(10.00 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Deklarovaným záměrem vlády i ministerstva je zrychlit a zjednodušit stavební řízení v České republice. To zní dobře, skutečně stavební řízení v tuto chvíli lze nazvat jakýmsi byrokratickým peklem, a to jak pro stavebníky a firmy, tak třeba i pro občany, kteří se rozhodnou stavět si nějaké vlastní bydlení nebo jinou stavbu nebo provádět nějaké práce, které stavební zákon upravuje a které reguluje. A s tímhle bohulibým záměrem asi všichni v této Sněmovně, Piráti, ODS, SPD, ČSSD, ANO, budeme souhlasit. Ostatně proto jsme my skrze sněmovní iniciativu, a byli tam opět poslanci všech stran zastoupených ve Sněmovně podvýborem pro veřejnou správu, předložili a nakonec ve spolupráci s vládou prosadili zákon, který řeší digitální technické mapy, který díky tady iniciativě pana Kupky už předkládá jakési elegantní řešení pro skutečné urychlení těchto procesů, předkládá portál stavebníka, digitální spis, kde bude projektová dokumentace. Je to to řešení à la třeba Finsko nebo Dánsko, kde bude portálové řešení pro úřady, stavebníky, občany. Bude existovat jedna elektronická dokumentace, proces bude předvídatelný a přehledný. To si myslím, že je ta cesta.
Co navrhuje ministerstvo, popřípadě tedy celá vláda, nebo zde zprostředkovaně nám bylo sděleno skrze pana ministra Havlíčka? Zavádění institucionálních změn, vznik nových úřadů či zásadní redukce účasti veřejnosti, které ten návrh předkládá a s kterými počítá, je vzhledem k celém procesu stavebního řízení sporný. Ve své podstatě jde totiž proti efektu toho finského pojetí, kde my jdeme cestou digitalizace, kdy termíny hlídá automat, upozornění vám chodí datovou zprávou nebo e-mailem. To je ta cesta ty procesy dostat pod kontrolu a řešit, aby vše fungovalo v termínech, jednoduše a aby občan nebo stavebník - a škoda, že tady není zástupce Ministerstva vnitra, které do toho má hodně co mluvit, které představovalo koncept klientsky orientované státní správy, kde ten občan, ten stavebník je klientem, který přichází s tím záměrem: já chci tady v nějakém územním celku podle územního plánu tady stavět, toto je můj návrh - splňuji vše, co je potřeba, abych mohl postavit podle platného zákona tuto stavbu? A má být obsloužen. To je ta cesta, kterou se máme vydat, klientsky orientovanou státní správou, ne nabubřelou byrokratizací, vzniknutím superúřadu.
Položme si znovu tedy otázku, zda ten předkládaný návrh nového stavebního zákona ten cíl, zjednodušení, zrychlení procesu výstavby při zachování ochrany veřejných zájmů skutečně naplňuje. Je rovnou nutné říci, že v současné úpravě tyto cíle rozhodně nepřinese. To stavební zrychlení jako takové, ačkoliv zde je garantováno do roka, se ve své podstatě nezrychlí.
Otázka debyrokratizace anebo dostupnosti bydlení. Pokud máte - a já vím, že tady je mezi námi spousta lidí, kteří fungují na manažerských pozicích nebo řešili projektové řízení či architekturu, jak mají fungovat nějaké procesy ve firmě - problém, který neumíte ani popsat - a to je největší výhrada k tomu zákonu, že nemá vstupní data pro ta rozhodnutí, vyčítá to i RIA - těžko ten problém vyřešíte tak, že ho vezmete a někde ho jako ještě přesunete do nějaké vyšší úrovně, kde se navíc zcela ztrácí kontakt s tou samotnou lokalitou, třeba obce, kde platí nějaké územní plánovací dokumenty. To si myslím, že v tuto chvíli skutečně je krok zpět.
To, že to nepřinese ten požadovaný výsledek, potvrzují odborné analýzy, ale i řada expertů. A já (je) na rozdíl od MMR, a já jsem se účastnil řady grémií, nepodezírám z nějaké tendenční argumentace. Ta kritika šla ze strany rady pro, pardon, LRV, rady vlády, či soudů. Ty dokonce navrhovanou legislativu označují za riziko z hlediska ochrany práv občanů.
Jinak to špatné zpracování zákona je vidět i na tom stylu a způsobu debat, v důvodové zprávě. Jedna argumentace předkladatelů ve veřejném prostoru. Já jsem dával příklad toho videa na Facebooku, kde paní ministryně hovoří o stavebním zákonu a svazuje to k tomu, jak bude moci super stavět dálnice, které samozřejmě nový stavební zákon jako takový neřeší, to řeší jiná legislativa, myslím, že už to tady zaznělo.
Já k tomu návrhu mám dvě skupiny výhrad. Já bych je rozdělil. Půjdu spíše po bodech. Já doufám, že i další lidé, kteří zde budou vystupovat, jak jsem i ráno zaznamenal na tiskové konferenci skupiny, která pozměňovací návrh k tomuto vládnímu připravuje, pravděpodobně se k nim tedy budou vyjadřovat i další lidé.
K procesu toho vzniku. Celý postup přípravy toho zákona byl od začátku špatný. Vláda obešla svá vlastní pravidla pro psaní zákonů, obešla zaměstnance MMR, a ty výhrady zaznívaly ve veřejném prostoru, a sepsání zákona zadala advokátní kanceláři, která mimo jiné často zastupuje developery. Já bych chtěl jenom říct, že slovo developer pro mě není sprosté slovo. Řešení života ve veřejném prostoru je vždycky kompromisní otázkou lidí, občanů, kteří v tom prostředí žijí, politiků, kteří tomu dávají nějaký rámec a nějakou vizi, a samozřejmě stavebních firem, které ty projekty v souvislosti se stavebním zákonem realizují. Nicméně není dobré, aby normu takového rozsahu připravovala externí právní kancelář, která v jiné době velmi naslouchá lobbistům, v té době v tom hrála určitou důležitou roli i Hospodářská komora, která následně, a máte tady i vyjádření Hospodářské komory, které sice jde jiným směrem, než Piráti prezentují, ale je k tomuto tisku velmi kritická, doslova dali od toho ruce pryč, protože už se na to nemohli dívat.
Stále k postupu. K materiálu, a já už jsem to zmínil, bylo uplatněno nevídaných 8 tisíc připomínek. Většina z nich byla vypořádána formálně. Ministři těch resortů od těchto ustoupili. Zůstalo několik set nevyřešených rozporů. Mě by zajímalo, jestli v těch devadesáti dnech, což jsem zaslechl jako příslib, nebo třeba delší lhůtě na výborech, jako těch několik set nevyřešených rozporů my tady jako poslanci dokážeme vyclearovat, když ministerstvo, které na to má prostředky, má na to právní aparát, se nedokáže v této debatě s těmito připomínkami vypořádat. Jinak oba dva nejvyšší soudy považují zákon za riziko pro ochranu práv lidí, což já už jsem zmínil. Legislativní rada vlády poprvé zcela ten návrh odmítla a i po přepracování měla řadu připomínek a námitek. Také zásadní informace.
Já bych se teď vrátil k tomu, co už se stalo takovým nešvarem v České republice, a můžete se podívat i na internet a zagooglit si. RIA a vládní návrhy zákonů. To procento, kdy je vypracována nebo kdy se přihlíží k závěrům komise RIA ve věci vládních návrhů zákonů, se výrazně snižuje, přitom by to mělo být mandatorní pro přípravu těchto typů zákonů. Podle vládní komise RIA, která tedy dohlíží na analytickou práci při přípravě zákona, nepředcházela samotné přípravě dostatečná analýza, a ministerstvo tak vůbec netuší, jestli zákon může vyřešit problémy, které vyřešit má. Opět, podle nezávislých expertů to na ta nejcitlivější místa nemíří zejména proto, že v přípravě zákona nebyly ty problémy ani označeny, ani jasně doloženy.
Nyní pár výhrad k samotnému obsahu zákona. Zákon odjímá stavební úřady samosprávám a ve finále přenáší tu kompetenci. Já jsem měl možnost ráno být v debatě s panem poslancem Kalousem, s kterým tedy chodím na výbor pro veřejnou správu, a on hovořil o tom, že už vládní poslanci - nebo nevím, jaká je ta platforma - připravují k tomu ministerskému návrhu další komplexní pozměňovací návrh. Já mám obavy, a podle všech indicií tomu tak i bude, že ten komplexní pozměňovací návrh toho rozjednaného zákona se bude vracet k původní předloze, vzniku superúřadu, stěhování tisíců úředníků nejen fakticky, ale i pod služební zákon. Což by tady měl asi sedět pan premiér, ten jednou říkal, že už ani jeden úředník ne pod služební zákon, ostatně možná to byl i ten jeden moment, kdy on měl k tomu zákonu výhrady, než usoudil, že propaganda je důležitější než to, co on deklaroval, že je jeho cílem.
Oslabuje ten zákon moc zastupitelstva nad přípravou územního plánu. Oslabuje ochranu veřejných zájmů. My jsme pro částečnou integraci tam, kde to dává smysl, ale nesmí to být na úkor ztráty ochrany těch zájmů a nesmí to být integrace, kterou ministerstvo - a já použiji takové přirovnání kolegy Ferjenčíka - vytvoří jakýmsi fenetrickým způsobem, to je z francouzského la fenêtre, okno, že se takhle podívá a řekne: hm, tyto dotčené orgány zintegrujeme a tyto necháme. Co se stalo fakticky v tom posledním kolečku změny, než ministerstvo předložilo tento tisk? No prostě kdo víc křičel, kdo víc bušil na dveře nebo měl nějakou větší páku, tak ten si tam tu výjimku prosadil. Já bych chtěl vidět, a viděl jsem tu tabulku a setkal jsem se s developery při stavbě v Praze 8 v Karlíně, skutečně je to enormní excel, co všechno se musí vypořádat. Ale my musíme najít, jestli to je platné, jestli v danou dobu je k tomu ta správná norma. Protože než vy něco začnete stavět, tak to potvrzení už dávno neplatí, protože ten patřičný orgán se řídí podle třeba nové evropské směrnice, nějakého standardu. Takto se musí postupovat, a kde ta procesní integrace je možná, tam ji udělat.***