(13.00 hodin)
(pokračuje Žáček)
Na úvod.
V první řadě je třeba uvést, že si je pracovní skupina plně vědoma závažnosti výběru dodavatele nového bloku jaderné elektrárny, protože půjde o strategického partnera v oblasti energetické bezpečnosti. U jaderného zdroje je třeba vycházet, a pracovní skupina vychází z faktu, že tímto projektem si Česká republika vybírá partnera na cca 80 let, a proto je třeba být při volbě uchazeče velmi opatrný a zohlednit řady hledisek. Mimo jiné z toho hlediska, na které obchodní společnosti a státu může Česká republika v následujících desítkách let být závislá v oblasti dodávek elektrické energie a na kom závislá z různých důvodů být nesmí.
Je dále třeba poznamenat, že na posouzení celé dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času. Několik jednotlivých týdnů k posouzení tisíců stran dokumentace v anglickém jazyce projektu, který má největší strategický význam, je zcela nedostatečné.
Dále je třeba podotknout, že podle číslování názvu souboru dokumentů a číslování tabulky popisující způsoby implementace vymezených bezpečnostních zájmů je možné, že nebyla bezpečnostním subjektům předána k posouzení kompletní dokumentace. Proto bylo MPO následně požádáno dopisem ministra vnitra o dodání zbytku dokumentace. V této věci následně bylo pracovníkem Ministerstva průmyslu a obchodu vysvětleno, že opravdu byly z neznámého důvodu soubory dokumentace předané společností ČEZ, a. s., Ministerstvu průmyslu a obchodu číslovány nikoliv od čísla 1, nýbrž od čísla 4, a byl vynechán při číslování soubor číslo 12. Toto bylo následně doloženo i zasláním předávacího protokolu, kde předané dokumenty a v protokolu uvedené dokumenty sedí. Číslování souborů je podivné, nicméně pracovní skupině nezbývá, než vycházet z důvěry v korektnost jednání ČEZu, a. s., neboť není k dispozici možnost tuto okolnost nijak ověřit. Proto také je toto stanovisko dáváno s výhradou faktů, že nelze ověřit, zda je předaná zadávací dokumentace opravdu kompletní.
Z výše uvedených časových důvodů se každé toto vyjádření k bezpečnostním otázkám souvisejícím s dokumentaci předkládá také s výhradou, že ve stanoveném extrémně krátkém čase a extrémně velkém objemu materiálu nebylo možno projít celý text tak řádně, aby bylo možno s jistotou zaručit, že text zadávací dokumentace je z bezpečnostního hlediska bez problémů. Je třeba počítat, že v dokumentu mohou být skryté problémy ohrožující bezpečnost, které nebylo možné v takto krátkém čase identifikovat.
Obecně k zadávací dokumentaci a ke stanovisku.
V souladu se zněním článku 4.4 až 4.6 trojstranné první prováděcí smlouvy o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v České republice (dále jen PPS) mezi společnostmi Elektrárna Dukovany II, a. s., ČEZ, a. s., a Českou republikou byla předložena Ministerstvu vnitra k posouzení zadávací dokumentace tendru pro výběr uchazeče o stavbu této jaderné elektrárny. Ministerstvo vnitra má dle článku 4.6 písm. g) PPS za úkol zorganizovat a vytvořit společné stanovisko zpravodajských služeb a dalších dotčených subjektů (v tomto případě NÚKIB a MZV) k bezpečnostním otázkám v zadávací dokumentaci. Toto stanovisko, zde předkládané, je tedy společným stanoviskem všech zmíněných bezpečnostních subjektů.
Vláda schválila vymezení bezpečnostních zájmů, které musí být při stavbě nových jaderných zdrojů chráněny, ve zprávě pracovní skupiny pro bezpečnostní aspekty nových jaderných zdrojů Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů," kde je číslo jednací ve vyhrazeném, "a následně o rok později schválila i jejich detailnější rozpracování v podobě materiálu číslo jednací v tajném, obsahující i důvěrné, vyhrazené a tajné části materiálu, a u obou dokumentů svým usnesením nařídila se těmito bezpečnostními zájmy řídit a naplňovat je. Schválený dokument vedený pod číslem D 56/2020 následně stát předal ČEZ, a.s., a EDU II, a.s.
V článku 4.6 písm. a) PPS se EDU II, a. s., zavázala, že se těmito bezpečnostními požadavky bude řídit a že má dle článku 4.6 písm. c) PPS za úkol takto definované bezpečnostní zájmy zapracovat do zadávací dokumentace tendru. Zde předkládaným stanoviskem je právě zmíněná dokumentace posuzována. A současně se ČEZ, a. s., a EDU II, a.s., dle článku 4.6 písm. d) PPS státu zavázaly doložit, že plně ošetřily všechna bezpečnostní rizika a hrozby, které jim byly státem předány.
Zpravodajské služby posoudily vůli a schopnost narušit základní bezpečnostní zájmy státu při stavbě nových jaderných zdrojů ve výše uvedených dokumentech. To, co ale tyto služby nejsou schopny, je míra závislosti, která by vznikla, pokud by daný rizikový uchazeč měl být dodavatelem byť i jen v konsorciu nového jaderného zdroje. Z konzultací s MPO a týmem vládního zmocněnce vyplynulo, že jak postavení hlavního dodavatele, tak postavení člena případného konsorcia dává jakémukoliv nebezpečnému dodavateli možnost stavbu zdržovat a blokovat a požadovat za to splnění požadavků, které by Česká republika v opačném případě nebyla ochotna splnit. Jinými slovy, vzniká na dodavateli závislost, která mu dává možnost Českou republiku vydírat na strategické úrovni.
Zásadní připomínky ke konkrétnímu zapracování ochrany bezpečnostních zájmů do zadávací dokumentace.
Nelze říci, že by zadávací dokumentace nezapracovávala vymezené bezpečnostní zájmy vůbec. Dokumentace obsahuje jako nástroj ochrany bezpečnostních zájmů zpětnou možnost vyloučit nebezpečného dodavatele rozhodnutím vlády a dále řadu možností, jak vyloučit nebezpečného subdodavatele. Směrem k dodavateli nicméně dává zadávací dokumentace tuto možnost vládě až poté, co proběhne celý, minimálně cca dvouletý, tendr, a to z bezpečnostních důvodů. Směrem k subdodavatelům stanoví dokumentace řadu možností státu zasahovat už do určování subdodavatelů, v tomto ohledu jsou, na rozdíl od samotného uchazeče, paradoxně možnosti státu širší. Dále obecně k celému tendru zadávací dokumentace stanovuje možnost státu získat informace, dokumenty z průběhu tendru apod.
Kromě toho existuje teoreticky ještě možnost odstoupit z bezpečnostních důvodů od kontraktu již uzavřeného s vybraným dodavatelem. Tím by se však celý projekt zastavil. Ukončení kontraktu s dodavatelem je tak jediným nástrojem v zadávací dokumentaci, který umožňuje reagovat na rizika pro bezpečnostní zájmy České republiky, která by nastala až po vybrání uchazeče a uzavření kontraktu s ním. Otázkou je však reálnost takového postupu. Sice je umožněno dle materiálu Zapracování bezpečnostních požadavků státu do dokumentace dokončit stavbu bez EPC dodavatele, nicméně dokumentace sice zmiňuje potřebu poskytnutí veškeré potřebné asistence dodavatele pro dokončení elektrárny, ale v praxi, zejména pokud by šlo o ukončení z geopolitických důvodů, nelze tuto asistenci realisticky očekávat.
Obě dvě uvedené možnosti zpětného ovlivnění výběru uchazeče, odmítnutí uchazeče či rozvázání kontraktu s dodavatelem, jsou pouze nástroje reaktivní a také krajní, a tedy oba trpí obdobnou slabinou: Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt, jednak by jejich využití zřejmě znamenalo i zahájení řady soudních sporů anebo arbitráží. Jsou to tedy nástroje poměrně neefektivní, neboť možnost vlády je využít bude při zvážení jejich důsledků velmi snížena.
Oproti PPS, která zmiňuje mechanismus, který by umožnil předat investorovi bezpečnostní požadavky pro následné zapracování do dílčích kontraktů, předložená zadávací dokumentace tento mechanismus upravený nemá. Proto je třeba jej zapracovat.
Výše uvedené ukazuje i na potřebu využít i nástroje preventivní, viz níže.
Lze shrnout, že je paradoxní, že dokumentace dává řadu možností neschválit nebezpečného subdodavatele, ale dává prakticky jen jeden nástroj, jak ošetřit problém nebezpečného uchazeče, to je hlavního dodavatele. Přitom bezpečnostními složkami identifikované a vládou schválené ohrožené zájmy, viz již citovaný dokument D 56/2020, se primárně věnovaly míře nebezpečnosti samotných uchazečů, nikoli primárně subdodavatelům. V tomto ohledu zadávací dokumentace klíčové bezpečnostní zájmy stanovené vládou zohledňuje nedostatečně.
Ministerstvo vnitra dodatečně obdrželo po požádání od MPO v zadávací dokumentaci přehledovou tabulku, která popisuje, jak dle názoru investora byly zapracovány do dokumentace identifikované bezpečnostní hrozby. Je třeba uvést, že z cca 17 identifikovaných hrozeb dle již zmíněného materiálu ve stupni utajení D je v tabulce nějakým způsobem komentováno, reálně ošetřeno však pouze asi 5 těchto hrozeb. To ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a je ochránit, nejsou zapracovány dostatečně. Je třeba též poznamenat, že řada opatření, která jsou v této tabulce uvedena, jsou zcela standardní, samozřejmě bezpečnostní opatření - například dodržování povinností dle zákona a dalších předpisů o kybernetické bezpečnosti -, která by musel dodržet prakticky jakýkoli projekt či kritická informační infrastruktura, i kdyby nebyla zpracována speciální studie o hrozbách v souvislosti se stavbou nového jaderného zdroje. Řada opatření má též ten charakter, že neřeší podstatu daného bezpečnostního problému, pouze je lehce zmírňuje. ***