(16.00 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
Takže z mé strany za KDU-ČSL je to apel. My jsme připraveni podpořit prodloužení nouzového stavu v tuto chvíli na čtrnáct dní, ale neznamená to, že nejsme ochotni potom dále diskutovat. Jenom si myslíme, že je potřeba vždycky po určitém čase zrevidovat, říci ano, je to ještě potřeba. Ne, není to potřeba. Není to žádný šprajc. Jsme otevřeni i další spolupráci. A já pevně věřím, že ta spolupráce bude velmi intenzivně probíhat, protože ta situace nás čeká zřejmě ještě několik měsíců. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je v rozpravě přihlášen pan poslanec Martínek, připraví se pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, omezení počtu zákazníků na plochu je přijatelné, pouze pokud se za stejných podmínek otevřou i nyní zavřené maloobchody. Lidé se rozmělní a přestanou nakupovat boty v Lidlu. Ukončete diskriminaci českých obchodů a narušení podnikatelského prostředí ve prospěch nadnárodních korporací. To jsem uvedl již v úterý na svém Twitteru a Facebooku a jsem rád, že to nyní zmiňují i další politici.
Máme zde dobu předvánočních nákupů, zásadní období pro všechny české obchodníky. Místo toho, abychom hledali řešení, jak zachránit tyto základy české ekonomiky, tak v televizích běží ukázky, jak lidé jezdí nakupovat do zahraničí. Otevření maloobchodů jistě má svá epidemiologická rizika, na druhou stranu zase jiná rizika snižuje. Například snížení šíření COVID-19 rozmělněním počtu zákazníků v supermarketech, kde se lidé pohybují volně a mohou se klidně všichni shlukovat v jedné části obchodu, případně sníží rizika tvořících se front před obchody.
Jsem schopen uvažovat o prodloužení nouzového stavu o dva týdny, pokud se zachrání český maloobchod v předvánočním období a ukončí jeho diskriminace. Podle informací jedné sítě prodejen oblečení, je standardně v těchto měsících návštěvnost obchodů kolem devatenácti lidí za hodinu. Čím déle se bude otevření odkládat, tím více pak hrozí riziko většího shluknutí nakupujících a nastartování třetí vlny. Proto se mi jeví, že vyřešit diskriminaci českých obchodů je výhodné nejen z epidemiologického hlediska, ale i z ekonomického hlediska, kdy je nutné zachránit českou ekonomiku od jejího kolapsu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana poslance Blažka, který je další přihlášený v rozpravě, a poté pan poslanec Ferjenčík. Prosím.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. No, já bych snad začal tím, že když jsem dnes přicházel do Sněmovny, tak jsem byl v podstatě rozhodnut nepodpořit žádné prodloužení nouzového stavu, což by vlastně bohužel pro veřejnost, volně přeloženo, znamenalo, jak se o tom velmi zjednodušeně mluví, že jsme vlastně pro to, aby se okamžitě všechno uvolnilo. A já si myslím, že tohle - to musím pochválit pana ministra Hamáčka, on vždy správně říká, že nouzový stav je pouze právní rámec pro to, aby se něco dalšího vytvářelo. Ale teď to musím doplnit. Ten právní rámec znamená, že pokud se v tomto státě omezují nějaká základní práva a svobody, tak to v normálním režimu dělá parlament, to znamená, trvá to déle a dělají to přímo zástupci lidu a dělají to určitým způsobem. Nouzový stav znamená, že se vládě v podstatě předává absolutní moc na určité časové období. No, a když tak pozoruji poslední dobou vládu, a to je ten důvod, proč jsem dneska přemýšlel, že pro to nebudu vůbec, pro nějaké prodloužení, tak použiji a trošku změním jeden klasický výrok, který, myslím, řekl lord Acton, a to je - moc korumpuje. Tak já mám v poslední době dojem, že moc ohlupuje. Některá opatření vlády mně prostě připadají, a mám teď na mysli zejména to patnáctimetrové, jako už rozhodnutí někoho, kdo to může přijímat jenom proto, že prostě necítí vůbec žádná omezení.
I ta odborná rozhodnutí se dají vysvětlit nějakým selským rozumem. Proč patnáct, nebo čtrnáct, nebo šestnáct se prostě selským rozumem vysvětlit nedají. A ještě způsobem, kdy a jak jsou vládou předkládána veřejnosti, jak se hned slibuje, že se to možná změní, svědčí o tom, že to vlastně žádné úplně racionální jádro nemá. A já už začínám mít podezření - a neříkám, že to vláda dělá z nějakých zlých důvodů - ale že obyvatelstvo se stává jakýmsi experimentem. Vyzkoušíme si, co všechno je možné a jestli to funguje, nebo nefunguje. O té nemoci covid, a na to nemusím být lékař, tak je zcela zřejmé, že zdaleka nevíme všechno, a možná nevíme skoro nic. Dále je zcela jasné - a tady navážu na pana ministra Hamáčka s těmi jeho válečnými příklady, nebo resp. s tím srovnáním. Ano, občas se říká, že to je válka s covidem. Ovšem tím to přirovnání do značné míry s válkou končí, protože válka je strašná věc, ale má jednu výhodu. On tam někdo vyhraje, někdo prohraje. On mluvil o druhé světové válce, to znamená, byl dobyt Berlín, válka skončila, uzavřela se nějakými dohodami a byl konec.
Když jsem poslouchal pana ministra Hamáčka, tak najednou mluvil o tom, že na Vánoce to ještě bude a v lednu to ještě asi bude. Neboli začínáme se bavit o jakémsi permanentním nouzovém stavu. A my se přece musíme naučit a bavit se o tom jak s vládou, tak s odborníky nejenom z oblasti zdravotnictví, ale to už je širší debata, jak žít dál s covidem. Přece nemůžeme od února, v březnu zase všechno vypnout, protože bude další vlna. Nebo nedej pánbůh se v srpnu díky - a teď obviním i média - mediálnímu šílenství, že už bude zase nějaká jiná choroba, všichni dostanou strach a bude se znovu všechno zavírat. Ale o tom se prostě nebavíme a vláda to v podstatě neřeší.
Já vládě vůbec nevyčítám, že tomu nerozumí, jestli mají být roušky, nemají být roušky. Do toho se prosím vás vůbec nepletu. Ale co chci říct, a to je také srovnání s tou válkou. Stejně jako za války nikde nevznikají vlády generálů, dokonce nevznikly ani v nacistickém Německu, a to byl ultrabrutální stát, tak ani tady, i tady musí být krásné rozlišení, že jsou tedy zdravotní odborníci, a pak je vláda. Vláda má mnohem širší odpovědnost, mnohem širší úkoly. A my se dostáváme do světa, kde všechna odvětví začínají ovládat nějaká zdravotnická kritéria, což je na jedné straně sice vysvětlitelné, ale současně je to nesprávné. Ten stát musí nějakým normálním způsobem fungovat. A já už ty teze o tom "odborníci určili, my to uděláme", ty nepřijímám. Ano, v určité části jistě že ano. Ale vláda je tady od toho, aby přijala širokou odpovědnost a viděla tu věc v mnohem větším horizontu, než jsou čistě zdravotní kritéria.
Já nakonec podpořím ten z mého pohledu kompromisní návrh, který přijal náš klub, to znamená to prodloužení nouzového stavu, to znamená zmocnění vlády k absolutní moci, protože omezena je v tu dobu jenom rozhodováním soudů. Myslím si, že to období stačí už jenom pro to, aby vláda věděla, že není úplně všemocná. Aby věděla, a my si na tady ten čas prostě musíme najít, že se tady musí objevovat už v kratších intervalech a vysvětlovat jednak, co se stalo a co hodlá dál udělat. Ale myslím si, že delší doba je i pro samotnou vládu škodlivá, protože některé nápady, a teď se vracím k tomu citátu, který jsem zmínil, mně už opravdu připadají, že z té absolutní moci vláda trošku hloupne. A budu spravedlivý, možná by hloupla každá vláda. Prosím, neberte to osobně. To teď není osobní. Tam jde o ten rámec. A myslím si, že je potřeba, aby nějaké ty rámce dané Sněmovnou, už jenom to, že nám to tady musí říkat, aby prostě dány byly, a možná je to ku prospěchu i vládě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je přihlášen pan poslanec Ferjenčík, připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já za klub Pirátů ještě se přece jenom za nás naposledy asi vrátím k té věci, kterou my považujeme skutečně za zásadní, a to je ta obrovská nespravedlnost mezi přístupem státu k velkým hypermarketům a k těm malým prodejnám. My prostě nesouhlasíme s tím, že celý maloobchod s výjimkou některých omezení zboží nějakého základního sortimentu, co je skutečně nezbytné, tak s výjimkou toho všichni jsou zavření a teď jsou nuceni pozorovat, jak všechny ty vánoční nákupy a příprava na novou sezonu se děje v těch velkých řetězcích v rámci tzv. doplňkového prodeje k tomu sortimentu potravin. To je tak obrovská nespravedlnost, že není možné ji ignorovat. A my jsme očekávali, že ve chvíli, kdy se razantně zpřísnily podmínky pro prodej v obchodech, a my s tím souhlasíme, že je nějaký limit v počtu zákazníků na metry čtvereční, tak že v takové situaci se zase na druhé straně umožní nakupovat v těch malých krámech, protože přece i se snažíme rozptýlit ty lidi na co největší plochu, a tím, že všechny ty ostatní krámy jsou zavřené a třeba ta sezona už skutečně postupuje, takže se nedají donekonečna odkládat ty nákupy, tak zase se ti lidé v těch hypermarketech shlukují více. ***