(19.40 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Takže to skutečně problém je a musíme si uvědomit, že pokud by to byl trvalý odtok z toho eráru, tak tím podvazujeme řešení celé řady problémů včetně systémových reforem, jako jsou penze, o těch jsme se mockrát bavili a ještě nepochybně bavit budeme. A dalším břemenem, které bude narůstat a budou mu růst nároky na rozpočet, je systém zdravotnictví. A to se prostě bez komplexnější daňové změny neobejde a úvahy o těchto změnách logicky se musejí promítat do nastavení fiskálního koridoru, který signalizuje určitou vůli po tom, že rozpočet vrátíme do nějakých přirozenějších parametrů. To je ten bod 506, na který někdy, věřím, že ještě v tomto roce, a dokonce na této schůzi dojde. Ale bohužel tady je mnoho nejasností, a proto ta debata probíhá tak, jak probíhá, protože ti, co přicházejí teď s různými návrhy, jako kdyby tuto souvislost nevnímali, a nechce se jim hlasovat o své variantě s touto podmínkou.
Dneska už je tam několik variant. Je tam varianta pana premiéra, to je těch 15+23. Pak tady máme variantu pana vicepremiéra, to je původní vládní verze, bez ale oné vazby na dluhovou brzdu. Máme tady ve hře v talonu variantu ODS, která má 15 %, ale bez všeho dalšího, což je ten splněný sen o rovné dani v podstatě, můžete k tomu dát trošku uvozovky, jestli myslíte, že teoreticky rovná daň je trošku něco jiného, ale je to toto. A teď samozřejmě jaksi kudy z konopí, když tyto věci nejsou vydiskutované. Když nejsou vydiskutované.
Takže z toho vyplývá, že vazba na rozpočet, byť to projednáváme samostatně, nutně musí být, nutně nám chybí vyjádření určité vůle, uvědomujeme si ta rizika roztáčení dluhové spirály, že vnímáme, že sice pan premiér a paní ministryně nám napsali nějaké dopisy, kde popisují velmi volně své představy, jak by to mohlo vypadat, ale rozhodně ne způsobem, který by se dal uznat, že je nějakou koncepcí. A do toho vstupuje stanovisko Národní rozpočtové rady, která by měla být, a věřím, že i je, nezávislým orgánem, nikoliv tedy někým, kdo je nositelem vyhraněného politického názoru.
Takže za této situace i ten volič venku je zmatený, a i když vnímá, že je prima, že se mu možná zvýší čistý plat u těch nižších příjmových kategorií o pár stovek, ale ptá se, jestli by přece jen nebylo vhodnější zmírnit ten vír v pokladně tím, že přece jenom přidáme na té solidaritě. Že ty vyšší příjmové kategorie by mohly přispět do kasy víc, protože u nižších příjmových kategorií tam je v podstatě existenční ohrožení. U těch vyšších středních vrstev, dokonce lidí, kteří mají třeba roční příjem kolem milionu, tak to skutečně asi není o existenčním ohrožení, ale o solidaritě, která by se měla promítnout do toho řešení. A proto jsem tam vložil další variantu, která, samozřejmě uvidíme, jak se to celé setřese, ale odráží právě volání po větší solidaritě, aby tam ty sazby kromě těch 15 byly i 23, a dokonce 32 pro nejvyšší příjmové polohy.
Čili to má samozřejmě tuto logiku. No a pochopitelně, že je otázka, jakým způsobem o tom teď rozhodneme. Myslím si, že asi nám definitivní rozhřešení nedá debata o informaci, o koncepci konsolidace veřejných financí. Pravdou je, že pokud by prošla varianta pana premiéra, tak se nám to celé z formálního hlediska posouvá v čase. Zkrátka jestliže příští rok bude podobný tomu letošnímu, tak v rámci dvou let vyrobíme navíc dluh zhruba kolem jednoho bilionu korun, což není maličkost, byť tím, že jsme tzv. premianti, pokud jde o podíl dluhu na HDP, tak u nás máme větší prostor než kdekoliv jinde. Ale ono vždycky nejde jenom o ten objem, ale i o tempo zadlužování. A řekněme si rovnou, že v příštím roce vzhledem k tomu, že se zadlužují všechny země, tak na tom finančním trhu může být poněkud těsno. A jestliže tam bude těsno, tak se může zhoršit rating, může se zkrátka cena toho dluhu zásadním způsobem změnit, a pak už samozřejmě je o čem uvažovat. Takže to je také určitý argument.
Budeme si to tedy muset ujasnit tím, že až to, co dneska tady načítáme, nějak přerovnáme na garančním výboru, to bude tuším 4. listopadu, tak bych se docela přimlouval za to, aby všichni ti, kteří jsou nositeli těch jednotlivých nápadů, aby právě tu vzájemnou podmíněnost si ujasnili, abychom rozhodli v tomto kontextu o tom, zda půjdeme na uvolnění dluhové brzy, někdo tomu říká dokonce vypnutí dluhové brzdy, a kde tedy hledat záruku jisté dluhové odpovědnosti. A pokud se tady nedohodneme, pokud budeme hrát pořád ty hry Babiš, antibabiš, atd., tak samozřejmě pak se možná ukáže jako nejjednodušší varianta daňový balíček udělat bez superhrubé mzdy, protože někdy dělat méně je méně škody než se snažit protlačit silou něco, co vlastně veřejnost neosloví, a dokonce ani nepomůže.
Takže děkuji za pozornost a předpokládám, že jsem nezapomněl, že to je pozměňovací návrh číslo 6627.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Řehounka a připraví se - asi paní poslankyně Věra Kovářová už ne, mám ji tady v pořadí, ale ta už vystoupila, takže pak to bude paní poslankyně Ivana Nevludová. Tak prosím.
Poslanec Jan Řehounek: Pane předsedající, paní ministryně, já budu na rozdíl od kolegy Dolejše, vaším prostřednictvím a jeho ekonomicko-sociologicko-prognostické přednášky velmi stručný. Přihlašuji se tímto ke sněmovnímu dokumentu 6216, který jsem představil a odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Ivanu Nevludovou a připraví se pan poslanec Roman Onderka.
Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 6446, který jsem odůvodnila již v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Roman Onderka a připraví se pan poslanec Jan Volný.
Poslanec Roman Onderka: Děkuji. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu 6616 podanému nepřítomným Václavem Votavou. Následně k pozměňovacímu návrhu 6609 podanému nepřítomným Janem Hamáčkem. A k pozměňovacímu návrhu 6610 podanému nepřítomným kolegou Janem Hamáčkem. Všechny tři pozměňovací návrhy jsem představil a odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí pan poslanec Jan Volný a připraví se pan poslanec Marek Novák.
Poslanec Jan Volný: Zdravím, kolegyně, kolegové, děkuji pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásil k pěti pozměňovacím návrhům. Už to nechci moc zdržovat, je to pozměňovací návrh 6213, jedná se o spotřební daň z tabáku, 6214, je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu A5. Potom je to pozměňovací návrh 6603 a je to pozměňovací návrh, který posouvá účinnost podpory covidu z 31. května až na 31. prosinec. Pak je to pozměňovací návrh 6606 a to jsou legislativní úpravy. A pak je to pozměňovací návrh 6607 a to je mírné upravení textu, který by měl vést k tomu, pokud se tento zákon nepřijme do 1. 1. 2021, resp. pokud to bude v listině zákonů, tak aby se dala tato daňová změna spojená se zrušením superhrubé mzdy aplikovat od 1. 1. 2021. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák a připraví se pan poslanec Martin Kupka. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající, hezký večer, kolegyně, kolegové, členové vlády. Já se tímto formálně hlásím k pozměňovacímu návrhu 6531, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Martina Kupku a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím. ***