(11.50 hodin)
Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně. S první částí reakce pana ministra Zaorálka souhlasím. Ano, Spojené státy se dokážou s jakoukoli krizí vyrovnat rychleji. Když se podíváte na ta data, tak i v roce 2009 skutečně klesly, a dokonce klesly razantněji, než klesla eurozóna. Ten propad ve Spojených státech, když je nějaká celosvětová krize, je vždycky první rok hlubší, nezaměstnanost tam vystřelí vždycky výrazně nahoru, ale v dalších letech jsou na tom mnohem lépe. Okamžitě začne růst ekonomika a okamžitě klesá i nezaměstnanost. Evropa je v tom úplně opačně. Sice má menší propad hrubého domácího produktu, menší nárůst nezaměstnanosti, ale s tím propadem i s tou nezaměstnaností se utkává mnohem déle. Je to jednoduché vysvětlení. Spojené státy ve všech žebříčcích a srovnáních jsou ekonomikou, která je méně regulovaná, která má více flexibilní pracovní trh, která zkrátka nemá tak přísný, tak nepružný zákoník práce.
Mě překvapuje, že zrovna sociální demokrat bude volat po reformách zákoníku práce a že bude vyzývat českou Sněmovnu, abychom si vzali inspiraci ze Spojených států. Já to vítám, pane ministře, ale připravte mnohem flexibilnější zákoník práce a můžeme se tady bavit o tom, abychom dosahovali stejné reakce na ekonomickou krizi jako Spojené státy.
Co se týče té druhé části, ano, nic nezapomněli, nic nepochopili. Ani poté, co vidíme, jak se s krizí složitě trápí jižní křídlo eurozóny, které se bezhlavě zadlužovalo i v dobách růstu, tak vy tuto cestu propagujete, obhajujete chcete jí jít. Nic jste nepochopil, nic nezapomněl z doby působení v Sobotkově vládě. Vy jste sekali deficity bez ohledu na to, že ekonomika rostla! Vy jste způsobili ty strukturální problémy veřejných financí! Je to vaše vina!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a můžeme pokračovat. S přednostním právem nyní pan kolega Bartošek, poté paní poslankyně Adamová Pekarová. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ministerstvo financí zpracovalo první návrh zákona o rozpočtu na rok 2021 s předpokládaným deficitem 320 miliard a 30. září letošního roku jej předložilo vládě. Navrhovaná výše deficitu velmi podstatně překračuje schodek 116 miliard korun, který původně avizovala ministryně financí, ale především navíc nepočítá s dalšími zamýšlenými opatřeními vlády, jako je například zrušení superhrubé mzdy a s dalšími výpadky na straně příjmů, které mohu ještě výsledný schodek značně prohloubit. Tady se nemohu zbavit dojmu, že celý příběh připravování státního rozpočtu na příští rok v mnohém připomíná Cimrmanovu pohádku, kterak chudák ještě do větší bídy přišel, protože ještě jsme neschválili rozpočet, ale už teď víme, že čísla, která v něm jsou, nesouhlasí a že schodek bude s velkou pravděpodobností ještě větší, než je nyní naplánován.
Když se jenom krátce vrátím k tomu, když zde mluvil kolega Onderka ze sociální demokracie a vyjadřoval se, že pro sociální demokracii je návrh rozpočtu velmi obtížně a problematicky schvalitelný, tak z toho jasně vyplývá, že hnutí ANO svým programem, sestavováním rozpočtu a vztahem k veřejným financím programově a hodnotově samo sebe posouvá někde mezi sociální demokracii a komunistickou stranu. Jednoznačně z hnutí ANO se stala levicová strana.
Navrhované parametry rozpočtu totiž nezajistí dodržení limitu strukturálního salda stanoveného aktuálním zněním zákona č. 23/2017, o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2021 činí 4 % HDP. Jde přitom o limit, který byl letos posunut z úrovně 1 % HDP, a tady je potřeba na rovinu říct, že Národní rozpočtová rada o uvolnění v takovém rozsahu nesouhlasila, odmítala ho. Když to řeknu lidově, letos máme 500 miliard. Vagon jede z kopce, nabírá rychlost a to zadlužování republiky pro příští rok v praxi znamená, že tato vláda se rozhodla tomu vagonu odšroubovat brzdy. Jak tvrdý bude náraz, to je otázka. Každopádně ten náraz bude velmi tvrdý.
Pokud by byl v této podobě rozpočet schválen, znamenalo by to dle odhadu Ministerstva financí prohloubení strukturálního deficitu až na úroveň 4,5 % HDP. Ale tady je potřeba říct ještě jednu věc. To všechno za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem, protože pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, bylo by výsledné saldo ještě horší. A tady je potřeba zmínit, že tato vláda se k obcím a krajům chová velmi macešsky, a včera jsme byli svědky toho, že tato vláda se rozhodla, že si vezme část peněz z krajů a obohatí si tím svůj státní rozpočet. Podobnou ambici měla vláda na začátku roku směrem k obcím a tady jsem rád, že se toto chování vládě podařilo zarazit a že KDU-ČSL byla ta, která předložila pozměňující návrh, a peníze se obcím vrátily. A já děkuji všem, kteří tento podnět podpořili, protože není možné, aby vláda sahala na peníze, které jí nepatří, a brala si je od měst a krajů.
Přístup použitý k úpravě výdajového rámce a tvorbě rozpočtu, tak jak je prezentován v návrhu, vede k dalšímu rozmělňování fiskálních pravidel - a také které bylo zahájeno jarní novelizací zákona č. 23/2017, o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a dále prohloubeno schválením zákona č. 288/2020 Sb., kterým se stanoví termín předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
To, co je podstatné, že v rámci předložené dokumentace je vyčerpán jakýkoliv prostor pro navýšení výdajů, přičemž některé úpravy nejsou dostatečně vysvětleny. A i na toto upozorňuje Národní rozpočtová rada. Také je potřeba říct, aby neuniklo pozornosti, že vláda významným navýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální. Vláda prostě nemá rezervy. Vláda, když přijde nějaká přírodní katastrofa, nemá kam sáhnout. To je třeba vidět. Já nic takového České republice nepřeji, ale tohle je přístup vlády. Není tam ani chlup rezervy!
Rozpočet je nastaven jako velmi silně expanzivní v rozsahu cca 1,4 % HDP, aniž by bylo specifikováno, jakým způsobem proběhne návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň. Jiné země, jako například sousední Německo, již oznámily jasný plán konsolidace veřejných financí, a zatímco letos Německo počítá se schodkem 218 miliard eur, napřesrok se deficit sníží na 96 miliard a v roce 2022, 2023 už má být hospodaření této země vyrovnané. Při dodržení těchto parametrů hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v těchto letech dokonce nominálně vyšší, než bude mít v té době celé Německo. Takto se chová česká vláda!
Jako poslanci, když se schvaloval půlbilionový deficit na letošní rok, jsme požádali o předložení koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Dokument v daném termínu do 30. září jsme neobdrželi. Dodržování podstaty fiskálních pravidel není samoúčelné. Jejich respektování velmi výrazně snižuje riziko vzniku dlouhodobé strukturální nerovnováhy veřejných financí, které si dříve nebo později vyžádá konsolidační zásah. A tady je potřeba jasně říct, že ten zásah do budoucna bude spojen s nárůstem daní, redukcí rozsahu poskytovaných služeb a negativně se do budoucna promítne do životní úrovně obyvatel České republiky. Takto se chová vláda a takovou připravuje budoucnost lidem v České republice.
Rozpočet, ať už městský, krajský, anebo státní, je vždycky vizitka těch, kteří mají moc, a také jasně ukazuje priority, jakým způsobem chtějí své město, kraj anebo zem rozvíjet. ***