(18.50 hodin)
(pokračuje Dolínek)
No a pak je zde tabák. Já mám jeden dílčí návrh. Doufám, že paní kolegyně vicepremiérka si ho osvojí, bude o kolkování. Jenom o měsíc prodloužit šanci na překolkování cigaret, to je technická záležitost, myslím, že ne složitá.
Nicméně opět u tabáku cítím něco podobného co v hazardu. Zde se něco přijalo, paní vicepremiérka oznámila, kolik je potřeba z tabáku vybrat. Já souhlasím. Možná bych vybral ještě o miliardu víc. Ono by to bylo záhodno. Ale zase zde vidíme střet a koncepci několika distributorů, respektive výrobců, ne distributorů, výrobců a těch, co prodávají na trhu, a jejich střet, jak to má být. Jedni tvrdí, že jejich koncepce je správně, druzí tvrdí, že řezaný tabák, když bude dražší u nás než v Německu, tak si dělníci na stavbě radši pojedou do Německa nebo do Polska koupit ten balený tabák, a to asi nikdo nechceme. Tedy já bych nechtěl, aby kdokoliv kouřil. Ale když už kouří, tak určitě to nemá být tou cestou, že si ho dováží ze zahraničí. A opět se to zdá kolem toho tabáku nešťastné. Ale myslím si, že ten prostor mezi dnešním jednáním a třetím čtením bude právě o tom, že Ministerstvo financí, potažmo my poslanci budeme hledat shodu, který z těch návrhů je nejvyváženější a který z těch návrhů bude schopen naplnit ty peníze, které potřebuje stát, a přitom nezvýhodnit jednu z těch firem. Nerad bych za tím zase cítil nějaký lobbing.
A teď ke konkrétním pozměňujícím návrhům. Mám návrh pod číslem 6637. Tento návrh se konkrétně týká poměrně jednoduché věci. Když se podíváte na jednání, projednávání tohoto návrhu, tak rozpočtový výbor se bavil o snížení daně u motorové nafty o jednu korunu. A já navrhuji, aby i u stlačeného zemního plynu, respektive zkapalněného a podobně, došlo k tomu, aby i tam došlo k daňové úlevě. Já u svých návrhů nebudu zatěžovat drobnostmi, protože si myslím, že bude prostor na výborech, a potom se můžeme dohodnout, co bude potřeba. Tento návrh je technický a myslím, že není v rozporu s tím, co je řečeno, protože víme, že v minulosti, když došlo k podpoře ekologičtější dopravy, což tato Sněmovna udělala v posledních letech několikrát, tak by mělo dojít i v tomto případě, v případě, že snižujeme daň na naftu, k tomu, že snížíme i daň na alternativní pohonné možnosti automobilů.
Další návrh je 6628. Tento návrh se týká stravovacího paušálu. Já bych řekl, že v případě stravovacího paušálu mám dva návrhy. Jeden je 6628, jeden je 6625. Vy víte, že v prvním čtení i na rozpočtovém výboru se obhajovala nesmyslnost stravovacího paušálu. Je to věc, která je podle mě nepoptávaná u zaměstnanců, nikdo ji nevyvolal z řad odborových svazů i řadových zaměstnanců. A je to věc, která je kupodivu v zásadě obhajovaná jen a pouze těmi, kteří potřebují své daňové optimalizace. Mě zaujalo včera, mě zaujala tisková zpráva na stránkách Ministerstva financí. Jestli jste si všimli, Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, že ministerstvo ve spolupráci s nějakými asociacemi podporuje zavedení tohoto paušálu. A víte, co je zvláštní na celé té tiskové zprávě? Ani jednou tam nebyl zmíněn zaměstnanec. Ani jednou tam nedošlo ke zmínce toho, jaké jsou stravovací potřeby zaměstnance v třísměnném provozu. Pouze tam bylo vždycky zmiňováno, jak jsou na tom firmy a jídelny. Jak jsou na tom tam ti hoteliéři, kteří by rádi dostali hotovost, a podobně.
Já si myslím, že to je cesta špatným směrem. Za prvé, když zavádíme superhrubou mzdu, tak si musíme rozmyslet, co jsou priority. Zavedení daňového paušálu, a to doufám, že uzná i pravice, rozhodně není priorita v okamžiku, kdy při zrušení superhrubé mzdy dojde k výpadku z veřejných financí. Prostě není. Není to žádná priorita, která by v tuto chvíli měla být zavedena v okamžiku, kdy musíme stabilizovat v příštích třech letech veřejné finance.
Proto ten můj první návrh jednoznačně říká, ten návrh 6625, že vypouštíme v zásadě veškeré zmínky týkající se daňového paušálu. Druhá věc je, že v případě, že by měl zůstat daňový paušál na návrh 6628, ten návrh hovoří o tom - nebudu řešit, zda (nesrozumitelné) příslušné výbory se k tomu vyjadřovat, nebudu dneska zatěžovat jednání Sněmovny. Hovoří o tom, jenom zjednodušeně, že jednak ochráníme ty peníze od exekucí a podobných věcí, a jednak hovoří o tom, že se musí prokázat, jak byly peníze využity.
Víte, já opravdu vím, že daňová optimalizace je věc lákavá. Já chápu, že ty firmy budou chtít do vyjednávání, především ty menší, se zaměstnanci použít nový nástroj. My vám dáme nezdanitelnou část k platu a ono vám to pomůže. Ale podívejte se na průzkumy. Podívejte se na výsledky z minulosti. Vždy se ukázalo, že ti, co neměli zabezpečeno stravování v zaměstnání, především třísměnné provozy, ale byli to i další zaměstnanci, tak prostě ve finále měli ve vyšším věku zdravotní problémy. A mně přijde, že Ministerstvo financí opravdu, ale ne většina, říkal jsem někteří z nich, a zároveň tam se ukázalo, že cokoliv, co se tvrdilo, že gastroprůmysl to uvítá, tak se to nepotvrdilo. Nikdo nepřišel z gastroprůmyslu a řekl by, mám za sebou 92 % restaurací a ty tvrdí, jak je to efektivní.
A teď nechci, abych zněl jako nějaký extrémní podporovatel stravenkové lobby, ale dneska mě zaujala jedna zpráva, jedna zpráva v rádiu. Vyzvali lidé z restaurací firmy, co dodávají jídlo, Wolt, Dáme jídlo a podobně, aby snížily marži. Nikdo to neudělal. A světe div se, já se jich zastanu. Stravenkové firmy si ty marže sundaly. Je to zvláštní, udělaly to.
Takže já si myslím, že optimalizace firem patří do jiného balíčku daňové zátěže firem než do tohoto balíčku. A já jsem na straně zaměstnanců, kteří mají právo na to, aby mohli mít jasný příspěvek na stravování.
Co je věc druhá, a to budu velmi rád spolupracovat, aby Ministerstvo financí těmto firmám přistříhlo křídla. Protože to rozvolnění, co proběhlo za patnáct let, určitě není namístě. Známe všichni ty pokusy z minulosti, které tam byly, že se budou stravenky používat v těch sociálně slabých oblastech, a pak se tam začalo handlovat s tím v těch pokusných oblastech, a směna devadesátikorunové stravenky za šedesátikorunovou a výměna za cigarety a podobně. To tedy dám úplně za pravdu, to se nepovedly některé ty pokusy. Ale to se dá upravit jinou legislativou, aby fungoval tento systém.
Potom mám ještě právě zmiňovanou jednu, jeden zmiňovaný pozměňující návrh 6588, jak jsem zmiňoval, aby tam bylo o měsíc více na překolkování cigaret. Ale to doufám, že Ministerstvo financí buď potvrdí, nebo ne podle technických možností, jak by k tomu došlo, aby opravdu mohly být objednány, vytištěny a dány kolky, ale nebavíme se o těch penězích. Tam jde opravu o to, aby technicky ta změna u změny sazby cigaret a dalších nástrojů byla nebo nebyla jako prostor pro diskusi s Ministerstvem financí.
Poslední pozměňující návrh, respektive dva, 6748 a 6749 (správně 6478 a 6479), dávám ve spolupráci s paní poslankyní Pekarovou. A to se týká dobíjecích stanic, respektive dalších věcí v této oblasti. A bavíme se o tom, že by mohly ze třetí odpisové skupiny tyto věci přejít do druhé odpisové skupiny. To znamená, ty odpisy na dobíjející stanice, případně na další nástroje v této oblasti se zkrátily odpisy z deseti na pět let. Je to technická záležitost. Já myslím, že to nepoškodí veřejné finance, a zároveň vzhledem k tomu, že se velmi rychle vyvíjí tato oblast a víme, že elektromobilita je velmi silně podporována nejen EU, ale světovou ekonomikou, tak to umožní, aby investice do dobíjecích stanic byla zajímavější pro firmy, tak aby opravdu ta síť byla po České republice na dobíjení stabilní. Znovu to koresponduje s rozhodnutím, které jsme zde učinili před několika měsíci. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak rozhlédnu se po sále, zdali je zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Ano, pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo. ***