(13.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2022 a 2023 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí z makroekonomické predikce MF ze září 2020 zpracované na základě dat k 9. září 2020. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce příjmů byly dne 21. září 2020 v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzeny výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor vyhodnotil jak makroekonomickou, tak fiskální prognózu jako realistickou.
Dále bych ráda uvedla pár slov k základním makroekonomickým ukazatelům. V letech výhledu by se růst reálného HDP mohl pohybovat kolem 2,2 procenta ročně, přičemž by měl být tažen domácí poptávkou. Spotřebu domácností by měla podporovat opět sílící dynamika disponibilního důchodu doprovázející postupné ekonomické oživování. Růst tvorby hrubého fixního kapitálu by se měl pohybovat okolo 3,5 procenta. K dynamice investic by měly přispívat jak soukromé investice, tak výdaje sektoru vládních institucí. Pozitivně bude působit také realizace projektů spolufinancovaných fondy EU, včetně realizace projektů hrazených z nových nástrojů v rámci takzvaného Next Generation EU.
Saldo zahraničního obchodu by k růstu ekonomiky mělo přispívat neutrálně, respektive mírně záporně. Míra inflace by se v letech 2022 a 2023 mohla pohybovat na úrovni 2 procent inflačního síle České národní banky. Proinflačně by měl působit obnovený růst jednotkových nákladů práce a domácí poptávky v době uzavírající se mezery výstupu. Očekávané pozvolné posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám bude mít na spotřebitelské ceny opačný dopad. Administrativní opatření změny regulovaných cen a nepřímých daní by na inflaci v letech výhledu měly působit v rozsahu půl procentního bodu.
Situace na trhu práce je prozatím vlivem vládních programů podstatně lepší, než by odpovídalo hloubce ekonomického propadu. I tak lze ale do budoucna vlivem recese počítat s oslabením poptávky po práci. Míra nezaměstnanosti by se po dosažení vrcholu v roce 2021 měla v dalších letech díky ekonomickému růstu nepatrně snižovat, neměla by však klesnout pod hranici 3 procent. Dynamika růstu průměrné mzdy by se mohla pozvolna zvyšovat na hodnotu kolem 3 procent v roce 2023.
Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany státního rozpočtu v návrhu na léta 2022 a 2023. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 773,1 miliardy korun v roce 2022 a 803,4 miliardy korun v roce 2023. Daňové příjmy na rok 2022 oproti návrhu rozpočtu roku 2021 rostou o 37,1 miliardy korun. Nárůst daňových příjmů mezi rokem 2023 a 2022 je odhadován na výši 30,3 miliardy korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 18,3 procenta HDP v roce 2022 i v roce 2023. Složená daňová kvóta bude činit 33,8 procenta HDP v roce 2022 a 33,6 procenta HDP v roce 2023. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 562,8 miliardy korun v roce 2022 a 580,7 miliardy korun v roce 2023. Tyto příjmy na rok 2022 jsou v porovnání s návrhem rozpočtu na rok 2021 vyšší o 14,3 miliardy korun, to je o 2,6 procenta. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů nejsou do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023 zapracovány z důvodu příliš vysoké nepřesnosti při jejich odhadováních.
Dále mi dovolte podrobněji seznámit s výdaji střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2022 a 2023. Celkové výdaje bez prostředků EU a finančních mechanismů jsou pro rok 2022 navrženy ve výši 1 664,6 miliardy korun a v porovnání s rokem 2021 jsou nižší o 10,1 miliardy korun, pro rok 2023 jsou rozpočtovány ve výši 1 683,4 miliardy korun, to je o 18,8 miliardy korun více než v roce 2022. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším mandatorní sociální výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši téměř 856 miliard korun a budou tvořit 51,4 procenta celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů. Pro rok 2023 jsou rozpočtovány ve výši 866,1 miliardy korun, což bude představovat rovněž 51,4 procenta celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů.
Mezi nejdůležitější mandatorní sociální výdaje patří výdaje na důchody, které se rozpočtují ve výši 549,2 miliardy korun pro rok 2022, to je o téměř 12,4 miliardy korun více než v roce 2021. Pro rok 2023 se rozpočtují tyto výdaje ve výši 561,8 miliardy korun. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti pro rok 2022 se navrhují výdaje v částce 44,3 miliardy korun, což je o 0,7 miliardy korun více než v roce 2021. A pro rok 2023 je navržena částka 44,6 miliardy korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou pro rok 2022 rozpočtovány prostředky v objemu 128,5 miliardy korun, což je o 1,2 miliardy korun méně než pro rok 2021. A na rok 2023 jsou navrženy ve výši 128,3 miliardy korun. Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči se rozpočtují ve výši 49,4 miliardy korun v roce 2022, což je o 0,1 miliardy korun více než pro rok 2021 a ve výši 49,5 miliardy korun v roce 2023. Výdaje na příspěvek na péči jsou navrženy ve výši 33,4 miliardy korun v roce 2022, to je o 0,4 miliardy více než pro rok 2021. Na rok 2023 jsou navrženy rovněž ve výši 33,4 miliardy korun.
Nyní bych se chtěla zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu. V platové oblasti na léta 2022 a 2023 není zapracován meziroční plošný růst prostředku na platy a ostatní platby za provedenou práci. O kolik bude případně navýšen objem prostředků na platy, to bude předmětem diskuze na vládě a diskuze se sociálními partnery při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2022 a bude to zejména ovlivněno vývojem ekonomické situace. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace bez EU a finančních mechanismů jsou zahrnuty v celkovém objemu 38 miliard korun v roce 2022, to je o půl miliardy korun více než v roce 2021. Pro rok 2023 jsou navrženy rovněž ve výši 38 miliard korun. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany v roce 2022 dosáhnou částky 95,2 miliardy korun, to je o 9,8 miliardy více než v roce 2021. V roce 2023 budou činit 101,7 miliardy korun a podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany na HDP bude v roce 2022 činit 1,56 procenta, v roce 2023 dosáhne hodnoty 1,6. Kapitálové výdaje státního rozpočtu bez prostředků EU a finančních mechanismů se na rok 2022 plánují ve výši 79,3 miliardy korun, pro rok 2023 jsou navrženy ve výši 84,1 miliardy korun. Výdaje kapitoly Státní dluh jsou pro rok 2022 navrženy v objemu téměř 50 miliard korun, což je o 2 miliardy korun více než v roce 2021. Pro rok 2023 jsou celkové výdaje ve výši 52 miliard korun. Podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2022 by měl činit 44,4 %. To je o 2,8 procentního bodu více než v roce 20221. Ke konci roku 2022 bude činit podíl 46,6 %.
Děkuji vám za pozornost.***
