(9.40 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás poprosím, kdybyste mluvili všichni na mikrofon a nevedli dialog mimo záznam. Děkuji. Děkuji.
Poslanec Pavel Žáček: Omlouvám se, že pana ministra jsem do toho trošku toho vtáhl. Slyšel jsem špatně, ale připadalo mi to natolik absurdní. Čili tohle je jedna rovina.
Druhá rovina je, že samotný tento management přijal na ústav velmi pečlivou, decentní, slušnou dámu jako novou ekonomku, jako šéfku toho ekonomického úseku, po níž ovšem v souvislosti právě s tím nastávajícím výběrovým řízením chtěli věci, které ona nebyla ochotna udělat, argumentovala, že to podle zákona možné není. Pánové nevěděli, co to je správce rozpočtu, mysleli si, že ředitel může se podepisovat správce rozpočtu, a takovéto další technikálie. A od ní vlastně šel ten podnět k předsedovi rady ústavu jako nejvyššímu orgánu ústavu, kterému bylo jasné, že tyto závažné informace si nemůže nechat pro sebe, a předal je prostřednictvím vrchní státní zástupkyně vlastně Policii České republiky, aby to prošetřila. To jsou známá fakta, tím předsedou rady ústavu je plk. Generálního štábu Eduard Stehlík, stále ve funkci, a paní vrchní státní zástupkyně mu odpověděla, že dohlédne, aby tato kauza byla řádně a úplně vyšetřena a že mu děkuje za jeho občanský postoj. Dneska můžeme říct, že se tak podle mého názoru nestalo, že to sice byl příslib, ale příslib, který naplněn nebyl.
A teď bych vám řekl ještě další informace, které si myslím, že dneska sdělit jdou, a předem říkám, nemám je od žádného orgánu Policie České republiky. Dozvěděl jsem se, že policie získala zápisy z takových podivných porad vedení ÚSTR, ve kterých dokonce byly poznámky o tom, s kým by se bylo nutné dělit v případě realizace celé té finančně - celé té akce. Dokonce jsem byl informován, že policie získala nahrávku jednoho člena vedení, jak se domlouvá už s tou vybranou firmou a řeší, jak ty peníze - jak si poslat ty peníze tam a zpátky atd. Toto bylo součástí šetření Policie České republiky. A já naivní začínající poslanec jsem si myslel, věřím orgánům činným v trestním řízení, je to jasné, vyšetří to padni komu padni, ale deska mohu říct, že se to nestalo.
Pan ministr ví, že to není moje první interpelace na toto téma. Já jsem vyjádřil svůj názor, a říkám, byl to názor vycházející z těch indicií, že zde byl uplatněn určitý politický vliv z Ministerstva vnitra, určitý politický tlak, pravděpodobně naznačující těm policejním orgánům, respektive jejich nadřízeným, aby se to úplně nevyšetřilo. Pan ministr mě ujistil, ale možná, kdyby to zopakoval, byl bych rád tady, že on písemně informován nebyl, třeba ani v režimu utajení, o tom průběhu vyšetřování. Že nebyl informován ani jeho poradce, exministr František Bublan, který byl námi a Senátem shodou okolností v loňském roce zvolen členem rady ústavu, to je nejvyššího orgánu zodpovědného mimo jiné nejenom za jeho činnost, ale i za tu ekonomickou část.
Mně se to zdálo nanejvýš absurdní. Veřejně - a tady jsme to probírali, mimochodem, já jsem vás o tom informoval asi dvakráte ve Sněmovně - jsme věděli, že vedení je vyšetřováno, vedení ústavu, za poměrně vážné věci, znovu zdůvodňuji a budu se na to ptát u toho konkrétního dotazu, kde s odpovědí pana ministra nesouhlasím. Připomeňme si, jaké kauzy dělá náš nejelitnější útvar, to znamená NCOZ. Ten nedělá nějaké malé, drobné krádeže. Tak pro mě to, že pan Bublan byl vlastně prosazen do rady, znamenalo, že nejde do instituce, jejíž vedení může být teoreticky jaksi označeno za pachatele, můžou být ti lidé - může jim být sděleno obvinění a můžou být vyšetřováni, a tím by museli samozřejmě ten den zmizet ze svých funkcí, ale že tam jde - jim jde vyslat signál, jsme stále za vámi a dostaneme vás z toho. Pro mě vlastně je to naplněno, je to potvrzeno tím, že to vyšetřování skončilo.
Myslím si, že můžeme diskutovat o některých dalších podivnostech v rámci toho vyšetřování, třeba rozporu mezi tím, co povolil soudce nebo státní zástupce, a pak co bylo realizováno policejními orgány. Nebo pocitem z toho, že to usnesení, které se odkládalo, bylo po těch policistech, kteří to vyšetřovali, přepsáno. Je to můj pocit, že to mohl někdo další dodělat, ale třeba nám to pan ministr řekne.
Já bych konkrétně vlastně požadoval, nebo rád diskutoval o té své otázce dvě, proč a na jakém právním základě vlastně NCOZ tuto závažnou kauzu prověřoval. Byla odpověď, podle mě trošku zavádějící, na kterou jsem se úplně neptal, že policejní orgán Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, se věcí zabýval na základě podání konkrétní fyzické osoby. To je všeobecně známo, myslím, že není žádným tajemstvím, už jsem to zde řekl, že tím podnětem je - zase, všimněte si, úplně absurdně, předseda nejvyššího orgánu ústavu plk. Stehlík. Ale já jsem se chtěl ptát, NCOZ má nějaká pravidla, nebere každou kauzu, nebere každou zlodějnu z ulice, čili chtěl jsem se zeptat, jak to tedy bylo stanoveno, že se to vešlo - byla ta potenciální škoda, bylo na těch 150 milionů, nebo kolik vlastně ten NCOZ šíří? Já si myslím, že z toho teprve plyne ta závažnost toho vyšetřování. Čili toto by mě zajímalo, případně jaká další kritéria, předpokládám, že to byla věc, kterou argumentovala vrchní státní zástupkyně nebo jejím prostřednictvím její podřízený orgán.
Pátou otázku, kterou bych se chtěl zeptat a vyjasnit si, myslím, že se nám to bude hodit třeba v řadě dalších případů, kterou jsem vznesl: Byly v průběhu vyšetřování ve smyslu platných norem použity odposlechy či realizovány záznamy telekomunikačního provozu? Pokud ano, v kolika případech, za jakým účelem, kým byly povoleny a na jak dlouho? A odpověď pana ministra zněla, samozřejmě připravená jeho kolegy: Trestní řízení je ze zákona neveřejné, a proto nelze komentovat jeho průběh ve vámi požadovaném formátu. Jako ministr nejsem orgánem činným v trestním řízení, proto takovými informacemi v rámci konkrétního trestního řízení nedisponuji a s odkazem na předchozí ani disponovat nemohu.
Zase si myslím, že to je trošku zavádějící odpověď. Jednak dnes víme, bylo to prezentováno veřejně, že bylo to vyšetřování ukončeno, bylo odloženo. Čili ten statut té kauzy není takový, že je živá, a za té situace ano, myslím si, že by se dalo podepsat, souhlasit s tím, co pan ministr tady odpověděl. Ale pokud je ukončeno, tak si myslím, že statistické údaje, to znamená počet - samozřejmě já jsem tady na začátku zmiňoval, o kom se domnívám z toho vedení ústavu, jsou to veřejně činné osoby, proti komu bylo vedeno, čili mám tady tři jména, předpokládám, že se to týkalo těchto tří pánů, případně jedné nebo dvou dalších osob. Ale mně o ta jména nešlo, to, co bych určitě bral, jako že je chráněné, i po tom skončení. Mě zajímalo, jestli byly použity, v jakém rozmezí a kdo to prostě povolil. To není nic, co by bylo kryto. Anebo mě zajímalo, podle jaké normy pan ministr vlastně, pod jakou normu to schoval, že nemůže odpovědět.
Podle mého názoru to jsou legitimní dotazy, které nejsou kryty žádným stupněm utajení nebo něčím takovým. ***
