(16.10 hodin)
(pokračuje Fiala)
Je tam třeba i to řešení problémů v domovech pro seniory, jak umožnit pacientům nebo lidem-klientům styk s příbuznými a rodinou. A to, co pokládám za mimořádně důležité, je tam i způsob, jakým je potřeba připravit očkovací plán a co má v této věci vláda udělat. Pokud opravdu s něčím souhlasím, co zde bylo řečeno panem premiérem a panem ministrem zdravotnictví, tak je to ta potřeba a opravdu nutnost připravit se dobře na očkování, přesvědčovat lidi o tom, že očkování je skutečně cesta, kterou si s covidem, s koronavirovou krizí můžeme do budoucna poradit. A všichni víme, ať už z výzkumů, nebo i z reakcí lidí, veřejnosti, z reakcí ve svém okolí, že nás tady čeká spousta přesvědčovací práce.
Takže my jsme připraveni s vládou diskutovat. Máme odborníky, máme i řešení, která předkládáme a kde bychom chtěli slyšet i názor vlády. Jsme připraveni se domluvit na řadě věcí. My jsme se dali dohromady, ODS, KDU-ČSL a TOP 09, abychom spojili síly, abychom nabízeli ještě lepší řešení než jednotlivě, a náš AntiCovid tým ukazuje, že tohle dělá, a myslím si, že to je podaná ruka, kterou by vláda mohla využít. Ale to, co po nás nemůžete chtít, a myslím, že jsem to zdůvodnil právně, politicky, věcně, fakticky, to, co po nás nemůžete chtít, je, abychom dnes znovu zvedli ruku pro pokračování nouzového stavu.
Občanská demokratická strana pokračování nouzového stavu nepodpoří.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Petru Fialovi. Ještě než dám slovo místopředsedovi vlády a ministru vnitra Janu Hamáčkovi, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od ministra zemědělství Miroslava Tomana. Nyní má tedy slovo pan místopředseda vlády, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, hezký den. Zatím to dnešní odpoledne probíhá podle očekávání. Chvíli po začátku schůze oznámili poslanci za KSČM, že jsou ochotni podpořit prodloužení nouzového stavu. V té chvíli odlehlo všem těm, kteří deklarovali, že nouzový stav za žádnou cenu nepodpoří, protože už jim je jasné, že jejich hlasy nebudou potřeba a nebude tady to riziko, že by snad hlasovat museli, protože věřím, že opravdu ani oni nemůžou myslet vážně, že bychom to toho třináctého celé otevřeli. No a jsme zpátky v tom klasickém programu, kdy tady vystupuje jeden opoziční politik za druhým a probíhá tady bití vlády klackem po hlavě za vládní opatření.
Chci jasně říci, jsme biti za ta vládní opatření, která v relativně krátké době byla schopna stáhnout čísla mezidenních nárůstů ze 16 tisíc na 5 tisíc. Není to ideální, chtěli jsme víc, chtěli jsme ještě níže, ale co nemůžete zpochybnit, je fakt, že ta opatření fungovala. A fungovala proto, že byla komplexní.
Já jsem pečlivě poslouchal Petra Fialu, jak tady vyjmenovával, co všechno by šlo bez toho nouzového stavu. No jo, ale to by nestačilo. A byli bychom v situaci, že bychom brzdili, brzdili, ale nebyli bychom na pěti tisících, byli bychom dneska na nějakých devíti a před námi by byl výhled, že to na těch pět dobrzdíme někdy v půlce ledna, a kdo ví, jak by to celé vypadalo ve zdravotnictví. Prostě a jednoduše, ta vládní opatření zabrala. To, že nejsou ideální, a to, že občas člověk někde udělá chybu, úředník někde něco přehlédne, to se prostě stává.
Tak dneska je aktuálně hitem to, že si v hospodě nekoupíte petflašku piva, abyste ji odnesli domů. Já jsem pečlivě poslouchal tiskové konference a poměr dotazů na petflašky piva a možné nárůsty nemocných a zemřelých, to bylo tak jedna ku pěti. Všechny nás zajímá, jestli si ti lidé můžou koupit to pivo, ale co by se stalo, kdyby náhodou ten nouzový stav neprošel, že bychom zase zahltili nemocnice nemocnými, že by zase stoupaly počty úmrtí, že by to ten zdravotnický systém podruhé už asi neunesl, protože ti lidé jsou unavení, dělají na směny, už melou z posledního, a tady prostě půlka Sněmovny by byla ochotná deklarovat, že prostě pro to hlasovat nebude, ať se děje, co se děje, kdyby čert na koze jezdil. Ale hlavně že řešíme petflašku. Jasně, stala se chyba, Ministerstvo zdravotnictví to opraví a od zítra si tu petflašku budou moci lidé v hospodách koupit. Ale z mého pohledu to tak trošku ilustruje kvalitu té debaty, která tady probíhá.
Já bych uvítal, kdyby tady ta každočtrnáctidenní burza nápadů, která se tady v Poslanecké sněmovně děje, a každý nabízí nějaká ta dobrá řešení, tak ať se koná, ale proboha proč to každých těch čtrnáct dnů spojujeme se zásadní bitvou o bytí a nebytí nouzového stavu, ze kterého jsme udělali fetiš, resp. jste udělali fetiš? Já mám zavalený e-mail dopisy zoufalých občanů, které jste přesvědčili o tom, že konec nouzového stavu je zázrak, který z nich sejme covid. Skončí nouzový stav, končí covid a bude tady všude dobře a všechny ty problémy, které nás trápí, zmizí jak mávnutím kouzelného proutku. Toto je reálný stav, v toto ti lidé věří a je to dáno tím, jak jsme tady zbožštili ten institut nouzového stavu a vzbuzujeme v lidech naději, nebo vzbuzujete v lidech naději, že až skončí nouzový stav, tak že bude dobře. Nebude. Když skončí nouzový stav předčasně, tak to bude průšvih. A průšvih takového rozměru, že může zastínit i ty měsíce, které jsou za námi a které rozhodně lehké nebyly. A jestli jsme to díky obrovskému úsilí lidí v první linii a do jisté míry jejich sebeobětování, protože to bylo maximální nasazení, takže jsme tu zatáčku vybrali po dvou kolech, tak se bojím, že podruhé už by se to podařit nemuselo.
A já samozřejmě chápu, že tady probíhá nějaký politický střet. Já chápu, že opozice je tady od toho, aby vládu kritizovala a tepala, ale ono je to takové dvousečné, nebo je to taková politika dvou tváří. Tady vždycky vystoupí někdo z opozice a strhá tu vládu, jak to dělá blbě, a končí tou druhou tváří a říká: no ale my jsme připraveni spolupracovat a táhnout za jeden provaz. A pak ještě samozřejmě nezapomene k tomu přidat, že ta vláda vlastně vůbec nemá žádnou důvěru společnosti, protože jí lidi nevěří a jsou zmatení. No samozřejmě že jsou zmatení, když jim to celou dobu říkáte, jak to děláme blbě. A pokud tady ze začátku byly nějaké snahy a výzvy k tomu, ať se tady táhne za jeden provaz, tak tady se netáhne za žádný jeden provaz, tady se do lidí hustí, že cokoli ta vláda udělá, je špatně, je to katastrofa, a kdyby u toho byli kolegové z opozice, tak by to samozřejmě dle jejich rétoriky bylo podstatně lepší. To samozřejmě tu důvěru lidi žádným způsobem nepovzbudí, a bohužel ale je to v poslední době způsob, jakým se v té Poslanecké sněmovně debatuje a jak se ty věci eskalují.
Já sem nechci zatahovat jiné případy, ale vzpomeňte si na téma Bečva. Ze šetření jedné ekologické havárie se tady udělala de facto politická show, kdy se tady v přímém přenosu vyšetřovalo, tady v Poslanecké sněmovně, a bohužel to vedlo až k tomu, že si někdo sáhl na život. V tomto případě jsme obviňováni z až kriminální neschopnosti, různí jedinci nám vzkazují, co všechno se sebou máme udělat, co jsme všechno provedli, za co všechno neseme odpovědnost. Končí to tím, že už druhý ministr musel dostat ochranku, protože jim vyhrožují věcmi, které jsou za hranicí. Ta společnost je prostě polarizovaná a v té nejhorší době má pocit, že ten stát netáhne za jeden provaz, ale jedni táhnou tam, druzí sem, a je z toho zmatek.
Do toho samozřejmě přijdou různé dezinformace, po kterých je tady voláno, ať je vyvracíme. No kdybychom nemuseli jednou za čtrnáct dní stát tady a strávit tady celý den, tak možná by na ty dezinformace vyšel čas. Ale možná taky, když už opozice chce přiložit ruku k dílu, tak bych uvítal čas od času nějaké prohlášení autority z opozice, jak to s těmi dezinformacemi je. Možná by to pomohlo a možná to může být začátek nějaké spolupráce, protože v tom se s vámi shodnu, to nás ničí a to ničí tu společnost. Ale já tady bohužel v reálu tu vůli po spolupráci moc nevidím.***
