Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

21.
Návrh poslanců Kateřiny Valachové a Patrika Nachera na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech
a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně
probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 986/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele paní poslankyně Kateřina Valachová, které tímto dávám slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, vážená vládo, dovolte mi, abych za předkladatele, tedy sebe a Patrika Nachera, za naše politické strany, sociální demokracii a hnutí ANO, představila návrh zákona, který má zavést chráněný účet od 1. ledna 2021. Současně bych hned na začátek chtěla poděkovat za předkladatele za dlouhodobou podporu Pirátské straně, Komunistické straně Čech a Moravy a také SPD z hlediska zavedení chráněného účtu od 1. ledna a právě tohoto poslaneckého návrhu. Jsme rádi, že náš návrh získal souhlas vlády a především Ministerstva spravedlnosti, a i tady bych chtěla velice poděkovat za dosavadní dlouholeté úsilí Ministerstva spravedlnosti o to, aby chráněný účet získal co nejširší podporu. Uváděla jsem ho detailněji v prvním čtení, nicméně si myslím, že ty základní principy za nás jako předkladatele přece jenom ještě jednou zopakuji.

Důležité je, že chráněné účty v tuto chvíli v České republice nemáme. Proto dochází k něčemu, co v jiných zemích v podstatě není možné. A popravdě podle právních pravidel vlastně není možné ani u nás, přesto k tomu dlouhodobě dochází. Jedná se o to, že pokud řádně platíte svoje dluhy, a to my samozřejmě chceme, aby se poctivě dluhy platily, tak pokud platíte řádně své dluhy, chodíte do práce, tak to, co zbude po srážkách ze mzdy, z platu, patří vám jako dlužníkovi a vaší rodině na živobytí. Takové je právo. Nicméně dochází k tomu, že právě na bankovním účtu, protože takzvaně peníze neznají svou barvu nebo kvalitu, dochází k tomu, že tyto peníze, ačkoliv náleží dlužníkovi a jeho rodině na obživu, a tak to stanoví a stanovil odjakživa zákon, jsou obstaveny a následně odeslány exekutorovi. Je jasné, že tohle je stav, který je zcela nepřijatelný, zejména dělá neplechu v době hospodářských krizí, kdy se do různých problémů se splátkami, s dluhy dostávají i lidé ve větší míře. Bylo tomu tak v roce 2010 a 2012, kdy právě tato praktika vedla k velkému zadlužení lidí, kteří se z toho ještě doposud nedostali.

A ten důvod, proč jsme tak zrychlili projednávání naším poslaneckým návrhem pro rychlé projednání a podporu tady u vás ve Sněmovně, kolegové a kolegyně, byl zkrátka ten, že nechceme, aby se to opakovalo, a přejeme si, aby od 1. ledna lidé měli jistotu, že chráněné účty jim zajistí neexekuování exekutorem toho, co zkrátka exekutorovi nepatří a nikdy nepatřilo, ale patřilo to naopak jako příjem dlužníka a na živobytí rodiny. Přijde nám to fér, přijde nám to poctivé.

Co se týká chráněného účtu, ten by fungoval tak, že právě do budoucna od 1. ledna by byly chráněny sražená mzda, plat, ale také důchod, protože také samozřejmě řada důchodců v tuto chvíli platí splátky anebo budou platit splátky dluhů s ohledem na zhoršování ekonomické situace. Chránil by ale také to, co vůbec nelze podle exekuce postihnout, a také tam bohužel dochází k neoprávněným exekucím, jako je to například přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Tady asi také všichni chápete, že není normální, pokud stát podporuje rodiny skrze přídavky na děti, aby z toho následně dítě nevidělo ani korunu. Tím hůř v době zhoršující se ekonomické situace země. Stejně tak není normální, že pokud v tuto chvíli z hlediska podpory bydlení pro širokou střední třídu máme vlastně jediný nástroj, a to je příspěvek na bydlení, tak aby tyto peníze, které stát zadministruje, velmi náročně odešle rodině, nakonec zase nejenom rodina, ale také pronajímatel z daných peněz neviděl ani korunu a opět toto skončilo nenávratně tam, kde nemá, skrze neoprávněnou exekuci na úplně jiném místě. Tomu všemu má chráněný účet zabránit.

U chráněného účtu je také důležité říct zejména z hlediska toho, proč usilujeme o to rychlé projednání, že tento návrh zákona pro nás jako předkladatele měl skutečně hlavně prevenční charakter, to znamená, míří na lidi, kteří v tuto chvíli vůbec v exekuci nejsou. To znamená, míří na lidi, kteří v tuto chvíli vůbec v exekuci nejsou. Nicméně v tuto chvíli v důsledku hospodářské krize máme stovky tisíc zaměstnanců, kteří více jak půl roku berou 60% mzdu. Máme více jak 300 tisíc domácností, které podle údajů centrální banky požádaly o odklad splátek hypotečních úvěrů. Máme, a to jsme měli ještě před touto ekonomickou krizí, 30 % zaměstnanců - zaměstnanců jsou 4,5 milionu - kteří už tady před naší ekonomickou krizí podléhali exekuci. Tohle je obrovské množství lidí, kteří jsou právě v tuto chvíli stejně jako v roce 2010 až 2012 znovu ohroženi, a my jim to dlužíme, aby chráněné účty opravdu v naší zemi existovaly.

Druhou skupinou, která je pro nás velmi důležitá, jsou lidé, kteří už nějakou exekuci mají, už se potkali s tím, že měli obstavený účet, a mají ho možná obstavený doposud. Nemohou ho používat a volí jiné způsoby platby, což samozřejmě zásadním způsobem zatěžuje zejména naše zaměstnavatele. Jedná se tedy o hotovostní platby a různé změny, na které si zaměstnavatelé velmi stěžují. Tady u té druhé skupiny lidí se také jedná o velkou skupinu a té také náš návrh pomáhá, protože umožňuje rychlým způsobem chráněný účet zřídit.

Třetí skupinou, neméně významnou, a ani na tu jsme nechtěli zapomenout, je skupina lidí, kteří v tuto chvíli jsou dlouhodobě v dluhové pasti, velmi často jsou mimo, řekněme, ten běžný trh práce, nemají žádný bankovní účet, nicméně my samozřejmě máme zájem na tom, aby se vraceli do toho bezhotovostního platebního styku, aby měli běžné pracovní poměry a aby i jejich zaměstnavatelé v zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých vztazích měli možnost využívat chráněné účty proto, aby to, co patří zaměstnanci, skutečně také jako vydělané peníze u zaměstnance zůstalo a sloužilo k placení výdajů na jeho živobytí. I pro tuto skupinu podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí přináší chráněný účet, tak jak jsme ho předložili, velké výhody a velký posun od stávajícího stavu.

Jsme také rádi, že jsme získali silnou podporu pro tyto změny ze strany zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. Je to velmi důležité, protože právě zaměstnanci a zaměstnavatelé nejčastěji volají po chráněných účtech tak, abychom měli řádné vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, aby lidé měli práci, mohli vydělávat a neměli obavu, že to, co opravdu náleží jim jako mzda a plat, také na jejich účtech zůstane. Věřím, že v tomto směru máme i podporu ministra průmyslu, protože je samozřejmě namístě, aby zaměstnanecko-zaměstnavatelské vztahy byly opravdu o tom, o čem býti mají, zkrátka za odvedenou práci náleží mzda a plat a ta musí skončit v kapse zaměstnance. (Hluk v sále.)

Naposledy bych chtěla zmínit to, co může a bezpochyby bude v rámci druhého čtení diskutováno. Chráněný účet a to, aby opravdu chránil částky, které jsem zmínila, to znamená, sraženou mzdu -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně, já vás přeruším. Já vás přeruším, protože tady je hluk, že člověk neslyší vlastního slova.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: - příspěvky na bydlení, výživné, tak proto je absolutně nezbytné, aby ten start chráněného účtu byl také spojen s tím, že nemáme jenom účet, který se jmenuje chráněný, ale aby od tohoto okamžiku byly také chráněné částky, které mezi jednotlivými účty transfery České správy sociálního zabezpečení, Úřadu práce, zaměstnavatelů, bankou a konečně dlužníkem probíhají. A to náš návrh beze zbytku naplňuje. Chrání částky od okamžiku vzniku chráněného účtu a dělá to, co je poctivé, to znamená, zajišťuje poctivé splácení dluhů, ale také brání dluhovému otroctví. A to si myslíme, že je věc, kterou dlužíme minimálně jednu dekádu. A já věřím, vážené kolegyně a kolegové, že tyto návrhy podpoříte tak, aby chráněný účet mohl co nejrychleji chránit ty, kteří si to zaslouží.

Pro úvod stačí toto stručné shrnutí z mé strany a samozřejmě budu reagovat za předkladatele na možné otázky či diskuse, které v tomto druhém čtení budou otevřeny, a jenom avizuji, a jsem velmi ráda za tuto spolupráci, že ve spolupráci s kolegyní poslankyní Helenou Válkovou, která je současně vládní zmocněnkyní pro lidská práva, a ve spolupráci s Marií Benešovou, ministryní spravedlnosti, jsme také připravili pozměňovací návrh, který ještě intenzivněji a výše chrání výživné na děti, a myslím si, že tohle je také velký počin, který ještě zpřísňuje stávající ochranu výživného a rozšiřuje ji na maximální možnou míru. Takže také v tomto směru děkuji a těším se na rozpravu, která bude bezpochyby věcná, s cílem chránit v současné ekonomické krizi lidi a jejich platy a mzdy tak, aby opravdu neměli strach si je vydělávat, chodit do práce a bojovat za to, aby uživili svou rodinu i živnost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS Petr Fiala.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, já se musím vyjádřit k hlasování číslo 151. Když jsem se podíval na záznam hlasování, tak jsem zjistil, že tam mám pro, ale já jsem hlasoval proti. Nezpochybňuji hlasování, ale prosím o opravu ve stenozáznamu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 986/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně-právního výboru, pan poslanec Marek Výborný, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou sněmovní tisk 986. Návrh byl podán 31. srpna, následně k němu vláda zaujala stanovisko 22. září, 7. října zde na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo první čtení. Původně navrhované projednání v režimu podle § 90 bylo vetováno poslaneckými kluby ODS a TOP 09 a následně byl sněmovní tisk přikázán ústavně-právnímu výboru. Došlo také ke zkrácení projednávání té lhůty, opodstatněně, správně na 10 dnů, proto se můžeme sněmovním tiskem 986, chráněným účtem, ve druhém čtení zabývat již dnes na této schůzi.

Jako zpravodaj nyní splním povinnost seznámit vás s usnesením ústavně-právního výboru ze 70. schůze, která proběhla dne 21. října 2020. Usnesení, dámy a pánové, zní:

Po odůvodnění členky návrhové skupiny poslanců poslankyně Kateřiny Valachové, zpravodajské zprávě poslance Marka Výborného a po rozpravě ústavně-právní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu tyto změny a doplňky - jedná se o dvě legislativně technické úpravy, které byly navrženy ve spolupráci s legislativním odborem Poslanecké sněmovny, a ústavně-právní výbor tyto legislativně technické změny a doplňky podpořil;

III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně právního výboru;

A za poslední, zmocňuje zpravodaje výboru, tedy mne, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Ty byly už navrženy a projednány ústavně-právním výborem a v souladu i s navrhovateli byly schváleny. Rád bych také informoval, že jsme se na půdě ústavně-právního výboru zevrubně - dokonce to jednání, pokud se nepletu, bylo dvakrát přerušeno - věnovali předloženým pozměňovacím návrhům. Žádný z pozměňovacích návrhů ústavně-právní výbor nedoporučil. Tolik asi zpravodajská zpráva a já se následně vyjádřím v obecné i podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenu s přednostním právem paní ministryni Benešovou. Prosím, máte slovo... Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Já děkuji. Vážený pane předsedo, vážení páni a dámy poslankyně, pokud jde o tento materiál, Ministerstvo spravedlnosti jej shledává jako velmi potřebný a tento návrh podporuje plně a snažili jsme se s přítomnými poslanci panem Nacherem a paní Valachovou na něm spolupracovat. Plně ho podporujeme. A pokud jde o poslanecké návrhy, tak s těmi se potom vypořádal ústavně-právní výbor 20. a 21. října 2020, kdy shledal, že nedoporučuje ke schválení. S tím se rovněž ztotožňuji a výhrady jsme uplatnili na ústavně-právním výboru. Tyto výhrady byly zapracovány a v podstatě výsledek je ten, že s tímto návrhem souhlasíme a s výhradami, které byly zapracovány, s těmi jsme se vypořádali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Děkuji ministryni spravedlnosti Marii Benešové a budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Ještě přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan ministr zdravotnictví Roman Prymula z dopoledního jednání do 12 hodin.

Nyní tedy v otevřené rozpravě pan poslanec Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vládo, kolegyně, kolegové, nyní nehovořím v pozici zpravodaje, ale v pozici poslance. Na prvním místě bych chtěl poděkovat oběma předkladatelům, Kateřině Valachové i Patrikovi Nacherovi, protože to téma - nakonec paní poslankyně Valachová o tom tady hovořila poměrně zevrubně - je zásadní a důležité.

My jsme o potřebnosti vytvoření, zřízení institutu chráněného účtu velmi detailně diskutovali už v rámci projednávání sněmovního tisku 545, exekuční řád a novela občanského soudního řádu, protože původně to mělo být součástí právě projednávání tohoto tisku. Nakonec to paradoxně byla pandemie COVID-19, která způsobila to, že byl institut chráněného účtu vyňat ze sněmovního tisku 545 a je projednáván v tomto zrychleném řízení díky zkrácení lhůt tak, aby ta účinnost opatření byla co nejdříve. Skutečně se tady budeme muset vyrovnávat s dopady pandemie COVID-19. Jsou ohroženy úplně nové sociální skupiny, typicky to je například střední třída. To jsou lidé, kteří si ještě před rokem vůbec nedovedli představit, že by mohli mít problémy se splácením svých závazků, a teď v důsledku dopadu výpadku příjmů se najednou dostávají do druhotné platební neschopnosti. A ty problémy samozřejmě se budou velmi pravděpodobně zvyšovat.

Proto jsem přesvědčen o tom, že institut chráněného účtu, který zabrání neoprávněným exekucím, de facto vydrancování toho účtu, je prospěšný pro dlužníky. Ale pozor, a to je důležité, pokud přijmeme skutečně kvalitní podobu chráněného účtu, tak to bude jednodušší pro zaměstnavatele, ale taky to bude mít velký přínos pro stát - z jednoho prostého důvodu. Co je cílem státu? Dostat přece lidi, kteří jsou v problémech, v dluhových pastech, ze šedé zóny, dostat je do standardních socioekonomických vztahů. A pokud toto dokážeme, tak samozřejmě stát bude dostávat daně atd., atd. a ti lidé nebudou plandat někde mimo, v uvozovkách, celý ten systém, což je nevýhodné pro ně. Otázka je potom výše důchodu atd., mohli bychom pokračovat.

Víte, v situaci, kdy řešíme chráněný účet, potažmo exekuce, případně oddlužení, tak vždycky hledáme nějaký balanc a hledáme takové řešení, které bude v praxi realizovatelné, se kterým se ztotožní všichni aktéři, kterých se instrument chráněného účtu dotýká. Velmi často jsem to tady zmiňoval, když jsme projednávali před dvěma lety novelu insolvenčního zákona. Nemůžeme tu věc vidět černobíle. Musíme samozřejmě vnímat tu potřebu pomoci dlužníkovi tak, aby ta částka nezabavitelného příjmu, a potom ty další chráněné příjmy, jako je například výživné, tak aby bylo skutečně ochráněno. Na druhou stranu musíme také vnímat to, aby ten systém byl v praxi realizovatelný, pokud možno jednoduchý.

A v tomto případě dalším významným aktérem byly banky. Proto jsme jednali s Českou bankovní asociací, protože pokud bychom tady přijali nakrásně takové řešení, které banky potom nebudou provádět, případně ho budou nějak blokovat, tak nepomůžeme vůbec ničemu. Vím, že ta jednání probíhala i na úrovni předkladatelů Patrika Nachera a Kateřiny Valachové. Já věřím, že se nám podaří společným úsilím tady vytvořit takovou podobu, takovou verzi chráněného účtu, která bude právě respektovat všechny ty aktéry, mimochodem včetně exekutorů, protože ti do toho samozřejmě musejí být zakomponováni také.

Dovolil jsem si předložit už na ústavně-právním výboru, a probíhala tam poměrně vzrušená, možná někdy až zbytečně, debata o pozměňovacím návrhu, který předkládám i zde v rámci dnes druhého čtení. Je to pozměňovací návrh, který předkládám spolu s dalšími kolegy poslanci - Dominikem Ferim, Janem Chvojkou a Tomášem Kohoutkem. Mimochodem to je důkaz toho, že tady skutečně nehrajeme na opozici, koalici, ale že se tady snažíme průřezově nalézt takové řešení, které z našeho pohledu bude co nejrozumnější. Ten pozměňovací návrh není - není - postaven v opozici vůči původnímu návrhu kolegyně Valachové a kolegy Nachera. Snažíme se nalézt zlepšení režimu tak, aby skutečně bylo uplatnitelné v praxi, aby některé věci, které tam původně nebyly, tak aby se tam dostaly.

Zaznamenal jsem teď poznámku paní předkladatelky o výživném. Tak to je správně. Na to jsme upozorňovali. A v našem pozměňovacím návrhu, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě, jsme tuto věc také zapracovali, protože v tuto chvíli ta věc řešena není. My jsme na to nezapomněli. Ani předkladatelé na to nezapomněli. Ona je v tom tisku 545. Nicméně je velkým otazníkem, kdy se nám podaří ten tisk doprojednat tady ve Sněmovně. Proto je dobré to dát i do tohoto institutu chráněného účtu přímo.

Čili fakticky náš pozměňovací návrh přináší několik změn, úprav, a já jsem spolu s dalšími předkladateli přesvědčen, že k lepšímu. To znamená explicitně umožnit příjem výživného na nezletilé děti na chráněný účet. Dále zahrnuje i další příjmy mimo režim § 299 OSŘ - typicky například příjmy podle § 317, příspěvek na bydlení a další. Dále dochází k rozdělení odpovědnosti. To znamená, exekutor už nebude zjišťovat, jak vysoká částka přišla z oprávněných protiúčtu, ale zda na účet nepřišly peníze od neoprávněného plátce. Dlužník tak nebude muset přepočítávat například došlou mzdu, jak nám bylo někdy vyčítáno, ale sledovat, jestli mu tam nepřišly peníze z neoprávněných účtů.

My jsme vlastně i po jednání ústavně-právního výboru podrobili náš pozměňovací návrh debatě s Ministerstvem spravedlnosti. Musím říct, že pro mě opakovaně, to není jenom otázka tisku 986, vstřícnost Ministerstva spravedlnosti, jejich pracovníků, je ukázkou toho, jak by měla probíhat komunikace mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou a ministerstvem. Za to velmi děkuji, protože vím, že ta práce není jednoduchá. A pak v poměrně šibeničních časových lhůtách, když jsou zkrácené lhůty tady ve Sněmovně, řešíme tyto věci. Pracovníci Ministerstva spravedlnosti, pan náměstek Franěk a celý jeho tým nám v tomto velmi vyšel vstříc. Takže za to velmi děkuji.

Kromě toho, co jsem zmínil, tak náš pozměňovací návrh přichází se zjednodušením, a to považuji také za velmi klíčové, to jsme už představili na ústavně-právním výboru, se zřízením, zjednodušením zřízení chráněného účtu. Návrh, který tady projednáváme, počítá s tím, že povinný musí požádat zaměstnavatele nebo jiného plátce příjmu o vystavení potvrzení pro soud, tedy pro exekutora. Pak s tím potvrzením jde k exekutorovi, ten vystaví oznámení pro banku. Soud oznámení zašle bance, povinný dostane kopii, požádá banku o zřízení chráněného účtu. Je to samozřejmě cesta, kdy lze dospět k chráněnému účtu, ale z našeho pohledu je zbytečně zdlouhavá. A proto my navrhujeme daleko jednodušší postup. Prostě povinný požádá banku o zřízení chráněného účtu, doloží, že je v exekuci, a banka mu, zjednodušeně řečeno, vyhoví. Bude tam muset podat čestné prohlášení o tom, že nemá další chráněné účty, případně že mu chráněný účet nebyl zrušen v posledních šesti měsících, protože to jsou překážky, které by vedly k tomu, že ten institut nesmí být zřízen. To je další element vyvažování, který považujeme za velmi důležitý.

Zjednodušujeme také zasílání plateb. Zasílání plateb, o tom jsem se tady už zmiňoval. A samozřejmě nemůžeme rezignovat na kontrolní mechanismy, a proto vůči povinným, čili vůči těm dlužníkům, zavádíme mechanismus, který brání zneužívání toho chráněného účtu. K výpisu z chráněného účtu bude mít přístup exekutor. Dojde-li k názoru, že na účet došla platba, která odporuje podmínkám, které stanoví zákon, tak pak následuje nikoliv okamžité zrušení, ale následuje výzva povinnému a ten povinný ve lhůtě jednoho měsíce, třiceti dnů, má možnost se vyjádřit, případně provést ve spolupráci s exekutorem nápravu. Pokud se tak nestane, tak potom teprve dochází k zabavení té platby. V případě, že by ta platba byla extrémní, tzn. převyšovala trojnásobek životního minima, tak může dojít přímo i ke zrušení účtu soudním rozhodnutím.

Čili to jsou základní parametry toho pozměňovacího návrhu, který je v systému pod číslem 6576, k tomu se přihlásím v podrobné rozpravě. Znovu opakuji, není to ve sporu s původním návrhem, z našeho pohledu se jedná o jeho zlepšení. Proto jsme nakonec na přípravě toho pozměňovacího návrhu spolupracovali se všemi aktéry, konzultovali jsme jeho znění s exekutory, s Českou bankovní asociací, ale i s organizacemi, které pracují s těmi dlužníky, dnes a denně jsou v tom terénu a vědí, jak celý ten mechanismus, ale i chování těch dlužníků vypadá. Tady bych taky chtěl poděkovat všem aktérům, včetně zástupců Člověka v tísni, za spolupráci. Děkuji, že se po druhém čtení s tím pozměňovacím návrhem seznámíte, a děkuji také za podporu ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Výbornému za jeho vystoupení, a než se ujme slova pan poslanec Lukáš Kolářík, s faktickou poznámkou se přihlásila paní zpravodajka Kateřina Valachová. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Za předkladatele, pane předsedající, jenom krátká faktická poznámka. Ten návrh, který má souhlas vlády, počítá s tím, že dlužník přijde do banky, řekne "zřiď mi účet" - to je zhruba tak všechno, nic nedokládá. A v situaci, kdy má obstavený účet, tak řekne nikoliv plátcům, ale na jednom jediném místě, soudu nebo exekutorovi, "ochraň mě" A soud nebo exekutor, ten má všechny ty údaje, ten komunikuje s plátci, které jsem tady vyčetla. Pak je z toho jeden papír, který zase soud nebo exekutor pošle bance. To je všechno. Myslím, že nic jednoduššího nelze vymyslet tak, aby byly opravdu chráněné částky. Je to faktická poznámka vzhledem k předřečníkovi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy pan poslanec Lukáš Kolářík, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte i mně, abych se krátce vyjádřil k tomuto tisku a představil pozměňovací návrhy, které budu za sebe přidávat do systému.

Chráněný účet je podle nás velice důležitý nástroj, v podstatě řeší to, k čemu tady dochází už dlouhá léta, a je to velký paradox, protože u nás v České republice je nezabavitelná částka vlastně zabavitelná, takže rozhodně je to nástroj, který ochrání dlužníky, aby opravdu to, co jim má náležet, aby jim náleželo a neroztáčelo to zbytečně další spirálu dluhů, protože když jim zabavíme i to poslední málo, co jim zbude, tak je to samozřejmě nutí si shánět peníze jiným způsobem, dalšími půjčkami, půjčkami od rodiny, případně i nějakým nelegálním způsobem, což samozřejmě nikdo nechce. Takže jako odstranění paradoxů je to skvělé. Myslíme si, že by to tady mělo být dávno, máme to v programu pro toto volební období, takže to rozhodně podpoříme.

Nicméně opět tady řešíme nějaký následek něčeho, neřešíme tu příčinu. Vůbec bychom to nemuseli řešit, kdyby zde nebyl takový divoký trh s těmi exekucemi a exekutoři nebyli nuceni na to nezabavitelné minimum sahat a neoprávněně ho zabavovat. Proto si myslíme, že řešení toho, aby byla místní příslušnost exekutorů, protože kdyby jeden exekutor řešil jenom jednoho dlužníka, tak by věděl, že mu strhává ty prostředky už ze mzdy, a tím pádem to, co doputuje na jeho účet, je nezabavitelné minimum, a nesnažil by se exekuovat i ten zbytek, a celé by se to tím vyřešilo. Proto říkám, že místní příslušnost je důležitý nástroj, který by právě společně s chráněným účtem úplně perfektně tu situaci řešil, takže by tam nebylo místo pro jakékoli obcházení.

Další věc, která se objevila při projednávání tohoto návrhu, bylo to, že máme jako poslanci a veřejnost strašně špatný přístup k datům. Je to tím, že ta data vede exekutorská komora, a když si o ně žádáte, tak je tam nějaká prodleva, nemáte ta data k dispozici hned, nedá se nad tím stavět nějaká analytika v reálném čase, a to ztěžuje potom zpracovávání těch návrhů a přípravu těch pozměňovacích návrhů, protože nemáte k dispozici data v takové podobě, v jaké by bylo dobré.

Proto budu načítat i druhý pozměňovací návrh, tzv. open data, kolegové jistě vědí, protože ten samý návrh mám načtený i v tisku 545, který ale po včerejším článku, co jsem četl v Deníku N, má celkem nejistou svoji budoucnost, tak proto načítám ta open data i sem do toho návrhu, myslím si, že to spolu velice souvisí, protože základní manažerské pravidlo říká, když chcete něco řídit, tak to musíte měřit. A pokud nemáte ta data k tomu, abyste to mohli měřit, tak je to špatné. Tento návrh dělá to, že vlastně exekutorská komora by byla povinná zveřejňovat v reálném čase určitá data. Jedná se o anonymizovaná data, tzn. nějaká souhrnná data, abychom věděli, jak si jako Česká republika stojíme, kolik těch dlužníků máme, jak dluží, co dluží, komu dluží, a měli jsme nějaký základní analytický nástroj na přípravu těch našich návrhů.

Takže já to shrnu na závěr. Budu načítat dva pozměňovací návrhy, prvním je místní příslušnost exekutorů, která tu situaci podle mě řeší mnohem lépe než ten chráněný účet, nicméně chráněný účet jako Piráti podporujeme, a tzv. open data, tzn. aby stát, potažmo exekutorská komora zveřejňovala data ve formě open dat, aby se nad tím dala stavět nějaká další analytika. Děkuji za podporu těchto pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukáši Koláříkovi, nyní paní poslankyně Alena Gajdůšková, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, já budu velmi krátká. Jenom bych chtěla podtrhnout skutečně to, že chráněný účet je velmi a velmi důležitý. Víte, dluhové pasti a neoprávněné exekuce jsou opravdu mor. A já bych mohla i ze své poslanecké kanceláře, dříve senátorské kanceláře, vykládat dlouhé, dlouhé story, dlouhé příběhy, kde člověku rozum nebral, jak některé věci fungovaly. A bohužel se to netýká jenom těch nejchudších.

U nás např. ve Zlínském kraji, kde jsme na tom ještě relativně dobře, kde to zadlužení není tak vysoké jako leckde jinde a lidé prostě mají zakódováno, že dluhy se platí, nicméně vím o firmě, a vím, že není jediná, kde majitel uvádí, že až čtvrtina zaměstnanců je v exekuci. A pro toho majitele to znamená, že musí mít další mzdovou účetní. A má to ještě jednu souvislost. Ti zaměstnanci se brání jakémukoli přesčasu, jakékoli další práci, která by znamenala, že se jim zvýší příjem nad to, co mají nastavené, a ne že by nechtěli pracovat, ale utíkají do té tzv. šedé zóny. Ale to je problém z pohledu sociálního systému. Samozřejmě pro ty lidi osobně, ale i pro celý sociální systém. Protože jestliže mají nízké příjmy v produktivním věku, pak o to nižší mají důchody, o to nižší mají případné nemocenské a padají nám potom do systému sociálních dávek, a naprosto zbytečně. Je prostě potřeba to nastavit tak, aby se těm lidem vyplatilo pracovat a aby se dokázali dostat z toho dluhového dna, do kterého se někdy dostali ne vlastní vinou, někdy prostě neuváženě, ale mnozí skutečně i tak, že za to v podstatě nemohli, že to byla jejich naivita, nebo prostě chtěli někomu pomoci.

Chci k tomu ještě přidat jeden argument, proč bychom měli tento návrh schválit, a to pokud možno co nejrychleji. Scénáře sociálních dopadů koronakrize předvídají zvýšení míry chudoby ve věkové skupině 18 až 49 let, tedy v tom produktivním věku, a to zejména u zaměstnanců. Já proto chci velmi a velmi ocenit předkladatele Kateřinu Valachovou a Patrika Nachera, že dokázali velmi rychle zareagovat a návrh, který se týkal celé problematiky exekucí upravit, resp. z něho vytáhnout návrh na zřízení chráněného účtu. Protože to je velmi užitečný nástroj, na kterém může být politická shoda, může být shoda všech aktérů, a také pokud vím, tak víceméně je všech těch, kterých se zavedení chráněného účtu týká, byť to není vládní návrh, paní ministryně spravedlnosti o tom už na začátku mluvila.

Já se proto tedy skutečně přimlouvám, abychom tento návrh schválili tak, jak byl předložen. Chráněný účet má velmi, velmi, velmi důležitý cíl. Má zajistit schopnost návratu do života těch, kteří padli do dluhové pasti. A to je v této chvíli možná ještě důležitější než kdy předtím. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Gajdůškové. Nyní je na řadě pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče. Připraví se Kateřina Valachová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně, páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych se v této souvislosti vzhledem k tomu, že jsme ve druhém čtení, rád vyjádřil k některým věcem, které padly kolem toho chráněného účtu, a abych je osvětlil hlouběji, které tady možná ještě nezazněly.

První téma je ochrana před zneužíváním, že si lidé budou zakládat dva, tři, čtyři chráněné účty, a tím budou ten systém obcházet. Já jsem to vysvětloval na ústavně-právním výboru. Vycházím-li z elementární logiky lidí, kteří nedodržují nějaká pravidla, tak ta logika zcela nevyhnutelně vede k tomu, že takový člověk nechce být odhalen. To jsou přesně ty případy, kdy se ten člověk úplně vyhýbá bezhotovostnímu platebnímu styku a chce peníze dostat na dřevo, vezme si je a odchází. V případě, že by si založil jeden a pak i druhý chráněný účet, tak velmi riskuje, že dřív nebo později se na to přijde, minimálně součinností exekutora a toho druhého zaměstnavatele, který mu posílá peníze, i kdyby to nebylo na trvalý pracovní poměr. A v té chvíli ten člověk, co něco obchází, tak na sebe upozorní, doslova. To si skoro v praxi neumím představit. Neříkám, že to vylučuji, že by někdo takový byl, že by si založil dva chráněné účty a měl pocit, jak nad tím vyzrál. A skoro si troufám říct, že ten, kdo bude chtít systém obcházet, tak bude dál bohužel pokračovat v současném režimu. To znamená, bude si peníze nechávat dávat na ruku a chráněný účet si zřizovat ani nebude. Ne že budou dva, ale on si ho ani nebude zřizovat. To si myslím, že je z toho patrné.

Druhá věc, bankovní poplatky. Já už jsem o tom částečně mluvil. My totiž tímto návrhem řešíme i jednu celkem zajímavou věc. Dneska, když se podíváte, kolik stojí vedení účtů, běžných bankovních účtů, tak se pohybujeme buď zdarma, když splníte nějaká kritéria, u pěti nebo šesti bank dokonce i bez těchto podmínek, anebo se pohybujeme v řádu nízkých desetikorun, zatímco účet vedený v exekuci je často ve stovkách korun. A my tímto návrhem vlastně říkáme za prvé, že chráněný účet se bude vést za podmínek, za kterých se vedou běžné účty, a za druhé, že za stejných podmínek by se měl vést i ten účet, který je právě postižený exekucí. Jinými slovy prostě chceme dát i odpověď na stížnosti lidí, kteří říkají, to jsou ti, co mají nejmíň, mají nejhlouběji do kapsy, ale paradoxně platí nejvyšší bankovní poplatky.

Třetí bod, pro koho je chráněný účet určen. Protože toto v té debatě možná zapadá. Já jsem si definoval takové dvě skupiny. Pro ty, kdo jsou v exekuci dneska a nemají účet. Oni jsou v exekuci a nemají účet. Protože se vyhýbají tomu systému. A my se tímto snažíme je do systému navrátit. A tady nikdo neříká, že to bude stoprocentní. To není žádný takový zákon, my nejsme schopni vygenerovat a není to možné. Ale cílem je dostat ty lidi do toho systému. Druhá velká skupina je, kdo má dneska běžný účet a není zatím v exekuci. To je ta prevence, jak o tom mluvila Kateřina Valachová. A to zrovna v době koronavirové je tedy velmi zásadní. To znamená, kdybych i teoreticky souhlasil s tezí, jak jsem ji slyšel v kuloárech, že se moc lidem nepomůže, protože ten, kdo je mimo systém a vyhýbá se exekucím, že nemá běžný účet, tak mu to nějak funguje, už si na to zvykl, proč by si ho zakládal. Jednak si myslím, že to úplně není pravda, je potřeba také osvětu tady vést, že ti lidé také se připravují tímto o prostředky, až budou v důchodu, tím, že jsou mimo ten systém. Pak se budou divit. Ale tady je zásadně jedna skupina lidí, protože běžný účet má 95 % občanů v této zemi, a v momentě, kdy spadnou do exekuce, tak už tady bude nástroj, který bude chránit nezabavitelnou částku. To znamená. je to skupina lidí, co má bankovní účet, ale v exekuci ještě nejsou. A mohou v ní být. To je prevence.

Poslední bod, to je taková drobná poznámka, asi si to možná řekneme detailně ve třetím čtení, moc jsem nepochopil kolegu Lukáše Koláříka, který sem teď navrhl pozměňovací návrhy, které s tímto absolutně nesouvisejí. Rád se o té teritorialitě pobavím v té "pět čtyři pětce", myslím, že to bude debata košatá, ale s chráněným účtem to nemá opravdu nic společného. Snad jedině to, že chráněný účet jde rychlejším tempem, logicky, protože to je izolovaná jedna věc, na kterou je víceméně shoda napříč.

Což mně připomíná poslední věc, že si dovoluji, a teď nevím, jestli to dělám, na to si nikdy nezvyknu, formálně, procedurálně správně, že navrhuji zkrátit lhůtu pro projednání do třetího čtení na sedm dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Patriku Nacherovi. Nyní vystoupí s vystoupením paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se Marek Benda. (Poslankyně Valachová běží na své místo. Poslanec Blažek to komentuje.) Kolega Hrnčíř se přihlásil k faktické, ale poté, co jsem udělil slovo...

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Neutíkám před kolegou Markem Bendou ani...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já jenom upřesním, paní kolegyně, že s faktickou poznámkou před kolegou Markem Bendou bude ještě kolega Hrnčíř, ano? Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ještě v rámci obecné rozpravy jenom chtěla blíže přiblížit to, co následně načtu v podrobné rozpravě z hlediska ochrany výživného skrze chráněný účet. Jak už jsem tady zmínila v úvodním slově, jde nám zkrátka o to, aby bylo zcela jasné, že výživné v žádném případě nelze postihnout. A právě skrze chráněný účet výživné směrem k dítěti také bude celé vyplaceno a skončí k dispozici dítěti, tak jak má.

My jsme se domluvili s paní kolegyní Válkovou a s kolegou Nacherem, že návrh, který má souhlasné stanovisko vlády, v tomto smyslu ne zpřesníme, ale rozšíříme. Tohle je velmi zásadní říct. Zkrátka podle tedy pozměňovacího návrhu, pokud získá podporu Poslanecké sněmovny, tak to bude znamenat to, že dítě, opravdu výživné na dítě bude chráněným účtem zcela chráněno. Nebude možné tedy jakýmkoliv způsobem pokrátit částky, které mají právě sloužit dítěti, a právě chráněný účet nám tady zajistí to, po čem dlouhodobě voláme, aby opravdu peníze, které náleží dítěti na jeho potřeby, také dítě získalo.

Tolik stručně. A podrobné odůvodnění máte samozřejmě v odůvodnění pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Valachové. A nyní tedy faktická poznámka pana poslance Hrnčíře a poté řádně přihlášený Marek Benda. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom v krátkosti zareagoval na to, co tady zaznělo. My v SPD samozřejmě chráněný účet podporujeme, protože praxe exekutorů je taková, že opravdu není respektováno ani životní minimum, a skutečně situace pak těch postižených dlužníků je katastrofální. To znamená, je to určitě dobrý nástroj.

Já bych ještě chtěl upozornit i na pozměňovací návrh, kde jsem spolupředkladatelem tady spolu s paní kolegyní Valachovou a dalšími, kdy se prodlužuje i ta možnost nezabavit čtyřnásobek životního minima i po 31. 12. letošního roku, protože situace těch nízkopříjmových obyvatel se opravdu zhoršuje i kvůli právě těm opatřením, která se v rámci boje s koronavirem přijala.

Nicméně všechno jsou to opatření, která řeší vlastně až důsledky, a já bych rád tady upozornil i na ty návrhy, které se tady dlouhodobě snažíme prosazovat, a to je třeba zastropování úroků, to znamená, aby nedocházelo k takovým těm lichvářským půjčkám, kde pak dochází k tomu předlužení dlužníků, nebo tady máme i návrh zákona, který je v systému vložen, návrh SPD, kdy říkáme, že je potřeba prvně splácet jistinu, a pak teprve úroky, a neplatit úroky z úroků, to znamená, aby zase nedocházelo k předražování a zvyšování nákladů u spotřebitelských úvěrů apod. Stejně tak už tady zmiňovaná teritorialita, kterou samozřejmě také podporujeme, protože by vedla ke snížení nákladů na exekuce. To jsou všechno návrhy, které tady SPD dlouhodobě prosazuje, a myslím si, že ten chráněný účet je takovým prvním krůčkem, a věřím, že se nám podaří ty podmínky pro dlužníky, ale i pro věřitele narovnat tak, aby to neničilo ty nízkopříjmové obyvatele a... (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. A nyní tedy poslední přihlášený v obecné rozpravě, pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní navrhovatelko, já do toho všeobecného konsenzu, který tady tak panuje, jak je všechno bezvadné a chráněný účet je to nejlepší, co nám pomůže, si dovolím několik poznámek.

Víte dobře, že já jsem spíše zastáncem věřitelů než dlužníků. Myslím si, že dluhy se platit mají, žádné dluhy nevznikly samy od sebe a vždycky je to tak, že je před tím nějaký vykonatelný soudní rozsudek. Takže to pokřikování o nebožácích padajících do dluhových pastí, kterým jsme tady opakovaně vystavováni, mně připadá lehce pokrytecké. Myslím, že by v první řadě mělo být říkáno: nikdo si nepůjčujte nad to, co jste schopni splatit, všichni plňte své zákonné a jiné povinnosti, a pak nebrečte, že se na vás dostalo, když opakovaně nepřebíráte soudní obsílky, bydlíte někde jinde, tak že najednou vám ty dluhy tak strašně naskákaly. To je poznámka první.

Druhá poznámka. Z chráněného účtu se stal fetiš, kterým se snaží tady část zejména sociální demokracie vytvořit představu, že nějakým způsobem řeší situaci lidí, kteří jsou v dluzích. Já jsem přesvědčen, že to bude fungovat velmi, velmi málo. Lidí, kteří skutečně mají účet, neberou peníze zcela mimo, není mezi těmi dlužníky příliš mnoho. Jsou to možná někteří, někteří důchodci, a všechny tyhle pokusy stále a znovu a znovu pořád vylepšovat prostor v exekučním řízení vedou jenom k tomu, že ti předlužení lidé nepřecházejí do insolvenčního řízení, které pokládám v situaci hlubokého předlužení za jediné správné. Je třeba říci ano, nejsem schopen splatit své dluhy, procházím insolvenčním řízením.

Současně bych chtěl říct, že o tom návrhu se mluví tak asi dva roky. Přichází opět v podobě zrychleného projednání, zkracování lhůt, schvalování v režimu paragrafu 90, když je vetováno, tak schvalování ve lhůtě 10 dnů, s hlubokými rozpory na trhu, kde minimálně část představitelů, když si vezmeme, že tady máme nějaké dlužníky, nějaké věřitele, exekutory, kteří to provádějí, a banky, které jsou do tohoto zapojeny, tak minimálně značná část trhu je s tím hluboce nespokojena a upozorňuje na problémy, které jim to vnese.

Jestli něco mělo být případně - a pokud vycházíme ze zahraničních inspirací, kdy se tady tváříme, že vycházíme, tak v Německu, kde existuje chráněný účet, ale existuje úplně jiný systém srážení srážek ze mzdy, provádí ho právě banky na chráněných účtech, aby tam zanechaly nějaký ten zbytek, a ty to rozdělují. Jestli něco mělo být cílem, tak nějak vyřešit otázku srážek ze mzdy v ČR, která je nesmírně složitá, a všichni to víme od těch zaměstnavatelů, kolik jim to dává práce u lidí, kteří podléhají exekučnímu řízení, případně vícero exekučním řízením, tak jakým způsobem vypočítávat ty srážky a odvádět na ten účet tolik korun a na ten podobné množství. To jsou věci, které měly být řešeny. Nejsou. Stalo se z toho opravdu jenom heslo, které ještě k tomu v podobě, v jaké je předkládáno paní navrhovatelkou, fakticky sází na to, že ti slušní a kteří se budou chovat správně a spravedlivě, jsou ti dlužníci. Já vůbec netuším, proč bychom tomuhle měli věřit, když jsou to zcela zjevně oni, kdo předtím porušili nějaké své povinnosti, případně nějaký svůj závazek.

Tady nemáme žádný reálný a smysluplný kontrolní mechanismus. Víte dobře, že já jsem se pokoušel na půdě ústavně-právního výboru navrhnout alespoň registr těchto chráněných účtů, ale tam to neprošlo, a já nemám sílu v dnešní situaci za tři dny to pořád přepisovat a přepisovat. Prostě nebudeme mít registr chráněných účtů. Pokládám to za velikánskou chybu.

A poslední poznámka. Paní navrhovatelka, předpokládám, že navrhne navýšení nezabavitelné částky opět na čtyřnásobek životního minima, tak jak se stalo na jaře. Na jaře jsme to dělali jako přechodné opatření, které mělo směřovat k tomu, než se vytvoří právě institut chráněného účtu. Nyní je tam trojnásobek. Ani to není tak úplně nízká částka. Ale pokud ještě - a nevěřím tomu, že pravá ruka neví, co dělá levá, - do téže vlády chodí představitelé sociální demokracie, v tomto případě ministryně práce a sociálních věcí, opakovaně s návrhy na navýšení životního minima, v tuto chvíli dokonce téměř na dvojnásobek, tak si jenom uvědomme, co to pak udělá na těch chráněných účtech a jakým způsobem se naprosto zminimalizuje šance věřitelů vymoct si nějakým způsobem zpátky svoje pohledávky. Mně to připadá velmi pochybné. Minimálně bych prosil, abychom nepodporovali pokusy o to navyšovat násobky životního minima, protože už tím, co vláda možná v následujících měsících udělá, se ty částky dramaticky zvednou, a myslím, že by toto mělo být vždycky v nějaké rovnováze.

Prostě nejsou tady ubozí dlužníci a zlí věřitelé. Je to mnohem složitější, ten svět. V řadě případů je to tak, že ti věřitelé jsou ti chudáci, kterým někdo nesplácí. Zdaleka to nejsou jenom instituce a institucionální věřitelé, ale v mnoha případech jsou to SVJ, lidé, kterým nezaplatil někdo ať už zakázku, něco, co si od nich půjčil, a další věci. A ti se dostávají do problémů a na ty bychom také měli občas myslet.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní ještě paní Kateřina Valachová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi zareagovat na Marka Bendu. No, já myslím, že kdo poslouchal, tak jak v případě mém, tak Patrika Nachera slyšel, o co nám především jde, o čem ten návrh především je. My jsme oba zdůraznili, že jde o prevenci. My zkrátka nechceme, aby se opakovalo to, co se stalo v roce 2010-2012 v rámci hospodářské krize, kdy lidé, kteří samozřejmě chodili do práce, pobírali důchody, snažili se práci udržet, platili své závazky, se ne svou vinou, ale třeba neplacením mzdy stran zaměstnavatele, zpoždění, druhotné platební neschopnosti, kam spadla řada živnostníků, tak se dostali do situace, ne že jsou nějací darebníci, dlužníci jen tak z plezíru, ale v důsledku hospodářské krize. A to je také ten důvod, proč jsme to teď předložili ve zrychleném procesu, protože chceme zkrátka zabránit opakování. My chráníme teď ty, co mají pravidelný příjem, co doteď nemají žádné problémy. Já jsem to řekla v úvodním slově. Tady se jedná o 350 tisíc domácností, které požádaly o splátku hypoték, a je tady obava centrální banky, že budou mít problémy. Tady už před krizí se jedná o 30 % zaměstnanců. Ti samozřejmě chodí do práce, to, co si půjčili, tak splácejí věřitelům, ale tento stát deset let umožňuje - nejenže podporuje někoho, aby porušoval pravidla, my sami umožňujeme, a protože my jsme zákonodárci, tak my v tom bohužel jedeme také, všichni dohromady. My umožňujeme, že to, co patří na živobytí rodině, na úhradu jídla, na úhradu nájemného, poté co dlužník řádně splácel, tak mu to sebereme. Asi se má jít pást, nebo to máme platit my všichni ze svých kapes zase skrze nějaké dávky. Takže to je ten důvod, proč to předkládáme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy, protože jinou přihlášku nemám. Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní navrhovatelka, ano. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Jenom velice stručně. Myslím, že to dlužím zejména kolegům z koaličních poslaneckých klubů, aby si opravdu nemysleli ani na vteřinu, že v následujících měsících a letech se nejednalo úplně se všemi. Jednalo se úplně se všemi, a upřímně řečeno, úsilí o ochranu účtů je minimálně desetileté. To asi každý může potvrdit. Tohle je první návrh, který je ve Sněmovně, a první návrh, který je tak daleko. V situaci, kdy nám šlapou na paty možné dopady koronavirové krize, skutečně chráněné účty potřebujeme.

A já si velice vážím toho, že podporu máme stran odborových svazů za zaměstnance, stran zaměstnavatelů za zaměstnance. To, že nemáme chráněné účty, především decimuje zaměstnanecko-zaměstnavatelské vztahy. To je ten základní problém. Jsem ráda za podporu Asociace občanských poraden, České asociace povinných, charity. Ti všichni doporučují, schvalte to, prosím, prosím, ať se neopakuje ta situace před deseti lety. Těm samozřejmě nasloucháme. Máme podporu kolegů z České správy sociálního zabezpečení. Osmdesát tisíc důchodců splácí, většinou tedy v hotovosti. Nyní v koronavirové době je to jenom riziko. Potřebujeme samozřejmě podpořit bezhotovostní platební styk. Takhle bych tady mohla vyprávět dalších dvacet minut. Co se týká bank, to, co jsme mohli zapracovat, jsme s Patrikem Nacherem zapracovali.

Nebudu už zdržovat, protože dnes máme řadu bodů v legislativní nouzi. Já si vážím, kolegové, věcné rozpravy, i toho, že jste chráněný účet umožnili projednávat ve zrychlené podobě, takže nebudu zdržovat a budu detailně informovat ústavně-právní výbor o všem, co v České bankovní asociaci bylo do návrhu zapracováno, byla toho celá řada, velmi často Ministerstvo spravedlnosti a zase jiné subjekty skřípaly zuby. Je to zkrátka kompromis jako každý návrh, ale já si stojím za tím, že bude fungovat, ochrání to, co nikdy nemělo být exekuováno, a zabrání tomu, aby nám do dluhové pasti jako v roce 2010 nespadla spousta lidí, kteří vůbec žádné problémy, kolegyně a kolegové, v tuto chvíli s dluhy nemají, ale mohou mít.

Děkuji vám za pozornost a děkuji vám za projednání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Žádný návrh v obecné rozpravě, který by byl hlasovatelný mezi obecnou a podrobnou rozpravou ve druhém čtení, nepadl. Návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením... (Poslankyně Valachová od stolku pro zpravodaje hovoří k předsedajícímu.) Pro zkrácení budeme hlasovat po skončení podrobné rozpravy, protože tam je pro to prostor, protože musíme rozhodnout o tom, jakým způsobem se bude dál projednávat mezi druhým a třetím čtením, ale ten jsem poznamenal a mám ho tady.

Otevírám tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být i odůvodněny. Prvním přihlášeným je pan poslanec Marek Výborný v podrobné rozpravě. Připraví se pan kolega Lukáš Kolářík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vládo, dámy a pánové, já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu jménem kolegů Tomáše Kohoutka, Jana Chvojky, Dominika Feriho a Marka Výborného, který je načten pod sněmovním tiskem číslo 6576. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Lukáš Kolářík, připraví se Kateřina Valachová v podrobné rozpravě. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji. Jak jsem avizoval v rozpravě, hlásím se ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je pod sněmovním dokumentem 6574, takzvaná open data, druhý je sněmovní dokument 6575, takzvaná teritorialita, místní příslušnost exekutorů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukáši Koláříkovi. Nyní tedy v podrobné rozpravě paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se Stanislav Grospič v podrobné rozpravě. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já se strašně omlouvám, ale kolegové, kolegyně, můžu poprosit, prosím vás, o pětiminutovou pauzu na poradu klubu? (Předsedající: Dobře.) Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď hned. A na jak dlouho, paní poslankyně? Pět minut, dobře. Takže v 10.51 budeme pokračovat. Vyhlašuji přestávku na poradu poslaneckého klubu sociální demokracie.

 

(Jednání bylo přerušeno v 10.46 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.51 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas pro poradu klubu sociální demokracie skončil. Požádám vás o klid. Vraťte se na svá místa. A slovo v podrobné rozpravě má paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se Stanislav Grospič. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, pane předsedající. Ještě jednou, kolegové, kolegyně, děkuji za vstřícnost a trpělivost.

Tímto se tady v podrobné rozpravě přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem představila podrobněji v obecné rozpravě, takže to nebudu opakovat. Podrobné odůvodnění. Týká se to tedy absolutní ochrany výživného skrze chráněný účet, pokud se jedná o výživné na dítě. A tento pozměňovací návrh má číslo 6578.

A potom ještě si dovolím načíst v rámci podrobné rozpravy ještě jednu technickou věc, a sice pozměňovací návrh, který by zněl: Bod 1 v části první, článek 1 novelizačního bodu 2 v § 304c odst. 1, věta třetí nahrazuje větou: "Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu." Jedná se o technickou úpravu vyplývající z připomínky České národní banky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Valachové. Nyní pan poslanec Stanislav Grospič v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se za nepřítomnou kolegyni Hanu Aulickou přihlásil do skupiny pozměňovacích návrhů podepsaných i dalšími kolegyněmi, Valachovou, Lukášem Kolaříkem, Janem Hrnčířem a Janem Farským pod evidovaným číslem 6456. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní navrhovatelka? Pan zpravodaj? Není tomu tak.

V tom případě máme jedinou povinnost před sebou, a to je hlasovat o zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů, tak jak navrhl pan kolega Nacher. (Námitka z pléna.) Deset dnů? Deset dnů. Navrhovatelem byl kolega Nacher. Ten řekl sedm. Tak... Prosím upřesnění.

 

Poslanec Patrik Nacher: Víte, já ty procedurální moc neumím, takže to upravuji na deset.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Takže po opravě v návrhu, nebo zpřesnění toho návrhu. Máme před sebou hlasování. Já ještě jednou zagonguji. A budeme hlasovat o zkrácení lhůty ze čtrnácti na deset dnů mezi druhým a třetím čtením. Vnímám to tak, že chcete, abych vás odhlásil. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Jakmile se počet přihlášených stabilizuje, rozhodneme v hlasování číslo 152 o zkrácení lhůty ze čtrnácti na deset dnů.

Zahájil jsem hlasování číslo 152 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 152, z přítomných 77 pro 68, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

V tom případě mohu poděkovat zástupkyni navrhovatelů Kateřině Valachové, panu zpravodaji Marku Výbornému a končím bod číslo 21 s tím, že lhůta mezi druhým a třetím čtení u tisku 986 je zkrácena na deset dní.

 

Pokračovat budeme bodem číslo

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.