, tak samozřejmě kdo by nechtěl lidem snížit daně? Kdybychom udělali referendum, určitě spousta lidí by byla pro, aby se daně snížily. Ono samozřejmě s těmito otázkami je potřeba být opatrný, proto pokud vím, tak není stát na světě, který dává daňové otázky do referenda, protože by se mohlo stát, že někdo navrhne zrušit daně a ono to náhodou projde.

A bohužel ta debata je v této rovině, není v rovině odborné, respektive ta odborná debata jde úplně bokem. Já když poslouchám odborníky, ekonomy - naposledy paní Horská z raiffky vystoupila z toho vládního výboru, nebo z toho odborného výboru, protože řekla, že už to prostě nedává smysl - tak všichni odborníci říkají, že to, co máme dneska na stole, neplní ten základní účel, kvůli kterému to bylo děláno, to znamená, aby lidem zůstalo víc peněz a lidé to utratili, a podpořili tak spotřebu. Protože kdyby tomu tak mělo být, tak by to bylo obráceně a to, co Senát vyhodil, by tam zůstalo, to znamená masivní navýšení slevy na poplatníka, nebo té základní částky, protože to je spravedlivé, to je pro všechny stejně, a ti lidé by to opravdu, zejména ti nízkopříjmoví, kteří by byli takto razantně podpořeni, tak by to opravdu dali do spotřeby. To, co je tam navrženo, to znamená ty posuny s daněmi, no tak proto, abyste mohli dát někomu, kdo má nízký plat, tisícovku, tak všichni my tady dostaneme 10 tisíc.

Já chápu, že se nám to může líbit, ale doufám, že to není důvod, proč někdo pro tento návrh zákona hlasuje. Je to prostě nespravedlivé. Je to nespravedlivé, ti bohatší dostanou desetkrát tolik a samozřejmě, že to neutratí. Možná si koupí jeden z deseti nový mercedes, ale ti ostatní to buď uloží do banky, takže banky budou spokojené, anebo to nějakým způsobem také odloží, každopádně nepůjdou to hned utratit. Takže ten celý koncept toho nesplňuje zadání.

Ta cena je strašlivá. Původní cena byla v tom návrhu pana premiéra asi 90 miliard, potom se to tedy vyšplhalo tím nočním hlasováním asi na 140 a Senát to tak nějak zkorigoval, že vzal těch 90 původních a přidal k tomu kompenzace, protože nechtěl obrat kraje a obce, tak to přehodil na stát s tím, že ten stát si půjčí. Abychom mohli dát tedy těm méně příjmovým tisícovku a nám všem tady v sále 10 tisíc měsíčně, tak si ten stát půjčí. To je z mého pohledu úplně šílený přístup, ale dobře, evidentně je pro to tady v Poslanecké sněmovně většina.

Ale to není všechno, proč říkám, že to je souboj o charakter toho státu. Tak samozřejmě pravice bude říkat, že je potřeba minimální stát, co nejmenší, co nejslabší, co nejvíce peněz občanům, levice bude říkat, my chceme silný stát, aby byl robustní a mohl ty peníze přerozdělovat a vyrovnávat rozdíly, je to legitimní pravolevý střet. Ale ten se tady dlouho nevedl, protože samozřejmě v Poslanecké sněmovně je celá řada nových hnutí, která se ještě hledají, a najednou vlastně de facto během dvou měsíců tady totálně změníme a překopeme charakter České republiky. Ona Česká republika nikdy nebyla silným státem. Já si pamatuji, v devadesátých letech vycházela různá doporučení, já si pamatuji jednu knížku od Friedrich-Ebert-Stiftung, která říkala, že ta střední Evropa je region, kde jsou hard budgets and soft states, to znamená tvrdé rozpočty a slabé státy. A to v těch devadesátých letech bylo populární, pak to samozřejmě vedlo k různým problémům a změnám. Já jsem myslel, že už jsme se poučili, že už nechceme hard budgets and soft states. A tohleto je cesta k soft state.

A ve chvíli, kdy tady řešíme pandemii koronaviru, kdy tady každý den vystupuje někdo s žádostí o kompenzace, si kladu otázku, jak takovouto situaci zvládne silný stát a jak takovouto situaci zvládne slabý stát. Tak pokud se podíváme, a všichni nám předhazují Německo, tak Německo je samozřejmě silný stát, ale taky se podívejte na to, jakým způsobem funguje zdanění v Německu, jak díky odpovědné politice posledních vlád si byli schopni vytvořit rezervy, protože je mají z čeho vytvářet, protože mají podstatně vyšší zdanění, no a pak Německo bylo schopné naházet nebo nasypat do ekonomiky obrovské množství peněz a svoje občany a svoje podnikatele podpořit. No ale když není kde brát a ten stát je slabý a nemá žádné peníze, tak asi moc pomáhat nemůže. A to už se vůbec nebavím o tom - a toto je jenom ve vztahu ke koronaviru - už se vůbec nebavím o tom, co to bude znamenat do budoucna, co to bude znamenat pro naše zdravotnictví, co to bude znamenat pro naše sociální služby, bezpečnost, školství, výzkum, vědu, vývoj.

Ten stát v každém tomto segmentu hraje přece klíčovou roli. A pokud to pole vyklidí, respektive na to nebude mít peníze, no tak z logiky věci se bude hledat jiný zdroj peněz. A budeme zase zpátky v té debatě - my na to nemáme, je to potřeba privatizovat. Tak prodáme nemocnice, to už tady taky jednou bylo, začneme privatizovat sociální služby masivněji, než je to teď. Doprava na železnici, tam už je to rozebráno, tam máme dneska systém jako ve Velké Británii. Za chvilku to přijde na poštu, za chvilku to přijde dál. A ten stát prostě ztratí z mého pohledu tu svoji sílu a tu svoji schopnost. Říkal jsem to několikrát, zopakuji to znova: buď budeme mít německé služby za německé daně, nebo rumunské služby za rumunské daně. Německé služby za rumunské daně nejsou, to se koupit prostě nedá.

Svým obsáhlým vystoupením tady se snažím ilustrovat, jak zásadní je to spor, jak zásadní je to debata a co to všechno pro tu republiku může znamenat. Bohužel ta debata se fakt redukuje na to, že mám-li být stručný, protože jsou Vánoce, a že máme být ticho, protože je to dobře, protože každý dostane víc peněz na tu svoji výplatní pásku a na ten bankovní účet. Ti lidé s těmi nižšími příjmy, kteří si možná teď počítají ty kalkulačky a tleskají, jak je to super, že budou mít o těch sedm stovek více, tak samozřejmě nevědí, že tenhle ten rozpočet je poslední, který je sestavitelný. Rozpočet 2022 podle toho, co se ta Sněmovna chystá odhlasovat, už bude obrovský problém. A prostě škrtat se bude, takže ty peníze, těch sedm stovek, co na účtě zůstane, z něj bude vytaženo jiným způsobem. Ty peníze jsou jenom jedny v tom koloběhu a někdo to zaplatí. A jak je dobrým zvykem v České republice, všechno tady platí ti chudší a ti pracující. Takže toto je budoucnost.

Já vím, že už nic nezměním, protože hlasování je víceméně dáno. Trošku mě, a tím pomalu končím, zklamal Senát, protože - to nevyčítám tady přítomnému panu senátorovi, protože jeho ideologické zázemí by mu to neumožnilo - ale měl jsem trošku naději, že Senát opravdu se pokusí ten materiál přepracovat materiál tím směrem, kterým volali všichni odborníci a ekonomové, aby opravdu byl zachován ten cíl maximální podpory spotřeby a aby ten návrh byl levnější a spravedlivější. To se bohužel nepodařilo a Senát se spokojil s tím, že víceméně vyrovnal, a ne ještě úplně stoprocentně, ty propady obecních a krajských rozpočtů, které i tak po té kompenzaci dostanou obrovskou ránu. To se zeptejte každého starosty nebo hejtmana. Čekal jsem prostě od Senátu trošku něco víc, ale to je asi život.

Takže z mého pohledu je naprosto logické, že sociální demokracie nemůže podpořit ani jeden návrh. Popravdě řečeno, nejlépe pro Českou republiku by bylo, kdyby neprošel ani jeden, kdybychom tuhle tu epizodu škrtli z historie a tvářili se, že se to nestalo, a připravovali zrušení superhrubé mzdy. Protože superhrubá mzda je špatně, s tím já souhlasím. Ale připravovali bychom zrušení superhrubé mzdy zodpovědněji, elegantněji, a ne jako dostihy v populismu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka místopředsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Máte slovo, prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já tady musím reagovat na ministra vnitra a předsedu ČSSD Jana Hamáčka, protože tady neřekl pravdu a přesně ukázal tu neznalost odpůrců referenda. Pan ministr Hamáček tady řekl, že žádná země na světě, podle toho, co si myslí, nehlasuje v referendu o daních. To je lež. Vy nemáte pravdu. To je přesně ten hoax, který tady šíří ti, co jsou proti programu SPD. Budu konkrétní. O daních se hlasuje v referendu ve Švýcarsku. Dám konkrétní příklad. V roce 2009 v září proběhlo ve Švýcarsku referendum, zdali mají zvýšit ve Švýcarsku daň z přidané hodnoty. DPH, daň z přidané hodnoty. Je to daň. No a nejenom že si ji nesnížili, oni ji v tom referendu zvýšili. Sice jenom o něco, ale zvýšili ji.

Takže pane ministře Hamáčku a předsedo ČSSD, neříkejte tady v přímém přenosu v České televizi nepravdy lidem. V referendech se hlasuje o zvyšování daní nebo o snižování, je to konkrétně Švýcarsko, a to referendum dokonce tam už také proběhlo, a lidé si dokonce nesnížili tu daň. Tuším, že si ji dokonce zvýšili ze 7,6 % na 8 %. To znamená, to jenom pro vaši informaci. A prosím, neříkejme tady ty argumenty, protože už vím, co hnedka ti odpůrci referenda, ty elity, které si myslí, že jsou chytřejší než občané, budou říkat, že občané... že nejsme jako ve Švýcarsku.

No já si myslím, že český národ je kvalitní, je inteligentní, nejsme o nic horší než Švýcaři. Já myslím, že už bychom tento argument měli zanechati odpůrci referenda, odpůrci demokracie, ty samozvané elity, protože jestli nejsme jako ve Švýcarsku, tak je nejvyšší čas začít, abychom se přiblížili těm skutečným demokraciím, a začít tu skutečnou demokracii, abychom se přiblížili těm nejlepším světovým zemím, a pořád to pod nějakými výmluvami neodkládat. My si myslíme, že tato země patří občanům a že nepatří elitám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Kateřina Valachová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Sociální demokracie je takový odpůrce referenda, že v minulé vládě předložila vládní návrh a v rámci tohoto funkčního období vlády předložila poslanecký návrh. A pan předseda Okamura jistě ví, že to byla sociální demokracie, která mimochodem i s spolu s SPD tvoří aktuální ústavní většinu a je připravena na hlasování o celostátním referendu. Takže to jenom poznámka, jak jsme strašně proti referendu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Reagovat bude pan místopředseda Tomio Okamura faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak to je na delší rozbor. ČSSD tady navrhla zákon o referendu, který v podstatě je skoro bezzubý. Vy zakazujete hlasovat v tom vašem návrhu o členství České republiky v Evropské unii, samozřejmě zakazujete hlasovat i třeba o tom DPH kvůli Švýcarsku. No dobrá. Zakazujete hlasovat například o tom, zdali máme zrušit Senát, či ne. To znamená, vy jste vykastrovali ten zákon o referendu tak, že v podstatě o ničem zajímavém, o čem by lidé chtěli rozhodovat, se hlasovat nemůže. Takže to je váš návrh, jenom aby se vlk nažral a koza zůstala celá. To přece není demokratický zákon o referendu. A to ani nemluvím o tom, že jste tam navrhovali 850 tisíc podpisů pro vyvolání referenda, tak aby žádné referendum nešlo realizovat, a navrhovali jste tam tak vysoké kvorum, že v podstatě by žádné referendum přece nebylo platné.

Takže prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyně Valachová, já myslím, že to nemusím rozebírat. Já znám zpaměti, a víte to, protože jsme spolu v komisi pro Ústavu, já znám zpaměti váš návrh zákona. Znám náš návrh, který naopak umožňuje, návrh SPD, hlasovat o vystoupení z EU, umožňuje zrušit Senát, umožňuje dělat i další zásadní změny, například aby bylo možné odvolávat poslance a senátory, kdyby si to občané rozhodli, umožňuje tyto i zásadní změny, které by prospěly českému státu, protože my si myslíme, že občané by měli mít možnost rozhodnout v referendu, samozřejmě při podmínce, že si sesbírají určité kvorum podpisů, aby se nehlasovalo pořád o všem dokola, to chápu. Má to být pojistka demokracie. A my právě to referendum vidíme jako ten třetí pilíř demokracie při zrušení Senátu. Takže naopak, to je ten náš návrh.

Takže bych paní poslankyni Valachové skutečně chtěl říct, abychom zůstali u daňového balíčku. Protože jestli chcete rozebírat referendum, tak já jsem plně připraven a znám to, úplně z hlavy znám všechny ty návrhy. Takže pojďme možná radši spíš k tomu daňovému balíčku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme pokračovat faktickými poznámkami. Jako první je na řadě poslankyně Tereze Hyťhová, pak pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla velmi požádat stranu ČSSD a SPD, abychom se vrátili k projednávání daňového balíčku, protože na to naši občané čekají. Neprojednáváme zde žádné referendum ani zákon o obecném referendu. Takže prosím, vraťme se k tématu, které tady je, a to je vratka ze Senátu, a pojďme se bavit už konečně o tom snížení daní, aby naši občané dostali to, co chtějí. Prosím, vraťme se k tomu. A opravdu, referendum se tady dneska neprojednává. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Marian Jurečka, připraví se poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak ta výzva, myslím si, že směřovala hlavně k panu předsedovi Okamurovi, protože ten tady ve svém projevu začal mluvit o referendu a začal vzpomínat, kdo kdy ho tady navrhoval a podobně.

Chtěl bych jenom poprosit pana předsedu, když on tak často vystupuje a různě tak jako dává tu za kladný příklad některé země, tu zase ty stejné země potom třeba i za negativní příklad, tak kdyby mohl vyjmenovat, které jsou pro něj ty ideální země z hlediska těch vyspělých demokracií, u kterých on se inspiruje, protože zase potom někdy o nich mluví, jako že to jsou ti vítači, ty země s tím multikulturalismem a podobně. Tak kdybyste to, pane předsedo, mohl nějak shrnout. Ať je to ucelené, ať to celé dává smysl, protože na jedné straně používáte tyto argumenty, když se vám hodí, na druhé straně je používáte, když se vám nehodí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Alena Gajdůšková. Připraví se pan předseda Jan Hamáček. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, vážená vládo, opravdu nechci prodlužovat tu debatu a budu ráda, když se vrátíme k daňovému balíčku. Ale pan Tomio Okamura zde několikrát a opakovaně hovoří o referendu a dává příklad Švýcarsko. Tak jenom faktickou poznámku k tomu. Ve Švýcarsku v referendu hlasují jenom rodilí mluvčí a nikdo další.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan předseda ČSSD Jan Hamáček, připraví se paní poslankyně Valachová, po ní s faktickou poznámkou pan místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já to nechci prodlužovat. Zase je to možná symptomatické k fungování českého parlamentu, že já jsem tady měl celý ten obsáhlý projev, který se týkal merita věci, to znamená daňového balíčku, abych byl udeřen po hlavě za to, že jsem řekl něco špatně, a ve Švýcarsku se hlasuje v referendu. Dobře, já se nechci hádat o Švýcarsko. Asi se shodneme na tom, že Švýcarsko je velmi specifická země.

Pokud kolega Okamura vyzývá, abychom se stali novým Švýcarskem, tak jenom přemýšlím, kde vezmeme ty tuny zlata, které tam mají v bankách odnepaměti. Možná kdybychom prodali všechno to lithium, co máme v Krušných horách, kterého tam je spousta, a málem ho sociální demokracie ukradla a už ho měla půlku v pytlích v Lidovém domě, jak jsme se dozvěděli v kampani před minulými volbami, tak možná to by byla šance, jak začít naše nové Švýcarsko. To je samozřejmě nadsázka.

Ale k tomu, co říká pan kolega Okamura. Já se nebráním debatě o referendu. Určitě. A pojďme debatovat o přímé demokracii. Ale já bych uvítal, kdyby ti, kteří jsou tady hlavními propagátory přímé demokracie a referenda, šli také příkladem. A já jsem si teď otevřel stanovy SPD a všem doporučuji si je přečíst. To je všechno, jenom ne přímá demokracie.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Kateřina Valachová, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Předchozí faktickou poznámkou jsem reagovala velmi stručně zkrátka na to, co tady zaznělo. A myslím si, že muselo zaznít, že sociální demokracie je příznivcem referenda. Potud jsem spokojená. Samozřejmě přijímám tu výzvu pana předsedy Okamury. Debatujme o referendu následně, až budeme ve finálním hlasování o celostátním referendu, tak jak jsme ho vydiskutovali na stálé komisi pro Ústavu, které předsedám, hlasovat, já věřím, v průběhu ledna a února.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Předseda SPD Tomio Okamura, faktická poznámka v tuto chvíli poslední. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já bych zareagoval na ty nesmysly. Pan předseda KDU-ČSL Jurečka si asi seděl na uších, protože jako první o referendu, a slyšeli to myslím i diváci, mluvil pan předseda Hamáček, nikoliv já. Já jsem reagoval na jeho zmínku o referendu. Takže předseda KDU-ČSL si prostě sedí a uších, nebo lže. Jedno, nebo druhé. Takže by bylo dobré, kdybyste se vyjadřoval přesně, anebo nechodil na mikrofon za každou cenu, když vůbec nevíte.

Druhou věcí je, ptal jste se mě, abych uvedl zemi. Tak vždyť jsem mluvil o Švýcarsku. Jenže to je problém, že jste neposlouchal a šel jste mě tady osočit, aniž jste poslouchal, o čem jsme mluvili. Vždyť jsem mluvil o Švýcarsku, že mám dát příklad země, ke které bychom mohli směřovat.

Další věc je pan ministr Hamáček, předseda ČSSD. Smíchal jabka s hruškama. Já jsem nemluvil ani o lithiu, ani o zlatu, já jsem mluvil o modelu demokracie. To nemá nic společného přece s lithiem nebo se zlatem. Já jsem mluvil o modelu demokracie. Tak nevím, jestli jsme se taky neslyšeli.

A jako poslední, pan ministr Hamáček se tady navážel, to jsem tedy už vůbec nerozuměl, navážel se tady do SPD. No tak já bych spíš jako chtěl poznamenat: Prosím vás, kdy že bude propuštěn váš ministr ČSSD a bývalý hejtman David Rath z toho vězení? Prosím vás za tu korupci. Já už jsem to trošku zapomněl, jestli byste mi nemohl připomenout, kdy toho vašeho vrcholného představitele ČSSD propustí z vězení. Dále, jestli mi můžete upřesnit, protože v kauze ROP Severozápad, to jsou ty obrovské dotace v Ústeckém a Karlovarském kraji, tak jsem teď asi před dvěma měsíci četl, že politikům ČSSD hrozí až šestnáct let vězení za korupci. Rozkrádali jste tam stamiliony na dotacích. Takže můžete mi jenom upřesnit, jestli je to pořád těch šestnáct let, jestli hrozí politikům ČSSD, nebo už je to méně? Jako jo a teď začal ten soud s těmi vašimi politiky, prý tam rozkrádali. A mám tady dokonce celý fascikl korupčních kauz ČSSD, všech, kteří museli odstoupit nebo jsou zavření.

No, mám na tu faktickou poznámku už jenom tři sekundy, tak to teď nebudu číst, ale když půjdete na mikrofon, přečtu rád.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Blažka, připraví se pan předseda Chvojka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. V roce 1967 před Vánocemi probíhalo důležité zasedání, plenární zasedání ÚV KSČ, kde na programu měli důležitý bod - odstranění Antonína Novotného. V průběhu zasedání vystoupila jedna soudružka, na jejíž jméno si teď nevzpomenu, a prohlásila zhruba následující: Prosím vás, ukončeme to, chceme péct cukroví.

Já bych byl teď, prosím vás, strašně rád - já nepeču cukroví. Kdybych to pekl, sám bych to nejedl. Ale prosím, poprosím kolegy z ČSSD, aby už nereagovali na to, co zde zaznělo, prostoru do voleb je ještě hodně, a vraťme se k těm projednávaným bodům. Protože, soudruzi, je potřeba péct cukroví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ale ještě vystoupí s faktickou poznámkou předseda klubu ČSSD Jan Chvojka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Já budu reagovat na pana místopředsedu Okamuru, prostřednictvím vás, pane místopředsedo. Já nevím, kdo a kdy bude puštěn z vězení. V každé straně se objevil v nějaké fázi jejího fungování nějaký člověk, který se dopustil něčeho nekalého. Ale vím, že byl z vězení propuštěn, je to nějakých 14 dní, na podmínku pan Balda, což byl příznivec váš, možná dokonce nějaký tajemník, a tam si pamatuji, že chtěl, a tam si pamatuji, že tento člověk chtěl vykolejit vlak a zabít několik desítek lidí. To znamená, tam si toto zapište, že i u vás jsou problémy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou předseda SPD Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Tak hnutí SPD volilo přes půl milionu lidí. Takže já nevím, kdo nás všechno volil, zdaleka to nejsou všechno členové, takže těžko můžu mít odpovědnost za někoho, koho, vůbec nevím, kdo je z našich voličů. Ale to, co vím, je, že prokazatelní ministři a vysocí představitelé ČSSD byli zavřeni.

Takže ministr financí Ivo Svoboda z ČSSD, protože v první fázi už jsem některé jmenoval, vytuneloval firmu na výboru kočárků Liberta. Pražský soud ho společně s jeho poradkyní Barborou Snopkovou odsoudil za vytunelování této společnosti k pěti letům odnětí svobody. To bylo třeba ČSSD. Jo?

Anebo, vzpomínáte na toho vašeho ministra zemědělství Petra Zgarbu z ČSSD? V dubnu 2005 se stal místo Jaroslava Palase ministrem zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka, současně se stal předsedou prezídia Pozemkového fondu. Byl kritizován za zneužití pravomoci a provádění výběrového řízení pro Český Telecom bez výběrového řízení. - (Směje se.) Prováděl výběrové řízení bez výběrového řízení. - V listopadu 2005 rezignoval po skandálu s nestandardním prodejem státních pozemků. Zjistilo se totiž, že Pozemkový fond v létě 2005 přidělil spekulantům hodnotné pozemky v okolí Prahy za minimální ceny.

Anebo pamatujou lidi tu kauzu pět českých na stole? Bývalý tajemník českých premiérů Stanislava Grosse a pana Paroubka z ČSSD Zdeněk Doležel polskému lobbistovi Jacku Spyrovi nabízel, že mu za pět milionů korun dodá informace o privatizaci Unipetrolu. To bylo pět českých na stole.

Samozřejmě nemluvím ani o privatizaci OKD. No nevím, jak dlouho mám pokračovat. Znovu říkám, že bychom se měli vrátit k tomu daňovému balíčku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Na vaše vystoupení bude reagovat pan místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Ono je to těžké se vrátit k balíčku, když tady pan místopředseda Okamura vytáhne složku, kterou na nás vede, a začne nás tady bušit po hlavě a myslí si, že to necháme být. (Reakce mpř. Okamury mimo mikrofon.) Já si nezačal, to je dobré. Já jsem tady postupoval věcně. První, kdo zaútočil kvůli Švýcarsku, jste byl vy, pane místopředsedo. Ale to je jedno. Já už toho asi nechám, protože to nemá cenu.

Výhoda samozřejmě nových politických hnutí nebo recyklovaných politických hnutí je ta, že nemají žádnou historii. Předpokládám, že kolega Okamura už se nebude hlásit k tomu, co tady předváděl, ještě když tady fungoval Úsvit. Teď je tady SPD a začíná jako s novým stolem. Samozřejmě sociální demokracii je možné vyčítat spoustu věcí, protože jsme nejstarší politická strana, můžeme se dostat do debaty, co jsme dělali za první republiky, a bylo by to asi nadlouho.

Ale zase, víte, aspoň jako sociální demokracie máme tu předvídatelnost. Od nás se dá čekat, co budeme prosazovat. Kolega Okamura mi tady svého času vyčítal, že jsem tady od roku 2006. Ano, jsem. Ale od roku 2006 hájím stále pořád stejné sociálně demokratické názory. Na rozdíl od kolegy Okamury, který ještě v roce 2008 byl ambasadorem Evropského roku multikulturalismu, což byl projekt, v rámci kterého např. probíhala divadelní představení Náš islám zaměřená na vzdělání diváků v oblasti islámské kultury a náboženství. To je ten samý Tomio Okamura, který dnes je hlavním bojovníkem proti islámu a hlavním vyháněčem migrantů.

Takže my jsme aspoň konzistentní. Vy jste jak korouhvička.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Václav Klaus bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, já jako pedagog bych to chtěl trošku vychýlit. Tak jsem chtěl všem popřát hezké Vánoce. Já se na ně upřímně těším. To že SPD a ČSSD jsou tvořeny bandami kriminálníků, jak se tady dozvídám, je smutné, ale nenechme si tím kazit Vánoce. A nenechme si tím zkazit to, že lidem snížíme daně. Děkuji všem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Zpátky k daním, já s tím naprosto souhlasím.

Chci reagovat na některá vystoupení zejména sociálních demokratů. Na rozdíl od pana předsedy Hamáčka já jsem rád, že máme pravolevý střed. Respektuji názory kolegů z levé strany politického spektra a budu obhajovat samozřejmě naše názory a občané si vyberou, co jim je bližší. A když se podíváte do těch třiceti let České republiky, tak někdy vyhrává pravice, někdy vyhrává levice. A ty názory jsou prostě legitimní a střetávají se v řádné politické soutěži.

Nejprve pár slov k tomu hlasování, které nás čeká. Náš klub, jak už říkal pan předseda Fiala, podpoří senátní verzi. Nejen proto, že náš společný klub s TOP 09 a senátorský klub KDU-ČSL byly, řekl bych, architekty té dohody, která vznikla na půdě Senátu, a moc jim za to děkuji, ale také proto, že ta senátní verze lépe odpovídá našemu hlasování našeho poslaneckého klubu v průběhu hlasování o pozměňovacích návrzích v Poslanecké sněmovně, když jsme o tom hlasovali poprvé.

Tak za prvé. My jsme nehlasovali pro návrh Mikuláše Ferjenčíka zdaňovat prodeje firem, protože jsme si vědomi toho, že sice se mluvilo o nějakých miliardách, ale reálně by to dopadlo na rodinné firmy a startupy. My jsme pro něj nehlasovali. Senát to správně vyndal, to znamená, potvrzuje naše hlasování v Poslanecké sněmovně. My jsme hlasovali pro kompenzace městům a obcím v Poslanecké sněmovně. Bohužel v té době tady většina neexistovala. Sociální demokraté, pane místopředsedo vlády, to podpořili pouze třemi hlasy z přítomných, ostatní nepodpořili kompenzace pro města a obce, abyste vteřinu po hlasování začali vykřikovat: to je hrozné, ty města a obce přijdou o peníze!

Taky té veřejné debatě uniklo - a omlouvám se, myslím, že to taky podal pan poslanec Ferjenčík - to, co naštěstí neprošlo, ale je třeba to do té veřejné debaty vrátit, návrh Pirátů na zvýšení daně z nemovitosti pro podnikatele, docela razantní v průběhu dvou a tří let. To naštěstí neprošlo. A to jenom ukazuje jiné politické názory, které respektuji, i když s nimi nesouhlasím, na to, jak máme pracovat s daněmi.

Tady pan předseda Hamáček řekl, to se nevyplatí pro nějakých sedm stovek někomu, abychom snížili daně. Tak sedm stovek úspora nebude pro nikoho. Když si vezmu minimální mzdu 15 200 a přepočtu na senátní verzi, tak je to 1 021 korun přesně měsíčně, je to 12 000 ročně a pro lidi s minimální mzdou je to opravdu výrazné zlepšení. Ne že by měli hodně peněz, ale musíme, když chceme debatovat věcně, být přesní. A pan ministr Zaorálek tady o tom mluvil, že my chceme zvyšovat platy. No a co děláme, pane ministře? Zvyšujeme platy.

Tak já jsem si vzal - pan ministr vnitra tu zrovna není - ale vzal jsem si údaje z kapitoly Ministerstva vnitra, pan ministr Zaorálek mu to určitě bude tlumočit. Mám tady šest skupin profesních, které spadají do kapitoly Ministerstva vnitra, a to je Vězeňská služba, Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor, celníci - i když celníci možná platí na finance, úplně přesně nevím, vojáci a GIBS. Vyšel jsem ze schváleného rozpočtu na příští rok, vydělil jsem to počtem příslušníků té či oné služby a spočítal jsem, kolik, pokud tento návrh v senátní verzi schválíme, kolik tito příslušníci, členové integrovaného záchranného systému, mnohým z nich opakovaně i ministr vnitra a další ministři děkovali za jejich záslužnou činnost v minulých týdnech a měsících. Tak ať to řekneme celé a přesně. U Vězeňské služby, pokud projde senátní verze, v průměru - jsem si vědom, že je to průměr - je to 29 000 ročně, pane ministře vnitra. Je to špatně? 29 000 ročně pro členy Vězeňské služby? U policie je to 32 256 korun přesně ročně. Je to špatně, pane ministře vnitra? Je to ve vašem resortu. U hasičů je to 33 000 ročně. Je to špatně, pane ministře vnitra? Nebo pane ministře kultury? To není konvergence, když se zvyšují platy o desetitisíce těmto lidem ročně? V čistém? Ne 3 % v tarifech v hrubém, ale 33 000 čistého ročně. U celníků je to 32 800 ročně, u armády je to 34 500 ročně a u GIBS, kteří jsou nejlépe placení, protože ti hlídají hlídače, je to 44 800 ročně!

Tak pane ministře vnitra, pojďte sem na ten mikrofon a řekněte, že tito lidé si ty peníze nezaslouží! Že jste proti! A to nemluvím o zdravotnících, lékařích, zdravotních sestrách... A takhle bych mohl pokračovat.

Pan ministr vnitra tady opakovaně - protože to už použil v jednom televizním programu - lže. Říká, že pravice chce malý a slabý stát. Tak minimálně je to hluboké nedorozumění, pokud to není čistá lež. Já bych nebyl tak příkrý dva dny před Štědrým večerem. Pravice chce malý, ale silný stát! A ne stát, který leze úplně všude, a pak je samozřejmě slabý, protože chce řešit všechno a stát to řešit prostě neumí.

Vzpomeňme si, jak pan ministr vnitra říkal: ježiš, kafe v pytlíku, to už je moc, to už je moc. - To říkal ministr vnitra, který je zastánce velkého státu. Kde prokázal stát sílu v tomto detailu? To jenom abych vyvrátil tu jeho opakovanou lež, že pravice chce malý - to je pravda, a slabý stát - a to je lež. My chceme malý, silný a fungující stát. Méně razítek, méně potvrzení, méně byrokracie. To je něco, co si naši kolegové z levé části spektra neumí představit, protože oni jsou přesvědčeni, že oni vědí lépe než občané, co s těmi penězi udělat. Oni to všechno neutratí. No tak neutratí. Budou investovat do vzdělání svých dětí, do bydlení, dají něco svým rodičům, něco jim koupí. Co je na tom špatně? Co je na tom špatně, když si někdo vytvoří případně úspory na těžší týdny a měsíce, které bezesporu mohou přijít, i když si to nikdo z nás nepřeje? Takže je to takový střet těch, kteří jsou tak pyšní, tak pyšní, že vědí lépe než ti lidé, co s jejich penězi udělat.

My tak pyšní nejsme. My říkáme, že žádná vláda - poslouchejte mě dobře - žádná vláda, nejenom tato, žádná vláda neví lépe než občané, co s jejich penězi. A to je náš dlouhodobý postoj. Tak se samozřejmě nemůžete divit, že budeme hlasovat pro. Protože není tam zdanění těch rodinných firem a startupů, když se ten zakladatel pokusí, či to dokonce prodá. Je tam významná kompenzace pro samosprávy, nebudou mít žádný problém příští rok, nedojde k žádnému utlumení investičních aktivit na straně měst a obcí. A je tam zvýšení základní slevy.

Milí sociální demokraté, občanští demokraté, a nejenom občanští demokraté, v minulých měsících a letech několikrát předložili návrh na zvýšení základní slevy na poplatníka. Jak jste hlasovali? Podívejte se do těch sjetin. Neomylně proti! Pak z ničeho nic, pro mě docela překvapivě, jste hlasovali pro to největší zvýšení základní slevy. Podle mě jste byli vedeni chybnou úvahou: čím hůře, tím lépe, ono to nakonec nedopadne, ti, kteří chtějí nižší daně, se toho leknou a budou hlasovat pro zachování stávajících daní.

Stejně tak někteří kolegové zvolili v Senátu podle mě špatnou taktiku, kdy prosazovali zamítnutí poslanecké verze ve Sněmovně. Tak si řekněme, co znamená zamítnutí. Znamená to, že projde sněmovní verze. Vždyť přece víme, jak jsme hlasovali pro sněmovní verzi. Jinými slovy ti, kteří nejvíc mluví o tom, jak je třeba chránit obce, samosprávy a kraje, tak najednou doporučují svým senátorům, aby hlasovali reálně pro nulové kompenzace. A Senát je nevyslyšel, já jsem rád, dokonce se přidali někteří senátoři z těch klubů, kde jejich vedení jim doporučovalo tento zákon zamítnout, a jsem rád a přičítám to i vyjednávacím schopnostem našich vyjednavačů v Senátu. Takže když to shrneme, v zásadě dobrá zpráva pro daňové poplatníky.

Vlastně všichni dneska tady mluvili o tom, že je třeba podporovat ty, kteří pracují. Ale to je konkrétní věc, jak je podpoříme. Já jsem v roce 2017 rozdával takové daňové pravítko, kde vlastně bylo na různé hodnotě hrubé mzdy ukázáno zhruba těch sedm procent, o kolik se navýší čistá mzda. Díky zvýšení základní slevy je ten výsledek ještě příznivější. To pravítko bylo ještě pesimistické, protože je tam ještě ta částka navýšena, a dokonce ve dvou letech, to znamená, první navýšení bude v roce 2021 a druhé, které odpovídá tomu, co jsme dlouhodobě navrhovali, my jsme navrhovali 30 tisíc, vlastně zohledňovala tu inflaci od roku 2008, bude to asi 30 840, pokud mě paměť neklame, takže i v tomto se pomůže zejména nízkopříjmovým a středněpříjmovým skupinám, ve dvou letech, ale do kupy je to 6 tisíc. Už za třináct měsíců bude ta sleva o 6 tisíc vyšší než dneska a o to budou nižší daně. Současně se Poslanecké sněmovně povedlo na návrh pana poslance Výborného, myslím, že to byl návrh celého klubu KDU zrušit zastropování daňového bonusu. To znamená, i to je podpora těm rodinám, které mají čtyři a více dětí, aby i tyto rodiny mohly těžit z výhody snížení daní a byl to správný krok. Takže když to sečteme, tak je to vlastně dobrá zpráva a já nerozumím těm, kteří tak zoufale s tak, řekl bych, slabými argumenty jsou proti. Najednou a kdybychom se jich zeptali, jak jste hlasovali o těch úsporách minulý týden v pátek, například sociální demokraté? Nabídli jsme 80 miliard úspor. Neomylně všechny možné úspory jste odmítli, tak se nám pak nedivte, že vaše slova o rozpočtové odpovědnosti nás spíš přivádějí k smíchu než k zamyšlení. A abych skončil pozitivně, já pevně věřím, že to dneska zvládneme, že najdeme většinu pro senátní verzi a že už v únoru ty miliony našich občanů, kteří poctivě pracují, budou mít vyšší výplaty a určitě si s těmi penězi rozumně poradí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi za vystoupení. Faktická poznámka místopředsedy Okamury a poté se dostaneme k další rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já musím ještě zareagovat na předsedu ČSSD Jana Hamáčka, protože opravdu z hlavního odpůrce islamizace udělat podpůrce islamizace, já jsem se v životě nezúčastnil žádné proislámské akce, já už to vlastně neumím ani víc komentovat, protože to už jsou zoufalé argumenty.

Naopak bych připomněl dvě věci. Už tady dva roky leží ve Sněmovně návrh zákona z pera SPD, abychom uzákonili zákaz propagace nenávistných ideologií, máme na mysli islám, naopak je nám tady blokováno, a druhá věc je, že tady máme už rok a půl, nebo přes rok zákon na zákaz islámského zahalování na veřejnosti. A také, přestože všechny strany v televizi deklarovaly, že ten návrh SPD podporují, je to návrh, který jsme v podstatě přepsali z Rakouska a z Dánska, kde začal platit a úspěšně tam platí, tak my bychom to rádi prosadili v České republice, a naopak je nám to blokováno. To znamená, my na rozdíl od předsedy ČSSD říkáme ne slova, ale činy.

A jenom bych připomněl výrok předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka na tureckém velvyslanectví, bylo to na recepci k 92. výročí vzniku Turecké republiky...

Tady vyzvání telefon, Miroslav Kalousek. Tak to si tady asi někdo zapomněl, možná je to pana Kalouska telefon, tak já ho tady odložím. A řekl bych citát. (Pobavení v sále. K řečnickému pultíku přichází posl. Stanjura.) Jo, no tak vám, pane Stanjuro, volá pan Kalousek. (Výbuch smíchu.) No tak to je, tak vidíte, jak probíhá interní spolupráce mezi ODS a topkou. (Poslanec Blažek z pléna: My jsme všichni Kalousek.) Vy jste všichni Kalousek. To snad ne.

Chtěl jsem říct... Tak já bych se rád dostal k tomu citátu pana předsedy ČSSD Jana Hamáčka, kde řekl na turecké ambasádě - cituji: "Islám už v minulosti prokázal a prokazuje nadále, že má nezastupitelnou a nevyčíslitelnou roli ve vývoji lidské společnosti." Tak, je to názor předsedy ČSSD, já s ním nesouhlasím. My si myslíme, že to tak není, a uděláme všechno pro to, aby nedošlo k islamizaci České republiky a aby tady nebyly žádní nelegální migranti a vyznavači islámu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Okamurovi. Nyní mám dvě faktické poznámky - u kolegy Ferjenčíka a kolegyně Valachové, jestli je tomu tak? Potom přednostní právo Lubomíra Zaorálka, ano? Faktické poznámky mají přednost, vy to víte, pane ministře, takže nyní faktická poznámka pana kolegy Ferjenčíka. Máte dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na vystoupení kolegy Stanjury především v té otázce zrušení daňové výjimky pro příjem z prodeje cenných papírů nad 20 milionů korun ročně. Tak rodinný firem se to zjevně netýká, protože rodinné firmy jsou eseróčka a těch se ten návrh vůbec netýkal, to za prvé.

Za druhé, je pravda, že ODS nepodpořila zrušení této daňové výjimky, to podpořilo hnutí ANO, nicméně podpořila návrh na zvýšení té sazby z 15 na 23 %, což bylo součástí pozměňovacího návrhu Andreje Babiše. Tak já považuji za velmi bizarní, že pan premiér a ODS kritizují návrh, u kterých hlasovali pro zvýšení sazby z 15 na 23 %.

Dále jsem se chtěl vyjádřit k tomu, že my jsme navrhli skutečně nějaké zvýšení postupné sazeb údajně z komerčních nemovitostí. A to je jednoduché. Ve chvíli, kdy se takhle masivně snižují daně z práce, tak podle nás je potřeba hledat buď úspory, nebo nějaké jiné příjmy, jinak se ty veřejné rozpočty zhroutí. Bohužel vy jdete jenom cestou toho zhroucení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy na faktickou poznámku - on se ve skutečnosti hlásil první pan ministr, ale vzniklo nedorozumění, ale jste oba z ČSSD, tak se domluvte, kdo půjde první, protože pan ministr se ve skutečnosti tedy hlásil dříve, takže já vám dám prostor, dvě minuty na faktickou. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Také vlastně chci reagovat na pana poslance Stanjuru, který mě upřímně udivil, protože on říkal: rozdáváme, všem dáváme, co je na tom špatného? Jako to mě opravdu ohromilo. On to říká pan poslanec tak, jako kdybychom měli peněz nazbyt. Jako pane poslanče, my si půjčujeme peníze. My totiž, abychom pokryli ten deficit, my na to nemáme ani dnes už příjmy, my si to musíme půjčit. To je jako ten feldkurát Katz. To se nám to dává všem, když nám půjčují. Ale jak dlouho? Takže tu lehkomyslnost, se kterou pan poslanec říká, že to je přece taková krásná věc, tu vůbec nechápu.

A jenom, když on říká, že pořád nechápe, co se nám nelíbí. Podívejte se, když si rozdělíme obyvatelstvo České republiky do příjmů podle té pětiny nejslabších k té pětině nejsilnějších, tak ta pětina s těmi nejslabšími příjmy dostane takhle a ta pětina s těmi největšími dostane tady. (Ukazuje graf.) Chápete? To je to, co se nám nelíbí. Tady tenhle nepoměr, že totiž když se podíváte na analýzu, tak ta dneska říká, že desetina domácností byla dnes zasažena těžce tou krizí. To jsou ti dole, ti, co dostanou tak málo. Čtvrtina byla zasažena, řekněme, středně těžce, třetiny populace se dotkla tato krize. To znamená, takhle dopadá ta krize a bude dopadat v tom příštím roce.

A dokonce ještě jedna věc je zajímavá. Analýza ukazuje, že tato daňová úprava pomůže nejvíce Praze a bohatým regionům. Těm slabším, kterým bychom my měli pomáhat zase, ty necháme, ať upadnou ještě víc.

Takže chápete? Tady vidíte to, co se mi nelíbí. Že my rozdáváme, ve chvíli na to nemáme, musíme si to půjčit. A když už si půjčíme, tak bychom to měli použít efektivně tak, že to multiplikuje ekonomický růst a že se to dává těm, kteří to opravdu potřebují. Je to opravdu tak složité, co říkám?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Kateřina Valachová. Ano, prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Zbyněk Stanjura vaším prostřednictvím, pane předsedající, mě jako vždy pobavil, už se to stává tradicí. A měla bych prostřednictvím pana předsedajícího na něj dvě otázky. Jistě si všiml, že co se týká růstu mezd a platů, tak tyto rostou od roku 2015 doposud, a jedním ze zásadních důvodů, proč se tomu tak děje, je to, že sociální demokracie od roku 2015 rok co rok prosazuje, často s velkým odporem, nebo bych řekla s pravidelným odporem, růst zaručených mezd. To znamená všech mezd. To znamená nikoli pouze státních zaměstnanců, ale také lidí v provozech, ve fabrikách, účetních, skladníků, řidičů, zkrátka všech povolání, která si představíte.

Jsem ráda, že si Zbyněk Stanjura vaším prostřednictvím, pane předsedající, vzal za příklad toho, co všechno Občanská demokratická strana prý vrátí lidem na jejich a mzdách, hasiče nebo policisty. Ano, lze jim to vrátit. Ale jenom proto, že jim to sociální demokracie po pravicových vládách a jejich tupých škrtech od roku 2015 do roku 2020 přidala. Takže to je opravdu pro ně velká výhra, pane kolego!

Já mám potom samozřejmě na Zbyňka Stanjuru vaším prostřednictvím dvě otázky. Jak zaručíte, že tento růst mezd a platů v následujících letech, měsících, bude pokračovat a že zaměstnavatelé nezareagují tak, že řeknou: To už máte zpátky od Občanské demokratické strany na daních! Už vám nedáme ani korunu! Já vás upozorňuji, že tyto informace ze strany podnikatelů, fabrik, ale také bohužel i obcí a krajů mám už dnes.

A druhá věc, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane Stanjuro, bude těch 30 tisíc tomu hasiči a policistovi stačit na školné pro jeho děti, zdravotní péči zpoplatněnou a sociální péči?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas! Nyní vystoupí na faktickou poznámku předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. A následně se na faktickou hlásí poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Když mě sociální demokraté takhle vyvolávají, já rád odpovím.

Pro ministra kultury, mám takový malý graf. Pane ministře kultury, nechte si zpracovat stejný graf, který se týká plateb zdravotního a sociálního pojištění. O tom vy mlčíte! My přece máme rovnou daň! Dvě rovné daně v České republice. Jmenují se zdravotní a sociální pojištění. A ti, kteří přispívají do těch systémů a mají vyšší platy, tak samozřejmě přispívají mnohem více! Já mluvím o střední třídě. To je zákon pro střední třídu! To je třeba říct zcela otevřeně. Toto snížení daní se dotkne především střední třídy. Ale to jsou ti, na kterých stojí naše veřejné finance! To jsou ti, na kterých stojí náš penzijní systém, na kterých stojí náš zdravotní systém, na kterých stojí zdravotní péče! A my teď navrhujeme, že jim vezmeme o něco méně. Vy jste z toho celí jako zdivočelí, jak si to můžeme dovolit? Těm, kteří platí nejvíc, něco málo nechat. Pořád budou platit nejvíc! Pořád budou platit nejvíc! Nebo máte pocit, že to tak není? Tak se podívejte, jak se platí sociální a zdravotní pojištění! Čtyři a půl procenta platí zaměstnanec, devět procent platí zaměstnavatel. Je to prostě rozdíl, když se to platí ze 20 tisíc, nebo ze 40 tisíc, ne? Je to dvakrát víc. O tom vy vůbec nemluvíte, to berete jako samozřejmé. Ať platí jako mourovatí, ať nám dají svoje peníze a my už to moudře rozdělíme!

Teď na ty otázky. Ta druhá: Nevím, proč by se mělo nějaké školné platit. Někdo navrhuje? Vy to navrhujete, sociální demokraté? Jako že tady bude víc peněz, ať platí školy? My to nenavrhujeme. Tak jednoduchá odpověď: Nic takového nehrozí. Pokud si nevyberou dobrovolně soukromou školu. Ale to je věc rodičů, kam investují svoje peníze. Jestli zvolí veřejnou školu, nebo soukromou. Do toho nám vůbec nic není! To je rozhodnutí té rodiny.

A ta druhá otázka, to jsem zapomněl už přesně... (Napovídá ministryně financí od stolku zpravodajů.) No to bude snazší. A ten argument, ano, máte pravdu. Myslím, že mnozí zaměstnavatelé nebudou zvyšovat hrubé mzdy, protože - (Upozornění na čas.) Tak já se přihlásím ještě jednou, abych nezůstal dlužen odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já si vás napíšu ještě za pana premiéra. Takže Stanjura.

Nyní vystoupí v pořadí, jenom to přečtu: pan poslanec Jan Skopeček na faktickou, pan poslanec Jaroslav Foldyna a pan premiér Andrej Babiš a znovu Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Zareaguji na pana ministra Zaorálka. On říká, že my snižujeme daně a rozdáváme. Všimněte si té rétoriky. Pane ministře, my nic nerozdáváme, my jenom část peněz necháváme u lidí samotných. To jsou peníze lidí, kteří je vydělali. To už je zvrácené socialistické myšlení. Vy už ty peníze lidí považujete automaticky za svoje! Vy byste nejradši chtěl, aby vám sto procent věnovali z té mzdy, aby všechno, co vydělali, vám dali, a teprve vy uznáte, kolik komu rozdáte! To nejsou vaše peníze, pane ministře! Stát má vybírat co nejmenší daně. Takové, aby zajistil základní veřejné statky a služby. Ne maximum pro to, abyste nabírali tisíce a tisíce nových státních úředníků. To nejsou vaše peníze! Ty peníze lidi nejdřív museli vydělat, tak jim aspoň část z toho nechte! Od roku 2013 tato vláda vybrala o 400 miliard korun víc. Kolik byste ještě chtěli vytahat peněz z kapes daňových poplatníků, aby vám to stačilo? Kolik? Tak to řekněte! O kolik mají být vyšší daně?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Foldyna a připraví se pan premiér Andrej Babiš. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Já jenom poznámku k tomu grafu, který tady ukazoval pan ministr zahraničí - zahraničí ne, kultury teď - pan ministr kultury. On tu ukazuje dvě daňové skupiny. Ty nízkopříjmové a vysokopříjmové. Pane ministře, můj kolego Luboši Zaorálku, a co ti uprostřed? Ta střední třída, ti učitelé, ti zaměstnanci ve Škodovce? Ti nás dneska nezajímají?

Včera jsem šel po obchodním domě v Děčíně. Ptal jsem se v několika otevřených řetězcích, jaká je jejich situace atd. A oni mi říkali všichni: No jo, my máme vedení v Berlíně, my někde. Víte, tady vůbec neprobíhá diskuse o tom, co zajímá českého daňového poplatníka a tu střední třídu. Tu jsme úplně vynechali. (Hovoří hlasitě, emocionálně.) My si tady ukazujeme nízkopříjmové a vysokopříjmové. A co ti uprostřed? Kdy se tady začneme bavit o tom, co uděláme pro českého podnikatele?

Já málokdy souhlasím s panem Stanjurou, ale on má úplnou pravdu, on vám to tady říká: ta skupina lidí, kteří nejvíc platí daně a financují tenhle stát, ta vám vypadla z repertoáru. Ta bohužel vypadla z repertoáru sociální demokracii. Já jsem v ní byl 30 let! Sociální demokracie měla 28, 30 %, když mluvila o lidech práce! A o čem mluví dneska? Já vůbec nevím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku premiér Andrej Babiš. A připraví se předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Tak pane premiére, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jsem chtěl poprosit, jestli by mohla ctěná Sněmovna už konečně hlasovat. Od rána čekám na to, že tady vystoupím s nouzovým stavem. Měl jsem být už v nemocnici, v ÚVN, protože připravujeme to očkování. A ve 12:30 máme virtuální oběd, končí německé předsednictví, tak jsou tam všichni velvyslanci. Takže jsem vás chtěl poprosit, jestli byste si to nenechali na příští rok, ty ideové střety, a že byste mohli hlasovat, abych mohl jít do práce! Nejdu péct, ale potřebuju, zítra je poslední pracovní den a máme plno práce. Takže se omlouvám, ale zkuste prosím hlasovat. Děkuji vám moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane předsedo, máte slovo dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív krátká reakce pro pana poslance Andreje Babiše - ne pro pana premiéra. Pro pana poslance Andreje Babiše prostřednictvím pana místopředsedy, když oslovuji poslance.

Jste v práci, pane poslanče. Když zasedá Poslanecká sněmovna, tak je to hlavní práce poslance. Tak tady jste fakt v práci. Takže nevím, čemu se divíte. A myslím, že je dobře, že padají argumenty pro a proti, a já přináším argumenty pro.

A abych odpověděl paní poslankyni Valachové prostřednictvím pana místopředsedy, ano, já myslím, že mnozí podnikatelé a zaměstnavatelé to přivítají, protože sníží tlak na zvyšování mezd, protože člověka zajímá čistý příjem. Ne hrubý nebo superhrubý, to si řekněme otevřeně. Zajímá je čistý. A tohle je šance, že se výrazně zvýší čisté příjmy a sníží to tlak, to je třeba říct, na zvyšování hrubých mezd. Což v těchto týdnech a měsících je velmi dobře. Protože máme přímé dopady pandemie na ty, kteří nemohou podnikat, kteří mají omezené podnikání, a také nepřímé tím, že je nižší poptávka. A jestli chceme udržet pracovní místa, tak není dobré zvyšovat náklady, které se zvyšovat nemusí, zaměstnavatelům a podnikatelům. To je poctivá odpověď. Ano, to je cesta, aby lidé měli víc peněz v peněženkách na úkor státu, ne na úkor svého zaměstnavatele. A myslím si, že v této těžké ekonomické době je to správné řešení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Valachová a pak, jako poslední, prosím, aby se připravil pan poslanec Mikuláš Ferjenčík zatím ve faktických. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jsem ráda, že pan kolega potvrdil to, čeho se řada zaměstnanců obává. A myslím si, že opravdu z toho jsou velice šťastní ti zaměstnanci a střední třída, ty 4,5 milionu lidí, že pod vánočním stromečkem se dozvědí, že jejich mzdy neporostou, ale dostanou od státu něco víc. A od zaměstnavatele, kterému odvádějí svou práci, nedostanou nic. A že to je součást plánu. Takže to je skutečně radostná zpráva. Uvidíme, co na to řeknou.

A druhá věc. No, školné, to opravdu my jako sociální demokracie nenavrhujeme. To jste navrhovali vy, Občanská demokratická strana. Stejně jako zdravotnické poplatky. A byl to celkový váš přístup, tak jak jste navrhovali rovnou daň. Spolu s rovnou daní jste navrhovali toto! Proto na to upozorňuji a ptám se: Ta druhá část plánu bude kdy?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a naskočila mi ještě jedna - předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl stručně reagovat na pana premiéra. Pane premiére, vy jste předložil v rozporu s koaliční smlouvou, která avizovala, že daňové změny se budou dít dostatečně dopředu, aby se na to mohli všichni připravit, zákon, který tady máme 22. prosince, dokonce prezident už avizoval, že ho nepodepíše, takže ani k 1. lednu ještě nebude ve Sbírce zákonů, jste tady předložil tento zákon na poslední chvíli jako poslanecký pozměňovací návrh, kde jste si nejspíš ani neuvědomili řadu těch dopadů, co to má, nebyla k tomu odborná oponentura, a teď nám tady vyčítáte, že o tom zákonu diskutujeme? To fakt úplně jste asi spadl z višně! To prostě není normální, abyste ve chvíli, kdy se tady dělá největší daňová reforma za posledních dvanáct let, tady vystupoval, že se o tom nemáme bavit, že vy potřebujete někam do nemocnice. Vy jste se asi minul povoláním!

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní zatím poslední přihláška na faktickou - předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Tím pádem se připraví pan poslanec Ondřej Veselý, který je jistě dlouho připraven. Tak prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už jsem to skoro vzdal, ale naposled pro paní poslankyni Valachovou. My si fakt vůbec nerozumíme. Stát nic nedává, stát méně vezme. To je fakt rozdíl. Já vím, že tomu nerozumíte, ale zkuste se nad tou větou zamyslet. Vy dáváte přes dotace. Ano, to stát dává, když vymyslíte nějaký skvělý nový dotační titul s 80 přílohami, které musí žadatel vyplnit, a pak blahosklonně zasedne nějaká komise a buď řekne ano, nebo ne. A když máme odpuštění sociálního - nějaký chudák to pošle o den později, tak už na něj nastoupí ta skvělá státní správa a už vymáhá ty peníze zpátky a ani se neptá, jestli náhodou účetní nebyla nemocná, nebo v čem byl problém.

A není pravda, že neporostou mzdy. Nelžete, paní poslankyně prostřednictvím pana místopředsedy. Vy tedy lžete sama, ale ten vzkaz vám posílám prostřednictvím pana místopředsedy. Neříkejte, že neporostou mzdy! Vždyť tady v každé tabulce vidíte, že ty mzdy porostou! A když říkám, že poroste někomu o 40 tisíc čistého, a vy říkáte, že si to zaslouží, tak váš ministr vnitra navrhuje zvýšení toho platu o 80 tisíc hrubého, což by odpovídalo? Opravdu to navrhl? Opravdu jste to vy jako sociální demokraté navrhli, aby to bylo adekvátní zvýšení? Tak nepleťte lidi! Samozřejmě se všem zaměstnancům zvýší příjmy. Těm, kteří mají minimální mzdu, o 1 021 korun měsíčně a všem ostatním adekvátně víc. A to je celé. A vám to prostě vadí, protože - a už to tady myslím říkal někdo z předřečníků - vy ty peníze považujete za své, nebo za státní. Ale to jsou peníze těch lidí. Tak jim je neberte! To je všechno. Stát jim nic nedává, jenom jim méně vezme. Pořád budou daně, pořád budou platit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy ještě jedna faktická poznámka, paní poslankyně Kateřina Valachová, zatím poslední přihláška. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Ano, stát jim méně vezme, aby jim potom méně za jejich práci dali zaměstnavatelé. To jste řekl vy, nikoliv já. A každý, kdo to poslouchal, tak to slyšel.

A co se týká těch vašich neustálých lží - protože lžete vy, pokud tady někdo vůbec lže prostřednictvím pana předsedajícího. Musíte říkat celou pravdu. Není dědictvím sociální demokracie, ale vaším, Občanské demokratické strany, že zásadní příjmy pro stát, pro kvalitní zdravotní péči, sociální péči a vzdělávání visí, tuším, z 75 %, možná i z větší částky na příjmech z daní fyzických osob. Byla to sociální demokracie, která tady opakovaně navrhovala vyšší zdanění firem, cizího kapitálu, bank, digitální daň. To jste vy, kdo to blokuje, ne sociální demokracie. Takže nelžete tady, protože za něco se tyto výdobytky zdravotní péče, sociální péče a vzdělávání zaplatit musí. A když jste byli u moci, tak jste kromě rovné daně zaváděli zdravotnické poplatky, zpoplatňovali sociální péči a také jste navrhovali školné, proti kterému se bouřili studenti vysokých škol. Tak to bylo a to není žádná lež, to je holá pravda a vědí to všichni!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Opět to tedy spustilo reakci pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury, takže pane poslanče, máte slovo a připraví se na faktickou ještě pan poslanec Václav Klaus. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já mám netradiční prosbu na paní ministryni financí. Paní ministryně, já mám prosbu. Zabalte například listopadová data o plnění státního rozpočtu, dejte to do doporučené pošty a pošlete to paní poslankyni Valachové, aby zjistila, co je nejvyšší příjem, z kterých daní či pojištění, na stát. Na prvním místě je sociální pojištění, na druhém místě DPH a daleko za tím jsou daně z příjmů fyzických osob. Když to nevíte, tak to pak je velmi těžká debata. Každý měsíc to najdete na stránkách Ministerstva financí. Já už to sleduji asi 18 let, protože to má dopad i na obecní rozpočty. Tak se aspoň jednou podívejte, které daně plní státní rozpočet nejvíc. A nejvíc je to sociální pojištění, to, co platí střední třída ze svých mezd - jak sami, tak jejich zaměstnavatelé. Zdaleka nejvíc! Pak DPH a o hodně níž je daň z příjmů fyzických osob. A čtyři miliardy za sektorovou daň to skutečně nezlepší!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám dvě faktické poznámky, takže jako první vystoupí pan poslanec Václav Klaus a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Takže vaše dvě minuty, pane poslanče. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak můj vánoční apel, abychom šli hlasovat, se evidentně minul účinkem, ale bylo to nadějné. Tady čtu na internetu, paní Míša mi píše, daně jsou jen dluhy těch, kteří si nakradli. Já si myslím, že takoví ti headhunteři sociální demokracie by měli zbystřit, protože tahle paní by mohla být předsedkyní poslaneckého klubu v příštím volebním období. Náš názor je přesně opačný, proto pro tento zákon budeme hlasovat, ale formulace daně jsou jen dluhy těch, kteří si nakradli, je taková lidová verze toho, co tady říká pan ministr Zaorálek, pan ministr Hamáček a tady ti řečníci... (Odchází od mikrofonu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Závěr už na mikrofon jsme neslyšeli. V pohodě. Takže nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Za mě poslední poznámka. Slyším pana předsedu hnutí ANO, že potřebuje do práce. Já myslím, prostřednictvím pana předsedajícího, dobrá zpráva, pan předseda hnutí ANO v práci je a já si... (Premiér - poznámka z vládní lavice.) Dobře. Pane předsedající, omlouvám se, že se usmívám. (Předsedající: To nevadí. - Pobavení.). Ale pan předseda hnutí ANO (směje se )... pan předseda hnutí ANO říkal, že je vypárován. Dobře. Tak děkuji za toto odlehčení, pane předsedo hnutí ANO.

Nicméně musím zareagovat na Zbyňka Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího. Pane předsedo klubu Občanské demokratické strany, nesnažte se mě tady cvičit. Já jsem mluvila o poměru mezi zdaněním fyzických osob a právnických osob. Vy jste to velice dobře pochopil a já si myslím, že jste dostatečně bystrý. To je moje poslední poznámka. Myslím si, že nás v rámci obecných rozprav řádně přihlášených řečníků bezpochyby napadne spousta glos, takže to je za mě v tuto chvíli poslední poznámka.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se vrátíme tedy k běžným přihláškám do obecné rozpravy, takže vystoupí pan poslanec Ondřej Veselý. Tak jste se dočkal po delší době. A potom se připraví pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, máte volný prostor.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Potvrzuji vaše slova. Vypadalo to, že se dostanu na řadu v deset hodin, tak jsem si chvilku počkal.

Já samozřejmě to neulehčím, ten spor ještě rozdmýchám. Já si pamatuji, a byl jsem tady jeden z těch poslanců, kteří tady seděli, když jsme schvalovali daňový balíček někdy mezi jednou a druhou hodinou ranní, a viděl jsem to zděšení z toho, co jsme tady schválili. Zděšeni byli takřka všichni. Ne úplně všichni, ale takřka všichni byli zděšeni. A všichni jsme upírali zraky k Senátu, co ta moudrá komora s tím udělá a jak to napraví. Tak to jsme tedy pěkně koukali, a nestalo se takřka nic. Jediné, co je na tom návrhu ze Senátu pozitivní, je to, že trochu, ne úplně, ale trochu odlehčuje krajům a obcím, to znamená, že ten dluh víc převaluje na stát. To je jediné pozitivum. Ale ještě daleko větším hákem, než to udělala Poslanecká sněmovna, bere lidi. Já beru lidi samozřejmě všechny, a máme tady zhruba půl milionu vysokopříjmových a zbytek, kteří mají nižší střední a nižší příjmy. To je realita.

Já odpovím i na Jardu Foldynu. Ale než se o tom začneme bavit, tak prosím pár čísel. Řekněme si, mezi které státy chceme patřit. Já řeknu jednu skupinu. Nejbohatší stát EU je Lucembursko v přepočtu na hlavu. Víte, kolik mají Lucemburčané daňových sazeb? Deset! Deset daňových sazeb z příjmů fyzických osob. Nejnižší začíná na nule, to znamená, že když chtějí pomáhat opravdu těm, kteří mají nízké příjmy, tak ti mají nulovou sazbu daně. Nejvyšší je 38 %.

Další stát, který jsme chtěli, aby nám sloužil jako vzor, Rakousko - čtyři sazby daně. Nejnižší opět 0 % pro ty nízké příjmy, nejvyšší 50 %. A Německo, další náš vzor - pět sazeb daně. Tam je to složitější, ale obecně, nejnižší 0 % a nejvyšší 45 %. To jsou státy, které by nám mohly sloužit jako vzor. Abych nevynechal dalšího souseda, tak Polsko má nejnižší sazbu daně 19 %, to znamená to, co jsme navrhovali my, nejvyšší 40 %. To jsou sazby daně našich sousedních zemí. Slovensko má rovnou daň ve výši 19 %. Kdo má ještě rovnou daň v Evropě, je to konkrétně v EU, jsou to konkrétně čtyři státy. Nejnižší rovnou daň má Rumunsko, 16 %.

A my jdeme na patnáct. My jdeme na patnáct, takže budeme vypadat ještě hůř než Rumunsko. To je reálný návrh obou daňových zákonů. A je úplně jedno, jestli jdou ze Senátu, nebo jdou ze Sněmovny. Oba dva jsou naprosto špatně a poškozují tuhle zemi.

Já si dovolím citovat paní ekonomku Horskou, kterou nijak osobně neznám, a pochybuji, že to je levicová, levicově (nesroz.) osoba, která řekla o daňovém balíčku, když odcházela, toto: "V krizové situaci, v jaké jsme, je každá koruna v rozpočtu dobrá, a my tady z rozpočtu vyhodíme spoustu peněz. Kdyby ty peníze alespoň došly k těm nízkopříjmovým, kterým pomohou, ale dvě třetiny z nich stát dává lidem s vyššími příjmy. Ty peníze se do ekonomiky nepropíšou a utopí se v zahraničí nebo v nemovitostech."

Já bych řekl, že přesněji to říct nelze. My místo toho, abychom přidávali těm, na které krize dopadne nejvíc, tak těm dáváme pár šušňů. Tady někdo říkal, že si ti lidé mohou ušetřit. Prosím vás, kdo z vás naposledy žil z dvaceti hrubého? Když vám dá někdo tisícovku, myslíte, že ji ušetříte? No neušetříte. Nebudete žít v úplné bídě a trochu si přilepšíte, ale strašně málo. Vzhledem k tomu, jak stoupají ceny, a vzhledem k tomu, co to bude říkat, to znamená v budoucnu, a už to tady říkala Kateřina Valachová, je jenom otázka, kdy se zase vrátí poplatky ve zdravotnictví, kdy se zvýší ceny sociálních služeb, kdy zase začne nějaká debata o nějakém školství, nebo lidé si budou muset kupovat více pomůcek do škol pro své děti, tak vlastně nedostanou vůbec nic.

Ale je jedna skupina lidí, a velká, kterou tím daňovým balíčkem prohazujete úplně, a to jsou lidé na penzích. Ti totiž ze změny daní nedostanou ale vůbec nic. Těm se nezvýší vůbec nic a ti na tom budou ještě hůř, protože zaplatí všechno, co všichni ostatní. Příští rok by se jim měly zvyšovat, myslím v roce 2022, pardon, přes rok se jim bude zvyšovat důchod podle růstu mezd, to znamená, že by se jim neměl zvyšovat vůbec, pokud se tady ve Sněmovně nedohodneme na tom, že jim zásadně zvýšíme důchod nad rámec valorizace, ale nedáme jim z daňového balíčku ale vůbec nic.

Stejně, nebo velmi podobně jsou na tom lidé s nízkými příjmy. Samozřejmě dostanou třeba tisícovku navíc, ale obratem několik tisícovek navíc zaplatí, protože stát přestane poskytovat služby. Ne příští rok. Ne příští rok, příští rok děláme řeckou cestu. Nazdar, všechny prachy si půjčíme. Poskytneme všechno, co bylo teď, půjčíme si. Jak dlouho chceme vydržet řeckou cestu? V roce 2022, 2023? Anebo od těch lidí to začneme vybírat? Samozřejmě to začneme vybírat jinak. Protože ti lidé tu tisícovku několikanásobně vrátí.

Jak říkal Jarda Foldyna o střední třídě - prostřednictvím pana předsedajícího, s Jardou se známe dlouho. Ano, střední třída dostane víc. Dostane víc než ti nízkopříjmoví. Ale ta bude zhruba na nule. Ta bude zhruba na nule. Na tom, co zaplatí zpátky, bude zhruba na nule. Takže střední třídě tímto daňovým balíčkem v konečném důsledku nepřidáme vlastně vůbec nic.

A jediní, jediní, kdo si přivydělá, budou bohatí. Ten, kdo dostane o osm tisíc navíc a vydá víc, čili tak bude v plusu pět. Tak ti jsou na tom báječně. A znovu se obracím k paní Horské. Dvě třetiny z toho schodku, který tady vytváříme, dvě třetiny dáváme bohatým, kteří to pošlou buď do zahraničí a rozhodně to neproinvestují tak, aby se posílila spotřeba.

Ten daňový balíček v krizi nemá vůbec žádný smysl. Obecně nemá smysl, ale v krizi nemá vůbec žádný smysl. Je špatný, budeme samozřejmě hlasovat proti němu.

Na závěr mi dovolte říct, že pravolevý střet samozřejmě je v pořádku, že probíhá. Ale lidé si musí vybrat, koho chtějí mít ve vládě. Něco jim nabízí ODS, my jim nabízíme stát, který se o ně postará, když to budou potřebovat, nenechá je nikdy na holičkách a nebude jim říkat: my jsme vám přidali něco na daních a vy si naspořte. Člověk, který bere 20 tisíc, nenaspoří vůbec nic. Je vidět, že ti, co to tady říkají, opravdu nikdy s tím člověkem nebyli. Takže ti, co budou hlasovat ať pro balíček ze Senátu, nebo pro balíček ze Sněmovny, kdyby neprošel, byť si myslím, že senátní projde, vytvářejí dluhovou spirálu, která není omezená na jeden rok. Je na řadu let. Posílala peníze do zahraničí, umožňuje odliv peněz z České republiky, které by měly zůstat tady, protože ti bohatí, kteří je dostanou, je tady neproinvestují, oni už tady bohatství mají. Koupí si nové bohatství v zahraničí, něco u moře, někdo na horách. Ale těm, kteří potřebují nejvíc pomoct, daňovým balíčkem nedáváme prakticky nic, a naopak jim lžeme, že jim přidáme tisícovku, ale vzápětí jim několik tisíců vezmeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám jednu faktickou ještě. Takže na faktickou pan poslanec Jan Skopeček a připraví se v obecné pan poslanec Pavel Blažek. Tak prosím, dvě minuty máte.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Pan kolega Veselý tady citoval a komentoval ekonomku paní Horskou. To je trošku zajímavé, že ji neposlouchal o pár dní dříve. Tato ekonomka, myslím, že včera rezignovala z výboru pro rozpočtovou prognózu z titulu toho, že rozpočet byl sestaven na vodě. Že strana příjmů byla nastavena na úplně jiný růst, než který je České republice na příští rok očekáván.

Tak pane kolego, já nevím, jak vy jste hlasoval o rozpočtu, ale myslím si, že jste hlasoval pro. Tak když už tuto ekonomku citujete, tak byste ji měl poslouchat více a nevybírat si jenom to, co se vám hodí. Kdybyste ji poslouchal, tak jak jste to tady zdůrazňoval, tak jste nemohl podpořit státní rozpočet, který vaše vláda přinesla do Poslanecké sněmovny.

A s jedním s vámi souhlasím. Lidé si opravdu vyberou. Pro vás jsou země, které mají jednoduché a nízké daně, zlo. Pro nás jsou zase zlo země, které mají vysoké a složité daně. Vy chcete, abychom v České republice se inspirovali tím, že budeme mít ještě složitější daňový systém, než máme, a ještě vyšší daně, protože si zkrátka myslíte, že umíte ty peníze přerozdělit za lidi lépe, než to umějí oni samotní. My si to nemyslíme. My si myslíme, že obyčejní lidé mají více rozumu než ministři naší vlády, a proto si myslíme, že peníze v jejich kapse budou utraceny jimi samotnými určitě lépe, než když byste to dělal za ně třeba vy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní ještě požádám pana poslance Pavla Blažka, aby počkal, protože s přednostním právem se mi tady přihlásila paní ministryně Alena Schillerová. (Ministryně dává posl. Blažkovi přednost.) Tak paní ministryně vám dává galantně prostor, takže prosím, pane poslanče, máte... (Posl Blažek: Brněnská klika.) Brněnská klika, no vidíte, to se dovídám věci. Tak prosím.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. No já začnu - nebojte se, nebude to dlouhé. Začnu připomenutím takového nenápadného výročí, které je dnes. A dnes je to padesát let od toho, co bylo přijato Poučení z krizového vývoje. A teď se prosím vás nebojte - nebo ne dnes, ale v prosinci 1970. Teď se nebojte, nebudu z něj ani číst, ani nebudu útočit na komunistickou stranu, protože ti s tím dokumentem nemají nic společného. Nicméně protože prožíváme, alespoň pokud čtu noviny a vidím televize, také jakousi krizi, tak vás chci seznámit jenom s nějakými poučeními, která si z toho, co se teď děje, beru já, a třeba se mnou budete v něčem souhlasit.

Tak to první poučení je velmi jednoduché. Už nikdy bychom neměli ani my, ani naši nástupci hlasovat po vyčerpávajícím celém dni někdy v noci o nějakých složitých zákonech. Dopadlo to, jak to dopadlo. A já si myslím, že to je poučení číslo jedna, které je velmi jednoduché.

To druhé už je složitější a to je situace našich médií. To, co předvedla česká média po tom našem nočním hlasování, mě - a to už jsem dlouhodobě cynický - přivedlo k názoru, že nejlepší je nečíst téměř skoro vůbec nic a na nic se nedívat, protože schvalování toho tzv. daňového balíčku se stalo pouze záminkou té skutečnosti, že najednou hlasovalo ODS, ANO a SPD dohromady. O nic jiného nešlo. A o nic jiného nejde i některým politickým stranám, které tady hovoří, jako dnes například pan kolega Ferjenčík, při vší úctě, mluví jako o daních, ale tohle je podstatou toho celého projevu a toho, co se odehrává.

Když tady mám za sebou pana Babiše. Je to člověk svérázný. (Hovoří k němu, pobavení v sále, smích.) Je to člověk zkušený. Je bohatý. (Premiér: Jéžíš marjá.) Určitě není hloupý. (Premiér: No, to nevím.) A proto je ostražitost namístě. Velmi namístě. To ale neznamená, že v takové záležitosti, jako jsou daně, není možné hlasovat s ním. My jsme tady nehlasovali o změně charakteru státu, o tom, že vznikla nějaká monarchie, nastupuje Andrej První a předsedou vlády bude třeba tady Jaroslav Prostějovský. (Ukazuje na posl. Faltýnka. Pobavení v sále.)

My jsme hlasovali o normálním daňovém balíčku, o věci, o které říkáme dlouho, že je správná, a naším cílem - tady se bavíme o daních, ale daně jsou jenom jednou z ukázek politiky - naším cílem je zabrzdit nastupující socialismus. A ten spočívá v tom, že zkrátka a dobře lidé si u nás díky covidové krizi, ale i dění předtím začínají příliš mnoho zvykat na to, že vše vyřeší stát. Stát vše zaplatí, stát vše zařídí. A to nejhorší - může zakázat, co ho právě napadne. A jediná cesta, kterou máme v opozici v možnostech, je ta, že tomu státu nedáme tolik peněz na to, aby v takovéto politice mohl pokračovat.

Média se bohužel dostala - mně to připomíná smutně nějaká dvacátá léta, kdy se očekává zrození nějakého nového světa, všichni ti Švehlové, Stříbrní, Gajdové a nevím kdo strašně zapáchají, a teď přijde něco strašně nového a to staré, což už jste pro novináře, pane Babiši ne věkem, ale i vy, zavedené hnutí funguje osm let, musí za každou cenu pryč i s nějakými ODS, SPD, taky jsou tu dlouho, a teď musí nastoupit něco nového.

A já bych rád vzkázal všem, co tohle píšou, aby si dobře uvědomili, že si možná ještě jednou vzpomenou na to, jaké, ať byly jakékoli, byly časy posledních třicet let a že ta jejich touha po změně koho postihne jako první, budou oni. A jsou bohužel nepoučitelní a mě to mrzí. Proto poučení z krizového vývoje. Já jsem se poučil. A spousta těch věcí se prostě číst nedá a fascinuje mě, do jaké míry jsou neuvěřitelnosti komentátorů naprosto zaslepené tím Antibabišem.

Prosím vás Babiš tady je, on tady ještě bude, má velkou podporu. Naším cílem je, abychom tu podporu měli také. Ale nebezpečí demokracie není to, že já hlasuju s panem poslancem Hájkem, Faltýnkem a třeba s panem Žáčkem o nějaké dani. Nebezpečí demokracie vždycky bylo a bude to, čemu se říká tribalismus neboli kmenové myšlení. To vlastně znamená, buďto se porvou nějaké národy mezi sebou, anebo se to stranické myšlení tak strašně s prominutím vyhajcuje, až ta společnost se do sebe pustí. Přesně tohle dělají česká média, stupňují to a je potřeba, aby si uvědomila tuto svou odpovědnost, kterou zásadně neplní. Já prostě s panem Babišem se budu hádat, budu se s ním přít, ale to ještě neznamená, že nastává konec světa, že on je předseda vlády. No nenastává. Všechno jde dělat líp, a já doufám, že předsedou vlády nebude v příštím období. Ale nebudu podporovat ty nálady, aby se lidé, kteří ho volí, rvali v hospodách, kde je k tomu hajcují komentátoři. Je to obrovské selhání médií a mě to strašně mrzí a mám obavu, že v tom hodlají pokračovat. (Potlesk se středu sálu).

A poučení číslo tři. My jsme v tu noc upřeli státu nějaký příjem peněz. Koneckonců je to odpovědnost a právo a pravomoc Sněmovny, tak jsme to učinili. Co mně vadilo už tehdy, tak to bylo to, že jsme úplně stejným způsobem upřeli ze dne na den peníze jiným subjektům, a teď mám na mysli zejména samosprávu, ať již krajskou, nebo obecní. To byl krok, který nebyl úplně šťastný. My máme právo ty peníze samozřejmě určovat, ale udělat to ze dne na den, to znamená, kdy různí představitelé obcí zpracovávají dlouhodobě nějaké územní plány, stavební řízení a podobně, a teď se dozvědí ze dne na den, že to prostě nemohou dělat, protože se tak rozhodlo ve Sněmovně, byla věc, která mně vadila už tehdy, a proto jsem rád, že Senát přijal takovou variantu, jakou přijal, protože si myslím, že takovéto řešení je správné, samozřejmě není ideální, ale ideální nemusí být vůbec nic.

Závěrem snad jednu věc, jak je čeština krásný jazyk. Já jsem dnes viděl pana místopředsedu Hamáčka ráno v televizi, a teď to snad řeknu dobře, on řekl: Pokud se to dnes schválí, bude to stát stát tolik a tolik. - Tady krásně vidíte, jak ten stát i v té češtině, byť je to náhoda a vůbec to spolu jazykově nesouvisí, prostě hodlá pořád něco stát. A nám jde o to, a co je na tom proboha špatného, aby stál co nejméně, a fascinuje mě ta levicovost i takzvaných pravicových komentátorů, jak pláčou nad tím, že bude mít stát míň peněz. Čím víc peněz bude mít stát, tím bude mít větší moc samozřejmě a tím více si lidé zvyknou na to, že bez státu se nepohnou ani o krok. A my jsme tady budovali společnost třicet let k tomu, aby si každý zvykl, že se musí, pokud k tomu má schopnosti, zdraví atd., pokud možno postarat sám, a na to ostatní je stát. A tento svět končí a já bych byl rád, kdyby neskončil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a nyní vystoupí s přednostním právem paní ministryně Schillerová a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Tak prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já k těm citátům paní ekonomky Horské přidám ještě jeden. Ne že by to bylo až tak důležité, ale vy jste tady citovali jedni, druzí, tak já přidám ještě jeden. Ona podpořila i ten návrh tzv. důchodové reformy, to znamená obrovskou díru do výdajové strany státního rozpočtu, nezajištění příjmů, v podstatě jenom systém parametrických změn. Takže pak si vyberte, co kdo, co se komu hodí. A tím už končím, já si myslím, že to nestojí za debatu. Vývoj rozpočtové prognózy je věcí Národní rozpočtové rady, má mít minimálně sedm členů, měla jich deset, bude mít devět, já si myslím, že její činnost nebude nijak ohrožena.

Nebudu mluvit dlouze, nebudu opakovat všechny ty argumenty, mám tady celou řadu grafů, čísel, měla jsem je tu během celého legislativního procesu, kdykoliv kterýkoliv z nich mohu vzít, spočítány mzdy, jinak samozřejmě máme kalkulačku na stránkách Ministerstva financí, už jsme tam započetli i tu slevu, takže každý si může zadat svůj čistý příjem a vypadne mu, kolik uspoří. Já si myslím, že ta debata je ten střet. A já ho nebudu nazývat ideologickým, protože já budu souznít - nebudu říkat, že souzním s pravicí, a nesouzním s levicí, já řeknu, že souzním se zdravým selským rozumem, který tady zazněl. A tam, kde zazněl ten zdravý selský rozum, tam já s tím souzním. A ten střet je o filozofii mezi příjmovou a výdajovou stranou. To je to, o čem tady se vede debata.

Takže já když jsem poslouchala pana poslance Ferjenčíka nebo některé zástupce i sociální demokracie, tak pane poslanče Ferjenčíku, vy sníte o světě, kde mají všichni rovný příjem? Kde mají všichni rovný důchod? No já ne. Já o takovém světě tedy nesním a nechci v takovém světě žít. Protože jinak si neumím vysvětlit vaše slova, když říkáte, že to bude pro ty vysokopříjmové. Kdo je ten vysokopříjmový? Kdo? Pan předseda Stanjura tady měl příklady ozbrojených složek - ano, jsou to čísla, která má ze státního rozpočtu, a jsou pravdivá z těch jednotlivých kapitol. Ale já vám řeknu další příklady. Učitelé, všichni tady plédujete za učitele, to není středněpříjmová skupina? Zdravotníci, kterým tady všichni tleskáte a tleskáme, protože kdo je v dnešní době této zdravotní krize důležitější než zdravotníci? To není středněpříjmová skupina? Není? Když průměrný plat lékaře v nemocnicích je přes 80 tisíc. Není to středněpříjmová skupina? A proč vy říkáte, že ti na tom nejvíce vydělají? Přece taky řekněte, že ti lidé platí vyšší daně. O odvodech tady byla už řeč, že platí vyšší. Ale platí také vyšší daně. Takže logicky prostě z toho vyššího příjmu budou mít větší úsporu. Ale i ti tzv. nízkopříjmoví s tou minimální mzdou získají prostě v tom celoročním snížení a to, co jim zůstane, včetně i slevy, která tam teď bude započtena, získají tisíce. Prostě je to adekvátní tomu příjmu a tomu, kolik přispívají do systému daňového. A já si myslím, že tak je to v pořádku. A takový svět je naprosto v pořádku.

Takže teď ten střet je o tom, že prostě ten stát si méně nechá v době takovéto těžké krize. Dá ty peníze - nebavme se o tom, o kolik přijde státní rozpočet, ale že těch 70 miliard na tom snížení daní zůstane lidem v peněženkách. A bylo tady už řečeno, a to je pro mě ten zdravý selský rozum, že oni nejlépe vědí, jak se těmi penězi naložit. A jestli je neutratí, jestli si je nechají a uspoří na důchod část těch peněz nebo si něco pořídí, copak to je špatně? A co to tady prosím vytahujete? Jaké apartmány v zahraničí? Prostě že ti lidé - já vidím, jakým způsobem nám stouplo pořízení nemovitostí meziročně, a to jsme v těžké krizi, o 6 %. Podpořili jsme to určitě i tím, že jsme zrušili, a já za to děkuji všem, kteří v této Sněmovně zvedli pro to ruku, že jsme zrušili daň z nabytí nemovitostí. A to jsou ty stimuly, které doporučují renomovaná světová evropská pracoviště. To jsou ty stimuly do ekonomiky. A o to tady dnes běží.

Já si myslím, že by se měla otočit rétorika. Že by se měla otočit v tom směru, že nejde o to, co komu stát dá, ale co mu nevezme. A tím tu ekonomiku podpoříme.

Chtěla bych vám říct, že toto je asi nejsledovanější zákon občany ČR. Určitě vám píší tak jako mně. Oni sledují, jak to dopadne.

Budou velmi pozorně sledovat, jak kdo hlasoval. Budou sledovat vaše názory. Budou sledovat názory Pirátské strany, která tady říká, že protože tam není jejich obrovská sleva, notabene počítaná každý rok jinak podle průměrné mzdy, ale taky je potřeba říct, že jste to měli ve vazbě s daní devatenáct a dvacet tři. Což znamená zvýšení daně OSVČ.

Budou sledovat, jak česká strana sociální, sociální demokracie, omlouvám se, sociální demokracie, která se prezentuje roky jako strana práce, jak bude hlasovat pro 4,5 milionu zaměstnanců.

Budou sledovat, jak bude hlasovat hnutí STAN. Protože v tom návrhu jsou kompenzace pro kraje, měst a obcí. Tepete mě tady tři čtvrtě roku kvůli kompenzacím. Máte je v RUD. Přinese to ten příští rok 22,7 miliardy, v dalších letech ještě o něco víc. To znamená, kompenzace se pohybuje plus minus kolem 80 %. To všechno budou sledovat.

Budou sledovat KDU-ČSL, jak bude hlasovat. Protože jsou tam slevy, jsou tam kompenzace, je tam bonus, o kterém mluvil pan předseda Jurečka.

To všechno budou občané sledovat. A je to tak dobře. Je to tak dobře, protože podle mě budou přesně vědět, jak kdo přemýšlí, co je pro něj priorita a jakým způsobem se bude chovat třeba v příštím volebním období.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré poledne všem. Nyní faktické poznámky. Jako první pan poslanec Dolejš, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Hezké poledne, no, rovné poledne. Neodpustím si drobnou glosu, která vás příliš nezdrží. Když jsem slyšel tu apoteózu tady selského rozumu a toho, že dobrý sedlák chápe, že méně peněz pro stát více štěstí pro lid, já si to úplně nemyslím, protože bohužel ale po roce 2021, který bude mimořádný, to si přiznejme, možná přifoukneme ten dluh o dalších půl bilionu, ale přijdou roky další. A ten průvan ve státní kase, ten penězotok, který dneska budujeme, ten bohužel je systémový, hned tak se nezruší a skutečně to není, méně státu není štěstí pro lid, pokud nebudou peníze na to, zaplatit důstojné důchody, udržet veřejně dostupné kvalitní zdravotnictví etc., etc. Je třeba dodržet i politický slib růstu platů ve školství. Tohle všechno může být ohroženo.

Já chápu, že máme za chvilku Ježíška, že se lidé těší na těch pár stovek k čisté mzdě. To samozřejmě chápu. Ale třeba časem lidem začne docházet, že dluhy se musí platit. A že to je to hlavní nebezpečí, které tady dneska řešíme. Kdyby tady byl systémový krok, neřeknu ani B. Protože svým způsobem to skutečně řeší tu situaci, ve které se momentálně nacházíme. Ale bohužel jak zákon o rozpočtovém určení daní, tak i zrušení superhrubé mzdy systémový krok je. A řekněme si rovnou, že politickou shodu v tomto parlamentu na reformu daní, která by předešla tomu daňovému klystýru, těžko vytvoříme. A že je otázka, jak to bude v období příštím. Proto je třeba na to upozorňovat, proto je třeba to lidem vysvětlovat, že skutečně méně státu není, opravdu není více štěstí pro lid.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Martínek k faktickým poznámkám. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl stručně zareagovat na paní ministryni, protože uvedla některé věci, které se úplně nezakládají na realitě.

Za prvé, co se týče toho rovného příjmu, to my samozřejmě neprosazujeme. Ale tady se udělá dluh 100 miliard korun navíc, který se rovnoměrně rozloží mezi občany. A to je ten problém. Takže ta rodičovská dovolená, co se z toho platí, veřejné školství, co se z toho platí, to jsou všechno služby, které dostávají občané stejným dílem, a na ně ty peníze budou v menší míře v důsledku tohoto opatření. Z toho důvodu my si myslíme, a také vláda říká, že se má posílit spotřeba, že je lepší nástroj zvýšení slevy na poplatníka. To za prvé.

Za druhé, ta sleva na poplatníka navázaná na průměrnou mzdu byl návrh, který byl podán zcela samostatně. Takže není pravda, co jste tvrdila o 19 procentech. Tento návrh byl podán zcela samostatně, pomáhá stejně zaměstnancům i živnostníkům. Vy jste ho o něco osekali v Senátu. Je to jediné snížení daní živnostníkům, které prošlo. Tak tady netvrďte, že jsme chtěli zvednout daně živnostníkům. To, o čem mluvíte, jsme dávali jako protinávrh k návrhu pana Babiše, ale to je úplně jiný pozměňovací návrh, než který byl přijat. Tady žádná vazba na 19 procent nebyla.

Poslední věc. Ještě jednou zopakuji důležitou věc, podle které by se podle mě také měli lidé rozhodovat. V důsledku tohoto zákona a v důsledku nižšího růstu hrubých mezd v Čechách porostou důchody pomaleji. Z podstatné části tuto vaši daňovou reformu zaplatí důchodci.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Bude pokračovat pan poslanec Martínek, poté pan poslanec Veselý. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy a vážení pánové, vystupovat jsem nechtěl, ale po populismu paní ministryně musím trošku reagovat. Protože tady se předkládá návrh, který má lidem pracujícím za minimální mzdu přidat pár set korun ročně, zatímco průměrný poslanec ušetří 70 tisíc. To vážně teď poslanci doopravdy nutně potřebují? Proboha proč?

My tady předkládáme něco, co doporučuje většina ekonomů, je to zvýšení slevy na poplatníka, které právě pomůže rozhýbat českou ekonomiku v době krize, zvýšit spotřebu, protože ti lidé to doopravdy utratí. A vy to kritizujete. Vy říkáte, že se musí snižovat sazba, která prostě nemá smysl. Tady když jsme si teď dělali analýzu, jaké jiné země, jak přistupují k této podpoře v rámci krize a jestli hýbou nějak se sazbami, tak de facto jedinou zemí v EU, která to činí, je nyní Švédsko, a ta jde právě pirátskou cestou zvýšení slevy na poplatníka, protože ví, že právě tohle pomáhá nízko- a středněpříjmovým a vůbec celé ekonomice to rozhýbat. Nepomáhá to k tomu, aby tady si lidé uspořili na to, že si koupí další barák a zvýšili kvůli tomu potom ceny nemovitostí všem těm středně- a nízkopříjmovým. To prostě je věc, na kterou všichni doplatí. Sto miliard navíc, v dalším roce 130 mld. navíc k již tak obrovským schodkům 300miliardovým, to je neskutečné tempo zadlužování.

Uvědomme si, že dluhového stropu můžeme dosáhnout za nějakých pět let. A pak kolik bude úrok, za který si budeme půjčovat? Šest, sedm procent? To budeme platit ročně desítky, stovky miliard jenom za správu dluhů. To už nebudeme mít vůbec na nic. Vždyť tady budeme pak muset, budou muset přijít obří škrty nebo extrémní zvyšování daní. Na to doplatí všichni občané. Chovejme se trochu rozumně, trošku odpovědně a nepřinášejme tady předvolební populismus prostě jenom na pár, na rok snížit daně, na to, aby na tom potom všichni za pět let extrémně byli biti. Buďme trošku rozumní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsou zde další přihlášky, pan poslanec Foldyna se hlásí s faktickou poznámkou. Teď nemá, teď není... Já se jenom ujišťuji, že je to faktická poznámka. Ano, dobře, děkuji. Nejdřív tedy k faktické poznámce, ke které se přihlásil dříve, pan poslanec Veselý, pan poslanec Skopeček, poté pan poslanec Foldyna. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si také dovolím zareagovat na paní ministryni. I mně píšou lidé. A píšou: To přece nemůžete dopustit. Vždyť jste kdysi zabránil rovné dani ODS, která by nás všechny poškodila, a teď ji ODS váš koaliční partner nese na zlatém podnose. S tím musíte něco udělat. Vždyť z čeho ten stát bude všechno platit? - To mi píšou lidé. To mi píšou lidé.

To znamená, že není pravda, že se všichni těší. Ti, co o tom uvažují a znají a dívali se do historie, tak vědí, co to pro ně znamená. Že nebude skoro na nic a že si budou muset všechno zaplatit. V této pokřivené pravicové logice by znamenalo, že ideální by bylo, kdyby lidé neplatili daně vůbec. Super. Necháme jim všechno, co si vydělají. Ale všechno si také zaplatí. To znamená, že ti, co mají nízké příjmy, tak jim dáme dva tisíce, v nemocnici zaplatí deset, v lékárně pět a na vysokých školách dvacet. Kde na to vezmou? Zůstane to jenom pro bohaté.

Takže tahle věc jsou daně pro bohaté. A vy dáváte peníze, z těch 100 miliard, které chcete zaseknout, tak dáváte přes 60 miliard bohatým, kteří to neprotočí v ekonomice... (Poznámka poslankyně Černochové.) Pardon, nebudu řvát, děkuji, paní Černochová prostřednictvím pana předsedajícího... Vy ty peníze dáváte bohatým, kteří si je nechají a nijak tu ekonomiku neposílí. A ty chudé, a to říkal správně kolega Ferjenčík, hlavně ty, co jsou na penzích, necháváte úplně na holičkách. Těm nedáte vůbec nic.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Skopeček a poté pan poslanec Foldyna. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Jenom v krátkosti. Já zareaguji na předešlé pirátské příspěvky. Já furt nerozumím té rétorice. Jestli v České republice nízkopříjmoví lidé díky nejrůznějším slevám platí velmi nízké daně nebo téměř žádné daně, tak je přece logické, že když daně snižujeme, že těm lidem, kteří už skoro žádné neplatí, už moc ty daně víc nesnížíme. To přece míří ke středněpříjmové skupině obyvatel, které to pomůže nejvíc. Jestliže máme daňový systém nastaven vůči nízkopříjmovým tak štědře, a já jsem rád, že neplatí téměř žádné daně, no tak při jejich snižování se jich to prostě dotkne méně než těch středněpříjmových. Já nevím, co je na tom za prapodivnou logiku.

Co se týče té spotřeby. Ano, já rozumím tomu, že někdo argumentoval, i vláda argumentovala tím, že se tím zvýší spotřeba. Ale mně je jedno, co lidé udělají s penězi, které jim zbudou navíc. Někteří je prostě spotřebují, někdo je třeba ušetří, jestli mají lidé peněz dost a nespotřebují je a ušetří je raději na důchod, tak je to určitě dobrá zpráva, protože kvůli této vládě prostě nemohou počítat s udržitelnými důchody za pár desítek let. Tak jestli to nespotřebují, ale uspoří třeba na penze nebo na stavební spoření, mně je jedno na co, tak je to přece správně a není to nic, proč bychom měli to snížení daní kritizovat. Prostě nechte ty lidi, ať si s penězi, které vydělávají a kterých jim necháme dneska z té částky více, udělají, co je podle nich nejlepší. Někdo to uspoří, někdo spotřebuje. Proč jim máme diktovat a říkat, co s tím mají udělat?

A jinak ke kolegovi Veselému. Fakt nehlubte ty příkopy mezi bohatými a nízkopříjmovými tak hluboce. Česká republika je podle řady mezinárodních studií velmi rovnostářská země. Velmi rovnostářská země. To, co tady předvádíte, ten boj bohatý versus chudý, je to trapné, nepatří to sem (předsedající upozorňuje na čas), chápu, že se chcete nějakým způsobem zachránit, ale to fakt není cesta.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní, pokud pan poslanec Ferjenčík svou přihlášku stáhl, pan poslanec Foldyna v každém případě. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já si dovolím jenom poznámku ke kolegovi z Pirátské strany, který tady argumentoval poslanci. Já si myslím, že to je vrchol populismu. Poslouchejte, přátelé, tady argumentovat dvěma sty lidmi a říkat o lidech s nejnižšími příjmy, resp. se základní mzdou, no to jsou ti, co tvoří zhruba 1,6 %. Ale přestalo se tady mluvit o těch nejdůležitějších, o těch pěti milionech lidí středněpříjmových, o těch zaměstnancích, učitelích, policajtech, zámečnících, záchranářích, dobrejch zednících. (Hovoří důrazně.) Na ty vy kašlete, ale ukazujete tady na poslance a na nějaké lidi, kteří mají takzvaně základní příjem. To má 1,6-1,8 % lidí. Pět milionů lidí z této daňové reformy můžou mít doma více peněz.

Víte, a možná bych pro ten stát byl, aby měl víc peněz. Jenže by tady nesměla sedět kolegyně Maláčová, která ty peníze rozhazuje hrstěma. Nesměl by tady sedět kolega Petříček, který ty peníze posílá do Běloruska, do Afriky, ale já bych byl rád, kdyby je posílal do Rumburka na nemocnici nebo do Děčína! Tam máme velké problémy. Jenže tady se prostě s těmi penězi hospodaří jinak. Takže já jsem rád, že ty peníze zůstanou těm, kteří si na ně vydělají. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Černohorský, poté s přednostním právem pan ministr Zaorálek.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom podotknout, že v případě, že si řežeme příjmy, tak bychom naopak měli řezat samozřejmě i na té výdajové stránce. Takže já mám dotaz na paní ministryni, kde jsme tedy těch 100 miliard, které nám budou teď chybět, ušetřili a kde do této chvíle vláda šetřila. Můžu se zeptat klidně i koaličních partnerů za ČSSD - ODS je v opozici, takže může zůstat zatím v klidu. Protože ty peníze nám následně opravdu budou chybět. Protože pokud my nemáme upravenou i tu výdajovou stránku, tak v tom případě si finanční prostředky musíme půjčovat a zadlužujeme tu mladou generaci, která to následně bude muset splácet.

Já možná odpovím ještě prostřednictvím pana předsedajícího panu Foldynovi - ale ten mi někam zmizel - že ve chvíli, kdy my jakoby odřežeme ty peníze, tak ale v tu chvíli to opravdu nemůžeme poslat do toho Děčína na tu nemocnici a další, protože ty finanční prostředky prostě nebudeme mít. A mě by v tuto chvíli zajímalo, kde paní ministryně těch 100 miliard zhruba ušetří, abychom se nemuseli kvůli tomu zadlužovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a poprosím o klid v sále. Pan premiér se nám omlouvá z pracovních důvodů, z důvodu pracovního oběda s velvyslanci.

Nyní tedy přednostní práva. Jako první pan ministr Zaorálek, poté paní poslankyně Kovářová se stanoviskem klubu. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Já se omlouvám, že musím ještě jednou vystoupit, já věřím, že naposled. Ale je tu jedna věc, na kterou, když to poslouchám, se potřebuji zeptat. Opravdu to je pro mě docela zásadní věc, na kterou bych rád slyšel odpověď. Týká se toho, co tady zaznělo také z úst poslanců ODS, kteří řekli, že oni vlastně nechtějí oslabovat stát, oni chtějí silný stát. Proč? Protože zřejmě všichni tušíme, že dneska potřebujeme funkční zdravotnictví, vždyť to na něm všechno visí. My potřebujeme dokonce i administrovat věci.

Já vám řeknu jednu věc. Mluvil jsem s paní hlavní hygieničkou, pamatuji si, že - na nějaké té jsem se zlobil, že nenajali více lidí včas. A ona mi řekla ano, my jsme je najímali, ale za ty prachy nám nikdo nechtěl přijít. To znamená, my dneska chceme, aby fungovaly hygienické stanice, a když se podíváte, kolik se tam platí, tak zjistíte, že my na ta místa neseženeme lidi. To znamená, my přece dneska potřebujeme stát funkční v celé řadě oblastí, v sociální, v hygieně, ve zdravotnictví. Dovedete si představit, že dneska začneme tenhle stát zpochybňovat? Vždyť v té krizi se přece ukazuje, jak ten stát je zásadní. Celá vakcinace. Dokonce i to, že jsme v EU, kdybychom v ní nebyli, tak máme vakcíny až někdy příští rok v prosinci! Takže tohle funguje přece, ten systém, a ten stát tu sehrává zásadní roli. I proto zřejmě ODS říká, že ona chce silný stát. A teď přichází moje otázka, na kterou bych rád slyšel odpověď. Jestliže tedy ODS říká, že chce ten silný stát, tak já se ptám - a jak to budete tedy platit, ten stát? Zadělává se na strukturální deficit v rozsahu až 150 miliard. Takže máte tady strukturální deficit 150 miliard a mě by zajímalo, jak to budete řešit. Jestliže chcete držet silný stát v takové situaci, kde na to vezmete peníze? Já se vás přesně ptám, kde ty peníze vezmete, kde tedy budete škrtat?

Já jsem někde četl v názorech, nevím, který z vás to řekl, že například budete likvidovat rekvalifikace a investice, aktivní politiku práce. To je výborný nápad v této chvíli, kdy budeme potřebovat oživit ekonomiku, likvidovat aktivní politiku práce a rekvalifikace. To je skvělé. Tak to bych rád slyšel dál více takových vašich skvělých nápadů, kde hodláte ty peníze šetřit, kde je hodláte získat, kde to chcete naškrtat. Je tu strukturální deficit 150 miliard, kde chcete tedy vytvořit ten silný stát, o kterém mluvíte? A jak ho vytvoříte? Já ho tedy nevidím. Ani jste na to neodpověděli! Když chcete takto likvidovat ty příjmy, tak mi řekněte, jak udržíte základní funkce státu, které v této krizi jsou tak důležité. A já se ptám, proč nechcete a bráníte se tomu, aby zaměstnavatelé přidávali peníze zaměstnancům? Proč tomu bráníte? Jako proč vám to vadí? Proč chcete skončit konvergenční politiku této země, kterou já pokládám za zásadní? To, aby tato země konvergovala k vyspělým zemím, byla pro mě zásadní věc. A vy ji chcete zastavit. Proč? Já vám řeknu proč. Protože vám vyhovuje politika levné práce. Vám prostě vyhovuje stát, ve kterém jsou nízké mzdy. A vy vlastně v důsledku likvidujete tu střední třídu, o které tady tak mluvíte. Vaše politika vede právě ke střední třídě, která bude dělat za pár šušňů! Tak tady, prosím vás, nebásněte o střední třídě! Protože vaše politika povede k tomu, že budou mít holé zadky!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Kovářová se stanoviskem poslaneckého klubu STAN, poté pan poslanec Klaus, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já se připojila ke kolegům a sdělila vám postoj klubu Starostové a nezávislí. Předně musím podotknout, že na začátku volebního období by si každý myslel, že zrušení superhrubé mzdy je krokem dobrým. Ostatně většina politických stran měla zrušení superhrubé mzdy ve svém programu. Ve svém programovém prohlášení ho měla i vláda, ale celá ta léta váhala a odhodlala se až v okamžiku, kdy není docela vhodný pro takovéto řešení. A nevhodnost tohoto kroku dokázal, jak o sobě říká, nejlepší ministr financí všech dob Andrej Babiš. Dokázal udělat názorový veletoč navzdory svým prohlášením, že zrušení superhrubé mzdy by zničilo Česko, zničilo by rating Česka, a podá pozměňovací návrh, který znamená největší daňovou změnu, před koncem roku ve druhém čtení bez řádného připomínkového řízení zcela izolovaně bez vazby na úpravu výdajů a svým krokem zatne sekyru ve výši 100 miliard korun. Tedy státní rozpočet s deficitem nebude 320 miliard, ale více než 420 miliard. A to není rozhodně málo. A ještě k tomu rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, a to navzdory mnoha varováním řady odborníků. Zásadně si vláda takto podlomí příjmy a ohrozí stabilitu veřejných financí i přesto, že pravidla rozpočtové odpovědnosti jasně říkají: stát, obce a kraje mají hospodařit tak, aby nebyla ohrožena stabilita veřejných financí. A jaká je aktuální situace? Obce a kraje to dodržují a stát? Tak ten rozhodně nikoliv.

Svým pozměňovacím návrhem také provedl pan premiér útok, největší v dějinách České republiky, na finance obcí a krajů, které by tak přišly o více než 40 miliard korun. To naštěstí relativně zmírnil Senát, ale i tak přijdou obce a kraje ročně o téměř 9 miliard korun. Ta kompenzace není 80 %, paní ministryně. Ta kompenzace je pro obce 67 % a pro kraje 71 %. A jen pro ty, kteří se označují za strůjce tohoto úspěchu v Senátu, musím konstatovat a ptát se, proč jste tedy nepodpořili návrh senátorského klubu Starostů a nezávislých na kompenzaci pro obce a kraje ve výši 90 %, když vám leží na srdci příjmy obcí a krajů? A ještě k tomu, co říkala paní ministryně. Ano, kompenzace budou ve výši 22 miliard, ale nebude to ve výši 100 %. Vy jim ty peníze nejdříve vezmete, a pak jim je budete kompenzovat. A v tom je ten rozpor.

Paní ministryně také zde zmiňovala, že vláda nechce jet na půl plynu, a že tedy vláda pojede na plný plyn. Chci jen upozornit, že při rychlé jízdě je také někdy potřeba sešlápnout brzdu, a zvlášť když na dluhovém semaforu svítí oranžová a brzy blikne červená. A že říkáte, že to bude více peněz v peněženkách a že je to dobrá zpráva pro daňové poplatníky? A hovoříte o zdravém selském rozumu? Tak mně můj zdravý selský rozum říká, že je to sice více peněz v peněženkách, ale je to také více peněz na dluh a ten dluh budou platit všichni daňoví poplatníci. Ano, do jedné kapsy dáte více peněz, ale z druhé kapsy je vytáhnete.

Z výše uvedených důvodů klub Starostů a nezávislých nepodpoří ani senátní, ani sněmovní verzi.

A ještě bych chtěla reagovat na paní ministryni, která ví, o čem sní pan poslanec Ferjenčík. A já vám řeknu, o čem sním ještě já pro doplnění. Já sním o vládě, která nebude devastovat veřejné rozpočty, bude rozpočtově odpovědná a která bude myslet na budoucnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Klaus řádně přihlášený do rozpravy, poté paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážené dámy a pánové, došla na mě řada. Nemaje přednostního práva, tak vám jenom stručně řeknu stanovisko Trikolóry k dnešnímu hlasování a k daním.

Lidé potřebují nějakou radost a naději v těchto těžkých časech a my jsme přesvědčeni, že snížení daní takovou nadějí a příležitostí je. Je to příležitost pro lidi bohaté, kteří odvádějí obrovské daně v České republice, je to samozřejmě příležitost pro lidi, střední třídu, která stát živí, kterých je nejvíc, ale je to i příležitost pro lidi, jejichž příjmy jsou relativně malé. Tady se někdo vysmíval, že je to jenom 700 korun měsíčně apod. Já si ještě pamatuji, když jsem byl učitel a měl jsem 10 500 korun mzdu, co to bylo, když fakt jsem měl o tři tisícovky navíc, jaký to byl strašný rozdíl, který už potom lidé s vyššími příjmy si ani nepamatují.

Trikolóra patří a bude patřit k těm, kteří pro snižování daní vždy hlasují. Jsme rádi, když mají peníze občané a ne vláda, zejména tato vláda. Je to pro nás důležité, proto podpoříme senátní verzi - ze dvou důvodů. Za prvé, pro sněmovní verzi tady není v současnosti většina a my daně snížit chceme. Nechceme se tady přetahovat a popotahovat politické triko. Jsme také připraveni hájit toto snížení daní i pro případné veto prezidenta republiky nebo jiné obstrukce. Pan prezident, musím říci, podepisuje jeden levičácký regulační a nesmyslný zákon za druhým, který vychází z této Sněmovny, bez mrknutí oka, ale když jednou jedinkrát chceme peníze nechat lidem, tak vyráží společně s ČSSD, Piráty, komunisty, TOP 09 a podobnými uskupeními do politického boje. Tady vystoupení pana Dolejše a pana Ferjenčíka se liší jenom generačně, když se bavíme o těch daních. My patříme k té druhé části politického spektra a s velkou radostí dnes občanům a pracujícím lidem daně snížíme. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A ještě tady mám předanou přihlášku s přednostním právem pana senátora Nytry. V tuhle chvíli ne, dobře, tak v tom případě paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci, kdyby v daňovém balíčku, který je nám v této chvíli předkládán, a máme ho ve dvou variantách, šlo skutečně jenom o to nechat lidem více peněz, budu hlasovat oběma rukama pro to. Kdyby to bylo na ty dva roky, jak o tom byla také řeč, tak i v té chvíli bych pro to byla. Ale takto to není. Ono jde o něco jiného. Ten problém je prostě jinde. Tento balíček lidem skutečně nepomůže. Anebo možná jenom některým. Připusťme to, a to hlavně velmi krátkodobě. Ta debata je o daních.

Pan předseda Fiala zde citoval ekonoma Friedmana o tom, že daně snížit kdykoliv. Já si dovolím také citovat ekonoma, Jana Mühlfeita. Ten na jedné z konferencí, které jsem se už kdysi dávno zúčastnila, řekl, že daně jsou téměř jedinou a nejefektivnější investicí střední třídy. Ono totiž všem těm kvalifikovaným dělníkům, řemeslníkům, učitelům, zdravotníkům, úředníkům a všem těm dalším, kteří se do střední třídy počítají, těm se totiž dobře žije, pokud žijí v tom, čemu se říká evropský sociální model. Jestliže mají zajištěnou zdravotní péči, a dneska si to uvědomujeme více jak jindy, jestliže jejich děti mohou jít studovat, aniž by musely mít našetřené na vysoké školné, jestli mají zajištěno bezpečí na ulicích a sociální systém, který jim pomůže, když se dostanou do problémů, ať už ztratí práci, nebo se stane cokoliv jiného. Protože jinak, když to takto není, jim sice možná něco málo, těm nízkopříjmovým ve stovkách, těm vysokopříjmovým v tisících, možná desetitisících, zůstane takříkajíc v jedné kapse, ale z druhé budou muset ty tisíce vydat. Budou muset šetřit, aby měli na platbu u lékaře, jenom si vzpomeňte, jak to dneska už vypadá u zubařů, aby měli na studium svých dětí a tak dále. Opakovala bych to, co už jsem v podstatě řekla. A to nemluvím o tom, že by muselo dojít k omezení sociálních služeb, ale také financí na vědu a výzkum, ochranu životního prostředí a tak dále, prostě ten stát by na všechno to, co dělá lidem život slušným, ať už ty příjmy mají jakékoliv, ať už se jim daří lépe, či méně.

Návrh sociální demokracie, v tomto případě poslanecký návrh Jana Hamáčka, byl spravedlivý vůči lidem, nepodporoval zvýšení nerovností, jak se děje při té sazbě 15 a 23. A hlavně byl odpovědný vůči veřejným rozpočtům. Ty senátní návrh řeší také jenom zčásti, o tom mluvila už paní předřečnice. Byli jsme tady nařčeni z toho, že peníze, veřejné peníze považujeme za své. Ne, my je skutečně považujeme za veřejné peníze, ať jsou to peníze ve státním rozpočtu, anebo na krajích a obcích, a jsme přesvědčeni o tom jako sociální demokraté, že tyto peníze mají zajistit služby lidem, ty služby, které skutečně lidé potřebují, aby se cítili bezpečně, a to nejenom na ulicích, ale samozřejmě i z toho pohledu, co se stane, když náhodou budou mít jakýkoliv problém obecně v životě, protože budou mít přístup k veřejným službám a vědí, že člověka společnost nenechá padnout na dno, protože stát má funkční a fungující sociální systém. Hovořili jsme o rodičovské, ošetřovném, dětských přídavcích, podpoře osob se zdravotním postižením, ale také o důchodech.

Pravice říká, nestrašte privatizací a zpoplatněním zdravotnictví a vzdělávání. Já bych ráda věřila, že tyto všechny systémy udrží tak dostupné pro každého, jak jsou dneska. Ale i kdyby tomu tak bylo, tak víme, že ty doby nebudou jednoduché, alespoň ty následující dva roky. A co udělala pravice při poslední krizi? No, ty daně v podstatě zvýšila, ale zvýšila ty daně, které musely zaplatit opět ti s těmi nízkými příjmy a střední třída, tedy DPH a spotřební daně. O navýšení příjmů, abych už se chýlila k závěru, o navýšení příjmů lidem sociální demokracie vždycky usilovala a usiluje a bude usilovat, to platí pořád, ale tímto způsobem, jak to dělá tento balíček, to prostě nejde a nefunguje. Je mi to opravdu, ale opravdu velmi líto.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s přednostním právem, předpokládám, se mi hlásil z místa pan předseda Kalousek, jestli je přítomen, já tam bohužel nevidím... A pokud není a nemíří k mikrofonu... Už ho vidím. Tak prosím, pane předsedo. Omlouvám se, paní poslankyni Valachové. Přednostní právo. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Budu velmi stručný. Dámy a pánové, já vím, že je rozhodnuto, že tady je velká většina, která prohlasuje senátní verzi. A znovu opakuji, že z mého pohledu Senát selhal z hlediska rozpočtové odpovědnosti. Jenom se vás chci opravdu zeptat, protože to, co teď uděláte, znamená, teď si všichni přidáme na úrok, který budeme muset zaplatit. Znovu opakuji. Kdyby ležel na stole návrh, jak se sníží mandatorní příjmy státu o 100 miliard, a na druhé straně bilance ležel návrh, jak se sníží mandatorní výdaje státu o 100 miliard, nebylo by nadšenějšího podporovatele takového návrhu než já, ale to prostě není. Vy teď rozhodnete... (Důrazně klepl dlaněmi do pultíku.) Vy teď rozhodnete, že se sníží mandatorní, tedy každoroční, ze zákona, příjmy státu o 100 miliard, a na druhé straně nejsou absolutně žádné úspory.

A ve vší úctě k návrhům ODS, no, já jsem některé z nich podpořil, papír snese všechno, ale kolegové, když škrtnete několik miliard z nemocenského pojištění a současně nenavrhnete změnu zákona o nemocenském pojištění, tak je to k smíchu! Tam žádné úspory nejsou. Ledaže by vám ti občané vyhověli a nechtěli stonat. Ale pokud nezměníme ten zákon, a na to v tuhle chvíli nemáme většinu, tak to nemůžete deklarovat jako úsporu. To je jenom populismus! Pro mě osobně velmi lidské zklamání, že strana na pravé části politického spektra se dopouští takhle odpudivého populismu.

Takže ještě jednou. O 100 miliard snížit daně, o 100 miliard dát lidem víc peněz je správná cesta za předpokladu, že máme odvahu a sílu o 100 miliard snížit mandatorní výdaje na výdajové straně státního rozpočtu. To nemáte nikdo z vás! A nikdo z vás to nebude mít ani po volbách! Takže ti z vás, kteří pro tohle zvednou ruku, jste jenom populisté, kterých si mohu vážit lidsky, mohu je mít lidsky rád, ale nemohu si jich vážit v rozpočtové politice. Protože to, co teď chcete schválit, je tak zoufale nekompetentní, že nikdo, jedinec, rodina, firma, nikdo by se takhle nezachoval! Takhle jste schopni se zachovat jenom vy, populisté, kteří ty peníze čerpáte z peněz, které nejsou vaše, a necítíte k nim absolutně žádnou odpovědnost. Každý z vás, kdyby se to týkalo vaší rodiny, tak nic takového neudělá! Nemůže to udělat! Protože dobře ví, že někde v dálce je ten exekutor. No ale když jsou to ty veřejné peníze, no tak proč ne? Volby jsou za rok, tak snad nás za to ti lidé budou volit. A až přijde ten exekutor, tak za to bude moct někdo jiný, nejlépe Kalousek.

Já vám znovu říkám, že jestli pro tohle zvednete ruku, ať už v senátní, nebo v poslanecké verzi, tak se dopouštíte zločinu na našich dětech i na našich vnucích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Valachová, řádně přihlášená do rozpravy. Poté pan poslanec Grospič.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážená paní ministryně financí, čelíme covidové ekonomické krizi způsobené celosvětovou pandemií, před jejímiž dopady nelze uniknout. Tím více to platí pro naši zemi, malou a uprostřed Evropy. Obáváme se více a více o zdraví a životy svých blízkých. Potřebujeme víc než kdy jindy fungující, dostupnou a bezplatnou zdravotní péči. Naše děti znovu a znovu musejí zvládat náročnou distanční výuku kvůli covidu, spolu s nimi přirozeně učitelé a učitelky, jejichž profesionální a kvalitní výkon, úsilí na dvě stě procent potřebujeme tak jak nikdy, aby COVID-19 neměl vliv na kvalitu výuky našich dětí, aby dohnaly, co musely zameškat, zvládly to a byly úspěšné ve vzdělávání na škole i v budoucí pracovní dráze v životě. Potřebujeme dostupné, kvalitní a bezplatné vzdělávání. Více než kdy jindy.

Naši senioři a seniorky v této náročné době potřebují více než kdy jindy péči, kterou jim dávají vedle jejich rodin také zaměstnankyně a zaměstnanci v domovech pro seniory, v neziskových organizacích zajišťujících péči v jejich domovech, v obcích a krajích. I zde potřebujeme dostatečnou síť takové sociální pomoci ve všech obcích, městech a krajích. Více než kdy jindy.

Dostupná kvalitní a bezplatná zdravotní péče, vzdělávání dětí a sociální péče o seniory, to není o socialismu. Je to o důstojnosti každého člověka, na kterou má právo bez ohledu na to, jak má tlustou a penězi naditou peněženku. V době krize je osvědčeno nedělat zásadní změny v daňové oblasti, zvláště v kombinaci se snížením přímých daní. Stejně tak předchozí ekonomické krize ukázaly, že největší hrozbou je, že se chudí stanou chudšími a bohatí bohatšími. Ekonomové před tím varují jedním hlasem.

Čtyři a půl milionu zaměstnanců, ano, o ty nyní běží. Ale co se jim ve skutečnosti nabízí? Dostanete peníze, více od státu, méně vám stát vezme. Už se ale mlčí o tom, že stejné množství peněz vám váš zaměstnavatel nepřidá, a to i tam, kde dříve zvýšení mzdy avizoval. Takové informace jdou z terénu. Budete mít tedy skutečně více, anebo pořád stejně? Naopak se zcela zjevně sníží příjmy naší země. Bezplatná zdravotní péče, vzdělávání dětí, sociální péče pro seniory, ty nyní zajišťuje stát s kraji a s obcemi. I po tzv. kompenzaci budou mít obce a kraje o 20 % na to méně. Jak to vyřešíme? Žádný plán jsem neslyšela.

Naopak slyším z krajů, že již škrtly investice do škol pro nedostatek peněz ve spoluúčasti, že nebudou zvyšovat mzdy a odkážou zaměstnance na to, že se jim zvýšil příjem již snížením daně. Naposledy mě dorazil ministr školství včera na tiskové konferenci vlády, kde učitelům a učitelkám sdělil, že růst čtyř procent jejich ohodnocení oproti deseti procentům pro zdravotní sestřičky, lékaře a sociální pracovníky jim stačí, protože dostanou od ledna více peněz na nižších daních. Zřejmě zdravotní sestřičky a lékaři nedostanou na daních v této logice navíc nic.

Shrnuto, s takzvaně nižšími daněmi se už teď začíná chytračit. Zaměstnanci navíc nedostanou vůbec nic. Buď jim dá o to méně na platu zaměstnavatel, anebo o to víc v následujících měsících a letech zaplatí na hypotéce, protože ty zdraží, na potravinách, tam zapracuje inflace, a na poplatcích za zdravotní péči, vzdělávání a sociální pomoc, protože to k rovné dani patří. Je to druhá strana této falešné mince, o které se nahlas nemluví. Podotýkám, že toto nejsou mé osobní pocity. To jsou informace a odborné hodnocení, které měsíce marně sdělují odborníci na makroekonomii. Uvidíme, kolegové a kolegyně, zda se k těmto dopadům budou ti, co rovnou daň 15 % prosadili, hlásit. A to veřejně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pokračovat bude pan poslanec Grospič, v tuto chvíli poslední přihlášený v rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se nechtěl původně zapojovat do téhle obsáhlé diskuse o daňovém balíčku, protože on není jenom primárně o otázce mzdové, o superhrubé mzdě, o daňových nákladech, které dopadnou na zaměstnance, on je o celé škále dalších daní a daňových opatření, ale nicméně mě prostě vede k tomu jedna úvaha. Tady se hovořilo a bylo to i v programovém prohlášení vlády, že bude zrušena superhrubá mzda. Daňový balíček, který tady byl představen a do nějž byly načítány pozměňovací návrhy a zachraňoval je pan premiér svým návrhem, při vší úctě, to není zrušení superhrubé mzdy, která byla kdysi zrušena v oněch letech 2008 a následujících a poté měla skončit jejich platnost a byla prodloužena v tichosti a běží dodnes. To je vlastně jenom taková obezlička na většinu zaměstnanců, většinu 4,5 (milionu) lidí, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, a hovoří se tady často a pravice i jiné politické uskupení, středolevé třeba, se zaklínají modlou střední třídy, střední vrstvy. To je také taková velká obezlička, která podle mě není namístě. (V sále je velmi rušno.)

Já bych tady měl ohlásit takový střet zájmů, protože vedu jeden z menších odborových svazů. Ale chtěl bych upozornit na to, že průměrná mzda např. v roce 2015 činila 26 467 korun. V prvním pololetí letošního roku dosáhla 34 271 korun. Ovšem - a teď nastává to ovšem - co je skutečná průměrná mzda a kolik těch zaměstnanců, kterých je přes čtyři miliony, na ni ve skutečnosti dosáhne? A kdo vlastně tedy tvoří tu střední vrstvu? Jestli zaměstnanci, zejména třeba v dělnických profesích, prodavačky v obchodech, zaměstnanci v běžných službách. Ti, co zabezpečují běžný chod společnosti, uklízejí třeba i na ulicích, vykonávají práci, která je společensky nutná a nezbytná a neměla by být dehonestována. Ti, kteří, a snažíme se tady, a hovoří se o tom jako mantra odleva doprava, také o podpoře řemesel a tradičních zaměstnání v řemeslných oborech, v učňovských oborech, které za 30 let byly naprosto dehonestovány - tak zdalipak tam dosáhnou na průměrnou mzdu? A zda i osoba samostatně výdělečně činná ve svých příjmech dosáhne vlastně zisk, který by se mohl rovnat této průměrné mzdě ve společnosti a pokryje jeho náklady.

Já si myslím, že ta čísla hovoří, statistickým úřadem měřeno i Úřadem práce i Eurostatem, o něčem úplně, úplně jiném. Ukazuje se, že ten rozptyl, který se pohybuje od 65 do 70 % lidí v zaměstnaneckém poměru, ale i osob samostatně výdělečně činných, a těch je přes 800 tisíc, které mají toto povolání jako hlavní, zdaleka na ten průměrný příjem nedosáhnou. A hovořit tady o zrušení superhrubé mzdy a jejím nahrazení, promiňte, v jednom návrhu 19 procenty pana místopředsedy Hamáčka, v jednom případě 15 procenty pana předsedy vlády, mně to připadá trošku jako výsměch těmto lidem.

Ano, oni dostanou přidáno několik desítek korun, možná stovek korun, ale těm, kteří mají ten skutečně vysoký příjem, to znamená průměrný příjem 34 tisíc, kterých je relativně velice úzká skupina, těch se to téměř nedotkne, protože těm se ty příjmy skutečně zvýší podstatně více. A té skupině nízkopříjmové, té skupině, která se pohybuje i kolem mediánu, což je také velice zajímavý ukazatel výpočtu mzdy, a který hovoří o tom, že medián dnes se u nás pohybuje na nějakých 29 333 korunách, tak těch se to téměř nedotkne, už ani toho mediánu se to téměř nedotkne. A většina zaměstnanců má ten příjem daleko, daleko nižší. Pohybuje se někde kolem 23, 24 tisíc a níže. Takže z mého pohledu to, co je tady představováno za zrušení superhrubé mzdy, je pouze divadlo, které, pokud bychom měli jako levice či jako odboráři hájit z pohledu zaměstnanců, tak je pro nás naprosto nepřijatelné, neobhajitelné. A to, co bychom měli hájit možná z průměru a z pohledu středopravých stran, možná i středolevých, tak to jsou lidé, kteří se pohybují ale v úplně jiných sektorech ekonomiky, v bankovnictví, ve výpočetní technice, nikoliv v těch řemeslných a dělnických profesích, nikoliv mezi těmi prodavači, prodavačkami, nikoliv mezi těmi řidiči autobusů, tramvají. To jsou lidé, kteří prostě si o takovýchto příjmech ve skutečnosti mohou nechat jenom zdát.

Ano, oni když oba dva pracují manželé, tak poskládají nějaký příjem, který jim stačí na to, aby pokryli nejnutnější náklady a něco málo ušetřili a umožnili studium a vybavení svým dětem. Ale pokud si chtějí pořídit nějakou věc nebo přijdou před nějaký mimořádný výdaj vyšší jak 6 tisíc korun, tak s tím mají už hluboký problém a musí silně zvažovat. A tento daňový balíček jim to nijak neusnadní. Pro mě ten návrh senátní, i když zní líbivěji v té odpočitatelné položce, která je o něco vyšší, přináší trošku větší smysl. Ten jediný smysl ještě, který tam vidím, pak je v té kompenzaci samosprávám. Ano, to ano. Ale jako celek ten daňový balíček, ať už v té vládní podobě, který prošel Poslaneckou sněmovnou, tak už v té podobě, která se vrací ze Senátu, nemá své opodstatnění. A už i vzhledem k tomu, že dnes tady máme schválený státní rozpočet a do toho budeme vstupovat daňovým balíčkem a budeme vlastně přelévat této vládě další finanční prostředky.

Můj osobní postoj a názor je ten, že je nepřijatelné, nebo nevhodné ho v současné době a v této době podpořit, a už vůbec nehovořit o tom, že by rušil, fakticky rušil superhrubou mzdu. On ji ruší pouze slovně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní ještě s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Zkusím to naposledy. Dobře vím, že marně. Ale chci mít čisté svědomí. To znamená, budu mít dvě poznámky.

Poznámka číslo jedna, že sněmovní... vy tomu říkáte kompromis, to není žádný kompromis, protože jak sněmovní návrh, tak poslanecký návrh ignoruje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Takže: sněmovní návrh je výsledkem dohody stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Není. Není. Protože kdyby to bylo výsledkem této dohody, tak byste nikdy neměli na stole návrh na zrušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. S tím bychom nikdy nesouhlasili. Ten návrh, tak jak leží na stole, a já to pokládám za legitimní, je návrhem ODS a ANO. Ti se na tom dohodli. Je to návrh ODS a ANO, všichni ostatní o tom nějakým způsobem asistují, s větším či menším odporem, ale ta klíčová dohoda je ODS a ANO. A já myslím, že tohle je fér, aby lidé věděli.

Druhá věc, je, co opravdu dnes, teď, v tuhle chvíli, chcete schválit. Znovu opakuji: Schvalujete stamiliardový propad mandatorních příjmů každoročně! Aniž byste si uměli představit, že v jakékoliv koalici po těchto volbách - já už kandidovat nebudu, ale ať už ty volby dopadnou jakkoliv, tak vám znovu opakuji a klidně se o to vsadím, že nikdo z vás nebude mít tu odvahu snížit mandatorní výdaje o 100 miliard oproti tomu snížení mandatorních příjmů o 100 miliard. (Hovoří velmi důrazně, naléhavě.) A v tom je vaše absolutní neodpovědnost! Vám je to úplně jedno! Já velmi prosím všechny, kteří jsou schopni vidět za volby do Poslanecké sněmovny v příštím roce, aby tohle neschválili. Nejenom že tím do značné míry zkomplikují život našim dětem a vnukům, ale zkomplikují i možnost vládnutí.

Tohle je prostě tak zoufale nekompetentní, že nikdo z vás, kdyby se to týkalo vaší rodiny, vaší firmy, by nikdo z vás tohle nemohl udělat! Tohle jste schopni udělat jenom proto, že příští rok budou volby a nejsou to vaše peníze. Ale kdo pro to zvedne ruku, toho já si prostě nemůžu vážit!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A já zde mám ještě faktickou poznámku pana poslance Hájka, jestli to platí v rozpravě. (Nesouhlasná odezva z pléna.) Ano. Prosím. A prosím o klid v sále.

 

Poslanec Josef Hájek: Kolegové, kolegyně, já budu velmi stručný. Pane kolego Kalousku, já jsem si vás prostřednictvím pana předsedajícího pečlivě poslechl. A jenom mi vysvětlete, jak je to možné, že vaše strana chce jít do toho spolku Spolu, který se už teď nově nazývá dočasně spolu. To znamená, jestli si nevážíte ODS, tak jak je možné, že vaše strana chce jít společně dočasně spolu s ODS, tomu nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Kalousek bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Sice se to netýká tématu, ale odpověď si to zaslouží, tak vám znovu odpovím. Jestliže teď uděláte tu věc, že snížíte každoroční mandatorní příjmy o 100 miliard, tak musíte vědět, že na druhé straně je ochota, síla a odvaha snížit i mandatorní výdaje o 100 miliard. Tu ochotu, sílu, odvahu a i kompetenci má jenom ta koalice ODS, KDU a TOP 09. Bohužel jsem přesvědčen, že nebude mít většinu, takže k tomu nedojde. Proti tomu varuji. Ale oni alespoň drží svoji politickou linii. Vy, pane poslanče Hájku prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste jenom ten populista, který není schopen dohlédnout za horizont voleb v příštím roce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji, tím bychom snad vyčerpali rozpravu, do které, pokud se nikdo další nehlásí, tak já rozpravu... Pan poslanec Černohorský. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já jsem ještě stále totiž nedostal tu odpověď od paní ministryně, která mě teď neposlouchá. Jak hodláte seškrtat tedy těch 100 miliard korun, které my teď vlastně jakoby nevybereme od lidí? Kde hodláte těch 100 miliard ušetřit? Tak kdyby to obsahovala ideálně závěrečná řeč, abych nemusel reagovat s přednostním právem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, dobře. Takže pokud se v tuto chvíli již nikdo další do rozpravy nehlásí, já rozpravu končím a ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany pana senátora. Je zájem o závěrečné slovo. Prosím. Jinak seznámím sněmovnu s tím, že mi byla doručena dohoda, že tento bod dojedeme a poté bude pauza na oběd. Prosím.

 

Senátor Zdeněk Nytra: Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Trochu mám problém to udržet nějak strukturovaně po té proběhlé diskuzi, ale pokusím se. Jenom pár poznámek, co tady zaznělo.

Ten poslanecký návrh ČSSD nebyl spravedlivý, na 19 %, protože vůbec neřešil de facto navýšení daní pro OSVČ, dohodáře, atd. V Poslanecké sněmovně. V Senátu už byl vyřešen problém, možná problém, co se týká OSVČ. Já nevím, jestli je zdanění prodeje akcií 15 % lepší než 23. Já si nemyslím, že je to dobře vůbec, když navíc v České republice je ochranná lhůta tři roky, a ne šest měsíců jako ve velké části Evropy. Taky neumím posoudit, jestli je 80 miliard dopadu na příjmovou stránku rozpočtu dobře, tedy pardon, špatně, ale 40 miliard nevadí.

Přijmu-li tezi pana poslance Veselého, že tady po schválení daňového balíčku zavládlo zděšení, tak si řekněme, v jaké situaci byl Senát, když tvrdíte, že neudělal skoro nic a případně že zklamal. Mohl daňový balíček zamítnout, což byla legitimní cesta, a docela významná část senátorů to podporovala. Ale při nezajištěné podpoře ve Sněmovně by to znamenalo opět sněmovní verzi, to znamená tu, ze které tady zavládlo takové zděšení. Mohli jsme si hrát v Senátu s daňovou sazbou, a přitom při nezajištěné podpoře ve Sněmovně bychom byli opět u varianty číslo 1, to znamená sněmovní verze, anebo by na to doplatili OSVČ, dohodáři, ale také například soukromí pronajímatelé bytů. To nejsou developeři, to jsou ti, kteří zdědili například činžovní domy, anebo taky jsme je přesvědčili, že si tímto způsobem, pronájmem jednoho bytu, šetří na stáří. Jistě, mohli jsme si s těmi daňovými sazbami hrát a zkusit je do toho zákona dostat, možná že by to šlo, ale ne v rámci 30 dnů, které má maximálně Senát k dispozici.

A říct o v průměru 80 %, že je to trocha kompenzací pro kraje a rozpočty, se mně opravdu nezdá spravedlivé. Jistě, ta kompenzace se bude pohybovat, a taky tady létají vzduchem různá čísla, protože je otázka, jestli to beru pouze z dopadu těch dvou opatření, to znamená snížení superhrubé mzdy, respektive daňové kvóty, a základní odpočitatelné položky, ale jestli tam počítám nebo nepočítám ta krátkodobá opatření, jako jsou zrychlené odpisy a podobně. Takže úplně jiný dopad bude v roce 2021, 2022, ale pak se to velice rychle začne vracet. A to vůbec neřeším otázku příjmů.

Takže vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si vás na závěr požádat o schválení senátní verze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Znovu se přihlásil s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane senátore, promiňte, ale jak mohu chápat vaši řeč? Vy jste nám to tady vysvětloval tak, že jste měli jenom dvě možnosti. Buď se snažit opravit neopravitelné, nebo to zamítnout a nechat tu naprosto šílenou a nekompetentní Poslaneckou sněmovnu, aby schválila ten poslanecký balíček. Já bych vás rád upozornil, že v těch hlasech Poslanecké sněmovny, jak jste nám schválili ten poslanecký balíček, je naprosto rozhodující počet hlasů vaší politické strany. Vy jste zapomněl na jednu naprosto zásadní možnost - vysvětlit členům své politické strany, že to, co se tady teď snažíte spáchat, zkomplikuje jakékoliv politické reprezentaci - znovu opakuji, jakékoliv - vládnutí do té míry, že to prostě nebude moci být vládnutí odpovědné. Není pravda, že jste měli na vybranou mezi menším a horším zlem. Bylo ve vašich silách tu pitomost odmítnout. To jste neudělali, proto vaše selhání je úplně stejné jako selhání Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost a promiňte, že jsem vám to řekl takhle upřímně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já se zeptám, jestli paní ministryně má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan poslanec Černohorský s přednostním právem.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já jsem právě tady se ptal, kde tedy ušetříme těch 100 miliard korun, a čekal jsem tedy, že paní ministryně zareaguje v tom závěrečném slovu, což tedy si evidentně máme vyložit tak, že těch 100 miliard nejste schopni ušetřit. Takže my v tuto chvíli si do budoucna budeme půjčovat 100 miliard každý rok, dokud nepřijde nová vláda, která bude muset v tu chvíli buď tedy zvyšovat daně, nebo měnit nějakým způsobem daňový mix, anebo naopak začít ve velkém škrtat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní ministryně, já to budu brát jako závěrečné slovo. (Ministryně přikyvuje.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za shovívavost, pane místopředsedo. Jednu větu, aby to neskončilo tím, že neumím odpovědět.

Ale pane poslanče, vy přece víte, jak to je. Říkala jsem to tu x-krát, prostě my díky velice zodpovědné rozpočtové politice, znovu vám můžu ukázat ty grafy, nízkému zadlužení, si půjčujeme s minimálním úrokem a půjčíme si teď. Nikdo si nepůjčí, ani občan, ani žádná municipalita, ani žádná firma tak levně jako my. Dáme ty peníze do ekonomiky, pomůžeme ekonomice. Nebo chcete, abychom na jedné straně jí dali transfúzi a na druhé straně pustili žilou? Zrovna vy, kteří máte neustále nové a nové nápady, jak zatížit výdajovou stranu? Já si myslím, že ne. Toto je náš recept, toto je naše cesta. My teď máme exekutivní zodpovědnost a historie nám dá odpověď, jestli to bylo, či nebylo dobře nebo špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, to byla závěrečná slova. Já jsem svolal kolegy do sálu, protože budeme hlasovat. Poprosím předsedy klubů, aby si zkontrolovali počet přítomných, jestli odpovídá dohodě a dohodám, a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Teď nevím, jestli tady byla žádost... Ano, slyším žádost o odhlášení, nevím odkud, ale odhlásil jsem vás. Prosím přihlaste se znovu svými kartami.

Ještě řeknu, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Až se nám počet přihlášených ustálí, tak přednesu návrh usnesení.

 

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, podle sněmovního tisku 910/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 910/5." Hlasujeme tedy o senátní verzi.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 6 je přihlášeno 104 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 22. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

A pokud nebudou žádné žádosti o přepočty, tak konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali, a tím projednávání tohoto bodu končí. Děkuji panu senátorovi, děkuji paní ministryni a podle dohody, která mi byla doručena, budeme pokračovat v dnešním jednání dalším bodem ve 14.20 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 13.11 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat v programu. Dalším bodem je

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.