(16.50 hodin)
(pokračuje Rakušan)
Abychom ovšem táhli za jeden provaz, nestačí jeden cíl, ale musíme mít všichni k dispozici ty samé informace. Musíme být schopni sdílet data, musíme být schopni si upřímně sdělovat, co nás v těch dalších dnech čeká. Musíme být schopni spolu velmi otevřeně komunikovat, a to mnohem otevřeněji, než tomu bylo v těch minulých měsících. Nesmíme se překvapovat a musíme ty otevřené informace a otevřená data poskytovat i lidem. My musíme našim občanům jednoznačně říci, k jakým číslům se vztahuje například onen stále v médiích skloňovaný lockdown, kdy přijde. To jsem malinko očekával, že by dnes mohlo zaznít i v proslovu pana ministra zdravotnictví, abychom nebyli za dva, za tři dny překvapeni, co jsou ta čísla, která znamenají, že se zavře ekonomika. Protože ono k tomu pozvolnému, přirozenému zpomalování ekonomiky samozřejmě už dochází nyní, ale co znamená to definitivní zavření. A samozřejmě je dobré tu jistotu i těch nepříjemných kroků pouštět do veřejného prostoru, aby se tomu podnikatelé mohli přizpůsobit, aby věděli, co je v těch příštích dnech čeká, a abychom byli schopni nějakým způsobem modelovat další vývoj.
Potřebujeme i to, aby vláda, i vláda samotná působila jako tým, jako celek, aby jednotliví ministři ustoupili od vzájemného osočování, aby působili jako ten celek, který tuto zemi v krizi je schopen vést. Je každopádně potřeba, abychom teď nehráli na PR jednotlivých politických stran, jednotlivých ministrů, kdo to zvládá lépe a kdo to zvládá hůře, protože i ve chvíli, kdy máme pocit, že ti hasiči, kteří k tomu požáru přijeli, nepatří zrovna k těm nejschopnějším, tak nevoláme narychlo další jednotku, ale snažíme se jim nějakým způsobem pomoci. A to je, myslím, velký signál pro vládu jako takovou. Opozice nejsou v této chvíli nepřátelé, ale jsou to lidé, kteří chtějí také přiložit ruku k dílu a například jim pomoci i v práci krizového štábu, pomoci vládě v tom, že i my máme své odborníky.
Co je ovšem nutné, je i komunikace k lidem a požádat je o to, aby dodržovali vládní opatření, aby skutečně v této chvíli byli zodpovědní a k těm třem základním předpokladům, ruce, rozestupy a roušky, přidali ještě to čtvrté, a to je zdravý rozum. Aby neohrožovali své blízké nezodpovědným chováním, protože svoboda jednotlivce končí tam, kde ohrožuje svobodu druhého člověka. A to je docela příhodný příměr pro pandemii a epidemii, protože ve chvíli, kdy my si myslíme, že jsme těmi svobodomyslnými, kteří nemusí nosit roušky, nedodržovat opatření, tak tím se už ale přímo dotýkáme práv toho druhého. Tím se přímo dotýkáme toho, že my můžeme být zdrojem nebezpečí pro druhého člověka. Je to jiná situace než obvyklý stav. A tam skutečně už končí naše svoboda jako jednotlivce, tam končí naše svobodné rozhodnutí, protože ono opravdu končí v momentu, kdy můžeme ohrozit své blízké, ale můžeme ohrozit i ostatní lidi.
Já bych chtěl veřejnost velmi poprosit o to, abychom teď byli soudržní, abychom zvládli tuto situaci i podruhé, abychom příčiny toho, proč jsme se ocitli z toho premianta na úplném chvostu v Evropě, neřešili teď, protože na to není místo. Prostě teď není čas na to, abychom sami sebe a naši energii stravovali tím, že budeme hledat viníky. Ten čas přijde. Ten čas určitě přijde a určitě viníci k zodpovědnosti budou dovedeni. Ale není na to čas ve chvíli, kdy tato krize vrcholí. Chtěl bych moc poprosit všechny lidi, aby byli zodpovědní i kvůli tomu, aby ulehčili práci zdravotníkům. Každá nezodpovědnost, každé lehkovážné chování vede k tomu, že ztěžujeme život těm, kteří zachraňují životy, jsou nervózní, jsou unavení a v této chvíli se ocitají v situaci, která skutečně pro ně může být velmi dramatická.
Zároveň mi dovolte poděkovat všem dobrovolníkům, kteří pomáhají s trasováním. Dovolte mi poděkovat všem zdravotníkům, policistům, hasičům, ale i pracovníkům hygienických stanic, kteří prostě tu krizi vnímají samozřejmě jinak než my. My ji vnímáme přes osobní příběhy našich blízkých, ale nevidíme, jak ta situace v té pomyslné první linii už v této chvíli vypadá, a možná si nikdo z nás neumí představit, jak bude vypadat během dalších čtrnácti dnů. Samozřejmě máme i my otázky na vládu a čekali jsme, že budou dnes zodpovězeny, a to, jak jsou zajištěny kapacity zdravotnického personálu, jakým způsobem je zajištěna péče o děti zdravotníků, tak aby mohly být kapacity našeho zdravotnického personálu co největší, jakým způsobem v současné době funguje slibovaný dispečink, který má mapovat naplněnost jednotlivých nemocnic v České republice a být případně schopen operativně zareagovat. K jakým číslům se vztahuje onen pomyslný lockdown, jak jsou zajištěny prostory následné péče, to znamená prostory, kam můžeme v této chvíli přemístit neakutní pacienty. Kdo vlastně v současné době je tím, kdo vytváří prediktivní modely. Kdo je modeluje? Je to ÚZIS jako oficiální pracoviště, anebo je to tým Pavla Řeháka, toho záhadného muže s excelovou tabulkou, který se na jaře objevil v pracovně pana ministra vnitra a spustil tím proces přesvědčování kompetentních úředníků, ministrů i samotného premiéra? Jsou tato data k dispozici a můžeme je mít k dispozici i my i s tím, aby bylo deklarováno jasné autorství? Řídí se vláda České republiky strategií, která byla vypracována už na konci měsíce května právě týmem Pavla Řeháka, kde se mapovalo jasných 32 kroků k tomu, abychom byli schopni zvládnout druhou vlnu pandemie? Jiná otázka je, proč se tím vláda neřídila už v červnu a v létě. Jiná otázka je, proč jsme promarnili léto, nesešla se ústřední epidemiologická komise, ale to už jsou prostě otázky toho, jak jsme se v té krizi ocitli, a ty, jak jsem řekl, dnes důležité nejsou.
Já bych ještě poprosil o jednu konkrétní věc, která vychází z našeho konkrétního návrhu, a to je pomoc té nejpostiženější skupině, která v naší společnosti teď je, jsou to samoživitelky a samoživitelé. My jako klub Starostů a nezávislých jsme vypracovali návrh zákona, který by i jim v této tíživé situaci pomohl. Vláda k němu bohužel dala negativní stanovisko. Mohla k tomu mít nějaké své důvody. Pan vicepremiér Hamáček mi jasně přislíbil, že i vláda přijde s řešením pro tuto velmi ohroženou skupinu, která se ocitá na hraně existenční nouze. Proto velmi žádám, aby vláda, kdy slib padl ústy pana vicepremiéra Hamáčka, tento slib dodržela a pokud možno ještě na této schůzi věnovala pozornost i této velmi ohrožené skupině našich obyvatel.
Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří dodržují vládní opatření. Chtěl bych moc požádat vládu, aby rovněž bojovala s dezinformacemi, aby bojovala s lehkovážností, protože té je v současné době virtuální prostor plný a ty hlasy přestávají zaznívat až ve chvíli, kdy se ta těžká situace týká někoho z těch, kteří do té doby lehkovážní byli. Ta situace není jednoduchá a ta pandemická matematika má svoji vlastní logiku. A i když nám se z toho běžného života zdá, že se nic zásadního neděje, tak se zeptejte kohokoli v našich zdravotnických zařízeních a ti vám řeknou, že se něco zásadního opravdu děje. Je irelevantní diskuse, zda lidé umírají na covid, nebo s covidem. Ti lidé, i když měli nějakou jinou přidruženou nemoc, tady mohli ještě nějaká léta s námi být. A je škoda každého lidského života. A je potřeba si uvědomit, že ty lidské životy jsme teď schopni ochránit právě tím, že se budeme chovat zodpovědně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Rakušanovi. Nyní tedy pan poslanec Radim Fiala, připraví se Kateřina Valachová, potom Martin Kupka. Klub ANO ohlásil, že se přihlásí pouze do podrobné rozpravy, takže to jsou poslední tři vystoupení. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, pokud se bavíme o epidemii COVID-19, vidíme, že veřejnost ztrácí důvěru ve vládu. Já se přidám k těm, kteří říkají, že je to špatnou informovaností. Zeptejme se proč. Protože ačkoliv ministr Prymula sliboval zlepšení komunikace a informovanosti, informace ze strany vlády jsou bohužel nedůvěryhodné anebo chybí. Pokud nemáme věrohodná data, nemůže vůbec adekvátně reagovat na vzniklou situaci a jsou tím zpochybněna veškerá vládní opatření a důvěra lidí ve vládu i ve stát.***