(16.40 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Při poslední novele zákona o státním rozpočtu Sněmovna zvyšovala deficit o 200 mld., z čehož 63 mld. byl větší než původně předpokládaný propad příjmů, a o 137 mld. Sněmovna navyšovala výdaje. Já bych určitě nikdy nevyčítal Ministerstvu financí větší chybu v oblasti příjmů než statistickou. V těchto turbulentních časech se ty prognózy dělají mimořádně špatně a jsou zatíženy mnoha neznámými. Ale těch 137 mld. bylo na papíře, měli jsme je všichni před sebou. A minimálně ve výši 50 mld. vláda nebyla schopna říct, na co je použije, minimálně 50. A 50 mld. je obrovské číslo. Takže kdyby vláda skutečně jenom požádala o takové zvýšení výdajů, které by byla schopna specifikovat, a dnes na základě nové situace předložila další novelu zákona o státním rozpočtu, koneckonců tento postup navrhovala i Národní rozpočtová rada, tak by se to dalo akceptovat. Ale chtít 500miliardový deficit, nebo spíš chtít o 137 mld. více výdajů, a přitom o polovině těch peněz neumím říct, na co půjdou, to bylo od vlády velmi odvážné a od Sněmovny mimořádně nezodpovědné, že pro to hlasovala.
Já jsem dalek toho, abych tady kohokoliv vybízel k omluvám, pane místopředsedo Sněmovny, ale kdybych já hlasoval pro 50 mld., o kterých netuším, na co je vláda dala, a dal bych je vládě jako bianko šek, tak bych se svým voličům velmi omlouval, pravděpodobně bych to shledal takovým pochybením, že bych rezignoval na mandát.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kdo dál do rozpravy? Pokud nikdo, tak rozpravu ve třetím čtení... Ještě v rozpravě, paní vicepremiérko? V rozpravě, prosím, tak v tom případě ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Myslela jsem, že budu dnes mlčet, ale nemohu.
No, pane předsedo Kalousku, vy byste měl využít svého práva mlčet, co se týče pomoci podnikání, a hlavně se zamyslet nad tím, jak jste pomohl v létech 2008 a 2009, protože já ta čísla mám v přepočtu na HDP. Mlčet.
V červnu jsem přišla s návrhem schodku 500 mld. Samozřejmě že jsem nebyla schopna se opřít o přesnou makroekonomickou prognózu, neměli jsme ji a nebylo to možné v tak turbulentním čase. Já už dneska sbírám čísla a budu je tady mít, až budeme projednávat rozpočet, z celé Evropské unie, do patnáctého musí eurozóna dát rozpočty do EU. To Německo, které je mi neustále předkládáno, je to těžké, protože všechny ty země žijí tak turbulentně jako my, že informace se těžko shánějí, ale dávám si je dohromady. Dávám si čísla zadlužení stavu veřejných financí, abych to prostě srovnávala s naším vývojem. V tom červnu to bylo zatíženo takovou chybou. A já se nevymlouvám, já si za tím stojím a nechám to až na historii, ať to zhodnotí, jak hodnotí váš postup v těch posledních krizových létech, tak počkáme, jak bude zhodnocen ten náš. Nebudu se tady bít v prsa, že jsme udělali to či ono nejlépe, to vůbec netvrdím. Ale bylo to zatíženo takovou chybovostí, kdy jsem nevěděla, zda budou pokračovat celoplošná opatření, nevěděli jsme v té době, kam bude padat ekonomika. 11,1 bylo na konci června - propad ekonomiky podle čísel Českého statistického úřadu. Před námi byly tři měsíce parlamentních prázdnin, to znamená, nebylo by možné tady jednat o novele státního rozpočtu.
Kdybyste nebyl bývalý ministr financí, tak bych tady teď prostě nehřímala, ale vy dobře víte, že to není jenom o tom, že máte nějakou výdajovou stranu, ale máte také propad příjmů. A ten rozdíl byl v tom, že jsme nevěděli, kam ten propad bude padat. Ano, v září to vypadalo báječně. 15. září minus 6,6, pokladní plnění se vyvíjelo velmi perspektivně, propad na DPH byla nějaká 2 %. Ale teď jsme v druhé vlně. Nezavíráme plošně, děláme jakási dílčí opatření, ale děláme je a zase nevím, kam se budou ubírat. Takže dnes jsem ráda, že ten prostor tam byl.
A vy dobře víte, že ve finále, když jsme udělali ten komplexní pozměňovací návrh, kde jsme dali částky odhadnuté do jednotlivých kapitol, tak proto dneska máme rezervu v MPSV na Antivirus, proto jsme měli rezervu, která už dneska skoro končí, na MPO na podnikatelské programy, které jsme teď zase upgradovali. Proto jsme měli rezervu v kultuře, protože jsme na to byli připraveni, a taky jsme dnes mohli přijít, když jsme udělali minulý týden ta opatření, a okamžitě ty programy startovat, a ne tady čekat a vést tady s vámi hodinové debaty o fiskálním úsilí a nevím o čem všem, čemu stejně občané nerozumějí, to si můžeme povídat my dva, protože vy jste bývalý a já jsem současný ministr financí, než bych ty peníze měla. A vy dobře víte, že bych nemohla vázat další výdaje, kdybych je v podstatě neměla pokryté. To znamená, že jsem byla v tom červnu de facto na nule a nemohli bychom jako vláda schvalovat další výdaje. Čili je to poměr propadu příjmu růstu výdajů.
A já jsem dnes ráda, že jsem si tehdy prošla tou pomyslnou uličkou hanby, to jsem vydržela, nakonec není to poprvé, ani naposled, ale dnes tam nějaký prostor je. A zase není nekonečný. Dobře víte, že na té rezervě nakonec bylo 37 mld., které dnes používáme na další programy, že jsme je použili ve veřejném sektoru, co jste kritizoval, na odměny zdravotníků a tak dále. Všichni jasně vědí, kam ty peníze šly, naprosto transparentně. O každé koruně jedná vláda. I když je to v kompetenci ministra, tak o tom jedná vláda.
A já si myslím, že to řekl pan místopředseda Filip dobře, že v podstatě oni byli jediní, kdo měli odvahu zvednout pro ten schodek ruku. A vy mnozí chodíte, nechci na nikoho ukazovat, a neustále dáváte další návrhy. Já nemohu podpořit pirátský návrh na to, abychom těm, kteří dostanou kompenzační bonus, odpustili sociální. To je selektivní. Sociální a zdravotní je postaveno na úplně jiných principech. Nevím, jak by to dělali. To nejsou daně, to není Finanční správa, která jede v úplně jiných systémech. Pak se samozřejmě nabízí plošné prominutí. Víte, že jsme ho udělali. V tuto chvíli je to skutečně nějakých 12, 13 mld., ke kterým se v tuto chvíli nemohu zavázat. My jsme nevypnuli plošně ekonomiku a já nevím, jaký ten propad dál bude. A v tuto chvíli prostě musím obezřetně přistupovat k tomu fiskálnímu prostoru, který tam máme a který musíme čerpat cíleně pro ty, kteří zůstali momentálně bez jakékoliv podpory.
A paní poslankyně Kovářová. No, musím se nadechnout. Já to znovu zopakuji, podle přesných čísel Finanční správa zprocesovala na kompenzačním bonusu za první vlnu téměř milion žádostí za asi 23 nebo 24 mld. Dostávám ta čísla každý týden. A skutečný propad byl 5,5 mld. u obcí a 2 mld. u krajů. To je naprosto přesné číslo. My jsme poslali na kompenzačním bonusu 13,4 mld., to znamená, že i kdyby to bylo vyšší než 3,9, které jsem uvedla, 3,9 bylo i se státním, i s veřejným, takže tam to vychází asi na miliardu pro obce, co jsem měla teď v těch propočtech, tak i kdyby to bylo více při úplně všech, protože to bylo plošné, ten kompenzační bonus, téměř všichni si požádali, to bylo 5,5 mld., takže teď to nebude prostě více. Teď říkáme miliarda, tak to bude možná o něco více, o ty provozy, zavíráme zhruba podle čísel, která uváděl pan vicepremiér Havlíček, asi 50 % obchodů, provozoven. Takže i kdyby to bylo více, pořád máme předplaceno. Takže mi připadá trochu - nebudu říkat žádný silný výraz, pro mě použiji výraz slušný, smutné, že něco takového požadujete.
A kraje zopakuji znova. Četla jsem vám tady ta čísla, mohu si je znovu vytáhnout, mám je za sebou. Bylo to téměř 22 nebo 23 mld., které jsme tam po dohodě s Asociací krajů postupně poskytli. Takže já si prostě myslím, a to je to, o čem jsem mluvila, o tom společném dýchání, že jsme tam ty peníze dali. A to jsem ještě připomněla dotační programy - 30 mld. nad rámec těch 13,4. Využíváme toho, že si půjčujeme levně, že si nikdo nepůjčí tak levně, jako si půjčí stát. Půjčujeme si ten průměrný úrok. Na desetiletém dluhopisu byl teď 0,8 %, v eurech je minusový. Samozřejmě musíme trefit splatnost, splácíme staré závazky, my si v eurech nepůjčujeme, naše vláda. ***