(17.00 hodin)
(pokračuje Fiala)

Dám jednoduchý příklad. Podle Ministerstva zdravotnictví - cituji: Celkový počet úmrtí osob s onemocněním COVID-19 zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na COVID-19 metodou PCR, bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí a zda k jejich úmrtí došlo v rámci hospitalizace, či mimo ni. Takže vláda říká, že tolik a tolik lidí umírá na koronavirus, a přitom vůbec není zřejmé, zda dotyčný vskutku zemřel na koronavirus. Když budu pozitivně testován na COVID-19, budu bezpříznakový a někdo mě zastřelí anebo se nabourám v autě, budu mít nehodu v autě, pak budu ve statistice veden, že jsem zemřel na covid. To přece není úplně normální.

Podobné je to i v případě dalších ukazatelů. O vyléčených se hovoří v případě lidí, kteří byli pozitivně laboratorně testováni metodou PCR na přítomnost původce onemocnění COVID-19 bez ohledu na klinický průběh nemoci a případně aplikovanou léčbu a následně u nich bylo dvakrát provedeno toto laboratorní testování s negativním výsledkem. Takže vyléčený, doslova, dle této statistiky může být i někdo, kdo neměl žádné příznaky a s covidem se vůbec neléčil, pouze u něj byla testem zaznamenána přítomnost viru. To samé platí i v případě pojmu aktivní případy, kdy by si člověk řekl, že to znamená, že člověk je nemocný a marodí. Ale ani v tomto případě to tak není. Aktivní případ znamená, že je pozitivně testován. A u aktuálně hospitalizovaných je to samé. Jdete to nemocnice třeba se slepým střevem, jste, co se týče covidu, bezpříznakoví, ale jste zahrnuti do statistiky kvůli tomu, že jste byl pozitivně testován na covid.

Jak můžeme adekvátně reagovat, když nevíme, kolik lidí skutečně umírá na covid? Čísla udávaná Ministerstvem zdravotnictví téměř nic nevypovídají. A jsou silně zavádějící a lidi jenom děsí. Vyvolávají paniku. Nejsem lékař, ale proč třeba úmrtí na covid není definováno tak, že člověk je pozitivní na covid, má respirační potíže, případně má na rentgenu diagnostikovaný zápal plic a pak následně zemře. Určitě netvrdím, že covid je něco jako chřipečka, jak se říká, a nechci tuto problematiku v žádném případě vůbec bagatelizovat a vím, že jde o velmi vážnou věc. U některých lidí je to velmi závažné onemocnění. Podobně jako závažným onemocněním může být například klasická chřipka. Ale pokud přijímáme jakákoliv opatření, která omezují lidskou svobodu a poškozují ekonomiku a životní úroveň lidí, musíme přece mít přesně realitu odrážející statistiky a dávat statistiky do kontextu.

Během velké chřipkové epidemie na podzim a v zimě v roce 1995 zemřelo v souvislosti s ní až 6 000 lidí. Epidemie chřipky z roku 1995 byla z hlediska rozsahu největší v historii samostatné České republiky. Přesný počet obětí není znám. Podle statistického modelu však v důsledku epidemie přibylo více než 6 000 úmrtí a celkem tak za zimní sezónu zemřelo čtyřikrát více lidí než obvykle. V tisku se tehdy objevovaly tyto zprávy: Interní oddělení městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách je v dnešních dnech tak přeplněné pacienty, že dva až tři nově hospitalizovaní musí vždy jednu noc přečkat na provizorních lehátkách.

V souvislosti s chřipkou či zánětem plic umírá ročně v Česku skoro 20 000 pacientů. Chřipka či zánět plic jsou ročně hlavní příčinou v průměru přes 3 000 úmrtí. Jako diagnóza v kauzální souvislosti s úmrtím se však chřipka či zánět plic objevují v průměru u téměř 20 000 úmrtí ročně. Zastavuje tady někdo ekonomiku a stát kvůli chřipce? Aniž bych to chtěl nějakým způsobem srovnávat, tak prostě myslím si, že tato data jsou vypovídající. Z čísel také vyplývá, že v letech 2014 a 2018 zemřelo v průměru 110 000 osob ročně. V České republice zemře v průměru 9 000 lidí měsíčně. Téměř třetinu zemřelých připraví o život nemoci srdce a cév. Hlavním důvodem je chronická ischemická choroba a selhání srdce. A tak dále. Těch chorob samozřejmě je velké množství.

Docent Ševčík také upozornil, že celkový počet zemřelých za prvních 34 týdnů tohoto roku v České republice je druhý nejnižší od roku 2015. Méně lidí zemřelo pouze v roce 2016. Tyto statistické údaje byly publikovány 12. 10. 2020. Je to tedy úplně nové.

Znovu opakuji, nechci koronavirus nijak bagatelizovat, ale myslím si - a chci poděkovat zdravotníkům a všem, že to tak zvládají - ale myslím si, že tyto údaje jsou dostačující k tomu, abychom nevytvářeli nějakou paniku a abychom nevypínali ekonomiku.

Kolik lidí, kterým zkrachuje firma nebo přijdou o práci, dostane třeba ze stresu infarkt nebo jinou chorobu. Ti lidé by zemřít nemuseli. Kolik lidí páchá sebevraždu. Pokud bude celoroční pokles ekonomiky o zhruba 10 % HDP, je jasné, že budou i nižší příjmy na zdravotnictví. Otázka nestojí, kolik stojí lidský život, jak říkal pan Prymula, ale stojí lidský život nakaženého covidem víc než člověka s jinou chorobou a má tento život větší hodnotu? Jasně že ne. Všechny životy mají stejnou hodnotu.

V médiích se objevilo x zpráv, že řada lidí odkládá návštěvu lékaře, čímž jsou zhoubná onemocnění diagnostikována později, a někteří lékaři se také bojí vyšetřovat pacienty. Podle našeho názoru je třeba především chránit nejvíce ohrožené skupiny. Vůbec nechápu, proč zde nefunguje distribuce respirátorů pro nejvíce ohrožené skupiny. Pro seniory, pro zdravotně hendikepované a další. Na ty je třeba se přednostně zaměřit jak v případě covidu, tak v případě chřipky i jiných respiračních onemocnění. Myslím si, že tato věc měla už dávno fungovat.

Další věcí je, že vůbec neznáme, jaké scénáře vláda připravuje. Vláda už několikrát řekla, že nám ty scénáře řekne. Ptají se na to novináři a já jim říkám: Čekáme na to až nám vláda řekne, co bude. Co se bude dít. A novináři říkají: No jo, oni už slíbili, že to řeknou. Neřekli. Ještě ani jednou to neřekli. Občané nevědí, na co se mohou připravit. Občané potřebují vědět, co bude, aby si mohli naplánovat věci alespoň na několik dní dopředu. Lidé i firmy žijí v naprosté nejistotě a neznají ani možné scénáře. Opatření se zavádí ad hoc na poslední chvíli bez jakéhokoli plánu a koncepce. Jednou z nejhorších věcí, která se nám v životě může stát, je nejistota. A myslím si, že tu spousta lidí dnes zažívá.

Musím říct, že se snažíme v hnutí SPD být konstruktivní a navrhujeme řadu opatření, která pomohou občanům, kteří se dostali do obtíží. Podpořili jsme a podporujeme a podpoříme i ta vládní opatření, která jsou rozumná. Ale když se vrátím na začátek - pokud vláda nevychází ze skutečných reálných dat a pokud je nedá do reálného kontextu, nemůže přece přinést ani skutečné řešení. Není to přesně důvod, proč ho ještě neznáme?

Vyzývám proto vládu, aby nám přestala dodávat manipulativní data, ale údaje, které odrážejí skutečnost. Pak budeme moci najít i skutečné řešení. A na závěr prosím, aby vláda dodala už několikrát zmiňovaný plán.

Dovolte mi ještě, abych poděkoval všem zdravotníkům a všem, kteří se starají o nemocné. A chci samozřejmě říct, aby lidé se chovali zodpovědně nejen sami k sobě, ale zodpovědně i k těm ostatním. Všem přeji hodně zdraví.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová a připraví se pan poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, poslanecký klub sociální demokracie jednal o situaci v boji s COVID-19 během svého dnešního dopoledního jednání a dovolte mi, abych vám tlumočila stanovisko našeho poslaneckého klubu a sociální demokracie. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP