(12.50 hodin)
(pokračuje Svoboda)
To všechno jsou věci, které by měly zaznívat, protože chceme-li něco prosadit, daleko nejvíc prosadíme, pokud s tím lidé budou d'accord, pokud s tím budou souhlasit. Pokud principiálně budou chápat, že to je potřeba. A to nevyřeší žádný nouzový stav. To vyřeší jenom komunikace. Když chcete udělat zásadní preventivní akci třeba v oblasti té onkologie, tak manželé (nesroz.) po té Anglii jezdili osm let a přesvědčovali, jak je potřebné dělat prevenci karcinomu hrdla děložního. Pak se k tomu našel ten virus, byla za to Nobelova cena a začalo to fungovat. A toto je stejná situace. Pokud nebudeme, nebudete, protože to je vaše povinnost s těmi lidmi komunikovat, nebude docházet ke změně toho mínění. Já si myslím, že národ samozřejmě může být názorově rozdělený na dvě půlky, ale měl by pro to mít také podklady, proč ten názor má. A je povinností ministerstva a povinností vlády ty informace vydat dokonale tak, aby to rozhodování, aby ten názor těch lidí byl skutečně podložený těmi fakty, které znáte vy nebo které známe my, kteří se tím oborem zabýváme.
A to souvisí s tím, s tou otázkou toho nouzového stavu. Nouzový stav samozřejmě řeší celou řadu věcí. Já mám trošičku jiný názor na to, jestli lze bez nouzového stavu něco udělat, nebo ne, protože systém, který máme, systém, který má v čele hlavní hygieničku a pak ty jednotlivé hygieniky, dovede celou řadu věcí na úrovni toho PES 1, PES 2, vyřešit. Na to už není potřeba nouzový stav. A nouzový stav je zajímavá věc, která nám přináší do našeho života spoustu zákazů. No, možná svým způsobem řeší tu epidemii. Nebo podle mého názoru ta opatření pomáhají a řeší to, ano. Ale na druhou stranu také umožňuje vládě, aby celou řadu věcí ve Sněmovně řešila, které by se normálně nikdy neřešily nebo byly by normálně k neřešení prostě proto, že se to předloží jako záležitost stavu nouze.
Proto jsem přesvědčen o tom, že nouzový stav je věc, která musí být zdůvodněná, že to zdůvodnění musí být naprosto jasné a že musíme mít možnost podle vývoje té situace i my uvažovat o tom, zda ten nouzový stav je, anebo není potřebný. Myslím si, že v současné době bychom měli nouzový stav prodloužit o osm dní, do příštího pátku, a příští pátek se znovu sejít. A my bychom předložili, co si myslíme o tom dalším vývoji. Vy byste předložili, jaký je další vývoj. A byl bych velmi rád, kdyby takovéto kroky probíhaly vlastně pravidelně po týdnu, že bychom se tady vždycky sešli, vždycky stejně je nějaká sněmovna. My jistě přijdeme rádi na tak důležitou věc, protože ten problém se bude stupňovat. Ne medicínský. Medicínsky to bude mít nějaký vývoj, který možná už predikují ta statistická čísla, možná, že ne. Prostě proto, že ten zvrat je kdykoliv možný, a je možný i tak, že ho vlastně nejsme schopni ovlivnit těmi opatřeními prostě proto, že kdybych chtěl být hodně rigorózní, tak ten vir mutuje a může změnit své vlastnosti a může se začít chovat zásadním způsobem jinak. To všechno jsou teorie, které známe a víme a zažili jsme je. Takže to, co bude nastávat, budeme se čím dál tím více blížit k Vánocům. Čím dál tím blížit více k období roku, kdy náš vztah k těm dnům je úplně jiný, má nějaké rozsáhlé složité rodinné vazby, a bude naprosto nutné, kdyby v této fázi ten problém dál trval, abychom měli možnost o té věci komunikovat. Ne aby to bylo automatické. Prostě proto, že kdybychom měli držet nějaká takováto opatření i přes období Vánoc, nedej bože, ne jak jste vzali jméno boží už tady také na půdu Sněmovny, ale musíme mít možnost se k tomu vyjadřovat.
Nouzový stav nám brání, abychom my jako kolektivní zvolený orgán se k těmto otázkám vyjádřili nebo abychom s nimi vyslovili něco, co já chápu jako souhlas s principem. Proto si myslím, že prodlužování nouzového stavu na dobu delší než jednoho týdne je zacházení s municí, odjištěnou a nezabezpečenou. Jsme tady proto, abychom byli pojistka, parlamentní pojistka toho, co se v této zemi děje. Žádné otevřené sliby nebo dárky nemůžeme dávat. Musíme pracovat tak, abychom se s tou situací co nejlépe a nejrychleji vyrovnali a nesmíme zneužívat mechanismu, který nám zákon dává, využívat mechanismu nouzový stav. Naopak, musíme se ze všech sil snažit o to, aby otázka toho nouzového stavu přestala být nutná.
Proto znovu opakuji, myslím si, že další jednání o nouzovém stavu by mělo být za osm dní. A tam už s konkrétními věcmi diskutovat o tom, jak ten nouzový stav bude probíhat dál, a dělat to tak pravidelně a systematicky, protože kontrola je naše povinnost. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní ještě s přednostním právem požádal o vystoupení pan ministr školství Robert Plaga. Jenom upozorním, že ve 13 hodin vyhlásím pauzu. Tak prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na slova pana docenta. Rozhodně se nemusíte obávat žádného překvapení. Já jsem tady předtím říkal, že v oblasti školství, a nejenom v oblasti školství, jsme připravili tu detailní matici. To znamená, že ano, to načasování, kdy se spustí ty kroky podle bodu 4, je rozhodnutí lidské, odborné a se zodpovědností ministra zdravotnictví. A je to tak správně, abychom tu neměli automat, a řeknu hned proč. Vezmu svou oblast školství.
Pokud bychom k tomu přistupovali jako k automatu, tak při sedmém dni ve stupni nižším bychom měli překlikávat do toho dalšího stupně, což by třeba v oblasti školství mohlo znamenat, že hned od pondělí by platil celý stupeň 4. V té chvíli se ale dostáváme v oblasti školství do situace, která by byla po právu kritizována, a to je to, že školy neměly dostatečný časový prostor se připravit na tu změnu, náročnou změnu organizace výuky. To znamená, mohu vás ubezpečit, že ve stupni 4 všechna popsaná opatření ve školské matici, i v té matici nadřazené, tom "psovi", budou realizována v bodě 4. Jedinou otázkou, a proto jsme vedli jednání s řediteli škol a tak, aby to sedlo na ten školský systém, školy měly čas se připravit, rodiče o tom věděli a žáci se také zvládli připravit a sedělo to na ten systém.
To znamená, v opatřeních změna není, mohu vás uklidnit. V načasování je změna, která je vcelku logická, aby to nebyl automatický systém, ale systém, který zohledňuje potřeby té dané oblasti, v mém případě oblasti školství.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní dám prostor paní poslankyni Kateřině Valachové, která zde ovšem... (Poslankyně přichází rychlým tempem do sálu.) Je tady. Jenom vás upozorním, vážená paní poslankyně, že za minutu vyhlásím pauzu. Jinak z pracovních důvodů se omlouvá pan premiér Andrej Babiš. Prosím. ***