(18.30 hodin)
(pokračuje Nacher)
No a pak jsme u tisku 984, který teď projednáváme. Já se nebudu zabývat, a to je pro druhé čtení, případně pro třetí čtení, tou částí, kterou tady popisovala paní ministryně, ta změna OSŘ, stejně tak jako přechodu nájmu na nezletilého a ta různá přechodná ustanovení, která tady nějakým způsobem vysvětlila kolegyně Valachová. Já bych řekl pár slov k tomu dělení podle věku, tak jak ten návrh to popisuje. Ty hranice bych tam definoval tři, to je do třinácti let, do patnácti let, do osmnácti let.
Ta základní premisa, to je větší ochrany dětí, vlastně říká, že ty dluhy se dají postihovat do osmnácti, nad osmnáct let pouze do výše majetku, který ten dotyčný získal před nabytím svéprávnosti. To je ta hranice osmnácti let, aby se nestávalo to, že vlastně první věc, kterou ten člověk, když mu bude osmnáct let, tak udělá, nebo z první výplaty, co udělá, je, že mu ty peníze odejdou exekutorovi. Takže postihován bude pouze majetek, který dlužník v okamžiku provádění exekuce vlastní, přičemž musí jít o majetek, který byl nabyt před nabytím plné svéprávnosti. Jiným slovy se mění ta povaha dětských dluhů, která sice existuje, nicméně zabraňuje tomu, aby nezletilý, jak jsem již řekl, vstupoval do toho dospělého věku a života tím, že začne vlastně splácet svůj dluh.
Druhou skupinu věkovou bych rozdělil do patnácti let, kde se řeší a navrhuje zásadní omezení možnosti ujednávání smluvních pokut a penále vůči nezletilým, kteří jsou právě mladší jak osmnáct let. Zkušenost je taková, že vlastně ta původní jistina je drobná, ale ono se to právě kumuluje těmi různými pokutami a penále, které samozřejmě potom narůstají a v momentě, kdy se to po tom člověku už vymáhá, tak už to má násobně vyšší částku.
Třetí věková skupina, která se řeší, je třináct let a řeší tzv. deliktní způsobilost neboli nezpůsobilost. To znamená, nově se navrhuje zavádět dělicí čáru právě ve věku třinácti let. Návrh vychází - a tady si dovolím citovat z důvodové zprávy - z úvahy, "že na jednání mladších dětí by se mělo hledět jako na důsledek jejich výchovy, v případě velmi malých dětí téměř jako na zásah vyšší moci". To teď zažíváme s koronavirem. Návrh stanovuje, že škodu způsobenou nezletilým, mladším třinácti let, nahradí bez ohledu na zavinění dítěte ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Jsou tam dvě výjimky. Jedna je za činy povahy úmyslného trestného činu. To znamená, že to není absolutní. A druhá věc je, kdy je škoda způsobena majetným nezletilým.
To znamená, že vlastně ten návrh logicky rozděluje odpovědnost těch dětí, nebo mladých lidí, právě podle věku, podle toho, jak jsou způsobilí k některým právním krokům, jak jsem řekl, třináct, patnáct, osmnáct let. A napříště, pokud to schválíme ve zkrácené lhůtě, tak prostě nebude možné to, co je dnes, že zde máme 3,5 tisíce dětí v exekuci v této chvíli. V této chvíli, ale kumulativně samozřejmě jde o desítky tisíc lidí, protože to je vždycky v nějaký okamžik, ale jak stárnou, tak už těm lidem, kteří byli v dětských dluzích před deseti lety, tak už jsou dospělí, tak to jsou desítky tisíc, desítky tisíc dneska lidí, kteří právě prošli těmi dětskými dluhy. Od vstupu hnutí ANO do vlády se právě zabývá tematikou exekucí, insolvencí a spotřebitelských práv, ochrana spotřebitele. Dneska mimochodem tady máme hned druhou záležitost týkající se energošmejdů. Já to považuji za další velmi podstatnou část, která vede ke kultivaci toho prostředí, takže třeba s obdobím roku 2010 a dříve je to naprosto nesrovnatelné.
Já budu rád, abychom to probrali rychle, schválili to, abychom v tomto skutečně neměli, dál nedrželi ten světový prim, pokud jde o počet dětských exekucí a pokud jde o množství zadlužených dětí. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak přeji hezký večer. A nyní tedy v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Lukáš Kolářík a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Tak pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já to vezmu stručněji než kolega, nepůjdu do takových technických detailů toho tisku, protože to si jistě každý, kdo se o to zajímal, nastudoval.
My jsme rádi, že tady máme tento vládní návrh, který v podstatě reaguje na poslanecký návrh, který jsme s kolegy předložili už v roce 2019, a že tak můžeme vyřešit tuto problematiku, která se týká v tom věkovém rozmezí nula až patnáct let zhruba 3 056 dětí v ČR. Ono se to může zdát, jako že to není velké číslo. Nicméně tady je třeba si uvědomit právě to, že spousta těch dětí už je dneska dospělých a ty dluhy, které získali jako děti, jim velice ztížily jejich start do života a nemohli se uplatnit tak, jak by se uplatnit mohli. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že takto zatížené dítě, když to vezmu čistě z pohledu peněz, stojí české daňové poplatníky peníze, protože samozřejmě jsou na ně zvýšené náklady, ať už v podobě nějakých soudů, prevence kriminality, nebo azylových domů, nebo tím, že nevystuduje takovou školu, jaké by mohlo, tak samozřejmě následně v těch letech neodvede ten občan tolik peněz do státního rozpočtu, aby se podílel na chodu ČR.
Zároveň je třeba si také uvědomit, že to číslo není konečné, protože v tuhle chvíli samozřejmě máme dluhy, které už vznikly dalším dětem, ale ještě nejsou v této evidenci, protože do ní ještě nedotekly díky tomu procesu, který musí předcházet tomu, než se dostanou do té správné kolonky. To je další věc, že to číslo se vlastně může navyšovat. A jasným důkazem je toho třeba i reportáž, která byla minulý týden v České televizi, kdy bylo jasně vidět, jak vlastně podvodem matka nezletilé holčičce zkomplikovala život.
Je třeba říct, že česká legislativa, tak jak je teď nastavena, tak přispívá ke vzniku těch dětských dluhů, a proto jsem rád, že ministerstvo přišlo s tímto návrhem a můžeme to změnit a zařídit, aby se to nedělo. Zároveň musím v této chvíli si postěžovat i na data, která máme, protože jsem zkoušel od našich soudů dostat informace o tom, kolik evidují spisů na ty dětské dlužníky a jaké jsou, a ta evidence se nevede, je to problematické a případně si ty soudy počítají obrovské částky za to, aby tu informaci vybavily, takže tam bych chtěl také potom udělat nějakou změnu v té evidenci, abychom měli jasný přehled o tom, jaké ty exekuce máme. A to netýká jenom dětských dluhů, ale celkově exekucí obecně. Informovanost nás politiků anebo ministerstva jako takového není prostě na dobré úrovni.
Takže abych to shrnul, za Piráty podpoříme samozřejmě a jsme rádi, že to řešíme. Jsme rádi, že to vyřešíme, doufám, že to posuneme zase dál. A děkuji za nás předkladatelům, kteří se inspirovali tím poslaneckým návrhem.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí pan poslanec Marek Výborný, zatím mám poslední přihlášku do obecné rozpravy. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych zde tlumočil stanovisko poslaneckého klubu KDU-ČSL. Nepřekvapí, protože už u toho prvního sněmovního návrhu, který byl podán v dubnu 2019 - dneska máme prosinec 2020, takže ono to bude téměř dva roky -, byl pod ním podepsán předseda našeho poslaneckého klubu Jan Bartošek. My dlouhodobě toto považujeme za praxi, která z nás činí skutečně evropské exoty. Omlouvám se za to slovo, ale je to něco, co skutečně je těžko představitelné. A věřím, že i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, sedící přede mnou, kolegyně vážená, by toto podepsala a potvrdila. Čili je to obrovský dluh nejenom této Sněmovny a vlády a já jsem rád, že ho rychle napravíme. Mě samozřejmě také trochu mrzí to, kolik nám to trvá času. Respektovali jsme. ***
