(15.50 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Když si to připodobníme, tak návrh rozpočtu máme na vodě, protože neobsahuje ty plánované daňové změny. Paní ministryně ho navíc halí do mlhy, protože odmítá čerstvá ekonomická data a prognózy. Rozpočet je tedy na vodě, rozpočet je v mlze a to podle mého názoru není odpovědná rozpočtová politika. To spíše připomíná hororovou scénu, vodu a mlhu, nikoliv odpovědně rozpočtovou politiku. A korunu tomu dává pan premiér, který ve svém poslaneckém návrhu na změnu daní opětovně navrhuje další rozvolnění rozpočtových pravidel. To už jsme tu zažili v jarní fázi koronavirové krize. Vláda si chce ještě více uvolnit ruce, aby nemusela být v jakýchkoli mantinelech daných maximální výškou strukturálního deficitu. Tedy vedle hororu ze strany paní ministryně financí tu přichází ještě do rozpočtového procesu anarchie ze strany pana premiéra.
Slyšeli jsme povzdechy paní ministryně, pana ministra Zaorálka a celé řady koaličních poslanců, že kdy jindy se máme zadlužit a kdy jindy máme pustit tomu státnímu rozpočtu žilou než v době bezprecedentní ekonomické krize, kterou podle této vlády zažíváme. Ale prosím, rozlišujme. My nepřipravujeme rozpočet na letošní rok, ve kterém byly realizovány ty největší podpory. My připravujeme rozpočet na rok 2021. A když se podíváme na makroekonomické predikce nejrůznějších mezinárodních institucí, ale i poslední čísla Ministerstva financí, které sice neposlalo ty aktuální, ale na něčem ten rozpočet postavit muselo, tak vidíme, že v příštím roce jak ty mezinárodní instituce, tak Ministerstvo financí předpokládá pro českou ekonomiku růst. V době růstu se prostě deficity nedělají. V době růstu jsou deficity ekonomický zločin. A pan ministr Zaorálek se tu mohl dovolávat jakýchkoli ekonomů, ale ať on mi přinese jednoho ekonoma, který řekne, že v době růstu má stát hospodařit s rekordními deficity. Nebo ať si s paní ministryní financí vyřeší, proč tedy Ministerstvo financí s navrženým rozpočtem počítá v té poslední predikci s ekonomickým růstem. Tak to tedy neplatí? Ta čísla, na kterých je ten rozpočet postaven, jsou falešná, jsou mylná, protože čekáme v příštím roce ekonomický propad? Tak to ale řekněte a dejte to k tomu rozpočtu a na tom ten rozpočet postavme. Vždyť je to nejvážnější zákon roku, a my ho máme na absolutně lichých falešných číslech, alespoň podle té rétoriky pana ministra Zaorálka a dalších vládních poslanců, kteří čekají, že v příštím roce budeme v hluboké krizi, zatímco Ministerstvo financí, které nám posílá návrh státního rozpočtu, předpovídá v následujícím roce růst.
Paní ministryně se tu vyznala z toho, že dokáže žít s pocitem, že bude ministryní, která předloží nejhlubší nebo největší rozpočtové deficity v historii. No, to nás uklidnilo, to jsme rádi, že s tím paní ministryně dokáže žít. Ale co ostatní občané České republiky? Co naše děti, které jednou ten dluh prostě budou muset splácet? A nejenom naše děti. To, že poroste takto dramatickým tempem státní dluh, se samozřejmě projeví i v dluhové službě. Prostě budou dražší úroky za obsluhu státního dluhu. Budou dražší úroky, které budou brát potenciální finanční prostředky, které by mohly být použity na mnohem rozumnější výdaje, na investice, na veřejné statky. Tímto způsobem prostě hospodařit nelze. Neponesou to naše děti, ponese to i jakákoli další vláda, která nedej bůh se dočká podobné krize. Vláda, která se dočká podobné krize, bude mít mnohem menší manévrovací prostor pro nějaký fiskální pozitivní impuls, protože bude muset platit díky této vládě více na úrocích ze státního dluhu.
Ta úvaha, že se lze proinvestovat z krize nebo prodlužit, deficitem tu krizi překonat, je prostě lichá. Ježíšmarjá, vždyť se podívejme na to, jakým způsobem fungují evropské ekonomiky. Vždyť ta nirvána a to žití na dluh, které jsme viděli zejména v jižních státech Eurozóny, copak ty jejich deficity, copak to jejich neodpovědné hospodaření vedlo k nějakým bezvadným ekonomickým výsledkům? Nikoliv. Je to právě jižní křídlo eurozóny, které se nechovalo k veřejným financím dobře a které dneska nejvíce trpí. Tak se podívejte na to, jaká jsou čísla růstu u Řecka, Španělska, Itálie, jak velká je tam nezaměstnanost. Podle logiky pana Zaorálka by tyto ekonomiky měly být na špici dneska. Podle logiky Zaorálka by měla Itálie předhánět Německo a rozpočtově odpovědné firmy, protože to byly ty státy, které se prostě nezakecaly a zadlužily se. Ale ono je tomu přesně naopak. Jsou to státy, které nezbankrotovaly jenom díky tomu, že jim poskytly pomoc země, které se chovaly v rozporu se Zaorálkovou tezí, že je dobré se z ekonomické recese proinvestovat. Půjčovaly a zachraňovaly je země, které dokázaly hospodařit odpovědně.
Já bohužel v návrhu rozpočtu nevidím jakoukoli ambici šetřit. Když se podíváme, jak rostou vklady na účtech, když se podíváme na fungování firem, když se podíváme na fungování domácností, tak vidíme, že jak firmy, tak domácnosti pochopily, že prostě nelze utrácet bez ohledu na to, jaký je ekonomický vývoj, a začaly vytvářet rezervy. Podíl vkladů na bankovních účtech roste, lidé se prostě připravují na to, že je dobré míti rezervy. Jediný, kdo to nedělá, je stát. Jediný, kdo to nedělá, je stát, který se absolutně odtrhl od jakékoli logiky ekonomického vývoje. Stát nešetří, stát se nezmenšuje, stát naopak chce tuto krizi využít k tomu, že ještě více nabobtná, že bude ještě větší a že ještě více zaškrtí ten soukromý sektor, že ještě více bude žít na úkor toho soukromého sektoru, který jediný nás může z jakékoli krize, a to i z této, dostat.
Vybral jsem dvě čísla. Růst mandatorních výdajů je plánován podle návrhu rozpočtu v roce 2021 o téměř 7 %. O 7 % zvýší tato vláda mandatorní výdaje z roku na rok. Všichni dobře víme, že mandatorní výdaje jsou výdaje, které vláda, jakákoli vláda, i budoucí vláda, nejenom tato, bude muset zaplatit bez ohledu na to, jestli se ekonomice bude dařit, nebo jestli bude ekonomika v krizi, nebo, jak říkám, nedej bože pokud přijde nějaká podobná krize. Vláda nechá té budoucí vládě daleko menší fiskální prostor na to, aby pomáhala živnostníkům, aby pomáhala s ošetřovným, aby platila Antivirus. Prostě na další Antivirus, na další ošetřovné, na další bonusy pro podnikatele nebudou peníze, protože tu díky této vládě a jejímu rekordnímu nárůstu mandatorních výdajů budeme muset platit výdaje, které budou předem dané. Vláda nás posouvá do strašlivě nebezpečné situace, aniž by si to jakkoli uvědomila.
Vláda plánuje podle rozpočtu v příštím roce přesto, že ekonomika vyprodukuje méně než v předcházejících letech, větší počet státních zaměstnanců. V následujícím roce má vzrůst počet státních zaměstnanců o 7 tisíc. Pokračuje tak trend této vlády, že každým rokem jsou přijímány do služeb státu, a tedy jsou i ze státního rozpočtu placeny, další tisíce a tisíce zaměstnanců. Kdy jindy by měl být stop na počet státních zaměstnanců než v době, jak vláda často říká, bezprecedentní ekonomické krize? Přece nikdo nemusí být ekonom, aby pochopil, že vytvoří-li ekonomika méně prostředků, tak méně prostředků v tom roce máme na přerozdělování. A jestli máme méně peněz na přerozdělování, pak přece nemůže být stát na rozdíl od firem a domácností jediným, kdo zvětší své státní přerozdělování a kdo bude přijímat státní zaměstnance navíc. Vůbec tomu nerozumím. Nebo rozumím, ale jsem z toho smutný. A jsem smutný z toho, že tomu nerozumí a nechápe to vláda.
Tato vláda argumentuje letos - a to není překvapivé - tím, že deficit je oprávněný, protože bude rekordně investovat. Prosím vás pěkně, investice mají v roce 2021 dosáhnout 11,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. To je stejné číslo, v jakém poměru investovala pravicová vláda v krizovém roce 2009. Stejné číslo. Tak co je to za rekordní investice? A to už vůbec nemluvím o tom, že tato vláda o investicích spíše mluví a píše v nějakých svých plánech, ale ve finále málokdy ten stát proinvestuje skutečně tolik, kolik si naplánuje. A už tady o tom byla debata. Čili ospravedlnit tento šílený návrh rozpočtu a šílený návrh rekordního deficitu investicemi je strašně liché. A podívejte se do historie, jak dokázaly investovat ty předešlé vlády. ***