(18.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení v obecné rozpravě pana poslance Marka Výborného, prosím, pane poslanče, máte slovo, a připraví se pan poslanec Petr Dolínek.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, vládo, dámy a pánové, já bych vás rád seznámil se stanoviskem KDU-ČSL a třemi pozměňovacími návrhy, které v systému jsou načteny panem předsedou Marianem Jurečkou.
My jsme to konstatovali opakovaně, a já musím říct, že i ta debata, která tady teď probíhá, mi připadá velmi absurdní v situaci, kdy tady premiér a vicepremiér, koaliční partner, podávají dva naprosto odlišné pozměňovací návrhy jdoucí proti sobě. Skutečně si tady připadám jako v Absurdistánu, možná jak v nějakém díle Járy Cimrmana.
Já myslím, že to je prostě špatně. Já jsem byl, dámy a pánové, vychován v tom, že když jako rodina máme nějaký rozpočet, tak se musíme chovat zodpovědně. Prostě na něco máme, tak si to můžeme dovolit. Když na něco nemáme, tak musíme hledat cesty tak, abychom dokázali prostě hospodařit zodpovědně. Myslím, že tak by se mělo postupovat i v případě státního rozpočtu. A pokud tady je vládou navrhováno zrušení superhrubé mzdy a zároveň je předkládán státní rozpočet, který s tím vůbec nepočítá, tak já se ptám, kde tady je nějaká rozpočtová zodpovědnost. Kde je tady rozpočtová zodpovědnost, kde se chováme předvídatelně, kde víme nejenom pro rok 2021, ale i pro roky následující, kde si na tu sekeru, kterou prostě zatínáme do státního rozpočtu, budeme schopni vzít?
KDU-ČSL je přesvědčena o tom, že v této krizové době je potřeba pomoci rodinám, je potřeba pomoci rodičům, ale když se podíváme na ty náklady, které by zrušení superhrubé mzdy s sebou přineslo, tak jsme jednoznačně dospěli k názoru, že tento krok v této době KDU-ČSL nemůže podpořit. Přesto ale jdeme konstruktivní cestou. Přicházíme s návrhy, které řádově budou rozpočtově méně nákladné, a nakonec už tady byly zmiňovány i řadou mých předřečníků.
Já se potom v podrobné rozpravě přihlásím ke všem třem pozměňovacím návrhům. Teď mi dovolte je jenom stručně představit.
První věc, to je to, co KDU-ČSL navrhuje už opakovaně, a to zvýšit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. KDU-ČSL stojí na straně rodičů. Vždycky to tak bylo, je a bude. A pokud tedy chceme pomoci pracujícím rodičům, pojďme tak učinit tím, že zvýšíme slevu na dítě, v tom našem návrhu to je o 25 %. Když jsme vyčíslovali náklady směrem ke státnímu rozpočtu, tak to navýšení slevy o 25 % nám vychází nákladově asi na 8,6 mld. korun. Čili je to desetina - desetina toho, co by přineslo schválení pozměňovacího návrhu pana premiéra Andreje Babiše. Přesto bychom schválením tohoto návrhu dokázali rodinám za dítě nechat podstatně větší částku v jejich peněženkách, navýšit disponibilní příjem rodin a podpořit samozřejmě tak ekonomiku rychlejším oběhem peněz. Je to zcela zjevné. Jenom pro vaši představu, roční sleva na první dítě by se zvýšila z 15 204 korun na 19 005 korun, u druhého dítěte by to bylo navýšení z 19 404 na 24 255 korun a na třetí a každé další dítě by to bylo z 24 204 korun na 30 255 korun. Děkuji. Takže to je první pozměňovací návrh.
Druhým pozměňovacím návrhem míříme do podobné oblasti, opět se to týká § 35, kde chceme to zastropování vyplacení daňového bonusu částkou 60 300 korun zrušit. To znamená, cílem je opět podpořit rodiny s více dětmi navýšením jejich disponibilních prostředků.
A třetí návrh se týká obecně, my považujeme tuto cestu jako daleko rozumnější. Kolega předseda pirátského klubu Mikuláš Ferjenčík, tedy místopředseda, tady o tom také hovořil. Pojďme cestou zvýšení daňové slevy na poplatníka. To jednak nebude znamenat tak výrazný propad příjmů státního rozpočtu a zároveň tím pomůžeme fyzickým osobám, ponecháme jim více peněz v peněženkách. V našem návrhu, ke kterému se potom přihlásím, pracujeme s daňovou slevou vyšší o 2 400 korun, to znamená, ze stávajících 24 840 korun ji navýšit na 27 240 korun. Mimochodem tedy tato sleva se nijak neměnila od roku 2008, přestože tedy v důsledku inflace docházelo k nárůstu zdanění fyzických osob. Toto opatření by znamenalo dopady na veřejné rozpočty v řádu 9,6 mld. korun. Stále ani zdaleka nedosahujeme toho, s čím přichází vláda, potažmo premiér.
Ještě jednou tedy opakuji, tyto návrhy mají podpořit rodiny, pracující rodiny, pracující rodiče. Ty peníze se logicky vrátí do ekonomiky. Ale co chci zdůraznit, a říkal jsem to tady na začátku, pro nás je naprosto neakceptovatelný způsob, jakým se tady zásadní daňové změny provádějí v okamžiku, kdy tady v řádu hodin před projednáním ve druhém čtení přicházejí dva naprosto opačné návrhy z jedné, to je paradoxní, z jedné vládní koalice. Já se tedy ptám, existuje tady vůbec ještě nějaká vládní koalice hnutí ANO, ČSSD podporovaná KSČM? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní požádám - zatím jako poslední je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Dolínek: Dobrý večer, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám zhruba, tuším, šest sedm pozměňovacích návrhů, nicméně mám nejprve poznámku ke třem tématům, co se zde řešila během diskuze.
První. Musím říct, že sleva, resp. odpočty na tři a více dětí je to téma, které si myslím, že je velmi zajímavé a velmi důležité. Já sám jako otec nyní již za poslední rok a půl tří dětí musím říct, že člověk opravdu naráží na řadu problémů, ať jsou to drobnosti jako vstupné různě, že někde pořád je ten zastaralý způsob dvě apod., a tak je to potom i ve financování vzdělávání a školek a já nevím, čeho všeho, a opravdu je to nepříjemné. A myslím si, že bychom měli - vím, že kolegové mají řadu výhrad, především z řad SPD, že tím podporujeme někoho, koho nemáme rádi, ale pojďme si vzít, že tady je pouze velmi malá skupina lidí, kteří mají opravdu velký počet dětí, ale je zde za posledních deset let poměrně větší skupina lidí, kteří mají tři čtyři děti. Já myslím, že to je velmi dobře pro Českou republiku, že tolik lidí našlo tu odvahu.
A to, co zde zaznělo od pana Výborného i od dalších, si myslím, že je namístě. Myslím si, že to nemusí být řešeno aktuálně ihned v tomto balíčku, ale s Ministerstvem financí určitě najdeme shodu, abychom našli takovou daňovou cestu, že rodiny, které mají tři čtyři děti, opravdu najdou další výhody, které nebudou na úkor samozřejmě státního rozpočtu, ale které se nějak promítnou tak, aby mohly být funkční, protože opravdu je to fenomén posledních deseti let nejenom na vesnicích, ale i ve městech, a je záhodno ho podpořit. Takže to je průsečíkové téma.
Pak tady jsou dvě témata, co zaznívají, hazard a tabák. Já jsem překvapen, byť ctím právo každého poslance, že v oblasti hazardu jsou zde ty pozměňovací návrhy, které zaznívají. Já myslím, že s paní ministryní, s paní vicepremiérkou zde bylo odpracováno hodně na téma hazard, tuším, na podzim loňského roku. Byla to vášnivá diskuze, dlouhá diskuze. Sněmovna nenašla kompromis. Sněmovna našla většinu a ta většina nějak rozhodla. A dnes se opět otevírá ta Pandořina skříňka na téma, kdo v dané oblasti bude zdaněn. Já nemám nic proti příjmům do státního rozpočtu. Na každou slevu z daní, která je plánována, ať je to v návrhu, nebo zrušení superhrubé mzdy, musí být vyděláno, nicméně ty návrhy, jak zaznívají, vždy z toho cítím, že za tím je zájem jedné ze skupin. A přijde mi to, že to není úplně vyvážené.
A já bych požádal kolegy, aby zvážili, zda musíme v tomto zákoně řešit tuto věc, nebo opět zda bychom dali prostor Ministerstvu financí, aby případně udělalo analytickou část, která přijde s tím, jak proběhla aplikace daného zákona v praxi, co to znamenalo na výnosu z daní, co to znamenalo na zlepšení se v závislosti na hazardu, což byl jeden z hlavních motorů tohoto zdanění, a zda tam je ten prostor. Je to jenom řečnická otázka, ale myslím si, že to je technicky správná věc. ***