(17.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)

Takže je to samé takové jako vždycky - mělo by se, utratilo se, projedlo se. Jenom třeba na tu dluhovou brzdu, o které jste mluvil - dluhovou službu, pardon, ne dluhovou brzdu, dluhovou službu, dáváme meziročně asi o 3,8 mld. méně, protože ji prostě děláme smysluplně a máme ji nastavenou systémově. Takže naopak, škoda že ta politika tehdy nebyla moudrá. Tady není pan poslanec (nesrozumitelné), já k němu mluvím. Škoda, že tehdy nebyla moudrá politika, možná jsme to dneska mohli mít postaveno na úplných základech.

Nebudu se tady bít v prsa, že všechno děláme nejlépe. V žádném případě. Celou řadu věcí jsme mohli udělat lépe, ale také mnohem hůře. A znovu opakuji, nechme to prosím na historii, ať dá odpověď na to, jakým způsobem jsme v této krizi postupovali a jakým způsobem jsme se snažili podpořit ekonomiku a hlavně nenechat v tom naše lidi a naše firmy. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Přeji vám pěkný podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. S přednostním právem se přihlásil o slovo pan předseda Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer, vážený pane předsedající, paní ministryně, členové vlády, páni ministři tři, kolegyně, kolegové. Já si dovolím zareagovat na některé věci, které tady ve svém závěrečném slově říkala paní ministryně.

Já si myslím, že je potřeba tu debatu trošku v tom shrnutí rozdělit na tu otázku, jestli procesně některé věci nebylo možné udělat lépe. A tady si myslím, že jestliže tady byl předložený daňový balíček, sněmovní tisk 910, celý balíček změny mnoha zákonů, které se týkají příjmů i výdajů státního rozpočtu, byl do Sněmovny předložen 24. 6., kdyby byla opravdu vůle, tak vidíte, že tady i vládní koalice využívá institutu mimořádných schůzí, tak jsme v tento okamžik měli za sebou třetí čtení a mohli bychom být v situaci, kdy v okamžiku, kdy tady dnes probíhá první čtení zákona o státním rozpočtu pro příští rok, tak bychom opravdu reálně věděli, co na straně příjmů a výdajů můžeme očekávat. Takže tady nemohu souhlasit s tím, co říkala paní ministryně, že to lépe nešlo udělat. Tady si myslím, že kdo jsou pamětníci více volebních období, i paní ministryně, která v té minulé vládě byla v roli náměstkyně ministra financí, tak já si nepamatuji, že bychom tady projednávali zákon o státním rozpočtu na příští rok a měli tak zásadní daňové změny rozpracované před třetím čtením. To si opravdu nepamatuji, že by to nastalo. Takže tolik k té procesní stránce.

Pak ta otázka příjmů, výdajů a toho, jak tady paní ministryně říkala i vůči opozici - co navrhujete, abychom dělali, nedělali apod. Já si myslím, že to klíčové, co v tento okamžik tady leží dneska na stole, je především způsob a přístup ke zrušení superhrubé mzdy. Já pominu debatu z hlediska způsobu výpočtu, který považuji za chybný. Připomenu, že v roce 2015, bylo to v koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, jsme to chtěli zrušit. Tehdy v době, kdy nám ekonomika rostla, tak hlavní argument, proč to nešlo a proč to na koaliční radě zkrachovalo, byl argument tehdejšího ministra financí Andreje Babiše: nedopustím to, protože to je zásadní výpadek příjmu do státního rozpočtu, měst a obcí a krajů. Na tom to koaliční partner shodil v době, kdy opravdu tady byl velmi dobrý ekonomický růst.

Střih. Jsme v situaci, která je dneska ekonomicky daleko horší, náročnější. Ano, já chápu, že mnoha rozhodnutími i této Sněmovny, i hlasů poslanců za KDU-ČSL, jsme podpořili spoustu věcí, které se týkaly navýšení příspěvků na péči, které se týkaly valorizace důchodů, které se týkaly dofinancování sociálních služeb a pomoci potřebným. To všechno jsme podpořili a na tom tady byla shoda napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně. Ale fakt nerozumím tomu, proč v dané situaci se přichází s tím, že se tady bude rušit superhrubá mzda takovým způsobem, kdy není proti tomu adekvátní úprava daňového systému tak, aby se příjmy a výdaje v této operaci vyrovnaly. Tomu opravdu nerozumím. Nebo aspoň aby se zminimalizovala částka toho dramatického rozdílu.

Je potřeba říct těm budoucím generacím, daňovým poplatníkům za několik let, kdo to zaplatí. V příštím roce toto zaplatí emise státních dluhopisů. Ale bude tady muset být vláda, která v příštích letech řekne, jakým způsobem tento velký výpadek do státního rozpočtu vyrovnáme úpravou jiných daní, které budeme muset zvýšit. To je prostě potřeba umět takhle zodpovědně říci. Budou to daně z nemovitosti? Hodí se to na města a obce, ať to vyřeší ony? Nebo to budou jiné typy daní - otázka DPH, otázka spotřebních daní a tak dále.? To v té debatě zásadně chybí. A já jenom připomenu, že z těch zhruba 85 miliard korun - znovu to zopakuji, včera se mnou paní ministryně nesouhlasila - je to tak, že půlka této částky půjde ve prospěch jedné čtvrtiny nejvýše příjmových zaměstnanců v České republice. Takže taková ta obecná proklamace, že to pomůže všem lidem, není pravdou. Těm nejvýše příjmovým domácnostem, kde jsou ti zaměstnanci, to měsíčně přinese podle propočtu až 5 800 korun. Ale těm nejníže příjmovým, těm to nepřinese vůbec nic, nebo naprosto zanedbatelnou částku. Takže když se tady chtělo jít cestou zvýšit příjmy domácností tím, že se jim sníží nějaká část daně nebo podpoříme jejich příjmy, tak bylo daleko jednodušší udělat nějaké úměrné přiměřené zvýšení slevy na poplatníka, případně slevy na dítě, jak navrhujeme my za KDU-ČSL, a nedělat tak dramatický výpadek. Včetně toho, že nechápu, že se na tom není schopna vláda domluvit předtím, než se to tady podá a podává se to pozměňujícími návrhy.

Potom prosím paní ministryni - která tedy telefonuje, takže mě nemůže poslouchat asi úplně - říkat ty argumenty: vždyť jsou tady kolegové z ODS, v duchu vy jste přebytky neměli, my jsme přebytky měli apod. Já pokorně upřímně říkám, že to, co se povedlo za vlády Bohuslava Sobotky, že tady byly i roky s přebytkovými rozpočty, nebylo primární zásluhou té vlády jako takové. Ano, ta některými opatřeními k tomu přispěla, ale říct a bít se v prsa - to, že máme v tom a tom roce přebytkový rozpočet ve výši 68 miliard korun, to prostě nemůže ta vláda říct, že to se povedlo díky tomu, jak fungovala rok předtím nebo v tom daném roce. To tak prostě není. Byl to souběh vícero faktorů, dobíhající programové období v rámci Evropské unie, dofinancování programů, to je potřeba si férově přiznat.

Takže prosím pěkně, pracujme s těmi fakty racionálně, protože i ta veřejnost, která tyhle věci vidí, by měla slyšet to, že to, co na první pohled dneska vypadá hrozně pěkně, hrozně sexy, protože všichni budou mít najednou více peněz, protože se sníží daně, tak je potřeba lidem taky říci: mnoho z vás to vůbec takhle nepocítíte a drtivá většina z vás to zaplatí v budoucnu. A to tady v té debatě bohužel vůbec nezaznívá.

Takže mě mrzí, že je tady spousta signálů, které říkají: některé věci nejsou v pořádku, chtělo by se na to dívat jinou optikou. A myslím si, že třeba jít cestou, když jste se ptala, kde vzít ty úspory, já si myslím, že kdyby se na jednotlivých resortech a podřízených organizacích řeklo minus 10 % z hlediska provozních nákladů, tak je to naprosto reálná věc. Zvýšíme platy v resortech, které jsou dneska nejvíce exponované - zdravotnictví, školství nebo např. vnitro. Tam si umím představit, že ti lidé opravdu tady dneska táhnou to, že ta společnost vůbec funguje, tam s tím souhlasím. Ale já nevidím v tom rozpočtu ani tyto věci. Bylo to tady během dneška několikrát rozebráno.

Takže to jsou některé věci, které mě v té debatě mrzí, a považuji je za ne úplně fér, proto jsem tady vystoupil, abych i toto tady uvedl na pravou míru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Pan předseda Kalousek s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte mi jenom dvě poznámky k závěrečné řeči paní ministryně financí.

Paní ministryně říkala, že bude zase poslouchat, jak byly ty investice k poměru k hrubému domácímu produktu a že se jí to poslouchat nechce, protože platí tvrdá čísla. Dobrá. Jestliže platí tvrdá čísla, tak je pravda, že rostly investice, ale rostl také dluh. Nebo platí poměr k hrubému domácímu produktu, pak dluh klesal a klesaly také investice. Jedno, nebo druhé, paní ministryně, obojí je pravda. Ale je naprosto neseriózní používat propagandisticky různé metodiky pro různá čísla, jak se vám zrovna hodí. Většina lidí to umí totiž přečíst. To byla poznámka první.

Poznámka druhá. Paní ministryně financí se nad deficitem, o kterém i ona dobře ví, že bude větší než 320 miliard, tak nad tímto deficitem si posteskla: škoda že ta vaše politika nebyla tenkrát tak moudrá jako ta naše.

Kdybychom tenkrát dělali stejně moudrou politiku jako vy dnes, paní ministryně, tak jste dneska stáli na dluhové brzdě a fakt nevím, co byste dělali. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP