(15.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Čili prosím, o jakém třídním boji mluvíte? O třídním boji, který vrcholí tím, že jsme téměř milionu živnostníků nebo OSVČ vyplatili 23 miliard? O to je ten třídní boj? Že jsme připravili paušální daň, abychom jim zjednodušili život? Samozřejmě i díky vašim hlasům, to já tady objektivně přiznávám. Ale tohle já tedy za třídní boj nepovažuji. Takže COVID - Nájemné vždycky se bude míjet, vždycky se bude míjet, protože vždy ho budeme vyplácet zpětně. A ten zákon, pro který jste tady zvedli ruku, říká pouze, že se nemohou, že se prostě má na výběr.
Eseróčko, když se mě ptáte, pane poslanče, nebo pane předsedo Jurečko, když se mě ptáte, to je o právní formě. Prostě jestliže je s. r. o. a čerpá Antivirus, tak tu podporu kompenzačního bonusu čerpají jednotliví společníci. Kdybychom měli říct, že se toto vylučuje, tak je to nespravovatelné. My jsme to debatovali, pro mě to jsou všechno stará témata, která jsem diskutovala s kolegy, svazy, komorami x-krát, protože v podstatě bychom řekli tak, když ten společník dostal kompenzační bonus, tak nemůže čerpat eseróčko Antivirus. Ale těch společníků jsou třeba čtyři. To prostě nejde. Je to kvůli právní formě. Naprosto jednoduchá odpověď.
Takže prosím, z toho mě tady nezkoušejte, ani mě nezkoušejte z toho, že jsme něco zdrželi. My jsme díky té jarní zkušenosti měli ten zákon připravený, ještě v ten den, co jsme restrikce zavedli, jsem ho dávala na vládu. Vláda ho schválila, vy jste ho tady rychle schválili - za to děkuji. Zdržel se v Senátu. Zdržel se - a teď ještě prosím, pane předsedo Vilímče, ano, já jsem to říkala několikrát do médií, ten návrh, který Senát dal na kompenzaci krajů, ze všech těch návrhů, které ze Senátu padly, byl nejkorektnější. Říkám to tady na mikrofon, řekla jsem to i do médií, ze všech těch návrhů. Nic jsem neslíbila, pane předsedo Stanjuro. Prosím, sežeňte si stenozáznam. Řekla jsem, že nemůžu nic slíbit. Já ani nehlasuji. Řekla jsem, že je to, z těch návrhů, padaly tam některé prostě návrhy, nebudu to tady ani komentovat, že to je nejkorektnější.
Ale já vám říkám jednu věc. Na vládní rozpočtové rezervě je nějaký omezený zdroj peněz, to je jediné, co mohu používat na tyto výdaje. Včera jsme třeba mimořádně schválili na vládě 8 miliard na dofinancování kapitoly MPSV - ošetřovného, nemocenského. Čekají nás tam další výdaje. Prostě v tuto chvíli je to o prioritách. Jestliže potřebujeme peníze pro lidi, pro firmy, tak prostě teď, v tuto chvíli, kompenzace pro kraje není prioritou. Ty kraje nejsou v žádné dramatické situaci a pomohli jsme jim prostě jinými penězi. Jsme v krizi. Jsme v krizi, a ta krize dopadá na všechny. To je podstata rozpočtového určení daní.
Já jsem říkala v Senátu, co byste chtěli? Vy byste chtěli, abychom kompenzovali krajům, městům a obcím peníze, které měly z doby konjunktury? Pořád jsou v přebytku. Pořád! Mají peníze na účtech. A je to dobře, já jsem za to ráda. Ty peníze mají na to, aby je použily v této krizi. Přes to všechno jsme podali tu ruku, přes to všechno jsme to kompenzovali obcím, protože jsme nechtěli v této těžké válce vykopávat prostě mezi sebou příkopy. Takže prosím, prosím, neříkejte toto, není to pravda. Předmětem té vratky je kompenzace pro kraje. Ze všech návrhů, které se na Senátu, na tom plénu, já tam byla, i na výboru, i na plénu debatovaly jen nejkorektnější. Odráží realitu, to připouštím. Nicméně teď je to o prioritách. A my potřebujeme peníze z vládní rozpočtové rezervy pro lidi a pro firmy, tak abychom je dali.
A poslední věta, tu si neodpustím. Opět nás tady kritizujete stejně jako na jaře za nedostatečnou pomoc, za malou. Měla by být ještě taková, ještě onaká. Ale kdo z vás zvedl ruku pro kteroukoliv novelu zákona o státním rozpočtu? Nikdo z vás. Nikdo z vás tu odvahu neměl. A z těch peněz, které si levně půjčujeme na finančních trzích, z těch peněz to dáváme těm lidem a těm firmám. Z těch peněz z tohoto rozpočtového deficitu. A já naopak děkuji těm, kteří pro ten rozpočet zvedli ruku. Takže prosím, to je pořád dokola, ta chytrá horákyně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové. A nyní máme tři faktické poznámky. Kolega Ferjenčík ještě posečká. Nejdříve pan poslanec Marian Jurečka, poté Zbyněk Stanjura, potom Věra Kovářová. (Poslanci diskutují v hloučcích.)
Ještě než panu poslanci Jurečkovi slovo, opět požádám sněmovnu o klid. Prosím kolegy a kolegyně, aby diskuze v těch hloučcích přenesli do předsálí. Tentokrát to vezmu zprava doleva. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Já na úvod začnu pozitivně. Děkuji, pane předsedající. Vážím si toho, že teď paní ministryně i vystoupila, alespoň nějak reagovala, nenechala to až na závěrečné slovo nebo to nenechala vyšumět.
Ale vážená paní ministryně, vy jste říkala, že tady chcete řešit otázku toho, že nemůžete dávat takovou podporu jako v jarní vlně, protože řešíte otázku rozpočtové zodpovědnosti. Já se těším na tu debatu k zítřku, kdy tady přicházejí návrhy vašeho kolegy, premiéra a poslance Andreje Babiše, který tady dává poslanecký návrh minus 90 miliard korun. Druhý kolega z vlády, vicepremiér Hamáček, dává také návrh minus zhruba 40 miliard korun. A máte tam v tom vládním balíčku zhruba nějakých minus 200 miliard korun do státního rozpočtu. Tak na jedné straně nepoužívejte argument, který se hodí v úterý, tak potom doufám, že zítra vystoupíte a že budete tvrdou oponentkou premiérovi a budete říkat, že jeho návrh není v souladu s tím, že chcete být zodpovědná ve vztahu k státnímu rozpočtu.
Nemusíte, prosím pěkně, zodpovídat to především mně, ale těm lidem. Nám píší také ti živnostníci a vy jste říkala, že chcete pomáhat těm rodinám, těm lidem. No, ti živnostníci, to jsou lidé a ti mají své rodiny. A ti nám popisují jisté příběhy o tom, kterak třeba v oblasti kultury se nikdy jejich podnikání od jarní vlny nerozeběhlo. Celé prázdniny byli v režimu omezení vlády. Celý gastrosektor jede od začátku září v omezení vlády. Tak těm lidem vysvětlujte, proč jim neumožňujete kombinaci těchto podpor. Přitom by to byly relativně malé finanční prostředky, které by tady mohli čerpat.
A poslední věc, a prosím pěkně, to nám okomentujte. Mohou to živnostníci chápat tak, co jste řekla, že i ve třetím čtvrtletí od 5. října, bude možné tedy kombinovat jak kompenzační bonus, tak žádost o COVID - Nájemné? Je to tak? Pochopil jsem to správně? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana Zbyňka Stanjury. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní ministryně nežije v reálné ekonomice. Kraje jsou na tom super, není potřeba jim... Jako by ty peníze do krajů šly pro ty hejtmany a pro ty zastupitele. Tam asi nežijí lidé. My chceme dát peníze lidem. A co ty kraje s těmi penězi dělají, komu je dávají? Sociální služby, nemocnice, integrovaný záchranný systém, pedagogové. A takhle bych mohl pokračovat. To je úplně mimo realitu!
Podporujeme lidi a firmy, ale ne zaměstnance živnostníků. Tohle nesou buď lidé, nebo to nesou firmy. Já tomu vůbec nerozumím. Jak můžete stavět vědomě živnostníka před rozhodnutí, zda podpoří sebe a svou rodinu, nebo rodiny svých zaměstnanců? Co to je za volbu? To je ten třídní boj, o kterém jsem mluvil. A já jsem řekl, ne že jsme o tom nemluvili, my jsme o tom mluvili málo, o tom souběhu s Antivirem. Ale hlasovali jsme o tom, paní ministryně! A co jste řekla na mikrofon? Nesouhlas. Nesouhlas. Nesouhlas. Tak neříkejte, že jsme ten zákon nečetli. My jsme o něm hlasovali. A já jsem vyzval vládu, a vím, že to není v té senátní vratce, aby rychle připravila novelu, aby to dovolila.
A chci se zeptat. Ten kurzarbeit, který už chystáte měsíce, a pak nám dáte hodiny, abychom to tady projednali a schválili, umožní souběh kompenzačního bonusu a kurzarbeitu? Ano, nebo ne? To je přece důležité vědět, i pro ty firmy, i pro ty živnostníky, kteří také zaměstnávají a mají zaměstnance.
A všimněte si, co říkala paní ministryně. No, ty kraje, v té době konjunktury našetřily. To je dobře, k tomu se připojuji. A co udělala vláda v době konjunktury? Kde si našetřila na ty výdaje? Sto miliard navíc příjmů každý rok! Nic! A pak tady slyšíme pohádky o rozpočtové odpovědnosti. To nebyla odvaha hlasovat pro rozpočet (upozornění na čas) 500 miliard. To byl vrchol nezodpovědnosti! ***