(9.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Než přejdu k samotným prioritám předkládaného návrhu, ráda bych vás ujistila, že opravdu velmi pozorně nasloucháme názorům nejrespektovanějších světových makroekonomických pracovišť, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. A ty se shodují, že aktuálně není namístě nic jiného než právě fiskální expanze, a varují před předčasným utahováním opasků, které by mohlo způsobit dlouhodobou stagnaci nebo opětovnou recesi ekonomiky.
Co říkají? Mohu v této souvislosti na prvním místě zmínit například prezidentku Evropské centrální banky Christine Lagarde, která ve svém nedávném rozhovoru pro Le Monde uvedla: Považujeme za nezbytné, aby fiskální záchranné sítě, které vlády zavedly za této krize, nebyly odstraněny příliš brzy.
Ve velmi obdobném duchu se vyjádřil Vítor Gaspar, ředitel sekce fiskálních politik při Mezinárodním měnovém fondu: Existuje riziko předčasného stažení finanční podpory a tvůrci politiky, kteří mají možnost volby, by udělali dobře, aby tak činili velmi pozvolně a aby finanční podporu zachovali do doby, kdy ekonomické oživení bude stát na pevných základech.
Jeho kolega Alfred Kammer, také z Mezinárodního měnového fondu, tedy organizace, jejímž hlavním posláním je právě dohlížet na finanční stability jednotlivých zemí, uvedl: Tvůrci politik musí udělat vše pro to, aby potlačili pandemii a její ekonomické škody, a předčasně neodvolávat podporu, aby se vyhnuli opakování chyby globální finanční krize. Proto je třeba zachovat silnou podporu, neboť pandemie se prohlubuje a oživení je stále rodící se a křehké. Jakmile veřejné zdroje uvolněné pro dočasnou podporu lidí a firem splní svoji úlohu, měly by být převedeny na veřejné investice, které do budoucna vytvoří odolnější, chytřejší, zelenější a inkluzivnější ekonomiku.
A tak bych mohla pokračovat ještě opravdu dlouho.
Co je ale ještě průkaznější než tvrzení nezávislých autorit, jsou čísla. Když jsme na jaře a v létě předkládali novely státního rozpočtu na letošní rok, mohli jsme se opřít jen o naše hluboké přesvědčení, že zachránit živnosti, podnikání, poptávku a životní úroveň našich občanů je jediný možný, a proto bezesporu správný krok. S tímto přesvědčením jsem čelila ostré kritice logicky vysokého schodku. Slýchala jsem, že se vláda utrhla ze řetězu, čelila jsem různým názorům, že děláme předvolební kampaň, že je rozpočet mimo realitu. A přiznám se, že jsem se nesmírně těšila na mezinárodní srovnání. Nezávislé mezinárodní srovnání toho, jak jednotlivé země, samozřejmě s ohledem k velikosti svého hospodářství, na pandemii zareagovaly. Ta mezinárodní srovnání přišla v říjnu a v prvním týdnu listopadu tohoto roku. Nejprve od Mezinárodního měnového fondu, poté Eurostatu a na začátku tohoto měsíce od Evropské komise.
Takže fakta: Česká republika patří mezi ty nejšetrnější země Evropské unie! Srovnání provedené Eurostatem potvrdilo, že naše veřejné finance nadále svou kondicí patří mezi nejlepší v EU. Z údajů o odhadovaných saldech a zadlužení za celý rok 2020, které jednotlivé členské státy evropskému statistickému úřadu poskytly a které Eurostat následně notifikoval, vyplývá, že i na konci roku zůstáváme z hlediska výše dluhu na čtvrtém místě v Unii, a to za Estonskem, Lucemburskem a Bulharskem. Z hlediska deficitu veřejných financí pak očekává lepší čísla pouze pět zemí - Dánsko, Kypr, Bulharsko, Švédsko a Německo. Zatímco Česká republika počítá s deficitem ve výši 6,4 % HDP, řada zemí počítá s dvojciferným deficitem.
Naši excelentní pozici nepotvrzuje jen říjnový Eurostat, ale listopadová čísla Evropské komise. Podle její nejnovější prognózy se totiž české veřejné finance se svým saldem minus 6,2 % zařadí na konci letošního roku na osmé nejlepší místo v Unii, a co se týče roku 2021, budeme velikostí dluhu na skvělém pátém místě za Estonskem, Bulharskem, Lucemburskem a Švédskem.
Znamená to tedy - řečeno s kritiky naší fiskální politiky - že celá Evropa dělá předvolební kampaň? Že vlastně ze všech zemí děláme skoro nejslabší předvolební kampaň? Že je mimo realitu všech 27 členských států? Na všechny světové strany od nás? Nemyslím si. A řekla bych, že si to nemyslí ani ti, kteří nás kritizují. Je to totiž velmi krátkozraká kritika. Naopak se potvrzuje, že naše ekonomika je silná, že stav našich veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme mírnit. Právě díky tomuto polštáři patříme a nadále budeme patřit v mezinárodní konkurenci mezi vyhledávané a respektované bonitní věřitele, kteří neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se v dluhové pasti.
To nejsou naše přání, ale fakta. Potvrzují to ti nejpovolanější z povolaných, tedy naši věřitelé, a to prostřednictvím nízkých úroků, které si počítají za nakoupené dluhopisy. Potvrzují to i ratingové agentury. Konkrétně ratingová agentura JCR japonská ve čtvrtek minulého týdne potvrdila hodnocení České republiky pro dlouhodobé závazky v domácí i cizí měně. Agentura ocenila zejména dlouhodobě obezřetnou fiskální politiku vlády a nízký dluh sektoru vládních institucí. Výhled hodnocení zůstává stabilní. Standard&Poor's nám v pátek 30. října potvrdila výborné hodnocení AA pro domácí závazky a AA- pro zahraniční závazky, a to rovněž se stabilním výhledem. Ve svém hodnocení ocenila dlouhodobě nízkou úroveň zadlužení, stabilní bankovní systém či vysoké devizové rezervy. Podle komentáře Fitch ze středy minulého týdne zase návrh rozpočtu ČR na rok 2021 ukazuje na fiskální konsolidaci a naznačuje, že zadlužení země se po roce 2021 stabilizuje.
Je zřejmé, že si s naší rozpočtovou politikou nestojíme vůbec špatně. A proto v ní musíme pokračovat. Proto předkládám rozpočet, jehož hlavním cílem je využít nízkou úroveň našeho zadlužení k realizaci opatření, která pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.
Státní rozpočet bude hospodařit s příjmy ve výši 1 488,3 mld. Kč, výdaji ve výši 1 808,3 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,6 mld. Kč. Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace zvyšuje prostředky na platy pedagogů, výrazně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce. Celkové výdaje na důchody se meziročně zvyšují o 29,5 mld. Kč, což znamená zvýšení průměrného starobního důchodu o 839 Kč, tedy o 5,8 %. Splácíme tím dluhy minulých vlád. Díky zvýšení platby státu do veřejného zdravotního pojištění získá zdravotní systém o 52,6 mld. Kč více. Věřím, že se shodneme, že nic není důležitější než zdraví obyvatel. Navyšujeme kapitálové výdaje o 40 mld. Kč. To jsou peníze, které se nám v budoucnosti vrátí, stejně jako navýšení výdajů na školství o téměř 20 mld. Kč, kde většinu tvoří nárůst platů pedagogů.
Snižujeme daně. Snižujeme daně a zavádíme celou paletu protikrizových daňových opatření, která pomohou firmám a občanům překlenout těžké období s co nejmenšími bolestmi. Zkrátka plníme všechny priority, za kterými si tato vláda dlouhodobě stojí.
A rozhodně nezapomínáme ani na úspory. Míra úsporných opatření ve výši 5 % provozních nákladů státu byla ale stanovena tak, aby nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání. ***