(15.00 hodin)
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my souhlasíme s tím, že senátní verze toho návrhu je lepší, nicméně my tam v tom zákoně vidíme jeden problém, tím se pokusím vysvětlit, proč nakonec nepodpoříme ani jednu z těch verzí ve většině našeho klubu, a to je ta otázka skoku u obratu jeden milion korun. Tady ve chvíli, kdy člověk vydělá tu miliontou první korunu, tak spadne zpátky do režimu běžné platby daní, a najednou bude mít obrovskou daňovou povinnost, se kterou úplně nepočítal. My jsme podporovali původní vládní návrh, kde bylo obratové kritérium na 800 tisících, kde ten zub není zdaleka tak velký proti běžnému daňovému režimu. Z toho důvodu se v převážné většině u tohoto hlasování zdržíme, byť myšlenka paušální daně svoji logiku má, nicméně implementace tak, jak je, není podle našich představ. Myslíme si, že na tom jednom milionu obratu vzniká už takové množství bariér, ať už je to plátcovství DPH, nebo další věci, že skutečně to může potenciálně omezit rozvoj podnikání, kde firmy záměrně budou zůstávat, nebo živnostníci budou záměrně zůstávat pod milionem obratu, aby nespadli do toho pro ně méně výhodného daňového režimu, což podle nás může mít i dlouhodobě negativní dopad.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, kdo další má zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Jestliže se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně - není. Pan senátor nemá zájem. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Přivolal jsem kolegy z předsálí. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní, podle sněmovního tisku 922/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 922/5."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Hlasování číslo 16, přihlášeno je 184 poslanců, pro 154, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji, končím projednávání tohoto bodu.
Otevírám bod číslo
6.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1080/2/ - zamítnutý Senátem
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 1080/3. Já mezi námi vítám paní senátorku Jitku Chalánkovou a poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedo - (Předsedající tiší poslance zvonkem.) - milé dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych opětovně obhájil zákon, jímž se stanoví právní rámec pro úhradu tzv. point-of-care antigenních testů prováděných za účelem stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV 2. Tento zákon byl Poslanecké sněmovně předložen s ohledem na mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která stanoví vybraným poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb povinnost provádět preventivní vyšetření pomocí zmíněných testů u svých zaměstnanců a pacientů, resp. klientů sociálních služeb. Protože jsem zde tento návrh již podrobně prezentoval, budu v popisu stručný a spíše se zaměřím na vysvětlení některých skutečností, na něž bylo poukázáno při diskusi v Senátu.
Předloženou novelou je navrhováno, aby do ustanovení § 17 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění byl pro účely úhrady doplněn případ, kdy zdravotní pojišťovna na základě uzavřené smlouvy s osobou oprávněnou k distribuci zdravotních prostředků hradí této osobě antigenní testy a jejich distribuci za účelem zajištění nároků pojištěnců. Zdůrazňuji, že provádění daných testů je již nyní službou hrazenou na základě § 30 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který mezi hrazené služby řadí vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním nemocem. Zdravotní pojišťovny tedy mají povinnost testování pro pojištěnce zajistit a uhradit. To je platné tak jako tak. Za standardní situace, a to je ten zásadní rozdíl, by ale každý dotčený poskytovatel byl nucen pořídit si testy na vlastní náklady a následně je včetně vyšetření vykázat příslušné zdravotní pojišťovně. Až následně by mu byl test zpětně uhrazen.
Hlavním problémem v tomto postupu, a to je potřeba si uvědomit, je obrovské množství poskytovatelů, kteří jsou mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví dotčeni, přičemž mnozí z nich vůbec nemají zkušenost s nákupem zdravotního materiálu ani se nejedná o zdravotnická zařízení, která by měla standardní vztah se zdravotními pojišťovnami. V takovém případě se ten dříve popsaný standardní postup jeví jako nepoužitelný a mnozí poskytovatelé, a to prosím chci zdůraznit, by vůbec nebyli schopni provést povinné testování, jinými slovy došlo by k ohrožení zdraví rizikových skupin, v tomto případě seniorů a samozřejmě i zaměstnanců těchto zařízení.
Přímá úhrada testů a s tím spojený závazek distributora doručit je dotčeným poskytovatelům se tedy jevil jako jednoznačně efektivnější, což se, a znovu to chci zdůraznit, projevuje i tím, že testování běží, bude ukončeno v krátké době, a nemám žádné informace o zásadnějších prodlevách. Takže tak jak je to nastaveno, je to efektivní, funguje to a senioři mohli být díky tomuto opatření protestováni. A je potřeba si uvědomit, že takováto testování mohou být a budou pravděpodobně potřebná i v budoucnosti.
Co se týče postupu při výběru distributora, protože tam jsem vnímal hlavní komentář Senátu, bylo hledáno v té době nejrychlejší možné řešení v rámci vyhlášení nouzového stavu. Proto ze zcela praktického důvodu bylo využito stávajících smluv, které byly již dávno předtím uzavřeny mezi zdravotními pojišťovnami a společností Avenier. Toto není řešeno ani tímto zákonem. Zákon žádným způsobem nespecifikuje, kdo má být tím distributorem. Pro to, aby navržené řešení bylo co nejvíce omezeno, vztahuje se návrh zákona pouze na nákup testů pro antigenní testování, nelze ho použít pro nic jiného. Jenom pro testování onemocnění COVID-19. Z tohoto důvodu určitě není vyloučeno, že do budoucna se budou distributoři soutěžit, a bude to tak určitě správně. Vzhledem k nutnosti dodání testů v řádu týdnů to ale v prvním kole nebylo možno uskutečnit. Všichni si jistě vzpomeneme, jak krátká doba na provedení tohoto celého cvičení byla. ***
