(10.40 hodin)
Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mně jde jenom o to, že myslím, že poslanci by se měli oslovovat vaším prostřednictvím, což v případě mé předřečnice se nekonalo. Je mi líto, že jste na to neupozornil.
Nicméně já bych si dovolil polemizovat s paní předřečnicí vaším prostřednictvím. Myslím si, že je tady více poslanců, kteří hovoří k tématům a nejsou přímo odborníci. Myslím si, že ten útok na paní Gajdůškovou nebyl naprosto korektní. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, mně je také líto, že jsem na to neupozornil. Připomínám, že se poslankyně a poslanci mají oslovovat prostřednictvím předsedajícího. Děkuji panu poslanci Staňkovi za připomenutí.
Pan poslanec Lubomír Volný je na řadě, připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Tak já vaším prostřednictvím, poučen kolegou Klausem, kterého tady teď nevidím, tak nejprve vyjmenuji veškeré pozitivní vlastnosti vaším prostřednictvím k paní poslankyni Hyťhové. Paní kolegyně, hodně vám to sluší dneska.
A teď k té kritice. Já si myslím, že chtít dobrovolnost vakcinace není fanatismus. Nezlobte se na mě, ale to nemá s fanatismem nic společného. To je prostě o hledání té hranice, o které tady mluvila i kolegyně předtím, kdo ohrožuje čí svobodu, kdo ohrožuje čí zdraví. Vy můžete dneska jít ze Sněmovny a může vás přejet tramvaj číslo 15 nebo tramvaj číslo 22 a nikdo s tím nic neudělá. U té vakcinace to je jinak. Ta vakcína má nějaký vliv na lidský organismus a někdo může říkat, že má většinově negativní, někdo většinově pozitivní. Každý má právo na svůj názor. Paní kolegyně vaším prostřednictvím řekla, že na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí se vakcinovat nechá touto vakcínou. Já se stejnou váhou a se stejným odborným základem, jako má ona, prohlašuji, že já se touto vakcínou dobrovolně vakcinovat nenechám. A jediný způsob, jak ji dostat do mého těla, bude to, že mě k tomu přinutí nějaký korporát nebo někdo, kdo mi odmítne poskytnout službu nebo prodat zboží. A takto to vnímá velká část společnosti. A prosím vás, vezměte si na to klidně třeba poradu klubu nebo se nad tím principem zamyslete. Opravdu, pokud vy těm lidem dneska nevyšlete tento signál, tak v nich vyvoláte podezření, že salámovou metodou pracujete na tom, aby ten korporát je mohl dotlačit k té vakcinaci, a vyvoláte odpor a ještě vám klesne procento lidí, kteří teď pozitivně jsou naladěni té vakcíně a vakcinovat se chtějí nechat. Přijměte prosím vás aspoň jeden z těch pozměňovacích návrhů. Uděláte dobře jenom pro rozvoj vakcinace.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bohuslav Svoboda, v tuto chvíli poslední přihlášený s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Já bych se to pokusil nějak shrnout, protože ty odborné příklady mně připadají skutečně žertovné, i citace, které jsou říkány, jsou citace lidí, o kterých mé vědomosti říkají, že bych se od nich léčit nenechal. Já jsem tady jenom proto, že chci představovat to latinské přísloví verba movent, exempla trahunt. Slova hýbou - vaším prostřednictvím pane kolego Volný - slova hýbou, příklady táhnou. Proto jsem tady, abych řekl, já se nechám očkovat. A vaším prostřednictvím kolego Volný, stavte se někdy v Ústřední vojenské nemocnici, když říkáte, že nás je velmi málo. My tam jdeme tím příkladem. My prostě, co jsme se nechali oočkovat, tak máme na své poznávací značce informaci o tom, že jsme očkováni proti chřipce. Já jsem proti ní očkován prvně v životě. Proto, že ta situace je taková, jaká je. Pamatujte si to: Verba movent, exempla trahunt. A proto tady jsem.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Petr Pávek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, páni ministři, dámy ministryně, vážené kolegyně, kolegové, nevím, jak začít v této rozjitřené atmosféře a diskusi. Tady tolik témat zaznívá, že možná bude lepší se vrátit na začátek a říci si: lidé jsou již rozděleni. Tady neobjevujeme Ameriku, lidé jsou rozděleni v české společnosti. Copak to nevidíme, nevnímáme? Jsou. A my bychom měli být ti, kteří hledají ty mosty mezi těmi rozdělenými skupinami lidí a snažíme se je spojovat. Protože co může být horšího pro zemi bez rozdílu politického naturelu, než když je společnost rozdělena? A rozdělena je na bázi covidu. To si musíme vždycky uvědomovat, ať si k tomu myslíme, co chceme, ať tomu věříme, nebo ne, ať jsme zastánci té nebo oné teorie, přesto si musíme uvědomit, že společnost už nyní je rozdělena.
Co se týče toho zákona, který je před námi, a těch debat, které se rozviřují. Jako by Česká republika byla úplně mimo svět. Ale vždyť přece my jsme součástí nějakého světa, nějaké Evropské unie. A opravdu si myslíte, že ostatní státy budou jiné než Česká republika? My tady můžeme být absolutně svobodní, jak navrhují kolegové. A mně se to líbí, svobodomyslnost je mi hodně blízká. Ale narazí na hranici na rakouské celníky nebo pohraniční stráže, řeknou, kde máte nějaký pas. Nemáte, zpátky, anebo proveďte si test. To nejsme schopni ovlivnit jako zákonodárci České republiky a možná ani v jiných rovinách nejsme schopni tuto situaci ovlivnit v rámci, nevím, Evropské unie, Evropské rady, dokonce OSN a podobných záležitostí. Prostě je to individuální záležitost jednotlivých států. Čili dávat všechno dohromady a tvořit tady nějakou představu občanům, že Česká republika bude ten ostrůvek svobody ve světě, je mylná představa a mylné naděje.
My můžeme maximálně pro naše občany udělat to, že ta svoboda u nás v České republice bude maximální, protože si jí všichni vážíme a chceme, aby občané rozhodovali sami o sobě v co největší možné míře. Zdůrazňuji v co největší možné míře. Máme tady instituty, které pro nás to rozhodování mají ulehčit. Máme tady SÚKL, orgán, který je státem odborně pověřen kontrolovat léky, kontrolovat jejich účinnost a pouštět je na český trh. Dokonce jdeme tak daleko, že nejsme odkázáni jenom na evropské normy, máme vlastní, vlastní orgány, které nás můžou i varovat před něčím, co třeba ta Evropa už schválila a co my nechceme přijmout. A tady bychom měli dbát asi rad odborníků, a ne studovat každý amatérsky imunologii, biologii a další obory a hledat jednoduché odpovědi.
Nebude to jednoduché, protože těch vakcín na světě, které budou k dispozici, zdůrazňuji, budou k dispozici, bude pět, šest, možná sedm. Všechny budou mít ty základní testy za sebou v těch , a paradoxně jsou na rozdílné základní bázi postavené ty vakcíny. My tady řešíme možná jednu vakcínu, která je nevyzkoušená, novátorská, absolutně i v odborné společnosti vnímaná jako novinka. Ale jsou tu i klasické vakcíny realizované klasickými postupy a musíme zohledňovat tady tyto roviny. A i stát bude stát před tím vlastně, jakým směrem se vydat. A já věřím, že se vydá v tom směru větší otevřenosti i k ostatním a nebude se soustřeďovat jenom na jednu firmu, nebude se soustřeďovat jenom na jeden typ vakcíny, ale umožní těm občanům širší přístup podle toho, jak jsou ochotni se nechat k této věci v rámci očkování - nechci říct donutit, protože to je přesně to, co bych strašně nerad, aby zaznívalo ve společnosti. Znovu zdůrazňuji, společnost je rozdělená. Jakmile v rozdělené společnosti začnete něco nutit, tak se dostanete na hranu a ti lidé, kteří jsou ochotni naslouchat, si ty uši zacpou. To rád zdůrazním.
A pane ministře, prosím, abyste i ve svých vystupováních a ve vystupováních svých podřízených v rámci Ministerstva zdravotnictví, které jediné tady teď představuje tu relevantní instituci, která by měla dávat informace, zdůrazňoval, že nehovoří jenom ke svým posluchačům, ale také k té protistraně, a že tady musí jó zvažovat argumenty i to, co říkají, aby to nebylo možné vykládat jako nátlak, vykládat jako nebezpečí, které máme.***
