(14.30 hodin)
(pokračuje Kolovratník)
Ta Arnika, ten průzkum, o kterém jste mluvil, ona oslovila - já jsem ho četl také - ona oslovila asi 46, necelých 50 stavebních úřadů statutárních měst. Odpovědělo - z těch 46 se 19 nevyjádřilo vůbec, 14 nevedlo žádné řízení delší než dva roky, takže ty informace byly zhruba od 13. Jenom obecních stavebních úřadů je kolem sedmi stovek, takže se bavíte o nějakém 1,5 procenta respondentů, když s tím argumentujete.
A poslední reakce na ten jeden z vašich názorů nebo argumentů, bezbariérovost je i v současném stavebním zákoně, když si ho pročtete, je zmiňována v úrovni žádostí o územní rozhodnutí, stavební povolení. Je zmiňována v paragrafech, které definují práva a povinnosti stavebního úřadu, co může a nemůže dělat a potom vykonávat. Máte pravdu v tom, že je - v uvozovkách - pouze popsána vyhláškou, ale myslím, že je celkem standardní, že zde vyhlášky reagují třeba na evropská nařízení, tak jak se mění. (Předsedající upozorňuje na čas.) Zkuste si to lépe přečíst. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Feranec, poté paní poslankyně Kalátová s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Milan Feranec: Děkuj. Pane předsedající, dámy a pánové, já budu reagovat na kolegu Profanta, který říkal, jaké malé procento odvolání podávají spolky. Je to možné, ale já vám řeknu příběh jiného, velmi úspěšného spolku, který už 10 let blokuje dálnici v Přerově, velmi úspěšně. Velmi úspěšně bojuje za zájmy křečka, bohužel proti zájmům lidí, zájmu obyvatel. Nedivím se, členové spolku nebydlí v Přerově, tak jim je to v zásadě jedno, že se tam lidi udusí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Kalátová, připraví se pan poslanec Profant s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Čižinský. Prosím.
Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne vám všem. Já jenom krátce, vaším prostřednictvím, si dovolím zareagovat na předřečníka, na pana kolegu, i když pan kolega Kolovratník k tomu řekl mnoho. Ale já si vůbec neumím představit, že může vzniknout stavební řízení, pokud přijde na stavební úřad žádost na stavbu, která není v souladu s územním plánem. A teď mluvím o funkčním využití území. To je přece to první, na co se žadatel, stavebník, projektant dívá. Nemůžu si požádat ve stavebním řízení o stavební povolení, pokud chci umístit stavbu, která není v souladu s územním plánem. A to platí už hezky dlouho. Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Profant bude reagovat ve faktické poznámce, poté pan poslanec Čižinský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Tak já děkuji, že jste mi dali za pravdu, že EET zatěžuje drobné živnostníky. A to je přesně ten důvod, proč se odkládá, jak vy říkáte.
Mě by trošku zajímalo, jak se ten stavební zákon týká resortu pana vicepremiéra, protože stavební zákon primárně není o liniových stavbách, s kterými jeho resort má co dělat, popřípadě těch velkých stavbách typu jaderná elektrárna a podobně, ale stavební zákon je primárně o běžné výstavbě, kterou tady provozují obce, občané atd. A jak jsem tady ukazoval na příkladu těch městských stavebních předpisů, tak tu tato novela zhoršuje.
Pak si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na pana poslance Kolovratníka. Já jsem se ptal na to, kdy ta vyhláška bude aktualizována. Já vím, že to reguluje vyhláška. Já nepožaduji, aby to reguloval zákon, já se ptám, kdy bude aktualizována, protože víme, že jsou tam nedostatky, a proto bych čekal, že ty nedostatky v rámci takto velké rekodifikace budeme opravovat.
A ta čísla vám úplně nesedí. Bylo osloveno 70 úřadů, kompletní odpovědi byly ze 42 úřadů. Tady ta analýza je. A opravdu jako jeden z důvodů tam ty stavební úřady, já jenom cituji, uvádějí nesoulad s územním plánem. Tak to je a viditelně to tam řeší jako problém, nikoli jako něco, co automaticky vyřeší. Mají to tam napsané u těch řízení, která se táhnout více než dva roky. Já samozřejmě ta konkrétní řízení neznám, ale ty úřady samy tohle napsaly v odpovědi na tuto analýzu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče, případně se znovu přihlaste. Nyní pan poslanec Čižinský. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Mám jenom podnět, jestli by nebylo možné, že by třeba po nějakých dávkách předkladatel reagoval na dotazy, protože dotazů prostě přibývá, vlastně z dopoledne. Myslím, že by to bylo lepší, kdyby se reagovalo postupně.
A potom ještě k tomu procesu. Myslím, že skutečně nikdo nemůže věřit tomu, že když se něco, co je nehotové, nedokonalé a je tak složité, jako stavební zákon a související předpisy, pustí do výborů, že to dopadne dobře. To si myslím, že skutečně nikdo soudný tady v té Sněmovně nemůže říkat, že to ty výbory vyřeší, všechny ty výbory, které by to měly, výbory, které se starají o veřejnou správu, hospodářství, životní prostředí, že to skutečně dopadne dobře. Pokud je ten návrh nedokonalý, tak je skutečně potřeba ho přepracovat. Přepracovat ho na základě těch diskusí, které jsou tady, na základě toho připomínkového řízení. Potom znovu dát, a pak teprve, až se za něj všichni zaručí, aspoň koalice, že to je v pořádku, tak pak ho poslat do výborů. Řešení, že skutečně nevíme, jak to je, myslíme si, že to je takové jako poloblbé, ale ve výborech to vyřešíme, tak to opravdu fungovat neumí.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla v tuto chvíli poslední faktická poznámka, takže já bych pozval k mikrofonu pana poslance Kalouse, připraví se pan poslanec Adamec. Máte slovo.
Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych po projevu pana poslance Profanta rád vrátil diskusi k meritu věci. Nejsem si úplně jist, zdali pochopil to, co projednáváme. Vy jste si například spletl svítivost pouliční lampy s požadavky na osvětlení. Těch kravin tam byla celá řada, ale já se k tomu nechci vracet
Na celkovou změnu stavebního práva Česká republika prostě čeká příliš dlouho. Pohled do nedávné historie nám jednoznačně ukazuje, že jít cestou záplatování větších či menších pozměňovacích úprav nejenže nepomáhá, ale ve většině případů naopak způsobuje další zhoršení situace. Proces většinou přinese nové povinnosti, nová razítka, dále se zkomplikuje a prodlouží. Mohl bych zde mluvit o novelách, které měly neutěšený stav alespoň dílčím způsobem zlepšit, ale přinesly pravý opak. Mohl bych se zde zamýšlet nad tím, proč ti, kdo ještě zavčasu mohli ty změny připravit a předložit, zaspali a dostali Českou republiku do tristního stavu povolování staveb a rozvoje českých měst a obcí. A samozřejmě bych zde mohl podotknout, že jsou to začasté stejní lidé, nebo ze stejných politických stran a uskupení, kteří když měli mluvit a především pracovat, tak nečinili, dnes ale přesně vědí, jak a co by mělo v té oblasti být a co by naopak být nemělo.
Nutnost zrychlení stavebního řízení pro podporu konkurenceschopnosti České republiky se diskutuje více než 20 let. V roce 2006 byl schválen stavební zákon č. 183/2006 Sb. a průběžně řada novel, a žádný z těchto kroků skutečně zrychlení povolování výstavby nepřinesl. A výsledek? Ve výstavbě například dálnic nás předběhly mnohé evropské země včetně našich sousedů.
Jaké jsou tedy vlastně zásadní problémy současného stavu? Jedná se především o nejednotnost, složitost a atomizaci veřejného stavebního práva mezi obrovské množství obecních, speciálních a jiných stavebních úřadů a více než 40 dotčených orgánů. Častým problémem je systémová podjatost. Typická pro Českou republiku je nepřiměřená délka řízení a přezkumu závazných stanovisek. Slabinou je faktická kompetenční slabost stavebních úřadů způsobená závislostí na závazných stanoviscích dotčených orgánů státní správy a jejich samostatných přezkumech. Stále se potýkáme s instančním i kompetenčním ping-pongem mezi stavebními úřady. Problémem jsou také účelové obstrukce účastníků řízení, enormní právní nejistota na stranách všech žadatelů o povolení, stejně jako odpůrců, ale také státní správy i samosprávy. Proto tolik případů končí u českých soudů, které je zatěžují, a to, kolegové, zcela zbytečně. ***